Organizace příměstského dětského tábora

Organizace příměstského dětského tábora Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B6208 Ekonomika a management 6208R048 Management sportovní Lukáš Jakubec PaedDr. Jindřich Martinec Liberec 2015

Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Jindřichu Martincovi za pomoc s výběrem tématu a za poskytnutí odborných rad v průběhu zpracovávání práce. Především bych však chtěl poděkovat všem mým blízkým za obrovskou podporu, mé rodině za to, že při mně stála a hlavně mé přítelkyni za to, že mi vždy podala pomocnou ruku.

Anotace Bakalářská práce je věnována tématu organizace příměstského dětského tábora. V teoretické části jsou ve stručnosti popsány pojmy související s podstatou příměstského tábora. Na základě poznatků obsažených v teoretické části je v praktické části vypracován projekt čtyř týdenního příměstského dětského tábora, který je rozdělen do čtyř turnusů. Cílem této práce je vytvořit návrh pro realizaci čtyř týdenního příměstského dětského tábora. Klíčová slova Příměstský tábor, děti a mládež, volný čas, sportovní a pohybové aktivity, výchova a vzdělávání, organizace tábora

Annotation The bachelor thesis is devoted to the organization of suburban camp for children. It describes in brief the concepts related to the essence of suburban camp in the theoretical part. Based on knowledge contained in the theoretical part, a project of four-week suburban camp for children is created in the practical part, which is divided into four sections. The result of the bachelor thesis served as a proposal for the implementation of suburban camp. The aim of this thesis is to create a proposal for the implementation of four-week suburban camp for children. Key words Suburban camp, children and youth, leisure time, sports and movement activities, education, organization of camp

OBSAH CÍLE PRÁCE... 12 TEORETICKÁ ČÁST... 13 1. Pedagogika, věda o výchově a vzdělávání... 13 1.1. Charakter pedagogiky... 14 1.2. Teoretický a praktický význam pedagogiky... 14 1.3. Výchova... 15 1.3.1. Rysy výchovy... 16 1.4. Vzdělávání... 18 1.4.1. Pojmy související se vzděláváním... 18 1.4.2. Póly reflexe výchovy jako vodítko vzdělávacích teorií... 20 1.4.3. Přehled současných teorií vzdělávání... 22 2. Volný čas... 25 2.1. Časové ztráty... 26 2.2. Význam a přínos volného času... 26 2.2.1. Charta výchovy pro volný čas... 26 2.2.2. Obsah charty výchovy pro volný čas... 27 3. Mimoškolní prostředí, jeho výchovně-vzdělávací význam a činnosti... 29 3.1. Funkce mimoškolní výchovy... 30 3.1.1. Výchovně-vzdělávací funkce... 30 3.1.2. Zdravotní funkce... 30 7

3.1.3. Sociální funkce... 31 3.2. Činnosti mimoškolního prostředí... 31 4. Příměstský tábor... 33 4.1. Typy příměstských táborů... 34 PRAKTICKÁ ČÁST... 35 5. Příprava na organizaci tábora... 35 5.1. Motivace k tvorbě projektu... 35 5.2. Body přípravy organizace... 36 5.3. Analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci... 37 5.4. Dokumentace... 40 6. Zaměření příměstského tábora... 41 6.1. Zaměření jednotlivých turnusů... 42 6.1.1. První turnus: Zaměření na florbal... 43 6.1.2. Druhý turnus: Zaměření na street dance... 44 6.1.3. Třetí turnus: Zaměření na basketbal... 45 6.1.4. Čtvrtý turnus: Zaměření na aerobic... 46 7. Prostory tábora... 47 7.1. Návrh spolupráce se ZŠ Lesní... 49 8. Personální zajištění tábora... 49 9. Harmonogram programu... 50 10. Materiálové a technické zabezpečení tábora... 54 8

11. Propagace tábora... 55 12. Finanční kalkulace tábora... 56 12.1. Analýza bodu zvratu... 59 ZÁVĚR... 62 Seznam použitých zdrojů... 63 Seznam příloh... 65 9

Seznam obrázků Obrázek 1: Čtyři složky teorie vzdělávání... 20 Obrázek 2: Současné teorie vzdělávání podle čtyř složek... 22 Obrázek 3: Florbal... 43 Obrázek 4: Street dance... 44 Obrázek 5: Basketball... 45 Obrázek 6: Aerobic... 46 Obrázek 7: ZŠ Lesní Liberec... 47 Obrázek 8: ZŠ Lesní - zrcadlový sál... 48 Obrázek 9: ZŠ Lesní tělocvična... 48 Obrázek 10: ZŠ Lesní - multifunkční hřiště... 48 Seznam tabulek Tabulka 1: Analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci na rok 2015. 38 Tabulka 2: Režim dne... 51 Tabulka 3: Program den - pondělí... 52 Tabulka 4: Program dne - úterý... 52 Tabulka 5: Program dne - středa... 53 Tabulka 6: Program den - čtvrtek... 53 Tabulka 7: Program den - pátek... 54 Tabulka 8: Náklady a ceny jejich pořízení... 57 Tabulka 9: Analýza bodu zvratu... 59 10

ÚVOD V současné době se převážná většina populace potýká s řadou problémů, do kterých mimo jiné patří špatné hospodaření s časem, a díky progresivnímu využívání různých forem moderní elektrotechniky se můžeme čím dál častěji setkávat také s poruchami týkajícími se začleňování jedinců do společnosti, asociálním chováním nebo také s neaktivním způsobem života některých jedinců. Toto se projevuje zejména u jedinců mladší generace. Uvedené problémy se týkají především vztahu rodič dítě, přičemž tento vztah je při výchově dětí nejdůležitější. I navzdory tomu se velká spousta rodičů spoléhá více na zajištění rodiny po finanční stránce nežli na samotnou výchovu dětí. Nejen kvůli tomuto problému se pak většina potomků i posléze chová podle toho, co se v mládí naučili od svých rodičů a prohlubují tak problémy spojené s výchovou dětí a mladistvých, která je pro ně nezbytná. Proto by mělo být v zájmu všech nepodceňovat pojem výchova a tím tak předejít nekonečnému koloběhu potíží, které mohou mít do budoucna daleko horší následky, než doposud měly. Možností řešení tohoto problému se nabízí spousta, avšak ne každá z nich umí děti vychovávat a zároveň je pobavit, seznámit s novými kamarády, rozvinout jejich talent, naučit je novým zkušenostem a ne každý ji má tzv. za rohem. Od toho jsou tu příměstské tábory, které bývají zaměřeny na různé aktivity od sportu až po vědu. Výhodou těchto táborů je, že mohou probíhat nejen v termínu letních prázdnin, ale i to, že rodiče mají své děti téměř po ruce. Děti tak mohou efektivně využít svůj volný čas, zatímco pro rodiče znamenají příměstské tábory úsporu času, kterého většinou kvůli dalším povinnostem nemají dostatek. Příměstský dětský tábor považuji za jeden ze způsobů, jak zlepšit kvalitu života u nás a proto tématu jeho organizace chci věnovat svoji bakalářskou práci. 11

CÍLE PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit návrh pro realizaci příměstského dětského tábora ve čtyřech turnusech, přičemž každý turnus se zaměřuje na různá sportovní odvětví nebo pohybové aktivity. Aby byl splněn hlavní cíl bakalářské práce, jsou stanoveny následující dílčí úkoly, které je také třeba splnit: Příprava návrhu na organizaci tábora, Analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci, Stanovení zaměření jednotlivých turnusů tábora, Vyhledání vhodných prostor pro realizaci příměstského dětského tábora, Personální zajištění příměstského dětského tábora, Tvorba programu příměstského dětského tábora, Propagace příměstského dětského tábora, Finanční kalkulace příměstského dětského tábora. 12

TEORETICKÁ ČÁST Tato část bakalářské práce je věnována teoretickým poznatkům, které tvoří podstatu zaměření tohoto projektu, a tím je příměstský tábor. Odrazovým můstkem teoretické části je oblast pedagogiky, jejíž prioritou je řešení otázky výchovy a vzdělávání. Tyto dva pojmy jsou zde i samostatně vymezeny. Dalším pojmem, kterému se věnuji, je volný čas, na který navazuje mimoškolní prostředí, konkrétně jeho výchovně vzdělávací význam a činnosti v něm probíhající. Teoretickou část uzavírá stručná charakteristika příměstského tábora, který je předmětem praktické části. 1. Pedagogika, věda o výchově a vzdělávání Pedagogiku nelze přesně definovat vzhledem k tomu, že je chápána jako věda s širokou škálou zájmů a obrovským polem působnosti. Definice pro tento termín jsou u každého autora odlišné. Uvedeme si tedy pár příkladů chápání pedagogiky z pohledu různých autorů. (Pospíšil, 2009) 1. Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života a společnosti. To znamená, že se neváže na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. V zahraničí je často využíván ve významu pedagogika termín pedagogická věda. 2. Obor vzdělávání na pedagogických a jiných fakultách připravující učitele, respektive předmět v rámci tohoto studia. (PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník) 3. Pedagogika je věda o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí, mládeže a dospělých. (JŮVA, V. Úvod do pedagogiky) (Pospíšil, 2009) 13

Úkolem pedagogiky je analyzovat aktuální výchovnou realitu, ověřovat správnost účinnosti poznatků a definovat perspektivní výchovné cíle. (Pospíšil, 2009) 1.1. Charakter pedagogiky Pedagogika je společenská věda o edukaci, tedy o výchově a vzdělávání. Její charakter můžeme rozdělit na: Normativní charakter stanovující určité normy, vzory, doporučení, cíle, jak realizovat edukaci. Explorativní zkoumající charakter, který je založen na poznatcích získaných z výzkumu. Explanativní zjišťovací charakter, který popisuje či vysvětluje různé jevy edukační reality. (Pospíšil, 2009) 1.2. Teoretický a praktický význam pedagogiky Jako každá jiná věda, i pedagogika se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretický význam pedagogiky informuje o zákonitostech výchovy a o její důležité roli v životě jedince a společnosti, zaobírá se otázkou výchovy v jednotlivých věkových obdobích a v různých výchovných zařízeních. Z hlediska praktického významu pak nabízí množství podnětů pro výchovně-vzdělávací aktivity všem vychovatelům a školským pracovníkům, rodičům i pracovníkům podobných zaměstnání, které se využívají v oblastech školství, mimoškolního vzdělávání, ekonomického rozhodování, sociální politiky pomáhajících profesí a oblastech samotné vědy. Aby mohl tento vědní obor správně fungovat, je nutné skloubit teoretické vzdělání, postoj ke společnosti a k pedagogické práci s praktickými dovednostmi. (Pospíšil, 2009) 14

Účel pedagogiky je tedy být normální vědou, což znamená rozvinutí těch podstatných znaků, které jsou charakteristické pro normální vědu: Jasně vymezený předmět zkoumání a jeho teorii. Výzkum a jeho metodologii. Infrastrukturu s podpůrnými institucemi pro fungování vědy. (Pospíšil, 2009) 1.3. Výchova Tak jako pojem pedagogika je i výchova v teoriích a učebnicích pedagogiky definována různými způsoby. Obecně lze napsat, že výchova je činnost, která společnosti zajišťuje předávání duchovního majetku z generace na generaci. Jde tu o zprostředkování vzorců a norem chování, komunikačních rituálů, hygienických návyků apod., které jsou prováděny z velké části prostřednictvím rodinné výchovy již od nejranějšího věku dětí. V tomto smyslu je výchova v pedagogickém pojetí hlavní složkou procesu socializace, kdy tímto pojmem rozumíme začleňování jedince do společnosti. (Šikulová, Kolář, 2003) Osobnost člověka, respektive jeho individualita, se utváří v průběhu ontogenetického vývoje působením různých činitelů. S určitými předpoklady se již dítě narodí. Tyto předpoklady představují vlohy, které mohou být děděny po předcích, nebo je dítě může získat v období před narozením. Již v okamžiku početí začínají na dítě působit okolní vlivy. Nejvýznamnější roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina, která má nejblíže vychovávanému dítěti, zejména po stránce citové. Na rodičovskou výchovu poté navazují a doplňují ji předškolní zařízení a později škola jako jeden z klíčových výchovných činitelů. Na výchově dětí a mládeže v době mimo vyučování mají podíl společně s rodinou také mimoškolní výchovné instituce a další subjekty. (Pávková, 2001) 15

Výchova v pojetí docenta Jiřího Pelikána je cílevědomým a záměrným vytvářením a ovlivňováním podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s individuálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností. (Pelikán, 1995) 1.3.1. Rysy výchovy S ohledem na skutečnost, že se ztotožňuji s ideou a většinou názorů v knize pana docenta Pelikána, uvedeme si několik základních typických rysů souvisejících s jeho vnímáním výchovy, které popsal ve své knize. 1. Spontánní formování osobnosti Cílem není výchova pro jakýsi budoucí život, ale bere se v úvahu již současný život žáka. Analyzují se podmínky jeho života, zvažuje se jejich vliv na tvorbě žákovy osobnosti a dochází ke snaze jich využívat, případně je ovlivňovat, nebo dokonce vytvářet a měnit. 2. Budování zkušenostního základu Snaží se ho podkládat nejen kognitivně, ale i emocionálně. Využívá se primárně nepřímého pedagogického působení, které by mělo být v souladu s přímým pedagogickým působením. 3. Vytváření vlastního uceleného obrazu světa a místa v něm Dítě vede k otevřenosti vůči světu, aby bylo schopno i ochotno přijímat podněty ze světa přicházející a akceptovat především ty z nich, které odpovídají pochopení vlastní lidské podstaty. 4. Pochopení rozhodovacího procesu a jeho zodpovědnosti Soudí, že základní chybou některých výchovných činitelů je řešení problémů za děti, které vychovávají. Ty pak nejsou schopné adekvátně reagovat na překážky či problémy a většinou neuspějí v důsledku naučené bezmocnosti. Proto by se měli úměrně jejich věku a chápání učit tuto skutečnost chápat a reagovat na ni. 16

5. Vytváření prostoru pro individuální rozvoj Upevňuje autenticitu člověka, umožňuje seberealizaci v lidském společenství a nesnaží se s ním manipulovat a přizpůsobovat ho jednomu vzoru. 6. Integrace osobnosti Vede žáka k tvorbě pevných představ o smyslu života, orientaci osobnosti, jasných hodnotových systémů, na vnitřně přijatých mravních zásadách. 7. Aktivní adaptace Chápe jako takové přizpůsobení podmínkám, které nepotlačuje osobitost jedince, ale umožňuje mu zachovávat si vlastní stanovisko a aktivně reagovat na vše, co se kolem něho děje v souladu s vlastním názorem na svět, orientací, mravními zásadami. 8. Sebepoznání Soudí, že dítě není jen objekt, ale především subjektem výchovy. Jde o vedení jedince k sebepoznání, protože právě ono je základním předpokladem toho, že se člověk může stát subjektem vlastního formování. 9. Překročení své situace Tato tendence k překročení sebe sama je nutným předpokladem dalšího rozvoje. Každý člověk by měl pochopit, odkud přichází, kdo je a kam směřuje. 10. Vnitřně svobodná osobnost přiznávající totéž právo všem ostatním Chápe tak, že hranice osobní svobody končí tam, kde začínají hranice svobody jiné osobnosti. To ovšem předpokládá vedení k empatii. 11. Prevence konformity Usiluje o to rozvojem intelektu, výchovou k sebeovládání, k rozvoji emocionality, posilováním sebedůvěry a narušováním sugestibility. (Pelikán, 1995) S pojmem výchova velmi úzce souvisí také pojem vzdělávání. Teoreticky je můžeme od sebe oddělit, ale prakticky jeden bez druhého nefunguje. Propojení těchto pojmů nazýváme tzv. výchovně vzdělávacím procesem. (Pelikán, 1995) 17

1.4. Vzdělávání Pojem vzdělávání bychom mohli definovat jako proces získávání poznatků, schopností a dovedností, neboli proces nabytí kulturního kapitálu. Vyústěním a jedním z cílů procesu vzdělávání je pak začlenění do kultury dané společnosti a účast na jejím rozvoji. Úroveň kultury dané společnosti, v níž vzdělávání probíhá, je však také determinantou a rámcem působení vzdělanostního systému. Ten je rozprostřen jak na nejrůznějších vzdělávacích institucích (rodina, škola), tak na sebe-vzdělávacích aktivitách jednotlivců. Formální vzdělání, které společnost nabízí svým členům a které je ze zákona povinné do určitého věku, poskytuje kvalifikaci k výkonu určité profese nebo je nutným předpokladem k jejímu získání. Zároveň je prostředkem nabytí společenské prestiže, která zpravidla stoupá s rostoucí úrovní vzdělání. Podstatný vliv na vzdělanostní aspirace člověka má jeho rodinné zázemí a vzdělanostní rodinné prostředí. (Simonová, 2015) 1.4.1. Pojmy související se vzděláváním Ve spojení s pojmem vzdělávání bude vhodné uvést také následující pojmy, které na sebe navazují: Vzdělání není jasně definováno, zaměňováno s termínem vzdělávání, prostřednictvím vzdělávacích procesů představuje osvojené vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty, normy, podle úrovně, stupně, druhu vzdělání se rozlišuje: základní, střední a vysokoškolské vzdělání, tento pojem je jedním ze socioekonomických ukazatelů charakterizujících populaci. (Vlčková, Pospíšil, 2009) 18

Vzdělanost často používaný termín, málokdy termín jasně definován, představuje jednak podíl osob v zemi s určitou úrovní vzdělání (jeden z indikátorů vzdělávání, př. indikátory OECD), v oblasti sociologie můžeme chápat jako vzdělanostní strukturu obyvatelstva (např. podíl všeobecně vzdělaných osob), představuje také kvalitu vzdělání poskytovaného školami. (Vlčková, Pospíšil, 2009) Vzdělavatelnost představuje schopnost jedince se vzdělávat, neboli potenciál jedince dosáhnout takové úrovně vědomostí, dovedností a návyků, která je v dané společnosti považována za vzdělání, ovlivněna biologickými faktory (genetickou zátěží, poškozením organismu, nemocemi aj.), psychologicky (úrovní kognitivních schopností, motivací, autoregulací aj.), pedagogicky (kvalitou edukačního působení), sociálně (kvalitou sociálního prostředí, socioekonomickým zázemím, dostupností vzdělávacích příležitostí a jiné). (Vlčková, Pospíšil, 2009) Vezmeme-li si opět pojem vzdělávání, i na jeho teorii je nahlíženo z různých úhlů pohledu. Základ teorie vzdělávání tkví vždy v představě, kterou si o realitě vzdělávání její tvůrce vytvořil, a tudíž je nutné ji vysvětlit. Někteří autoři jsou soustředěni spíše na popis filozofických základů svých teorií, jiní se zase věnují převážně popisu pedagogických strategií nutných k dosažení proměny každodenní skutečností. Je však třeba poznamenat, že volba hlavního tématu neznamená opuštění od ostatních aspektů vzdělávání. (Bertrand, 1998) 19

Uvedeme si některé příklady teorií společně s jejich stručným popisem. Využijeme klasifikaci teorií z knihy Soudobé teorie vzdělávání od Yvese Bertranda zahrnující sedm kategorií: spiritualistickou, personalistickou, kognitivně psychologickou, technologickou, sociokognitivní, sociální a akademickou. Cílem klasifikace je podle autora pouze vyčištění terénu a odhalení charakteristických a reprezentativních forem. (Bertrand, 1998) 1.4.2. Póly reflexe výchovy jako vodítko vzdělávacích teorií V tomto duchu je třeba chápat tuto klasifikaci vytvořenou podle čtyř prvků, které představují póly reflexe výchovy: subjekt (žák) obsah (předměty, disciplíny), společnost (druzí lidé, svět, okolí, univerzum), pedagogické interakce mezi těmito třemi póly (učitel, média a technologie komunikace). (Bertrand, 1998) Obrázek 1: Čtyři složky teorie vzdělávání Zdroj: Betrand (1998) 20

1. Pól subjektu Je zaměřen zejména na transcendentální a duchovní vztah mezi člověkem a univerzem, a na vnitřní dynamiku osobnosti (její potřeby, aspirace, touhy, pudy, energie atd.). Proto k němu řadíme proud spiritualistický a personalistický. 2. Pól společnosti - K němu můžeme přiřadit sociální teorie, jejichž cílem vzdělávání významná transformace společnosti. 3. Pól obsahu - Patří sem akademické teorie, kde vyučované poznatky, jako například klasická literatura a matematika, působí objektivně a na žáka či společnost nezávisle, co se týče lidské psychologie a sociálních struktur. 4. Interakce mezi třemi póly Mezi těmito třemi póly existují interakce pro ty teorie, které jsou více zaměřeny na didaktické aspekty. Patří sem technologické teorie, jež jsou zaujaty tvorbou modelů interakcí mezi subjektem, společností a obsahy, řadíme sem i kognitivně psychologické teorie zabývající se konstruktivistickými didaktikami vytvářených na základě psychologie učení, a poslední teoriemi, které jsou zaměřeny na interakci, jsou socio-kognitivní teorie, které studují obzvláště vliv sociálních a kulturních faktorů na učení. (Bertrand, 1998) Schéma č. 1 představuje tedy čtyři složky teorie vzdělávání, které následně využijeme k celkovému přehledu současných teorií vzdělávání, které budou rozděleny dle kladení důrazu na tyto póly. 21

1.4.3. Přehled současných teorií vzdělávání Abychom lépe pochopili přiřazení teorií k jednotlivým pólům, krátce si každou výše zmíněnou teorii charakterizujeme. Obrázek 2: Současné teorie vzdělávání podle čtyř složek Zdroj: Bertrand (1998) 1. Spiritualistické teorie Tento proud je nazýván také jako metafyzický nebo transcendentální. K teorii se přiklánějí obzvláště lidé, kteří nachází zájem v duchovní rozměru a smyslu života na této zemi. Z metafyzického pohledu se zabývají vztahem mezi lidským já a vesmírem. Mnoho podnětů k úvahám o vzdělávání je čerpáno z orientálního náboženství a filosofie. Jako dominantní zdroje jsou uváděny především zen-buddhismus a taoismus. 2. Personalistické teorie Též jsou nazývány jako humanistické, nedirektivní, organické, svobodné nebo otevřené jsou založeny na pojmech lidské já, svoboda a nezávislost osoby. V této teorii jde hlavně o vzdělávání osoby sebe samé, která se nachází v procesu učení. Samotná osoba by si měla řídit své vzdělávání a užívat při tom své vnitřní energie, zatímco úkolem učitele je usnadňovat ji učení. 22

3. Kognitivně psychologické teorie Studují u žáka rozvoj kognitivních procesů, jako jsou usuzování, analýza, řešení problémů, vytváření reprezentací, prekonceptů, mentálních obrazů atd. Základy těchto teorií jsou často vyhledávány ve výzkumech kognitivní psychologie, které se týkaly různých hledisek učení. 4. Technologické teorie Je možné se setkat také s názvy jako technickosystémové teorie či systémové teorie. Tyto teorie kladou důraz na zdokonalení předávání informací použitím vhodných technologií. Technologie představuje postupy, které vídáme v systémových přístupech a v koncipování výuky, ale i didaktické pomůcky pro komunikaci a pro zpracování informací (počítač, televize, video, magnetofon, DVD, CD atd.). Většina výzkumů těchto teorií se opírá o počítače, které velmi efektivně zpracovávají informace a současně se výzkumy věnují zlepšování kvality interakce mezi člověkem a právě počítačem. Tyto výzkumy mají vliv i v oblasti pedagogiky, ačkoliv se tak zatím děje velmi pomalu. 5. Sociokognitivní teorie U těchto teorií jde o sociální a kulturní interakce, které tvoří podobu pedagogiky a didaktiky. Pozornost je upírána obzvláště k problémům, které způsobují přehnaně psychologický pohled na vzdělávání a zaměřuje se na sociální a kulturní kontext poznání. 6. Sociální teorie Opírají se o princip vzdělávání, které umožňuje řešit problémy sociální, kulturní i problémy životního prostředí. Hlavním posláním těchto teorií je tedy příprava žáků řešit tyto problémy. 7. Akademické teorie Rovněž je můžeme najít pod názvy jako tradicionalistické, generalistické a klasické teorie. Soustřeďují se na předávání obecných poznatků. U tohoto proudu obecně platí, že úkolem vyučujícího je předat daný obsah a úkolem žáka se obsahu přizpůsobit. Počítá s učitelovým výkladem těch poznatků, které tvoří podstatu všeobecného vzdělání, a zdůrazňuje, že je neustále nutné mířit k vysoké kvalitě a ve studiu i v práci vyvinout maximální snahu. Předávají se tak 23

zároveň hodnoty jako disciplína, vytrvalá práce, úcta k tradici i k demokratickým hodnotám a také smysl pro občanskou zodpovědnost. (Bertrand, 1998) Nelze říci, kterou z teorií lze považovat za nejlepší. Každá teorie má jak své kladné tak i záporné stránky. Musíme však vzít v potaz, že nás svět se neustále vyvíjí. Teorie, které byly uplatňovány v období před několika staletími, nemusí být vhodně aplikovány i v současné době. Také velmi záleží na charakteru vzdělávání, které jsou jednotliví pedagogové zmocněni svým žákům předat v duchu dané školy. Nejideálnějším řešením se proto jeví nalezení rovnováhy mezi všemi teoriemi, což je ale vzhledem k lidské povaze téměř nemožné. Co pedagog, to názor. Více pravděpodobné a také velmi efektivní by podle mého názoru mohlo být hledání rovnováhy mezi teoriemi týkajícími se globálního problému vzdělávání a problémů vzdělávání daných celků. 24

2. Volný čas Volný čas je oborem, který má tendenci neustále se rozvíjet a který s sebou současně přináší i řadu problémů. Zahrnuje jak teorii, tak i praxi, které jsou pro tento obor velmi důležité a zároveň velmi náročné. Má velký význam pro děti a mládež, která jako perspektivní součást společnosti v kooperaci s generacemi dospělých zajišťuje jak kontinuitu, tak i potřebné zdokonalení dalšího vývoje. (Hofbauer, 2004) Volný čas tedy reprezentuje rozsáhlou sféru, na kterou nepůsobí pouze vlastní pravidla, zákony a normy. Podřizuje se jako součást souhrnného dění průmyslově společenského systému, organizace lidí a moderní kultury, respektuje působení všech determinant a nepřipouští odlišné chápání příčinných činitelů. (Vážanský, Smékal, 1995) Definici volného času můžeme obecně chápat jako čas, kdy člověk vykonává činnost, kde není pod tlakem povinností, které vyplývají z jeho sociálních rolí, zejména z pracovních a životních povinností. Výstižněji si jej můžeme charakterizovat pomocí činnosti, do které člověk vstupuje s určitými očekáváními, účastní se jí dobrovolně, a která mu přináší pocit uspokojení. Za hlavní funkce volného času jsou považovány: odpočinek (regenerace pracovních sil), zábava (regenerace duševních sil), rozvoj osobnosti (podílení se na vytváření kultury). (Hofbauer, 2004) Obsah i způsob využití volného času jsou významné v oblasti duševní hygieny. Čím více jedinec uspokojí své potřeby, tím lépe se jeho výkon odráží jak při studiu, tak i v pracovním procesu. Kvalitní a trvalé celoživotní zájmy prospívají i partnerským vztahům a výchově dětí v rodině. (Pávková, 2001) 25

2.1. Časové ztráty Do volného času se běžně zahrnují i časové ztráty, které jsou s některými činnostmi spojeny. Ty bychom však neměli do volného času započítávat. Vezmeme-li si časové ztráty z hlediska dětí a mládeže, do volného času nepatří vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uložené vzdělávání a jiné časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče). Avšak i z těchto činností si lze vytvořit své hobby, což můžeme vidět např. ve vztahu k přípravě i konzumaci jídla. (Pávková, 2001) 2.2. Význam a přínos volného času 2.2.1. Charta výchovy pro volný čas Pro lepší přehlednost o významu a přínosu oboru volného času, využijeme dokument s názvem Charta výchovy pro volný čas. Původní verze byla schválena v roce 1970 předchůdcem Světového sdružení pro rekreaci a volný čas (World Leisure and Recreation Association, WLRA), následně byla charta upravena tímto sdružením a její dnešní podoba byla přijata v červenci roku 2000. (WLRA, 2000) Účelem charty je podat informace vládám, nevládním organizacím a vzdělávacím systémům právě o významu a přínosech volného času, výchovy ve volném čase a výchovy pro volný čas. Současně také slouží jako návod pro činitele, kteří se přímo podílí na výchově (školy, obecní orgány a zařízení připravující pedagogický personál) a charta by jim měla proto předat informace o principech, na nichž mají být založeny postupy volno-časové výchovy. (Pávková, 2001) 26

2.2.2. Obsah charty výchovy pro volný čas Shrňme si tedy význam a přínos oboru volného času podle Charty výchovy pro volný čas do několika bodů. 1. Všichni lidé mají základní lidské právo provozovat ve volném čase aktivity, které jsou v souladu s normami a sociálními hodnotami jejich krajanů. Všechny vlády jsou povinny uznat a chránit toto právo svých občanů. 2. Ustanovení pro volný čas a kvalitu života jsou stejně důležité jako ty, které platí pro zdraví a vzdělávání. Vlády by měli zajistit svým občanům škálu přístupných volno-časových aktivit a rekreačních příležitostí v nejvyšší kvalitě. 3. Seberealizace je velmi významným zdrojem pro trávení volného času různými aktivitami. Proto by vlády měly zajistit takové prostředky vedoucí k získávání těchto dovedností a vědomostí potřebných k optimalizaci volno-časových zážitků. 4. Jednotlivci mohou využít svůj volný čas k seberealizaci, rozvoji osobních vztahů, zlepšení sociální integrace, rozvoji komunit a kulturní identity, stejně jako k podpoře mezinárodního porozumění, spolupráce a zvyšování kvality života. 5. Do budoucna by měly vlády zajistit dostupnost uspokojení volnočasovými aktivitami zachováním kvality fyzického, sociálního a kulturního prostředí své země. 6. Vlády by měly zajistit školení odborníků, kteří budou pomáhat jednotlivcům získávat osobní dovednosti, objevovat a rozvíjet jejich talent a rozšiřovat tak jejich svou paletu volno-časových a rekreačních příležitostí. 7. Občané musí mít přístup ke všem informacím o podstatě volného času a jeho možnostech, o jeho využití z hlediska zlepšení svých znalostí a získat tak přehled o rozhodnutích učiněných lokální a národní politikou. 27

8. Vzdělávací instituce musí vynaložit veškeré úsilí k výuce o podstatě a důležitosti volného času a ukázat svým žákům, jak využít tyto znalosti v osobním životě. (WLRA, 2000) Jak jsme již zjistili, do problematiky volného času patří i výchova a vzdělávání mimo školní prostředí. V následujících stránkách se proto budeme věnovat tomuto tématu, díky němuž postupně přejdeme k hlavní náplni této práce. 28

3. Mimoškolní prostředí, jeho výchovně-vzdělávací význam a činnosti Potřeba a snaha pedagogicky působit na volný čas jako na rychle se rozvíjející oblast života dětí a mládeže vedla k tomu, že se v některých zemích a postupně i po celé Evropě začala tato terminologie stále očividněji uplatňovat. Především to byl pojem výchova mimo-třídní, který představoval aktivity realizované školou mimo povinnou školní výuku, například v zařízeních volného času. (Hofbauer, 2004) Pedagogické ovlivňování volného času je důležitou oblastí výchovného působení, obzvláště z hlediska výchovy dětí a mládeže v mimoškolním prostředí. Nabízí možnost vést jedince k rozumnému využití volného času, tvořit hodnotné zájmy, uspokojovat lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a upevňovat jeho morální chování. Dalším důležitým úkolem mimoškolní výchovy je potřeba rozvoje celoživotního vzdělávání týkající se obzvláště zájmové činnosti člověka. Velmi preventivně také působí na společensky nevhodné a škodlivé formy chování, což je důležité obzvláště v současnosti, kdy narůstá kriminalita mládeže a snižuje se věk delikventů. Funkcemi, kterými si tedy můžeme charakterizovat mimoškolní výchovu jako významný faktor ovlivňující jedince v mimoškolním prostředí, jsou výchovně-vzdělávací, zdravotní a také sociální. Tyto funkce si později stručně charakterizujeme. (Pávková, 2001) V současné době v oblasti mimoškolní výchovy dochází k řadě změn, díky kterým tento typ výchovy klade důraz na: využití odbornosti a zájmů pedagogů při organizaci zájmové činnosti, respektování práv dítěte, zejména při využívání volného času, propojení zájmových činností s vyučování, využití jejich výsledků pro zkvalitnění výuky, zachování principu dobrovolnosti, individualizaci výchovného působení práci s malými sociálními skupinami, 29

vytváření heterogenních skupin dětí a mládeže (z hlediska věku, pohlaví, ), využívání specializace vychovatelů pro vedení zájmových činností, prostupnost jednotlivých typů výchovných zařízení, jejich spolupráci, vytváření nových typů zařízení a institucí pro volný čas podle regionálních podmínek a potřeb obyvatelstva zapojování rodičů a ostatních dospělých do činnosti dětí a mládeže, i vytváření nabídky pro společné aktivity, využití zájmových činností pro přípravu na budoucí povolání a uplatnění na trhu práce, integraci jedinců s handicapem do běžné populace, vytváření podmínek pro rozvoj spontaneity, aktivity a tvořivosti dětí a mládeže. (Pávková, 2001) 3.1. Funkce mimoškolní výchovy Jak jsme si již uvedli, mezi funkce mimoškolní výchovy můžeme uvést funkce výchovně-vzdělávací, zdravotní a sociální. Pojďme si jednotlivé funkce charakterizovat. 3.1.1. Výchovně-vzdělávací funkce Na tuto funkci je kladen velký důraz. Jde tu o snahu prostřednictvím různorodých a zajímavých činností děti a mládež motivovat ke smysluplnému využití volného času, k získávání nových znalostí, dovedností i návyků, které vedou k rozvoji poznávacích procesů a k celoživotnímu vzdělávání. Prostřednictvím praktických činností a zkušeností si pak děti a mladiství vytvářejí vlastní názor na život. (Pávková, 2001) 3.1.2. Zdravotní funkce Pro tuto funkci mimoškolní výchovy je charakteristická zejména kontrola režimu dne dětí a mládeže tak, aby podpořil jejich zdravý tělesný a duševní vývoj 30

v prostředí jim příjemném. Tím je myšleno střídání činností různé povahy, jako jsou tělesné činnosti, práce, odpočinek a podobně. (Pávková, 2001) 3.1.3. Sociální funkce Tato funkce ovlivňováním volného času dětí a péčí o ně velmi pomáhá jejich rodičům zbavit je starostí v době, kdy pracují nebo mají jiné povinnosti. Funkce má také možnost vyrovnávat rozdíly mezi odlišně fungujícími rodinami po stránce materiální či psychologické. Tím pomáhají zejména dětem a mladistvým, kteří pocházejí z nevyrovnaného rodinného prostředí. Funkce se tak dále podílí na utváření bohatých a žádoucích sociálních vztahů. (Pávková, 2001) 3.2. Činnosti mimoškolního prostředí Významné pro činnosti mimoškolního prostředí v oblasti volného času jsou prostory a zařízení mimo školu pro děti a mládež, které se v posledních desetiletích velmi rychle rozvíjí, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně. (Hofbauer, 2004) Tato zařízení mají přesně stanovené poslání z hlediska výchovy a vzdělávání, struktury, organizace, která jsou pod režií výchovných pracovníků. Ti jsou samozřejmě specificky připravení pro daný účel. Zařízení jsou ve svém poli působnosti stabilizujícím činitelem, který hromadí vědomosti z obsahu a metod působení mezi dětmi a mládeží. Koncepčně i prakticky by měly být schopny reagovat na potřeby společnosti i mladší generace. Podílí se na rozvoji různých stránek osobnosti (znalosti, dovednosti, postoje, odvaha nebo smysl pro spolupráci) jedinců, kteří tato zařízení navštíví a preventivně působí proti rizikům a důsledkům negativních závislostí, xenofobie a společenskému vylučování. (Hofbauer, 2004) 31

Obsahovou stránku mimoškolní výchovy tvoří různé typy činností, které si uvedeme níže. 1. Smyslem odpočinkových a rekreační činností je odstranění únavy z vyučování, obnova sil a kompenzace jednostranného zatížení žáků ve škole. Odpočinkové činnosti mají být fyzicky a psychicky nenáročné, zatímco rekreační činnosti jsou většinou zaměřené na pohybové aktivity a slouží právě jako kompenzace nedostatku pohybu ve škole. 2. Podstatou zájmových činností je rozvoj a kultivace zájmů dětí. Zájmové činnosti jsou chápány jako účelné aktivity, které se soustřeďují na uspokojování a rozvíjení potřeb, zájmů a schopností jedince. Tvoří nejvýznamnější součást obsahu mimoškolní výchovy. 3. Cílem veřejně prospěšných činností je vedení dětí k dobrovolné práci, která prospívá ostatním lidem vytvářením určitých hmotných či duchovních hodnot. Pokud se správně postupuje pedagogicky k žákům, mohou být tyto činnosti prostředkem výchovy, který ovlivňuje jejich biologický, psychický i sociální rozvoj. 4. Sebeobslužné činnosti se zaměřují na vedení žáků k samostatnosti v péči o vlastní osobu a majetek. Jejich obsahem je u jedince vypěstovat hygienické návyky, návyky kulturního chování a jednání s lidmi. (Pávková, 2001) Přípravou na vyučování se rozumí okruh činností spojených s plněním studijních povinností žáků tím, že opakuje, upevňuje a prohlubuje jejich vědomosti a dovednosti. (Pávková, 2001) 32

4. Příměstský tábor S návazností na předchozí teoretické poznatky se nyní dostáváme k hlavní náplni této práce, se kterou budeme pracovat i v praktické části. Tu představuje příměstský tábor. Příměstský tábor je takový druh tábora, který je pořádán za účelem smysluplného vyplnění volného času dětí v době, kdy se jim rodiče v důsledku pracovních povinností nemohou plně věnovat. Dalšími dílčími důvody pořádání tábora jsou: propagace oddílu, který tábor organizuje, s cílem náboru nových členů, získávání nových zkušeností či zisk pro osoby podílející se na organizaci tábora. Tento druh tábora se od klasických dětských táborů liší tím, že probíhá pouze v určitý časový úsek dne, bez přenocování a v městském prostředí, respektive poblíž místa bydliště dětí. Organizátorem (provozovatelem) příměstského tábora bývají nejčastěji střediska volného času, domy dětí a mládeže, tělovýchovné oddíly, školy, školní družiny, ale i občanská sdružení různých dětských organizací. (Špiříková, Kačer, 2007) O tyto tábory se v současné době projevuje velký zájem, a to zejména ze strany rodičů. Důvody jsou různé, avšak hlavním důvodem je nedostatek volného času rodičů na výchovu svých dětí v době letních prázdnin, a to především z pracovních důvodů. Dalšími důvody může být také špatná reakce dětí na odloučení od rodičů v případě klasických táborů nebo velká rozmanitost nabízených příměstských táborů. 33

4.1. Typy příměstských táborů Typy příměstských táborů si rozdělíme podle náplně programu, na kterou je tábor zaměřen. Univerzální Tento typ příměstského táboru je využíván nejčastěji. Je charakteristický různorodě pojatým programem, ve kterém se děti věnují více činnostem (např. hrají hry, sportují, malují, chodí na výlety ). (Špiříková, Kačer, 2007) Poznávací V tomto typu tábora jde hlavně o poznávání různých míst v okolí prostřednictvím vycházek a výletů. Každý výlet má jasný cíl, kterým může být například návštěva hradu, zámku, ZOO, aquaparku a jiných míst. Na výletech se hrají drobné hry, poznávají se památky a významná místa v okolí místa, kde se tábor pořádá. (Špiříková, Kačer, 2007) Specializovaný Tábor bývá většinou veden odborníky ve vybraném oboru např. výtvarníky, biology, počítačovými experty, sportovci, a dalšími, přičemž podle jejich specializace je zaměřen i program tábora. V tomto typu jsou tedy děti soustředěny na jednu hlavní činnost po celou dobu trvání tábora. Tím tak získají řadu znalostí a zkušeností z daného oboru, kterému se na táboře věnují. I na tomto typu příměstského tábora je však důležité, aby byl program rozmanitý. (Špiříková, Kačer, 2007) 34

PRAKTICKÁ ČÁST Tato část se zabývá samotným návrhem na organizaci příměstského dětského tábora. Pokud chceme vytvořit návrh organizace příměstského tábora, je nutné určit si motivaci, která nás k tomu vede. Zároveň je potřeba se předem seznámit s důležitými body, které se pojí právě s organizací. Tomuto tématu je věnován úvod praktické části. Dále je v této části provedena analýza trhu z hlediska konkurenčních příměstských táborů v Liberci. Za analýzou se nachází popis sportovních odvětví a pohybových aktivit, na které jsou jednotlivé turnusy zaměřeny, doprovázen popisem prostor, které jsem navrhl jako nejvhodnější pro uskutečnění tábora. V kapitole prostor tábora je také uveden návrh formy spolupráce s touto školou, který tvoří podklad pro další průběh této části bakalářské práce. Za touto kapitolou budou uvedeny informace o vyhledání vhodného personálu, který bude součástí tábora. Následně je sestaven program tábora na všechny čtyři turnusy. Předposlední položkou praktické části je propagace tábora. Na konci této části je rozebrána finanční kalkulace. Závěrem je uzavřena jak praktická část, tak celý projekt bakalářské práce. 5. Příprava na organizaci tábora 5.1. Motivace k tvorbě projektu Dříve než se pustíme do projektu organizace příměstského dětského tábora, je důležité ujasnit si motivaci k tvorbě tohoto projektu. Prvním bodem mé motivace je získání zkušeností v oblasti organizace tábora, které mohu později využít při svém současném hobby a zaměstnání. Další bodem je zájem nabídnout rodičům možnost využití volného času pro své děti jak zábavně, tak efektivně, což může později vést ke zlepšení životní úrovně v Liberci. Posledním bodem je plánovaný zisk. V prvním ročníku pořádání tábora je nutné počítat s případnou ztrátou, proto je důležité se zaměřit na co možná největší pokrytí všech nákladů obdrženými výnosy. 35

5.2. Body přípravy organizace Po ujasnění motivace k tvorbě projektu organizace příměstského dětského tábora je na řadě příprava pro samotnou organizaci. Shrňme si ji do několika bodů, které je nutné vzít v úvahu při přípravě organizace tábora: 1. Analýza trhu v okolí Provést sběr informací o konkurenčních táborech v okolí (cena, datum, zaměření tábora ). 2. Určení skupiny účastníků, délky trvání a data konání tábora Ujasnit si, pro kterou věkovou skupinu bude tábor určen a její rozmezí, stanovení počtu dnů trvání tábora a vyhledání vhodného data jeho uskutečnění. 3. Stanovení typu tábora Popřemýšlet nad zaměřením tábora z hlediska jeho obsahu (univerzální, poznávací, specializovaný). 4. Vyhledání vhodných prostor pro realizaci tábora Zajistit prostor, který bude nejvhodnější pro námi stanovený tábor. 5. Vyhledání vhodného personálu, který bude součástí tábora Zajistit kvalifikované lektory, vedoucí a zdravotníka, kteří se budou účastníkům po celou dobu tábora věnovat. 6. Sestavení programu tábora Vytvořit podrobný program tábora (časové rozvržení dne, rozdělení aktivit, určení míst, ve kterých budou aktivity probíhat ). 7. Materiálové a technické zajištění tábora Promyslet si, jaké vybavení bude na táboře potřeba, co budeme mít k dispozici a co je potřeba dodatečně zajistit. 8. Vytvořit podklady pro propagaci tábora Zamyslet se nad formami propagace pořádaného tábora (letáky, plakáty ). 9. Sestavení finanční kalkulace tábora Porovnat náklady s výnosy tábora a určit, při jakém počtu se tábor vyplatí realizovat. 36

Po ujasnění motivace a seznámení se s body organizace příměstského tábora je na řadě analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci. 5.3. Analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci Dříve, než byl zpracován návrh organizace příměstského dětského tábora, bylo potřeba provést průzkum trhu v tomto roce z hlediska konkurenčních příměstských táborů v Liberci. Vzhledem k faktu, že tento příměstský dětský tábor je zaměřen na sportovní odvětví či pohybové aktivity, je v analýze uvedena jen přímá konkurence. Ta představuje pouze příměstské tábory zaměřené na sportovní odvětví či pohybové aktivity. Z hlediska nepřímé konkurence byly vyhledány i jiné příměstské tábory, které však jsou charakterově odlišné v porovnání s mým návrhem příměstského dětského tábora. Analýza trhu byla provedena na základě těchto bodů: pořadatel tábora, místo pořádání tábora, datum pořádání tábora, zaměření tábora z hlediska věku účastníků a obsahu tábora, cena tábora. Ze získaných údajů z níže provedené analýzy trhu je v průběhu organizace příměstského dětského tábora nadále čerpáno. 37

Tabulka 1: Analýza trhu s příměstskými dětskými tábory v Liberci na rok 2015 POŘADATEL NÁZEV MÍSTO DATUM ZAMĚŘENÍ CENA FC Slovan Liberec FC Slovan Liberec A styl centrum Liberec Takt Liberec Kroužky Liduška Trampolíny Patrman DDM Větrník DDM Větrník Příměstské fotbalové prázdniny Příměstské fotbalové prázdniny Kouzelné léto s A stylem Léto s Taktem Taneční léto Nejen trampolína nás baví Turistika a sport Tanečnice a roztleskávačky DDM Větrník Tancem k radosti DDM Větrník Společenské tance Liberec, Staré Město Liberec, Staré Město Liberec, Horní Růžodol Liberec, Dolní Hanychov Liberec, Harcov Liberec, Horní Růžodol Liberec, Staré Město Liberec, Staré Město Liberec, Staré Město Liberec, Staré Město 20. 24. 7. 24. 28. 8. 10. 14. 8. 27. 31. 7. 17. 21. 8. Děti 9 10 let, fotbal Děti 6 8 let, fotbal 2 000 Kč 2 000 Kč 1. 3. 7. 1 300 Kč 7. 10. 7. Děti 6 12 let, 1 650 Kč tanec 13. 17. 7. 1 950 Kč 6. 10. 7. 13. 17. 7. 7. 10. 7. 7. 10. 7. 13. 17. 7. 13. 17. 7. 27. 31. 7. 10. 14. 8. 17. 21. 8. 24. 28. 8. 24. 28. 8. 17. 21. 8. 7. 10. 7. 20. 24. 7. Děti 6 14 let, tanec Děti 7 10 let, moderní taneční styly Děti od 4 14 let, trampolíny Děti 7 15 let, turistika, různé druhy sportů Děti 7 15 let, tanec a roztleskávačky Děti 8 11 let, tanec Děti 7 15 let, společenské tance 1 450 Kč 1 200 Kč 1 550 Kč 1 300 Kč 1 300 Kč 1 100 Kč 1 300 Kč 38

DDM Větrník Letem tanečním světem Liberec, Staré Město 3. 7. 8. Děti 6 13 let, různé druhy moderních a klasických tanců 1 300 Kč DDM Větrník Florbal Liberec, Staré Město 17. 21. 8. Děti 7 15 let, florbal 1 400 Kč DDM Větrník Sportovky Liberec, Staré Město 10. 14. 8. Děti 7 15 let, různé druhy sportu 1 300 Kč Škola bruslení Dětský příměstský in line kemp s angličtinou Liberec, Vesec 1. 3. 7. 1 890 Kč Děti 5 12 let, 6. 10. 7. kolečkové 2 490 Kč 10. 14. 8. brusle 2 490 Kč 17. 21. 8. zpestřené 2 490 Kč angličtinou 24. 28. 8. 2 490 Kč Judoclub Liberec Sportovní příměstský tábor Liberec, Horní Růžodol 6. 10. 7. Děti 5 12 let, zaměření na judo a další aktivity 1 500 Kč ZŠ Lesní Sportovci z Lesní Liberec, Staré Město 3. - 7. 8. Děti 6 12 let, zaměření na 10. 14.8. sport 1 500 Kč ZŠ Lesní MixDance Liberec, Staré Město 3. 7.8. Děti od 7 let, zaměření na tanec 1 500 Kč 7. 10. 7. Technická univerzita v Liberci Týdny pohybu hrou Liberec, Harcov 13. 17.7. 20. 24.7. 27. 31.7. 3. 7.8. 10. 14.8. Děti 6 14 let, zaměření na sport 1 450 Kč (první zkrácený termín 1 150 Kč) Zdroj: Vlastní 17. 21.8. 39

5.4. Dokumentace K organizaci tábora je nezbytné zajistit také potřebné dokumenty. Jako nejdůležitější dokumenty pro příměstský dětský tábor navrhuji tyto: přihláška na tábor, prohlášení o bezinfekčnosti, souhlas zákonného zástupce s podmínkami a pravidly tábora. Přihláška na tábor Jak bylo uvedeno v požadavcích u návrhu na spolupráci se ZŠ Lesní, požaduji po škole možnost podání elektronických přihlášek přes webové stránky organizace A-Z SCHOLA, se kterou škola v rámci přihlašování na příměstské tábory spolupracuje. Tento dokument bude tedy zpracován elektronickou formou po případném schválení spolupráce se ZŠ Lesní. Co se týče samotného přihlašování na tábor, rodiče budou moci přihlásit své děti do 30. 4. 2016. Prohlášení o bezinfekčnosti Toto prohlášení představuje zvláštní formu čestného prohlášení, kdy se zákonný zástupce dítěte zavazuje za jeho zdravotní stav, který nebude ohrožovat ostatní účastníky tábora. Bez tohoto dokumentu nemůže být dítě přijato k nástupu na tábor. Odevzdává se v den nástupu na tábor. Vzor prohlášení o bezinfekčnosti je obsažen v přílohách této bakalářské práce. Souhlas zákonného zástupce s podmínkami a pravidly tábora Tento dokument vyjadřuje informované rozhodnutí, kterým osoba zodpovědná za dítě vyjadřuje souhlas s určitou skutečností, v tomto případě s podmínkami a pravidly tábora. Taktéž jako u prohlášení o bezinfekčnosti nemůže být dítě na tábor přijato a odevzdává se v den nástupu na tábor. Jeho vzor je také k nalezení v přílohách této bakalářské práce. 40

6. Zaměření příměstského tábora Vymezení věkové skupiny Navrhuji, aby byl tábor určen pro začátečníky ve věku od 6 do 11 let. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že takto věkově vymezenou skupinu je možné bez větších problémů vést. K mladším dětem se již musí přistupovat se speciální péčí, u starších dětí je zase velká pravděpodobnost narušování tábora z hlediska morálního, pokud jsou ve skupině s mladšími jedinci. Aktivity musí být mladším účastníkům uzpůsobené, tudíž může dojít k riziku nezájmu o působení na táboře u starších účastníků. Počet účastníků Maximální počet účastníků, kteří se mohou zúčastnit tábora, stanovuji na 30. S překročením toho počtu účastníků jsou spojeny další náklady a povinnosti. Pro první ročník pořádání tohoto tábora je tedy maximální počet 30 účastníků dostačující. V případě, že by počet poptávajících osob výrazně převyšoval stanovenou kapacitu, situace by byla zvážena a kapacita případně navýšena. Termín a délka trvání tábora Termíny pro všechny turnusy příměstského dětského tábora plánuji na měsíc červenec roku 2016. Důvodem jsou letní prázdniny ve školách, díky kterým rodiče v době svých pracovních povinností vyhledávají pro své děti jak zodpovědný dozor tak, volno-časové vyžití. I z toho důvodu je délka trvání jednotlivých turnusů stanovena na 5 pracovních dní. Termíny turnusů jsou naplánovány následujícím způsobem: 1. turnus 4 8. červenec 2016, 2. turnus 11 15. červenec 2016, 3. turnus 18 22. červenec 2016, 4. turnus 25 29. červenec 2016. 41

Po stanovení termínů konání příměstského dětského tábora je třeba vyřešit problematiku zaměření tábora. Té je věnována následující kapitola. 6.1. Zaměření jednotlivých turnusů Rozhodl jsem se, že příměstský tábor zaměřím specificky. S ohledem na skutečnost, že současná mládež trpí nedostatkem pohybu a asociálním chováním v důsledku trávení většiny volného času na počítačích a také s přihlédnutím k mému vztah ke sportovní a pohybové činnosti, navrhuji tábor zaměřit jako sportovně-pohybový tábor, kdy každý turnus je věnován jinému sportovnímu odvětví či pohybové aktivitě. Zaměření turnusů je rozděleno takto: 1. turnus zaměření na florbal, 2. turnus zaměření na street dance, 3. turnus zaměření na basketbal, 4. turnus zaměření na aerobic. Uvedené sportovní odvětví či pohybové aktivity jsem si vybral především z důvodů začátečnické nenáročnosti a relativně malé finanční náročnosti, kterou rodiče prioritně vyhledávají. Důvodem pro zaměření se na basketbal a aerobic bylo nenalezení žádného příměstského dětského tábora s tímto zaměřením v analýze trhu. U florbalu a street dance byl důvodem výběru jejich pozoruhodný rozvoj a obliba mezi mládeží. Zároveň mám ke všem těmto sportům a pohybovým aktivitám blízký vztah, a to jak z důvodu osobní zkušenosti s danou aktivitou nebo z hlediska kontaktů na osoby, které tyto aktivity provozují. V této kapitole si tedy stručně popíšeme sportovní odvětví a pohybové aktivity, na které budou jednotlivé turnusy zaměřeny. 42