Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Vojtěch Kodet, Pavel Hobza, Dana Kořínková, Ivan Kunstmüller, Vojtěch Mrlík listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Pavel Hobza, Ing. Dana Kořínková, Ivan Kunstmüller, MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., listopad 2011 Obsah Úvod... 3 Metodika... 4 Výsledky... 5 Závěr...11 Literatura...11 2
Úvod Hnízdní budky slouží těm druhům ptáků, kteří nestaví vlastní hnízda, ale k hnízdění využívají obvykle dutiny, polodutiny nebo štěrbiny. Ty mohou vzniknout ve stromech přirozenou cestou (např. odlomem větví) nebo je do kmenů vytesaly jiné ptačí druhy z řádu šplhavců (Piciformes), v našich podmínkách obvykle strakapoud velký nebo datel černý. Může se však jednat i o různé polodutiny či štěrbiny, které se na stromech, ale i ve skalách, vyskytují obvykle v hojné míře. Přítomnost dutin se však váže především na vysokokmenné a navíc staré až přestárlé porosty. Doupnými stromy jsou pak většinou buky, duby a jiné listnáče, z jehličnatých stromů nejčastěji borovice a jedle. V lesích, kde probíhá intenzivní hospodaření se dřevem, je samozřejmě porostů s vhodnými doupnými stromy nedostatek a nabídka vhodných stromových dutin rozhodně neodpovídá potřebám různých živočišných druhů. V některých případech může nedostatek starých vysokokmenných porostů limitovat výskyt a velikost lokálních populací šplhavců (nepřijímají budky, ale dutiny sami vytesávají do kmenů starých stromů Hudec & Černý 1977, del Hoyo et al. 2002, Hudec & Šťastný 2005), nebo nedostatek vhodných hnízdních dutin může omezovat velikost lokálních populací některých druhů ptáků (tzv. dutinových hnízdičů obvykle z řádu pěvců Passeriformes, příležitostně svišťounů Apodiformes, ale i sov Strigiformes aj.). Zatímco populace šplhavců lze zachovat pouze tím, že v hospodářských lesích bude ponechán dostatek starých, přestárlých a případně i padlých stromů (poskytují nejen hnízdní příležitosti, ale zejména potravu obvykle velké larvy hmyzu), tak populace drobnějších dutinových hnízdičů lze podpořit vyvěšováním umělých dutin budek. Metodika výroby budek je dnes velmi dobře propracována a ověřena dnes již mnoho desítek let trvající praxí (např. Henze & Zimmermann 1969, Zasadil 2001). Rozlišujeme nejrůznější typy budek - např. pro sýkory, špačky, šoupálky, dudky, rorýse, ale i netopýry (řád letouni Chiroptera), polobudek - např. pro rehky, lejsky, ale i kachny nebo sokolovité dravce. Samozřejmě existuje celá další řada možností jak podpořit a zvýšit nabídku hnízdních možností pro ptáky. Nicméně je třeba mít na paměti, že zcela zásadní zůstane i nadále přirozená nabídka hnízdních dutin a polodutin, tedy doupných stromů v lesích, poněvadž jen tento způsob je ryze přírodní a zajišťující tak adekvátní podmínky směřující k přirozené evoluci uvedených ptačích druhů a jiných živočichů. 3
Metodika Zájmovou oblastí jsou 2 lesní revíry při Lesní správě Třebíč ve stejnojmenném okrese v kraji Vysočina. Jedná se o revíry Radkovice a Třebenice. Obr. 1: Orientační mapa zájmové oblasti s vyznačenými kontrolovanými budkami. Budky byly vyvěšovány přibližně před 10 lety, přičemž nebyly k dispozici žádné mapové zákresy. Budky bylo tedy nutné nejprve v terénu dohledat. Budky nebyly již několik let kontrolovány a čištěny, a proto bylo jedním z hlavních cílů zjistit jejich aktuální stav. Drobné opravy byly provedeny při kontrole. Větší opravy si vyžádají více času i materiálu a jsou naplánovány na příští rok, případně nepoužitelné budky budou vyměněny za nové. 4
Výsledky Vedle vyčištění budek od starých hnízd, včetně několka vosích a sršních, byly v roce 2011 zjištěny obsazené budky lejskem bělokrkým, sýkorou koňadrou, sýkorou modřinkou, sýkorou uhelníčkem, brhlíkem lesním, plšíkem lískovým, vosami a čmeláky. Podrobný přehled je uveden v přiložené excelovské tabulce. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 88 budek, z toho 35 v revíru Radkovice a 53 v revíru Třebenice. Kontrolované budky byly zaměřeny GPS. Obr. 2: Dohledané a kontrolované budky v revíru Radovice. 5
Obr. 3: Dohledané a kontrolované budky v revíru Třebenice. Tab. 1: Obsazenost budek (v závorce je uveden počet prokazatelně obsazených budek daným druhem v roce 2011). Revír Budky (ks) Sýkory Sýkora Sýkora Sýkora Brhlík Lejsek Rehek koňadra modřinka uhelníček lesní bělokrký zahradní Třebenice 54 41 (29) 7 (7) 8 (8) 2 (2) 11 (2) 5 (3) 1 (0) Radkovice 34 20 (3) 1 (1) 10 (1) Celkem 88 61 (32) 8 (8) 8 (8) 2 (2) 21 (3) 5 (3) 1 (0) Revír Budky (ks) Plšík lískový Čmeláci Sršni Vosy Třebenice 54 14 (1) 2 (0) 8 (1) Radkovice 34 1 (0) 2 (2) 2 (1) Celkem 88 15 (1) 2 (2) 2 (0) 10 (2) 6
Obr. 4: Typy budek. Obr. 5: Budky obsazené sýkorami (žlutě). Obr. 6: Budky obsazené brhlíky lesními (červeně). 7
Obr. 7: Budky obsazené lejsky bělokrkými (bíle). Obr. 8: Budky obsazené rehky zahradními (fialově). Obr. 9: Budky obsazené čmeláky (hnědě). 8
Obr. 10: Budky obsazené sršni (oranžově). Obr. 11: Budky obsazené vosami (žlutě). Obr. 12: Budky obsazené plšíky lískovými (růžově). 9
Tab. 2: Budky poškozené a predované strakapoudy. Revír Budky Budky poškozené Budky predované celkem od strakapoudů strakapoudem v roce 2011 Třebenice 54 34 9 Radkovice 34 16 2 Celkem 88 50 11 Obr. 13: Budky poškozené strakapoudy (oranžově). Obr. 14: Budky, u nichž byla v roce 2011 zaznamenána predace strakapoudem (červeně). 10
Závěr Budky v revíru Radkovice jsou i po několika letech stále ve velmi dobrém stavu, avšak budky v revíru Třebenice vyžadují opravu a často jsou již zcela nepoužitelné a bude zapotřebí je vyměnit. Značná část budek v revíru Třebenice byla zároveň rozbitá od strakapoudů, v revíru Radkovice je poškození od strakapoudů menší. Celkem bylo rozbito od strakapoudů 50 z 88 budek a většina z nich si vyžádala opravu. Drobné opravy byly provedeny při kontrole a větší opravy budou provedeny v následujícím roce. V roce 2011 bylo 11 budek predováno strakapoudem. U budek bez oplechovaných vletových otvorů bude nutné toto oplechování doplnit, aby se omezila predace od strakapoudů, kteří nezřídka tyto otvory rozšířily. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 88 budek, u nichž bylo v roce 2011 provedeno dohromady 198 kontrol. Literatura HENZE O. & ZIMMERMANN G., 1969: Opeření přátelé (z německého originálu Gafiederte freunde, Bayerischer Landwirtschaftsverlag GMBH, München, Basel & Wien, 1966, přeložil Z. Klůz). Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 198 pp. del HOYO J., ELLIOT A. & SARGATAL J. (ed.), 2002: Handbook of the Birds of the World. Volume 7. Jacamars to Woodpeckers. Lynx Edicions, Barcelona: 296-555. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci Aves, Díl II/I (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 231-238. HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci Aves, Díl II. Academia, Praha: 232-237. ZASADIL P. (ed.), 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.20. Český svaz ochránců přírody, Praha: 136 pp. 11
Příloha: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet Drobné opravy budek byly provedeny přímo v terénu Některé budky byly pro hnízdění již zcela nepoužitelné 12
Budka obezděná brhlíkem lesním Staré sršní hnízdo vyndané z budky Snůška lejska bělokrkého 13
Sýkora modřinka sedící na snůšce Sýkora koňadra sedící na snůšce 14