Využití systému Linux na pracovních stanicích

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Využití systému Linux na pracovních stanicích Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Dr. Jiří Rybička Stanislav Drdla Brno 2006

Na tomto místě bych rád poděkoval docentu Rybičkovi za jeho cenné rady a také všem, kteří přispěli při psaní této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořil samostatně s použitím literatury a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2006...

Abstract Drdla, S. The use of the Linux system on work stations. Bachelor's Thesis, Brno 2006. This thesis deals with the possibilities of setting up an office with minimal costs regarding software, using Open Source products. It describes the software equipment of the office and possible drawbacks or non-availability of specialized software with the Open Source licence. The result is this project detailing a small office with the minimum expenditure on the necessary software, and a summary of problems connected with transition to the Linux platform. Abstrakt Drdla, S. Využití systému Linux na pracovních stanicích. Bakalářská práce. Brno, 2006. Práce se zabývá možnostmi zřízení kanceláře s minimálními náklady na software za použití Open source produktů. Popisuje softwarovou výbavu kanceláře a případné nedostatky či nedostupnosti specializovaného software s licencí Open source. Výsledkem je návrh malé kanceláře s co nejmenšími náklady na potřebný software a shrnutí problémů spojených s přechodem na platformu Linux.

Obsah 1 Úvod a cíl práce...6 1.1 Úvod...6 1.2 Cíl práce...6 2 Přehled Literatury...7 3 Analýza problému...8 3.1 Výhody Linuxu...8 3.2 Co je Linux?...8 3.3 Volba distribuce...9 3.4 Grafické uživatelské prostředí...10 3.4.1 Správce pracovní plochy KDE...10 3.4.2 Správce pracovní plochy GNOME...12 3.4.3 Správce pracovní plochy IceWM...13 3.5 Porovnání prostředí MS Windows a linuxové distribuce Fedora...13 3.6 Porovnání kancelářských balíků MS Office a OpenOffice.org...14 3.6.1 Převod dokumentů z MS Office...15 3.6.2 Nároky na systémové prostředky a rychlost spouštění aplikací...16 3.7 Spouštění aplikací pro MS Windows (MS DOS) v Linuxu...17 3.7.1 Emulátor Wine...17 3.7.2 Emulátor Win4Lin...18 3.7.3 Emulátor CrossOver Office...18 3.7.4 Emulátor VMware...18 3.7.5 Emulátor DOSemu...19 3.8 Překážky pro větší rozšíření Linuxu na stolních počítačích...19 4 Metodika...22 5 Návrh řešení...23 5.1 Volba distribuce...23 5.2 Obsah distribuce (softwarová výbava)...23 5.3 Rozšíření o další software...24 5.3.1 Účetní program...24 5.3.2 Daňová kancelář...25 5.3.3 Antivirový program...25 5.3.4 Volání přes Internet...25 5.3.5 Účetní průvodce...26 5.4 Shrnutí ceny...26 6 Diskuze...29 7 Závěr...31 8 Použitá literatura a Internetové zdroje...32 Seznam tabulek...35 Seznam obrázků...36

6 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Zřízení kanceláře s sebou nese řadu problémů a jedním z nich je její softwarová výbava. Dominantní postavení na trhu zaujímá se svými produkty nepochybně firma Microsoft. Mezi její nejznámější produkty patří operační systém Windows a kancelářský balík MS Office. Zajímavou alternativou, zejména z finanční stránky, se jeví využití software dostupného zdarma nebo s minimálními náklady. Tyto podmínky splňují aplikace šířené pod licencí GNU GPL (česky všeobecná veřejná licence GNU, tedy licence pro svobodný software). Jedná se nejen o alternativní operační systém Linux, ale například i o kancelářský balík OpenOffice.org a další. Jedním z možných řešení tohoto problému je využití právě těchto volně šiřitelných programů (programů s licencí Open source). Tato práce má za úkol zjistit, zda je možné malou kancelář provozovat bez placeného software, popřípadě s co nejmenšími náklady na pořízení potřebného softwaru. To v případě, že nebude dostupná potřebná bezplatná verze softwaru jedná se především o specializované účetní, případně návrhářské programy. Součástí práce je také porovnání základních funkcí operačních systémů Windows společnosti Microsoft Corporation a distribuce Fedora (vyvíjená společností Red Hat, Inc.) a kancelářských balíků Microsoft Office společnosti Microsoft Corporation a OpenOffice.org 2.0 (bude-li dále v textu uvedeno pouze OpenOffice.org je myšlena verze 2.0) společnosti Sun Microsystems, Inc. Stranou nezůstane ani problematika přechodu od zažitého prostředí vytvořeného firmou Microsoft Corporation k Open source programům, které se snaží maximálně ulehčit přechod na tuto platformu zejména svým grafickým zpracováním a velmi podobným, ne-li stejným, ovládáním jako v případě dříve zmíněných komerčních programů. V práci se mohou vyskytovat názvy, které jsou ochrannými známkami. 1.2 Cíl práce Cílem této práce je dát základní přehled problematiky softwarové výbavy kanceláře na bázi programů s licencí Open source, možné komplikace či překážky při hledání vhodného programového vybavení kanceláře (již dříve zmíněné účetní programy, CAD aplikace) a ulehčení rozhodování v případě, že podnikatel bude stát před otázkou jednoduchého, ale finančně nákladnějšího řešení (komerční software) nebo složitějšího, ale výrazně levnějšího řešení (maximální využití programů s licencí Open source). Součástí této práce je návrh softwarového vybavení malé kanceláře s vyčíslením finanční úspory oproti kanceláři postavené na placených programech a uvedením problémů při přechodu z platformy MS Windows na platformu Linux.

7 2 Přehled Literatury Problematika zřízení kanceláře je poměrně obsáhlý problém a není tedy možné shrnout všechny aspekty do jedné knihy. Na trhu je velké množství prací pojednávajících o práci v Linuxu, ovládání jednotlivých programů kancelářského balíku MS Office, grafických a mnoha dalších programů potřebných pro každodenní, nejen kancelářskou, práci. Jako základní příručku pro práci s Linuxem lze doporučit knihu Přecházíme na Linux (1) a také knihu Poznáváme Linux (2). Každá z těchto knih popisuje důvody a vznik alternativního operačního systému Linux, jeho ovládání a možné komplikace při přechodu z operačního systému MS Windows. Věnují se i kancelářskému balíku OpenOffice.org a dalším programům, které jsou distribuovány spolu se základní instalací Linuxu. Nepřeberné množství článků a rad lze najít na Internetu. Mezi stěžejní zdroje lze bezpochyby zařadit české stránky: Linux (3), ABC Linuxu (4), Root.cz (5), Linux Software (6) věnující se různým distribucím Linuxu, otázkám srovnávání Linuxu a MS Windows. Lze zde najít mnoho rad i softwarovou podporu. Dále anglické stránky CodeWeavers (7) Wine HQ (8), VMware Virtualization Software (9), které se věnují problematice využívání programů psaných pro MS Windows na platformě Linux a poskytují řešení této problematiky. Důležitým zdrojem aplikací jsou také stránky Freshmeat.com (10).

8 3 Analýza problému 3.1 Výhody Linuxu Vzhledem k rozmanitosti polí působnosti jednotlivých podnikatelských subjektů a jejich potřeb není možné stanovit jedno konkrétní a obecně platné řešení pro zřízení kanceláře. Každý subjekt má své vlastní specifické požadavky, které je třeba řešit individuálně. Avšak základ každé kanceláře bude operační systém a balík kancelářských aplikací, umožňující práci s dokumenty, tabulkami a dalšími typy souborů (například obrázky, soubory typu PDF, databáze a další). Základem kanceláře tedy bude jedna z distribucí Linuxu. Základním atributem Linuxu je svoboda volby. Je k dispozici zdarma, takže jeho vyzkoušení či používání nebrání finanční bariéry. Je možné si ho stáhnout z Internetu (bez nároku na podporu ze strany distributora) nebo si zakoupit tzv. krabicovou verzi, kdy uživatel za poplatek získá nejen samotnou distribuci Linuxu (rozšířenou o aplikace dodávané firmou, která tuto distribuci šíří), ale navíc také technickou podporu distributora. Druhou výhodou Linuxu je jeho robustnost. Je to systém velmi stabilní a spolehlivý. Díky mechanismu přístupových práv lze dobře nastavit, kdo co smí v systému dělat. Většina Linuxu má tato práva přednastavena velmi rozumně, takže zde téměř neexistují počítačové viry. (2). 3.2 Co je Linux? Linux je operační systém, který ideově vychází z Unixu, jehož základy byly položeny koncem šedesátých let a je dodnes často používán na výkonných serverech a grafických pracovních stanicích. Linux se svým vnějším chováním Unixu podobá, uvnitř je však naprogramován jinak. Vytvořil jej finský student Linus Torvalds a na dalším vývoji systému spolupracuje řada programátorů z celého světa. Jedná se o jeden z tak zvaných Open source projektů. Nejedná se pouze o přístup k základnímu (zdrojovému) kódu, ale podmínky distribuce programu šířeného pod Open source musí splňovat všechna kritéria této licence. Patří sem volná redistribuce (tedy další šíření produktu bez úplaty), odvozené produkty musí dovolovat další bezplatné šíření a další modifikace. Přesné znění definice pojmu Open source v anglickém jazyce je možné najít na Internetových stránkách Open Source Initiative OSI (11). Operační systém tvoří dvě základní části. Je to jádro, které má na starosti vlastní běh počítače. Řídí práci s pamětí, procesorem, disky a dalšími prostředky. Uživatel s ním však nikdy nepřijde do styku. Ten využívá druhou složku operačního systému, kterou jsou nejrůznější programy, například na kopírování souborů, jejich editaci, tisk apod. I na Linux lze pohlížet dvěma způsoby. Samotný Linux je vlastně jádro operačního systému. Právě toto jádro je vyvíjeno pod vedením Linuse Torvaldse a je jednotícím prvkem

9 všech Linuxů. Když se k jádru přidají potřebné programy, aby vznikl kompletní a použitelný operační systém, vznikne takzvaná distribuce. Existuje celá řada různých distribucí. Všechny mají společný základ jádro Linuxu a soubor programů, které lze nalézt v každém Linuxu. Ty pocházejí z daleko staršího projektu GNU ( GNU General Public License, GNU GPL (česky všeobecná veřejná licence GNU ) je licence pro svobodný software, která spolu s licencí GFDL tvoří základ celého projektu GNU. Zdrojové kódy Software pod GPL mohou být svobodně upravovány a používány, šířeny však musí být opět pod GPL (jestliže se je rozhodnete dále šířit), a to obvykle bezplatně (příp. za cenu distribučních nákladů). Binární formy software používající GPL však mohou být poskytovány za libovolně vysokou úplatu. Ke GPL softwaru musí jeho autor/upravitel na požádání zdarma poskytnout zdrojové kódy. Odvozená díla musí být licencována také pod GPL. Z tohoto důvodu se někdy GPL hanlivě označuje jako tzv. virová licence. (12). Cílem projektu GNU bylo vytvářet kvalitní volně šiřitelné programy. Spoluprací Linuxu a GNU tak vznikl kompletní operační systém, který je k dispozici zdarma včetně svých zdrojových textů. Zásadní odlišnosti jednotlivých distribucí je způsob instalace a konfigurace, složení aplikačních programů a často také vzhled grafického prostředí. Z těch nejrozšířenějších lze jmenovat Red Hat, Fedora, Debian, SuSE, Mandrake či Slackware. 3.3 Volba distribuce Jak již bylo řečeno každá z distribucí je jiná a to nejen z grafického hlediska, softwarové výbavy (tedy programů dodávaných navíc jednotlivými distributory), ale i z hlediska potřeby technické znalosti uživatele. Na trhu jsou distribuce vhodné pro začátečníky, kde se vše děje bez zásahu uživatele a tedy i možnosti ovlivnění chování systému (jedná se zejména o instalaci a nastavení Linuxu, kdy uživatel následuje jednoduché kroky zobrazující se na monitoru), ale i distribuce vyžadující různé stupně pokročilosti, kdy je již uživateli dána větší možnost zasahovat do samotného chodu Linuxu a tedy si ho upravit podle svých přání. Nebezpečí těchto více technicky náročných verzí je případný nezdar již při instalaci Linuxu, případně jeho poškození v průběhu užívání a z toho plynoucí případné nebezpečí ztráty dat. Přestože Linux patří mezi bezpečné a stabilní systémy, je možné ho neopatrnou manipulací poškodit. Tomuto se snaží distributoři zabránit nabídkou Linuxových distribucí s různým stupněm pokročilosti obsluhy a je jen na uživateli, aby zvážil své schopnosti. Obavy ze složitosti nastavení Linuxu, jeho instalace a absence grafického rozhraní podobného MS Windows byly dříve hlavním argumentem proti využití Linuxu. Dnes jsou již dostupné instalace, které lze zprovoznit během několika málo minut a jejich instalace je stejně snadná jako instalace konkurenčního softwaru MS Windows od společnosti Microsoft Corporation.

10 3.4 Grafické uživatelské prostředí Vedle klasického textového rozhraní nabízí Linux také rozhraní grafické. To uživateli nabízí podstatně příjemnější prostředí. Důležitou výhodou Linuxu je, že i v grafickém prostředí jsou stále k dispozici textové příkazy, které v řadě případů bývají rychlejší. Grafická nadstavba Linuxu se nazývá okenní systém X (X Window System). Samotný systém X Window není grafickým uživatelským rozhraním. Uživatel se nepohybuje přímo v něm, ale ve správcích pracovní plochy. Ve srovnání s grafickým prostředím jiných operačních systémů má dvě zvláštnosti: je síťově orientované (to znamená, že program může běžet na jednom počítači, zatímco uživatel jej ovládá z jiného stroje, jeho vnější projevy (podoba oken, způsoby ukládání, a podobně) nejsou pevně zabudovány. Tyto činnosti zajišťuje speciální program, tak zvaný správce oken (Window manager). Změní-li se správce oken, bude se i grafické prostředí chovat úplně jinak. Správců pracovní plochy existuje velké množství, ale mezi nejznámější a nejrozšířenější patří KDE a GNOME. (2). V mnoha distribucích jsou součástí standardní instalace správci pracovní plochy KDE a GNOME. Je tedy možné se s nimi blíže seznámit, vyzkoušet si jejich funkce, přednosti a nedostatky. Možnost výběru správce pracovní plochy je na úvodní obrazovce (v místě, kde se zadávají přihlašovací údaje), tedy není nutné nic přenastavovat. Pouze se změní vzhled pracovní plochy, všechna osobní nastavení a data zůstanu bez změny. Výhodou KDE (GNOME) oproti MS Windows je možnost rozdělení pracovní plochy na více virtuálních ploch. Tato funkce je součástí správce okenního systému. (Pro MS Windows také existují možnosti jak rozšířit pracovní plochu o další virtuální pracovní plochy. Jedná se o programy třetích stran, tedy ne o funkci systému. Z toho vyplývají případné problémy, například nestabilita tohoto rozšíření.) Pokud je potřeba pracovat s velkým množstvím programů, dokumentů nebo mít hodně otevřených webových stránek ve stejný okamžik, je vhodné si některé z těchto činností přesunout na jinou plochu. Je například možné si vyhradit jednu plochu na práci s Internetem, ve druhé pracovat s textovým dokumenty a ve třetí s grafikou. V základním nastavení je možné využít čtyři virtuální pracovní plochy, jejich počet je však možné zvýšit až na třicet šest. To vše vede ke značnému zlepšení orientace v systému. 3.4.1 Správce pracovní plochy KDE Zkratka KDE znamená K Desktop Environment (prostředí pracovní plochy K) a písmeno K je pro ni symbolické. Řada aplikací určených pro KDE jím zahajuje své jméno (KWrite, KCalc). Prostředí KDE se do značné míry podobá prostředí MS Windows, takže uživatelé, kteří přecházejí na Linux budou mít tento přechod velmi usnadněný.

11 KDE je bezesporu nejrozšířenějším a nejoblíbenějším správcem pracovní plochy, který byl pro Linux kdy vytvořen. Má sice své nedostatky, ale při práci na počítači s dostatečným výkonem, nabídne KDE to nejlepší, co vůbec můžeme od grafického rozhraní chtít. Výhodou KDE jsou i široké možnosti přizpůsobení pracovní plochy uživateli. Koncepce KDE je velmi vhodná pro začínající uživatele. Obr. 1: Pracovní plocha KDE Na liště v dolní části obrazovky je ikona F pro přístup k hlavnímu menu (obdoba tlačítka START ve Windows XP), dále ikona pro spouštění Internetového prohlížeče a emailového klienta. Následují čtyři očíslovaná okénka, pomocí nichž se lze jednoduše přepínat mezi čtyřmi virtuálními pracovními plochami. Na pravé straně nalezneme informaci o aktuálním čase, datu a stavu baterie (snímek byl pořízen na notebooku). Další ikony pro rychlé spouštění oblíbených aplikací je možné přidat. Součástí KDE je i balík kancelářských, grafických a multimediálních programů, dále zde nechybí ani řada her, specializovaných aplikací vědeckého rázu (z oblasti chemie, biologie, zeměpisu či astronomie) a také nástroje pro práci s Internetem. Název KDE byl odvozen od komerčního správce pracovní plochy CDE, který je rozší

12 řený především na Unixovém systému Solaris od společnosti Sun Microsystems. Cílem projektu KDE však bylo vytvoření volně šiřitelé alternativy. 3.4.2 Správce pracovní plochy GNOME Zkratka GNOME znamená GNU Network Object Model Environment. Ve srovnání s KDE je tento projekt poněkud volnější. Základem vývoje jsou především klíčové technologie a komponenty pro uživatelské rozhraní. Uživatel má větší volnost při jejich skládání do výsledné podoby. (2). KDE využívá již od počátku knihovnu Qt. Ta však v KDE 1 byla šířena jako komerční ne tedy jako free software či Open source. Free software, ve významu svobodný software, definují tyto čtyři svobody: svoboda používat program za jakýmkoliv účelem; svoboda studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám; svoboda redistribuovat kopie programu, takže můžete pomoci přátelům; svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita. Samotné sousloví free software má v angličtině však také druhý význam, který znamená software zadarmo, tedy něco zcela odlišného. Tomu se však obvykle říká freeware. (13). Protože se k licenci, která se s Qt pojila, vázalo i mnoho omezení, rozhodla se řada vývojářů v Linuxové komunitě pro tvorbu vlastního správce pracovní plochy, který by nevyužíval programovou knihovnu Qt, ale Gtk. Výsledkem jejich práce se stal správce pracovní plochy GNOME. Obr. 2: Pracovní plocha GNOME

13 Protože však ze strany uživatelů KDE byla cítit značná nevole k omezující licenci a řada jich přecházela na GNOME, rozhodli se majitelé knihovny Qt, že ji začnou šířit pod licencí GNU GPL. V tu chvíli se ze dvou soupeřících konkurentů staly opět dva spřátelené projekty. GNOME stejně jako KDE bylo propracováno téměř k dokonalosti. GNOME je druhým nejoblíbenějším správcem pracovní plochy, nicméně není až tolik nakloněno uživatelům MS Windows. Na rozdíl od KDE je lišta v horní části obrazovky a místo jednoho menu jsou zde uvedeny tři: Aplikace (zde jsou aplikace roztříděny do kategorií podle účelu, grafika, hry, internet...), Místa (přístup ke složkám, jednotkám a síťovému okolí počítače) a Prostředí (zde jsou možnosti nastavení počítače a odhlašování ze systému). Dále jsou na liště ikony pro rychlé spuštění oblíbeného Internetového prohlížeče, e-mailového klienta (implicitně nastavené aplikace lze změnit), textového editoru OpenOffice.org Writer, aplikaci pro tvorbu prezentací a webových stránek OpenOffice.org Impress a tabulkového procesoru OpenOffice.org Calc. Na pravé straně lišty pak opět informace o stavu baterie a aktuálním času. Na dolní liště je v levém rohu ikona pro okamžité minimalizování všech otevřených oken a vpravo čtyři okénka pro přepínání mezi virtuálními pracovními plochami. Stejně jako v případě KDE je možné si druh i počet ikonek přizpůsobit svému vkusu. 3.4.3 Správce pracovní plochy IceWM Dalším správcem pracovní plochy je například IceWM. Není tak honosný jako KDE nebo GNOME, ale právě to předkládá jako svoji největší přednost. Nezabírá totiž tolik místa na disku a ani tolik operační paměti. U většiny dnešních počítačů však otázka diskového prostoru ani paměti není relevantní. Uživateli nabízí základní ovládací prvky, které může pro svou práci vždy potřebovat. Sází na jednoduchost a snadné ovládání. Není však vhodný pro začátečníky, protože konfigurace a lepší pochopení tohoto správce pracovní plochy vyžadují již bližší znalosti systému. Dále se tedy zaměříme jen na správce KDE a GNOME. 3.5 Porovnání prostředí MS Windows a linuxové distribuce Fedora Při pohledu na plochu správce plochy KDE (Obr. 1) a GNOME (Obr. 2) ihned po instalaci lze konstatovat, že nejvíce podobné pracovní ploše MS Windows XP (Obr. 3) je grafické prostředí KDE. Jedná se zejména o umístění lišty (Windows XP a KDE ji mají dole, GNOME nahoře i dole) a rozvržení menu. Grafické ztvárnění je však velmi podobné a přechod z grafického prostředí MS Windows na grafické prostředí Linuxu tedy nebude obtížné ani pro uživatele začátečníka bez ohledu na volbu správce pracovní plochy. Zmíněná distribuce Fedora je plně lokalizovaná do češtiny (tedy včetně nápovědy). Případné nejasnosti v prvních chvílích používání je tedy s její pomocí možné řešit. Ovládání je však intuitivní a vše potřebné je již nainstalované a připravené k použití. Pro uživatele přecházející z MS Windows XP bude obeznámení se s prostředím KDE otázkou několika

14 málo minut. Obr. 3: Pracovní plocha MS Windows XP 3.6 Porovnání kancelářských balíků MS Office a OpenOffice.org Kancelářský balík MS Office se skládá z těchto aplikací: Word (textový editor), Excel (tabulkový procesor spolu s nástroji pro tvorbu grafů), PowerPoint (nástroj pro tvorbu prezentací), Access (nástroj na práce s databázemi), Outlook (poštovní klient). Kancelářský balík OpenOffice.org se skládá z těchto aplikací: Writer (textový editor), Calc (tabulkový procesor spolu s nástroji pro tvorbu grafů),

15 Impress (nástroj pro tvorbu prezentací), Draw (kreslící program pro vektorovou grafiku), Math (program pro tvorbu matematických vzorců, obdoba MS Equation), Base (nástroj na práce s databázemi). Z uvedených seznamů je patrné, že oba kancelářské balíky poskytují vše potřebné pro kancelářskou práci. V dnešní době se dá předpokládat, že většina uživatelů má nějaké zkušenosti s kancelářským balíkem MS Office. Zmíníme tedy jen některé z funkcí, které jsou v OpenOffice.org oproti MS Office navíc. Jedná se zejména o možnost exportu souborů do formátu PDF. Dokumenty uložené v tomto formátu se dají prohlížet zdarma dostupným programem Adobe Reader, který však neumožňuje provádění změn (je to jen prohlížeč). Díky tomu vypadá dokument na všech počítačích (platformách) stejně. Odpadá tedy problém spojený s přenositelností dokumentů (viz kapitola 3.6.1). Nevýhodou je zmíněná nemožnost úpravy tohoto souboru (respektive potřeba dalšího programového vybavení od firmy Adobe, konkrétně Adobe Acrobat, který však již není dostupný zdarma). Na platformě MS Windows je možné doplnit funkci tvorby PDF pomocí programu PDF Creator, který v systému vytvoří virtuální tiskárnu. Při tisku na této tiskárně se vytváří vlastní soubor ve formátu PDF. Pro ulehčení práce při psaní je v OpenOffice.org možné využít služeb průvodce. Jedná se o nástroj, který shromáždí vámi zadávané údaje a vytvoří z nich přehledný a pěkně rozvržený dokument, který by v ideálním případě měl odpovídat vašim původním představám. Je samozřejmě možné vytvořit vlastní dokument, bez pomoci zmíněného průvodce. Nutno podotknout, že kancelářský balík OpenOffice.org je multiplatformní aplikací, je tedy dostupný i na další platformy, mezi něž patří například Mac OS a samozřejmě i Windows. 3.6.1 Převod dokumentů z MS Office Bezesporu nejrozšířenějším kancelářským balíkem je MS Office od společnosti Microsoft Corporation. OpenOffice.org umožňuje importovat dokumenty ve formátu pro MS Office a s plnou podporou všech funkcí, na které jsme s MS Windows zvyklí, s nimi umí pracovat. Dokáže však také exportovat námi vytvořené soubory do formátu pro MS Office, takže pokud v Linuxu vytvoříme nějaký dokument a ten předáme uživateli MS Windows, bude schopen jej přečíst a nepozná žádný rozdíl. (1). Toto platí pouze v případě, že se jedná o běžný text, případně jednoduché tabulky. Jakmile se jedná o složitější text, dochází (díky uzavřenosti definice formátů společnosti Microsoft Corporation) k nekorektnímu překladu těchto nastavení. V praxi to znamená, že soubory vytvořené v některé z aplikací MS Office a následně otevřené v příslušné aplikaci OpenOffice.org jsou buďto ve zcela jiném formátu nebo úplně nepoužitelné (zejména při složitých vzorcích v tabulkách, kdy MS Office a OpenOffice.org využívají jiných označení jednotlivých funkcí). (Většina uživatelů MS Office však používá pouze základní funkce jednotlivých programů. S převodem takto vytvořených datových souborů (doc, xls) problémy nejsou.) Neúplná kompatibilita formátů souborů a tedy ztížená přenositelnost je jedním

16 z hlavních důvodů menšího rozšíření kancelářského balíku OpenOffice.org. Tento problém by mohl být vyřešen pomocí jednotného formátu dokumentů, kterým je OpenDocument. Tento formát však společnost Microsoft Corporation ve svých produktech zatím nepodporuje. Formát OpenDocument (ODF) neboli OASIS Open Document Format for Office Applications (OASIS otevřený formát dokumentu pro kancelářské aplikace) je otevřený souborový formát určený pro ukládání a výměnu dokumentů vytvořených kancelářskými aplikacemi. ODF zahrnuje textové dokumenty (jako např. poznámky, knihy, dopisy aj.), prezentace, tabulky a grafy. Standard ODF byl vyvinut sdružením OASIS a vychází ze staršího souborového formátu používaného aplikacemi OpenOffice.org. Formát ODF (i OpenOffice.org) je založen na XML. Formát OpenDocument je od 3. května 2006 standardizován Mezinárodní organizací pro normalizaci jako standard ISO/IEC 26300. Termín otevřený vychází především z toho, že formát byl vyvinut veřejně množstvím organizací, jeho specifikace je veřejně přístupná a formát může být použit libovolnou aplikací bez omezení. Účelem formátu OpenDocument je nabídnout otevřenou alternativu uzavřeným formátům, především od společnosti Microsoft (DOC, XLS a PPT využívané kancelářským balíkem Microsoft Office, ale také licencovanému formátu Microsoft Office Open XML). Společnosti a jednotlivci, kteří pracují s formátem OpenDocument, se vyhnou závislosti na jednom dodavateli kancelářských aplikací a mohou svobodně přecházet mezi jejich dodavateli (například po ukončení vývoje jejich stávajících aplikací nebo změně ceny či licence (14). Samotná konverze je transparentní a provádí se otevíráním a ukládáním v menu Soubor. Tedy provedením standardního úkonu Otevřít, Uložit nebo Uložit jako. Při ukládání je nutné zvolit možnost Uložit jako a zde typ RTF nebo DOC, protože standardně se dokumenty vytvořené v OpenOffice.org ukládají ve formátu ODT, který je jedním z formátů OpenDocument. 3.6.2 Nároky na systémové prostředky a rychlost spouštění aplikací Při porovnání kancelářských balíků OpenOffice.org a MS Office je (kromě obsažených funkcí) důležitá také otázka rychlosti spouštění jednotlivých aplikací a velikost operační paměti. Toto porovnání provedl George Ou (15). Z jeho testů vyplývá, že se komerční produkt MS Office spouští o několik sekund rychleji než OpenOffice.org (Tab. 1) a také má výrazně nižší nároky na paměť (Tab. 2).

17 Tab. 1: Vytvoření a otevření souboru v aplikacích Calc 2.0 a Excel 2003 Calc ODS Calc SXC Excel XLS Excel XML Excel ZIP XML Vytvoření souboru 179 sec 184 sec 1 sec 13 sec 18 sec Otevření souboru 141 sec 161 sec 2 sec 38 sec 47 sec Využití operační paměti 234 496 KB 232 932 KB 89 164 KB 41 980 KB - Tab. 2: Požadavky na operační paměť (pouze aplikace bez vložených dat) Aplikace Využití operační paměti Měřený proces Write 37 660 KB soffice.bin & soffice.exe Calc 37 544 KB soffice.bin & soffice.exe Impress 44 788 KB soffice.bin & soffice.exe Base 36 036 KB soffice.bin & soffice.exe Word 9 812 KB WinWord.exe Excel 7 102 KB Excel.exe PowerPoint 6 884 KB PowerPNT.exe Access 7 302 KB MSAccess.exe Poznámka: ZIP XML není skutečný souborový formát, je to jen zkomprimovaný soubor Microsoft XML. Další verze Office 12 bude využívat komprimovaný formát XML, tedy ZIP XML je zde využit jako simulace zmiňovaného komprimovaného formátu XML. Vzhledem k tomu, že SXC a ODS jsou také komprimované formáty XML, je možné provést objektivní časové srovnání. I přesto, že v tomto porovnání vychází OpenOffice.org jako horší varianta, tak s přihlédnutím k ceně produktu MS Office je tato nevýhoda zanedbatelná. 3.7 Spouštění aplikací pro MS Windows (MS DOS) v Linuxu V Linuxu se nabízí jedinečná možnost: emulovat prostředí jiných operačních systémů pomocí speciálních programů, tzv. emulátorů. Emulátor je druh software umožňující běh počítačových programů na jiné platformě (architektuře, operačním systému), než pro kterou byly původně vytvořeny a kterou samy od sebe podporují. Typickým příkladem emulátoru je program umožňující běh videoher známých z herních konzolí na běžném PC pod Microsoft Windows či Linuxem. Emulace je speciálním případem virtualizace (někdy se však chápe jako silnější pojem). (16). Nejrozšířenější emulátory jsou Wine, Win4Lin, CrossOver Office a WMware (DOSemu, emulátor operačního systéme MS DOS). 3.7.1 Emulátor Wine Jedná se o nejstarší a nejrozšířenější emulátor MS Windows. Není k němu potřeba instalační médium MS Windows, protože se systém neinstaluje. Pouze se pomocí něj spouští programy psané pro platformu MS Windows. Tyto aplikace jsou pro Linux interpretovány

18 jako jeho vlastní aplikace. Je vhodný pouze ke spouštění méně náročných programů. Wine implementuje základní aplikační rozhraní (zcela bez kódu operačního systému MS Windows) a dovoluje využití knihoven DLL psané pro MS Windows (pokud jejich využití neodporuje autorskému zákonu). Tento emulátor je šířen pod licencí GNU GPL, a je tedy možné jej volně stáhnout z internetu z domovské stránky projektu Wine HQ (8). Instalace emulátoru je otázkou několika vteřin. Stačí poklepat na stažený instalační balíček a odsouhlasit instalaci. Po instalaci je možné spouštět a instalovat soubory s příponou EXE (tedy spustitelné soubory) psané pro MS Windows. 3.7.2 Emulátor Win4Lin Win4Lin je program, který slouží k plnohodnotné emulaci prostředí operačního systému MS Windows v Linuxu. Při jeho instalaci je však třeba mít instalační médium MS Windows. Systém Windows nainstalujeme jako aplikaci Linuxu. Po instalaci a spuštění Win4Lin je pak možné plně využívat všech jeho předností, jako například bez problémů pracovat s aplikacemi sady MS Office, MS Internet Explorer, popřípadě libovolnou jinou aplikací napsanou pro platformu Windows. Jedná se však o komerční program, který není šířený zdarma. Je ho tedy třeba zakoupit. V České Republice jeho distribuci zajišťuje společnost Intac, s.r.o (17). V případě využití programu Win4Lin je tedy třeba zakoupit nejen licenci na operační systém MS Windows, ale i tento program, což má za následek nezanedbatelné navýšení ceny tohoto řešení (koncová cena Win4Lin je 3490, Kč a je tedy srovnatelná s cenou licence MS Windows Home). 3.7.3 Emulátor CrossOver Office Emulátor vyvíjený na základech emulátoru Wine. Je u něj vylepšená instalace a doplněna správa nainstalovaného softwaru pro platformu MS Windows. Je zde lepší podpora aplikací MS Windows, možnost instalace rozšiřujících modulů přímo z Internetového prohlížeče. Dokáže emulovat i takové náročné aplikace jako je MS Office, Adobe Photoshop, Internet Explorer (verze šest) a další. Na rozdíl od emulátoru Wine není emulátor CrossOver Office poskytován zdarma. Licence CrossOver Office Standard stojí čtyřicet dolarů, což je cca 800, Kč (18). Na rozdíl od emulátoru Win4Lin není třeba kupovat licenci na MS Windows. 3.7.4 Emulátor VMware Nejprofesionálnějším nástrojem pro provádění programů vytvořených pro MS Windows na Linuxu je VMware. Pracuje však na docela odlišném principu, než oba dříve uvedené emulátory. Jedná se totiž o virtuální stroj. Vytvoří tedy na pevném disku oblast, která bude reprezentována jako samostatný počítač. Na tento virtuální počítač je možné nainstalovat operační systém a s ním pak pracovat (mezi podporované operační systémy patří samozřejmě MS Windows).

19 Protože se jedná o plnohodnotný počítač je možné spouštět i rozsáhlé aplikace nebo hry pro jiné platformy. Avšak tento program je šířen jako komerční a je také poměrně drahý (VMware workstation stojí $ 189, což je cca 4200, Kč). Podrobnější informace lze získat na domovské stránce VMware (9). I v tomto případě je tedy třeba kromě zakoupení samotného emulátoru zakoupit i licenci na MS Windows. Dalším důležitým faktem jsou rostoucí nároky na hardwarovou výbavu počítače, protože v jednom okamžiku běží na jednom počítači dva plnohodnotné systémy. 3.7.5 Emulátor DOSemu Některé firmy používají i v dnešní době software psaný pro MS DOS. Velmi často to bývají účetní firmy, které upřednostňují rychlé a jednoduché textové rozhraní optimalizované na ovládaní pouze z klávesnice před moderním a esteticky působivějším, ale na ovládání náročnějším, grafickým prostředím. Většina u nás používaných účetních programů psaných pro operační systém MS DOS funguje v emulátoru DOSemu. Emulátor DOSemu je zdarma ke stažení na stránkách DOSemu (19). Dále je však třeba nainstalovat operační systém (případně si stáhnout instalační balíček, který již obsahuje i některý z volně šiřitelných operačních systému DOS). Je možné volit z těchto operačních systémů: MS DOS: k jeho instalaci je třeba licence (produkt Microsoft Corporation). DrDOS, neboli OpenDOS, neboli CalderaDOS: pro nekomerční použití je zdarma, pro komerční použití je zdarma 90 dní a po uplynutí této doby je nutno zakoupit licenci. Více informací (včetně obrazů disket ke stažení) lze najít na stránkách Salamander's Dr- DOS (20), DR DOS (21) a Unofficial DR-DOS Resources (22). FreeDOS: Tento DOS je zdarma. Stáhnout ho lze na stránkách FREEdos (23) (24). 3.8 Překážky pro větší rozšíření Linuxu na stolních počítačích Linux byl ze začátku využíván pouze na akademické půdě. Zásadní překážkou v jeho šíření na domácí počítače bylo jeho textově orientované prostředí, nedostatek aplikací a v neposlední řadě chybějící ovladače na stále rychleji se vyvíjející hardware. V dnešní době není třeba brát ohled na omezení plynoucí z původního textově orientovaného prostředí. Je velké množství správců grafického prostředí (viz kapitola 3.4) a i problémy s nedostatkem ovladačů pro hardware jsou v podstatě vyřešeny. Problémy nadále přetrvávají již jen u specializovaného a málo rozšířeného hardwaru. Z uvedených problémů dodnes přetrvává nedostatek aplikací programovaných pro Linux. Kromě již dříve zmiňovaných účetních, projekčních či jiných specializovaných programů se jedná zejména o hry, díky nimž se osobní počítače velmi rychle rozšířily zejména mezi mladší generací uživatelů. Vyvstávají však problémy nové. Jedná se zejména o malou informovanost o možnostech a využití operačního systému Linux, obava z nutnosti učit se něco nového (tato obava

úzce souvisí s malou informovaností), dříve zmíněnou problematiku přenositelnosti dokumentů z platformy Windows na platformu Linux (viz kapitola 3.6.1) a potřebu hlubší znalosti samotného operačního systému v případě problému s nastavením ovladačů pro hardware, přesnějším nastavení chování systému pro jednotlivé uživatele a v neposlední řadě také řešení problémů spojených s instalací a používáním aplikací, které nebyly určeny pro operační systém Linux (viz kapitola 3.7). Nepřekonatelnou překážkou (pro některé uživatele) může také být funkčnost aplikací pro Internetové bankovnictví pouze při používání prohlížeče Internet Explorer (prohlížeč standardně obsažený v instalaci MS Windows). Příkladem je Internetové bankovnictví Živnostenské banky a.s. (test softwarové kompatibility proběhne, ale je zde varování o nepodporovaném prohlížeči, při pokusu o přihlášení do internetového bankovnictví systém vypíše chybové hlášení, aplikaci tedy lze používat pouze s prohlížečem Internet Explorer) nebo České spořitelny a.s., kde sice lze využívat internetové bankovnictví pomocí prohlížeče Opera, ale na první stránce je varování:... aplikace Internetbanking není optimalizována pro Internetový prohlížeč, který používáte. Z tohoto důvodu nemusí být stránky aplikace zobrazeny správně a některé funkčnosti nebudou dostupné. Doporučený prohlížeč pro SERVIS 24 Internetbanking je Microsoft Internet Explorer 5.5 nebo vyšší verze. (25). Velmi obtížně řešitelná je také potřeba využívání specializovaného softwaru, který není dostupný pro Linux (je tedy třeba s pomocí emulátorů využít programy psané pro platformu Windows) a těžko dostupné ovladače pro speciální hardware. Velká část výrobců hardware není ochotna veřejně publikovat specifikace svých výrobků. Potom jedinou možností jak získat potřebné ovladače je reverzní inženýring. Jedná se o postup, při kterém se z hotového výrobku, v tomto případě ovladačů pro konkrétní hardware, snaží programátoři zpětným rozborem těchto ovladačů získat informace potřebné k naprogramování ovladačů nových (na jinou platformu). Je to metoda velmi náročná a zdlouhavá. Dá se však předpokládat, že dostupnost softwaru psaného pro platformu Linux bude růst, stejně tak jako povědomí o platformě Linux jako takové. Jako velmi lákavá působí informace, že operační systém Linux je zdarma. Toto tvrzení nelze popřít. Operační systém je možné si zdarma obstarat z Internetu a provozovat ho také zdarma i pro komerční účely. Přihlédneme-li však k dalším nákladům, spojeným s nastavením a provozováním Linuxu na osobních počítačích zjistíme, že Linux není úplně zdarma. V současné době je totiž malé množství odborníků na spravování operačního systému Linux a naopak velké množství odborníků na spravování operačního systému Windows. Vzhledem k nepoměru pracovních sil je zřejmé, že nedostatkový a těžko dostupný správce Linuxu bude dražší než lépe dostupný správce Windows. Obecně lze ale říci, že správce s velmi dobrými znalostmi bude drahý jak pro operační systém Linux, tak Windows. Také lze říci, že s rostoucí oblibou operačního systému Linux poroste i množství administrátorů tohoto systému a tedy i cena za spravování obou systému bude shodná nebo velmi podobná. Mezi veřejností zajímající se více o informační technologie je docela známá kampaň firmy Microsoft Get the Facts (Získejte fakta), kde se snaží dokázat uživatelům, že jeho produkty jsou nejen lepší, ale z hlediska dlouhodobého používání i efektivnější a levnější 20

než operační systém Linux. Studii si nechala vypracovat a zaplatila firma Microsoft Corporation (objektem srovnání je MS Windows 2003 Server a Apache server běžící na Linuxové distribuci Red Hat). Příznivci firmy Microsfot a jejích produktů poukazují na to, že je operační systém Windows lepší a výhodnější než operační systém Linux a příznivci Linuxu poukazují na to, že si práci objednala a zaplatila jedna z testovaných firem (Microsoft Corporation). Z diskuzí o této práci (na Internetu) vyplynul následující závěr: protože objednavatelem je jedna ze zúčastněných stran, nemůže být výsledek této práce objektivní. V únoru tohoto roku vyšla zpráva Get the Truth on Linux Management (Získejte pravdu o spravování Linuxu), o které se hovoří jako o protiúderu příznivců Linuxu. Podle uvedené zprávy je to naopak Linux, kdo je pro servery nejlevnější a nejefektivnější volbou. Podle tvůrců reportu však nejde jen o jeden z řady průzkumů, jejichž výsledky se liší v závislosti na tom, kdo se ptá a na co: výsledky vychází z exaktně změřitelných charakteristik, jako např. čas běhu bez výpadků, náklady na software a na správu a náklady na administraci na server a uživatele. Microsoft a někteří další analytici dříve tvrdili, že Linux má vyšší celkové náklady na vlastnictví (TCO) než Windows, především kvůli jeho dražší administraci, která ve výsledku přebila nižší náklady na pořízení a licenci. Ukazuje se však, že tento předpoklad již dále neplatí, protože existuje celá řada vysokoúrovňových administračních nástrojů, díky nimž je správa Linuxu rychlá, efektivní a levná..., uvádí studie a své tvrzení podpírá 17 stránkami textu a výpočtů. (26). Rozšíření Linuxu tedy mimo jiné brání i složitost jeho nastavení. Je však třeba brát v úvahu, že i systémy Windows je třeba řádně nastavit. V opačném případě má bezchybný chod systému velmi malou životnost. Bezpečnost je v Linuxu na prvním místě. Běžný uživatel má velmi omezená práva v oblasti správy systému. Výhodou tohoto řešení je nulová šance poškození a případná nemožnost využívání systému. Nevýhodou pak potřeba odborníka při potřebě zásahu do systému. (Veškeré zásadní změny se provádějí po přihlášení jako správce systému, kterému je vše dovoleno. V případě neodborného zásahu hrozí havárie celého systému.) 21

22 4 Metodika Vlastní práci předcházel sběr informací. Prvním krokem byla konzultace s jednatelem firmy Ardua Consult, s.r.o. (komplexní servis v oblasti transformací podniků, oceňování podniků, daňového a účetního poradenství), které má tato práce být nápomocna v případě obnovy výpočetní techniky a s tím související investicí do softwarové výbavy. Z jednání vyplynul tento stav: firma využívá dva stolní počítače a dva notebooky propojené sítí, která je dále připojena na Internet pomocí vysokorychlostního připojení ADSL, v kanceláři je jedna tiskárna, připojena ke stolnímu počítači (není zapojena do sítě). v současné době firma využívá tento software: operační systém Windows (dvě licence Windows XP a dvě licence Windows 98), kancelářský balík OpenOffice.org a MS Word (dvě licence), program Money S3 Premium (jedna licence) účetní program, program Daňová kancelář (dvě licence) komplexní zpracování daňových přiznání a souvisejících výkazů, program AVG antivirový program, program na vypalování CD, program Skype telefonování přes Internet, Internetový prohlížeč Avant Browser (rozšíření možností prohlížeče MS Internet Explorer), poštovní klient Outlook Express, program Účetní průvodce firmy Sagit zdroj informací potřebných pro vedení účetnictví podnikatelů. V případě inovace výpočetní techniky budou nahrazeny minimálně dva, nejlépe však všechny čtyři uvedené počítače (notebooky), v závislosti na finanční náročnosti navrhovaného řešení. Nyní bylo třeba zjistit, zda je uvedené programy možné získat i ve verzi pro Linux nebo zda je třeba hledat alternativní řešení. Dalším krokem bylo vyhledání vhodné literatury a Internetových zdrojů, ze kterých bylo čerpáno při psaní této práce. Seznam použitých zdrojů je uveden na konci práce.

23 5 Návrh řešení 5.1 Volba distribuce Jako nejvýhodnější distribuce pro začátečníka až mírně pokročilého uživatele se jeví distribuce Fedora (nejnovější, v pořadí pátá distribuce). Jedná se o volně šiřitelnou distribuci od společnosti Red Hat. Je možné si stáhnout jak zdrojový kód, tak ISO obraz na pět CD nebo jedno DVD. Jeden z možných zdrojů je FTP server Fakulty Informatiky MU (27). Instalace programu (při instalaci z DVD média) je velmi jednoduchou záležitostí. Po načtení instalačního programu, zodpovězení několika málo otázek volba disku pro instalaci systému, volba jazyka, rozložení klávesnice, heslo administrátorského účtu root ) a případné kontrole či doplnění požadovaných balíčků je započata vlastní instalace, během které není třeba přítomnosti obsluhy. Zmíněné balíčky, tedy jinak řečeno programy, lze přidávat a odebírat i později, pro základní práci však plně postačuje výchozí nastavení. Po jejím dokončení a restartu systému následuje několik dialogových oken, kde je nezbytný souhlas s licenčním ujednáním a vytvoření uživatelského účtu. Další účty je možné přidat později. Nyní je systém připraven a je možné ho začít používat. Je vhodné aktualizovat systém pomocí aplikace Software Updater, což je obdoba aplikace Windows Update v MS Windows XP. Je to plně automatizovaný program, stačí odsouhlasit instalaci aktualizovaných balíčků. O vše ostatní se postará správce aktualizace. Tento proces může zabrat až dvě hodiny, v závislosti na rychlosti připojení k Internetu a výkonu počítače. V průběhu aktualizace je již možné systém používat. 5.2 Obsah distribuce (softwarová výbava) Délka celé instalace (bez aktualizací, které probíhají až po prvním startu spouští se ručně) se pohybuje kolem 35 minut a zvládne ji i začátečník. Instalací distribuce Fedora lze získat vše potřebné pro administrativní chod kanceláře. Distribuce v základním nastavení instalace obsahuje: kancelářský balík OpenOffice.org, správce plochy GNOME (volitelně KDE), program pro vypalování CD/DVD, Internetový prohlížeč Firefox (je možné si stáhnout jiný oblíbený prohlížeč, například prohlížeč Opera, na stránkách Opera česky (28)), poštovní klient Evolution (volitelně Thunderbird), klienta pro okamžité zasílání zpráv (instant messaging), který umí pracovat se všemi dostupnými protokoly včetně rozšířených protokolů ICQ a AIM, prohlížeč souborů typu PDF, programy pro přehrávání multimediálních souborů a práci s obrázky.

24 Dá se tedy říct, že tato distribuce je bez dalších úprav plně dostačující pro počítače sloužící jako chytrý psací stroj. Tedy kromě běžné kancelářské práce, jako je psaní dokumentů a tvorba tabulek, umožňují i přijímat a odesílat elektronickou poštu, vyhledávat informace na Internetu či přehrávat a vytvářet vlastní CD nebo DVD disky. 5.3 Rozšíření o další software I přes pestrou výbavu zvolené distribuce je třeba dalších specializovaných programů. Jedná se zejména o tyto, již dříve jmenované programy: program Money S3 Premium (jedna licence) účetní program, program Daňová kancelář (dvě licence) komplexní zpracování daňových přiznání a souvisejících výkazů, program AVG antivirový program, program Skype telefonování přes Internet, program Účetní průvodce firmy Sagit zdroj informací potřebných pro vedení účetnictví podnikatelů. 5.3.1 Účetní program Firma Ardua Consult, s.r.o. v současnosti využívá účetní program firmy Cígler SOFT WARE, a.s. Na přímý dotaz u společnosti bylo zjištěno, že verze pro Linux není v současné době dostupná a ani neplánují její uvedení do budoucna. V počátku instalace tohoto programu v emulátoru Wine je upozornění, že je třeba mít nainstalovaný Internet Explorer 6. Instalace programu pokračuje i přes absenci uvedeného prohlížeče, ale končí několika chybovými hlášeními (chybějící Microsoft.Net Framework, chybějící Internet Explorer a další chybová hlášení). Instalace programu skončila neúspěšně. GNUCash GNUCash je účetní program vytvořený pro operační systém Linux. Je ovšem vhodný pouze pro malého živnostníka nebo obyčejného zaměstnance, který si chce udržet dobrý přehled o svých financích (nepotřebuje tedy složitý účetní program). V GNUCash lze sledovat finanční náklady na bydlení, provoz domácnosti či koníčky, příjmy z různých zdrojů, úspory a jejich uložení na různých účtech v různých bankách či v cenných papírech a mnoho dalších věcí. Není však vhodný pro sledování stavu skladů, vystavování faktur nebo výpočet mezd. Pro rozsáhlejší podnikové prostředí je účetnictví GNUCash nepoužitelné. Stránky tohoto projektu jsou v současné době nedostupné. Na Internetu lze však najít velké množství informací o tomto produktu. (29) (30)

25 HoneyCalc Jedná se o český komerční účetní program vytvořený pro Linux (firmou X-TRONIC, s.r.o.). Program je dostupný v několika verzích. Pro malé a střední firmy by měla postačovat MULTI Verze v ceně 8000, Kč bez daně z přidané hodnoty. Jedná se o multifunkční verzi s neomezeným počtem dokladů, která je určena pro zpracování dat na jednom počítači a pro neomezený počet firem. Podrobnosti o dalších verzích je možné získat na Internetových stránkách HoneyCalc (31). ALFA Projekt Jedná se o český komerční účetní program, vytvořený nejen pro Linux, v ceně od 2900, Kč do 64 900, Kč za modul Účetnictví a saldo. Systém lze do značné míry pomocí parametrů uživatelsky přizpůsobovat změnám zákonů a předpisů. Více podrobností je na Internetových stránkách ALFA Projekt (32). 5.3.2 Daňová kancelář Program Daňová kancelář je komplexní zpracování daňových přiznání a souvisejících výkazů. Tento program je stejně jako účetní program psán primárně pro platformu Windows a jeho funkčnost na Linuxu není ověřena ani podporována ze strany výrobce (firma Atlas software a.s. (33)). V případě potřeby je však možné provést přeregistraci na jiný počítač (v případě funkčnosti pod Linuxem). Instalace tohoto programu v emulátoru Wine není možná, respektive se nespustí. Dle jednatele firmy však není nezbytně nutné zachování tohoto produktu. 5.3.3 Antivirový program V současnosti využívá firma antivirový program od společnosti Grisoft, s.r.o., která poskytuje i verzi pro Linux. V dnešní době není díky malému rozšíření Linuxu (ve srovnání s MS Windows) a tedy i malému zájmu tvůrců virů potřeba instalovat antivirový program, protože viry se na této platformě v podstatě nevyskytují. Do budoucna je však reálná hrozba virů i na platformě Linux. Pakliže by uživatel trval na instalaci antivirového programu jako nejlepší varianta v poměru cena/výkon se jeví antivirový program NOD32 (vysoká detekční schopnost virů, nízká zátěž systému), který u nás distribuuje společnost Eset, spol. s r.o. Antivirový program je možné stáhnout ze stránek Eset Produkty a řešení (34). Částečnou ochranu proti šíření virů pomocí e-mailu (v e-mailech označovaných jako spam, tedy nevyžádaná pošta) poskytuje e-mailový klient Thunderbird, který vyhodnocuje příchozí poštu a v případě podezření na nevyžádanou poštu informuje uživatele. 5.3.4 Volání přes Internet V současnosti ve firmě používají program Skype, který umožňuje zdarma volat na ostatní počítače v síti Internet (též vybavené programem Skype) nebo za úplatu (na principu podobném předplaceným kartám mobilních operátorů) volat na libovolné telefonní číslo kdekoliv na světě.

26 Program je volně stažitelný ze stránek Skype (35). Jeho instalace je triviální a používání je stejné jako v případě verze pro platformu Windows. 5.3.5 Účetní průvodce Program Účetní průvodce firmy Sagit zdroj informací potřebných pro vedení účetnictví podnikatelů. Jedná se o software, ve kterém je popsána metodika účtování jednotlivých účetních případů. Na přímý dotaz u firmy Sagit (36) není v současné době dostupná verze pro Linux a také nepočítají s jejím vývojem. Instalace aplikace v emulátoru Wine skončila chybovým hlášením v jejím samotném závěru. Na pracovní ploše se však objeví ikona pro spouštění programu, ale při pokusu o spuštění se pouze vypíše chybové hlášení o porušení přístupu v jedné z knihoven. Toto hlášení se neustále opakuje a je třeba si vynutit násilné ukončení aplikace. Dle jednatele firmy však není nezbytně nutné zachování tohoto produktu. 5.4 Shrnutí ceny Při kalkulaci tohoto řešení záleží pouze na typu vybraného softwaru a jeho ceně (v případě nemožnosti získání softwaru zdarma), protože náklady potřebné na připojení kanceláře k síti Internet budou stejné, nezávisle na druhu operačního systému. Stejně tak náklady na nákup nových strojů (hardware) jsou v podstatě stejné (grafická verze Linuxu má shodné požadavky na výpočetní výkon jako instalace MS Windows XP), tedy je není třeba zohlednit. Řešení úkolu návrhu kanceláře pomocí softwaru s licencí Open source lze shrnout pomocí následujících tabulek. Tab. 3: Současný stav softwarové výbavy kanceláře Popis Platforma Licence Licence Cena celkem [ks] [Kč/ks] Operační systém Windows XP Professional Windows 4 3 508 Kč 14 032 Kč Kancelářský balík OpenOffice.org Windows / Linux 2 0 Kč 0 Kč Kancelářský balík MS Office Pro 2003 Windows 2 7 724 Kč 15 448 Kč MS Word Windows 2 2 725 Kč 5 450 Kč Účetní program Money S3 Premium Windows 1 9 995 Kč 9 995 Kč Daňová kancelář Windows 2 20 000 Kč 40 000 Kč Antivirový program AVG Windows / Linux 4 2 750 Kč 2 750 Kč Program na vypalování CD Windows / Linux 4 0 Kč 0 Kč Internetový prohlížeč Windows / Linux 4 0 Kč 0 Kč Poštovní klient Windows / Linux 4 0 Kč 0 Kč Účetní průvodce Windows 1 4 488 Kč 4 488 Kč Celkem 92 163 Kč