SOCIOEKONOMICKÁ A DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PODĚBRADY

SOCIOEKONOMICKÁ A DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PODĚBRADY Část I. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Odpovědný řešitel: Dana Fialová Srpen 2007

Název díla: Struktura díla: Socioekonomická a demografická analýza města Poděbrady Část I : Socioekonomická analýza Část II: Analýza a prognóza vývoje obyvatelstva města Poděbrady Zpracování díla: červen srpen 2007 Objednatel: Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5, 150 21ZbZborovská 11, Praha 5, PSČ 150 21orovská 11, Praha 5, PSČ 150 21Zborovská 11, Praha 5, PSČ 150 21 Vedoucí řešitelského týmu: RNDr. Dana Fialová, Ph.D. Spolupracovníci: RNDr. Boris Burcin Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. RNDr. Jiří Vágner, Ph.D. Podpora: Socioekonomická a demografická analýza byla zpracována jako dílčí aktivita v rámci realizace projektu Středočeského kraje Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji (Opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu). 2

Obsah části I.: 1 Úvod... 4 2 Metodika 5 3 Základní charakteristika území.. 7 4 Výsledky šetření názorů a preferencí obyvatel. 14 5 Výsledky hodnocení potřeb a priorit expertní metodou Delphi... 34 6 Výsledky řízených rozhovorů s klíčovými osobnostmi města.. 36 7 Závěr.. 37 8 Použitá literatura... 38 9 Fotodokumentace.. 39 Příloha dotazník pro obyvatele... 43 3

1 Úvod Předložená závěrečná zpráva sestává ze dvou samostatných částí. Část I. je věnována socioekonomické analýze Poděbrad, část II. demografické analýze a prognóze vývoje obyvatelstva města Poděbrady do roku 2030 (dva samostatné svazky). V první části je kladen důraz, na základě požadavků partnera města Poděbrady, na identifikaci potřeb a stanovení priorit pro další rozvoj města. Tato závěrečná zpráva (pro část I) seznamuje uživatele s metodikou využívanou při tvorbě analýzy, dále je stručnou formou podána základní charakteristika území, které je předmětem studie a to záměrně pro možnost srovnání v širších souvislostech. Pozornost je věnována zázemí města, spádovosti a integritě tohoto území. Vedle geografické polohy města, vývoje obyvatelstva je zde zmínka o lázeňství, jakožto významném odvětví typickém pro Poděbrady. Dále jsou podrobně analyzovány výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi rezidenty, hodnocení potřeb a priorit expertní metodou Delphi a prezentovány hlavní závěry vycházející z rozhovorů s klíčovými osobnostmi města. Výsledky terénního šetření jsou prezentovány formou komentované fotodokumentace. V celkovém závěru jdou shrnuty základní potřeby a určeny priority pro další rozvoj města, tak jak jsou chápány dotázanými osobami. 4

2 Metodika Základní charakteristiky území vychází z rešerše literatury (využití koeficientů pro možné srovnání pozice Poděbrad vysvětleny přímo v dalším textu, často formou poznámkového aparátu), dat dostupných z Českého statistického úřadu, popřípadě informací zjištěných rozhovory (lázeňství). Nejvíce poznatků bylo získáno při dotazníkovém šetření zaměřeném na názory a preference obyvatel. Dotazník (příloha ) obsahuje 34 otázek z nichž některé měly dvě roviny, kdy bylo snahou získat informace vztahující se k městské části, ve které respondent žije a obdobně získat informace vztažené k městu jako k celku. Většina respondentů, vzhledem k velikosti města často nebyla schopna tyto dvě roviny rozlišit a proto nejsou ve výsledcích prezentovány. Výsledky jsou vztaženy pouze za celé město. Část otázek byla uzavřených, kdy respondent vyjadřoval zda souhlasí s daným tvrzením ve škále ano, spíše ano, spíše ne, ne. Odpovědi na tyto otázky byly zpracovány formou třídění prvního stupně, jsou znázorněny v grafech, kdy je uvedena relativní četnost jednotlivých odpovědí podle stanovené škály. Další část otázek byla polouzavřených, kdy respondent řadil nabízené varianty řešení podle důležitosti, v některých případech mohl navrhnout i vlastní variantu. Pořadí bylo obodovány, pro první místo dané odpovědi v otázce bylo přiřazeno maximum bodů, body byly sečteny a stanoveno pořadí, což je znázorněno pro přehlednost formou sloupcových grafů. Dotazník obsahoval i otázky otevřené, kde respondent vyjadřoval svůj vlastní názor. Zde jsou zaznamenány nejčetnější odpovědi, opět znázorněny formou sloupcových grafů s uvedením počtu absolutních odpovědí. Otázky byly řazeny podle tematických okruhů a dotazník byl zakončen identifikačními údaji respondenta a tazatele. Prvotním vodítkem pro obsahovou náplň dotazníku byly výsledky veřejné rozpravy uskutečněné počátkem roku 2007 a jednání poučené veřejnosti a expertů v rámci diskusních kulatých stolů, které se uskutečnily na jaře 2007. První verze byla předložena představitelům města a následně upravena, kdy byly doplněny varianty možných odpovědí a otázky vztahující se k práci městského úřadu. Po té byli proškoleni tazatelé, kterými byli pedagogové a především žáci třetích ročníků Hotelové školy Poděbrady a Ekogymnázia Poděbrady. Vyplňování dotazníku probíhalo formou řízeného rozhovoru, kdy tazatel kladl otázky a zapisoval odpovědi do připraveného formuláře (příloha). Bohužel se tazatelé setkávali s nezájmem občanů, přesto, že bylo šetření avizováno v místním tisku, na úřední desce městského úřadu i v místním rozhlase. Přibližně z pěti oslovených byly ochotny odpovědět na všechny otázky v připraveném formuláři dvě osoby. Pro závěrečnou kvantifikaci mohlo být uspokojivě použito 315 vyplněných dotazníků. Druhou metodou použitou pro stanovení priorit byla expertní metoda Delphi. Z diskusí poučené veřejnosti a odborníků (registrováno celkem 82 osob) k jednotlivým tématům (doprava, lázeňství, kultura a cestovní ruch, školství a sociální služby, rozvoj drobného podnikání, životní prostředí) vzešla první verze priorit pro další rozvoj města v jednotlivých oblastech. Odborníci, kteří byli diskusím přítomni byli elektronickou poštou osloveni (46 osob) a požádáni, aby se opětovně vyslovili k užšímu výběru priorit z prvního kola rokování. Měli označit pořadím 1 3 priority v každé tématické oblasti a zároveň 1 10 z celého spektra návrhů. Konečné stanovení pořadí priorit je vypočteno na základě průměru pořadí určených odborníky. Ve druhém kole odpovědělo 25 % oslovených. Jako doplňková metoda byl zvolen řízený rozhovor uskutečněný řešitelkou s paní místostarostkou, zástupci odboru životního prostředí, sociálních věcí, dopravy a ředitelem a.s. Lázně Poděbrady. Další jednání probíhala v rámci diskusí u kulatých stolů na jednotlivá dílčí témata (řešitelka se těchto jednání účastnila na pozvání zastupitelů města, neboť v tu dobu již začala první přípravná jednání s možností vypracování předkládané analýzy). 5

Nelze opominout ani terénní průzkum, který probíhal v průběhu celého období řešení zadaného úkolu, kdy byla taktéž pořizována fotodokumentace. Řešitelka se pohybovala po území jak samostatně, tak v doprovodu představitelů města, kdy byla blíže seznámena s vybranými lokalitami. 6

3 Základní charakteristika území 3.1 Širší zázemí města Poděbrady Širší zázemí města Poděbrady je vymezeno jako obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Poděbrady. Město Poděbrady k sobě váže celkem 34 obcí 1, a to včetně subregionu Městec Králové. Vytvářejí tak mikroregion 1. stupně (Hampl, 2001), nikoli však již mikroregion 2. stupně (nevážou k sobě žádný další mikroregion 1. stupně), takže velikost maximálního regionu je totožná s velikostí jejího mikroregionu 1. stupně. Na stejné řádovostní úrovni mají Poděbrady 5 sousedů (Nymburk, Kolín, Nový Bydžov, Jičín a Hradec Králové). V rámci mikroregionu 1. stupně Poděbrady přitahují subregion Městec Králové, což je jediná další obec se statutem města v mikroregionu s hodnotou komplexní velikosti 2 (KV) 3,3 (2001), resp. 3,2 (1991), což ji v žebříčku měst v Česku řadí na 279. místo, Poděbrady zaujímají 104. místo. Mikroregion se vyznačuje tím, že jeho fyzicko-geografické vymezení prakticky není možné. Celá oblast je nížinatá, úrodná, jednotlivé okolní mikroregiony nejsou odděleny fyzicko-geografickými bariérami. Poděbradský region se od sousedních výrazně neodlišuje. Logické je proto výrazné dopravní, historické a nakonec i ekonomické propojení s Nymburkem i Kolínem, kde nalezneme i podobnou ekonomickou strukturu. V zájmové oblasti se odehrálo mezi městy Poděbrady a Nymburk mnohaleté soupeření o pozici správního střediska oblasti. V období let 1848 1960, po němž bylo se socialistickou ústavou zavedeno i nové administrativní členění, byly sídlem politického okresu Poděbrady 3. Od roku 1960 přešla, a to zejména z politických důvodů, spádová oblast Poděbrad pod nově vzniklý okres Nymburk. Poděbrady nedokázaly většinou svého postavení využít k většímu vlastnímu rozvoji a vždy zůstávaly v pozadí Nymburku či nedalekého Kolína. Spádovost mikroregionu Poděbrady Ačkoli Poděbrady leží zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Prahou a Hradcem Králové, mají jednoznačný spád do hlavního města, kde mnozí obyvatelé nacházejí nejen pracovní uplatnění (dostupnost pravidelným vlakovým spojením do centra Prahy za cca jednu hodinu), ale významná je i vyjížďka za službami, především maloobchodem (Centrum Černý Most po dálnici dostupný za půl hodiny) či za kulturou. Hradec Králové je ve významové hierarchii o řád níže. Pracovní vyjížďka však prošla svým vývojem. V důsledku vztahového uzavírání okresů za socialismu spádovaly Poděbrady ještě v roce 1991 do Nymburka, kdežto dnes pracovní i školská vyjížďka těsně převládá do Prahy a hierarchicky nadřazeným střediskem je tedy Praha 4 (Hampl, 2005). 1 Počet obcí prošel svým vývojem. Úbytek obcí, je způsoben slučováním a odpojováním obcí, ale celkově převládá jejich úbytek. 2 Komplexní velikost ( KV) třetina součtu relativní populační velikosti a dvojnásobku relativní pracovní velikosti. 3 Již roku 1830 však Poděbrady zastínily Nymburk, kdy sem opět přesídlily oblastní správní úřady (vlivem zámku se sídlem panství). V Poděbradech se poté začalo dařit cestovnímu ruchu i obchodu. 4 Mikroregion Poděbrady je vyjížďkovým regionem, stejnou měrou jako Nymburk, ale už daleko méně než Kolín. S výjimkou Mladé Boleslavi jsou vyjížďkové všechny mikroregiony Středočeského kraje (zdroj: ČSÚ). 7

Obr. 1 : Zdroj : ČSÚ (2004) : Správní rozdělení obcí s rozšířenou působností Středočeský kraj Podle výsledků stejné práce (Hampl, 2005) spadaly Poděbrady 5 v roce 1991 do významové kategorie mikroregionálně slabá, zatímco Nymburk do kategorie mikroregionálně silná (o 2 řády výše v důsledku protěžování okresních měst). V současnosti jsou obě města rovnocenná. Odpovídá tomu vyrovnání hodnot komplexního regionálního významu 6 (KRV) obou sousedních měst i jejich současné sousedství v pořadí středisek podle KRV v celém Česku. Velikostní a strukturální charakteristiky Podle metodiky uvedené v pracích Hampl, Gardavský, Kühnl (1987), Hampl a kol. (1996) a Hampl (2005) byly pro mikroregion Poděbrady a město Poděbrady vypočítány následující velikostní a strukturální charakteristiky, které vhodně ukazují na pozici mikroregionu v systému osídlení. Velikostní charakteristiky (2001) : RV: 28,7 RRV: 1,12 KV: 14,0 o populační velikost : 13,1 o pracovní velikost : 14,4 o obslužná velikost: 17,5 KKV: pod 0,1 % podílu na ČR KRV: 14,0 Strukturální charakteristiky : I z : 0,64 I r : 0,41 I k : 1,62 5 Roku 1991 patřilo Poděbradům 100. místo v ČR v pořadí podle maximální regionální působnosti, Nymburk se řadil na 61.místo (důsledek protěžování okresního města na úkor jeho konkurenta). 6 Komplexní regionální význam střediska (KRV) agregátní ukazatel regionálního významu střediska vyjadřující počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku 8

Regionální význam střediska (RV), tvoří prostý počet obyvatel mikroregionu. Hodnota relativního regionálního významu 7 (RRV) ukazuje, že Poděbrady samotné tvoří necelou polovinu celkového počtu obyvatel mikroregionu Poděbrady, což je typické pro mikroregiony v exponované poloze, kde si jádra nevytvářejí příliš velká zázemí. Hodnota komplexní velikosti (KV) Poděbrad činí 14,0. Tato hodnota se během 70. a 80. let 20. století (období normalizace) plynule rychle snižovala (posilování okresního města Nymburk na úkor konkurenčního střediska v okrese Poděbrad), po roce 1989 však výrazně vzrostla (u Nymburku naopak klesla, ale stále je vyšší než u Poděbrad vlivem větší ekonomické základny). Zatímco pracovní velikost 8 Poděbrad se po stagnaci za normalizace zvýšila, obslužná velikost vzrostla po výrazném normalizačním propadu pouze nepatrně. Hodnota KRV za Poděbrady se od 70. let 20. století sice snížila o 20 %, ale po roce 1989 pomalu nabrala vzestupnou tendenci. Konečně hodnota kvalitativně hodnocené komplexní velikosti 9 (KKV), resp. její podíl v rámci Česka je zanedbatelný, neboť na území Poděbradska se nenachází žádné významnější kvartérní pracoviště (výzkumný ústav, špičkové poradenství aj.). Zajímavý je vývoj hodnot KRV. Nárůst ukazatele KRV, i když nijak výrazný, napovídá o dobrém vývoji mikroregionu Poděbrady v transformačním období 10. Podle KRV (2001) patří Poděbradům 94. místo mezi středisky Česka (Nymburku patří 93. místo). V pořadí v rámci Středočeského kraje si udržují Poděbrady stabilní 13. pozici mezi středisky dle KRV. Ze strukturálních charakteristik je důležitá integrita, tedy intenzita vazeb mezi Poděbrady a jejím zázemím. Východiskem pro kategorizovanou integritu (I k ) je pracovní spjatost (obrázek č. 2), jež je největší v těsné blízkosti Poděbrad a s rostoucí vzdáleností a směrem do periferie regionu klesá. V subregionu Městec Králové 11 je nízká, neboť tam jsou obce vázány přímo na Městec Králové (Hlavička 2006). 7 Relativní regionální význam (RRV) poměr populační velikosti zázemí ku populační velikosti jádra (populační velikost = trvale bydlící obyvatelstvo) 8 Pracovní velikost počet ekonomicky aktivního obyvatelstva bez nezaměstnaných + saldo směrové podchycené dojížďky / vyjížďky za prací. Vzhledem k častým územním změnám administrativních obcí bylo nezbytné provést drobné odhady (především k roku 1991). 9 Kvalitativně hodnocená komplexní velikost (KKV) kvalitativně vážená KV středisek, tedy syntetická charakteristika více integrálního typu. Jde o součet 75 % hodnot KV a 25 % podílu vybraných aktivit kvartérních aktivit na celé ČR. 10 Nárůst hodnoty KRV vykazovaly ve Středočeském kraji ještě pouze mikroregiony Mladá Boleslav, Hořovice a Kralupy nad Vltavou. 11 Region Městec Králové byl v letech 1850 1928 samostatným soudním okresem. Městec Králové měl v roce 1850 15 466 obyvatel. Roku 1900 byl okres tvořen z 31 obcí s 20 000 obyvateli, v roce 1896 byla založena nemocnice. Ekonomická aktivita obyvatelstva se odvíjela dvěma směry: rolníci začali pěstovat nové hospodářské plodiny, od 30.let 19.století tu začaly vznikat cukrovary pěstování cukrové řepy se kromě obilnářství stalo nejdůležitější součástí obživy zdejšího zemědělského obyvatelstva. Řemeslnické cechy se přeměnily v živnostenská společenstva. Většina podnikatelských aktivit měla charakter drobných řemeslnických dílen a živností (největší rozvoj mělo perleťářství), jichž bylo v okrese 514. Mnoho výrobků směřovalo do Prahy, ale hlavním odběratelem byla Vídeň. 9

Obr. 2 a 3 : Pracovní spjatost a integrita zázemí v jednotlivých obcích mikroregionu Poděbrady (2001) Pracovní spjatost Integrita zázemí Kategorie Poděbrady D C B A Pátek Vrbice Okřínek OpočniceDlouhopolsko Vlkov pod Oškobrhem Odřepsy Kolaje Poděbrady Choťánky Hradčany Kněžičky Písková Lhota Dobšice Opolany Vrbová Lhota Libice nad Cidlinou Sokoleč Dymokury Úmyslovice Kouty Křečkov Senice Oseček Činěves Velenice Podmoky Sány Chotěšice Záhornice Městec Králové Chroustov Kněžice Sloveč Běrunice 0 5 10 km Integrita zázemí Poděbrady pod 1,00 1,01-1,87 1,88-2,94 2,95-5,00 nad 5,01 Poděbrady Písková Lhota Vrbová Lhota Sokoleč Oseček Dymokury Úmyslovice Kouty Křečkov Senice Činěves Velenice Opolany Podmoky Sány Chotěšice Záhornice Městec Králové Kněžice Sloveč Běrunice Pátek Vrbice Okřínek OpočniceDlouhopolsko Vlkov pod Oškobrhem Odřepsy Kolaje Choťánky Hradčany Kněžičky Libice nad Cidlinou Dobšice Chroustov 0 5 10 km Zdroj : Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Nymburk. ČSÚ, Praha 2003. Integrita zázemí 12 (I z ) za jednotlivé obce vypovídá o vazbách obcí na své středisko. Obrázek č.3 ukazuje, které oblasti mikroregionu Poděbrady jsou fluktuační. Jde o celý subregion Městec Králové, u jehož obcí se uplatňuje vliv Městce Králové jako subregionálního střediska a tedy menší vazby jeho obcí na samotné Poděbrady. Celý subregion pak spáduje k Poděbradům. V jižní části mikroregionu Poděbrady je již patrný vliv Kolína. 3.2 Město Poděbrady Geografická poloha Základní charakteristikou každého území, mikroregion Poděbradska nevyjímaje, jsou geografické podmínky a poloha. Ty do značné míry předurčují historický, hospodářský a regionální vývoj a změny a prostorovou organizaci v rámci širších i vnitřních vztahů a vazeb. Město Poděbrady a jeho mikroregion se nacházejí 50 km od Prahy na východním okraji Středočeského kraje. Na jeho rozloze 348,58 km 2 žije 28 724 obyvatel (k 1.1.2005) s hustotou zalidnění 82,4 obyvatel na km 2. Počet obyvatel se trvale snižuje a s ním i hustota zalidnění. V samotných Poděbradech žije téměř polovina obyvatelstva mikroregionu (45,9 %), což vypovídá o jednoznačném dominantním postavení jádra obvodu, přestože jeho lokalizace v rámci mikroregionu je velmi excentrická. Poděbrady mohou těžit z výhodné a příznivé fyzicko-geografické a historicko-geografické polohy ve středním Polabí, která se projevila v historickém vývoji regionu a města po stránce 12 Poměr integračního pohybu (i) z obcí do jádra (Poděbrad) a dezintegračního pohybu obyvatel (d i ) směrem vně mikroregionu 10

administrativně-správní, hospodářské, kulturní i dopravní. Význam polohy Poděbrad a jejich zázemí významně posiluje blízkost hlavního města Prahy, po tisíc let trvale hlavního a dominantního střediska celé země. Postavení Poděbrad v českém prostoru a vůči Praze umocňuje výhodná geodopravní poloha, a to především v silniční dopravě, protože leží na vysoce frekventované a exponované trase E67 mezi Prahou a Hradcem Králové (exponovanost tvoří velká města a hlavní osy, jež je spojují) v těsné blízkosti nově zprovozněného úseku dálnice D11. V menší míře to platí i pro dopravu železniční, i když hlavní koridor probíhá mimo vlastní město Poděbrady. Významnou vodní cestu v minulosti tvořila a dodnes tvoří řeka Labe. Exponovaná geodopravní poloha mírně přehlušuje polohu vnitřní periferie Česka, která se nachází téměř po celých hranicích Středočeského kraje (Musil, 1988). Exponovanost se týká převážně samotných Poděbrad, které leží na zmíněné ose Praha - Hradec Králové. Totéž se týká i několika obcí na silnici č. I/11 a méně I/32. Skutečností však zůstává, že mikroregion Poděbrady je spíše tranzitním územím, a dokončení dálnice D11 tento charakter posílilo. Tvrzení o vnitřní periferii je však již platné pro subregion Městec Králové, který leží na střetu vlivů Jičína, Nymburku, Poděbrad i Hradce Králové. Má už výrazně periferní polohu a připomíná podobné hluché prostory jako je např. Sedlčansko, Podbořansko aj. Výraz periferie však není možné chápat pejorativně. Periferie je jen přirozenou součástí území a protipólem jádrových oblastí a mezi oběma existují vazby. Citlivou je otázka přerozdělování financí ve prospěch periferních území, ta však mají jiné kladné stránky oproti jádrům. Jedná se např. o lepší životní prostředí, méně stresu, potenciál pro cestovní ruch a druhé bydlení aj. Oba typy regionů vyžadují různé přístupy k jejich rozvoji a jeden bez druhého nemohou existovat. Samotná, jakkoli výhodná geodopravní a geoturistická poloha města Poděbrady však nestačí k tomu, aby zajistila v mikroregionu lokalizaci nejprogresivnějších odvětví (Hampl, 2005), která jsou průvodním znakem jádrové oblasti. Proto je mikroregion Poděbrady považován za periferní i z hlediska geoprůmyslové polohy. Obyvatelstvo První osady vznikaly při nejfrekventovanějších brodech přes Labe, z nich se rozvinula obchodní a řemeslnická střediska (Poděbrady, Nymburk). Poděbrady se začaly ve středověku rozrůstat v podhradí poděbradského hradu a později zámku a roku 1472 byly povýšeny na město. Po reformě státní správy v roce 1848 se Poděbrady (podobně jako Nymburk) staly sídlem správy okresního hejtmanství (podkrajský úřad samosprávný okres), který zahrnoval 2 soudní okresy: Poděbrady a Městec Králové. Roku 1868 byl k okresu Poděbrady přičleněn Nymburk a tento stav trval do roku 1960. Kontinuální nárůst počtu obyvatel kulminoval v roce 1930. V důsledku velké hospodářské krize a období 2. světové války následoval propad na úroveň přelomu století. Za 40 let socialistického období došlo od roku 1950 k rychlému a plynulému poklesu počtu obyvatel o 18 %. Tento trend se v transformačním období po roce 1989 nejprve zmírnil, na přelomu století se zastavil (byť na hodnotě nižší než v roce 1869) a v posledních letech se trend pomalu obrací a počet obyvatel začíná mírně růst. Ve dlouhodobém vývoji se počet obyvatel vlastních Poděbrad zvýšil 2,7 krát (z 5 tisíc na 13,5 tisíc.), zatímco v ostatním území mikroregionu došlo k poklesu o 36% (z 24 tisíc na 15,5 tisíc). Tato urbanizace v rámci mikroregionu probíhala v návaznosti na vývoj a změny v tlivých sektorů a odvětví (zemědělství versus průmysl a služby). Přirozené nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva v mikroregionu Poděbrady se v období, 11

kdy území patřilo k okresu Nymburk, mírně prohloubilo a znamenalo pokračující koncentraci obyvatelstva (Hampl, 2005). Tento vývoj byl do značné míry výsledkem asynchronního vývoje mezi městem Poděbrady (v roce 2001 46 % obyvatel mikroregionu) a zázemím (ostatně tak tomu bylo i u jiných regionů). Hlavním důvodem je zemědělský charakter mikroregionu, kdy v procesu změn sektorové struktury zeslábl venkov (pokles primárního sektoru) a těžiště vývoje a změn se přesunulo do měst (sekundární sektor průmysl resp. sektor služeb, a to zejména po roce 1989). Tento trend se poněkud změnil po roce 1989, kdy došlo k obratu ve vývoji zejména příměstských obcí (suburbanizace, přesun k bydlení v rodinných domcích atd.) Svědčí o tom mírný pokles dříve rostoucího podílu Poděbrad na počtu obyvatelstva do roku 2005. Mikroregion Poděbrady se vyznačuje tím, že má ve Středočeském kraji nejvyšší průměrný věk obyvatel (41,3 let), obyvatelstvo v mikroregionu Poděbrady patří k nejstarším v celém Česku. Celkový přírůstek obyvatel v transformačním období v mikroregionu Poděbrady byl výrazně záporný (-3,0 na 1000 obyv.), způsobený hlavně výrazným přirozeným úbytkem (-4,3 na 1000 obyv.), zatímco migrační saldo bylo v mikroregionu Poděbrady za období let 1991-2003 kladné (1,3 na 1000 obyvatel). Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel v mikroregionu Poděbrady míří ke zkvalitňování lidských zdrojů. Pozoruhodný a slibný je pokles počtu obyvatel bez maturity o 10 % (z 72,3 % na 62,4 %) a nárůst podílu obyvatel s maturitou o 3 %. Výrazným znakem pro rozvoj a úspěšnost regionu je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (přepočteno na populaci starší 15 let) a zejména schopnost udržet si tyto lidi v místě bydliště. Tato charakteristika nabývá na důležitosti zvláště v době, kdy za hlavní zdroj konkurenceschopnosti jsou považovány vědomosti, schopnost učit se a inovovat (Blažek, Uhlíř, 2002). Rozdíl v této schopnosti je klíčovým mechanismem regionální diferenciace. Vývojovým trendem v mikroregionu Poděbrady je kontinuální zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (a to hlavně u žen) z 5,7 % (1991) na 7,8 % (2004). Je nadprůměrný v kraji, jelikož v mikroregionu Poděbrady působí i vliv několika středních škol a jedné VOŠ v městě Poděbrady, kde nacházejí uplatnění vysokoškolsky vzdělaní lidé (profesoři). Nejvyšší podíly vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v rámci mikroregionu Poděbrady jsou pochopitelně v Poděbradech a v obcích v jejich zázemí, zatímco směrem do periferních částí regionu se tento podíl snižuje. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů úspěšnosti hospodářské transformace regionu je míra nezaměstnanosti. Mikroregion Poděbrady vykazoval v rámci Středočeského kraje, po nárůstu od roku 2002 (8,08 %), mírně nadprůměrnou hodnotu 8,85 % (2004). Zajímavějším ukazatelem však je počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, ve kterém je mikroregion Poděbrady negativní. Je to zřejmě důsledkem najímání pracovních sil z celé republiky i ze zahraničí v blízkých velkých firmách (Škoda v Mladé Boleslavi, TPCA v Ovčárech aj.), zatímco místní obyvatelé tak přicházejí o potenciální pracovní místa. Lázeňství Dominantním symbolem města Poděbrady a zároveň významným zaměstnavatelem je lázeňství 13. Lázeňství založené na alkalické kyselce s největším obsahem oxidu uhličitého ze 13 Lázeňství - souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí 12

všech evropských minerálních vod (Vácha, Stegbauer 2006) má téměř stoletou tradici (Knížecí lázně byly otevřeny v roce 1908). Od 20. let 20 století se lázně specializují na léčbu srdečních a cévních onemocnění. S rozvojem lázeňství v meziválečném období je úzce spjat urbanistický rozvoj města, které bylo budováno podle regulačního plánu arch. Františka Jandy, přičemž hlavní urbanistickou osou města se stal lázeňský park. Poděbrady získaly statut lázeňského místa v roce 1956. V současné době představuje denní kapacita lázní cca 700 osob, přičemž třetinu tvoří zahraniční samoplátci. Z medicínského hlediska je velmi významná tzv. časná pooperační péče, kdy je v lázních hospitalizován pacient po operaci srdce již třetí či čtvrtý den (8 lůžek na JIP, počítá se s rozšířením na 12). Na základě celkové typologie lázeňských míst, která se snaží o rozdělení z pohledu zahrnujícího význam z hlediska regionálního, zdravotního, cestovního ruchu a komplexního kulturně-společenského potenciálu 14, lze zařadit Poděbrady do skupiny B (Budák, 2001). Lázně této skupiny jsou charakterizovány jako lázeňská místa velkého významu s potenciálem pro rozvoj všech složek zejména přitažlivosti pro zahraniční návštěvníky. Tato místa mají také na svém území více lázeňských společností, početnou lůžkovou kapacitu, charakterizuje je poměrně komplexní léčba a významný podíl zahraničních pacientů. Vedle Poděbrad sem náleží Jáchymov, Janské Lázně, Jeseník, Teplice a Třeboň. Podle modifikované klasifikace (Vystoupil, 2006), která dělí lázeňská místa do tří kategorií, připadají Poděbrady do elitní skupiny spolu s Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi, Luhačovicemi, Františkovými Lázněmi, Teplicemi a Třeboní. V této klasifikaci je tato skupina charakterizována jako lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou, se všeobecnou vysokou úrovní vybaveností a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu. 14 V Česku rozlišujeme čtyři typy lázeňských míst, počínaje skupinou A, kdy se jedná o lázeňská místa největšího významu (nadnárodní) s velkým podílem na lázeňství ČR, s mimořádným kulturním a společenským postavením a s největší atraktivitou pro cizince. Jedná se o místa s komplexní léčbou koncentrující 50 % lázeňských zařízení a nadpoloviční počet lůžek a s největším počtem odléčených pacientů a cizinců (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice). Poslední je skupina D zahrnující ostatní lázeňská místa minimálního významu. Většinou zaměřená na jednu léčenou indikaci, v podstatě s výhradně českou klientelou. 13

4 Výsledky šetření názorů a preferencí obyvatel Než přistoupíme k hodnocení odpovědí na jednotlivé otázky, je vhodné dokumentovat jakou má předkládané šetření vypovídací hodnotu. K tomu poslouží kvantifikované výsledky identifikačních údajů respondentů, které byly uváděny v závěru dotazníku. Zpracovány byly výsledky z 315 dotazníků, což představuje 3 % z populace Poděbrad starší patnácti let. Rovnocenně jsou zastoupeny jak názory žen, tak i mužů (graf 1). Dotazovány byly osoby Graf 1: Pohlavní struktura respondentů Muž 46 % Žena 54 % všech věkových kategorií starší patnácti let. Podařilo se získat odpovědi vcelku rovnoměrně od všech věkových skupin, nejslaběji je zastoupena nejstarší věková skupina nad 71 let (jen 3 %). Detailně zachyceno v grafu 2. Významnou roli v hodnotovém žebříčku hraje vedle věku i postavení v rodinném cyklu, tedy rodinný stav. Potřeby respondenta jsou významně ovlivněny tím, zda s ním žijí ve společné domácnosti děti do 15 let. Není možné opominout dosažené vzdělání a především pozici vzhledem k finančním příjmům. Rodinný stav respondentů zachycuje graf 3. Především odpovědi týkající se školství, zájmové činnosti pro děti a bezpečnosti ovlivňuje, zda dítě žije v domácnosti s respondentem. V případě našeho výzkumu tomu tak bylo pouze u 35 % respondentů (graf 4). Vzdělanostní strukturu respondentů dokumentuje graf 5. Plných 50 % respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou. Pracovní pozice respondentů je znázorněna v grafu 6. Svůj názor v anketě vyjádřili všichni od studentů po důchodce, i ženy na mateřské dovolené či nezaměstnaní. Rozdílnost názorů může významně souviset s rozdíly ve znalosti prostředí, která je obtížně měřitelná a je velmi individuální. Alespoň částečně lze předpokládat, že tato znalost je přímo úměrná délce pobytu v prostředí, kterého se otázky týkají, tedy délka trvalého pobytu v Poděbradech. Respondenti zastupují obyvatele žijící ve městě jak 10 let z 62 % více, své odpovědi sdělili i obyvatelé nově přistěhovalí (4 % méně než rok). 14

Graf 2: Věková struktura respondentů 51-60 9 % 61-70 10 % 71 a více 3 % 15-20 17 % 41-50 18 % 21-30 23% 31-40 20 % Graf 3: Rodinný stav respondentů Rozvedený/á 9 % Vdovec/vdova 7 % Svobodný 39 % Ženatý/vdaná 45 % 15

Graf 4: Počet dětí v domácnostech respondentů 2 děti 14 % 3 děti 2 % 4 a více dětí 2 % 1 dítě 17 % Žádné 65 % Graf 5: Vzdělanostní struktura respondentů Vysokoškolské 19 % Základní 11 % Středoškolské bez maturity 20 % Středoškolské s maturitou 50 % 16

Graf 6: Pracovní pozice respondentů Na mateřské dovolené 3 % Nezaměstnaný 4 % Důchodce 13 % Student 21 % Podnikatel 15 % Zaměstnanec 44 % Graf 7: Délka trvalého pobytu respondentů v Poděbradech Déle než 20 let 27 % Méně než rok 4 % Méně než 5 let 14 % Méně než 10 let 20 % Méně než 20 let 35 % 17

Jistou míru angažovanosti občanů lze vysledovat i z jejich členství v různých zájmových sdruženích. Pouze 17 % respondentů bylo členem nějakého sdružení (graf 8). Graf 8: Jste členem nějakého zájmového sdružení? Ano 17 % Ne 83 % Nadále se budeme věnovat vyhodnocení odpovědí chronologicky, tak jak jsou otázky uvedeny ve formuláři (příloha ). Otázky položené ve dvou rovinách pro městskou část a pro celé město jsou vzhledem k významné shodě vyhodnoceny pouze na úrovni celého města. První otázka, vstupní, byla otevřená a jejím cílem bylo zjistit s čím si respondenti spojují město Poděbrady, co je jejich symbolem. Jednoznačně zvítězily lázně, následované osobností krále Jiřího z Poděbrad. Ostatní, méně četné odpovědi jsou zachyceny v grafu č. 9. Zároveň byly respondentům nabídnuty tři varianty propagačního sloganu, jednoznačně zvítězilo představení Poděbrad jako Lázeňské město plné zeleně (graf 10), které podle respondentů také nejvíce odpovídá skutečnosti (graf 11). Následovaly otevřené otázky, jejichž cílem bylo zjistit jakou lokalitu by obyvatelé doporučili návštěvníkům k zhlédnutí, a před kterou by naopak varovali. Na prvním místě v doporučených lokalitách se objevuje zámek a zámecký park, který je zřejmě považován za dominantu město, přestože nemá prohlídkový okruh srovnatelný s obdobnými památkami v kraji. Následuje lázeňský park s kolonádou. Četnost ostatních nabídek je zanedbatelná viz graf 12. Návštěvníci jsou naopak varování (otázka 4) a zároveň je považováno za nebezpečné místo (otázka 22) okolí železniční stanice graf 13, přestože na svou dobu moderní nádražní budova vybudovaná na přelomu dvacátých a třicátých uzavírá hlavní urbanistickou osu města. Další otázky byly věnovány problematice dopravy. Graf 14 seznamuje s názory respondentů týkajících se nejzávažnějších dopravních problémů. Za nejtíživější problém byla označena špatná průjezdnost městem následovaná problémy s parkováním. Ostatní názory lze označit za okrajové. Respondenti měli možnost vyjádřit jak souhlasí s možnými dopravními opatřeními. Míra souhlasu je zachycena v grafu 15. Téměř u všech návrhů převládá 18

Graf 9: Symbol Poděbrad, s čím si respondenti spojují město Poděbrady 200 180 160 140 Počet odpovědí 120 100 80 60 40 20 0 Lázně Jiří z Poděbrad Poděbradka Zámek Kolonáda Parky Srdce Květinové hodiny Sklárny Oplatky Školy (hotelová) Trpaslík Jezero Labe Sport, golf Kultura Graf 10: Jak by se Vám líbilo představení Poděbrad jako: (dejte známku jako ve škole) Město atraktivního bydlení pro všechny generace 31 32 27 8 Lázeňské město plné zeleně 65 27 7 Město vzdělanosti a cestovního ruchu 34 46 16 3 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Známka 1 Známka 2 Známka 3 Známka 4 Známka 5 19

Graf 11: Tvrzení o Poděbradech, které podle respondentů nejvíce odpovídá skutečnosti 70 60 Podíl odpovědí (%) 50 40 30 20 10 0 Lázeňské město plné zeleně Město vzdělanosti a cestovního ruchu Město atraktivního bydlení pro všechny generace Graf 12: Místa, která by respondenti doporučili návštěvníkům Poděbrad 180 160 140 120 Počet odpovědí 100 80 60 40 20 0 Zámek, zámecká zahrada Park Kolonáda, trpaslík Havířský kostelík Muzeum Náměstí Socha Jiřího z Poděbrad Labe, Soutok, nábřeží Jezero Lázně, pramen Poděbradky Parník Kostel Sportoviště (tenisové kurty, sport centrum, triatlon, stadion, hřiště na petangue Květinové hodiny Divadlo, kino Golfové hřiště Cyklostezka 20

Graf 13: Místa, před kterými by respondenti varovali návštěvníky Poděbrad 80 60 Počet odpovědí 40 20 0 Nádraží, okolí železnice Diskotétky, bary, noční kluby, restaurace Žižkov Podchody Parky (v noci, neposekané) Bažantnice Okolí Labe Okolí sklárny Náměstí (přechody, auta) Autobusové nádraží Záložna Zimní stadion Silnice (z Prahy, špatný stav) jednoznačně kladné stanovisko. Nejslabší je u vybudování patrových garáží na Žižkově a lávky spojující Polabec se středem města. Naopak nejsilnější je ztotožnění s bezbariérovým průchodem městem, úpravou cyklostezek v centru města s napojením na okrajové části s respektováním bezpečnosti chodců a zavedené nového parkovacího systému. Zároveň respondenti určovali i pořadí naléhavosti jednotlivých dopravních opatření graf 16. Zde žádné z opatření nezaujalo mimořádně dominantní postavení. Graf 15: Souhlasíte s následujícími tvrzeními, že důležitým dopravním opatřeními je: Vybudování chodníku pro pěší v ulici nádražní 43 30 17 9 Bezbariérový průchod městem 63 24 9 5 Napojení na Pražskou integrovanou dopravu 48 25 15 12 Zavedení městské hromadné dopravy Výstavba parkovacích míst pro návštěvníky cyklostezek a jezera 30 34 22 36 21 18 27 12 Výstavby patrových garáží 27 25 26 22 Zavedení nového parkovacího systému ve městě Úprava cyklostezek v centru města s napojením na okrajové části při respektování bezpečnosti chodců 54 54 21 32 13 12 9 5 Mimoúrovňové propojení Žižkova předměstí s centrem města 40 31 18 12 Výstavba nové lávky přes Labe z centra do Polabce 24 29 24 23 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 21

Graf 14: Dopravní problémy, se kterými se respondenti setkávají v Poděbradech 160 140 120 Počet odpovědí 100 80 60 40 20 0 Dopravní zácpy, hustá doprava, špatná průjezdnost městem, problém dopravy na náměstí Parkování (málo parkovacích míst) Cyklisté (mnoho, jízda po chodnících) Špatný stav silnic (úzké vozovky) Přechody pro chodce (málo, špatně se přechází kvůli hustému provozu) Chodci (neukázněnost) Železniční přejezdy (Žižkov) Málo semaforů (náměstí) Kamionová doprava Chybějící jízdní pruhy pro cyklisty chybějící MHD Graf 16: Některá opatření zvyšující kvalitu dopravy a její bezpečnost nejsou příliš finančně náročná a je možné je provést v krátkém časovém horizontu. Určete pořadí jejich naléhavosti 1000 900 800 700 Počet bodů 600 500 400 300 200 100 0 Instalace světelného zařízení k řízení dopravy Vyznačení jízdních pruhů pro cyklisty Vybudování zpomalovacích ostrůvků či prahů Úprava doby zásobování v dopravně předimenzovaných ulicích Zajištění průjezdu od nádraží podél trati k přejezdu v Jiráskově ulici 22

Dalším tematickým okruhem, ke kterému se vztahovaly otázky byly služby. Otevřená otázka číslo osm měla za cíl zjistit, které služby respondenti v Poděbradech postrádají. Nejčetnější odpovědi jsou znázorněny v grafu 17. Nejvýrazněji respondenti postrádají nákupní středisko, druhý v pořadí je bazén následovaný zdravotní pohotovostí. Následná otázka, odpovědi zhodnoceny v grafu 18, zjišťovala jaké jsou názory na služby v nejlidnatější části města, jaký je názor na postoj města k drobnému střednímu podnikání apod. Smutné je, že 65 % respondentů není obeznámeno se základním dokumentem rozvoje města, jako je územní plán, přičemž dalších 16 % má jen jisté tušení. Vlastnímu projednávání územního plánu města bylo přítomno, lze tedy předpokládat, že je fakticky s ním seznámeno, pouze 7 % respondentů. V době, kdy probíhalo dotazníkové šetření, byla aktuální otázka nového umístění trhů. 61 % respondentů nepovažovalo jejich přemístění za nutné, 21 % rozhodně ano. Obdobně proběhla i reakce při další otázce zjišťující kam trhy přemístit. Výrazně převládá odpověď nechat trhy v původním místě, dále pak trhy zrušit vůbec, či je přemístit na náměstí. Ostatní návrhy jsou znázorněny v grafu 19. V další otázce respondenti ko vyjadřovali názor, zda ve městě chybí nějaký typ školního zařízení. Nejčetnější odpovědí bylo, že žádné zařízení nechybí, popřípadě si byli respondenti vědomi neexistence vysoké školy. Ač zastoupena méně četně, ale již na třetím místě, je problematika mateřských škol, jejichž kapacita je ve městě v současné době naplněna a lze předpokládat v nejbližších letech stoupající poptávku (viz graf 20). K problematice školství byla vztažena i následující otázka, kdy respondenti vyjadřovali své stanovisko k možným zásahům zlepšujícím teto typ služeb. Respondenti jednoznačně podporují zřízení vysoké školy, dále se domnívají, že je třeba věnovat pozornost zlepšení technického stavu školních budov. Přes 60 % respondentů se domnívá, že nabídka možností pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých není plně dostatečná (graf 21). Graf 17: Služby, které respondenti v Poděbradech nejvíce postrádají 60 50 Počet odpovědí 40 30 20 10 0 Nákupní středisko, obchody (sport, Bazén Pohotovost Lékařské služby (kožní, zubař), Technické služby, úklid města, odvoz Další pošta (např. na Žižkově) Čistírna Sportoviště (mj. zimní stadion, Hypermarkety a supermarkety Stravovací a ubytovací zařízení Zábavní centrum MHD Služby pro matky s dětmi (hlídání), Informace, informace z radnice Kluby (hip-hop, jazzový, hudební, 23

Graf 18: Souhlasíte s následujícími tvrzeními? Účastnil jsem se projednávání územního plánu města 7 2 9 82 Je mi znám územní plán města 19 16 19 46 Město podporuje rozvoj drobného a středního podnikání 17 32 29 21 Nezaměstnaným by mělo dát možnost výdělku město 37 30 18 15 Na Žižkovském předměstí je nedostatečné vybavení službami 43 25 25 7 Je potřeba řešit provozování trhů, místo, kde se nacházejí nyní, není vhodné 21 17 23 38 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 19: Místa, kam by respondenti umístili trhy 90 80 70 Počet odpovědí 60 50 40 30 20 10 0 Stávající místo je vyhovující Trhy bych zrušil/a Náměstí Na Valech Jízdárna Kolonáda Mimo město K jezeru Do některého parku 24

Graf 20: Chybějící školní zařízení podle respondentů 120 100 Počet odpovědí 80 60 40 20 0 Žádné nechybí Vysoká škola Mateřská škola Základní škola Vysoká hotelová škola Střední průmyslová škola Univerzita 3. věku Vyšší odborná škola Jesle Učiliště SŠ pro postižené Graf 21: Souhlasíte s následujícími tvrzeními? Je potřeba rozšířit nabídku učebních oborů 33 33 22 12 Ve městě existuje dostatek možností pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých 10 29 33 28 Je vhodné zřídit vysokou školu 73 14 9 5 Zdejší školy mají dobré vybavení moderními technickými pomůckami 18 44 27 12 Zlepšit technický stav školních budov 33 40 20 8 Je nezbytně potřeba zvýšit kapacitu mateřských škol ve městě 25 27 25 23 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Ano Spíše ano Spíše ne Ne Úkolem respondentů bylo také zamyslet se nad naléhavostí zřízení především sociálních služeb. Opět první místo zaujala potřeba zřídit zdravotní pohotovost následovaná zřízením bezbariérových přístupů do veřejných budov. Ostatní opatření byla hodnocena prakticky na stejné úrovni naléhavosti (graf 22). 25

Graf 22: Město podle respondentů postrádá a naléhavě potřebuje 2000 1800 1600 1400 Počet bodů 1200 1000 800 600 400 200 0 Zdravotní pohotovost Bezbariérové přístupy do veřejných budov Protihlukovou bariéru podél železniční tratě Zřízení dopravního hřiště pro děti Vybudovat systém tísňového volání pro seniory a postižené Týdenní stacionář pro seniory Týdenní stacionář pro postižené Modernizace stávajícího domova seniorů Vybudování dalšího domova seniorů Graf 23: Respondenty nejčastěji navštěvovaná kulturní zařízení 120 100 Počet odpovědí 80 60 40 20 0 Divadlo Kino Žádné Hudební festivaly (Barvy léta, Křišťálové Srdce) Koncerty Sportovní akce (Triatlon, Chodecké a Jezdecké závody, fotbal, basketbal, Běh Terryho Slavnosti krále Jiřího Knihovna, Besedy, Výstavy, Přednášky, Dny Evropské kultury, Muzeum, Muzejní noc Restaurace Taneční večery, plesy, diskotéky Kulturní akce na Kolonádě Trhy Akce DDM, Koncerty ZUŠ 26

Graf 24: Souhlasíte s tím, že je potřeba: Zpřístupnit zámeckou zahradu 70 19 6 5 Označit historické budovy 46 33 17 5 Zkvalitnit informační systém po městě 47 34 12 7 Zlepšit propagaci města 53 34 10 4 Centrální část parku využívat pro koncerty, alespoň v lázeňské sezóně 58 27 9 7 Zrekonstruovat městskou knihovnu 42 31 18 8 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 25: Jak podle respondentů nejlépe zlepšit propagaci města 1000 800 Počet bodů 600 400 200 0 Společná propagace města a lázní Více využívat minerálky Poděbradky Poutače na dálnici Zdůrazňovat osobu krále Jiřího Originální suvenýry Změna umístění kulturního informačního Originální kulinářské speciality 27

Následující tematický celek obsahoval otázky, které se soustřeďovaly na problematiku kultury, sportu, životního prostředí a možností propagace města. Graf 23 přibližuje, které kulturní zařízení a akce respondenti navštěvují. Čelní místo zaujímá divadlo a kino, ostatní záležitosti jsou jen okrajové. Dále respondenti vyjadřovali míru souhlasu s opatřeními, které by mohly zajistit lepší zkulturnění městského prostředí jak pro obyvatele, tak i pro návštěvníky, nevyjímaje lázeňské hosty. Reakce jsou podle předpokladů kladné, je však zajímavé, u kterých opatření je vyšší váha rezolutního souhlasu. Jedná se o zpřístupnění zámecké zahrady, která byla již zmiňována výše a byla doporučována k shlédnutí návštěvníky. Nadpoloviční většina respondentů by přivítala využití centrální části parku pro konání koncertů v lázeňské sezóně (obnovení staré tradice) a považují za potřebné zvýšení povědomí o městě zlepšením jeho propagace. Možnosti tohoto zlepšení jsou uvedeny v grafu 25. Opětovně jsou zdůrazňovány lázně, které jsou chápány jako symbol města. Společná propagace města a lázní je považována za nejúčinnější. Na druhém místě je uvedeno využití pro propagaci města minerální vody Poděbradky a také instalovat hnědé informační tabule se symbolem města na dálnici, tak jak je zvykem u kulturních zajímavostí. Za zmínku stojí i využití osobnosti krále Jiřího z Poděbrad např. jeho snah o vytvoření mírového paktu evropských panovníků. V Poděbradech je k dispozici řada zelených ploch, lépe či hůře uzpůsobených rekreačnímu využití. Jedná se především o parky a oblast Jezera (graf 26). Většina ploch je ve vlastnictví města a jejich údržba a zvelebování je značně finančně náročné. Dotazovaní přiřazovali pořadí naléhavosti investic jednotlivým lokalitám. Podrobně jsou výsledky k dispozici v grafu 27, lze však provést shrnutí přibližně do třech skupin. Hlavní pozornost by podle respondentů měla být soustředěna na lázeňský park, zámeckou zahradu a na oblast Jezera. Další skupinu tvoří Purkyňovy sady, prostor v okolí Havířského kostelíka a obecně prostory kolem kostelů. Třetí skupině mírně dominuje Obora a ostatní lokality zůstávají na stejné úrovni. Neodmyslitelnou součástí kvality životního prostředí je odpadové hospodářství. Tato problematika byla hlavní náplní 18. otázky, kdy respondenti vyjadřovali opět svůj souhlas či nesouhlas s předloženým řešením (graf 28). Rezolutní souhlas převládal u často diskutovaného kácení starých nebezpečných stromů a jejich výměny za nové, druhově vhodnější. S pravidelným udržováním pořádku ve městě byla většina respondentů spokojena, nebylo tomu tak při hodnocení množství nádob na tříděný odpad. Zajímavé je, že respondenti se přiklánějí k možnosti využívání nádob na tříděný odpad i podnikateli. Další dvě otázky byly věnovány možnostem sportovního vyžití. Otázka č. 19 byla otevřená a respondenti měli vyjmenovat, jaké zařízení pro sport či volný čas postrádají. Jednoznačně dominovalo postrádání bazénu (myšleno krytého). Z jmenovaných jednotlivostí stojí ještě za zmínku víceúčelová hala a rekonstrukce zimního stadionu (graf 29). Následovala otázka, ve které respondenti seřazovali nabídku sportovních zařízení, podle stupně potřeby jejich zbudování či úprav. Na prvním místě byla vyslovena podpora zbudování bazénu. Následovala úprava koupaliště a řešení rekonstrukce zimního stadionu. Dále pak dobudovat celou oblast jezera jako rekreační centrum. Ostatní návrhy jsou zachyceny v grafu 30. Bezpečnost ve městě byla řešena otázkou č.21. Nejsilnější podporu získalo budování protipovodňových opatření. Veřejnost není jednoznačně přesvědčena o možnosti zlepšení bezpečnosti při navýšení počtů členů městské i státní policie působící v Poděbradech, ale spíše se přiklánějí k rozšíření kamerového systému. Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí je k dispozici v grafu 31. 28

Graf 26: Prostory, které podle respondentů slouží jako odpočinkové a rekreační zóny 120 100 Počet odpovědí 80 60 40 20 0 Parky Jezero Kolonáda, Lázně Nábřeží, okolí Labe, Soutok Žádné Zámecká zahrada Bažantnice Obora Cyklostezka Sportoviště (Zimní stadion, tenisové kurty, golf, minigolf) Kemp, autokemp Dětská hřiště Nevím Skupice Zahrádkářská kolonie Graf 27: Pořadí míst, kam je podle respondentů třeba investovat při údržbě a dalším zvelebování zelených ploch Počet bodů 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Lázeňský park Zámecká zahrada Oblast kolem Jezera Purkyňovy sady za poštou Prostor u Havířského kostelíka a jezírka Prostor u kostelů Obora Ostrov u elektrárny Bažantice Stromořadí podél řeky Čábelna - prostor směrem k soutoku V okolí Skupice (Neumannovy sady) 29

Graf 28: Souhlasíte s následujícími tvrzeními? Nebezpečné dřeviny je třeba odstraňovat a nahrazovat novými-minimálně kus za kus 67 19 7 7 Okolí léčivých pramenů je pěkně udržováno 25 36 22 18 Nádoby na tříděný odpad by měli mít možnost využívat i podnikatelé 41 27 11 21 Vyvážení nádob na tříděný odpad je dobře zajištěno 17 39 27 17 Nádob na tříděný odpad je dostatek 15 27 33 25 Pořádek ve městě je pravidelně zajišťován 20 41 21 19 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 29: Sportovní zařízení, která respondenti postrádají 160 140 Počet odpovědí 120 100 80 60 40 20 0 Bazén, aquapark Žádné Víceúčelová sportovní hala Zimní stadion (rekonstrukce, hokej) Veřejné venkovní hřiště Dětské hřiště Rozšíření cyklistických stezek Skateboard park, U-rampa, stezka pro bruslaře Tenisové kurty, hala Fitness centrum, Posilovna Horolezecká stěna, Lanové centrum Koupaliště Basketbalová hala Beachvolejbal, volejbal Zábavní park Hřiště pro paintball Motokrosová dráha Petangue 30

Graf 30: Pořadí akcí podle toho, za jak důležité jsou respondenty považovány 3000 2500 Počet bodů 2000 1500 1000 500 0 Vybudování krytého bazénu pro lázeňské hosty i veřejnost Rekonstrukce koupaliště Řešení problematiky zimního stadionu Oblast Jezera - dobudovat jako rekreační centrum Vybudování sportoviště na Žižkovském předměstí Otevření klubu pro mládež Rekonstrukce hřiště při ZŠ na Valech Rekonstrukce tenisového areálů Rozšíření prostor v Sokolovně Vybudování nových dětských hřišť s pískovišti Vybudování horolezecké stěny a lanového centra Nová sportovní víceúčelová hala Podpora DDM Rekonstrukce střelnice Vybudování umělého trávníku na fotbalové hřiště Graf 31: Jaký je Váš názor na následující opatření týkající se bezpečnosti Vybudování protipovodňových zábran 65 21 8 6 Zřízení nadzemních hydrantů 24 33 25 18 Rozšíření kamerového systému po městě 47 28 13 12 Znovu zprovoznění pultu centrální ochrany na úřadovně městské policie 31 25 22 22 Zvýšit počet příslušníků státní policie 23 22 31 24 Zvýšit počet příslušníků městské policie 27 21 27 25 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 31

Závěr dotazníku byl založen na otázkách s přímou vazbou na informovanost občanů a jejich požadavky k městskému úřadu. Detailně jsou odpovědi zaznamenány v grafu 32. Potěšující je spokojenost s úředními hodinami městského úřadu, přesto je třeba zhodnotit, zda neexistuje termín, který by vyhovoval i kategoricky nespokojeným 18 % respondentů. Jistě je co zlepšovat i v obsahu poděbradských novin, téměř 80% spokojenost je však úctyhodná. V poslední obsahové otázce (následovaly ještě identifikační) měl respondent vyjádřit svůj názor, co považuje za nejnaléhavější problém, který by mělo současné zastupitelstvo města řešit a to ve třech časových horizontech. Urychleně, ještě tento rok, v průběhu svého volebního období. Respondenti však tyto časové hladiny příliš nedokázali rozlišit a svou pozornost soustředili na obecně nejnaléhavější problém. Tím je jednoznačně dopravní situace ve městě, kdy je obtížně průjezdné, zbytečně zatížené kamionovou dopravou apod. Na druhém místě považují respondenti za důležité věnovat se náležitě údržbě pořádku a zeleně ve městě. Na třetí pozici se nachází téměř shodně podpora sportovním aktivitám, míněna je tím především rekonstrukce zimního stadionu, vybudování bazénu a sportovního centra a neodkladné dokončení rozpracovaných akcí (kanalizace, park). Pořadí naléhavosti ostatních akcí je uvedeno v grafu 33. Nejpodstatnějšími skutečnostmi vyplývajícími z dotazníkového šetření mezi rezidenty Poděbrad jsou následující zjištění: Město Poděbrady je ztotožněno s lázněmi, proto i společná cílená propagace může být nejúčinnější. Nejpalčivějším problémem je dopravní situace a na její uspokojivé řešení je třeba prioritně zaměřit pozornost. Obyvatelé k vyšší spokojenosti postrádají především nákupní středisko a bazén. Podle názoru respondentů by bylo vhodné pro rezidenty i návštěvníky zpřístupnění a využít zámek a zámeckou zahradu. Graf 32: Spokojenost respondentů Přivítali byste více informací z městského úřadu 34 28 22 16 Vyhovuje vám forma a obsah poděbradských novin 44 35 10 11 Chcete dostávat pravidelné informace o dění ve městě na svou e-mailovou adresu 27 9 14 50 Vyhovují vám úřední hodiny městského úřadu 49 25 8 18 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 32