Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci Socio-ekonomická analýza

www.pwc.com 16. srpna 2013 Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci Socio-ekonomická analýza

1 Contents 1 Contents 2 1 Úvod a metodický přístup 5 1.1 Metodický přístup 5 1.2Přehled základních dat 5 1.3Indikátory kvality života 6 2 Manažerské shrnutí, klíčové trendy 8 2.1Hlavní trendy 8 2.2Klíčové problémy/zjištění aglomerace 8 3 Obyvatelstvo 10 3.1Populace a její vývoj 10 3.1.1 Věková struktura 13 3.1.2 Migrace obyvatel 14 3.1.3 Dojížďka za prací 15 3.1.4 Struktura obcí podle počtu obyvatel 16 3.1.5 Kvalita života a zdravotní stav obyvatel 17 3.1.6 Naděje na dožití obyvatel 17 4 Ekonomika a podnikání 19 4.1Vý konnost a produktivita ekonomiky 20 4.2Struktura podnikatelského prostředí 22 4.3Investiční aktivita 24 4.4Věda a výzkum 25 4.5Inovačně zaměřená ekonomika 27 4.6Podnikatelská infrastruktura 28 4.6.1 Brownfields 28 4.6.2 Zainvestované zóny 28 4.6.3 Podnikatelské inkubátory 29 5 Zaměstnanost a vzdělávání 30 5.1Trh práce 30 5.1.1 Struktura zaměstnanosti hlavní zaměstnavatelské obory/ zaměstnavatelé 30 5.1.2 Nezaměstnanost 31 5.1.3 Zaměstnanost 34 5.2Vzdělávání 35 PwC Page 2 of 72

5.2.1 Předškolní a základní vzdělávání 35 5.2.2 Vzdělávání na středních školách 36 5.2.3 Vysokoškolské vzdělávání 39 5.3Struktura vzdělanosti obyvatel 39 5.3.1 Struktura zaměstnaných dle kvalifikační náročnosti 42 6 Životní prostředí 43 6.1Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 43 6.2Emise znečišťujících látek do ovzduší (TZL, SO2, NOx, CO) 45 6.2.1 Struktura zdrojů emisí TZL průmysl, domácnosti, doprava 46 6.2.2 Množství znečišťovatelů u lokálních topenišť 47 6.3Odpady a odpadové hospodářství 48 6.3.1 Celková produkce odpadu 49 6.3.2 Produkce komunálního odpadu v MSK 49 6.3.3 Nakládání s odpady 50 6.3.4 Skládkovaný komunální odpad 50 6.3.5 Materiálově využívaný komunální odpad 51 6.3.6 Množství vytříděných odpadů dle druhu 51 6.3.7 Energetické využívání komunálního odpadu 51 6.3.8 Produkce průmyslového odpadu 52 7 Dopravní infrastruktura 53 7.1Dostupnost infrastruktury 53 7.1.1 Hustota silniční a železniční sítě 53 7.2Přepravní vý kony a intenzita dopravy 55 7.2.1 Přeprava osob 55 7.2.2 Přeprava zboží 58 7.2.3 Intenzita dopravy 59 8 Sociální oblast 60 8.1Sociální služby v MSK 60 8.1.1 Domovy pro seniory (DpS) 61 8.1.2 Vývoj kapacit transformovaných sociálních služeb 62 8.2 Sociálně slabé oblasti 62 8.2.1 Sociálně vyloučené lokality v ostravské aglomeraci 64 8.3Podíl nízkopříjmových obyvatel 66 8.4 Dávky hmotné nouze 67 8.5Kriminalita 68 PwC Page 3 of 72

9 Závěrečné shrnutí 69 10 Zdroje 70 11 Přehled zkratek 71 Closing statement Chy ba! Záložka není definována. PwC Page 4 of 72

1 Úvod a metodický přístup 1.1 Metodický přístup Socioekonomická analý za (dále S-E analý za) by la zpracována prostřednictvím analý zy sekundárních dat, přičemž tato by la ověřována v diskusi se zástupci území či nositelů těchto dat. Vy chází zejména z analý zy kvantitativních dat ze Sčítání lidu, domů a by tů [ČSÚ 2001, 2011], která jsou doplněna o aktuálnější data, sledovaná a publikovaná Český m statistický m úřadem (ČSU), MPSV či dalšími subjekty. V úvodu zpracování S-E analý zy byla definována sada klíčových ukazatelů v oblastech demografie, podnikání a ekonomika, zaměstnanost a vzdělávání, sociální oblast, životní prostředí a dopravní infrastruktura. Ty to oblasti vyplynuly z analý zy pěti již zpracovaných strategický ch rozvojových plánů měst a z diskuse se zástupci území jako hlavní problémové oblasti, které mají bý t analy zovány. Ty to oblasti jsou zároveň klíčové pro vnímání kvality života. Dle výstupů S-E analý zy byla vydefinována sada stěžejních indikátorů kvality života, která odráží situaci v území včetně objektivních i subjektivních aspektů. Území aglomerace pro potřeby socioekonomické analý zy tvoří 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Pro potřeby zpracování socioekonomické analý zy vychází území z aglomerace definované v Socioekonomickém atlasu Moravsko slezského kraje, zpracovaném v roce 2012. Území ostravské aglomerace by lo pro účely S-E analý zy vymezenu syntézou hlavních parametrů a jevů včetně prognózy jejich vývoje. Mezi ty to faktory a jevy patří: počet bytů v obcích MSK, počet dokončených bytů v MSK 2000-2010, počet imigrantů a emigrantů v letech 2006-2010, intenzita dopravy, počet obsazených pracovních míst a celkový počet oby vatel v obcích MSK. Území aglomerace pak souhrnně vykazuje nejvyšší hodnoty těchto ukazatelů. Při zpracovávání by la zohledněna omezená vypovídací schopnost disponibilních statistický ch dat a nedostupnost určitých aktuálních dat například o vystěhovalectví mladý ch vzdělaný ch lidí z regionu, která by empiricky podložila únik mozků (koncept brain-drain), či pokračující a prohlubující se proces sociálního vyloučení určitých skupin obyvatelstva. Problémem je také srovnatelnost dat, které se dle různý ch oficiálních zdrojů liší (např. nezaměstnanost, odpady). Při tvorbě časových řad pak mohou vznikat mírné nepřesnosti dané změnou metodiky v průběhu období. V rámci některý ch ukazatelů by la použita metodika srovnání vývoje po pětiletý ch časových intervalech. Pro ověření závěrů a tvrzení uváděných v S-E analý ze by ly jednotlivé výstupy tematických oblastí konzultovány s experty a odborníky na dané téma. 1.2 Přehled základních dat Ostravská aglomerace (dále OA) je druhou populačně největší regionální aglomerací v ČR. Ostravská aglomerace je jádrem Moravskoslezského kraje, leží ve střední Evropě, ve východním cípu České republiky na pomezí Polska a Slovenska. Vznikla na základě industriálních procesů souvisejících s těžbou černého uhlí a těžký m průmy slem. Vý znamný vliv na její rozvoj v minulosti mělo napojení na železniční síť a v současnosti dobudování dálnice D1. Od druhé poloviny 19. století procházela aglomerace obdobím populačního růstu v souvislosti s industrializací a růstem počtu pracovních míst. V aglomeraci se protínají dvě rozvojové osy hlavní osa je severojižní, která pokračuje směrem do polský ch Katovic a vedlejší rozvojová osa Opava Ostrava Třinec. PwC Page 5 of 72

Obrázek 1: Lokalizace aglom erace Zdroj: vlastní zpracování Vy m ezení ostravské aglom erace pro socio-ekonom ickou analý zu Ostravskou aglomeraci pro účely S-E analý zy tvoří 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), ve který ch žije 1 080 448 oby vatel (k 31. 12. 2011). Ostravská aglomerace zabírá 59,16 % území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno celý ch 87,8 % oby vatel kraje. Největším SO ORP v rámci ostravské aglomerace k 31. 12. 201 1 je ORP Ostrava s podílem 30,5 % a počtem oby vatel 329 961. Hustota oby vatel 226,8 na km 2. Ostravská aglomerace se vyznačuje nadprůměrnou hustotou osídlení a velmi vysokou koncentrací těžkého průmy slu, který zde má dlouholetou tradici. Aglomerace prošla v posledních dvou dekádách určitý m i nezby tnými pozitivním i strukturálním i zm ěnam i doprovázený m i negativním i aspekty jako zvýšenou m írou nezam ěstnanosti, sociálním i problém y a v důsledku deindustrializace i vznikem rozsáhlý ch brownfields. 1.3 Indikátory kvality života Návrh indikátorů kvality života vyplývajících ze socioekonom ické analý zy. Indikátory budou aktualizovány po vytvoření strom u problem ů, s cílem budoucího m ěření přínosu IT I včetně definování konkrétních m ěrný ch jednotek. Vzhledem k definovaný m analy zovaný m oblastem a hlavním zjištěním by la v současnosti definována základní sada indikátorů kvality života sestávající z: PwC Page 6 of 72

Oby vatelstvo Vý voj přirozeného, migračního a celkového přírůstku Průměrná délka dožití obyvatel Věková struktura obyvatel Ekonomika a podnikání Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele Průměrná hrubá měsíční mzda Počet registrovaných živnostníků na 1 000 obyvatel Počet registrovaných obchodních společností na 1 000 obyvatel Zam ěstnanost a vzdělávání Míra registrované nezaměstnanosti Míra zaměstnanosti Podíl dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců Struktura zaměstnaných dle kvalifikační náročnosti Životní prostředí Podíl oby vatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Množství znečišťovatelů u lokálních topenišť Nakládání s odpady Dopravní infrastruktura Počet přepravovaných osob vlaky, autobusy, MHD na 1 000 obyvatel Sociální oblast Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet/ podíl obyvatel žijících v sociálně-vyloučených lokalitách Počet trestných činů na 1 000 obyvatel PwC Page 7 of 72

2 Manažerské shrnutí, klíčové trendy 2.1 Hlavní trendy Ostravská aglomerace byla v celém 20. století charakteristická relativně silný m obdobím populačního růstu, souvisejícím s industrializací, množstvím pracovních příležitostí a rozvíjející se infrastrukturou pro by dlení. Až do 90. let minulého století by la aglomerace jednou z nejatraktivnějších oblastí České republiky z pohledu kvality života oby vatel, díky těžkému průmy slu zde by lo dostatek dobře placený ch pracovních příležitostí. Struktura vzdělanosti oby vatelstva však profesně výrazně odrážela strukturu těžkého průmy slu. Dnes jsou pro ostravskou aglomeraci ty pické trendy většiny velký ch městský ch regionů průmy slového zaměření, tedy deindustrializace a restrukturalizace, a s tím spojená ztráta pracovních příležitostí, populační ztráty a růst sociálních problémů, špatná kvalita životního prostředí, zejména ovzduší, související s koncentrací průmy slu a oby vatelstva. Pokles počtu oby vatel způsobuje především migrace oby vatelstva za prací do ekonomicky atraktivnějších měst ČR, přičemž jako hlavní příčina vystěhovalectví z MSK se uvádí nedostatek atraktivních pracovních příležitostí. Dle Úřadu práce a vyjádření expertů v průběhu zpracovávání S-E analý za se jedná hlavně o selektivní migraci mladý ch lidí s vysokoškolským diplomem (tedy koncept brain-drain). Na vystěhovávání oby vatel má vliv také stav životního prostředí, který je i přes zlepšování zejména v oblasti ovzduší v ostravské aglomeraci stále velmi špatný. Zároveň je tato skutečnost značně medializov ána a podporuje negativní vnímání kraje. Z ekonomického hlediska ostravská aglomerace zaznamenala v posledních letech nadprůměrné zlepšení mnoha ekonomických ukazatelů v rámci regionů ČR, které se projevuje také poměrně vysoký mi příjmy zaměstnanců. V posledních letech však výrazně roste podíl oby vatel žijících pod hranicí životního minima, který je dán zejména vysokou nezaměstnaností, způsobenou ale nejen nedostatkem pracovních příležitostí, bohužel však také ochotou pracovat. Právě u takto postižené skupiny oby vatel je ochota migrace za prací nejmenší, tudíž dlouhodobě tento podíl stále poroste na úkor vzdělaných lidí. Dle ekonomické situace a příjmů domácností se dá říci, že obyvatelé, kteří mají práci, si žijí dobře. Bohužel celkový pohled na život v aglomeraci ovlivňuje masa oby vatel nezaměstnaný ch a sociálně ohrožený ch. Nejatraktivnější z pohledu kvality života je Středočeský kraj, čerpající ze zázemí Prahy. Paradoxně tento kraj má také zhoršené životní prostředí, vyšší kriminalitu apod., stejně jako ostravská aglomerace. Prahu a Středočeský kraj ale předchází pozitivní image, bohužel na rozdíl od Moravskoslezského kraje. 2.2 Klíčové problémy/zjištění aglomerace Aglom erace se vylidňuje Ubý vá obyvatel 37 544 za posledních 10 let, nejvyšší migrační úby tek v celé ČR (vystěhovávání tvoří 7 5% z celkového úby tku), odcházejí zejména vzdělaní a mladí lidé, zatímco skupina sociálně slabších a málo adaptabilních roste. Nejvýznamnější je úby tek v centru aglomerace, jedním z hlavních důvodů vystěhovávání je uváděna atraktivita nabídky práce. PwC Page 8 of 72

Dlouhodobě podprům ěrná zam ěstnanost Míra zaměstnanosti aglomerace i MSK se pohy buje o 3-4% pod průměrem ČR, z pohledu nezaměstnanosti je problémem dlouhodobá nezaměstnanost (43%) a nezaměstnanost absolventů, důvodem však dle t vrzení mnohý ch expertů není jen kvalifikační úroveň ale i ochota pracovat, ovlivněná sociálním systémem, rodinný mi vzory apod. Znečištěné ovzduší Tento stav odráží vysokou koncentraci průmy slu a oby vatelstva v území, což souvisí s velký m znečištěním z dopravy a lokálních topenišť (nejvyšší hustota v ČR vyplý vající do značné míry z velkého počtu nízkopříjmových obyvatel). Téměř 100% obyvatel žije v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Znečištěné ovzduší spolu s pracovními příležitostmi jsou obecně vnímány jako stěžejní faktory ovlivňující odchod lidí z kraje. Koncentrace těžkého prům yslu Pro aglomeraci je specifický malý počet velkých zaměstnavatelů a relativně vysoké průměrné příjmy, z čehož pramení obrovské riziko související s vývojem v tomto odvětví, možný dopad na nezaměstnanost, ekonomickou a sociální situaci a celkovou kvalitu života. Pokud svou činnost ukončí 3 největší zaměstnavatelé, ocitne se najednou bez práce minimálně 50 000 lidí. Roste chudoba Podíl domácností s čistý mi příjmy pod životním minimem je nejvyšší v ČR, 6,9% domácností s příjmy pod životním minimem (za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91% více domácností od roku 2005). Ekonomická aktivita oby vatel je nízká a sociální sy stém nepřispívá k její aktivizaci. V důsledku koncentrace nízkopříjmových obyvatel se zvyšuje počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel v nich žijících, z čehož pramení rostoucí kriminalita. Nízká podnikatelská aktivita I přes relativně kvalitní a dostupnou podnikatelskou infrastrukturu včetně možností využití brownfields je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat, což vyplývá z dlouhodobé zaměstnanecké tradice v aglomeraci, nízká je i míra inovačních aktivit, kvalifikační úroveň MSK se zásadně nemění. V podílu živnostníků (a obchodních společností) na 1000 oby vatel je MK na posledním 14. místě mezi kraji ČR. Značné územ ní rozdíly v kvalitě života v aglom eraci Situace v jižní, jihozápadní a severozápadní části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší, a to jak v oblasti nezaměstnanosti a životního prostředí, tak i sociálních problémů. Na rozdíl od centra aglomerace není toto území až tak spjato s těžký m průmy slem, jeho projevy a důsledky. PwC Page 9 of 72

3 Obyvatelstvo Posuzování potřeb a zdrojů obyvatel určitého území, v tomto případě ostrav ské aglomerace, vyžaduje znalost informací např. o jejich množství, věkové struktuře a dalších kvalitativních parametrech. Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v ČR, přičemž po dlouhá léta byl krajem nejlidnatějším. Ostravská aglomerace zabírá 59,16% území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno celých 87,8% obyvatel kraje. V posledních letech však došlo k výraznému úbytku počtu obyvatel, daného nejen poklesem přirozeným, ale zejména vlivem migrace. Od roku 2000 poklesl v OA počet obyvatel o 37 544, tj. 3,3%. Moravskoslezský kraj je na tom nejhůře i v rámci celé ČR, v roce 2011 celkový úbytek činil 3,3 osob na 1000 obyvatel. Příčina úbytku obyvatelstva je interpretována odborníky primárně odchodem lidí z kraje, zejména pak mladých vysokoškolsky vzdělaných. V posledních letech roste migrace obyvatel do okrajových částí aglomerace, zejména do jižní a jihozápadní části aglomerace, vzhledem k příznivějšímu životnímu prostředí s relativně dobrými možnostmi dojížďky do centra aglomerace. Významný problém v ostravské aglomeraci představuje značný úbytek mladých lidí do 14 let věku. I přes zastavení dlouhodobého poklesu v roce 2011 se od roku 2000 počet osob v této věkové skupině, žijících v aglomeraci, snížil o 34 930, tj. o 18,1 %. Stejně jako v celé ČR roste i v aglomeraci podíl osob 65+ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Současné věkové složení populace ČR se vyznačuje relativně nízkým počtem a podílem dětí, silným zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysokým počtem a podílem osob ve vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury však bude dynamický, a to ve směru výrazného stárnutí populace. Aglomeraci lze chápat jako formu sídelní jednotky, ve které dochází k prolínání a intenzivním vazbám okrajových částí větších měst s okolními obcemi. Cca 20% všech obyvatel do práce dojíždí za hranici obce. V ostravské aglomeraci dojíždí do práce 37,5% ekonomicky aktivních osob, tj. 206.412 obyvatel. Centrem dojížďky jsou zejména Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná. Specifickým znakem ostravské aglomerace je existence větších sídel (Ostrava, Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Třinec). Převážná většina obyvatel žije ve městech a větších obcích. Ve městech nad 50.000 obyvatel (Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná), žije celkem 52,55%. Ve městech a obcích nad 10.000 obyvatel žije dokonce 71,3% obyvatel ostravské aglomerace. Střední délka života se prodlužuje, nicméně ve srovnání s ČR je ale jak ostravská aglomerace, tak i Moravskoslezský kraj společně s Ústeckým a Karlovarským krajem, oblastí s nejkratší střední délkou života mužů i žen. 3.1 Populace a její vývoj Ostravskou aglomeraci tvoří 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve který ch žije 1 080 448 oby vatel (k 31. 12. 2011). Ostravská aglomerace svou rozlohou 3 211 km 2 zabírá 59,16% územ í Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno celý ch 87,8% oby vatel kraje. Moravskoslezský kraj je rozlohou 5 427 km 2 pátý m největším krajem v ČR (6,88% rozlohy ČR). Hned po hlavním městě Praha má nejvyšší hustotu zalidnění mezi kraji a v roce 2011 dosáhla hodnoty 226,8 oby vatel na km 2. Oproti roku 2000 došlo ke snížení hustoty zalidnění v Moravskoslezském kraji o 7,1 oby vatele na km 2, což je dáno celkovým úby tkem oby vatel v kraji. PwC Page 10 of 72

Největším SO ORP v rámci ostravské aglomerace k 31. 12. 2011 je ORP Ostrava s podílem 30,5% a počtem oby vatel 329 961. Ve třech největších SO ORP Ostrava, Opava a Frý dek-místek žije celkem více než polovina oby vatel ostravské aglomerace (50,4%). Nejmenším SO ORP je Frenštát p. R. s podílem 1,8% a počt em obyvatel 19 07 9. Hustota osídlení V rámci ostravské aglomerace dosáhl v roce 2011 nejvyšší hustoty zalidnění SO ORP Havířov, 1 058,1 oby vatel na km 2, nejnižší SO ORP Frý dlant n. O., 7 4,7 oby vatele na km 2. Průměrná hustota zalidnění v ostravské aglomeraci dosahuje hodnoty 412,0 obyvatel na km 2. Ukazuje to na silnou koncentraci obyvatel aglomerace ve městech, především v Ostravě, Havířově a Karviné. V SO ORP Frý dlant n. O. došlo zároveň k nejvyššímu nárůstu hustoty zalidnění od roku 2000, o 4,9 oby vatele na km 2, naopak největší pokles zaznamenal SO ORP Orlová -67,2 oby vatele na km 2. T rendem současnosti je vystěhovávání se oby vatel z větších m ěst s vysokou koncentrací prům yslu a horším ovzduším do m enších obcí na periferii, s dobrou dojezdovou vzdáleností a lepším přírodním prostředím. Ve třech SO ORP s nejvyšší koncentrací oby vatel (Havířov, Ostrava, Karviná) došlo od roku 2000 k úby tku 29 626 oby vatel. Obrázek 2 Hustota zalidnění v SO ORP ostravské aglomerace v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování Vývoj počtu obyvatel Vý voj počtu obyvatel ostravské aglomerace kopíruje vývoj v Moravskoslezském kraji. Ještě v roce 2008 by l Moravskoslezský kraj s 1 250 255 oby vateli největším krajem ČR. Od roku 2008 počet oby vatel v kraji každoročně klesá, v roce 2011 se před Moravskoslezský kraj co do počtu oby vatel dostal Středočeský kraj (12,2%) a Hlavní město Praha (11,8%). Moravskoslezský kraj zaznamenal od roku 2000 dokonce nejvyšší PwC Page 11 of 72

úby tek obyvatel mezi všemi kraji (- 47 423 obyvatel, tj. 3,71%). Podíl oby vatel Moravskoslezského kraje na oby vatelstvu ČR dosáhl v roce 2011 11,7 1%. Graf 1 Vý voj počtu obyvatel v ČR, krajích a OA v letech 2000-2011 (rok 2000=1) Zdroj: www.czso.cz V ostravské aglomeraci klesl od roku 2000 počet obyvatel o 37 544, tj. 3,3%. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenala ostravská aglomerace v posledním roce sledovaného období, tj. v roce 2011 (-1,52%). V rámci aglomerace je největší úbytek obyvatel v období 2000-2011 patrný v ORP Orlová (-9,46%), ORP Havířov (-7,45%) a ORP Karviná (-6,7 2%), tedy oblastech s vysokou koncentrací těžkého průmy slu, znečištěný m ovzduším, vysokou nezaměstnaností. V rámci ostravské aglomerace ale najdeme také SO ORP s rostoucím počtem obyvatel. Tento jev je dán vnitřní migrací obyvatel z oblastí s horším ovzduším do podhorských oblastí, zejména podhůří Beskyd. Nejvyšší nárůst oby vatel v ostravské aglomeraci od roku 2000 je v ORP Frý dlant n. O., kde počet oby vatel dlouhodobě m írně stoupá. Nárůst od roku 2000 činí 1 57 3 oby vatel (7,1%). Počet oby vatel roste také v ORP Kravaře (o 2,0%), ORP Frý dek-místek (o 0,9%), ORP Frenštát (o 0,6%) a ORP Hlučín (o 0,6%). Graf 2 Index vývoje počtu oby vatel v SO ORP ostravské aglom erace 2011/2000 Zdroj: www.czso.cz PwC Page 12 of 72

Národnostní složení Při sčítání lidu je uvedení národnosti nepovinný údaj. Naopak může nastat případ, kdy se sčítaná osoba přihlásí ke dvěma národnostem. Přesnou velikost jednotlivých národnostních menšin tak nelze s jistotou určit. Z celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje podle posledního sčítání mají poměrně velké zastoupení oby vatelé, kteří svou národnost neuvedli, nebo patří k jiné méně početné minoritě (27,8%). Nejpočetnějšími minoritami v kraji jsou Poláci (2,3%) a Slováci (2,2%). Ostatní minority nedosahují ani 1%. Lze předpokládat, že početnou menšinu tvoří menšina romská, což je dáno také historickým vý vojem. Je více než pravděpodobné, že tato menšina je mnohem větší, než je uvedeno ve výsledcích sčítání, dle odhadů poradců jde o 35 000-50 000 oby vatel (3-4% z celkového počtu oby vatel). 3.1.1 Věková struktura Současné věkové složení populace ČR se vyznačuje relativně nízký m podílem dětí, silný m zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysoký m podílem osob ve vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury však bude dy namický, a to ve směru výrazného stárnutí populace. Přestože počet a podíl dětí (0-14 let) v současné době roste, je stále nižší než na počátku století (16 %). Budoucí vývoj podílu dětské složky populace bude odrážet vlny zvýšené porodnosti. Vý znamnější změny nastanou u věkové skupiny 15-64letý ch. Počet oby vatel v produktivním věku pravděpodobně dosáhl svého maxima v roce 2009 (7,43 mil. k 1.1.). V dalším období lze očekávat celkový klesající trend, i kdy ž v určitých obdobích (dvacátá a šedesátá léta) půjde spíše o stagnaci. Nejry chlejší pokles nastane do roku 2020, kdy budou tuto věkovou kategorii opouštět silné ročníky narozen é koncem 40. let a v první polovině 50. let minulého století a naopak vstupovat do ní budou děti z populačně slabý ch ročníků, narozené na přelomu 20. a 21. století. Další intenzivnější redukce počtu osob v produktivním věku začne na konci třicátých let tohoto století, a to v souvislosti s přechodem osob z početně silných ročníků 70. let minulého století, a dále z ještě relativně početný ch ročníků let osmdesátý ch, přes hranici 65 let. K největším změnám dojde bezesporu v seniorské kategorii 65 a více let. Oby vatel v tomto věku bude výrazně přibý vat i v následujících desetiletích. V růstu jejich počtu se budou odrážet zejména nepravidelnosti věkové struktury a očekávané další prodlužování naděje dožití. Graf 3 Prognóza střední varianty složení obyvatelstva ČR dle věkových skupin do roku 2030 Zdroj: www.czso.cz PwC Page 13 of 72

Ve vývoji věkové struktury populace v letech 2000-2011 lze vysledovat nepříznivé trendy. Vý znam ný problém v ostravské aglomeraci představuje značný úby tek m ladý ch lidí do 14 let věku. V roce 2010 se tento pokles zatím zastavil, poté začíná mírně stoupat, k 31. 12. 2011 by lo v ostravské aglomeraci evidováno 14,66% osob do 14 let věku. I tak se od roku 2000 jejich počet v aglomeraci snížil o 34 930, tj. o 18,1 %. Ve srovnání aglomerace s Morav skoslezský m krajem by l podíl počtu osob do 14 let věku v roce 2011 nepatrně vyšší (MSK 14,54%). Vývoj v aglomeraci je tak velmi podobný vývoji v kraji, kde od roku 2000 klesl podíl osob do 14 let věku ze 17,15% na 14,54%. Klesající absolutní počet i podíl mladý ch lidí na celkovém stavu oby vatel se projevuje stoupajícím průměrný m věkem oby vatel kraje i aglomerace. Vý razně také roste podíl obyvatel v důchodovém věku 65+ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (EAO). Vý voj v Moravskoslezském kraji je od roku 2007 téměř identický s vývojem v ČR, v aglomeraci je podíl o něco nižší. Nejvyšší podíl oby vatel 65+ na EAO v roce 2011 v aglomeraci má ORP Frý dlant n. O. (37,3%), naopak nejnižší ORP Bohumín (24,7%). Vůbec nejvyšší nárůst podílu osob v důchodovém věku 65+ na EAO od roku 2011 v aglomeraci zaznamenala ORP Karviná (+35%), nejnižší nárůst ORP Kravaře (+14%). Graf 4 Srovnání podílu oby vatel 65+ na EAO v MSK, OA a ČR v letech 2001 2011 (v %) Zdroj: www.czso.cz 3.1.2 Migrace obyvatel V Moravskoslezském kraji je od roku 2009 patrný záporný celkový přírůstek obyvatel. Podílí se na tom jak přirozený, tak migrační úbytek. V roce 2011 dosáhl celkový úbytek (záporný přírůstek) 4 092 osob, na čemž se z 87,3% podílí ostravská aglomerace, kde celkový úbytek v roce 2011 činil 3 57 2 osob. Moravskoslezský kraj je na tom nejhůře i v rámci celé ČR, v roce 2011 celkový úby tek činil 3,3 osob na 1000 oby vatel. Naopak nejlépe v rámci ČR je na tom Středočeský kraj s přírůstkem 11,2 osob na 1000 oby vatel. Od roku 2000 uby lo v Moravskoslezském kraji 29 547 oby vatel, z toho 19 807 stěhováním (67 %). PwC Page 14 of 72

Graf 5 Srovnání krajů dle m igračního přírůstku v letech od 2000-2011 Zdroj: www.czso.cz Vý voj v ostravské aglomeraci je podobný, pozitivní saldo stěhování by lo mírné pouze v letech 2007 (129 osob) a 2008 (239 osob), kdy Moravskoslezský kraj před příchodem hospodářské recese procházel obdobím ekonomického růstu a s ním spojeného rozvoje. Pokud se podíváme blíže na jednotlivé SO ORP ostravské aglomerace, existují zde značné rozdíly. Velká většina SO ORP se vyznačuje záporný m celkovým přírůstkem v přepočtu na 1000 oby vatel. Nejhůře je na tom v roce 2011 z pohledu aglomerace SO ORP Havířov (-10,5 na 1000 oby vatel). Záporný celkový přírůstek je patrný nejen v Havířově, ale i na celém Karvinsku (Karviná, Orlová, Havířov). Lidé se do této oblasti stěhovali za prací. Příčinou odlivu obyvatel je útlum těžkého průmy slu, kdy se lidé vracejí do svých rodných měst, do Polska, na Slovensko. Odchází jak starší lid é, kteří sem přišli za prací, ale taky mladí lidé, protože v tomto regionu práci hledají těžko. Svojí roli hraje také špatné životní prostředí.vý razně nejvy šší celkový přírůstek zaznamenal v roce 2011 SO ORP Frý dlant n. O. (11,2 na 1000 oby vatel). T ato skutečnost potvrzuje, že ORP Frý dlant n. O. není tolik postižen odlivem oby vatel, je zde výrazně nižší m íra nezam ěstnanosti, kvalitní životní prostředí a dostatek pracovních příležitostí. Z dlouhodobého hlediska je v aglomeraci zřejmý významný úby tek stěhováním zejména z SO ORP Ostrava, Havířov, Karviná, Orlová, ať už v rámci aglomerace do přilehlý ch oblastí s dobrou dojezdovou vzdáleností a lepším ovzduším (Hlučín, Frý dek-místek), nebo mimo aglomeraci, či kraj. Celková změna počtu oby vatel způsobená stěhováním vyjadřuje atraktivitu dané lokality. Nejatraktivnější v aglomeraci je tak ORP Frý dlant n. O. 3.1.3 Dojížďka za prací Do jiný ch krajů ČR dojíždí 9.114 z celkového počtu 57.215 dojíždějících obyvatel kraje, nejvíce do Prahy 34,7 %. V rámci kraje dojíždí 84,1% oby vatel kraje. Intenzita dojížďky v Moravskoslezském kraji je dána především přirozenou atraktivitou jednotlivých lokalit, vytvářenou jak dlouhodobý m his torický m vývojem, tak i ekonomickou úspěšností měst či regionů. Centrem dojížďky jsou zejména Ostrava, Frý dek-místek a Karviná. V ostravské aglomeraci dojíždí (mimo obec) do práce 19,1%, tj. 206.412 oby vatel (tento podíl je srovnatelný s jiný mi regiony, ochota dojíždět odpovídá průměrné ochotě ČR). Nejvyšší podíl má dojížďka v rámci obce 44,9%. Do jiné obce okresu dojíždí 27,6% oby vatel. Díky lokalizaci, dostupnosti a velikosti aglomerace nelze považovat dojížďku za prací za příčinu nezaměstnanosti. PwC Page 15 of 72

T abulka 1 Dojíždějící do zam ěstnání dle SO ORP k 26. 3. 2011 Územní jednotka Ost ravská a glomerace Zkratka Dojíždějící do zaměstnání celkem V rámci obce Do jiné obce okresu Do jiného okresu kraje Do jiného kraje Do zahraničí A GL 2 06 412 9 2 717 5 6 885 4 5 963 7 009 3 838 Bílovec BÍL 5 141 1 181 1 751 1 953 1 90 66 Boh umín BOH 5 054 1 877 9 25 2 046 1 42 64 Český Těšín ČT 5 948 2 329 1 250 2 063 1 43 1 63 Frenštát pod Ra dhoštěm FRE 4 041 1 192 1 856 47 9 4 23 91 Frýdek-Místek F-M 2 2 207 5 969 8 106 7 139 6 83 310 Frýdlant nad Ost ravicí FRÝ 4 615 8 40 2 147 1 328 2 12 88 Ha vířov HA V 1 9 786 5 224 5 498 8 156 5 47 3 61 Hlu čín HLU 7 572 1 062 1 528 4 658 1 67 157 Ka rviná KA R 1 2 549 5 753 4 213 1 983 3 61 2 39 Kopřivnice KOP 8 159 2 509 3 875 1 278 3 55 1 42 Kravaře KRA 3 7 68 5 93 2 147 67 9 95 2 54 Nový Jičín NJ 9 560 3 148 4 589 8 57 8 31 135 Opava OPA 1 8 040 7 972 6 296 2 7 58 6 23 3 91 Orlová ORL 8 508 1 592 3 896 2 645 2 48 1 27 Ost rava OST 6 1 409 4 6 916 5 305 6 444 1 723 1 021 T řinec TŘI 1 0 055 4 560 3 503 1 497 2 66 2 29 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná database 3.1.4 Struktura obcí podle počtu obyvatel Zastoupení obcí jednotlivých velikostních skupin výstižně charakterizuje strukturu osídlení daného území. Českou republiku lze z hlediska sídelní struktury charakterizovat velkým počtem malých obcí. Ve 23,5% obcí žije m éně než 200 oby vatel. Více než polovina oby vatel (55,8%) žije v obcích do 500 oby vatel. V Moravskoslezském kraji je situace opačná. Obcí, ve kterých žije do 200 obyvatel, je pouze 3,7%, nejméně ze všech krajů. Největší podíl mají obce s 500 až 999 oby vatel, 26,7 %. V ostravské aglomeraci je situace podobná Moravskoslezskému kraji s tím rozdílem, že počet obcí s počtem do 200 obyvatel je ještě méně, 1%. Naopak o něco vyšší je podíl počtu obcí s 50.000 a více oby vateli (2,51%), zatímco v Moravskoslezském kraji je tento podíl 1,7 %. To vypovídá o přetrvávající koncentraci oby vatel aglomerace ve větších městech, ačkoli v posledních letech pozorujeme trend úby tku oby vatel v průmy slových centrech aglomerace. V obcích do 199 oby vatel žije pouze 0,05% obyvatel ostravské aglomerace. Nejvíce obyvatel aglomerace žije ve městech nad 50.000 oby vatel (Ostrava, Opava, Frý dek-místek, Havířov, Karviná), celkem 52,55%. Ve městech a obcích nad 10.000 oby vatel žije dokonce 7 1,3% oby vatel ostravské aglomerace, což jasně deklaruje městský charakter aglomerace. PwC Page 16 of 72

3.1.5 Kvalita života a zdravotní stav obyvatel Současný stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji, konkrétně znečištění ovzduší, je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav populace. Špatný stav ovzduší výrazně ovlivňuje výsky t nádorových onemocnění, akutních respiračních onemocnění (ARO) a alergických onemocnění. Za nejhorší lokalitu z tohoto pohledu je považována Ostrava-Radvanice vykazující nejvyšší podíl nemocný ch. Největší vliv má znečištěné ovzduší na onemocnění dýchacích cest (alergická onemocnění a akutní respirační onemocnění). Počet alergický ch onem ocnění od roku 2002 výrazně narůstá. Dramatický nárůst počtu léčených pacientů bylo možné sledovat v období od 2002-2007, kdy počet léčený ch pacientů v ordinacích klinické imunologie a alergologie stoupl o 53.560 (7 5,6%). Poté se nárůst zastavil a od roku 2007 se každoročně pohybuje kolem hranice 121.000 léčených pacientů, v roce 2011 121.682 pacientů, z toho 38,1% ve věku 0-19 let Nejčastější skupinou onemocnění dětské populace jsou akutní respirační onem ocnění (ARO). Jejich výskyt je výsledkem působení řady vlivů jako epidemiologická situace, odolnost organizmu, znečištění ovzduší a klimatické podmínky. Počet nahlášený ch případů v ČR roste pravidelně od roku 2007, kdy činil počet nahlášený ch případů 17 9.538. V roce 2011 to by lo již 223.681 případů, tedy nárůst o 24,6%. Situace alergických a respiračních onemocnění se v posledních letech zhoršuje. Zatímco ještě v roce 2000 se kraj nacházel pod průměrem ČR, v letech 2000 až 2005 byl nárůst počtu léčený ch pacientů na 1000 oby vatel dy namičtější než v ČR a od roku 2005 je již nad průměrem ČR. K tomuto stavu určitou měrou přispívá i znečištěné ovzduší v kraji. Podobná situace z pohledu onemocnění je v Praze, kde je nejvyšší z celé ČR, zároveň také odráží nepříznivý stav zdejšího ovzduší. 3.1.6 Naděje na dožití obyvatel Střední délka života, resp. naděje na dožití při narození se především z důvodu rostoucí kvality zdravotní péče a zlepšujícího se životního sty lu neustále prodlužuje. Vý voj v ostravské aglomeraci kopíruje vývoj v Moravskoslezském kraji a ČR, kde se od roku 2000 hodnota naděje na dožití při narození zvýšila u m užů o 3 roky na 7 2,7 let. U žen by l za stejné období zaznamenán nárůst trochu nižší (2,3 roky ) na 7 9,77 v roce 2011. Nicméně naděje na dožití je oproti průměru ČR cca o 2 roky nižší jak u žen, tak i mužů. Tento horší stav je dán životním prostředím, zaměstnaností v těžkém průmyslu a s tím souvisejícím horším zdravotním stavem. Při srovnávání hodnot naděje na dožití při narození mezi SO ORP ostravské aglomerace se vycházelo z údajů za roky 2007-2011. Nejméně příznivá situace u m užů je v SO ORP Orlová (7 0,5 let), nejpříznivější v SO ORP Kravaře (7 4,4). U žen dosáhla naděje na dožití při narození nejvyšší hodnoty v SO ORP Kravaře (80,9), naopak nejnižší v SO ORP Orlová (7 7,7 ). Průměr v celé aglomeraci činí u mužů 7 2,7 let a u žen 7 9,7 let. Ve srovnání s ČR je jak ostravská aglomerace, tak i Moravskoslezský kraj společně s Ústecký m a Karlovarský m krajem oblastí s nejkratší střední délkou života mužů i žen. Nejlépe v rámci ČR je na tom u mužů i žen hlavní město Praha. Prodlužující se střední délka života oby vatel ostravské aglomerace společně se stárnutím populace zvyšuje potřebu a poptávku po sociálních službách ty pu domovů pro seniory apod. PwC Page 17 of 72

Graf 6 Naděje dožití při narození podle pohlaví v SO ORP ostrav ské aglomerace v letech 2007 2011 Zdroj: www.czso.cz PwC Page 18 of 72

4 Ekonomika a podnikání Oblast ekonomiky a podnikání je vzhledem k dostupnosti statistický ch dat analy zována na úrovni krajů a ČR. Ostravská aglomerace však má výrazně většinový podíl na oby vatelstvu i na ekonomický ch aktivitách celého MSK, mezikrajské srovnání tak lze považovat za relevantní. Jako benchmark pro tuto oblast je také použit především Jihomoravský kraj (JMK), jehož dominantní součástí je druhá největší aglomerace Brno, která je pro srovnání s OA nejvíce vhodná z důvodů počtu oby vatel, zalidnění a významu aglomerace. Výkonnost ekonomiky Moravskoslezského kraje je i přes nadprůměrné tempo růstu a výrazné zlepšení v posledních letech stále nízká, pod průměrem ČR i EU. HDP na obyvatele zaostává do značné míry především kvůli nízké ekonomické aktivitě obyvatel MSK (vysoké nezaměstnanosti a zejména nízké míře podnikavosti obyvatel, která je druhým z klíčových faktorů výkonnosti ekonomiky). Důsledkem této situace je fakt, že i přes poměrně vysoké průměrné příjmy zaměstnanců, je v MSK jeden z nejnižších čistých disponibilních důchodů domácnosti v ČR. Podnikatelská aktivita v MSK roste nejpomaleji v ČR. Tento problém je dán do značné míry historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Perspektiva zásadní změny je negativně ovlivněna do značné míry pracovní migrací velkého množství mladších a vzdělanějších obyvatel mimo region. Investiční aktivita jako jeden ze základních předpokladů budoucího ekonomického růstu je z dlouhodobého hlediska nízká. Investice v MSK jsou výrazněji ovlivněny vysokým přílivem zahraničních investic, zejména pak investicí automobilky HMMC v Nošovicích. Chybí zde však významnější investice do nových oborů s vyšší přidanou hodnotou zaměřených na technologický vývoj a inovace. Inovační aktivita podnikatelského sektoru (zavádění nových produktů) v MSK je jedna z nejnižších v ČR. Tento stav koresponduje se současnou strukturou ekonomiky a potvrzuje celkově malou orientaci ekonomiky regionu na znalostně a kvalifikačně více náročné obory. Ostravská aglomerace se vyznačuje vysokou koncentrací podnikatelských inkubátorů. Obecně se dá říci, že podnikatelská infrastruktura aglomerace je na dobré úrovni a nekoreluje s celkově nízkou podnikatelskou aktivitou danou historickou zaměstnaneckou tradicí obyvatel regionu. Investice do vědy a výzkumu jsou jedním z důležitých aspektů orientace na znalostně náročnější ekonomické aktivity determinující inovační schopnost a perspektivu konkurenceschopnosti regionu v dlouhodobém horizontu. Výzkumné kapacity a výdaje do VaV v MSK jsou velmi nízké v porovnání s regiony orientovanými na znalostně náročnější ekonomické aktivity (2-3x nižší než JMK a STČ). VaV je dlouhodobě orientován na podnikatelský sektor, zejména ve velkých podnicích. Počet pracovníků v podnikatelském sektoru v porovnání s dalšími kraji přesto výrazně zaostává, což souvisí s orientací ekonomiky MSK na tradiční a méně sofistikovanou výrobu a služby. Otazníkem a příležitostí je efektivní využití vybudovaného centra excelence IT4Innovations VŠB-TUO, které má nadregionální ambice a velký potenciál ve VaV pro podnikatelský i veřejný sektor. MSK má stále výrazně průmyslový charakter. Rozvoj služeb, zejména kvalifikovanějších (informační, finanční, profesní, vědecké a technické činnosti) je pomalý ve srovnání s ostatními kraji. Z pohledu dlouhodobé perspektivy může představovat problém zejména koncentrace velkých podniků v tradičních odvětvích, více citlivých na vývoj cen na trhu, a ekonomika málo orientovaná na znalostně a kvalifikačně více náročné podnikatelské aktivity. S tím souvisí vysoké riziko ekonomiky regionu odrážející současné problémy velkých zaměstnavatelů, jako jsou OKD, a.s., Arcellor Mittal Ostrava, a.s či Evraz Vítkovice Steel, a.s. Negativní vliv této koncentrace je PwC Page 19 of 72

také ve zhoršeném životním prostředí a atraktivitě bydlení, stejně tak profesní a vzdělanostní skladbě obyvatelstva. V aglomeraci se nachází téměř čtvrtina brownfields ČR. Mnohé z nich jsou ještě dnes zatíženy ekologicky, tudíž způsobují další problémy v území a jejich revitalizace a následná využitelnost je finančně náročnější. Častým problémem jsou také majetkové vztahy znemožňující jakékoli další řešení situace. Množství brownfields je tak velkým problémem a zároveň příležitostí pro rozvoj dalších aktivit. Vhodná revitalizace by přinesla nové příležitosti pro podnikatelské subjekty, možnosti bydlení a úspory v nárocích na nově zastavěné území. Rozloha zainvestovaných průmyslových zón v MSK je největší v rámci celé ČR a průměrná obsazenost je na úrovni 74%. Přímo v aglomeraci je aktuálně volných 100 ha v průmyslové zóně Mošnov. Podnikatelská infrastruktura není z tohoto pohledu problémem. 4.1 Výkonnost a produktivita ekonomiky Celková výkonnost MSK m ěřená HDP na oby vatele dlouhodobě zaostává za prům ěrem ČR i JMK. Díky vůbec nejvyšší dynamice růstu 2011/2000 v současné době dosahuje úrovně 86,9% průměru ČR (5. místo). Graf 7 HDP na 1 oby vatele v MSK a ČR 2000-2011 (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Ve srovnání s průměrem EU27 se pozice MSK výrazněji zlepšila z 53,0% v roce 2000 na 7 0,0% v roce 2011. Stále však ztrácí na JMK i PLK, již však pouze 5 p. b., resp. 2 p. b. MSK se jako jeden z mála regionů opět dostal nad úroveň boomu v roce 2008, přesto že globální krize region zasáhla nejvíce ze všech krajů. Vy povídá o tom také nadprůměrný re álný roční růst HDP v posledních letech. Nadprůměrný růst posledních let je pozitivně ovlivněn zejména zprovozněním celosvětově úspěšné automobilky Hy undai Motor Manufacturing Czech (HMMC), která v Nošovicích vyrábí od konce roku 2008. Méně příznivě se na vývoji ekonomiky naopak podepsalo pomalejší znovuoživení a přetrvávající problémy tradičních velkých podniků (Arcellor Mittal Ostrava, a.s., Evraz Vítkovice Steel, a.s., Třinecké železárny a.s., OKD, a.s.), které hrají v ekonomice regionu stále klíčovou roli. Hrubá přidaná hodnota v MSK jako hlavní determ inanta výkonnosti ekonom iky rostla v období 2011/2000 nejvíce ze všech krajů (o 7 6%). PwC Page 20 of 72

Hrubá přidaná hodnota dlouhodobě v MSK zaostává za prům ěrem ČR i JMK, ne však již až tak význam ně, dosahuje úrovně 91,7 % prům ěru ČR. Graf 8 Hrubá přidaná hodnota na 1 zam ěstnance v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Odrazem relativně vysoké produktivity práce v MSK je v současné době jedna z nejvyšších průměrný ch hrubý ch měsíčních mezd mimo Prahu (dosahuje 95,2% průměru ČR). Je to však dáno do značné míry nadprůměrný mi mzdami v těžkém průmy slu (hutnictví, ocelářství). Tempo růstu mezd kopíruje průměr ČR a je tak výrazně nižší než růst produktivity práce. Aktuální problémy velkých zaměstnavatelů jsou zatím rizikem, o kterém se veřejně hovoří. Kvalifikační stru ktura i zvyk na nadprůměrné mzdy jsou jednou z příčin nízké adaptability pracovní síly. V kontrastu toho je čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na 1 oby vatele dlouhodobě velmi nízký (11. místo) vzhledem k nízké ekonomické aktivitě oby vatel (nadprůměrné nezaměstnanosti). Negativně ovlivněno také nadprůměrnou pracovní migrací kvalifikovaný ch oby vatel mimo region, zejména do PRA a JMK. Graf 9 Čistý disponibilní důchod dom ácností na 1 oby vatele v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč) 260 250 240 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 PRA SČK ČR PLK JMK JČK VYS KHK LBK ZLK PRK MSK OLK KVK USK zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů PwC Page 21 of 72

Určitým m ěřítkem výkonnosti a produktivity ekonom iky m ůže bý t přepočtený objem exportu na jednoho zaměstnance, zvlášť vzhledem k převažující orientaci exportu české ekonomiky na náročnější trhy EU. MSK patřil v minulosti k nejméně exportujícím regionům ČR. Díky největší dy nam ice růstu 2010/2003 dnes exportní výkonnost MSK koreluje s prům ěrem ČR. Vý razně pozitivní vliv mělo především zprovoznění automobilky HMMC v Nošovicích, ale i dalších přímý ch zahraničních investic umístěný ch především v ostravský ch průmy slových zónách (produkce firem je orientována převážně na export). Převažujícím artiklem zůstávají tradiční produkty (ocel, železo, uhlí, dopravní prostředky ). Graf 10 Objem exportu na 1 zam ěstnance v rámci krajů ČR v roce 2010 (v tis. Kč) Zdroj: ČNB, statistiky Zahraničního obchodu, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 4.2 Struktura podnikatelského prostředí Podnikatelská aktivita je v MSK dlouhodobě celkově velm i nízká. Počet registrovaný ch živnostníků přepočtených na počet obyvatel je vůbec nejnižší v ČR, dosahuje úrovně pouze 83,9% prům ěru ČR. Z dlouhodobého hlediska 2012/2000 je nárůst počtu živnostníků druhý nejnižší. Nízká podnikatelská aktivita je ovlivněna neochotou p řijím at podnikatelské riziko na rozdíl od jistoty zaměstnání. Vzdělanostní úroveň oby vatel MSK je m írně pod prům ěrem ČR, existuje zde však nadprům ěrná nabídka vzdělávání, problém em však je, že m nozí absolventi z regionu odejdou, tudíž velká skupina osob, u níž se dá předpokládat podnikatelská aktivita, region opouští. PwC Page 22 of 72

Graf 11 Počet živnostníků na 1 000 oby vatel v rám ci krajů ČR v roce 2012 (v osobách) 240 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 PRA LBK KVK SČK KHK JČK ČR PLK ZLK JMK PRK OLK USK VYS MSK Zdroj: ČSÚ, organizační statistiky, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Počet registrovaných obchodních společností přepočtený ch na počet oby vatel je rovněž jeden z nejnižších, pouze 58,8% průměru ČR. Je to dáno mimo jiné také nadprůměrný m počtem velký ch firem v ČR, které koncentrují relativně velké množství ekonomicky aktivních oby vatel jako zaměstnanců. Podíl sektorů ekonom iky na produkci Sekundární sektor (průmysl, těžba a dobý vání) Dosahuje výrazně nadprůměrného podílu (41,5%) v porovnání s ČR (30,2%). Na rozdíl od celorepublikového trendu 2011/2000 se význam průmyslu ještě zvýšil (39,1% v roce 2000), druhá největší dy namika růstu HPH v průmy slu 2011/2000. Převažuje zpracovatelský průmy sl v tradičních odvětvích (hutnický, ocelárenský ), od roku 2008 také automobilový. Graf 12 Podíl sektorů ekonomiky na produkci (HPH) v roce 2011 (v %) MSK ČR Zdroj: statistiky Regionálních účtů PwC Page 23 of 72

T erciální sektor (služby) Dosahuje výrazně podprůměrného podílu (57,2%) v porovnání s ČR (67,6%). Na rozdíl od celorepublikového trendu 2011/2000 se význam terciéru ještě snížil (58,1% v roce 2000). Malá dy namika růstu je především v sofistikovanějších službách (informační, finanční, profesní, vědecké a technické činnosti, kde podíl dosahuje pouze 10,1%, průměr ČR 16,1%). Podíl sektorů ekonomiky na zaměstnanosti Sekundární sektor (průmysl, těžba a dobý vání) Dosahuje výrazně nadprům ěrného podílu (34,2%) v porovnání s ČR (27,4%). Význam průmy slu, zejména těžkého jako zaměstnavatele, se snížil (35,7 % v roce 2000), méně než v průměru trendu ČR 2011/2000. Hlavními odvětvími z pohledu zaměstnanosti jsou těžební, hutnický, ocelářský a automobilový průmy sl. T erciální sektor (služby) Dosahuje výrazně podprům ěrného podílu (63,6%) v porovnání s ČR (69,4%). Vý znam terciéru se zvýšil (61,2% v roce 2000), méně než v průměru trendu ČR 2011/2000. Podíl sofistikov anějších služeb (informační, finanční, profesní, vědecké a technické činnosti dle kategorizace NACE J,K,M,N) je stále podprům ěrný, dosahuje 10,9% (prům ěr ČR 12,5%). Nadprůměrná dynamika růstu 2011/2000 je především v sofistikovanějších službách 49,4% (průměr ČR 23,1%). T ato zm ěna však zatím nepřináší odpovídající vyšší přidanou hodnotu. Z pohledu velikostní struktury je nadprůměrný podíl velkých podniků na zam ěstnanosti, a naopak velm i m alý je podíl drobný ch podniků, což souvisí s m alou podnikatelskou aktiv itou (živnostníků). 4.3 Investiční aktivita Vý še celkových hrubých investic vyjádřená jako podíl tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) na 1 oby vatele z dlouhodobého hlediska zaostává (pouze 7 9,2% průměru ČR). Celková dy nam ika růstu investic 2010/2000 je nadprůměrná, zvýšení investiční aktivity je patrné zejm éna v období růstu ekonom iky. V MSK je výrazně ovlivněno investicí autom obilky HMMC v Nošovicích. Graf 13 T vorba hrubého fixního kapitálu na 1 oby vatele v MSK a ČR 2000-2010 (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Celkově investice m íří ve větší míře do kvalifikačně m éně náročnějších oborů, na rozdíl od JMK. Za významnější výjimku lze považovat vybudování centra excelence IT4Innovations VŠB-TUO. Efektivita této investice a využití tohoto potenciálu zatím neby lo prověřeno víceletou provozní praxí. PwC Page 24 of 72

V lákání přím ý ch zahraničních investic (PZI) je MSK z dlouhodobého hlediska velm i úspěšný. Kum ulovaná výše těchto investic 140,6 tis. Kč na 1 oby vatele řadí MSK na třetí m ísto po bezkonkurenční Praze a ST Č. Podíl MSK na PZI dosahuje 7,2% v rámci ČR. Graf 14: Přím é zahraniční investice na 1 oby vatele v rámci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč) Zdroj: ČNB, statistiky Platební bilance, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Dy namika růstu 2011/2000 více než dvojnásobně převyšuje průměr ČR. Tento výsledek je do značné míry dán investicí autom obilky HMMC v Nošovicích v letech 2007-08. V posledních letech se však příliv zahraničních investic zastavil a je podprům ěrný. Celkově zahraniční investice m íří především do zpracovatelského prům y slu (sériové výroby automobilového a elektrotechnického průmyslu), tedy do tradičních technický ch oborů MSK, což prohlubuje kvalifikační strukturu kraje, ovlivněnou těžký m prům y slem. Z velké části ty to investice sm ěřují do produkce zam ěřené na export. Chy bí zde význam nější investice s vyšší přidanou hodnotou. 4.4 Věda a výzkum Vý daje na VaV jsou v MSK dlouhodobě nadprůměrné, zejména díky podnikatelskému sektoru. V porovnání s progresivně orientovanými regiony je však podíl VaV výdajů na HDP velm i nízký, dvakrát nižší než JMK, třikrát nižší než ST Č a roste výrazně pomaleji. Podíl v ý dajů na VaV podnikatelského sektoru v rámci ČR za některý mi kraji výrazně zaostávají (4. nejvyšší v ČR), především vzhledem k významu průmy slu v ekonomice MSK. Obdobně nízké jsou také neinvestiční výdaje na VaV v MSK. PwC Page 25 of 72

Graf 15: Podíl VaV v ý dajů na HDP v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, statistiky Věda, výzkum, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů Malý je také počet pracovišť výzkumu a vývoje v MSK, v porovnání s JMK tém ěř poloviční. Je to dáno orientací VaV na výzkumy především m enšího počtu velkých podniků, u který ch není tak velký potenciál zvyšování jejich počtu. VaV by l v m inulosti tém ěř výhradně orientovaný podnikatelsky (83,5 % v roce 2006, 49,4 % v roce 2011). Mimo podnikatelský sektor byly výdaje dlouhodobě poddimenzované vzhledem k velikosti regionu. Podíl veřejného sektoru se začal zvyšovat až v posledních pěti letech, zejména s větším rozvojem vědecký ch činností VŠB-TUO, stále však zdaleka nedosahuje průměrné úrovně ČR. Zahraniční VaV by l dlouhodobě zanedbatelný, výrazně pod průměrem ČR. Větší objemy prostředků jsou investovány až v posledních třech letech (v roce 2011 je MSK na třetím místě mezi kraji). Počet výzkum ný ch pracovníků v přepočtu na počet ekonom icky aktivních osob je dlouhodobě velmi nízký, dosahuje pouze 57,4 % prům ěru ČR. V porovnání s JMK je tém ěř třikrát nižší, což znam ená o více než 3 000 vysoce kvalifikovaný ch pracovníků m éně. Vý razněji roste v MSK zejména počet VaV pracovníků na vysoký ch školách. Nadprůměrný je podíl vysokoškolský ch výzkumníků (52,4 %), průměr ČR je 33,5 %. Počet VaV pracovníků v podnikatelském sektoru v porovnání s dalším i kraji výrazně zaostává, což je vzhledem k významu (produkci a zaměstnanosti) průmy slu v ekonomice MSK dáno zejména orientací na tradiční a méně sofistikovanou výrobu a služby, méně inovačně orientovanou. Vý razně podprůměrný je podíl vládního sektoru 2,4 %, průměr ČR je 20,3 %. Vý konnost a efektivita vynakládaný ch prostředků VaV zjednodušeně m ěřená počtem patentů na 1 000 výzkum níků je na prům ěrné úrovni ČR. V porovnání s JMK jsou celkové výstupy dlouhodobě výrazně nižší. PwC Page 26 of 72

Graf 16: Vý zkumní pracovníci na 1 000 ekonomicky aktivních osob v MSK a ČR 2001-11, (v osobách) Zdroj: ČSÚ, statistiky Věda, výzkum, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 4.5 Inovačně zaměřená ekonomika Dle posledních statistický ch šetření o inovacích ČSÚ je v MSK podíl podniků, které se věnují inovacím nadprům ěrný, 53,5 % podniků z celkového počtu. Podniky, které se věnují inovacím, aplikují především marketingové a organizační inovace. Počet inovačních podniků vytvářejících produkto vé inovace (zavádějících nové výrobky nebo služby ) je nízký, pouze 22,7 %. Graf 17 : Inovační podniky podle jednotlivých druhů inovací v období 2008-10 (v %) Pořadí Území, rok Zkratka Podniky s produktovou inovací Podniky s procesní inovací Podniky s marketingovou inovací Podniky s organizační inovací 1 Praha PRA 28,3 25,1 31,8 32,2 2 Severovýchod SVV 25,4 25,1 31,1 31,6 3 Střední Čechy STČ 24,7 25,9 29,5 28,9 průměr Česká republika ČR 24,1 22,9 29,6 30,9 4 Střední Morava STM 24,0 20,5 25,1 28,6 5 Jihovýchod JHV 23,6 23,2 32,6 30,4 6 Moravskoslezsko MSK 22,7 21,5 31,8 33,2 7 Severozápad SVZ 20,7 19,7 28,6 32,7 8 Jihozápad JHZ 19,1 19,3 23,3 29,6 Zdroj: ČSÚ, statistiké šetření o inovacích 2010 PwC Page 27 of 72

4.6 Podnikatelská infrastruktura 4.6.1 Brownfields Celková rozloha brownfields v celé ČR se uvádí okolo 10 000 ha. V Moravskoslezském kraji je evidováno přes 2 450 ha území ty pu brownfields, z čehož 94,5 % je evidováno na území ostravské aglomerace. Rozloha brownfields v aglomeraci tak představuje cca 23 % celkové rozlohy brownfields v ČR. Jedná se o objekty s různou mírou využití. Většina brownfields v MSK pochází z průmy slu (41 %), což je podstatně více než v jiný ch krajích ČR. Je to dáno strukturou odvětví v kraji. Více než polovina brownfields neeviduje ekologickou zátěž. Brownfields s ekologickou zátěží je evidováno zhruba 19 %. Moravskoslezský kraj je v počtu lokalit ty pu brownfields se starou ekologickou zátěží na 5. místě v rámci všech krajů ČR. Největší podíl výměry brownfields na celkové výměře katastru ORP je v ORP Ostrava s podílem 8,8 %, následuje ORP Frý dek-místek s podílem 0,9 % brownfields na výměře katastru, ORP Karviná dosahuje 0,5 % podílu a ORP Hlučín 0,3 %, ORP Frý dlant n.o. 0,1 %. Největším problémem při řešení brownfields jsou m ajetkové vztahy, které často zcela znem ožňují kroky k další regeneraci. Nejproblem atičtější jsou brownfields v soukromém vlastnictví, který ch je také nejvíce. Navíc m ají m nohé několik vlastníků, m nohdy jde již o aktivně nefungující společnosti. 4.6.2Zainvestované zóny Rozloha průmyslových zón určených pro lehký a středně těžký průmysl v Moravskoslezském kraji je ve srovnání s ostatními kraji nejvyšší. Nejvýznamnější průmyslové zóny se v aglomeraci nacházejí v ORP Kopřivnice, Frýdek Místek, Orlová a Ostrava. Průmyslové zóny neexistují v Bílovci, Bohumíně, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích a Opavě. Většina průmyslových zón jsou situovány v aglomeraci (95,4 % z celkové plochy průmyslových zón v MSK). Graf 18: Plocha průmyslových zón v aglomeraci Zdroj: RISY, www.brownfieldy.cz, MSK, http://orloviny.cz/zona/index.php Prům ěrná obsazenost průmyslových zón v MSK se pohy buje okolo 7 4 %. V ostravské aglomeraci představuje neobsazenou zónu Ostrava - Mošnov s celkovou volnou plochou 100 ha (50 % celkové plochy této zóny ). PwC Page 28 of 72

4.6.3 Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory hrají významnou roli pro start-ups a malé firmy v rané fázi jejich vývoje, přispívají ke konkurenceschopnosti firem. Podnikatelské inkubátory vznikaly v malém měřítku od roku 1993. Hlavní výstavba však by la zahájena po roce 2004, díky možnostem financování z fondů EU. Vzhledem k velkému množství zakladatelů podnikatelský ch inkubátorů, nelze stanovit přesný výčet. V ČR existuje v současnosti 40 podnikatelských inkubátorů a další jsou v přípravě. Ve srovnání s ostatními kraji funguje v MSK nejvíce podnikatelský ch inkubátorů (25 % podnikatelských inkubátorů ČR), z čehož 90 % se nachází v ostravské aglomeraci a 3 nové podnikatelské inkubátory jsou v přípravné fázi. Graf 19: Počet podnikatelských inkubátorů dle krajů Zdroj: MSK, www.mujbiz.cz, jednotlivé stránky inkubátorů V některý ch krajích dochází k problémům s profinancováním provozu podnikatelský ch inkubátorů. Prvotní problémy nastávají v Pardubickém kraji, kdy TechnoPark Pardubice zažádal o úpadek v únoru 2013 a v současnosti je v likvidaci. Stejně tak Středočeské inovační centrum, o.p.s., které zaniklo v roce 2011. Toto riziko se může projevit také v MSK. V Moravskoslezském kraji zahájilo v inkubátorech činnost dosud cca 350 firem. Podnikatelské inkubátory zakládané ve velkých m ěstech se silným inovačním potenciálem a ve spolupráci s vysokou školou představují m otivaci v podobě snahy o posílení konkurenceschopnosti v rám ci globálního trhu (v Ostravě funguje 5 inkubátorů). Snahou ostatních zařízení mimo velká m ěsta a v regionech s nižším inovačním potenciálem je rozvoj podnikání, konkurenceschopnosti a snížení nezam ěstnanosti. Dlouhodobé dopady podnikatelský ch inkubátorů představují vyšší konkurenceschopnost m alý ch a středních firem, a s tím související tvorbu nových pracovních m íst, snižování nezam ěstnanosti. Obecným indikátorem úspěchu z hlediska sledování úspěšnosti těchto firem je počet nově vytvořený ch pracovních m íst ve firm ách zasídlený ch v podnikatelském inkubátoru. Problém em pro sledování úspěchu je skutečnost, že firm y s úspěšnou inkubací vytvoří obvykle mnohem více nových pracovních m íst až po odchodu do standardního tržního prostředí. Právě neexistence m onitoringu a dlouhodobého dopadu inkubátorů znem ožňuje m ěřit výsledky a vyhodnocovat efektivitu vynaloženého úsilí a financí, i přínos pro region. PwC Page 29 of 72

5 Zaměstnanost a vzdělávání 5.1 Trh práce Aglomerace se nachází v kraji s třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti, což odpovídá míře nezaměstnanosti samotné aglomerace. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souvisí zejména s koncentrací těžkého průmy slu v oblasti hutnictví, tě žkého strojírenství a hornictví, obtížný m vývojem a restrukturalizací, který mi tato odvětví prochází. Aglomeraci stále dominuje několik velkých zaměstnavatelů, kteří se výrazně (cca 20%) podílejí na celkové zaměstnanosti. Jejich případný pád, odchod či útlum by měl dalekosáhlé dopady pro život obyvatel. Jedná se zejména o společnost OKD, a.s., Evraz Vítkovice Steel, a.s., Arcellor Mittal, a.s. a Třinecké železárny, a.s., přičemž první tři patří mezi nejrizikovější. Dlouhodobě do aglomerace přicházejí investoři a vznikají nové pracovní příležitosti, které však často odrážejí dlouhodobou kvalifikační strukturu. Vliv velkého přílivu investic v okrese Frýdek-Místek (HMMC) je zřetelný na nižší míře nezaměstnanosti v této části aglomerace. I přes tento fakt je nedostatek atraktivních pracovních příležitostí považován za hlavní příčinu vystěhovalectví z celého Moravskoslezského kraje. Dle Úřadu práce a vyjádření expertů se jedná hlavně o selektivní migraci mladý ch lidí s vysokoškolský m diplomem (tedy koncept brain-drain). Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce se projevuje zejména v oblasti technických a přírodovědný ch oborů, kde existují volná pracovní místa, nicméně i přes dostatek přírodovědný ch oborů není dostatek kvalifikovaný ch absolventů, kteří by by li pro zaměstnavatele atraktivní. Vý znamným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která je výrazně vyšší než průměr ČR. Souvisí s kvalitou pracovní síly a současně také se strukturální nezaměstnaností, která dlouhodobě dosahuje v rámci ČR nejvyšších hodnot (nedostatek pracovníků v řemeslný ch a technický ch oborech). Právě dlouhodobě nezaměstnaní se do pracovního procesu vracejí obtížně a postupem času se zařazují mezi sociálně slabé obyvatelstvo, jehož počet dlouhodobě roste. Vy soký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti tudíž ústí v sociální problémy. Mezi nejhůře umístitelné skupiny na trh práce patří osoby starší 50 let, osoby se zdravotním postižením (v MSK je jich nejvíce), osoby bez kvalifikace případně se základním vzděláním a osoby pečující o dítě do 15 let věku. Tato skladba odráží situaci aglomerace, kdy osoby starší, s nízký m vzděláním a dalšími omezeními nejsou schopny reagovat na dopady restrukturalizace. 5.1.1 Struktura zaměstnanosti hlavní zaměstnavatelské obory/ zaměstnavatelé Dle ekonomických odvětví je dlouhodobě největší zaměstnanost v tržních a netržních službách (53 %), 45 % se podílí prům y sl a stavebnictví a pouze 2 % prim ární sektor (zemědělství, lesnictví a ry bářství). V MSK je struktura zam ěstnanosti dle odvětví dlouhodobě konstantní na rozdíl od prům ěru ČR, kde podíl terciárního sektoru dlouhodobě roste. Nejvíce zaměstnaných v MSK je ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v oblasti obchodu a dopravy, v těžbě a dobý vání. Dlouhodobě roste podíl zam ěstnanosti v inform ačních a kom unikačních činnostech a v oblasti profesních, vědecký ch, technický ch a adm inistrativních činnostech (z 1 % v 2001 na 2 % v 2011). PwC Page 30 of 72

Graf 20: Struktura zam ěstnanosti v MSK dle odvětví v roce 2011 Zdroj: www.czso.cz Ostravská aglomerace se vyznačuje velkou územní koncentrací velký ch zaměstnavatelů (Arcellor Mittal Ostrava, a.s., Evraz Vítkovice Steel, a.s., Třinecké železárny, OKD, a.s.) působících v oblasti těžkého průmy slu (metalurgie, strojírenství, těžba). Ty to subjekty a na ně navázané společno sti jsou nezvýznamnějšími zaměstnavateli zaměstnávající až 50 000 tisíc osob v aglomeraci. Pád či útlum výroby v některé ze společnosti bude znamenat obrovské zvýšení nezaměstnanosti, celkový propad ekonomiky s katastrofálním dopadem na sociálně-kulturní prostředí MSK. Největší dopad by se projevil právě v oblastech, které již dnes bojují s rostoucím počtem nízkopříjmových oby vatel a růstem sociálně vyloučený ch lokalit. 5.1.2 Nezaměstnanost Míra nezam ěstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti aglom erace kopíruje m íru nezam ěstnanosti celého Moravskoslezského kraje. V roce 2012 dosahovala úrovně 11,6 %, přičemž míra nezaměstnanosti MSK činila 12,2 %. Míra nezaměstnanosti v aglomeraci dlouhodobě kopíruje hospodářský vývoj ČR. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě výrazně vyšší, než je prům ěr ČR, přičem ž v roce 2011 i 2012 by la o cca 4 % vyšší. Dlouhodobě se však rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi ČR a aglomerací snižuje, v roce 2003 činila míra nezaměstnanosti aglomerace 16,84 % (průměr ČR 7,8 %). V míře nezaměstnanosti se kraj poslední 3 roky umísťuje za Ústecký m a Olomoucký m krajem. Přičemž do roku 2008 byl krajem s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti, hned po kraji Ústeckém. Dle aktuálních údajů MPSV míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaný ch) za rok 2012 m írně vzrostla, souvisí to ale částečně se změnou metodiky výpočtu. Tento stav je dán lokálními vlivy postavení kraje a aglomerace, kterými jsou dlouhodobá orientace na těžký průmysl, který prošel v posledních letech restrukturalizací a sociálně-kulturní prostředí vyznačující se v posledních letech růstem podílu počtu sociálně nepřizpůsobivých osob. PwC Page 31 of 72

Graf 21: Míra registrované nezaměstnanosti v MSK, aglom eraci a ČR 2003-12 (v %) Zdroj: www.czso.cz Existují velké rozdíly v m íře nezam ěstnanosti uvnitř aglom erace, nejmenší mírou nezaměstnanosti se vyznačuje západní a jihozápadní část aglomerace, oblasti Třinec (6,93 %), Kopřivnice a Nový Jičín. Úroveň míry nezaměstnanosti je o cca 3 % nižší než je průměr aglomerace. Naopak největší míra nezaměstnanosti je ve městech Karviná, Orlová a Havířov, kde dosahuje výše až 15,06 % v Karviné. T y to rozdíly souvisí s ekonom ickou činností charakteristickou pro dané územ í. V okolí Třince a okresu Frý dek-místek fungují dlouhodobě stabilní zaměstnavatelé (TŽ, a.s.), navíc má na zaměstnanost vliv automobilového závodu Hy undai v Nošovicích, díky kterému i přes hospodářský vývoj zůstala míra nezaměstnanosti výrazně pod průměrem MSK. Naopak ostravsko -karvinská část se potý ká s dlouhodobý m útlumem těžby i omezováním činnosti velký ch průmy slových podniků způsobených hospodářskou krizí, kteří jsou stěžejními zaměstnavateli, na což reagují snižováním stavu zaměstnanců. I přes velmi vysokou míru nezaměstnanosti není podíl nezaměstnaný ch na jedno volné pracovní místo v aglomeraci, potažmo MSK, vzhledem k podílu ČR až tak vysoký. Tento podíl se naopak v MSK snižuje a výrazně více než v rámci ČR, kde dochází k navyšování. T ato situace bohužel dokládá nesoulad m ezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Existuje dostatek dlouhodobě volných pracovních m íst v určitý ch oborech, pro které zde neexistuje odpovídající pracovní síla. Dlouhodobě existuje největší počet volný ch pracovních m íst v oborech techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a zejm éna je zájem o řem eslní ky a kvalifikované výrobce, zpracovatelé, opraváři. Co se tý če kvalifikační struktury volný ch pracovních míst, největší zájem je o osoby s kvalifikací střední odborné a střední odborné s maturitou. (31 %) Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce je dlouhodobý a pram ení jednak z kvality pracovní síly a ochoty zaměstnavatelů je zam ěstnat. Druhý m důvodem je pak také ochota pracovat a to zejména u nízkokvalifikovaný ch osob, pro které jsou sociální dávky zajímavější. Mnozí mladí lidé a absolventi bez pracovních návyků a s nepřiměřený m očekáváním výše mzdy, pak často po prvních neúspěších vítají výhody sociálního sy stému. Vy plý vá to i ze vzorů z rodinného prostředí a vnímání života jejich okolím. PwC Page 32 of 72

Obrázek 3: Míra nezam ěstnanosti v SO ORP ostravské aglomerace v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování Struktura nezaměstnaných - nejohroženější skupiny v roce 2011 Téměř 29 % všech nezaměstnaný ch v MSK tvořili v roce 2011 osoby nad 50 let. Procento nezaměstnaný ch osob nad 50 let se dlouhodobě mírně zvyšuje. Nejvíce je nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikovaný ch. Jejich podíl na celkovém stavu nezaměstnaný ch v MSK činil 30,1 % (Ročenka 2011) V MSK je dlouhodobě nejvyšší počet osob se zdravotním postižením, právě ty to osoby se podílejí 12,6 % na celkovém počtu nezaměstnaný ch uchazečů. 10,7 % se podílejí fy zické osoby pečující o dítě do 15 let věku Právě ty to skupiny obyvatel jsou na trhu práce nejhůře umístitelné, což souvisí s jejich kvalifikací, mnohdy jde o celoživotní práci v těžkém průmyslu, perspektivou pro zaměstnavatele, flexibilitou a schopností adaptability. Dlouhodobá nezaměstnanost Vý znamným problémem je dlouhodobá nezam ěstnanost (uchazeči v evidenci déle než 12 měsíců). Právě v těchto případech je návrat po delší době do pracovního procesu obtížný. Tento problém dokazuje podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezam ěstnanosti, který dlouhodobě převyšuje prům ěr ČR. V roce 2011 činil v aglomeraci 43 %, přičemž průměr ČR je 35 %. MSK dlouhodobě vykazuje 2. nejhorší m íru po Ústeckém kraji. Dlouhodobá nezaměstnanost aglomerace opět téměř kopíruje vývoj v celém MSK, přičem ž PwC Page 33 of 72

ho i m írně převyšuje. Nejvyšší je tedy v Karviné, Orlové a Havířově a nejnižší naopak v ORP Třinec, Frý dlant n. Ostravicí a Nový Jičín. T abulka 2 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 m ěsíců k celkovému počtu nezam ěstnaných (v %) Poř. Územ í, rok Zkra t ka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1 Ka rlov a rský kra j KV K 10 10 11 12 13 12 9 9 9 2 Hla v n í m ěst o Pra h a PRA 24 24 26 24 23 17 12 21 25 3 Krá lov éh ra decký kra j KHK 30 31 33 32 29 16 14 23 28 4 Jih očeský kra j JČK 26 27 28 30 26 19 16 23 28 5 Pa rdu bický kra j PRK 34 35 35 35 32 24 20 28 33 6 Plzeň ský kra j PLK 34 34 34 35 32 23 20 29 33 7 St ředočeský kra j SČK 34 34 35 34 30 22 18 27 33 8 Jih om ora v ský kra j JMK 42 41 41 36 31 29 37 35 33 prů m ěr Česká repu blika ČR 39 40 40 39 36 28 23 31 35 9 Kra j V y sočin a V YS 34 35 38 39 35 25 22 31 36 10 Liberecký kra j LBK 35 38 38 36 34 25 23 33 36 11 Zlín ský kra j ZLK 39 40 40 40 38 30 23 35 37 12 Olom ou cký kra j OLK 40 41 41 40 37 27 20 33 38 13 Mora v skoslezský kra j MSK 49 50 52 51 49 40 30 38 42 prů m ěr Ost ra v ská a glom era ce A GL 50 50 52 51 50 40 30 38 43 14 Úst ecký kra j USK 51 51 51 51 49 38 32 39 43 Zdroj: statistické ročenky MPSV Absolventi na trhu práce Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol opět dlouhodobě převyšuje průměr ČR. V dubnu 2011 činila v MSK 14,8 % (průměr ČR 12,2 %). Nižší m íry nezam ěstnanosti v kraji vykazují absolventi stře dního odborného vzdělávání s m aturitní zkouškou (kategorie M, bez praktického výcviku- cca 15 %) a gy mnazisté. Na celkové nezaměstnanosti se podílejí absolventi v MSK cca 6 %. Nejnižší m íra nezaměstnanosti absolventů je v oborech hutnictví, hornictví a slévárenství (výrazně nižní než průměr ČR). Dobrá je také uplatnitelnost v oborech elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika. Právě však obory hutnictví, hornictví apod. jsou velmi rizikové z pohledu vývoje a působení v regionu. Co se tý če oborů, nejvíce byli v roce 2011 i 2010 evidováni absolventi ze skupin oborů zaměřený ch na kuchařské práce, z oboru automechanik, dále se jednalo o absolventy ekonomie, podnikání v oborech, stavebnictví, osobních a provozních služeb. Dalším významnějším oborem by l prodavač, zahradnické práce a pedagogika. T ato skutečnost vypovídá o tom, že i přes vzdělání odborné, které je v kraji poptáváno, je pro absolventy bez praxe těžké nalézt uplatnění. Velkou m írou se ale na této situaci podílí ochota absolventů pracovat a v zory, se který m i vstupují do produktivního života. 5.1.3 Zaměstnanost Zam ěstnanost úzce souvisí s kvalitou vzdělávání, protože kvalitní vzdělávání zvyšuje reálnou uplatnitelnost na současném dynamickém trhu práce. Současný trend vývoje českého školství, kdy je uplatňována spíše kvantita před kvalitou a přizpůsobením se aktuálním potřebám na trhu práce, což potvrzují i výsledky analýzy v oblasti vzdělávání níže, by podle m ezinárodních studií m ohl vést v budoucnu k zásadní ztrátě konkurenceschopnosti územ í. Dlouhododobě je m íra zam ěstnanosti v aglom eraci o 3-5 % nižší oproti prům ěru ČR. (2012-54,2% ČR) PwC Page 34 of 72

5.2 Vzdělávání V Moravskoslezském kraji je nabídka škol a školských zařízení široká. Přestože počet žáků ZŠ i SŠ v kraji klesá (v návaznosti na demografický vývoj v příslušných věkových skupinách je toto trendem i v rámci ČR), v celorepublikovém pohledu se MSK řadí dlouhodobě na 2. místo s celkovým počtem žáků středního vzdělávání. K 30. 9. 2012 byl MSK s počtem 37 360 žáků oborů odborného vzdělávání na středních školách (bez nástavbového studia) na prvním místě v rámci všech krajů ČR. Přestože na trhu práce v MSK dlouhodobě přetrvává vysoká poptávka po absolventech některých oborů středního technického vzdělávání, zejména oborů strojírenských, hutnických, elektrotechnických a stavebních, zájem uchazečů o tento typ vzdělání v uplynulých letech víceméně klesá. Od roku 2005 dochází v MSK k postupnému poklesu žáků odborného vzdělávání. Vzdělanostní úroveň obyvatel MSK se zvyšuje. Současným trendem MSK je zvyšující se podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a také lidí s úplným středoškolským vzděláním, bohužel právě tito území nejčastěji opouští. Vzdělanostní úroveň obyvatel ostravské aglomerace nedosahuje úrovně té celorepublikové, ale oproti krajské dosahuje o něco málo lepších výsledků. Úroveň vzdělání oby vatel MSK koresponduje s jejich životní úrovní a odráží se na celkové konkurenceschopnosti kraje. Pro mladé lidi se stává standardem získání minimálně středního vzdělání s maturitou, či v poslední době i vysokoškolské vzdělání. V Moravskoslezském kraji je nabídka škol a školský ch zařízení široká. Ve školním roce 2011/2012 na jeho území uskutečňovalo vzdělávání a p osky tovalo školské služby 3 025 škol a školský ch zařízení, z tohoto počtu bylo 1 130 škol (o 11 škol méně ve srovnání s předchozím rokem) a 1 895 školský ch zařízení (o 19 méně než v předchozím roce). Celkový počet dětí, žáků a studentů, kteří se v MSK účastnili vzdělávání ve školách v uvedeném školním roce, by l 201 07 4, což je oproti předchozímu školnímu roku o 3 559 méně, tj. o cca 1,7 %. Největší pokles by l zaznam enán u počtu žáků vzdělávajících se ve středních školách. 1 Problémem však je sy stém školství, kdy přístup k žákům a studentům není dostatečně proaktivní a není zaměřen na vytváření vlastních názorů, nápadů, podnikavost apod. Stále převažuje přístup k osvojování předaný ch informací, než utváření vlastních názorů a práce s nimi. 5.2.1 Předškolní a základní vzdělávání V období 2007-2010 docházelo vlivem příznivého demografického vývoje k ply nulému zvyšování počtu dětí ve třídách m ateřský ch škol. Dle oficiální projekce demografického vývoje dané věkové skupiny se v oblasti předškolního vzdělávání předpokládá v příštích letech slabý vzestup a následná stabilizace počtu dětí. 1 V ý roční zpráva o stavu a rozv oji vzdělávací soustavy v moravskoslezském kraji za školní rok 2011/2012 PwC Page 35 of 72

Naopak ve třídách základních škol by l jev opačný, kdy počet dětí ve školním roce 2010 poklesl oproti roku 2007 o necelý ch 10 %. Trend poklesu počtu žáků v ZŠ koresponduje s populační křivkou skupiny 6-14letých. Postupný nárůst je očekáván až v letošním školním roce s tím, že v roce 2016-2017 se počet žáků bude přibližovat úrovni počtu žáků v roce 2007 /2008. 5.2.2 Vzdělávání na středních školách V celorepublikovém pohledu se MSK řadí dlouhodobě na 2. m ísto s celkovým počtem žáků středního vzdělávání (za Hl. m ěstem ). Od školního roku 2006/2007 až do této doby dochází ale ve většině krajů k poklesu v počtu žáků středních škol, a to v návaznosti na demografický vývoj v příslušný ch věkových skupinách. V Moravskoslezském kraji poklesl v tomto období počet žáků ve středních školách o 15 % (z 7 3 221 na 61 883 žáků). Největší pokles zaznamenal Zlínský kraj (o 16 %). Odborné vzdělávání Struktura vzdělanosti obyvatel ovlivňuje jejich uplatnitelnost na trhu práce. Na trhu práce v MSK dlouhodobě přetrvává vysoká poptávka po absolventech některých oborů středního technického vzdělávání, zejména oborů strojírenských, hutnických, elektrotechnických a stavebních, současně však zájem uchazečů o tento ty p vzdělání v uply nulý ch letech vícem éně klesá. K 30. 9. 2012 by l MSK s počtem 37 360 žáků oborů odborného vzdělá vání na středních školách (bez nástavbového studia) na prvním m ístě v rám ci všech krajů ČR. Při přepočtu na 1 000 oby v. je s 30 žáky na místě 3. Nejmenší podíl žáků v oborech odborného vzdělávání na středních školách je ve středočeském kraji. Z posledních dostupných dat za šk. rok 2004/2005 by lo mezi jednotlivými ORP nejvíce žáků středních odborný ch učilišť a středních odborný ch škol v ORP Ostrava, naopak nejméně v ORP Frý dlant n. Ostravicí. V celkovém počtu žáků odborného vzdělávání dochází v MSK k postup nému poklesu již od roku 2005. Graf 22: Vý voj žáků středního vzdělávání v MSK (včetně nástavbového studia) Zdroj: http://vdb.czso.cz, vlastní zpracování Oborová struktura vzdělanosti obyvatel ostravské aglomerace a zájem uchazečů o odborné vzdělávání v této oblasti ovlivňuje jejich možnou uplatnitelnost na trhu práce. PwC Page 36 of 72

Nejnižší m íra nezam ěstnanosti absolventů SŠ v MSK je v oborech hutnictví, hornictví a slévárenství. Dobrá je také uplatnitelnost v oborech elektrotechnika, telekom un ikace a výpočetní technika. Přesto tento stav nekoresponduje s poptávkou po studiu poptávaný ch oborů v posledních letech (jak u oborů s výučním listem, tak s maturitou), kdy u obou dochází k poklesům v počtu jak nově přijatých žáků, tak i absolventů (pouze v pár případech došlo v některý ch letech k jednorázovým nárůstům). Nově přijatí žáci přírodovědný ch a technický ch oborů s výučním listem : Zaznamenáváme stálý pokles v počtu těchto žáků od šk. roku 2004/05 Na celkovém počtu nově přijatý ch žáků s výučním listem se podílí v rozmezí 58-60 % Nově přijatí žáci přírodovědný ch a technický ch oborů s m aturitou: Pokles v počtu nově přijatý ch žáků přírodovědný ch a techn. oborů s maturitou nastává až od šk. roku 2008/09 Na celkovém počtu nově přijatý ch žáků s maturitou se podílí v rozmezí 26-29 % T abulka 3: Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu v MSK Školn í rok 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 Celkem nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s výučním listem * 3 4 5 3 3 7 6 3 3 7 2 2 3 4 7 9 3 2 07 2 8 5 5 3 01 0 2 7 53 2 666 Celkem nově přijatých žáků oborů s výučním listem 5 7 9 1 6 4 8 3 6 2 6 0 5 9 8 4 5 4 07 4 8 2 3 5 000 4 545 4 425 Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s výučním listem na celkovém počtu (%) Celkem nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s maturitou ** 59,6 58,0 59,5 58,1 59,3 59,2 60,2 60,6 60,2 4 1 4 2 4 2 9 6 3 9 8 5 4 1 3 6 3 9 08 4 3 1 1 4 02 8 3 680 3 223 Celkem nově přijatých žáků oborů s maturitou 1 41 6 7 154 9 3 1 4 6 1 1 152 7 3 1 485 3 1 5 1 8 3 1 423 6 1 2641 11546 Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s maturitou na celkovém počtu (%) 29,2 27,7 27,3 27,1 26,3 28,4 28,3 29,1 27,9 Poznámka: * skupina oborů č. 21,23,26,29,31,33,34,36,37,39,41 ** skupina oborů č. 16,18,21,23,26,28,29,31,33,34,36,37,39,41 Zdroj: KÚ MSK, odbor školství, mládeže a sportu, Vý roční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v moravskoslezském kraji (za jednotlivé šk. roky ) Oborová struktura absolventů SŠ v MSK Absolventi přírodovědný ch a technický ch oborů s výučním listem : Největší počet absolventů by l ve šk. roce 2011/12 by l mezi technický mi a přírodovědný mi obory s výučním listem 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (netechnické obory 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus) PwC Page 37 of 72

Na celkovém počtu absolventů se podílí v rozmezí 55-62 % Pokles v celkovém počtu absolventů SŠ s výučním listem je patrný již od počátku sledovaného období, tj. od šk. roku 2003/04 (se slabý m nárůstem v posledním šk. roce 2011/12) Absolventi přírodovědný ch a technický ch oborů s m aturitou: Největší počet absolventů byl ve šk. roce 2011/12 mezi technickými a přírodovědnými obory s maturitou - 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 18 Informatické obory, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (netechnické obory 79 Obecná příprava, 63 Ekonomika a administrativa, 7 8 Obecně odborná příprava, 64 Podnikání v oborech a odvětví a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus) Na celkovém počtu absolventů se podílí v rozmezí 25-29 % Do šk.roku 2006/07 celkový počet absolventů SŠ s maturitou stoupal, poté začal klesat až do této doby. Ale při vyčlenění absolventů technických a přírodovědných oborů s maturitou z celkového počtu zaznamenáváme u této skupiny v posledním šk. roce 2011/12 mírný nárůst. T abulka 4: Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu v MSK Školní rok 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 A bsolventi přírodovědných a technických oborů s v ý učním listem * 3 338 3 016 2 968 2 619 2 7 01 2 327 2 199 1 995 2 093 Celkový počet absolventů SŠ s výučním listem 5 471 5 169 5 028 4 682 4 569 3 882 3 625 3 263 3 380 Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů s výučním listem na celkovém počtu (%) A bsolventi přírodovědných a technických oborů s m aturitou ** 61,0 58,3 59,0 55,9 59,1 59,9 60,7 61,1 61,9 3 014 3 165 3 199 3 188 3 131 3 046 2 912 2 600 2 658 Celkový počet absolventů SŠ s maturitní zkouškou 1 0627 1 0818 11526 11793 11681 11691 11643 1 0364 1 0229 Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů s maturitou na celkovém počtu 28,4 29,3 27,8 27,0 26,8 26,1 25,0 25,1 26,0 Poznámka: * skupina oborů č. 21,23,26,29,31,33,34,36,37,39,41 ** skupina oborů č. 16,18,21,23,26,28,29,31,33,34,36,37,39,41 Zdroj: KÚ MSK, odbor školství, mládeže a sportu, Vý roční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v moravskoslezském kraji (za jednotlivé šk. roky ) Projekce vývoje počtu žáků do školního roku 2016/17 předpokládá další pokles ve všech formách středního vzdělávání, za předpokladu zachování současného trendu zájmu o střední vzdělávání lze i v budoucnu očekávat výraznější pokles u středního vzdělání bez maturitní zkoušky ; z toho u oborů středního vzdělání s výučním listem lze předpokládat poměrně významný propad až o cca 23 %. Zájem o technické a přírodovědné vzdělání mezi žáky ZŠ a SŠ neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů, je stále nutná podpora vzdělání v těchto oborech doplněná však o kvalitní praxi a dlouhodobou motivaci rodičů a dětí ve smy slu zdůraznění atraktivity zaměstnání v technickém oboru. Mnozí absolventi těchto oborů totiž nemají zájem o takt o zaměřenou práci a hledají jiné uplatnění či zůstávají nezaměstnaný mi. PwC Page 38 of 72

5.2.3 Vysokoškolské vzdělávání V Moravskoslezském kraji realizovaly v akademickém roce 2011/2012 vysokoškolské vzdělávání 3 veřejné univerzity (Vy soká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě) a 2 soukromé vysoké školy neuniverzitního typu se sídlem v MSK (Vy soká škola podnikání, a. s., Vy soká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o. p. s.). - Na úrovni ČR má počet studentů i absolventů VŠ již dlouhodobě stoupající tendenci. - Počet studentů VŠ v MSK stoupal až do školního roku 2010/2011, od šk. roku 2011 začínají celkové počty studentů klesat - Počty absolventů VŠ v MSK dle dostupný ch dat ke šk. roku 2009/20 10 stabilně stoupaly 5.3 Struktura vzdělanosti obyvatel 2 Vzdělanostní struktura oby vatelstva v jednotlivých krajích ČR nevykazuje výraznější rozdíly s výjimkou hl. města Prahy, kde podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaný ch podstatně převyšuje celorepublikový průměr. K 26. 3. 2011 zaujímal MSK v podílu oby vatel bez vzdělání 3. místo za karlovarský m a ústecký m krajem (0,1 p.b. nad prům ěrem ČR), u úplného středního vzdělání s maturitou se umisťuje o 1,2 p.b. pod celorepublikovým průměrem až na 12. místo a v podílu vysokoškolsky vzdělaný ch také pod republikovým prům ěrem na 6. místo (o 1,3 p.b.). 2 Da ta pro skupinu obyvatel 15+ PwC Page 39 of 72

T abulka 5: Vzdělanostní struktura obyvatel k 26.3.2011 (nejvyšší ukončené vzdělání) podíl v % V t om n ejv y šší u kon čen é v zdělá n í v % Pořa dí Územ í, rok Zkra t ka Obyv. 15-ti leté a st arší celkem Bez v zdělání Zá kladní včetně n eukončeného Úplné střední s m aturitou Ná stavbové st udium a vyšší odborné vzdělání V ysokoškolské 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 1 Hlavní město Praha PRA 1 012 404 1 115 174 0,2 % 0,2 % 1 4,5 % 1 0,2 % 3 0,5 % 2 9,9 % 5,2 % 3,2 % 1 8,8 % 23,6 % 2 Jihomoravský kraj JMK 9 47 580 1 000 714 0,4 % 0,4 % 2 3,3 % 17,6 % 2 4,6 % 2 6,9 % 3,5 % 2,8 % 1 0,3 % 14,7 % průměr Česká republika ČR 8 575 198 8947632 0,4 % 0,5 % 23,0 % 17,6 % 24,9 % 27,1 % 3,5 % 2,8 % 8,9 % 12,5 % 3 St ředočeský kraj SČK 9 43364 1 089 911 0,5 % 0,4 % 2 3,1 % 1 6,9 % 2 4,4 % 2 8,2 % 3,3 % 2,8 % 7,0 % 11,5 % 4 Olomoucký kraj OLK 5 33 985 5 38 029 0,6 % 0,5 % 2 3,6 % 1 8,4 % 2 4,7 % 2 6,9 % 3,0 % 2,6 % 8,1 % 11,4 % 5 Zlínský kraj ZLK 4 96 595 4 97 677 0,4 % 0,4 % 2 4,8 % 1 9,0 % 2 4,1 % 2 6,6 % 3,2 % 2,7 % 7,7 % 11,2 % 6 Moravskoslezský kraj MSK 1 051 687 1 032341 0,5 % 0,6 % 25,2 % 19,6 % 23,4 % 25,9 % 3,1 % 2,6 % 7,8 % 11,2 % 7 Jihočeský kraj JČK 5 21 436 5 37 217 0,4 % 0,5 % 2 3,5 % 1 8,2 % 2 5,1 % 27,5 % 3,3 % 2,8 % 7,8 % 10,8 % 8 Plzeňský kraj PLK 4 64 221 4 90 932 0,4 % 0,4 % 2 3,0 % 1 8,1 % 2 5,0 % 27,2 % 3,1 % 2,6 % 7,8 % 10,4 % 9 Královéhradecký kraj KHK 4 60 986 4 68 789 0,4 % 0,5 % 2 2,5 % 17,6 % 2 5,2 % 27,4 % 3,6 % 3,0 % 7,5 % 10,1 % 10 Pa rdubický kraj PRK 4 22 722 4 36 534 0,4 % 0,4 % 2 2,7 % 17,9 % 2 4,5 % 2 6,9 % 3,6 % 2,8 % 7,0 % 9,9 % 11 Liberecký kraj LBK 3 56 007 3 67 842 0,4 % 0,5 % 2 3,9 % 1 8,6 % 2 3,8 % 2 6,0 % 3,2 % 2,7 % 7,0 % 9,6 % 12 Kra j Vysočina V YS 4 29 483 4 31767 0,4 % 0,4 % 2 4,1 % 1 8,5 % 2 4,2 % 27,1 % 3,2 % 2,7 % 6,7 % 9,5 % 13 Úst ecký kraj USK 6 81 355 6 87 269 0,8 % 0,8 % 27,3 % 2 1,7 % 2 2,3 % 2 4,7 % 2,9 % 2,5 % 5,3 % 7,6 % 14 Ka rlovarský kraj KV K 2 53 373 2 53 436 0,8 % 0,8 % 27,9 % 2 2,4 % 2 2,7 % 2 4,2 % 3,1 % 2,5 % 5,6 % 7,0 % Zdroj: veřejná databáze ČSÚ PwC Page 40 of 72

V porovnání s údaji z roku 2001 se ale tento stav zlepšuje, v zdělanostní úroveň obyvatel MSK se zvyšuje. Současným trendem Moravskoslezského kraje je zvyšující se podíl vysokoškolsky vzdělaný ch lidí a také lidí s úplný m středoškolským vzděláním. Tento vývoj je i v souladu s celorepublikovým vývojem. I přesto však značná část takto vzdělaných lidí kraj posléze opustí a to zejména z důvodu atraktivity pracovních příležitostí. Aglom erace Podíl oby vatel s nejvyšším ukončený m vzděláním je v Ostravské aglomeraci následující: 0,5 % podíl v počtu obyvatel starších 15let bez vzdělání je shodný s celorepublikovým průměrem a nižší oproti krajskému Podíl oby vatel pouze se základním vzděláním je v aglomeraci oproti celorepublikovému vyšší, ale nižší ke krajskému Podíl osob s úplný m středním a vysokoškolským vzděláváním je v rámci aglomerace vyšší vzhledem ke krajskému, ale nižší oproti celorepublikovému. Vzdělanostní úroveň obyvatel ostravské aglomerace nedosahuje úrovně té celorepublikové, ale oproti krajské dosahuje o něco m álo lepších výsledků. Graf 23: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel daného území ve věku 15 let a více (podíl na 1 000 oby v.) Pozn: údaje k 26. 3. 2011 Zdroj: veřejná databáze ČSÚ K 26. 3. 2011 by l v rámci Ostravské aglomerace procentuální podíl vysokoškolsky vzdělaný ch oby vatel nad 15 let nejvyšší v ORP Ostrava a v ORP Frý dlant nad Ostravicí (více než 13 %). Nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaný ch oby vatel by l v ORP Karviná. U osob bez vzdělání zaujímá největší podíl 0,7 4 % ORP Bohumín, nejmenší ORP Frenštát pod Radhoštěm. Souvisí to s horší ekonom ickou situací v oblasti a nedostatkem (nebo špatně placených) kvalifikovaných pracovních míst většina vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se z této oblasti vystěhovává. Riziko nezam ěstnanosti roste s klesající úrovní vzdělání Vyšší vzdělanost společnosti je nutná pro zam ěstnanost a růst životní úrovně obyvatel. 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

5.3.1 Struktura zaměstnaných dle kvalifikační náročnosti Kvalifikační náročnost rozdělujeme do čtyř základních skupin, kter ý mi jsou bílé límečky s vysokou kvalifikací (KZAM zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, vědečtí a odborní duševní pracovníci, techničtí, zdr avotničtí a pedagogičtí pracovníci), bílé límečky s nízkou kvalifikací (KZAM nižší administrativní pracovníci, provozní pracovníci ve službách a obchodě), kvalifikované modré límečky (KZAM kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví, řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři) a nekvalifikované modré límečky (KZAM obsluha strojů a zařízení, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). V podílu počtu zaměstnaný ch osob dle kvalifikační náročnosti na 1 000 oby v. je MSK na těchto úrovních: Bílé límečky s vysokou kvalifikací 9. místo mezi kraji pod celorepublikovým průměrem Bílé límečky s nízkou kvalifikací 8. místo blížící se celorepublikovému průměru (o 2 p.b.) Kvalifikované modré límečky předposlední 13. místo pod průměrem ČR Nekvalifikované modré límečky 12. Místo ale již nad celorepublikovým průměrem Největší podíly v klasifikaci modrý ch límečků zaujímá v rámci ČR kraj Vy sočina, bílé límečky s nízkou kvalifikací kraj Karlovarský. Naopak v klasifikaci bílé límečky s vysokou kvalifikací, se KK umístil na posledním místě mezi jednotlivými kraji ČR, první místo s nejvyšším podílem osob této kategorie zaujímá Hlavní město Praha. Graf 24: Podíly v počtech zam ěstnaných dle kvalifikační náročnosti na 1 000 oby v. v jednotlivých krajích Zdroj: veřejná databáze ČSÚ Při podrobnějším zaměření se na MSK došlo od roku 2009 k nárůstu počtu osob ve skupině nekvalifikované modré límečky, k mírnému poklesu osob v kvalifikované modré límečky. Skupina bílé límečky s nízkou kvalifikací stoupala až do roku 2009, od té doby se počty v této kategorii nemění. Největší změnu zaznamenáváme u skupiny bílé límečky s vysokou kvalifikací, kdy do roku 2008 počet osob z této klasifikace m ěl stoupající tendenci. Poté začal výrazně klesat. 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

6 Životní prostředí Od 19. stol. patří MSK mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy, v rámci ČR je centrem hutní výroby a těžby černého uhlí. Právě regionální těžký průmysl, spolu s přeshraničním přenosem znečištění z Polska, doprava a lokální topeniště jsou největšími původci znečištění ovzduší. Oblast ostravské aglomerace je i z tohoto důvodu územím s nejzatíženějším životním prostředím, přestože se vlivem útlumu výroby, používáním šetrnějších technologií a značnými investicemi do environmentá lních opatření situace postupně zlepšuje. Téměř celá aglomerace spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší primárně způsobenou prachem. Z toho pramení i snížená kvalita života v aglomeraci. Oblast s relativně příznivějším ovzduším je v okolí Frýdlantu n. Ostravicí a Nového Jičína. Mezi jednotlivými ORP aglomerace byla v roce 2011 nejhorší imisní situace v ORP Bohumín, Orlová a Karviná, největší emisní zátěž (způsobená zejména průmyslem) je v okresech Ostrava město, Frýdku-Místku a Karviné, dlouhodobě je nejhorší situace ve městě Český Těšín a Ostravě Radvanicích. Největší podíl emisí TZL (38,6 %) pocházel v roce 2011 z mobilních zdrojů znečišťování, tedy z dopravy. Velké zdroje znečišťování (průmyslové podniky ) se podílejí na celkovém množství emisí TZL 35 %. Vý znamným zdrojem znečištění jsou v MSK malé zdroje znečišťování. Tzv. lokální topeniště, která se na celkovém množství emisí TZL podílejí 22,5 %. Na území Moravskoslezského kraje bylo v roce 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na tuhá paliva (uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). V rámci ostravské aglomerace má nejvyšší hustotu lokálních topenišť (a to i v rámci celé České republiky!) ORP Orlová (41 topenišť na km 2 ). MSK řeší problém lokálních topenišť prostřednictvím tzv. Kotlíkových dotací. Kromě stavu ovzduší je velkou otázkou aglomerace také odpadové hospodářství, což rovněž souvisí s koncentrací průmyslu a obyvatelstva. Celková produkce odpadů v kraji od roku 2004 kolísá, má však klesající trend. Přesto MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR, přičemž velký vliv na absolutní hodnotu má průmyslový odpad. Vzhledem k této skutečnosti, a to i přesto, že dlouhodobě roste podíl materiálově využívaného odpadu, je podíl skládkovaného odpadu obrovský. Dlouhodobě negativně působí v krajině včetně všech souvisejících dopadů na životní prostředí. 6.1 Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Zařazení lokalit do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) pro rok 2011 je v MSK zapříčiněno v naprosté většině překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM10. V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí může podílet i překročení imisního limitu pro jinou látku. Pro oblast ostravské aglomerace se jedná např. o benzen (imisní limity SO2 a NO2 překročeny nebyly). V roce 2011 bylo 21,8 % území ČR vymezeno jako OZKO, v těchto oblastech žije přibližně 50,8 % obyvatel ČR. 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 4: Vy značení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k im isním limitům pro ochranu zdraví v ČR (2011) Zdroj: ČHMÚ Vý skyt oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ostravské aglomeraci znázorňuje následující obrázek. Jak je z něj patrné, daná oblast je zastoupena zhoršenou kvalitou ovzduší téměř ze 100 %. Obrázek 5: Vy značení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k im isním limitům pro ochranu zdraví v MSK (2011) 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Zdroj: www.msobservator.cz 6.2 Emise znečišťujících látek do ovzduší (TZL, SO2, NOx, CO) Množství emisí základních znečišťujících látek (TZL, SO2, NO2, CO) v posledních letech klesá jak na úrovni ČR, tak i v MSK. Přesto by l v Moravskoslezském kraji v roce 2010 produkován druhý nejvyšší podíl emisí oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2) a tuhý ch znečišťujících látek (TZL) v rámci celé republiky. T abulka 6: Em ise základních znečišťujících látek do ovzduší (REZZO 1-4) podle krajů Pořa dí Kra j, rok Zkratka 2005 (t /km 2 ) 2010 (t /km 2 ) T ZL SO 2 NO 2 CO T ZL SO 2 NO 2 CO 1 Hlavní město Pr a h a PRA 7,8 5,3 4 1,4 7 6,3 4,3 3,1 1 3,9 3 0,8 2 Moravskoslezský MSK 1,5 5,5 6,2 28,2 1,3 4,1 5,1 25,4 3 Stř edočeský SČK 1,0 2,3 3,6 6,2 1,0 2,1 3,2 4,9 4 Ústecký USK 1,1 1 3,5 1 2,8 5,0 1,0 1 0,9 1 0,8 4,6 průměr Česká repu blika ČR 0,8 2,8 3,5 6,3 0,8 2,2 3,0 5,0 5 Kr á lov éh r a decký KHK 0,7 1,7 1,6 4,3 0,8 1,3 1,7 3,5 6 Pa r du bický PRK 0,7 3,5 3,6 4,1 0,8 2,9 3,6 3,4 7 Kr a j V y sočin a V YS 0,8 0,5 2,0 4,1 0,8 0,4 1,8 3,1 8 Jih om or a v ský JMK 0,7 0,6 2,6 5,0 0,7 0,5 2,4 3,6 9 Liber ecký LBK 0,7 1,2 1,6 4,1 0,7 0,8 1,3 3,5 10 Olom ou cký OLK 0,7 1,4 2,1 4,1 0,7 0,8 2,0 3,1 11 Ka r lov a r ský KV K 0,6 5,0 3,0 2,7 0,6 2,9 3,2 2,4 12 Plzeň ský PLK 0,6 1,6 2,0 3,8 0,6 1,0 1,6 2,6 13 Zlín ský ZLK 0,6 1,9 2,0 3,7 0,6 1,2 1,9 2,7 14 Jih očeský JČK 0,5 1,1 1,1 2,2 0,5 1,0 1,2 2,2 Zdroj: Statistické ročenky MSK Koncentrace suspendovaných částic jsou zde dlouhodobě nejvyšší ze všech krajů. V roce 2011 se zde vyskytovaly stejně jako v předchozích letech v chladných obdobích roku déletrvající epizody nadlimitních denních koncentrací částic PM10, doprovázených zvýšenými koncentracemi dalších škodlivin. Výsledkem jsou nadlimitní roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5, benzo(a)pyrenu a benzenu. Z níže uvedeného obrázku je zřejmé, že nejvyšší úroveň znečištění v Moravskoslezském kraji je právě v aglom eraci a to v centru aglom erace, což souvisí s koncentrací těžkého prům y slu a oby vatel v tom to územ í. 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 6: Nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, MSK, 2011 Zdroj: http://portal.chmi.cz Vy soká míra znečištění vyplývá z velké územní koncentrace průmyslu, obyvatelstva a související infrastruktury. Z velké části je ovlivněna také lokalizací Moravskoslezského kraje, neboť ke znečištění značně přispívá transhraniční přenos z Polska, kde sousedí aglomerace s průmyslovým regionem Katowic. 6.2.1 Struktura zdrojů emisí TZL průmysl, domácnosti, doprava Zdravotní ústav, Český hy drometeorologický ústav a E-Expert Ostrava provedli hodnocení naměřených dat o kvalitě ovzduší za období posledních šesti let s ohledem na možný původ prašného aerosolu 3 s cílem odhadnout vliv m ožných zdrojů im isní zátěže PM 10 by l proveden pro 22 dnů, ve kterých byla v letech 2006-11 alespoň na jedné z vybraných stanic překročena denní (24hodinová) průměrná koncentrace PM 10 200 µg.m -3. Všechny tyto epizody jsou v topné sezóně. Vý sledky odhadů ukazují, že v rámci těchto smogových epizod pouze ve čtyřech dnech nebyl možný vliv zdrojů na území Polské republiky na imisní situaci PM 10 v Ostravě, žádná lokalita nebyla zatížena pouze průmyslovými zónami (v oblastech Radvanice a Přívoz tvoří průmysl významnější podíl). Studie prokázala také významný vliv lokálních topenišť na koncentrace PM 10 v Ostravě. Podstatný vliv na kvalitu ovzduší má také transhraniční přenos znečištění mezi Českou a Polskou republikou. 3 http://www.dychamproostravu.cz/images/jbilek%20traj.pdf 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Podíl zastoupení jednotlivých zdrojů znečištění v m íře emisí T ZL v MSK v roce 2011 uvádí následující graf, z něhož je patrné, že Největší 38,6 % podíl em isí T ZL vyprodukovaly v roce 2011 m obilní zdroje znečišťování silniční a m otorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Velké zdroje znečišťování se podílejí na celkovém množství emisí TZL v 35 %. Tato situace souvisí s historickým vývojem průmyslové části aglomerace. Jmenovitě se jedná především o zdroje společností ArcelorMittal Ostrava a.s., OKD, OKK a.s., Dalkia Česká republika, a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s. a VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. Střední zdroje znečišťování se podílejí 3,9 % na celkovém množství emisí TZL Vzhledem k vysoké hustotě osídlení je významným zdrojem znečištění i lokální vytápění. malé zdroje znečišťování se podílejí 22,5 % na celkovém množství emisí TZL. Graf 25: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění na em isích tuhých znečišťujících látek v MSK, 2011 (t/rok) Zdroj: Český hy drometeorologický ústav, vlastní zpracování 6.2.2 Množství znečišťovatelů u lokálních topenišť Lokální topeniště jsou energetické zdroje určené pro lokální vytápění prostor k individuálnímu bydlení (rodinné domy a by ty ). Tvoří významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší s ohledem na jejich velké množství, umístění přímo v obytné zástavbě, relativně nízké komíny, tepelné výkony, použitá paliva a nižší kvalitu spalovacích zařízení. Na území Moravskoslezského kraje je podle Českého statistického úřadu dle výsledků sčítání lidí, domů by tů z roku 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na tuhá paliva (uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). Vztáhneme-li tento údaj k počtu obydlených rodinných domů v MSK 147 525, tuhými palivy vytápí 37 % dom ácností. V rámci ostravské aglomerace má nejvyšší hustotu lokálních topenišť (a to i v rámci celé České republiky!) ORP Orlová (41 topenišť na km 2 ) před Bohumínem (26 topenišť na km 2 ) a Havířovem (20 topenišť na km 2 ). 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 7 : Počet dom ácnosti vytápěný ch tuhý m i palivy na km 2 v MSK Zdroj: www.lokalni-topeniste.cz Problém míry znečištění ovzduší lokálními topeništi vzrůstá s tím, jak se podíly ostatních zdrojů emisí rok co rok snižují (hl. u velký ch průmyslových zdrojů znečištění). MSK řeší problém lokálních topenišť prostřednictvím tzv. Kotlíkových dotací (dotační program Ministerstva ŽP a MSK) V uply nulých dvou letech by lo v rámci již vyhlášených dotací v Moravskoslezském kraji přiděleno celkem 2 333 dotací, díky které bylo vyměněno jen cca 5 % všech kotlů v MSK. Podle předběžných odhadů se očekává, že aktualizace skladby bytů a způsobu jejich vytápění bude mít za následek pokles všech emisí základních znečišťujících látek, např. TZL o 10 %, SO2 o 25 %, NOx o 17 %. 6.3 Odpady a odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a velký m množstvím průmyslových zařízení. Celková produkce odpadů v kraji od roku 2004 kolísá, můžeme ale říci, že se postupně snižuje. Přesto MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR. Produkce komunálního odpadu kopíruje vývoj na celorepublikové úrovni, od roku 2007 se produkce KO v MSK zvyšuje. Současným trendem v MSK je snižující se množství odpadů, které jsou odstraňovány skládkováním. I podíl množství komunálního odpadu, který je odstraněn skládkováním, v MSK od roku 2007 výrazně klesá a naopak 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název PwC označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem