časopis pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile IK NA 02 2014 Lékaři bez hranic Logistika v krizových oblastech Karolína Topolová: Pro zákazníky jsme jistotou. AAA AUTO stále roste krizi navzdory Sjednocená komunikace Spolupráce znamená silnou fi rmu T-Cloud: aplikace i zakázky pro vaši fi rmu Auta budoucnosti Po souboji o vesmír souboj o silnice WebExpo 2014 Ukázalo elitu online světa
Žít. Synchronizovat. Sdílet. Váš operátor může přenos dat zpoplatňovat. TM & 2014 Nokia. Všechna práva vyhrazena. 2014 Microsoft Corporation. Všechna práva vyhrazena. LOW RES {POSITIONAL {POSITIONAL Nokia Lumia 830
Jsme silní. Sílu přineseme i vám STARTÉR Tváří nového čísla IKONY je Karolína Topolová, generální ředitelka společnosti AAA AUTO. Individuální postoj k zákazníkům, kteří se mohou zcela spolehnout na profesionální přístup zaměstnanců podniku ve všech krocích prodeje auta v PŘÍBĚHU ZÁKAZNÍKA se dozvíte, že tohle je klíč, který z áček udělal stále rostoucí a perspektivní fi rmu. Dále se budeme věnovat tématu vozidel, kterých AAA AUTO začne snad již brzy prodávat stejně vysoký počet, jako těch současných. Elektromobily jsou totiž budoucností automobilového průmyslu, a jak se dočtete, technologicky jde v podstatě o vyřešenou otázku. Je třeba jen vybudovat infrastrukturu. Technologickou proměnou prošly ale už i dnešní modely, v TRENDECH budeme mluvit o komunikaci nového modelu Škoda Fabia. A komunikaci snů si užijete také v našich tipech na mobilní telefony. Spojují totiž to nejlepší z designu i technologií. V pravidelné výpravě za exotikou, kterou vnímáte VŠEMI SMYSLY, zavítáme do Kamerunu země, v níž poznáte barevnou Afriku, aniž byste byli obklopeni davy turistů. V části T-MOBILE Vám na jednom příkladu ukážeme, že T-Cloud je propojený řetězec služeb. Dovede Vás od získání zakázky až k jejímu vyfakturování. Podíváme se na konferenci WebExpo 2014, které jsme byli technologickým partnerem, a nakonec Vám ukážeme, jak může vypadat dokonale provázaná vnitrofi - remní komunikace. Takzvaná sjednocená komunikace totiž z lidí vaší fi rmy udělá tým, který funguje uvnitř podniku i mimo jeho hranice celistvě a pružně. Marek Konečný, šéfredaktor... potom Svatopluk svázal tři pruty a podal je prvnímu synovi, aby je zlomil. Jenže jemu a pak ani jeho dvěma bratrům na to síly nestačily Dovolte mi tenhle trochu pohádkový začátek. Národní mýty totiž jsou jen konstrukcí a pohádkou, jenže právě v pohádkách a mýtech jsou pravdy, které platí po tisíciletí. Moderně řečeno: kníže Svatopluk ukázal svým synům sílu fúze, sloučení více společností. A když bychom situaci, o které budeme mluvit, chtěli přenést do doby Velké Moravy, musel by kníže svým synům předkládat minimálně klády. V letošním roce došlo ke sloučení tří silných společností: T-Mobile CZ, T-Systems a GTS. Vznikl tak plně integrovaný operátor, který pokrývá všechny telekomunikační a IT služby. Mobilní i fixní hlasové a datové služby, datová centra, cloud computing, projekty vyžadující jednotnou infrastrukturu všechny vaše požadavky v těchto oblastech umíme řešit pod jednou značkou a jednou garancí spolehlivosti. 6 000 km optických datových sítí, 4 000 přípojných míst do optické sítě v Praze, na konci roku 93 procent populace s možností rychlého mobilního internetu, datová centra o ploše téměř šest a půl tisíce čtverečních metrů. Jistě, rekordy vás až tak nezajímají, zajímá vás užitek. Díky stoprocentně spolehlivé infrastruktuře můžete čerpat výpočetní výkon a nabízené služby tak, jak právě potřebujete. Poskytujeme paletu online aplikací cíleně vytvořených pro využití ve firmách, jsme prvním aplikačním cloud brokerem pro firmy v ČR. Aplikace vytvořily softwarové firmy zvučných jmen. Šíře nabízených služeb při vašem podnikání nejen pomáhá, ale příležitosti pro podnikání přímo vytváří. Dobrým příkladem je aplikace Zakázka, která přinese aktuální nabídku veřejných zakázek z vybraného oboru z celé ČR přímo do vašeho e-mailu. Přečtěte si o ní v poslední části Ikony. S lehkou nadsázkou řečeno k úspěšné mu podnikání Vám stačí jen nápady, vše ostatní okolo fungovaní firmy zařídíme my. A to není pohádka a já nejsem pohádkář. Jsem představitelem firmy, která dobře ví, že svázané pruty se jen těžko lámou Martin Záklasník ředitel marketingu pro business segment Vydává: T-Mobile Czech Republic a.s. Redakce: Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4 e-mail: ikona@t-mobile.cz Časopis pro T-Mobile připravuje: GODS s.r.o., www.gods.cz Registrace MK ČR: 13664 Číslo vychází: prosinec 2014 V elektronické podobě ke stažení na: www.t-mobile.cz/ikona Foto: Radovan Šubín 2 3
připravila.. Ludmila Hamplová Jsme důslední a díky tomu rosteme Zákazník, který si kupuje ojetý vůz, by měl dostat stejnou péči, jako když se rozhoduje pro nový automobil. Tato strategie přináší společnosti AAA AUTO výborné výsledky. Už několik let za sebou prožívá růst. Lví podíl na úspěchu má i generální ředitelka Karolína Topolová. 4 5
Odhalíme rizikové vozy, proto až 70 % nabízených aut odmítáme. PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA
V čem je nákup automobilu u AAA AUTO oproti konkurenci jiný? To nejdůležitější pro nás je, aby zkušenost z nákupu ojetého vozu byla co možná nejbližší nákupu nového automobilu. Už v okamžiku prvního kontaktu se náš zákazník setká s plynulou a transparentní komunikací, a tak může maximum informací získat dopředu. Na rozdíl od konkurence také zákazníkům poskytujeme služby a garance srovnatelné s nákupem nového vozu. Na naše vozy dáváme doživotní záruku jejich legálního původu. Dovoz ojetého vozu ze zahraničí se teď nemůže vyplatit. A to nejen kvůli ceně. Ojeté auto ale není nové a jeho minulost nemusí být vždy čistá... V poslední době se bohužel stále více rozšiřují podvody se stočenými kilometry, zejména u vozů z dovozu. Proto každé auto podrobujeme detailnímu zkoumání skutečného počtu najetých kilometrů. Kontrola je možná několika způsoby fyzická naším odborným výkupním technikem, kontrola přes elektronickou diagnostiku, kontrola servisní historie a kontrola v dostupných externích a interních databázích. Kromě kilometrů ověřujeme pravost VIN kódu, skutečný rok výroby, zda není vůz v nesplaceném leasingu, v exekuci, či jestli na něm nebyl spáchán podvod s DPH v případě, že byl v minulosti dovezen ze zahraničí. Jaký podíl mají na vašich prodejích vozy původem ze zahraničí? Při současném kurzu a cenovém vývoji ojetých vozů na tuzemském trhu není dovoz auta ze zahraničí už zdaleka tak výhodný, jako tomu bývalo ještě před pár lety. Proto také vozy původem ze zahraničí tvoří jen malou část našich prodejů, zhruba kolem osmi procent. Celkový vývoj cen ojetých aut v České republice je v porovnání se západní Evropou jednoznačně ve prospěch domácího trhu. Už od konce roku 2013 pozorujeme rychle rostoucí poptávku například ze strany německých, holandských či francouzských obchodníků, kteří ojeté vozy v ČR nakupují. Jde zejména o dražší ojetiny luxusních značek, ale obecně také o zánovní auta do tří let stáří a s počtem ujetých kilometrů do padesáti tisíc. Trend se zkrátka obrací, a zejména po devalvaci koruny vůči EURu naše exporty dramaticky stoupají. Podle našich analýz se teď naopak dovoz ojetého vozu ze zahraničí nemůže vyplatit. A to nejen kvůli ceně. Jaká jsou další rizika? Zkušenosti ukazují, že dovozci se v mnoha případech snaží vylepšit hodnotu vozu různými nelegálními způsoby, jako je přetáčení tachometrů, padělání roku výroby v technickém průkazu nebo prodej vozů po velkých haváriích. Jinak by totiž ojetiny z dovozu už nebyly cenově konkurenceschopné. Kupující se pak vystavují řadě rizik, od finančních, kdy budou muset do vozů více investovat na opravách, až k bezpečnostním v případě havárie způsobené technickým stavem vozidla. Proto doporučujeme nákup vozů tuzemského původu u prodejců, kteří poskytují záruku původu vozu a garantují vrácení peněz v případě právního či jiného problému v historii auta. Co vše si u vás může zákazník ověřit sám? Kromě našich vlastních kontrol si zákazníci můžou vůz samozřejmě odvézt před koupí na kontrolu do servisu dle jejich výběru a také přijít s automechanikem, který je schopen auto napojit na vlastní diagnostiku. Poskytujeme dostatečně dlouhé testovací jízdy, aby si zákazníci mohli ověřit chování vozu na silnici. Na vozidlo dáváme doživotní garanci legálnosti původu. 6 7
PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA i Na začátku kariéry bylo nadšení Karolína Topolová začala u Áček pracovat už ve dvaadvaceti letech, kdy jako projektová manažerka dostala od tehdejšího majitele společnosti za úkol založit call centrum. To se během jejího řízení postupně stalo jedním z nejmodernějších a největších v ČR ve své oblasti. Velkou roli v mém tehdejším úspěchu určitě hrálo obrovské nadšení, spousta energie a jakési nevinné sebevědomí. S odstupem času totiž musím říct, že teď bych si na takový úkol netroufla tak sebevědomě jako tenkrát, říká s odstupem let současná generální ředitelka společnosti. Kariérní začátky pro ni byly náročné. Několik let jsem pracovala téměř bez volna a chodila do práce z vlastní iniciativy i o víkendech a dovolené. Jsem ráda, že jsem své ambice naplnila a práce mě opravdu baví. Věřím, že právě díky mému nadšení a odhodlání jsem nyní tam, kde jsem. V Áčkách nejsem jediným příkladem zaměstnance, který se od píky vypracoval výš díky svým schopnostem a vytrvalosti, popisuje. Všechny motivuje dynamický vývoj firmy a její růst. Je skvělé, když můžete vidět svou vloženou snahu hned ve výsledcích, třeba v tom, jak roste počet vozů, které prodáme, dodává. Na vůz dáváme doživotní garanci legálnosti původu. jednotlivé vozidlo stoprocentně prověřené po legislativní i technické stránce, a to včetně ověření skutečného stavu najetých kilometrů, ke kterému je předán také příslušný certifikát. Jak vidíte, snažíme se být maximálně důslední, abychom odhalili vozy, které mohou být rizikové. Proto na výkupu odmítáme 65 až 70 % aut, která jsou nám nabízena. Letos jsme vykoupili téměř 49 000 vozů a odmítli jsme jich zhruba 110 000. Tato auta tedy musela nutně skončit někde jinde, u prodejců, kteří se prověřováním buď příliš nezabývají, nebo vydělávají na strategii ono to nějak dopadne a jsou připraveni hrát při případné reklamaci mrtvého brouka. I díky těmto postupům AAA AUTO jako první a prozatím jediný autobazar v zemi obdrželo certifikaci kvality ISO 9001 a ISO 14001. Pro zákazníka jsou obě certifikace jistotou, že je každé Lišíte se od konkurence i v přístupu k případným reklamacím? Když jsem v létě 2012 nastupovala na pozici generální ředitelky, stanovila jsem si za hlavní cíl co největší spokojenost zákazníků. Cest bylo několik. Tou hlavní bylo změnit strategii firmy, která se do té doby při reklamacích řídila výhradně zákonem. Já jsem trvala na tom, že
i Návrat do Maďarska se vyplatil Letos zažila společnost AAA AUTO návrat na maďarský trh, kde působila už mezi lety 2006 až 2007, ale vzhledem k ekonomické krizi byla nucena se stáhnout. Její návrat je ale velmi úspěšný. Prodeje v Maďarsku už po třech a půl měsících od oficiálního otevření budapešťského autocentra překonaly měsíční výsledky ruské pobočky, popisuje Karolína Topolová, generální ředitelka společnosti. Skutečné prodeje tak předčily očekávání firmy. Bylo vidět, že tamní trh je opravdu hladový po kvalitních ojetinách. Je to dáno tím, že byl dlouho uměle zmrazen, doplňuje. je do tohoto procesu potřeba vnést více empatie a vyhovět i reklamacím, na které ze zákona nárok není. Firmu to sice stojí prostředky navíc za drobné opravy závad, které vycházejí z běžného opotřebení vozu, takže za ně neodpovídáme, ale vrací se nám to v pozitivním hodnocení zákazníků. Důležitým krokem bylo také vytvoření funkce zákaznického ombudsmana, jenž je určitým odvolacím místem pro klienty, kteří mají pocit, že jsme se ve standardním kontaktu dostatečně nezabývali jejich podněty nebo stížnostmi. Společnost AAA AUTO zvyšuje počet prodaných vozů už více než čtyři roky. Letos v srpnu jste dokonce prodali 5 939 automobilů, a tím dosáhli vůbec nejlepších výsledků od dubna 2008. Znamená to, že se vás ekonomická krize téměř nedotkla? Naopak. Ekonomická krize pro nás byla velkou zkouškou a postihla nás jako vůbec první odvětví v Česku již začátkem roku 2008, možná už s koncem roku 2007. Jsem ale velmi ráda, že nás krize nepoložila a po značně těžkém období se nám daří snad ještě více než před krizí. Vracíme se k objemům z období před krizí, ovšem s nižším počtem poboček a méně zaměstnanci. To prokazuje vysokou efektivitu, která je výsledkem každodenního procesu kontroly nákladů, dobře uplatňované marketingové strategie a zaměření na nejprodávanější vozy. Důkazem jsou i vysoké letošní prodeje, zejména ty letní, jež nám dávají důvod k optimismu i pro druhou hlavní sezonu, která začala v září. Čím si to vysvětlujete? Každé ekonomicky oslabené prostředí má k ojetým vozům blíže. Tím, že se nová auta tolik neprodávají, klesají jejich ceny, což vytváří tlak i na ojetiny, které jsou dostupné za velmi výhodných podmínek. Zákazník, který uvažoval třeba o koupi nové Škody Octavia, vidí, že rozdíl v ceně oproti vozu Audi nebo BMW už není takový, a tak dá přednost automobilu vyšší kategorie. Přibývají zákazníci, kteří sahají po dražších vozech? Jednoznačně. Nejnovějším trendem je posun zákazníků od nových vozů k vozům zánovním, pro které jsme před dvěma lety vyhradili značku Mototechna a pro luxusní segment značku Mototechna Premium. Nové vozy velmi rychle ztrácejí svoji hodnotu, po roce nebo po dvou se dají pořídit lehce ojeté až o desítky procent levněji. Mototechna se specializuje na předváděcí a referenční vozy, respektive třeba i na vládní vozy u Mototechny Premium, a jejími zákazníky je ve velké míře firemní klientela. Pro manažery i majitele podniků už není nemyslitelné pořídit si manažerský vůz jako ojetý. Stejně tak je to u luxusních aut, která se u nás zpravidla ani neohřejí. Obě naše značky zažívají obrovský nárůst, meziročně téměř stoprocentní. Jak se situace na českém trhu mění dále? Posuny vidíme v poslední době spolu s tím, jak se podmínky neustále přitvrzují a cena ojetin klesá se snižující se cenou nových vozů. Řada malých prodejců se nedokáže vyrovnat s požadavky zákazníků na prověřování vozů, na úroveň zákaznického servisu, garancí a dalších služeb. Roste nedůvěra k prodejcům orientovaných čistě na vozy z dovozu. Proto mnoho polních bazarů bez zázemí a profesionálního personálu už 8 9
Zákazníci si můžou před koupí vůz odvézt do servisu podle vlastního výběru. PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA z trhu odešlo a další mizí každým dnem. Tady se vyplácí naše dlouhodobá strategie: nechceme být jen zprostředkovatelem prodeje. Proměňují se i samotní zákazníci? Ano, a to dost výrazně. Vidíme, že přicházejí se stále kvalifikovanějšími požadavky a konkrétnějšími představami o svém novém voze. Dříve zákazníci přicházeli a ani si nabídku vozů předem neporovnali na internetu. Dnes je internet obrovskou výkladní skříní a zákazníci už přesně vědí, co chtějí. V tom nám velmi pomáhá naše call centrum, které má téměř 200 operátorů. Ti denně vyřídí tisíce hovorů. Část zákazníků stále preferuje takovýto kontakt před poněkud neosobním hledáním na internetu a my se jim tento způsob komunikace snažíme nabízet. Díky tomu jsou před samotným nákupem lépe připraveni a také cítí, že jsme ochotni jim vždy zodpovědět jakýkoliv dotaz. A dokládají to i prodeje: polovina našich obchodů se uskuteční na základě kontaktu s call centrem. Firmulář: AAA AUTO Společnost založena: 1992 Počet zaměstnanců: 2 000 Roční obrat: 379,4 milionů EUR (2013) Počet prodaných vozů: 56 648 v roce 2013, odhad pro rok 2014 63 000 kusů Počet nabízených automobilů: průměrně 7 000 denně v ČR, celkem více než 11 000 aut Počet poboček: v ČR 21, v zahraničí 14 Zastoupení v zahraničí: Slovensko, Maďarsko, Ruská federace
připravil.. Jan Horčík, šéfredaktor www.hybrid.cz Konečně jsou tady! Těch kár si všimnete na první pohled. Jsou jiné. Zaujmou vás svým futuristickým tvarem, jako třeba BMW i3 nebo Nissan Leaf. Případně sportovními křivkami, jakými disponuje Tesla Model S. Anebo prostě tím, že nemají výfuk a prosviští kolem vás téměř bezhlučně. Už nějaký ten čas není problém v Praze i na jiných místech Česka vidět auta, která jezdí pouze na elektřinu. V e světě jde už o fenomén. Státy jako Kalifornie nebo Norsko patří v oblasti elektromobility ke světové špičce. Pojďme si ukázat pár čísel. Ve Spojených státech se za rok 2013 prodalo celkem 95 000 aut do zásuvky započítávají se elektromobily a plug-in hybridy (viz. rámeček). Je to stále jen zlomek, přesněji 0,6 procenta z celkového počtu více než 15,6 milionů automobilů prodaných za rok 2013. Důležitý je však trend. Rok co rok se tento zlomek přibližně zdvojnásobuje. Ještě v roce 2012 to totiž bylo 52 000 elektroaut a v roce 2011 dokonce jen 17 000. Pro srovnání: v zemích Evropské unie se v roce 2012 prodalo asi 22 000 elektrických aut. V roce 2013 už to bylo 50 000. Tendence je tedy podobná jak na starém kontinentu, tak za velkou louží. 10 11
ELEKTRICKÁ AUTA DORAZILA DO ČESKA i Za kolik to jezdí? Jednou ze zásadních výhod elektromobilu jsou náklady na provoz. Běžná průměrná spotřeba elektromobilu se pohybuje kolem 15 kwh/100 km. Provozní náklady pak spočítáte jednoduše tak, že počet spotřebovaných kwh vynásobíte cenou za 1 kwh. Při dobíjení z běžné domácí zásuvky v nízkém tarifu se cena může pohybovat kolem 2 Kč. Sto kilometrů pak ujedete za 30 Kč. Ve vysokém tarifu je to kolem 4,5 Kč. Stovka kilometrů pak vyjde na necelých 70 Kč. Pro srovnání 100 km v běžném benzinovém autě vyjde asi na 300 Kč. i Hybrid, plug-in hybrid a elektromobil. Jaké jsou rozdíly? Elektromobil je nejjednodušší. Jezdí pouze na elektřinu, má tedy jen elektromotor a baterii, kterou lze dobíjet ze zásuvky nebo dobíjecí stanice. Hybrid naproti tomu obsahuje spalovací motor (může to být diesel i benzin), elektromotor i baterii. Baterie je ale malá a nelze ji dobíjet ze zásuvky či stanice. Plug-in hybrid je něco mezi: má motor, elektromotor i baterii. Baterie je ale větší než u hybridu a lze ji dobíjet z domácí zásuvky nebo dobíjecí stanice. Česko pozadu Hádáte správně, že Česká republika nepatří v oblasti elektromobility právě mezi premianty. Elektroaut tady jezdí zhruba dvě stovky a každý rok se těchto strojů prodá pár desítek. Pochopitelně. Každý rok se prodeje elektroaut v USA i EU zdvojnásobují. Elektrická auta, ať už elektromobily nebo plug-in hybridy, jsou drahá, mají omezený dojezd a stát na ně nijak nepřispívá. Ve zmíněné Kalifornii či Norsku naopak na elektromobil dostanete tuč- nou dotaci. Jenže i u nás se navzdory všem zmíněným nedostatkům začínají objevovat první vlaštovky. Fakt, že v televizi vídáte reklamu na elektrický Volkswagen Golf, není žádná náhoda. Česko brázdí kolem 20 luxusních elektromobilů Tesla Model S, jejichž pořizovací cena začíná na 2,5 milionech korun. Stejně tak tu jezdí už několik desítek městských elektromobilů BMW i3, Nissan Leaf, Citroen C-Zero nebo Peugeot ion. A další budou pomalu, ale jistě přibývat. Malá lekce z historie Elektromobil je přitom stejně starý jako auto samotné. Moderní automobily se začaly rozvíjet na začátku 20. století. Byla to doba, kdy se teprve zdokonaloval dieselový a benzinový motor, zatímco elektromotor už byl nějaký ten pátek k dispozici. Do prvních automobilů se BMW i3 u domácí rychlodobíječky. Dobíjení (zatím) probíhá většinou právě v domácích podmínkách. proto elektromotory, společně s těžkými olověnými bateriemi, běžně montovaly. Taková auta pochopitelně ujela jen pár desítek kilometrů rychlostmi, které jsou dnes běžné pro cyklisty. Jenže v té době to byla norma. Elektromobily už tehdy měly výhody nemusely mít startovací kliky, a tak je bylo možné snadno nahodit. Nehlučely, nesmrděly, a především byly velmi jednoduché. Všechny tyto vlastnosti jim pochopitelně zůstaly dodnes. Během první a druhé dekády 20. století jste na ulicích světových velkoměst, jako jsou Londýn, Paříž nebo New York, mohli elektromobily potkávat běžně. Jednodušší než facka Elektrický pohon je konstrukčně totiž velmi jednoduchá záležitost. Alespoň ve srovnání s benzinovým, neřkuli dieselovým pohonem. Zatímco dieselový motor má tisíce součástek, elektromotor má dvě: stator a rotor. Aby se rotor mohl točit, potřebuje baterii. A aby baterie mohla správně dávkovat energii, potřebuje k tomu řídící systém. Nic víc. Je to pochopitelně zjednodušený pohled, ale v zásadě vysvětluje princip
i Baterky na nich to stojí! (A padá ) Jak dlouho vám vydrží váš mobil v provozu, když ho používáte? Den, dva? To je důkaz toho, jak jsou technologie pro ukládání energie strašlivě pozadu za vývojem ostatní techniky. Platí to i pro elektromobily. To, že ujedou 100 až 160 km na jedno nabití, je skvělé. A že Tesla Model S ujede na jedno nabití třeba 400 km, je tak trochu zázrak. Jenže je to stále málo, s bateriemi elektromobily stojí a padají. Vývoj ale jde dopředu: baterie pro elektromobily především neustále zlevňují a s nimi jdou cenově dolů i samotná elektrická auta. Zároveň se zvyšuje kapacita. Odhaduje se proto, že do pěti let ujedou běžné městské elektromobily až 300 km na jedno nabití a jejich cena ještě klesne. pohonu elektromobilů a rozdíl mezi elektromobilem a běžným vozem se spalovacím motorem. Na silnicích lze dnes navíc narazit i na spojení obojího, tedy na kombinaci spalovacího motoru a elektropohonu, jedná se o tzv. hybridy. Když má hybrid navíc velkou baterii, kterou lze dobíjet ze zásuvky, říká se mu plug-in hybrid. Nabídka? Stále širší Na českém trhu se aktuálně objevily dva nové elektromobily. Prvním je luxusní městské plně elektrické auto BMW i3 s cenou 900 000 Kč. Jakmile do něj sednete, budete mít chuť v něm strávit celý den. Získá si vás svým futuristickým vzhledem zvenku i zevnitř, extrémní akcelerací a mrštností i plnou českou lokalizací palubního počítače. Na jedno dobití reálně zvládne ujet až 100 km po dálnici nebo 130 km po městě. Konkurenční elektromobil Kia Soul EV stojí 849 980 Kč. Jihokorejská značka vsadila na mohutnost a Kia Soul EV působí oproti ostatním strojům na trhu jako skutečný obr. Slibuje dojezd až 212 km, ale reálně to bude spíš kolem 150 km. Své elektromobily už mají na trhu také Mercedes- -Benz, Volkswagen, Renault i zbytek největších světových automobilek. Nikdo si nechce nechat ujet vlak. Budoucnost je elektrická Výzkumné společnosti z celého světa se dnes předhánějí v publikování studií o tom, kolik se bude za pět, deset nebo patnáct let ročně prodávat elektromobilů. Odhady se různí, ale jedno mají společné: bude to víc než teď. O hodně víc. Kdyby současný trend každoročního zdvojnásobení prodejů vydržel dalších pět let, bude se jen v USA v roce 2019 prodávat kolem čtyř milionů elektromobilů a plug-in hybridů za rok! Takové pokušení si pochopitelně žádná automobilka nechce nechat ujít. Dieselový motor má tisíce součástek. Elektromotor má dvě: stator a rotor. Tesla Model S 12 13
ELEKTRICKÁ AUTA DORAZILA DO ČESKA Nová Kia Soul EV, nejnovější elektroauto na českém trhu. i Tesla Model S ultimátní stroj na elektřinu Tesla byla první. Mladá americká automobilka původem jihoafrického miliardáře Elona Muska světu ukázala, zač je toho v elektromobilitě loket. V roce 2008 uvedla na trh elektrický sporťák Tesla Roadster. A o čtyři roky později oslnila dokonce i běžné automobilové nadšence pětimetrovou sportovní limuzínou Tesla Model S. Její cena začíná na 2,5 milionech korun, ale za to vám nabídne dojezd až 400 km na jedno nabití, zrychlení z 0 na 100 km/h během čtyř vteřin a jedinečný pocit, že tohle jen tak někdo nemá. i Dobíjení zvládne každá zásuvka Všechny elektromobily je možné dobít z běžné 240V domácí zásuvky. To je jedna ze zásadních výhod elektromobilu. Když chcete, máte možnost ho dobíjet pouze doma. A když máte na střeše solární elektrárnu, můžete známým vyprávět, že jezdíte na slunce. Kromě toho jsou ale elektromobily vybaveny ještě dalšími konektory pro tzv. rychlé dobíjení u rychlodobíjecích stanic. Těch je několik druhů a může v tom být trochu zmatek, takže se před koupí elektromobilu určitě informujte, jakou rychlodobíjecí zásuvkou je vybaven a kde jsou k dispozici dobíjecí stanice. Nejrozšířenějším standardem rychlodobíjení je CHAdeMO, šlape mu na paty Combo2 CCS a Tesla provozuje vlastní stanice Supercharger. Elektromobily má Peugeot, BMW, Mercedes-Benz, Volkswagen, Renault. Nikdo si nechce nechat ujet vlak.
Dobíjejte bez drátů U elektromobilů, stejně jako u mobilů, se výrobci, inženýři i vědci snaží možnosti dobíjení inovovat a přicházet se stále novými nápady. Bezdrátové dobíjení telefonů se pomalu stává běžné, zařízení prostě položíte na speciální podložku a mobil se indukčně dobije. Podobný systém vyvíjí několik společností také pro elektroauta. Díky bezdrátovému indukčnímu dobíjení nebude nutné k vozu připojovat konektor. Prostě zaparkujete nad místem, které je bezdrátovým dobíjením vybaveno. Dobíječka totiž může být zapuštěna přímo v povrchu parkoviště. Od takového nápadu už není daleko k tomu, aby byla bezdrátovým dobíjením vybavena i běžná silnice. Švédský výrobce Volvo už se dokonce chystá projekt elektrické silnice otestovat. Idea je taková, že v silnici budou v malých rozestupech zapuštěny indukční dobíjecí stanice. Kdykoliv se pak elektrické auto může to být osobní elektromobil, ale klidně i elektrický autobus na daném úseku silnice pohybuje, zároveň si dobíjí baterii. Pokud by takovým systémem byly vybapřipravil.. Jan Horčík, šéfredaktor www.hybrid.cz Solární silnice čili Budoucnost dobíjení Po světě dnes jezdí více než 400 tisíc elektromobilů. Auta poháněná elektřinou mají několik specifických vlastností kromě skvělé akcelerace a tichého bezemisního provozu se musejí dobíjet. Elektromobily se tak vlastně podobají mobilům nebo jiné přenosné elektronice. Jenže nabíječku strčíte do kapsy a zásuvky jsou všude. Jaká je tedy budoucnost dobíjení elektromobilů? ěžně dostupné elektromobily v cenové relaci do milionu korun ujedou B v létě na jedno nabití maximálně 150 km. Jsou tedy použitelné zejména do města a okolí. Na delší vzdálenosti se s nimi můžete vydat, ale jen s vynaložením alespoň trochy úsilí pro naplánování trasy a vyhledání rychlodobíjecích stanic, které jsou po cestě. Pokud tam tedy vůbec jsou, což v České republice zatím není rozšířený případ. Na západ od nás už je situace poměrně dobrá. U stanice pak auto dobijete zhruba za půl hodiny a v klidu můžete pokračovat dál. veny například důležité dopravní tahy, elektromobily by pak mohly vystačit s výrazně menší baterií, protože by se vlastně neustále dobíjely. A to by znamenalo i levnější elektrická auta. Pochopitelně, že vše brzdí pořizovací náklady na samotnou infrastrukturu. Postavit silnici není levné, natož vozovku, která umí dobíjet elektromobil. Volvo to zatím zkouší na testovacím úseku o délce 500 metrů. Inženýři chtějí zjistit, jak je stávající technologie odolná proti opotřebení i rozmarům počasí. A zejména kolik by to všechno stálo, pokud by se takové silnice stavěly ve velkém. Ideální kombinací je elektromobil a solární dobíjení. Silnice se mění pod koly Ještě výrazně odvážnějším projektem je solární silnice. Stojí za ní Američané Scott Brusaw a jeho žena Julie. Už několik let pracují na zcela novém typu silničního povrchu, který se skládá z jednotlivých pláství, podobným těm ve 14 15
Japonské Mitsubishi i-miev by průměrný český rodinný dům vydrželo zásobovat po čtyři dny. včelím úlu. Šestiúhelníkové plástve jsou pokryty speciálním tvrzeným sklem, které svým povrchem a vlastnostmi co nejvíce připomíná asfalt. Důležitější je ale to, co je ukryto pod povrchem. Nachází se tam totiž celý soubor technologií, které ze solární silnice dělají skutečný skvost. Předně je to solární panel. Ten vyrábí energii kdykoliv na něj dopadá sluneční svit. Vzhledem k tomu, že při dobrém počasí svítí slunce na silnice celý den, jde o docela dobrý nápad. To ale SOLÁRNÍ SILNICE není všechno. Pod povrchem jsou také svítící LED diody. Díky tomu může každá plástev svítit a dohromady mohou snadno vytvářet různé obrazce. Třeba dopravní značení to se na silnici docela hodí, ne? Výhodou je, že jde o dynamické dopravní značení. Může se tedy libovolně měnit pouze na základě pokynu z kontrolního centra. Jednou může být silnice tříproudá, jindy zase dvou. Nebo může řidiče předem upozornit na nehodu o dva kilometry dál, případně sněhovou vločkou indikovat náledí. A to pořád ještě není všechno. Vzhledem k tomu, že si panely vytvářejí vlastní energii, mohou se i zahřívat, a tím vzniku náledí aktivně bránit. Navíc v nich může být umístěna další infrastruktura, jako například rozvody elektřiny, internetu a podobně. Dobíjení elektromobilů kdekoliv cestou už je jen taková třešnička na technologickém dortu. Scott a Julie Brusawovi se nebáli jít se svým nápadem do světa a dobře udělali. Na crowdfundingovém webu IndieGogo vybrali přes dva miliony dolarů! Doma už mají řadu prototypů a doufají, že jednoho dne se jejich vynález začne prakticky uplatňovat i ve městech. CÍM LEPŠÍ INFORMACE, TÍM HLUBŠÍ POCHOPENÍ www.americanexpress.cz
připravila.. Leoš Kyša Auta budoucnosti Nedá se nic dělat. Souboj o vesmír skončil a všechen ten elán, vynalézavost a touha stvořit dokonalý stroj se přesunula do automobilového průmyslu. Není to sice tak romantické, ale zase na tom můžeme vydělat my všichni. M agické datum, kdy se budoucnost automobilového průmyslu stane realitou, je rok 2020. Možná pro jeho krásnou souměrnost se k tomuto roku vztahují mnohé plánované revoluční novinky. Po něm už by na světových silnicích, alespoň tedy v bohatších a technologicky vyspělých zemích, nemělo být nic jako dřív. Po tomto roce se totiž na vozovkách (možná) objeví Boz! Jde o dílo firmy Zoox, která jej plánuje jako autonomní auto. Jak vidíte, nejen název auta, ale i firmy zní dokonale futuristicky. Samostatný dopravní prostředek Autonomní automobil je ideál, ke kterému se většina světových automobilek v posledních letech upíná a ke kterému vzhlíží. Jednoduše řečeno, autonomní auto je takové, do něhož si sednete a řeknete mu, kam se potřebujete dostat. Pak si můžete přečíst noviny (nejspíš už jenom v tabletu), posnídat, vypít kafe a dát si pohodlně šlofíka na sklápěcí sedačce, protože vám přitom nebude překážet taková zbytečnost, jakou je volant. Rok 2020, který pro nástup svých autonomních (tedy robotických) aut oznámil i Nissan, je blíž, než si myslíme. Také v úvodu zmíněný Boz už prochází úspěšnými testy. A není sám. Další auta již úspěšně dokázala jet samostatně, jako třeba Mercedes-Benz S 500. Jenže ten má ještě onen zmíněný volant. Boz už ho mít nebude. Ani řadící páku. Prostě nic, co jinak potřebují dnešní auta k tomu, aby je mohl člověk ovládat. Už samotný pojem řidič bude mít na kahánku, všichni v autě budou jenom pasažéři. A to, že vůz bude bez problémů jezdit všemi směry, je snad pouze maličkost, kterou není ani třeba zdůrazňovat. Zoox samozřejmě není sám, kdo takové auto vyvíjí. Firmou, která má dostatek peněz, ideálů, touhy a zkušeností pro to, aby něčeho takového dosáhla v praxi, není nikdo menší než Google a jeho projekt Self-Driving. Jeho obtíže a peripetie nám ukazují, že cesta k autonomnímu autu není vůbec jednoduchá. Každý člověk s trochou zkušeností ze silničního provozu si je dokáže představit. Nejde totiž jen o to, dostat se z bodu A do bodu B povolenou rychlostí. To by bylo příliš prosté. Po cestě mezi jednotlivými body 16 17 2020 magický rok, kdy se budoucnost automobilového průmyslu (prý) stane realitou. stojí hromada překážek. Za prvé jsou to ostatní automobily, pak cyklisté, chodci (podél vozovky i přebíhající přes vozovku a zhusta také v místech, kde nejsou přechody pro chodce) a k tomu psi, kočky, srny a jiná zvěř. Čekají nás nečekané překážky, jako jsou objížďky, spadané stromy a všemožné další pohromy. No a samozřejmě jde
AUTA BUDOUCNOSTI Pojem řidič bude mít na kahánku, všichni v autě už budou jenom pasažéři. sta, chodec také, a to už vůbec nemluvíme o pudovém chování zvířete. Jeho pohyb, rychlost, reakce to všechno je diametrálně odlišné. Je tedy potřeba mít v autě dostatek senzorů pro zachycení všech těchto elementů (laserové senzory, GPS, radary či kamery) a také počítačové programy, které budou vše vyhodnocovat a budou mít v sobě nai Vznášedla na obzoru Který řidič by při popojíždění v zácpě nesnil o tom, aby jeho auto bylo vznášedlem a mohl celou tu prokletou kolonu prostě přeletět? Po něčem takovém zatoužila i americká armáda. Její výzkumná složka DARPA se do hledání létajícího auta pustila už v roce 2009. Základní úkol zněl: stroj musí být na zemi stejně dobrý jako moderní auta a ve vzduchu stejně výkonný jako běžný vrtulník. Navíc musí unést čtyři muže v plné výzbroji. Projekt dostal sci-fi název Transformer, zkráceně TX. Do plánu se zapojil třeba největší zbrojní koncern Lockheed Martin. Vývoj je v této chvíli ve třetí fázi, kdy se testuje software a motory pro jízdu po zemi i let ve vzduchu. Transformer bude mít vrtuli a možná i sklápěcí křídla. Počátkem roku 2015 by měly být zahájeny pozemní zkoušky a o půl roku později i letové. Než se ale armádní technologie dostane do civilního provozu, několik dalších let to jistě potrvá. o to, že všechny tyhle problémy se po cestě mohou vyskytnout naráz. Kdo je na silnici? Inženýři od Googlu pochopili, že všechny tyto komplikace jsou problematické v tom, že každá má jiný charakter. Auto se chová jinak než cykliprogramované možné scénáře chování různých účastníků provozu. Pro poslední prototypy Google Self-Driving už je tohle rozlišování hračka. Dokážou pracovat s velkým množství potenciálních nebezpečí, vyhodnocovat je a upravovat podle toho své vlastní chování. Vyhodnocení podle Googlu probíhá až tak dokonale, že automobil je schopen rozeznat i cyklistu, který mává paží, aby naznačil, že bude odbočovat a kam. Netřeba zdůrazňovat, že z auta se stane velmi výkonný počítač, schopný v reálném čase vyhodnocovat situaci a reagovat na ni. Důležitá bude i komunikace mezi autonomními
automobily navzájem, která zajistí ještě vyšší bezpečnost provozu. Mnohé zrádné situace na silnicích totiž dopadnou špatně proto, že si řidiči navzájem nevidí do hlavy a reakce ostatních účastníků silničního provozu jen odhadují. Jenže autonomní automobily si do hlavy uvidí, budou moci ošemetné okolnosti společně vyhodnotit a vyřešit je tak, aby ochránily své pasažéry. Bude lepší, když chytrá auta budou mít svůj vlastní dorozumívací jazyk a lidé se mu přizpůsobí? Mluvící auto-terapeut Autonomní auto bude také mluvit, to je jasné. Každý vůz ve futuristické sci-fi přece mluví, takže je jen logické, že nad tím automobiloví vývojáři přemýšlejí a pracují na tom. Intenzivně svá auta učí mluvit třeba Mercedes-Benz. Před třemi měsíci proběhlo v Berlíně fórum Mercedes-Benz Future, kde odborníci z oblastí robotiky, futurologie, techniky, IT a jazykovědy řešili, jak by auto mělo komunikovat s řidičem. A nejen s ním. Tak běž, neboj, já počkám, může třeba zahlásit chodci, který čeká u vozovky. Tohle by bylo ještě snadné. Ale jak třeba zajistit, aby lidé poznali, že auto komunikuje zrovna s nimi, a ne třeba s jiným chodcem? Zároveň bude třeba nastavit velmi jasnou úroveň komunikace, aby lidé od mluvících autonomních automobilů nečekali víc, než jim budou schopny nabídnout. Přeci jen očekávání mohou být ze strany laiků opravdu vysoká. Co by se třeba stalo, kdyby oslovený chodec odvětil: Vydrž, auto, ještě si zavážu tkaničku a hned jdu. Pokud by automobil odpověď nepochopil, mohl by váhavého fanouška sci-fi snadno připravit o život. A to zdaleka není konec všech problémů. Uvědomme si, jaká nedorozumění provázejí mezilidskou komunikaci. Někde zavrtění hlavou znamená ne, jinde naopak ano. Americké auto v Bulharsku nebo Číně by mohlo mít stejné problémy, jako v neanglofonních zemích obyčejný Američan, který nezná jazyky. Nebo bude lepší, když budou mít chytrá auta svůj vlastní dorozumívací jazyk a lidé se mu přizpůsobí? To je velmi důležitá etická a sociologická otázka, se kterou se nejenom výzkumníci z Mercedes-Benz musejí poprat. Podobných otázek je samozřejmě víc. Třeba jak moc může auto nedodržovat předpisy, když mu to jeho majitel nařídí? Vždyť porušení pravidel pro něj někdy může být prospěšné, protože předejde škodám v nečekaných situacích. Anebo ne? Řidiči si navzájem nevidí do hlavy a reakce jen odhadují. Provoz autonomních automobilů je toho pravým opakem. Mé auto, můj pán? Velkým etickým problémem bude otázka rozdělení moci mezi automobilem a jeho pasažérem (na termín řidič, jak jsme si řekli, bude třeba už brzy zapomenout). Automobil může řidiči zakázat, aby mu dával pokyny, protože je například příliš opilý, zdrogovaný nebo třeba nemocný či zraněný. Vyhodnocovat zdravotní stav člověka za volantem se auta učí už dnes. Na Nottinghamské univerzitě například vyvinuli technologii, která dokáže sledovat srdeční rytmus a upozornit řidiče na přicházející mikrospánek. Užitečná věc, že? Jenže si představme, že chytré autonomní auto postoupí ještě dál. Bude třeba schopné vyhodnotit zdravotní stav pasažéra. Umíte si představit tu hádku, když kvůli blížícímu se infarktu auto nařídí odjezd do nemocnice, a pasažér bude proti, protože si bude myslet, že to rozežene kapkou osmdesátiprocentního rumu? Kdo by měl mít v takovém sporu navrch? Autonomní auto budoucnosti bude zkrátka svého majitele velmi dobře znát. Prostě do jeho softwaru nahrajete, kdo je majitel, a i když se do něj kdokoliv vloupe, auto ho prostě neposlechne a ještě zavolá policii. Krádeže aut tak sice neskončí, ale oproti dnešku se stanou vysoce sofistikovaným kriminálním oborem. Kdo bude chtít ukrást vozidlo, bude potřebovat dobrého hackera. Budoucnost tedy vypadá když ne velmi slibně, tak určitě zajímavě. Teď už jenom zbývá počkat si na to, až autonomní automobily začnou brázdit naše silnice. 18 19
AUTA BUDOUCNOSTI i Sen o perpetuu mobile Perpetuum mobile je stejně bájné jako Yetti. Spousta lidí o něm mluví, někteří nepochybují o jeho existenci, ale dosud nebyl předložen jediný přesvědčivý důkaz o tom, že nejde pouze o mýtus, sen či romantickou představu. Nikola Tesla prý dokonce zkonstruoval auto, které jede na volnou energii. Perpetuum mobile je tužba po něčem dokonalém, co ale v reálném světě nemůže existovat. Přesto se o to lidé pokoušejí. Počátkem roku například vzrušil slovenskou veřejnost Pavol Nemeš, který slíbil revoluci ve fyzice. Prohlásil, že se svým synovcem navrhli funkční perpetuum mobile. Dokonce požádal o patentování svého revolučního objevu, který by měl zlomit vaz současnému pohledu na svět okolo nás. No, zatím to spíš vypadá, že Nemeš zlomil vaz jenom sám sobě, protože odborná veřejnost jeho výpočty a návrhy smetla ze stolu. Přesto dál pokračuje ve snaze o sestrojení opravdového perpetua mobile. Mytický Nikola Tesla A není sám. Jakýmsi kamenem mudrců všech hledačů perpetua mobile, tedy z latiny doslova věčně v pohybu, je tzv. volná energie. Jde o to, že všichni badatelé a snílci, jako Pavol Nemeš, se už dávno vzdali původní myšlenky, že by mohl existovat stroj, kterému stačí dát původní impuls a pak už bude fungovat sám donekonečna bez jakékoliv přidané energie zvnějšku. Takový stroj by byl v rozporu s prvním i druhým termodynamickým zákonem, a to je zkrátka nemožné. (Koneckonců to je i důvod toho, proč patentový zákon v USA odmítá uznat jakékoliv perpetuum mobile, dokud se neprokáže jeho účinnost při přezkoušení.) Jak tohle omezení obejít? Díky volné energii, tedy představě, že energii pro pohyb či fungování stroje by šlo nějakým způsobem čerpat ze vzduchu. Všichni hledači novodobého perpetua mobile se zaklínají jménem velkého Nikoly Tesly. Tento vynálezce také věřil, že existuje jakási volná energie, kterou by šlo přijímat přímo z éteru. A nejen to. Dodnes se tvrdí, že to Tesla dokázal a takové auto zkonstruoval. Navíc prý uměl tuto volnou energie z kosmu či éteru přenášet na velké vzdálenosti. Ve světle moderních poznatků je ale jisté, že Tesla šlápl vedle a všechny zprávy o jeho úspěších jsou jen legendy. Přesto mnozí stále doufají, a zdaleka ne jenom slovenský vynálezce Nemeš. V roce 2007 oznámila irská firma Steorn, že našla neomezený zdroj energie. Její přístroj dynamo Orbo měl produkovat víc energie, než kolik přijal. Jenže při veřejném předvádění zařízení selhalo. A pak znovu a znovu. Tak už je to s perpetuem mobile odnepaměti. Už staří Indové... Tedy vlastně ne úplně odnepaměti, ale přesně od roku 624. Z této doby totiž pochází úplně první popis perpetua mobile. Je od indického matematika a hvězdáře Brahmagupty. V Evropě se zase na začátku třináctého století objevil náčrtek od Villarda z Honnecourtu. Šlo zřejmě o architekta nebo stavitele, který se ve svém nákresu nejspíš inspiroval arabskými návrhy. Tehdejší perpetua mobile byly různě vylepšené kruhy, jež se měly točit samy bez energie lidí, větru či vody. Užitek by byl samozřejmě obrovský a lehce využitelný. Villard dokonce nechal řemeslníky, aby jeho kolo, které se bude samo otáčet, sestrojili. Ve své době nebyl sám, kdo prováděl podobné pokusy. Na jeho práci navázali třeba Pierre de Maricourt, který na to šel chytře s pomocí magnetovce a snažil se tedy využít magnetickou sílu, a samozřejmě Leonardo da Vinci. Ten chtěl efektu dosáhnout pomocí železných koulí, jež by se různě převalovaly. Po sérii úvah a nezdařených pokusů nakonec došel k závěru, že něco takového sestrojit nelze. Navzdory tomu se do stejného úkolu pouštěli další, včetně Jana Ámose Komenského. V roce 1642 zhotovil dokument s názvem Motus spontanei relatio (Zpráva o samovolném pohybu). Tento spis byl však podle dostupných pramenů ztracen. Dalším Čechem byl Karl E. Bessler. Nebyl však snílkem, jako jeho předchůdci, ale schopným podvodníkem. V roce 1715 předvedl v německém Merseburgu funkční perpetuum mobile. Kontrolní komise to potvrdila. Přístroj byl dokonce uzamčen ve speciální místnosti, kde po mnoho týdnů stále pracoval. Jenže se nakonec ukázalo, že masivní zařízení poháněla lidská síla a podvod vyšel najevo.
připravila.. Ludmila Hamplová Šílenci na silnici Jak lidé žijí, tak řídí, tvrdí s trochou nadsázky dopravní psycholog Michal Walter. Rukama mu procházejí řidiči profesionálové, ti, kteří přišli o řidičák vlastní nedbalostí, i skuteční psychopati. J ak se pozná člověk, který bude na silnici nebezpečný? Jestli očekáváte seznam vlastností, podle kterých hned poznáte člověka, jenž za volant nepatří, musím vás zklamat. Za většinou dopravních nehod nejsou psychopati, ale řidiči, kteří se obvykle chovají celkem spořádaně. Jenže se dostali se do situace, kterou nezvládli. Změna jejich chování obvykle nemá jednu příčinu, spíše jde o celý soubor vlivů. Například řidič vyrazí na důležitou schůzku pozdě kvůli partnerskému konfliktu, který stále doznívá v jeho hlavě, takže je ve stresu, a navíc ještě zůstane viset v koloně. Ta se skoro nehýbe, a tak zpoždění roste. K tomu nutně potřebuje na toaletu, ale není si kde odskočit. Za normálních okolností tento řidič kolony I relativně normální řidič se vlivem okolností může stát nebezpečným. 20 21