1.7.1. Koleopterologický průzkum na území PR Džungle 1. Úvod Závěrečná zpráva projektu obsahuje výsledky inventarizačního průzkumu brouků (Coleoptera) v období duben-červenec 2010. V tabulkové příloze je seznam nalezených a determinovaných druhů, faunisticky zajímavé nálezy jsou komentovány. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Džungle-brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Džungle se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. a 175/2006 Sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera).. 4. Použitá metodika Samotný průzkum probíhá podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). K orientačnímu zjištění výskytu epigeických druhů (žijících na půdním povrchu), bylo použito metody zemních pastí, které byly rozmístěny na vhodných místech, tak aby byly postiženy všechny hlavní porostní typy vyskytující se v PR. Jako pastí bylo použito polyetylénových kelímků o obsahu 0,3 litru, jako fixační tekutiny byl použit etylenglykol s příměsí piva ke zvýšení atraktivity. Druhy brouků z půdního povrchu byly sbírány rovněž individuálně pod kaménky, kůrou, kusy dřev a listím za použití exhaustoru a trojzubé zahradnické motyčky. Druhy obývající bylinné patra byly sbírány smýkáním smýkací síťkou a to jak na mokřadu v Z části PR, tak v okrajích PR při hranici se zemědělskými kulturami a v lesním porostu, obzvláště v okolí starých dubů v jižní části PR. Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bylo užito sklepávání vegetace do sklepávala, opět zvláště v keřových lemech. Sklepáváno bylo rovněž z pahýlů a usychajících větví v lesním porostu. K získání skrytě žijících myrmekofilních a dalších brouků bylo užito prosívání listového opadu, trouchu a detritu, zvláště okolo starých stromů, pařezů apod. Prosev byl umístěn v Moczarského aparátu a postupně zpracován. Tyto metody byly doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech, pod kůrou apod. Zvláštní pozornost byla věnována chorošům a dalším houbám a myceliím hub pod kůrou ležících větví. Vzhledem k charakteru PR byla zvláštní pozornost věnována studiu mokřadních biotopů. Zde žijící fytofágové a další druhy žijící na vegetaci byly smýkány smýkací sítí, hygrofilní druhy čeledí Carabidae a Staphylinidae byly sbírány vyšlapáváním z bahna a mokřadní vegetace, vodní brouci čeledí Dytiscidae a Hydrophylidae byli sbíráni v příkopech a terénních depresích v mokřadu s použitím vodní síťky. V období duben-červenec byly uskutečněny celkem 4 sběrné exkurze (23.4., 20.5., 15.6., 20.7.), během kterých byl získán materiál okolo 500 ex.řádu Coleoptera. Běžné, opakující se a dobře určitelné druhy byly pouze zapsány a po té opět vypuštěny. Determinace materiálu byla provedena převážně dle Freude et al.(1966-1987), nomenklatura je použita dle práce Jelínek et al.(1993), Carabidae dle Hůrky (1996). Na determinaci získaného materiálu se mimo autora podíleli další specialisté (bez titulu): L. Koloničný (Ostrava)-Cantharidae, Curculionidae, Coccinelidae, Dasytidae, Dytiscidae-part, P. Boža
(Ostrava)-Chrysomelidae-part, Průdek P. (Brno)-Cryptophagidae, Latridiidae, Hájek J. (NM Praha)- Dytiscidae, Jelínek J. (Praha)-Nitidulidae, Mantič M. (Hlučín-Bobrovníky)-Phalacridae, Scydmaenidae, Staphylinidae, Růžička J. (Praha)- Leiodidae, Schülke M. (BRD)-Staphylinidae. Přehled zjištěných druhů je uveden v tabulkové příloze. V tabulkové příloze ve sloupci RL jsou označeny druhy uvedené ve vyhl. 395/1992 Sb.(symbol ) a druhy uvedené v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) dle kategorií (CR-kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU-zranitelný, NTtéměř ohrožený) Nálezy druhů bionomicky, faunisticky a jinak významných jsou komentovány v kap.5.3. Databáze významných druhů s povinnými parametry byla zadána do prostředí NDOP. 5. Výsledky 5.1. Přírodní rezervace Džungle Přírodní rezervace Džungle s výměrou 9,9 hektarů se nachází v katastrálním území Slezské Pavlovice, v okrese Bruntál. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2003. Důvodem ochrany je zachování zbytků porostů tvrdého luhu-dubového lužního lesa se starými duby, měkkého vrbo-olšového luhu, rozsáhlých ostřicových mokřadů jako stálého biotopu chráněných obojživelníků, druhově pestré ornitofauny a dále bohaté populace sněženky podsněžníku Plán péče pro toto území na roky 2003-2012 vyhotovil Bureš. 5.2. Charakteristika entomofauny PR Džungle Faunu brouků PR Džungle je možno rozdělit na druhy vázané na bezlesé, mokřadní plochy v západní části PR a druhy lužního lesa v jihovýchodní části. Na mokřadní ploše je možno rámcově vylišit druhy, vázané výskytem na vodní prostředí, zastoupené běžnějšími druhy karnivorní čeledi potápníků (Dytiscidae) a býložravé čeledi vodomilů (Hydrophilidae). Epigeická složka (na půdním povrchu se vyskytující) fauny brouků je v této části PR zastoupena hygrofilními zástupci čeledi Carabidae s typickými druhy jako Oodes helopioides, Europhilus thoreyi, Abonuj vádium, Bembidion biguttatum. K lokálně významným druhům čeledi Carabidae náleží Platynus livens a pro porosty rákosu a orobince typický Odacantha melanura Z čeledi Staphylinidae jsou pro mokřadní prostředí typické druhy rodu Paederus, Stenus a Olophrum assimile. Phytophagní složka Coleopterofauny je na mokřadu zastoupena druhy vázanými na jednotlivé mokřadní rostliny jako Limnobaris T-album, Thamnyspyrus lemnae, Altica lythri, Galerucella lineola, G. tenella, Psylliodes dulcamarae a další. Významným druhem vázaným na mokřadní prostředí je páteříček Silis ruficollis, pravděpodobně dravý druh, vyskytující se na mokřadní vegetaci. Pro výskyt fytofágních brouků jsou velmi významná přechodová společenstva a keřové lemy při okraji bezlesé mokřadní plochy. Pro tato společenstva jsou typičtí nosatci rodů Dorytomus, Phyllobius, Rhynchaenus a Curculio a dřepčíci rodu Crepidodera. V části PR pokryté lužním lesem je nejcennější JZ část, kde se na bývalé rybniční hrázi nachází několik mohutných starých dubů a dále přilehlý, rozvolněný lužní les se staršími jedinci lípy a dubu. Epigeické druhy jsou v této části PR zastoupeny charakteristickými lesními druhy, jako Pterostichus oblongopunctatus, Pt. niger, Carabus granulatus, C. coriaceus, lokálně významný je výskyt druhu Abax carinatus. Z dalších druhů, obývajících půdní povrch je významný výskyt nelétající světlušky Phosphaenus hemipterus. V prostředí lužního lesa jsou významnou ekologickou skupinou druhy vázané na staré stromy, případně dutiny a rozpadající se, mycelii prorostlé dřevo. Učení potravní specializace těchto druhů je mnohdy problematické. Jedná se jak o pravé saproxylické druhy, tak o druhy karnivorní, mykofágní nebo myrmekofilní. Z druhů saproxylických byl zjištěn výskyt Pentaphyllus testaceus, Mycetochara flavipes, Liopus nebulosus, Oplosia fenina, Osmoderma eremita a další. Z dravých (karnivorních) druhů, vázaných na staré stromy, byl zjištěn pestrokrovečník Tillus elongatus. Významnou skupinou jsou myrmekofilní (na mravence vázané) druhy. V PR se z této skupiny vyskytují 3 druhy drabčíků rodu Zyras a lesknáček Amphotis marginata, vázané na kolonie mravenců ve starých dubech.
Vzhledem k omezené výměře PR a její poloze mezi zemědělskými kulturami, se výrazně uplatňuje tzv. kotonový efekt, kdy na území PR se vyskytuje více expansních druhů, pronikajících sem z otevřené krajiny jako Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, Amara plebeja a další. 5.4. Přehled faunisticky a bionomicky významných druhů Carabidae Abax carinatus (Duft.)-střevlíček: Středoevropský, v České republice rozšířený, ale lokální druh, na severní Moravě jen ojediněle ve Slezsku vzácný lesní druh, ve Slezské nížině dosud jediný nález (Stanovský-Pulpán, 2006: Šilhéřovice). V PR Džungle dosud 1 ex. pod ležící větví v okraji lesního porostu, prvý nález pro Osoblažsko. Odacantha melanura (L.)-střevlíček rákosní: Bionomicky i morfologicky pozoruhodný druh, břehy přírodně bohatých mokřadů, rákosiny, porosty orobince, ve Slezsku lokální druh zachovalých lokalit, na Osoblažsku dosud znám jen z Dolních Povelic (Stanovský-Pulpán, 2006), druhý údaj pro Osoblažsko Platynus livens (Gyll.)-střevlíček: Druh říčních niv, mokřadů, lužních porostů, ve Slezsku velmi lokální a vzácný, ve Slezské nížině znám dosud jen ze Zábřežských luk (Stanovský-Pulpán, 2006), prvý nález pro Osoblažsko. Cantharidae Silis ruficollis (Fabr.)-páteříček: V Evropě široce rozšířený, v ČR lokální druh, převážně nížiny, mokřady, bažinaté louky, ve Slezsku jen ojediněle (Jilešovice, mokřad u žel. trati). V PR dosud 4 ex. smykem mokřadní vegetace v západní části PR. Cleridae Tillus elongatus (L.)-pestrokrovečník: Evropa a přilehlá část Asie, druh starých lesních porostů, vývoj v mrtvém dřevě habru, buku, vrby a topolu (Kolibáč J., Majer K., Švihla V.- 2005). V ČR lokální druh, staré přírodě blízké lesy. Curculionidae Acales comutatus - nosatec: Typický druh starých původních porostů, dle Strejčka (pers.com.) nutno považovat za relikt. Druh půdního povrchu, žijící v detritu a na opadaných větvích, kde se živí pravděpodobně plodničkami hub, v PR dosud 1 ex. v prosevu. Limnobaris t-album (L.)-nosatec: Ve střední Evropě široce rozšířený druh, ale lokální druh, typický pro zachovalá mokřadní stanoviště. Coccinelidae Harmonia axyridis.- slunéčko: Druh východoasijského původu, v Evropě byl vysazen v rámci biologického boje proti mšicím. V současnosti se spontánně šíří a v ČR je především v intravilánech měst běžný, ale proniká i do otevřené krajiny a představuje potenciální riziko pro původní biocenózy. Chrysomelidae Longitarsus linnaei (Duft.) dřepčík: Evropa na východ po Kavkaz, v ČR jen na severní Moravě, kam proniká z Polska, lokální druh na Symphytum tuberosum, v PR mnoho ex. na živných rostlinách v okraji lesního porostu. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii CR (kritický ohrožený) Lampyridae Phosphaenus hemipterus (Geoff.) světluška polokrová: Naše nejvzácnější světluška, skrytě žijící, nelétavý druh, lokálně zvláště ve vyšších polohách, na severní Moravě lokální výskyty v Nízkém Jeseníku, Podbeskydské pahorkatině a Beskydech, v PR 3 ex smykem okraje lesního porostu V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). Leiodidae
Nemadus colonoides (Kraatz) Druhy této čeledi se vyskytují na hnijících látkách rostlinného i živočišného původu, druh Nemadus colonoides je vázán na staré stromy, dutiny, hnízda apod., v PR Džungle 2 ex. v prosevu detritu u paty starých dubů v jižní části PR. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii NT (téměř ohrožený), Scarabaeidae Osmoderma eremita (Scop.) páchník hnědý: V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii CR (kritický ohrožený), druh chráněný v programu Natura 2000, druh vázaný vývojem na staré duté stromy, aleje, parky, okraje lesů, v PR dosud jedno torzo, vzhledem k charakteru biotopu lze považovat výskyt druhu za vysoce pravděpodobný. Pozn.-Vědecký název O. eremita je uváděn v souladu s pracemi Jelínek et al.(1993) a Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005), Populace páchníků žijících v Evropě byly v poslední době předmětem taxonomickomorfologických studií jejichž výsledkem bylo rozdělení původního druhu Osmoderma eremita Scopoli, 1763 na druh Osmoderma eremita Scopoli, 1763 a Osmoderma coriarium De Geer, 1774. Dle Löbla a Smetany (2006) jsou oba tyto druhy v Evropě široce rozšířeny, populace páchníka na území ČR dle těchto autorů náleží k nominotypickému poddruhu druhu O. coriarium (druhý poddruh O. coriarium lassalei Baraud&Tauzin, 1991 je znám z Řecka). V nejnovějším seznamu listorohých brouků ČR (Juřena, Týr, 2008) je však z území ČR uváděn druh O. barnabita Motschulsky, 1845 (=O. eremita auct., non Scopoli, 1763, =O. lassalei septentrionalis Tauzin, 1994) Staphylinidae Mycetoporus ambiguus Lutze drabčík: Druh vázaný na staré porosty, na houbách v detritu apod., v PR 1 ex.v prosevu u paty starého dubu. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii EN (ohrožený) Zyras cognatus, Z. funestus, Z. humeralis drabčíci. Myrmekofilní druhy vázané výskytem na mravence, žijící ve starých stromech, v PR více ex. v prosevu detritu od paty starých dubů s koloniemi mravenců. Druhy zachovalého přírodního prostředí. Alecullidae Mycetochara flavipes (Fabr) květomil Druh vázaný vývojem na dutiny starých stromů, zvláště lip, imága vpodvečer na kmenech. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). Tenebrionidae. Pentaphyllus testaceus (Hellwig) potemník. Druh vázaný na rozpadající se dřevo starých trouchnivých stromů, zvláště dubů, typický pro přírodě blízké lužní lesy. V PR několik ex. v rozpadajícím se, mycelii prorostlém dřevě ležící dubové větve. V červeném seznamu bezobratlých uveden v kategorii VU (zranitelný). 6. Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopu na lokalitě Při předpokladu zachování územní ochrany území PR, lze vidět ohrožení biotopů v chráněném území především ve změnách vodního režimu území Z tohoto důvodu je nutno v ochranném pásmu PR vyloučit jakékoliv zásahy do vodního režimu, meliorační opatření, terénní úpravy apod. Především v mokřadní části PR je potenciálním rizikem agrese neofytů, ale i zarůstání plochy rákosem, který potlačuje další hygrofilní druhy bylin, významné pro výskyt jednotlivých fytofágních druhů brouků. Část mokřadní louky zarůstá rovněž kopřivou, což může souviset i se zvýšenými deponii dusíkatých látek z okolí. Z tohoto důvodu je žádoucí v ochranném pásmu PR vyloučit používání organických hnojiv. V lesní části může být rizikem mimo kolísání spodní vody i potenciální výskyt tracheomykóz, především na dubech (jilm prakticky není zastoupen). Omezený výskyt tracheomykozy, spojený s postupným pozvolným odumíráním větví, však může být pro řadu saproxylických druhů brouků velmi atraktivní. Jisté riziko představuje i pronikání adventivních druhů, v současnosti především východoasijského slunéčka Harmonia axyridis, které bylo zjištěno i na území PR. Současný hromadný výskyt druhu je vázán spíše na větší městské aglomerace, přesto však představuje i ve volné přírodě potenciální riziko, jak predací, tak potravní konkurencí domácím druhům hmyzu. 7. Závěry a doporučení Entomologickým inventarizačním průzkumem PR Džungle, provedeném v roce 2010 bylo zjištěno v dosud determinovaném materiálu 201 druhů brouků 39 čeledí. Ze zjištěných druhů je páchník hnědý (Osmoderma eremita) uveden ve vyhl.395/1992 jako druh silně ohrožený. V červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) je uveden dřepčík Longitarsus
linnaei a páchník Osmoderma eremita v kat. CR (kriticky ohrožený), drabčík Mycetoporus ambiguus v kat. EN (ohrožený), Mycetochara flavipes, Phosphaenus hemipterus, Pentaphyllus testaceus v kat. VU (zranitelný) a Nemadus colonoides v kat. NT (téměř ohrožený). Význam PR z hlediska entomofauny lze spatřovat v následujících aspektech- -Plošně nevelká, ale komplexní lokalita, zahrnující bezlesé, mokřadní plochy, fragmenty podmáčených lesních porostů a kvalitních starých kmenovin s jednotlivými velmi starými duby -Enkláva přírodně blízkých biotopů v jinak silně pozměněné zemědělské krajině Pro udržení, respektive zvýšení stávajících hodnot PR Džungle lze doporučit -Nenarušovat vodní režim v PR i v jejím ochranném pásmu.. -Na území PR nerozšiřovat introdukované a stanovištně nepůvodní dřeviny. -Sledovat sukcesi náletových dřevin, výskyt náletových dřevin a keřů v porostních okrajích a lemových společenstvech na současné úrovni je žádoucí -Vyloučit používání pesticidů a umělých hnojiv v PR i v jejím ochranném pásmu -Mokřadní plochy pravidelně kosit, potlačovat nárosty rákosu a kopřivy. 8. Bibliografické údaje k zájmovému území Entomofauna vlastního území PR nebyla dosud zkoumána. Pro sledované území PR nebyly zjištěny žádné literární ani sbírkové fondy řádu brouci (Coleoptera). Z bližšího okolí MZCHÚ byly publikovány nálezy běžnějších druhů střevlíkovitých (Carabidae). Stanovský a Pulpán (2006) uvádí z lokality Slezské Pavlovice nálezy Amara aulica, A. bifrons, A. plebeja, Demetrias atricapillus, Europhilus thoreyi, Harpalus affinis, Leistus ferrugineus, Oodes helopioides, Platynus assimilis, Pterostichus strenuus, Pt. vernalis, Trechus quadristriatus. Z okolí Osoblahy (Osoblaha env.) dále uvádí mokřadní druh Bembidion doris. 9. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Bureš L. (2002): Plán péče pro PR Džungle 2003-2112. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( 1966-1987): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: 15-26. Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Juřena D., Týr V. (2008): Seznam listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) České republiky a Slovenska, Klapalekiana, 44 (Suppl.): 3-15. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.):1-175. Reitter E. (1869-1870): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp.
Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci-Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.