Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1
Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje, druhá část je zaměřena na situaci na trhu práce jak z pohledu zaměstnanosti a nezaměstnanosti, tak z hlediska vývoje mezd. Třetí část mapuje ekonomickou situaci kraje z pohledu regionálního hrubého domácího produktu (dále RHDP), struktury regionální hrubé přidané hodnoty (RHPH) a vývoje produktivity práce. Poslední část je věnována migraci absolventů veřejných vysokých škol působících v kraji. 1 Demografický vývoj K 31. 12. 213 žilo v Ústeckém kraji 825 12 obyvatel. Rozloha kraje je 5 335 km 2 a hustota osídlení je 155 obyvatel na km 2, což je vyšší hodnota než v celé ČR (133 obyvatel na km 2 ). Ústecký kraj je čtvrtým nejzalidněnějším krajem. V metropoli Ústí nad Labem žije 93 523 obyvatel, což je 11,3 % obyvatel kraje. Kraj se dále vyznačuje tím, že téměř 8 % obyvatel kraje žije ve městech (nad 2 tisíc obyvatel), což je více než republikový průměr (69,4 %). V demografické struktuře Ústeckého kraje nepatrně převažují ženy, a to 5,6 %. Počet obyvatel kraje je od roku 1993 zhruba na stejné úrovni, kolem 825 tisíc obyvatel. Pouze v letech 21-24 klesal k hranici 82 tisíc. Podle dlouhodobých prognóz 1 budoucího vývoje počtu obyvatelstva bude populace Ústeckého kraje v následujícím období mírně ubývat. Počet obyvatel klesne ze současných 825 tisíc v roce 213 na 722 tisíc v roce 25. (viz Chyba! Chybný odkaz na záložku.). V roce 23 bude početní velikost populace Ústeckého kraje na úrovni 96 % dnešního počtu, v roce 25 na 84,7 %. Okolní kraje čeká podobný scénář, naopak Hlavní město Praha a Středočeský kraj získají na početní velikosti, celkem v České republice bude v roce 25 o 8 % obyvatel více než v 213. Podíl obyvatel ve věkové kategorii 14 let již několik let zůstává na úrovni kolem 15 %. Neustále klesá podíl obyvatel v produktivním věku, který se ze 71,7 % v roce 24 snížil na 68 % v roce 213. Naproti tomu podíl obyvatel v poproduktivním věku neustále roste, v roce 213 byl 16,4 %. Počet osob ve věku 65 a více let poprvé převýšil dětskou složku (o 1 88) v roce 212. Průměrný věk obyvatelstva se z 38,8 let v roce 24 zvýšil na 4,9 let v roce 213. 1 V této studii se zaměřujeme na výsledky oficiální projekce obyvatelstva v krajích ČR Českého statistického úřadu (dále ČSÚ). Nejnovější verze byla vydána v roce 213, v návaznosti na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 211, horizontem projekce je rok 25.
1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 211 213 215 217 219 221 223 225 227 229 231 233 235 237 239 241 243 245 247 249 Tisíce Graf 1.1 Počet obyvatel Ústeckého kraje k 1.1. 86 84 82 8 78 76 74 72 7 68 66 Poznámka: Do roku 212 jsou zobrazena reálná data, od roku 213 se jedná o projekci. Dosavadní a budoucí předpokládané změny ve věkové struktuře dokumentuje věková pyramida (viz graf 1.2). Zatímco před dvaceti lety, v 9. letech převládaly v populaci Ústeckého kraje děti do 15 let, dnes se pyramida stále více zužuje ve své základně a do budoucna (rok 25) je předpokládáno signifikantní rozšiřování vrcholu pyramidy, což značí převládající podíl starých osob v populaci. Podíl mladých osob do 15 let se sníží ze současných 15,6 % na 12,5 % v roce 25, naopak podíl osob starších 65 let se zvýší na dvojnásobek (31,5 % v roce 25). Graf 1.2 Demografická struktura populace Ústeckého kraje (%) 9+ 25 85-89 8-84 75-79 7-74 65-69 6-64 55-59 5-54 45-49 4-44 35-39 3-34 25-29 2-24 15-19 1-14 5-9 - 4 23 213 1993 5, 4, 3, 2, 1,, 1, 2, 3, 4, 5,
Obecně vývoj počtu obyvatel v čase není rovnoměrný. Vlivem různých zásahů ekonomického, demografického a politického charakteru lze pozorovat tzv. populační vlny. Lidé narození v populační vlně jsou její součástí po celý svůj život, početnější ročníky mají větší problémy s poptávkou po školkách, školách, s výplatou penzí, apod. Populační vlny lze samozřejmě pozorovat i na populaci Ústeckého kraje. V graf 1.3 je zobrazena demografická historie za posledních 1 let, kde jsou patrné silné a slabé ročníky narozených (silné jsou vyznačeny zelenou barvou). Z hlediska početní velikosti produktivní populace jsou silné populační ročníky pozitivem. Graf 1.3 Věková struktura populace Ústeckého kraje (213) 16 14 12 1 8 6 4 2 Populační vlny jsou způsobeny množstvím narozených dětí. V posledních dvaceti pěti letech docházelo k častějším výkyvům a změnám trendu vývoje úrovně plodnosti. V druhé polovině 9. let došlo k výraznému snižování úrovně plodnosti, hluboko pod hranici prosté reprodukce populace 2, nad kterou se s vysokou pravděpodobností úroveň plodnosti v budoucnu nevrátí. V průběhu roku 213 se v Ústeckém kraji živě narodilo 8 6 dětí. Úroveň úhrnné plodnosti 3 v roce 213 dosáhla hodnoty 1,48 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Nadále pokračuje trend odkládání mateřství do pozdějšího věku, průměrný věk matky při narození dítěte byl v roce 213 v Ústeckém kraji 29,2 let (před deseti lety to bylo 27,5 let). Výrazně vzrostl též průměrný věk matky při narození prvního dítěte, který v roce 213 dosáhl 27,2 roku (ve srovnání s věkem 25,3 let v roce 24). Ve srovnání s ČR (28,7 roku) jsou prvorodičky v Ústeckém kraji nepatrně mladší. Do budoucna je předpokládáno postupné, avšak ne příliš výrazné, zvyšování úhrnné plodnosti, na úroveň 1,54 dítěte na jednu ženu 2 V rozvinutějších zemích přirozená obnova populace vyžaduje, aby každá žena měla teoreticky alespoň 2,1 dítěte (prakticky však alespoň 3, jelikož někteří lidé jsou neplodní). 3 Průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě, pokud by po celé její reprodukční období platily míry plodnosti podle věku z daného roku. Jedná se tedy o konečnou plodnost hypotetické generace, vypočtenou součtem měr plodnosti podle věku v daném roce (předpoklad stejného počtu žen v každém věku).
v roce 25 (viz graf 1.4). Absolutní počet narozených bude výrazně klesat a nadále bude pravděpodobně stoupat průměrný věk matek při narození dítěte. Graf 1.4 Projekce počtu narozených dětí v Ústeckém kraji 11 1 9 8 7 6 5 4 3 Živě narození Úhrnná plodnost 24 27 21 213 216 219 222 225 228 231 234 237 24 243 246 249 1,7 1,65 1,6 1,55 1,5 1,45 1,4 1,35 1,3 1,25 1,2 Prudký pokles plodnosti v 9. letech začal způsobovat úbytek obyvatelstva přirozenou měnou 4, v posledních letech celá Česká republika vykazuje vyšší počty zemřelých než živě narozených. Přirozený přírůstek je v Ústeckém kraji od roku 1994 záporný, kladný byl pouze v letech 26 21. Migrační pohyb je v Ústeckém kraji značně nestabilní, migrační saldo 5 nevykazuje rostoucí ani klesající trend. V roce 213 bylo migrační saldo záporné ve výši -427 osob, což je,5 osob na každých tisíc obyvatel v kraji. Migrace má vliv jednak na velikost, jednak na strukturu obyvatelstva a to demografickou, ekonomickou, sociální apod. Mění se tedy nejen počet obyvatel, ale je s tím spojena i změna počtu pracovních sil, dětí, důchodců apod. Zahraniční migrace, ve smyslu stěhování osob s cizím státním občanstvím, se dostává do popředí zájmu v souvislosti s debatami o demografickém stárnutí obyvatelstva a populačním úbytku. Podíl osob s cizím státním občanstvím na všech obyvatelích České republiky je dlouhodobě nízký. V roce 211 činil dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB) pouhých 5 %. Rozmístění přistěhovalých cizinců odpovídá do jisté míry atraktivnosti kraje především z hlediska nabídky zaměstnání. Ústecký kraj měl v roce 211 pouhé 4,1 % obyvatel s cizím státním občanstvím. Složení se v jednotlivých okresech liší, v okrese Děčín převládají občané Vietnamu, v okresech Litoměřice a Ústí nad Labem občané Ukrajiny. V okrese Teplice tvoří pětinu cizinců občané Ruska. 4 Rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých ve sledované populaci během určitého období. 5 Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku.
Graf 1.5 Struktura obyvatel s cizím státním občanstvím v okresech Ústeckého kraje (%, 211) Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Slovensko Německo Polsko Ukrajina Rusko Vietnam Ústí nad Labem 2 4 6 8 1, SLDB 211 Mezi přistěhovalými i vystěhovalými jednoznačně převažují osoby v produktivním věku (15 až 64 let). Současně v migraci roste podíl dětské složky ( až 14 let). V posledních letech totiž zesláblo stěhování jednotlivců za prací (podíl svobodných tvořil v roce 213 56,4 %) a zvýšil se pohyb rodin. V roce 213 bylo mezi imigranty 69 % mužů i žen ve věku 15 64 let, mezi emigranty 74 %. Čtvrtinu přistěhovaných a pětinu vystěhovalých tvořily děti do 15 let. Graf 1.6 Přistěhovalí a vystěhovalí v Ústeckém kraji podle věku (213) 7 6 5 4 Muži - I Muži - E Ženy - I Ženy - E 3 2 1 Výsledky projekce ukazují, že po celé predikované období budou počty zemřelých osob vyšší než odpovídající počty narozených a růst úbytku obyvatelstva přirozenou měnou bude nabírat na
intenzitě. V roce 25 by dle odhadů ČSÚ mělo být o 4,5 tisíce zemřelých v Ústeckém kraji více než narozených. Graf 1.7 Projekce přirozeného přírůstku v Ústeckém kraji -5-1 -1 5-2 -2 5-3 -3 5-4 -4 5-5 213 216 219 222 225 228 231 234 237 24 243 246 249 Sčítáním v roce 211 6 bylo zjištěno, že v Ústeckém kraji pracovalo 1 tisíc zaměstnanců, kteří jezdili za prací (což je 17,9 % z celkového počtu obyvatel), přičemž se rozlišovalo, zda dojíždějí pouze v rámci okresu, či zda vyjíždějí do jiných okresů kraje, do jiných krajů či do zahraničí. V rámci okresů v Ústeckém kraji dojíždí 48,4 % zaměstnanců (z těch, co jezdí za prací). Do jiných okresů v rámci kraje vyjíždí 29,7 % zaměstnanců (z těch, co za prací jezdí), do jiných krajů 15,2 %. Naopak z jiných krajů přijíždí pracovat do Ústeckého kraje 3,9 % zaměstnanců. Do zahraničí jezdí za prací 2,8 % zaměstnanců, což byly v roce 211 necelé 3e tisíc osob. Okres Ústí nad Labem má jako jediný okres v kraji kladné saldo v meziokresní vyjížďce/dojížďce (27 osob na každých tisíc obyvatel v okrese). Tabulka 1.1 Vyjíždějící a dojíždějící do zaměstnání (211) Vyjíždějící na 1 absolutně obyvatel Zaměstnanci absolutně Dojíždějící na 1 obyvatel Děčín 6 692 5 Chomutov 8 693 x Litoměřice 8 35 7 v rámci okresu Louny 5 148 59 Most 6 113 53 Teplice 8 992 7 Ústí nad Labem 4 385 36 6 Zjišťování dojížďky je již tradiční součástí obsahu SLDB.
do/z jiných okresů kraje do/z jiných krajů mimo ČR Děčín 1 755 13 658 5 Chomutov 2 172 17 1 163 9 Litoměřice 1 493 13 1 47 9 Louny 1 414 16 1 534 18 Most 2 61 23 2 97 25 Teplice 3 48 27 2 316 18 Ústí nad Labem 1 961 16 5 188 43 Děčín 2 49 18 648 5 Chomutov 1 62 13 483 4 Litoměřice 4 372 37 916 8 Louny 2 916 34 614 7 Most 1 363 12 265 2 Teplice 1 157 9 382 3 Ústí nad Labem 1 377 11 594 5 Děčín 1 4 8 Chomutov 312 2 Litoměřice 295 2 Louny 189 2 Most 316 3 Teplice 342 3 Ústí nad Labem 354 3 V následující tabulce je uvedena regionalizace pracovní dojížďky, která přináší údaje o přirozených regionech vzniklých na základě vztahů bydliště pracoviště 7. Na území České republiky bylo zjištěno celkem 227 dojížďkových regionů 8. Více než 5 % místních zaměstnanců (tj. bydlících i pracujících ve stejném regionu) má v Ústeckém kraji dle SLDB 211 pouze Rumburk a téměř 5 % Varnsdorf a Ústí nad Labem. Relativní otevřenost regionu může být vyjádřena například ukazatelem obratu dojížďky a vyjížďky na 1 bydlících zaměstnaných ekonomicky aktivních. Hodnoty ukazatele v Ústeckém kraji se pohybují v rozmezí od 21 (Děčín) do 544 (Bílina). Nízké hodnoty znamenají vysokou míru uzavřenosti pohybu za prací v rámci regionu a vysoké naopak nízkou vnitřní integraci charakterizovanou většinou vysokou relativní vyjížďkou mimo hranice regionu. 7 Smyslem vymezení regionů pracovní dojížďky je identifikace přirozených územních jednotek, které jsou z hlediska pohybu za prací relativně uzavřené. 8 Metodika výběru regionů viz: http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/t/9a247c9b/$file/172314a.pdf
Tabulka 1.2 Dojížďka a vyjížďka v regionech Ústeckého kraje (211) Ekonomicky aktivní zaměstnaní Saldo dojížďky regionu Obrat dojížďky a vyjížďky celkem podíl bydlících i pracujících v regionu (v %) absolutně na 1 obyvatel celkem na 1 bydlících zaměstnaných Bílina 7 35 35,2 554 35 3 264 544 Děčín 28 452 41,1-2 557-51 4 953 21 Chomutov 32 243 43,6-2 368-48 6 12 218 Kadaň 9 221 38, 892 49 3 738 479 Klášterec nad Ohří 8 343 35,3-953 -63 2 855 443 Libochovice 2 65 24,4-384 -16 722 478 Litoměřice 18 688 34,1-1 43-58 5 115 332 Litvínov 14 214 38,9-723 -28 5 73 448 Louny 17 173 36,3-1 681-9 4 121 289 Lovosice 8 29 27,9-156 -18 3 4 448 Most 29 298 4,3-425 -6 8 543 344 Podbořany 6 16 34,6-425 -67 1 375 261 Roudnice nad Labem 1 678 3,8-1 13-77 4 99 55 Rumburk 12 28 52,9-717 -64 2 285 217 Štětí 4 846 33,1-139 -15 1 749 448 Teplice 41 41 4,7-2 687-53 8 167 229 Ústí nad Labem 48 91 47,1 1 816 19 9 38 212 Varnsdorf 7 13 48,5-344 -22 1 96 324 Žatec 1 451 42,2-46 -2 3 14 354 Podle výsledků SLDB 211 bylo v Ústeckém kraji 37 tisíc žáků, studentů a učňů, kteří opouští adresu trvalého bydliště při cestě do školy (16,7 % z celkového počtu osob mladších 25 let), z toho jedna šestina je mladší 15 let. 19,2 % studentů (starších 15 let) dojíždí do škol do jiných okresů v rámci kraje, 23 % studentů (starších 15 let) překračuje hranice kraje, naopak 1,9 % studentů do Ústeckého kraje dojíždí. V mezikrajské dojížďce/vyjížďce Ústecký kraj ztrácí, dle SLDB 211 vyjíždělo 7 tisíc studentů, dojížděly 3 tisíce. Mezi ostatními okresy v Ústeckém kraji se vyjímá okres Ústí nad Labem, který má z důvodu existence vysoké školy kladné saldo dojíždějících do škol, jak z okolních okresů kraje, tak i z jiných krajů.
Tabulka 1.3 Vyjíždějící a dojíždějící do škol (211) Vyjíždějící Žáci, studenti, učni saldo dojížďky Dojíždějící regionu Obrat dojížďky a vyjížďky absolutně na 1 obyvatel absolutně na 1 obyvatel absolutně na 1 obyvatel absolutně na 1 obyvatel Děčín 832 6 314 2-518 -4 1 146 9 Chomutov 925 7 388 3-537 -4 1 313 1 do/z jiných okresů kraje do/z jiných krajů Litoměřice 938 8 257 2-681 -6 1 195 1 Louny 742 9 179 2-563 -7 921 11 Most 716 6 1 62 9 346 3 1 778 15 Teplice 1 37 1 424 3-883 -7 1 731 13 Ústí nad Labem 44 4 3 276 27 2 836 24 3 716 31 Děčín 1 16 9 624 5-536 -4 1 784 13 Chomutov 1 12 9 61-1 59-8 1 181 9 Litoměřice 1 24 1 56 4-734 -6 1 746 15 Louny 1 13 12 14 1-99 -1 1 117 13 Most 897 8 64 1-833 -7 961 8 Teplice 88 6 72 1-736 -6 88 7 Ústí nad Labem 883 7 1 935 16 1 52 9 2 818 23 Význam lidského kapitálu v poslední době stále roste, stejně tak význam jeho vztahu k ekonomickým veličinám. Nejčastěji se k měření lidského kapitálu používá nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání, nebo počet let strávených studiem a případně i účast na dalším vzdělávání. Na úrovni lidského kapitálu větší či menší měrou závisí hodnoty řady dalších socio-ekonomických ukazatelů. Ze SLDB 211 vyplývá, že v současné době je vzdělanostní struktura obyvatel Ústeckého kraje následující:,9 % osob 9 je bez vzdělání, 23,3 % osob má základní vzdělání včetně neukončeného, 37,4 % střední vzdělání bez maturity, 3,2 % střední s maturitou a 8,1 % osob má vysokoškolské vzdělání. Pro srovnání, v celé ČR je vzdělanostní struktura následující: 18, % má základní vzdělání včetně neukončeného, 33, % střední vzdělání bez maturity, 31,2 % střední s maturitou a 12,5 % osob má vzdělání vysokoškolské. 9 Osob starších 15 let.
Graf 1.8 Obyvatelstvo Ústeckého kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání (SLDB 211) bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Prognóza 1 budoucího vývoje vycházející ze současné situace předpokládá, že signifikantně poroste podíl osob s dokončeným vyšším než středním vzděláním s maturitou. V roce 25 by mělo být v Ústeckém kraji 17,8 % mužů s dokončeným vyšším než středním vzděláním s maturitou. Tento růst bude kompenzován poklesem podílu dnes nejsilnější skupiny mužů se středním vzděláním bez maturity (očekávaný pokles o 13,3 procentních bodů, na 33,6 % v roce 25). Pro srovnání, v celé ČR se vzdělanostní struktura mužů změní podle prognózy následovně: v roce 25 bude mít 6,9 % mužů základní vzdělání (pokles o 3,3 p.b. od roku 213), 27,5 % střední bez maturity (pokles o 16,8 p.b.), 34 % střední s maturitou (nárůst o 5,8 p.b.) a 31,6 % vyšší vzdělání (nárůst o 14,3 p.b.). Graf 1.9 Projekce vzdělanostní struktury mužů, Ústecký kraj (%) 1 9 8 7 6 5 4 3 VŠ SŠsM SŠbM ZŠ 2 1 213 216 219 222 225 228 231 234 237 24 243 246 249 1 Prognóza lidského kapitálu obyvatelstva České republiky do roku 25 vznikla v rámci výzkumného projektu RELIK v roce 29. Byla vypočtena pro čtyři vzdělanostní skupiny - základní vzdělání (zahrnuto i nedokončené základní vzdělání), střední vzdělání bez maturity, střední vzdělání s maturitou a vyšší vzdělání (vzdělání na konzervatoři, vyšší odborné škole a vysoké škole). (Langhamrová aj., 29).
U žen je vzdělanostní struktura podobná jako u mužů, mají jen méně často střední vzdělání bez maturity než muži (35 % oproti 46,9 %). Do roku 25 se očekává nárůst žen se středním vzděláním s maturitou o 4,6 p.b. na 34,9 % a s vyšším vzděláním o 13,8 p.b na 22,5 %. Opět pro srovnání, v celé ČR, bude mít v roce 25 7,4 % žen základní vzdělání (pokles o 12,2 p.b. od roku 213), 21,8 % střední bez maturity (pokles o 1,1 p.b.), 36,8 % střední s maturitou (nárůst o 3,1 p.b.) a 34, % vyšší vzdělání (nárůst o 19,3 p.b.). Graf 1.1 Projekce vzdělanostní struktury žen, Ústecký kraj (%) 1 9 8 7 6 5 4 3 VŠ SŠsM SŠbM ZŠ 2 1 213 216 219 222 225 228 231 234 237 24 243 246 249 Změny ve vzdělanostní struktuře osob způsobí nárůst průměrné délky vzdělávání ze současné hodnoty 12,3 roku (Švarcová, Tůmová, 213) až na hodnotu 14 let v roce 25. Velikost tohoto růstu 1,7 roku je v porovnání s celou Českou republikou nižší, téměř o 25 % (Langhamrová aj., 29). Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o téměř 1,5 procentního bodu, což v celém období až do roku 25 představuje pokles o více než 35 procentních bodů oproti republikovému průměru. Jedná se o výrazný pokles, ve srovnání s ostatními kraji druhý nejvyšší (Langhamrová aj., 29).
2 Trh práce Tabulka 2.1 Vývoj zaměstnanosti absolutně, tempa růstu 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Zaměstnanost (tis. os) 357,9 363,1 361,6 372, 365,7 361,9 363, 354,1 363,7 Meziroční změna (%) 1,4 -,4 2,9-1,7-1,,3-2,4 2,7 Muži tvoří přibližně 6 % zaměstnaných osob. Při pohledu na strukturu dle pohlaví a vzdělání je zřejmé, že v Ústeckém kraji, stejně jako v celé České republice, převažují zaměstnaní muži se střední školou bez a s maturitou. Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných mužů se pohybuje na úrovni 12 %, u žen je tento podíl v roce 213 17,8 %. Při porovnání s celkovou zaměstnaností České republiky je v Ústeckém kraji výrazně nižší podíl zaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných mužů (v ČR se v roce 213 pohybuje tento podíl okolo 21 %) i žen (v ČR dosahuje podíl vysokoškolsky vzdělaných žen 24 % v roce 213). 1 Graf 2.1 Struktura zaměstnaných mužů dle vzdělání, Ústecký kraj (%) 8 6 4 2 25 26 27 28 29 21 211 212 213, 1, 2 část 3 část 3, 4 5, 6
Graf 2.2 Struktura zaměstnaných žen dle vzdělání, Ústecký kraj (%) 1 8 6 4 2 25 26 27 28 29 21 211 212 213, 1, 2 část 3 část 3, 4 5, 6 Pozn.: ISCED Preprimární vzdělání, ISCED 1 Primární vzdělání, ISCED 2 Nižší sekundární vzdělání, ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání, ISCED 4 Postsekundární neterciární vzděláni, ISCED 5 Terciární vzdělání první stupeň, ISCED 6 Terciární vzdělání druhý stupeň. Při hodnocení vývoje nezaměstnanosti se dostáváme k problematice řešení adekvačního problému, kdy je nutné zkoumanému ekonomickému jevu (zde nezaměstnanosti) přiřadit vhodný statistický ukazatel (v podmínkách České republiky se jedná buď o obecnou míru nezaměstnanosti, nebo o podíl nezaměstnaných osob). S ohledem na vhodnost jednotlivých ukazatelů jsme pro hodnocení celkové nezaměstnanosti Ústeckého kraje zvolili obecnou míru nezaměstnanosti 11. Obecná míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje je vyšší než míra nezaměstnanosti za Českou republiku. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je tradičně zaznamenána u věkové skupiny 15 19 let (52 % v roce 213 v Ústeckém kraji), a to bez ohledu na pohlaví jedince. Z pohledu vzdělanostní struktury je stejně jako v České republice nejvyšší obecná míra nezaměstnanosti pro kategorii základní vzdělání a bez vzdělání. S vyšším dosaženým vzděláním významně klesá nezaměstnanost. 11 Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Tento ukazatel je konstruován na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) z dat Výběrového šetření pracovních sil. Více viz stránky ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps
Graf 2.3 Obecná míra nezaměstnanosti, Ústecký kraj (%) 2, 18, 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, 26 27 28 29 21 211 212 213 celkem muži ženy Pro hodnocení vývoje mezd v Ústeckém kraji jsme za nejvhodnější datový zdroj určili Informační systém o průměrném výdělku, z jehož výsledků je možné sledovat vývoj výdělku jak ve mzdové, tak v platové sféře. Pro analýzu vývoje mezd jsme mohli využít pouze data od roku 211, kdy došlo ke změně metodiky 12. Pro zachycení vývoje mezd jsme jako analytický nástroj využili rozklad indexu proměnlivého složení na index stálého složení a na index struktury (více viz Macek a kol., 28). Tabulka 2.2 Struktura zaměstnaných osob ve mzdové sféře a průměrné měsíční výdělky, Ústecký kraj podíl na počtu zaměstnaných 211 213 průměrná mzda podíl na počtu zaměstnaných průměrná mzda Základní a nedokončené 11 % 16 349 1 % 17 197 Střední bez maturity 45 % 19 422 44 % 2 75 Střední s maturitou 35 % 24 633 36 % 25 27 Vyšší odborné a bakalářské 2 % 27 354 2 % 29 87 Vysokoškolské 7 % 48 727 8 % 47 357 Zdroj: ISPV, MPSV Mezi roky 211 a 213 došlo k růstu průměrné mzdy ve mzdové sféře o 3,83 %. Tento růst byl způsoben zejména růstem mezd u jednotlivých vzdělanostních skupin (2,31 %) a změnou ve struktuře zaměstnanosti dle vzdělanostních skupin (1,47 %). Růst průměrné mzdy v Ústeckém kraji byl obdobný jako v celé České republice, kde došlo mezi roky 211 a 213 k růstu průměrné mzdy o 3,27 % (2,22 % růstu způsobil růst průměrných mezd v jednotlivých vzdělanostních skupinách, 1,3 % změna ve struktuře zaměstnanců). 12 Více viz ISPV.
Tabulka 2.4 Struktura zaměstnaných osob v platové sféře a průměrné měsíční výdělky, Ústecký kraj podíl na počtu zaměstnaných 211 213 průměrná mzda podíl na počtu zaměstnaných průměrná mzda Základní a nedokončené 8 % 13 148 8 % 12 663 Střední bez maturity 19 % 16 16 18 % 15 943 Střední s maturitou 43 % 23 292 42 % 24 194 Vyšší odborné a bakalářské 7 % 27 445 9 % 27 59 Vysokoškolské 23 % 31 45 23 % 32 163 Zdroj: ISPV, MPSV V platové sféře došlo k růstu platu mezi roky 211 a 213 o 2,3 %. Tento růst byl zapříčiněn pouze růstem platů v jednotlivých vzdělanostních skupinách (2,9 %), změna ve struktuře zaměstnanosti dle vzdělanostních skupin měla na vývoj platů výrazně nižší vliv (,21 %). Jedná se o obdobný růst průměrných platů jako v České republice, kde došlo k růstu průměrného platu o 2,31 % (1,88 % tohoto růstu způsobila změna v průměrných platech jednotlivých vzdělanostních skupin, pouze,42 % růstu způsobila změna ve struktuře). 3 Socioekonomická situace Český statistický úřad publikuje regionální účty, které obsahují jednotlivé ukazatele jak na úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti), tak na úrovni NUTS 3 (kraje). Regionální účty nepředstavují ucelený systém účtů, protože se s každým regionem nezachází jako s národním hospodářstvím (na regionální úrovni nelze zachytit dovoz a vývoz mezi regiony). Za regionální účty se většinou označuje soustava provázaných ukazatelů, které nezahrnují veškeré aspekty celého systému národního účetnictví 13. V rámci regionálních účtů jsou publikovány zejména údaje o regionálním hrubém domácím produktu (RHDP) v běžných cenách a v cenách předchozího roku, regionální hrubé přidané hodnotě (RHPH), údaje o zaměstnanosti a zaměstnancích v členění dle odvětví (klasifikace CZ-NACE, v agregovaném tvaru). Pro hodnocení ekonomického vývoje Ústeckého kraje tak použijeme publikované údaje o RHDP, RHPH a zaměstnanosti a zaměříme se na vývoj produktivity práce v regionu. Pro zachycení reálného vývoje RHDP bylo nutné přepočítat ukazatel z běžných do stálých cen referenčního roku 21 (současný referenční rok pro celý systém národních účtů). K výpočtu byly využity oficiální údaje o RHDP v běžných cenách a v cenách předchozího roku 14. 13 Více viz Hronová a kol (29). 14 Blíže k cenovým přepočtům viz Hronová a kol. (29).
1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Graf 3.1 Vývoj RHDP, Ústecký kraj (Kč) 3 25 2 15 1 5 Z grafu 3.1 je patrné, že v rámci Ústeckého kraje dochází od roku 2 do roku 28 k reálnému růstu RHDP, po němž došlo k ekonomické krizi a celkovému propadu ekonomiky České republiky, což znamenalo stejný propad taktéž pro kraj. V roce 29 došlo k poklesu RHDP cca o 1,8 %, což odpovídá poklesu reálného RHDP také v kraji Karlovarském. Jedná se o jediný kraj, u kterého od roku 29 každoročně dochází k meziročnímu poklesu reálného RHDP. O stavu ekonomiky kraje vhodněji vypovídá struktura hrubé přidané hodnoty dle odvětví 15. Ústecký kraj je zaměřen především na oblast průmyslu (odvětví CZ-NACE B+C+D+E), která tvoří po celé období přibližně 4 % RHPH.
Graf 3.2 Struktura RHPH dle odvětví, Ústecký kraj (%) 1 8 6 4 2 A B+C+D+E F G+H+I J K L M+N O+P+Q R+S+T+U Pozn: A Zemědělství. Lesnictví a rybářství; B Těžba a dobývání; C Zpracovatelský průmysl; D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu; E Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi; F Stavebnictví; G Velkoobchod a maloobchod; H Doprava a skladování; I Ubytování, stravování a pohostinství; J Informační a komunikační služby; K Peněžnictví a pojišťovnictví; L Činnosti v oblasti nemovitostí; M Profesní, vědecké a technické činnosti; N Administrativní a podpůrné činnosti; O Veřejná správa a obrana; P Vzdělávání; Q Zdravotnictví a sociální péče; R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti; S Ostatní činnosti, T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu; U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Odhad produktivity práce definovaný jako poměr výstupu k jednotce vstupu je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších součástí ekonomických a statistických analýz země. Jedná se o ukazatel, který sleduje jak ekonomický vývoj, tak míry konkurenceschopnosti a životní úrovně. Produktivitu práce zde odhadujeme jako podíl RHPH ve stálých cenách na odpracovanou hodinu. Tabulka 3.1 Produktivita práce, Ústecký kraj rok PP (Kč) vývoj PP (%) 25 323 5,6 26 356 1,5 27 366 2,7 28 359-2, 29 375 4,4 21 357-4,8 211 357, 212 368 2,9 213 363-1,3
Hodnota produktivity práce se v Ústeckém kraji pohybuje kolem 36 Kč/hod (v národním hospodářství jako celku se produktivita práce pohybuje kolem 4 Kč/hod). Nejvyšší meziroční pokles produktivity práce byl zaznamenán mezi roky 29 a 21. Tento pokles byl zapříčiněn meziročním poklesem HPH ve stálých cenách o 3 %, který byl doprovázen růstem počtu odpracovaných hodin (2 %). 4 Studenti VŠ V Ústeckém kraji v současné době funguje jedna veřejná vysoká škola Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). V posledních pěti letech je počet absolventů většiny fakult na stabilní úrovni, pouze Fakultě sociálně ekonomické a Fakultě životního prostředí ubývají absolventi. Celkem absolvuje na UJEP kolem 1,9 tisíce studentů ročně. Tabulka 4.1 Počet absolventů UJEP, Ústecký kraj 21 211 212 213 214 Celkem 2 3 1 926 2 73 1 957 1 85 Filozofická fakulta 99 112 162 149 152 Fakulta výrobních technologií a managementu 47 52 77 64 67 Pedagogická fakulta 76 744 835 727 754 Přírodovědecká fakulta 116 121 144 124 119 Fakulta zdravotnických studií 73 129 11 Fakulta sociálně ekonomická 559 536 485 494 464 Fakulta životního prostředí 192 171 169 153 94 Fakulta umění a designu 12 99 14 117 99 studenti nezařazeni pod fakultu 11 91 24 Zdroj: MŠMT Přestože UJEP má akreditované magisterské i doktorské studijní programy, řada absolventů bakalářských oborů přestupuje za dalším studiem na jiné vysoké školy (ať už bezprostředně, do 1 roku od ukončení bakalářského studia, nebo později). Následující graf ukazuje, že podíl přestupujících studentů UJEP na jinou školu v posledních letech klesá. V roce 21 přestoupilo na magisterské studium na jinou školu 46,6 % absolventů bakalářského studia, v roce 214 to bylo méně, 35,8 %.
Graf 4.1 Pokračování absolventů bakalářského studia na UJEP (%) 1 8 6 4 2 21 211 212 213 214 Pokračování v navazujícím studiu Přestup na jinou VŠ po ukončení Bc. Zdroj: MŠMT Absolventi bakalářského studia na UJEP, kteří přestupují na jinou VŠ, pokračující v dalším studiu na jiné VŠ převážně v Praze (v roce 213 bylo 71,5 % takových studentů). Další významné centrum vysokých škol region Jihovýchod s metropolí Brno je zde zastoupeno pouze necelými 1 % přestupujících studentů. Zbytek přestupujících studentů se rovnoměrně rozprostírá do ostatních regionů ČR. Graf 4.2 Pokračování v dalším studiu po ukončení bakalářského studia na UJEP na jiné VŠ dle regionu (%) 8 6 4 2 Praha+Střední Čechy Jihovýchod Ostatní 21 211 212 213 214 Zdroj: MŠMT Ze statistik MŠMT vyplývá, že absolventi bakalářského studia na UJEP pokračují v dalším studiu převážně na veřejných vysokých školách. Soukromé vysoké školy byly v roce 213 zastoupeny 23,3 %.
Graf 4.3 Pokračování v dalším studiu po ukončení bakalářského studia na UJEP na jiné VŠ dle typu školy (%) 1 8 6 4 2 21 211 212 213 214 Veřejná Soukromá Zdroj: MŠMT Studenti nejen přestupují na jiné VŠ, ať už v rámci Ústeckého kraje, nebo za jeho hranice, ale také existuje migrace v opačném směru. Ročně do Ústeckého kraje přichází do magisterského studia na UJEP pouze kolem 1 studentů z jiných škol a zároveň krajů, převážná část studentů magisterských oborů jsou domácími absolventy bakalářského studia na UJEP. Graf 4.4 Pokračování v dalším studiu na UJEP po ukončení bakalářského studia na jiné VŠ 8 6 4 2 21 211 212 213 214 UJEP Ostatní VVŠ SVŠ Zdroj: MŠMT
Zdroje: HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. 29. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 29. ISBN 978-8-74-153-6. LANGHAMROVÁ J., KOSCHIN F., FIALA T., FISCHER J., FOŘTOVÁ S., HULÍK V., KAČEROVÁ E., KONRÁDOVÁ J., MAZOUCH P., MISKOLCZI M., ŠŤASTNOVÁ P. (29). Prognóza lidského kapitálu obyvatelstva České republiky do roku 25. Oeconomica Praha. 24 p. ISBN 978-8-245-1576-2. MACEK, J., FISCHER, J., POTŮČKOVÁ, Č., ŠEDIVÁ, B. 28. Ekonomika a socální statistika. 1. vyd. Plzeň: NAVA TISK, 28. 242 s. ISBN 978-8-743-642-4. ŠVARCOVÁ, P., TŮMOVÁ, P. Vliv poslední dekády na průměrnou délku vzdělání v České republice. Forum statisticum slovacum, 213, roč. 9, č. 7, s. 239 245. ISSN 1336-742. Český statistický úřad: www.czso.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Informační systém o průměrném výdělku: www.ispv.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz
Regionální analýza Ústeckého kraje Vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, Praha 1 Individuální projekt národní pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje: Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v ČR. Strategie vysokého školství do roku 23. (IPN KREDO) http://kredo.reformy-msmt.cz/ Sazba: Martina Mončeková Praha 215