Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně Plzeň, 9.11.2010
Historie kanalizační sítě města Plzně první písemné záznamy o kanalizaci města Plzně pochází z přelomu 16. a 17. století podrobnější údaje z let 1827-1833, nahrazování otevřených vodetěčí zděnými stokami v roce 1895 dokončen generální projekt tzv. Splachovací kanalizace (dnes jednotná kanalizace) budována nová uliční kanalizace (tehdejší stoková síť vyhovuje z větší části současným požadavkům!) město Plzeň má dvě výšková pásma horní a dolní (nízko poležené předměstí při řece Mži) stoková síť byla budována vejčitými profily (95/50, 110/60, 125/70, 140/80) ze zvonivek a z kameninových trub (25, 30, 35, 40) hlavní stoky obou pásem při řekách Radbuze a Mži se spojovaly v patrový sběrač, který byl zaústěn provizorně pod městem do řeky Mže
Patrový sběrač horní/spodní pásmo
Historie kanalizační sítě města Plzně v roce 1937 byla stoková síť 127 230 m dlouhá, napojeno byla cca 90 000 obyvatel a průměrné množství splašků se pohybovalo kolem 250 l/s za nejdůležitější úkol pro nejbližší budoucnost bylo tehdy stanoveno očištění Berounky pod Plzní zahájení projekčních prací na vybudování ČOV. Před 2. světovou válkou vypracováno několik projektů, v roce 1939 zahájeny práce na detailním projektu. Práce přerušeny 2. světovou válkou, práce na realizačním projektu zahájeny v roce 1947. výstavba ČOV zahájena v roce 1955 a ZP zahájen v prosinci 1964.
ČOV Plzeň mechanicko biologická ČOV s anaerobní stabilizací kalu (biologická část měla dva stupně biofiltry a aktivační nádrž) Návrhové parametry: Q max mech. části 55 000 m 3 /den Q max biologické části 40 000 m 3 /den denní znečištění 13 985 kg BSK 5 /den (cca 235 000 EO)
Popis kanalizační sítě města Plzně město Plzeň se nachází v mírné pahorkatině na soutoku čtyř řek: Mže (Q 355 = 1,25 m 3 /s ) Radbuzy (Q 355 = 2,10 m 3 /s ) Úhlavy (Q 355 = 1,017 m 3 /s ) Úslavy (Q 355 = 0,31 m 3 /s ) rozhodujícím recipientem je řeka Berounka (Q 355 = 3,98 m 3 /s ) s místem vypouštění OV z ČOV Plzeň (ř. km 135,7) nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 303 do 415 m
Současnost kanalizační sítě města Plzně kanalizační síť města Plzně je dle původního záměru jednotná, s postupným budováním oddílné kanalizace v rozvojových oblastech (viz. obrázek) při přívalových srážkových událostech přepadá část ředěných vod přes OK do recipientů (ředící poměr byl stanoven na min. poměr 1:6) kostru kanalizace tvoří podvojný (patrový) sběrač HP/DP, který se dále větví na 23 hlavních kanalizačních sběračů a následně pak na vejčité a kruhové stoky
Současnost kanalizační sítě města Plzně Kanalizační síť města Plzeň - základní údaje Délka kanalizační sítě 500 km Délka kanalizačních přípojek 125,5 km Počet kanalizačních přípojek 16 500 Počet čerpacích stanic 27 počet shybek 16 počet odlehčovacích komor 84 počet bezpečnostních přepadů 18 počet rozdělovacích komor 23 počet dešťových retenčních nádrží 21 celkový retenční objem 32 000 m 3 počet sedimentačních jímek 28 Odvodňovaná plocha města Plzně činí více než 2 500 ha množství odvedených odpadních vod kanalizační sítí je cca 25 mil m 3 /rok v současné době je na kanalizaci napojeno více než 96% obyvatel města
Současnost kanalizační sítě města Plzně Přehled hlavních kanalizačních sběračů: Roudenský Strojírenský Borský Doudlevecký Skvrňanský Letenský Doubravecký Slovanský Bolevecký Městský Úhlavský Povodí kmenových stok
Generel kanalizace města Plzně v roce 2006 schválen Zastupitelstvem města Plzně kvantitativní Generel odvodnění města Plzně, který sleduje současné směry a trendy v městském odvodnění (přípravné práce na Generelu zahájeny v roce 1997) je koncepčním dokumentem, který určuje rozvoj systému odvodnění města do roku 2050 je metodicky založený na nejmodernějších metodách aplikace výpočetní techniky zpracování Generelu je nastaveno jako kontinuální proces s nutností jeho udržování (aktualizací)
Generel kanalizace města Plzně Základní body: redukce množství neznečištěných vod přiváděných na ČOV (stokovou síť je třeba chránit před balastními vodami a částí relativně čistých vod) zasakování neznečištěných vod, přímé odvádění do vodních toků s využitím retence zabránit rychlému odtoku dešťových vod v urbanizovaném území - rovnoměrné zatěžování kanalizační sítě (lokální retence, řízený odtok) objekty na kanalizační síti vybavovat alternativní možností řízení odtoků odkanalizování většiny rozvojových ploch oddílně (zabránění spojení silně a mírně znečištěných vod) odtokový limit dešťových vod pro rozvojové plochy 4 l/s/ha u nezastavěných ploch v zastavěném území zajistit stávající odtok v lokalitách stanovených územním plánem pro bydlení zajistit likvidaci dešťových vod ze střech a zpevněných dvorů na vlastním pozemku komunikace) (odvodněny pouze
Generel kanalizace města Plzně Tato koncepce Generelu zajišťuje odkanalizování veškerých stávajících rozvojových ploch včetně začlenění ploch dalšího potencionálního rozvoje s výhledem roku 2050 bez významných zásahů na stávající centrální kanalizační síti při dodržení navržené koncepce budou minimalizovány výkopové práce v centru města (nebude nutné navyšovat kapacitu hlavních kmenových sběračů) nedojde ke zvyšování přítoku dešťových vod na ČOV a navýšení objemu odlehčených vod do recipientů.
Čištění dešťových vod Odkanalizování města Plzně jednotná kanalizační síť s centrální ČOV Čištění dešťových vod limitováno kapacitou ČOV Plzeň Základní návrhové parametry ČOV Plzeň Q 24 76 600 m 3 /den Q max mechanické části 4,9 m 3 /s Q max biologické části 1,5 m 3 /s N celk. BSK 5 + N-NH 4 NL P Celk. 3 140 kg/d 22 600 kg/d 2 300 kg/d 19 300 kg/d 440 kg/d Na základě výsledků zkušebního provozu (kyslíkový deficit v řece Berounce při dešťově události) byla realizována v roce 2000 retenční nádrž pro zachycení cca 11 tis. m 3 vod při dešťových přítocích na ČOV
Čištění dešťových vod
Čištění dešťových vod Na území města Plzně je celkem 21 retenčních stok a nádrží o celkovém záchytném objemu 32 000 m 3 Průměrný bezdeštný přítok na ČOV je cca 570 l/s
Čištění dešťových vod Bilance zachycených dešťových vod v RTZ na ČOV Plzeň za období 2001-2010* Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr Počet deštových událostí 73 61 42 63 51 86 68 73 74 51 64 Počet 100 % naplnění RTZ 12 29 16 27 21 41 25 19 12 25 23 Počet částečného naplnění RTZ 61 32 26 36 30 45 43 54 62 26 42 Celkový zachycený objem (m 3 ) 503 762 427 066 279 867 436 912 377 830 691 103 491 232 487 936 512 314 409 049 461 707 2010* - stav k 30.8.
Čištění dešťových vod Kvalita odpadních vod za dešťového přítoku Kvalita přitékajících odpadních vod za dešťového průtoku na ČOV Plzeň je ovlivněna několika faktory, z nichž nejdůležitější jsou: časový odstup mezi jednotlivými srážkami (první splach, výplach sedimentů) intenzita srážky její časový průběh během dne (ovlivnění průmyslovými OV) Porovnání kvality odpadní vody za dešťového přítoku na ČOV s výsledky kvality odpadních vod na přítoku na ČOV Plzeň za rok 2009 ukazuje následující tabulka. Průměrná kvalita dešťového průtoku (nátok do RTZ na ČOV) - 2009 CHSK 1255 mg/l 953 mg/l BSK 5 576 mg/l 451 mg/l NL 844 mg/l 446 mg/l N-NH 4 + Bilance ČOV 2009 - přítok 22 mg/l 32 mg/l P celk 11 mg/l 10 mg/l
Čištění dešťových vod ovlivnění kvality dešťového přítoku dvěma srážkovými událostmi s časovým odstupem necelých dvou dnů (26.9. v 5.00 byla naplněna RTZ, další plnění RTZ bylo 28.9. v době od 1:40 do 3:25)
Čištění dešťových vod RTZ na ČOV prokázala, že se zásadním způsobem podařilo snížit vnos znečištění do recipientu během dešťových přítoků na ČOV cca o 50% proti původnímu stavu Vybudováním další retenční nádrže v areálu staré ČOV (projekt ČISTÁ BEROUNKA Etapa II) se sníží vnos současného znečištění do recipientu opět o cca 50% Kromě výše uvedeného se retenční nádrž během 10 letého provozu několikrát osvědčila i jako havarijní nádrž (vysoké ph na přítoku do ČOV, ropné havárie)
Čištění dešťových vod V roce 2008 byly vybudovány na území města Plzně v rámci akce Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně (ISPA) dvě nové retenční nádrže Gera (2 350 m 3 ) a Bolevec (3 100 m 3 ) V současné době je v souladu se závěry zpracovaného generelu odvodnění města Plzně projekčně připravená (tendrová dokumentace) retenční nádrž o záchytném objemu 10 000 m 3, která bude umístěna v areálu ČOV I. RN bude vybudována v rámci projektu ČISTÁ BEROUNKA - ETAPA II
Čištění dešťových vod Retenční nádrž v areálu ČOV I Plzeň
Připravované projekty V rámci projektu ČISTÁ BEROUNKA - ETAPA II jsou rovněž projekčně připraveny (tendrová dokumentace) akce na vybudování Úslavského kanalizačního sběrače a odkanalizování Radobyčic, které výrazným způsobem ovlivní možnost rozvoje v těchto spádových oblastech a zlepšení životního prostředí Město Plzeň rovněž v současné době projekčně připravuje (stupeň DÚR) stavbu retenční nádrže Vinice (objem 6 000 m 3 ), zkapacitnění částí Roudenského, Skvrňanského, Boleveckého a Doudleveckého sběrače Výše uvedené akce jsou navrženy v souladu s generelem odvodnění města Plzně a jedná se o stavby s nejvyšší prioritou v rámci dokumentu Priority vodohospodářských staveb města Plzně
Retenční nádrž Vinice
Závěr Město Plzeň schválením kvantitativního generelu odvodnění získalo základní koncepční dokument, který bude jako územně plánovací podklad pro územně plánovací dokumentaci určovat základní směr rozvoje systému odvodnění města do roku 2050 Omezení odtoku dešťové vody patří k aktuálním úlohám městského odvodnění. Užívání, retence a infiltrace dešťové vody v místech spadu dešťové vody jsou moderní metody, které jsou v současnosti možné a v mnoha případech také ekonomicky výhodné Pokud bude město prosazovat ve svých strategických plánech moderní koncepci odvodnění v první řadě v rozvojových územích, kde není dosud žádná výstavba, pak má možnost se dále rozvíjet a svým občanům poskytovat velký komfort odvodnění bez negativního vlivu na plzeňské vodní toky
Děkuji za pozornost.