Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin Autor bakalářské práce: Lenka Ševčíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Olga Horová, Ph.D.

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin jsem vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a další odborné zdroje, ze kterých jsem čerpala v seznamu literatury. V Praze dne.. Lenka Ševčíková

P o d ě k o v á n í Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Olze Horové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas a ochotu při vyplňování dotazníku a své rodině za podporu při studiu.

N á zev p ráce: Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin A bstra kt Cílem bakalářské práce je u vybraných potravin pomocí mystery shoppingu zhodnotit, jestli díky jejich umístění nedochází ke klamání spotřebitelů a zda výrobci u těchto potravinářský výrobků uvádějí všechny legislativně předepsané údaje. Dále bude v praktické části bakalářské práce pomocí dotazníkového šetření zanalyzováno povědomí českých spotřebitelů o označování potravin. Teoretická část shrnuje legislativu v oblasti označování a balení potravin, jsou zde sepsány povinné a dobrovolné údaje, které jsou na obalech potravin uvedeny, značení týkající se obalů a dozorové orgány, které zaštitují tuto oblast. Klíčová slova: označování potravin, balení potravin, marketingový výzkum, klamání spotřebitele

Title of th e B a ch elor s Thes is: Marketing research in the field of food labelling and packaging A bstra ct The aim of the Bachelor s Thesis is to evaluate whether consumers in shops are misled by product positioning of some selected foodstuffs using mystery shopping and whether the producers of these food products indicate all information required by legislation. Then the practical part of the Bachelor s Thesis analyses Czech consumer awareness of food labelling using primary survey. The theoretical part summarizes food packaging and labelling regulations. There are written obligatory and optional data, which should be listed on food labels; packaging and labelling markings, and supervisory authorities who protect this area. Key words: food labelling, food packaging, marketing research, misleading of consumers

Obsah ÚVOD... 1 TEORETICKÁ ČÁST... 3 1 BALENÍ POTRAVIN... 3 1.1 OBALOVÉ MATERIÁLY... 4 1.2 ZNAČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBALŮ... 5 2 OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN... 6 2.1 VYBRANÁ LEGISLATIVA NA ÚROVNI EVROPSKÉ UNIE... 7 2.2 ÚDAJE POVINNĚ UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH... 9 2.3 DOBROVOLNÉ ÚDAJE A ZNAČKY NA OBALECH POTRAVIN... 13 2.4 KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE... 19 2.5 DOZOROVÉ ORGÁNY... 20 PRAKTICKÁ ČÁST... 23 3 MYSTERY SHOPPING... 23 3.1 POVINNÉ ÚDAJE U VYBRANÝCH POTRAVIN... 23 3.2 MYSTERY SHOPPING V PRAŽSKÝCH OBCHODECH... 25 3.3 SHRNUTÍ MYSTERY SHOPPINGU... 28 4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 30 4.1 SEGMENTAČNÍ OTÁZKY... 31 4.2 OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN... 32 4.3 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K VYBRANÝM PRODUKTŮM... 37 4.4 ZHODNOCENÉ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 41 ZÁVĚR... 42 LITERATURA... 44 SEZNAMY... 48 PŘÍLOHA... 49

Úvod Díky obalu a označení na něm spotřebitelé mohou získat informace, které jsou pro ně relevantní při rozhodování o koupi potraviny. Obchodní řetězce chtějí kupovat od producentů potraviny za co nejnižší cenu a tak výrobci musejí hledat cenově výhodnější suroviny, jež se při výrobě potravinářských výrobků používají, aby splnili cenové limity, které jim odběratelé stanovují. Často dochází k tomu, že potraviny nejsou tak kvalitní, jak by spotřebitel očekával. I přes namátkové kontroly je možné na pultech ochodů nalézt potraviny, které sice vypadají např. jako uzeniny, ale ve složení po masu není ani památky. Velký podíl na tom mají právě čeští spotřebitelé, kteří si tyto potraviny stále kupují, proto je potřeba jejich přístup změnit a tím donutit i výrobce k výši kvalitě. Propojení světových ekonomik má za následek nepřeberné množství potravin na pultech obchodů, ze kterého si čeští spotřebitelé mohou vybrat, mnohdy se však mohou zákazníci v tak velkém spektru cítit dezorientováni, proto je pro výrobce velmi důležitá marketingová komunikace, díky které by se potravina mohla více přiblížit lidem. Celá řada marketingových nástrojů, jako různé reklamy ať již v televizi nebo v samotných obchodech, má za cíl přilákat potencionální zákazníky ke koupi, zejména mladí lidé jsou touto metodou poměrně snadno ovlivnitelní. V dnešní době roste podíl spotřebitelů, kteří vyznávají zdravý životní styl, jenž je spojen právě s kvalitou potravin a jejich bezpečností. Proto mnozí konzumenti při nákupu neberou na zřetel pouze cenu výrobku, ale studují také jeho obal. Pod kvalitou si lze představit mnohé, nejdůležitější podmínkami jsou však bezpečnost a hygiena. Zákazník si musí být jistý, že za finanční prostředky, které při nákupu vynaloží, si domů odnese potraviny, jež bude moci bezpečně konzumovat. Stále více lidí raději investuje do českých potravin, které mohou koupit na různých farmářských trzích, než do výrobků, které jsou dovezené z daleka. Tato skutečnost má mnoho výhod, jsou tím podporování čeští producenti, kteří díky tomu přísunu finančních prostředků mohou modernizovat své technologie. Díky zvýšené tržbě tuzemských výrobců dochází i k podpoře české ekonomiky. Často je pro zákazníky rozhodujícím faktorem balení výrobku. Producenti svým obalem chtějí zaujmout zákazníka, což mnohdy působí na úkor místa. Etikety obsahují velké množství informací, často ve více jazycích a písmo je tak malé, že ani není možné povinné údaje přečíst. Právě tyto obligatorní informace jsou mnohdy zmenšeny na úkor těch fakultativních, protože mnoho spotřebitelů přiláká více hezký obrázek potraviny, jež je na obalu vyobrazena a někdy vůbec neodpovídá obsahu balení. Cílem bakalářské práce je u vybraných potravin pomocí mystery shoppingu zhodnotit, zda díky jejich umístění nedochází ke klamání spotřebitelů a zda výrobci u těchto potravinářský výrobků uvádějí všechny legislativně předepsané údaje. Dále bude 1

pomocí dotazníkového šetření zanalyzováno povědomí českých spotřebitelů o označování potravin a bude ověřena pravdivost předem stanovených hypotéz. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na dvě části. První kapitola obsahuje shrnutí informací o obalech potravin, tj. z jakých materiálů jsou vyráběny a jaké údaje se jich přímo týkají. Druhá kapitola se věnuje označování potravin, kde je zmíněna jak evropská tak národní legislativa spojená s touto problematikou, jsou zde rozebrány tři skupiny potravin: balené, zabalené a nebalené. U každé z těchto kategorií jsou popsány údaje, které se na obalech, etiketách nebo v jejich těsné blízkosti musí dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích vyskytovat. Autorka se zde zmiňuje i o některých dalších informacích, jež sice nejsou povinné, ale mnozí spotřebitelé je u potravin sledují a jsou pro ně klíčové při rozhodování o koupi neznámé potraviny. V této subkapitole budou popsány: značky kvality, chráněná označení původu, zdravotní tvrzení a biopotraviny. Předposlední subkapitola se věnuje klamavým praktikám, které často mohou nepozorné spotřebitele uvést v omyl. V poslední části autorka zmiňuje dozorové orgány, které zaštitují celou oblast potravin a upozorňují zákazníky na různé podvody a jiné nekalé praktiky, které jsou právě aktuální. Praktická část bakalářské práce zhodnotí pomocí kvantitativní metody výzkumu trhu tzv. mystery shoppingu ve vybraných pražských supermarketech legislativně stanovené předpisy s jejich dodržováním v reálných obchodech. Nejdříve budou zkontrolovány všechny povinné údaje, které se musí na jejich obalech či v jejich těsné blízkosti u vybraných potravin vyskytovat a poté bude zjišťováno, zda díky jejich umístění v prodejnách nedochází ke klamání spotřebitelů. Součástí praktické části bakalářské práce je dotazníkového šetření, které si klade za cíl zanalyzovat povědomí českých spotřebitelů o označování potravin, a také zda by se nenechali uvést v omyl a umístily by správně dva vybrané potravinářské produkty. Součástí dotazníkového šetření jsou i předem stanovené hypotézy, které pomocí jeho výsledků budou ověřovány. 2

Teoretická část 1 Balení potravin Obal zákazníkovi zprostředkovává podobu produktu, který je uvnitř. Měl by tedy poutavým způsobem ztvárnit vlastnosti výrobku a udělat potravinu nezaměnitelnou a jedinečnou. Balení potravin je důležité z několika důvodů, prvním je ochrana výrobku před vnějšími vlivy, které by mohli nepříznivě ovlivnit vlastnosti potraviny, jež je uvnitř takového obalu. Dalším důvodem, proč je většina potravin opatřena obalem, je jejich snazší manipulovatelnost, ať již při přepravě z výroby do skladu nebo při distribuci do prodejen. Velmi důležitá je také informační funkce, jejímž cílem je upoutat spotřebitele ke koupi tohoto výrobku, poukázat na vlastnosti potraviny či na její složení. Zvláště této funkci, je věnována druhá kapitola teoretické části. Obal je také využíván jako jeden z prostředků marketingové komunikace firmy se zákazníkem, což souvisí s tzv. psychologickou funkcí obalu (Vysekalová, 2011, str. 177). Při vývoji nového obalu by se firmy měly zamyslet nad tím, pro jaký segment zákazníků je výrobek určen, měli by jej odlišit od konkurence, a snažit se navrhnout takový obal, jež bude šetrný k životnímu prostředí. K problematice balení potravin se vztahuje zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje základní požadavky na obaly potravin. Zákon č. 447/2001 Sb., o obalech uvádí, jak by měl být vyznačen materiál, který byl při výrobě obalu použit (příklady viz Tabulka 1). Tabulka 1- Přehled materiálů a jejich kódů Materiál Písemný kód Číselný kód Polyethylentereftalát PET 1 Polyvinylchlorid PVC 3 Polystyren PS 6 Papír PAP 22 Bílé sklo GL 70 Ocel FE 40 Hliník ALU 41 Dřevo FOR 50 Juta TEX 61 Sklo/plast C/* 95 Zdroj: MICHALOVÁ, 2006, str. 37-38 Zákon o obalech také určuje způsob, jak s ním naložit poté co z něho potravina bude spotřebována. Logo panáčka s košem na obalu označuje, že by měl být odložen na místech k tomu určených, čímž apeluje na spotřebitele, aby neznečišťovali životní prostředí. Pokud je toto logo přeškrtnuto, znamená to, že obal obsahuje nějaké 3

nebezpečné látky a není vhodně ho hodit mezi ostatní odpad a měl by být předán sběrnému dvoru. Producenti nemohou pro balení potravin použít obaly, které by obsahovali škodlivé látky nebo ty, které by mohli poškodit podobu, tvar či chuť potraviny. 1.1 Obalové materiály Existuje mnoho obalových prostředků, do kterých je možné potraviny umístit. Samozřejmě, že všechny potraviny nemohou mít shodné balení, což vyplývá již z jejich skupenství. Postupem času se obaly potravin vyvíjí a vylepšují, aby se zdokonalily jejich vlastnosti a ochránila se hodnota výrobků. Velmi starým obalovým materiálem, zvláště díky své dostupnosti a poměrně nenáročné zpracovatelnosti je dřevo. Hlavními pozitivy při využití této suroviny je pevnost, rezistence vůči nárazům a izolační vlastnosti, velkou nevýhodou je ale možné poškození od různých mikroorganismů. Smrkové či jedlové dřevo, které je měkčí, se hodí na výrobu různých beden, sudů, jež slouží pro přepravu např. ovoce a zeleniny. Mohutnější sudy jsou většinou vyráběny z dubového dřeva a používají se pro balení různých jedlých olejů. Tradičním materiálem pro balení potravin je tkanina, jež je výhodná zejména díky své malé váze, odolnosti proti vlhkosti a tvárnosti. Jako materiál se nejčastěji využívá juta, bavlna nebo koudel. Tento obalový materiál se používá pro různé pytle či síťky na ovoce a zeleninu. Pro výrobu plechovek, tub či kontejnerů se používají různé kovy. Nejhojnějšími surovinami při výrobě jsou ocel, hliník, cín, olovo či zinek. Velkou předností těchto materiálů je jejich odolnost proti propuštění a pevnost, pokud na ně ale působí voda či jiné atmosférické vlivy, může dojít ke korozi. Další z obalových materiálů je sklo, které je využíváno zejména díky své odolnosti vůči kolísání teplot či různých chemikálií, možnosti opětovaného použití a omyvatelnosti. Mezi nevýhody těchto obalu patří především jejich křehkost. Tento druh obalového materiálu se aplikuje zejména u lahví na nápoje či různých konzervovaných potravin. Papír je řazen mezi nejvyužívanější obalové materiály, vyrábí se z něho krabice, pytle, sáčky či lepenky na různé potraviny. Jeho vlastnosti se liší dle úpravy, velkou výhodou je jeho nízká hmotnost. Plasty stejně jako papír jsou hojně využívány při balení potravinářských výrobků, jejich vlastnosti opět záleží na úpravě. Často se plastové materiály kombinují jako např. PE/PP zvláště pro dosažení požadovaných vlastností. Výhodou platů jako jsou např. 4

PET lahve je, že mohou být z recyklovány a znovu použity nebo např. polypropylen se dá využít pro nádoby, které pak mohou být ohřáty v mikrovlnné troubě. Jedna z novějších balících metod je vakuové balení, kdy se např. ze sáčku, v němž je potravina uložena, vysaje většina vzduchu, čímž se prodlouží čerstvost výrobku. 1.2 Značení týkající se obalů Označení Zelený bod (viz Obrázek 1) může mít na svém obalu ta firma, která dodržuje legislativní požadavky zákona č. 477/ 2001 SB., o obalech. Pro producenty, dovozce či prodávající z toho zákona vyplývá závazek zpětného odběru a využití odpadů z obalů potravin. Zpětný odběr mohou provádět buď sami nebo prostřednictvím firmy EKOKOM. Tato firma je jedinou autorizovanou společnostní na území České republiky a označení zelený bod značí, že firma distribuované obaly v České republice registrovala u této společnosti a uhradila jí peněžní poplatek. Závazek zpětného odběru označuje, že spotřebitel může bezplatně odevzdat použitý obal. Kontrolu v této oblasti provádí Česká inspekce životního prostředí a Česká obchodní inspekce Obrázek 1 - Zelený bod Zdroj: http://www.dtest.cz/znacky Identifikační značení, je dle normy ČSN 77 0052-2 obligatorní na všechny části spotřebitelských obalů, které jsou zhotoveny z plastů, kovů či kombinovaných materiálů, kdy je použito více materiálů pro výrobu obalu, a tyto materiály od sebe nejdou oddělit. Pro ostatní materiály je toto označení dobrovolné, protože již na první pohled je zpravidla evidentní, o jaký z materiálů se jedná. Identifikační značení se skládá buď jen z písemného kódu nebo z kódu a značky ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, jež je tvořen třemi plnými černými šipkami třetí a nebo z písemného i číselného kódu a rovnostranného trojúhelníku viz Obrázek 2. U kombinovaných materiálů je písemný kód složen z písmene C a za lomítkem následuje písemný kód materiálu, který převládá. Obrázek 2 Příklady identifikačního značení kombinovaného obalu Zdroj: MICHALOVÁ, 2006, str. 39 5

2 Označování potravin Ochrana spotřebitele v oblasti označování potravin se zaměřuje zejména na bezpečnost a zdraví svých obyvatel. V komunistické éře se stát snažil napodobit systém ochrany spotřebitele, ale spíše z toho těžili výrobci či prodejci a docházelo tak často k prodeji nekvalitních potravin a na trhu nebyl velký výběr. Po roce 1989 se v České republice začali vyvíjet různé spotřebitelské organizace, které společně se spotřebiteli na nedostatky začali upozorňovat. Stát a jeho instituce se museli zamyslet nad zlepšením stavu ochrany konzumentů v oblasti potravin. Výchozím předpisem v této oblasti se stal zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně jsou potravinářské produkty rozděleny do tří skupin: balené, zabalené a nebalené potraviny a pro každou z těchto kategorií jsou předepsány informace, které musí obal, etiketa či průvodní dokument obsahovat. Povinné údaje, které nesmí na obalech chybět, jsou popsány blíže v kapitole 2.2 V souvislosti s novým evropským nařízením č. 1169/2011 vztahujícím se na veškeré potravinářské produkty, vláda premiéra Jiřího Rusnoka schválila koncem roku 2013 novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zahrnuje nejčetnější změny za posledních 15 let. Jejím hlavním cílem je zvýšit informovanost konzumentů, čímž dojde k větší ochraně spotřebitelů. Druhý důvod aktualizace současného zákona je jeho přizpůsobení evropské legislativě. Jedna z velkých změn, kterou novela navrhuje, je povinnost uvádět u nebalených potravin jméno výrobce a hlavní složku, ze které se skládá. Novela také při nedodržení předepsaného označení potravin navrhuje zvýšit sankce, které by mohli dosáhnout až 10 miliónů korun. Prováděcí vyhláška č. 113/2005 SB., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků podrobněji rozepisuje a rozebírá jednotlivé body, které jsou stanoveny v již zmíněném zákoně. Samozřejmě pro každý druh potravin jako např. maso či mléčné výrobky jsou výrobcům k dispozici další vyhlášky, které zevrubněji rozebírají jednotlivé komodity. Díky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, nastal výrazný posun ochrany spotřebitele v této oblasti. Jako všechny členské země i pro nás jsou nařízení Evropského parlamentu a dalších orgánů nadřazená, takže je nutné je začlenit do tuzemské legislativy. O jakých údajích musí obaly potravin informovat, je dáno vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny údaje musí být pro konzumenty srozumitelné, uvedené na viditelném místě, čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými 6

údaji, nesmazatelné, vyjádřené v nekódované podobě, vyjma označení šarže 1. Informace srozumitelné pro občana České republiky, musí být napsány v českém jazyce, takže každý producent, který chce exportovat své potraviny do ČR, musí na obalech uvést všechny obligatorní informace v češtině, vyjma údajů obchodním názvu výrobků, což může být např. název nějakého vína dovezeného z Francie. V souvislosti s tím, že by informace měli být uvedeny na viditelném místě, je důležité hlavní zorné pole, jež je definováno v nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011, které se nachází většinou na přední straně obalu, která prodává výrobek a konzument se na ni zpravidla dívá jako první. V tomtéž zorném prostoru by měli být napsány: název, hmotnost, popř. obsah alkoholu, rovněž výživové údaje by se měli nacházet na stejném místě. 2. 2.1 Vybraná legislativa na úrovni Evropské unie Označování je popisováno jako jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěna na jejím obalu, dokladu, nápisu či etiketě. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 stanovuje obecné zásady a požadavky na potraviny. Označování potravin je obsaženo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, tento dokument je však velmi zastaralý a nevyhovuje dnešní době a byla zapotřebí jeho aktualizace, proto v roce 2011 vyšlo nařízení č. 1169/2011, které se vztahuje na veškeré potravinářské produkty a jehož vznikem se ruší některá starší nařízení či směrnice, jako např. směrnice č. 87/250/EHS o uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových na etiketách alkoholických nápojů určených k prodeji konečnému spotřebiteli, směrnice č. 90/496/EHS o nutričním označování potravin, směrnice č. 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy Toto nařízení vejde v platnost 13. prosince 2014, vyjma výživových údajů, jež budou povinné o dva roky později. Vztahuje se na všechny potravinářské produkty včetně těch, které jsou dodávány např. do restaurací, školních jídelen nebo se týkají nemocniční stravy. Nařízení si klade za cíl, aby spotřebitel při nákupu mohl uplatnit jedno ze svých základních práv což je právo na informace (Horová, 2006, str. 13). 1 3 vyhláška č. vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů 2 Čl. 13, odst. 5 nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 3 čl. 2, odst. 2 písm. j) nařízení č. 1169/2011. 7

Pojmu čitelnost je v tomto nařízení věnována značná pozornost. Pokud se údaje z obalu nedají přečíst, buď kvůli tomu že jsou napsané příliš malým písmem anebo barva podkladu není dostatečně kontrastní, tak informace postrádají svoji hodnotu. Proto od prosince 2014 je nařízena minimální velikost fontu 1,2 mm, přičemž tato velikost odpovídá výšce malého písmene x. Pokud je obal menší než 80 cm 2 tak je velikost písma zmenšena o 0,3 mm. Jestliže mají být informace čitelné, není dobré používat přezdobené fonty, zhuštěné písmo, velmi malé řádkování či obaly ze kterých lze písmo snadno smýt. GDA neboli Guideline Daily Amounts je možné přeložit jako doporučené denní množství. Na přední či zadní straně obalu (viz Obrázek 3) najdeme v ikoně údaje o množství energie přepočítané na určitou porci (např. 250 ml nápoje) a pod tím vyjádření kolik procent doporučeného denní množství tato porce obsahuje. Tyto informace ocení lidé, kteří se chtějí stravovat zdravě či dodržují nějakou dietu a nechtějí v obchodě trávit hodiny a hledat, kolik potravina obsahuje tuku, cukrů, bílkovin či vlákniny. Nevýhodou tohoto značení je, že je stanoveno pro dospělé jedince, ale pro děti zatím hodnoty nejsou. Podle tohoto nařízení, které bylo v roce 2011 vydáno Evropskou unii, bude povinné uvádět na obalech nutriční složení od prosince roku 2016, mnozí producenti tyto údaje ale již zavedli. Obrázek 3 - GDA - doporučená denní dávka pro dospělého jedince Zdroj: www.gda.cz Země odkud potravina pochází, bude muset být od prosince roku 2014 nově povinně u čerstvého, mraženého či chlazeného vepřového, kozího, skopového nebo drůbežího masa. Země původu budou muset na svém obalu mít i potraviny, které obsahují min. 50 % mléka. Nařízení zpřísňuje i označování alergenů a zavádí toto označení i u nebalených potravin, čímž rozšiřuje možnosti výběru potravin jedincům trpícím potravinovými alergiemi. Navíc všechny alergenní složky, které potravina obsahuje, budou muset být zvýrazněny od zbytku složení, aby je nebylo možné přehlídnout, jako je tomu doposud. Nařízení však dále nespecifikuje, jaké vlastnosti by dané písmo mělo mít, což může nahrávat výrobcům. Od prosince 2014 budou muset obaly potravin, které byly před prodejem zmraženy, obsahovat kromě data minimální trvanlivosti i označení data zmražení, které bude povinné u masných výrobků, masa a ryb, jež prošly touto modifikací. Další změna nastává v případě, že potravina byla před prodejem rozmrazena, v tom případě musí být označena nápisem rozmrazeno. 8

2.2 Údaje povinně uváděné na potravinách Veškeré obligatorní údaje se řídí zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a také vyhláškou č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Ze zákona o potravinách a tabákových výrobcích vyplývá, že na obalech, které mají největší plochu menší než 10 cm 2 nebo nádobách sloužících k opětovnému použití musí být napsán alespoň název, množství zboží, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a popřípadě jiné údaje stanovené vyhláškou pro příslušnou komoditu. Balené potraviny Balené potraviny, jsou takové výrobky, jež byly již ve výrobě opatřeny obalem, a posléze jsou nabídnuty k prodeji spotřebitelům, přičemž v obalu nemusí být celá potravina, ale jen její část. Paragraf č. 6 zákona o potravinách a tabákových výrobcích a stanovuje všechny obligatorní údaje. Jméno a sídlo výrobce, dovozce nebo například balírny, která za potravinu ručí v plném rozsahu, je jeden z povinných údajů. Pokud je výrobcem či distributorem fyzická osoba, pak je uvedeno její jméno, příjmení a místo podnikání. V případě že je producent právnická osoba, musí být na obalu název a sídlo podniku. K této osobě směřují také případné reklamace zákazníků. Název potraviny popř. její druh, skupina či podskupina by měl také obsahovat způsob úpravy potraviny, jestliže to nevyplývá již z jejího pojmenování jako např. uzená, chlazená, v prášku, sterilizovaná. Země původu je závazná u potravin, u kterých není pro konzumenty přesně jasný původ či vznik výrobku nebo pro potraviny označené logem zaručená tradiční specialita, chráněné zeměpisné označení nebo chráněné označení původu. Země odkud potravina pochází, bude muset být od prosince roku 2014 podle nařízení EU č. 1169/2011 označena povinně u čerstvého, mraženého či chlazeného vepřového, kozího, skopového nebo drůbežího masa. Země původu budou muset na svém obalu mít i potraviny, které obsahují min. 50 % mléka. Tento závazek již platí pro hovězí maso, ryby, ovoce, zeleninu, med nebo olivový olej. Pokud primární složka, tj. jedna nebo více složek, které tvoří více než 50 % dané potraviny, nepochází ze stejné země, jako prodávaná potravina musí výrobce uvést na obalu její místo původu. Dalším z povinných údajů je množství potraviny. Pokud má potravina tekutý charakter, je vyjádřeno množství v objemových jednotkách (ml, cl, l), jinak je kvantita uvedena v hmotnostních veličinách (g, kg). Tento údaj je pominut u potravin, které nejsou prodávány podle počtu kusů a množství je menší než 5 g či 5 ml, vyjma koření a 9

bylin. Jestliže je potravina prodávána v konzervě a obsahuje i nálev, tak je na obalu uvedena dvojí hmotnost, jednak celého vnitřku a pak jen samotné potraviny bez nálevu. U mnohých potravin se můžeme setkat před množství s malým písmenem e. Tento symbol mohou mít na obalu ti dovozci, jež mají ve svém podniku zabudovaný systém kontroly správnosti množství, uvádí na svých výrobcích, co je určeno zákonem, písemně oznámili Českému metrologickému institutu uvedení zboží na trh a předali dokumenty vztahující se ke kontrole množství. Datum minimální trvanlivosti stanovuje do kdy si je prodávaný potravinářský výrobek schopen zachovat atributy, které mu byly při výrobě uděleny, a je zdravotně neškodný. Na obalu je napsán den, měsíc a rok, jestliže má potravina trvanlivost delší než 18 měsíců, uvádí se výlučně rok. Potraviny, kterým již vypršelo datum minimální trvanlivosti, a jsou-li zdravotně v pořádku, mohou být nabízeny k prodeji, ale musí být separovány od ostatních potravinářských výrobků stejného druhu. Datum použitelnosti určuje u potravin podléhajících rychlé zkáze, do kdy musí být tento výrobek zkonzumován. Na obalu je vždy napsán den, měsíc a leckdy též rok, musí na něm být uveden i způsob skladování, který vyplývá buď z vyhlášky vztahující se k příslušné komoditě, nebo si tento způsob ustanoví producent, či importér. Podstatná diference od data minimální trvanlivosti je v tom, že potravina, která má propadlé datum použitelnosti, již nesmí být distribuována ani prodávána, i kdyby byla nabízena se slevou či separovaně. Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti není možné zjistit podle vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků u potravin, jako jsou např. čerstvé ovoce a zelenina, žvýkačky, cukr, různé druhy pečiva, jež je stanoveno ke spotřebě do jednoho dne, vína, lihoviny, jež mají větší obsah alkoholu než 10 % (vyjma např. vaječného likéru). Na etiketě musí být uvedeny i zvláštní podmínky uchování potravin, pokud by při špatném skladování mohla být zhoršena kvalita potraviny. Pokud je na obalu potraviny uvedeno datum použitelnosti, musí u takového výrobku být napsány i informace o tom jak je skladovat. Údaje o způsobu použití se týkají těch potravin, které je zapotřebí před konzumací nějakým způsobem upravit. Může se jednat o tepelnou úpravu, kdy by mělo být na obalu popsán postup této úpravy. Jiné potraviny je potřeba před konzumací také rozředit a ani tato informace a hlavně poměr ředění by ze zákona neměl na obalu chybět. Číslo šarže, udává určité množství výrobků, jež byly vyprodukovány v totožný čas a za identických okolností. Označení takové dávky je velmi důležitý údaj, hlavně v ten okamžik, kdy kontrolní instituce zjistí, že určitá potravina není vhodná ke konzumaci a stává se tak závadnou. Pak musí být celá tato šarže stažena z prodejen. Toto číslo je 10

možno najít na obalu potraviny, pokud se jedná o balené potraviny, eventuálně v písemné dokumentaci, jež se týká potravin nebalených. Před skupinou čísel může být napsáno velké písmeno L, které označuje číslo šarže. Informace o složení potraviny jsou tříděny sestupně, podle zastoupení jednotlivých složek ve výrobku, výjimku tvoří různé směsi koření. Tyto údaje nejsou však uváděny u potravin, jež se skládají jen z jediné složky, dále např. u ovoce a zelenina nebo u smetany, pokud byla vyrobena pouze z mléčných výrobků. Součástí informací o složení je i seznam přídatných látek, mezi ně nepatří látky, které jsou sami potravinami nebo se přirozeně v potravinách vyskytují jako např. vitamíny, jedlé soli, minerální látky, stopové prvky nebo cukry. Aditiva lze využít, pokud jejich přimíchání k ostatním složkám bude prospěšné pro konzumenty. Tyto údaje jsou uváděny buď v podobě číselného kódu či ve slovním vyjádření, v dnešní době výrobci častěji používají právě slovní podobu. Jeden z druhů přídatných látek jsou barviva, která chtějí podpořit vzhled potraviny, nesmějí být však přidána např. do mléka, kojenecké výživy, kávy, ovocných šťáv nebo ryb. Dalším příkladem jsou antioxidanty, které chrání některé druhy potravin před možnou oxidací, příkladem může být žluknutí tuků. Mezi aditiva patří i látky zvýrazňující chuť či aroma nebo stabilizátory mající za úkol udržovat fyzikální vlastnosti potravinářských výrobků nebo. Hojně využívána zejména v nápojovém průmyslu jsou sladidla a při výrobě tavených sýrů jsou zapotřebí tavicí soli. Alergenní složky musí být zřetelně označeny zejména u těch potravin, kde konzument nepředpokládá, že by se mohla některá z těchto složek vyskytovat. Na obalu musí být tedy označena přítomnost např.: ryb, vajec, sóji, mléka, celeru, hořčice a výrobků z nich, dále obilovin obsahujících lepek jako jsou pšenice, ječmen, špalda, žito, oves. Proto je např. na mléčné čokoládě napsáno varování Může obsahovat stopy lískových ořechů, čímž se chce výrobce preventivně pojistit proti tomu, by se při výrobě do takové čokolády mohly dostat stopy ořechů. Pokud by však název potraviny zněl mléčná čokoláda s lískovými oříšky, toto varování by bylo nadbytečné, protože jednoznačně odkazuje na alergenní složku. Mnoho lidí v dnešní době trpí intolerancí na lepek, proto potraviny, které si kupují, musí být vyrobeny ze surovin, jež neobsahují přenici, ječmen, oves, špaldy nebo žito a právě údaj o alergenních složkách je pro jedince trpící tímto onemocněním relevantní. Jestliže je potravina označena údaji o nutriční hodnotě, nemusí být na obalu již informace o složení. Výživové údaje obsahují energetickou hodnotu a informace o množství sacharidů, tuků, bílkovin, nasycených mastných kyselin, vlákniny apod. z vyhlášky č. 450/2004 SB, o označování výživové hodnoty potravin vyplývají dvě možnosti, jak na obalu uvést údaje výživové hodnotě: 11

Skupina 1 - energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy a tuky Skupina 2 - energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy, cukry, tuky, nasycené mastné kyseliny, vláknina a sodík Pokud bude potravina obsahovat tuky, měl by být celkový objem rozdělen na: nasycené mastné kyseliny, nenasycené mastné kyseliny a cholesterol. Povinné výživové údaje, které budou muset být na etiketách potravin od prosince 2014, mohou být doplněny i dobrovolnými údaji, jako např. množství škrobů, vitamínů, minerálů nebo vlákniny. Všechny hodnoty by měly být přepočteny na 100 gram či mililitr, aby si spotřebitelé výživové údaje mezi sebou mohli porovnat. Pokud chce výrobce uvést jiný údaj, např. hodnoty přepočítat na jednu porci nebo na jinou jednotku, musí na obalu uvést jeho velikost, např. 1 sušenka = 20 g. Všechny údaje by měli být napsány na jednom místě v tabulkové formě, pokud to velikost obalu dovoluje, vždy řádek by měl obsahovat název složky s příslušnou číselnou hodnotou. S pojmem výživová hodnota jsou spojena výživových tvrzení, z nichž vyplývá, že konzumace jisté potraviny má pozitivní výživové vlastnosti, např. díky kalorické hodnotě, obsahu živin, vitamínů. Například pokud je na obalu výrok, že potravina má vysoký obsah vlákniny, musí obsahovat alespoň 6 g vlákniny na 100g nebo 3 g na 100 kcal 4. Pokud takový údaj obal potraviny obsahuje, musí být ve složení napsáno všech osm složek, tj. energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy, cukry, tuky, nasycené mastné kyseliny, vláknina a sodík. Pokud má potraviny sklon k rychlému zkažení či zrání je pro zachování bezpečnosti efektivní využití ionizující záření, na obalu musí být pak uveden název a adresa ozařovny nebo její referenční číslo, které jí přísluší. Pokud bylo některé ze záření použito, musí to být také uvedeno na obalu potraviny, jedná se např. o koření či různé instantní polévky. Tento údaj musí být na etiketě uveden i v případě, že jen jedna ze složek potraviny byla ošetřena ionizací. Na obalech může být uvedena jakostní třída a další údaje, jež upravují další legislativní předpisy a odlišují se podle druhu potravin. Například balené potraviny živočišného původu jako jsou maso, ryby, vejce či mléko musí mít na obalu uvedeny v oválném razítku: značka státu, veterinární schvalovací číslo podniku a označení Evropského společenství. 4 SUKOVÁ, Průvodce označováním potravin, 2008, str. 14 12

Zabalené potraviny Jako zabalené potraviny, jsou označovány takové potravinářské produkty, jež nejsou baleny v provozovně producenta, ale v místně prodeje a balení nepřihlíží samotní zákazníci. Zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích konkrétně 7 stanovuje údaje, jež nesmí scházet na obalu zabalených potravin, jedná se o: obchodní jméno osoby, která se postarala o zabalení potravinářského výrobku, pokud je to osoba fyzická, musí být uvedeno její trvalé bydliště nebo místo podnikání, jestliže se jedná o právnickou osobu, musí být na obalu napsáno její sídlo. Dále musí balení obsahovat název potravinářského výrobku, jeho množství, složení, údaje o zemi původu, pokud by neuvedení této informace mohlo uvést zákazníky v omyl, popř. třídu jakosti a další údaje, stanoví-li to vyhláška vztahující se k příslušné komoditě. Nebalené potraviny Zejména u nebalených potravin je zapotřebí dbát velmi na hygienu, ať již při přepravě, skladování, tak při samotném prodeji. V obchodě by u takové potraviny nemělo podle 8 odst. 1 a 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích na viditelném místě scházet: název potravinářského výrobku, jeho množství, datum použitelnosti či trvanlivosti, které se neuvádí např. u čerstvého ovoce a zeleniny, údaje o ošetření ozářením, pokud bylo použito, jakostní třída či další údaje stanoví-li to příslušný právní předpis. Z nařízení č. 1169/2011, které vejde v platnost v prosinci roku 2014, vyplývá povinnost pro nebalené potraviny mít napsány na viditelném místě alergeny, které obsahují. V obchodech je zvláště u pultu s uzeninami možné najít pouze název a cenu produktu a tak klíčová informace jako je složení zboží, je spotřebiteli zatajována, pokud se jí chce dozvědět, musí se zeptat obsluhujícího personálu, který by na vyžádání zákazníka měl tuto informaci sdělit. Rusnokův kabinet schválil v prosinci roku 2013 novelu zákona o potravinách, kde by měla být právě u nebalených potravin na viditelném místě a v jejich těsné blízkosti uvedena hlavní složka, ze které se potravina skládá v procentech hmotnosti a její výrobce. Tato novela je nyní v projednání ve Sněmovně Parlamentu České republiky. 2.3 Dobrovolné údaje a značky na obalech potravin Dobrovolné údaje, sice nepodléhají zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích nebo vyhlášce č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ale ani ony nemohou být používány pro jakékoliv potraviny. Fakultativní informace také podléhají regulaci, např. jen některá potravina se může pyšnit označení kvality klasa a jiné zase splňují požadavky, aby na svém obalu mohly 13

mít napsané zdravotní tvrzení. Právě tyto nepovinné údaje jsou pro mnoho lidí impulsem k nákupu potraviny s takovým označením, jež může zaručit určitou tradici výrobku, jeho kvalitu či ohleduplnost k životnímu prostředí. Mezi dobrovolné údaje se řadí např.: značky kvality, chráněná zeměpisná označení, označení pro biopotraviny, či zdravotní tvrzení. Přijít na trh s myšlenkou, dát někomu odměnu, za to že se zamyslí nad tím, aby potravina měla méně aditiv a byla kvalitnější, je určitě velmi ušlechtilý nápad a konzument v tom může spatřovat výhodu při výběru potravin. Na dnešním trhu je ale možné nalézt velké množství různých značek kvality, což už způsobuje určitou dezorientaci v tom, kdo vlastně jakou značku podporuje a uděluje i kritéria pro získání se velmi liší. Nelze však tvrdit, že potraviny označené značkami kvality jsou zdravější, protože ze zákona o potravinách a tabákových výrobcích musí všechny potraviny uvedené do oběhu být zdravotně nezávadné a často vliv na zdraví jedinců má zkonzumované množství. Logo regionální potraviny (viz Obrázek 4) si na svůj potravinářský výrobek může dát ten malý či střední podnik, který dodrží přísně tuzemské i evropské podmínky. Symbol je udělováno Ministerstvem zemědělství České republiky na 4 roky. Potravina, která se může pyšnit tímto označením, musí být ze 70 % vyrobena z tuzemských surovin. Mezi hlavní výhody patří to, že díky kratší cestě od výrobce ke spotřebiteli, jsou potraviny pro člověka zdravější, chutnější a čerstvější, nemusí totiž přejet půl světa, aby se dostali do obchodů, ale konzument si pro ně může třeba i sám zajet k farmáři, kterého mají blízko svého bydliště. Obrázek 4 - Logo regionální potraviny Zdroj: www.dtest.cz/znacky Značka kvality Klasa (viz Obrázek 5), patří mezi nejrozšířenější ocenění u nás. Jsou jimi oceněny potraviny s mimořádnou kvalitou. Je udělována od roku 2003 ministerstvem zemědělství ČR, na doporučení týmu marketingových agentur, které podporují domácích potravin. Logo si na svůj potravinářský výrobek může umístit ta fyzická nebo právnická osoba, jež splní všech sedm přísných kritérií (Michalová, 2006, str. 28): výrobce musí mýt své sídlo v České republice, doloží společně s přihláškou i technickou dokumentaci o zdravotní nezávadnosti a jakosti potravinářského výrobku, výrobce má za úkol předložit certifikát ISO nebo certifikát systému kritických bodů, jeho potravina musí být v souladu se zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Pokud je potravina masného, mléčného či mlynářského původu, 14

musí z 90 % pocházet z českých surovin, u zbylých potravin je to 70 %. U potravin jako jsou různě cukrovinky, či výrobky z mořských plodů, kde je nezbytné využití importovaných surovin, musí domácí surovina tvořit minimálně 40 %. Bez ohledu na druh potraviny musí být výroba realizována výlučně v České republice. Dozor nad dodržováním požadovaných kritérií, a jejich kontrolu mají na starosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Obrázek 5 - Logo Klasa Zdroj: www.dtest.cz/znacky Czech made (viz Obrázek 6) je další ze značek kvality, která se na tuzemském trhu uděluje od roku 1993 a klade si za cíl upozornit české spotřebitele na kvalitní tuzemské výrobky. Toto ocenění je propůjčeno potravinám na dobu dvou let a může být při splnění všech kritérií prodlouženo. Pokud chce výrobce tuto značku získat, musí si o ni sám požádat, protože on sám ví nejlépe, v jakých parametrech jeho potravina vyčnívá nad ostatními, zda splňuje všechny legislativní předpisy nebo jestli jsou s ní zákazníci spokojeni. Podnikatelský subjekt, jenž chce žádat o toto označení, musí na tuzemském trhu působit minimálně tři roky. Obrázek 6 - Logo czech made Zdroj: www.dtest.cz/znacky Značka kvality dtest je udělována Občanským sdružením spotřebitelů dtest. Toto sdružení je nezávislou organizací a srovnává různé značky a druhy potravin, výrobků a služeb. Snaží se upozornit na nebezpečné potraviny a klamavé praktiky podnikatelů, ale poskytuje i bezplatnou poradnu. Značku kvality dtest je možné nalézt na obalu potravin, které na hodnotící škále získali alespoň 60 %. Testování je velmi finančně náročné a proto dtest z velké části testuje ve spolupráci s mezinárodními spotřebitelskými organizacemi. Logo Zdravá potravina.cz, které vypadá jako zelené jablko, v němž je napsáno Zdravá potravina.cz, informuje spotřebitele o tom, že potravinářský výrobek je správně označený, bezpečný a kvalitní. Toto označení uděluje Občanské sdružení Zdravá potravina, kdy každý výrobek je ohodnocen dle kritérií, jimiž jsou označování, bezpečnost a složení. Za každou kategorii je určitý počet bodů, a pokud splní výrobek podmínku dosažení min 20b může jeho obal nést právě toto logo. 15

CEFF (viz Obrázek 7) celým názvem Certified E-Friendly Food je od roku 2011 udělováno nezávislou organizací pro potraviny, které neobsahují u spotřebitelů nejvíce sledovaná aditiva, mezi něž patří sladidla, uměla barviva, glutamáty či konzervanty. Toto logo motivuje výrobce potravin k tomu zamyslet se nad tím, z čeho všeho se potravinářský výrobek skládá a eliminovat tak množství škodlivých přidaných látek. Obrázek 7- Logo CEFF zdroj: www.ceff.info Logo Vím co jím (viz Obrázek 8) je propůjčeno potravinám, jež jsou výživově hodnotné a vhodné pro zdraví životní styl. Tyto výrobky obsahují jen minimální či žádné množství nasycených mastných kyselin, přidaných sacharidů nebo soli. Myšlenka tohoto označení vznikla v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSA pro výživu a zemědělství, jež spatřovali při konzumaci některých potravin možnost civilizačních onemocnění jako např. nadváha, srdeční onemocnění či diabetes. Logo má tedy ulehčit výběr potravin bez jejího detailnějšího zkoumání. Obrázek 8 - Logo Vím co jím Zdroj: vimcojim.cz Chráněné zeměpisné označení je stejně jako další dvě vydáváno Evropskou komisí. Pro získání tohoto loga (viz Obrázek 9) stačí, aby potravinářský produkt byl např. na určitém území zpracován, a vyráběn může mít jinde. Tímto označením se pyšní např. Třeboňský kapr, Jihočeská niva, či Olomoucké tvarůžky. Chráněné označení původu najdeme na potravinách, jež se vážou k určitému regionu, místu či zemi. Kvalita potraviny či zemědělského výrobku s tímto označením musí být dána výlučně díky zemědělskému prostředí, které je vyznačováno určitými lidskými či přírodními faktory. Na tomto vymezeném prostoru musí probíhat jak přípravy a výroba, tak i zpracování. Chráněným označení původu se může pyšnit Pohořelecký kapr, jehož chov i zpracování probíhá v Jihomoravském kraji v okresech Břeclav a Znojmo. Zaručená tradiční specialita je samozřejmě, jak už název napovídá, spojena s pojmem tradice, a to ať už spočívá ve výrobě či využití surovin a je samozřejmě spojena i s delší působností na trhu, kdy musí být produkována alespoň 25 let. Logo zaručená tradiční 16

specialita není však, jako předchozí dvě, spojeno s určitou oblastí, může být vyráběno v jakékoli zemi, za předpokladu že jsou dodrženy specifické technologické postupy výroby. Zaručenou tradiční specialitou je označen např. špekáček, který obsahuje minimálně 38,5 % hovězího masa, 17,5 % vepřového masa a 27 % vepřového sádla. 5 Obrázek 9 - Chráněná zeměpisná značení EU Zdroj: www.dtest.cz/znacky Dalším dobrovolným údajem, který se může na obalu potravin nacházet, jsou zdravotní tvrzení. Jako zdravotní sdělení je označen takový výrok, který v grafické či slovní podobě naznačuje spojitost mezi potravinou nebo její částí a blahodárným účinkem na lidské zdraví. Stěžejním předpisem v této problematice je nařízení ES č. 1924/2006, ze kterého vyplývá, že sdělení musí být pravdivá, nesmějí klamat spotřebitele, nemohou mít dvojí smysl nebo pobízet k nadměrné spotřebě. Vydání tohoto nařízení má za cíl zajistit ochranu spotřebitele před uváděním zveličujících, neodůvodněných či smyšlených rysů potravin. Seznam aplikovatelných tvrzení je možno zjistit v nařízení komise EU č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí. Toto nařízení pojímá přes 200 schválených výroků, jež může obsahovat obal potravin. Zakázanými výroky jsou ty, které naznačují, že pokud danou potravinu jedinec nebude konzumovat, mohlo by se to projevit na jeho zdraví nebo ty, jež vybízejí k přílišné konzumaci či ty které odkazují na pokles hmotnosti. Nedovolenými výroky jsou i ty, které prohlašují, že daná potravina dokáže vyléčit nějaké onemocnění. Na obalech nápojů s obsahem alkoholu větší než 1,2 % (Turek, 2013, str. 35) se zdravotní tvrzení nesmějí vyskytovat. Jestliže je např. na obalu určité potraviny napsáno, že je dobrá pro udržení normálního stavu zubů, musí být potravina zdrojem fosforu, vápníku či fosforu. 5 Čl. 8, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality 17

Mezi další fakultativní údaje, které se mohou na obalech vyskytovat, patří biopotraviny. Zájem lidí o biopotraviny každoročně roste, občané za ně během roku 2012 utratili o 6,7 % 6 více než v předchozím roce, a proto je velmi důležité, aby tyto výrobky byly správně označeny. Pokud se nějaká potravina na svém obalu pyšní označením BIO (viz Obrázek 10), musí odpovídat požadavkům zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Biopotraviny pocházejí z ekologického zemědělství, jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. Farmáři se při pěstování rostlin vyhýbají průmyslovým hnojivům, pesticidům, hormonům a různým dalším chemikáliím. Tito zemědělci se díky nezatěžování půdního fondu chemikáliemi snaží chránit půdu, vodstvo, vzduch i živé organismy. I kvalita živočišných produktů je v případě biopotravin lepší, protože zvířata nemusí žít od narození po porážku ve stísněných prostorech, mláďata nejsou hned po narození odtržena od samice a mohou se pohybovat ve volných výbězích. Potraviny nesoucí označení Bio nebo Produkt ekologického zemědělství musí mít na svém obalu kód společnosti, která kontrolovala tento potravinářský výrobek. Kontroly jsou prováděny minimálně jednou za rok a mohou být jak plánované, tak i namátkové. Pouze za podmínky, že výrobce projde velmi přísnou kontrolou a plsní všechny legislativní požadavky, obdrží výrobce certifikát o původu biopotraviny, V Evropské unii se od roku 2010 pro označení balených biopotravin používá logo listu s hvězdami, které symbolizují vlajku EU. Každý členský stát, stejně jako ČR, má pak i svoji národní značku pro bio výrobky. Tzv. Biozebra (viz Obrázek 10) se využívá v České republice k označení biopotravin. Je udílena Ministerstvem zemědělství ČR a kontrolu provádějí tři organizace: ABCert AG, BIOKONT CZ a KEZ, o.p.s. Obrázek 10 - Značení biopotravin v EU Zdroj: www.biospotrebitel.cz 6 Český trh s biopotravinami v roce 2012 vzrostl [online]. 2014. 29.4. 2014. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/cesky-trh-s-biopotravinami-v-roce-2012-vzrostl.aspx 18

2.4 Klamání spotřebitele Z 4 vyhlášky č. 113/2005 SB., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků vyplývá, že obaly nesmění spotřebitele uvádět v omyl. Neměly by se na nich objevovat údaje, jež by zkreslily vlastnosti, složení, trvanlivost, původ nebo způsob výroby potravin, potravině připisovaly rysy, jež nevykazuje nebo ji popisovaly jako výjimečnou mezi ostatními, přičemž tomu tak není, nebyly producentem možné prokázat nebo ty, jež by mohly vyvolat pochybnosti o konzumaci potraviny. O jakých informacích musí obaly potravin informovat, je dáno vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak vyplývá z této vyhlášky a bylo to již zmíněno v úvodu této kapitoly všechny informace, které obal obsahuje, musí být pro zákazníky srozumitelné, napsané na viditelném místě, čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými informace, nesmazatelné, vyjádřené v nekódované podobě, vyjma označení šarže. Prodejci samozřejmě nemohou do prodeje uvést potraviny, jež mohou ohrožovat zdraví, klamat svým označením, mající prošlé datum použitelnosti nebo ty, u kterých si nejsou jisti jejich původem. Klamavými obchodními praktikami se zabývá také zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kde je pojem nekalá obchodní praktika charakterizován. Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. 7 Dle 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitel se jako klamavá praktika nazývá např.: pokud je údaj o výrobku nepravdivý nebo je sice údaj pravdivý, ale vzhledem k okolnostem může uvést zákazníka v omyl. Dalším příkladem je opomenutí prodejce uvést důležitý údaj nebo podnikatel sice informaci uvede, ale není pro spotřebitele srozumitelná a jednoznačná nebo uvedení neschváleného zdravotního či výživového tvrzení. V příloze 1 k tomu zákonu jsou pak vypsány všechny klamavé praktiky, kterých se podnikatelé mohou dopustit. Spotřebitelé mohou být uvedeni v omyl např., zda uvádí, že produkt je nabízen k prodeji v omezeném čase, i když tomu tak není a snaží se spotřebitele přimět k okamžitému nákupu nebo pokud podnikatel používá bez oprávnění značku kvality. Další z důvodů, kdy může být zákazník klamán, je když podnikatel propaguje výrobek způsobem, kdy se zákazník může domnívat, že vyroben od určitého výrobce, až tomu tak vůbec není nebo pokud prodejce přelepí původní cenu potraviny novou cenou a zákazník si tak nemůže porovnat cenový rozdíl. 7 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 19

Téměř na všech obalech potravin je možné nalézt obrázek, který má spotřebitele přilákat a pobídnout ho ke koupi tohoto výrobku. Ani tato kresba by však neměl zákazníky uvést v omyl. Mnohdy se totiž obrázek vůbec neodpovídá tomu co je uvnitř obalu. Producenti se snaží obejít tento problém tím, že pod obrázek napíší drobným písmem ilustrační foto či tip na konzumaci a nemohou být tak nařčeni z klamání zákazníků, i když si této malé poznámky pod fotografií mnozí konzumenti vůbec nevšimnou. V obchodech s potravinami je možné nalézt velké množství potravinářských výrobků. Pro většinu druhů kvalitních a dražších potravin existují na trhu i jejich levnější alternativy, které však musí být řádně označeny a musí být pro spotřebitele zřejmé, že se jedná o alternativu. Na straně výrobců není většinou problém, ten nastává na straně prodejců, kteří např. kakaovou pochutinu umístí v těsné blízkosti čokolád a zákazník si tak nemusí všimnout, že tento výrobek nesplňuje legislativní předpisy, které musí dodržet výrobci čokolád a může dojít k oklamání spotřebitele. 2.5 Dozorové orgány Dozorové orgány provádějí plánované i neohlášené kontroly u výrobců, dovozců i prodejců, čímž se snaží zamezit případnému ohrožení zdraví obyvatel a jejich klamání. Kvalitu a bezpečnost potravin v České republice zaštituje několik kontrolních organizací, z nichž každá se zaměřuje na jinou část oblasti potravin. Jestliže je některými z níže uvedených institucí zjištěn nějaký nedostatek, musí se přejít k jeho bezodkladnému prošetření a vyřešení. Šarže, která je nevyhovující, musí být neprodleně stažena z prodeje. Pokud se jedná o závažnější či rozsáhlejší případ, příslušný orgán informuje veřejnost o tomto problému prostřednictvím médií. Spotřebitelé, kteří si tuto potravinu zakoupili, mohou žádat vrácení peněz. S každým, kdo se takového podvodu dopustí je zahájeno správní řízení a viníkovi je uložena sankce, která může mít buď peněžní charakter, nebo může být vyšetřované osobě zakázána podnikatelská činnost. Velkou aférou v oblasti potravin se stala tzv. metanolová aféra, která Českou republiku ochromila v druhé polovině roku 2012 8, kdy byl zjištěn první případ otravy metylalkoholem po požití alkoholických nápojů. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo mimořádné kontrolní akce v restauracích a dalších stravovacích zařízeních, kde je 8 Ministerstvo zdravotnictví. Aféra "metanol" souhrnná informace. In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP, 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/afera-metanol-souhrnna-informace.aspx 20