VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Problematika drogové závislosti v ošetřovatelské péči

Podobné dokumenty
Rostlinné omamné drogy

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Spolupráce škol a orgánu sociálně-právní ochrany dětí

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

K části první (Práva obětí trestných činů a podpora subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů)

Zdravotní nauka 2. díl

Popis realizace poskytování sociální služby

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Město Jilemnice období do

Nabídka vzdělávacích seminářů

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

HYPERTENZE VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

MV ČR, Odbor egovernmentu. Webové stránky veřejné správy - minimalizace jejich zranitelnosti a podpora bezpečnostních prvků

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne o zdravotnické dokumentaci. Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

Principy soužití menšiny s většinovou společností

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

Metody hodnocení rizik

HODNOTÍCÍ STANDARDY pro hodnocení kvality a bezpečí poskytovatele lůžkové zdravotní péče

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu


RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů)

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec

1) Vstup uživatele do služby:

Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/ PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Pracovní právo seminární práce

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/ Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE

120/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 8. března o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Noclehárna, číslo služby

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme

Systém adiktologické péče v síti služeb na okresním městě

Základní škola T.G.Masaryka Krmelín, příspěvková organizace. Školní řád pro školní rok 2015/2016

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Škroupova 18, Plzeň

Základní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

Pravidla poskytování pečovatelské služby (PS) (pro zájemce a uživatele PS)

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013

Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku

Č.j. 1414/SZ/09 Karlovarský kraj tímto vyzývá k podání nabídky

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí:

Češi žijí déle, trápí je ale civilizační nemoci. Změnit to může Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

BioNase - O přístroji

Oprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany

ANALÝZA STAVU DROGOVÉ SCÉNY V BECHYNI

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

21 SROVNÁVACÍ LCA ANALÝZA KLASICKÝCH ŽÁROVEK A KOMPAKTNÍCH ZÁŘIVEK

Pravidla pro přidělování bytů v Domech s pečovatelskou službou v Počátkách

PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBORU KULTURY, PAMÁTKOVÉ PÉČE, LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍHO RUCHU

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne

V Černošicích dne Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem: Nákup a pokládka koberců OŽÚ.

Zásady a podmínky pro poskytování dotací na program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků 2011

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Katalogový soubor typové činnosti STČ 06/IZS

Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma

JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

Popis realizace sociální služby

Podpora studentů a uchazečů o studium se specifickými studijními potřebami na Mendelově univerzitě v Brně

VALNÁ HROMADA Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

Společné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Informace o naší organizaci

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

DOMOVNÍ ŘÁD. Článek l Úvodní ustanovení

170/2010 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. května 2010

102/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)

Všeobecné obchodní podmínky od

ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY

Zásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5

Služby péče o děti. jako nástroj sladění pracovního a rodinného života. Ministerstvo práce a sociálních věcí Mgr. Lydie Keprová

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

2002, str Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÝCH TELEFONNÍCH AUTOMATŮ

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č Stanovisko

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

O b s a h : 12. Úřední sdělení České národní banky ze dne 1. října 2001 k využívání outsourcingu bankami


Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Šikana osob s poruchou autistického spektra Mgr. Alena Říhová

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Transkript:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Problematika drogové závislosti v ošetřovatelské péči Bakalářská práce Autor: Julie Dmytriv Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Knížková Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou drogové závislosti v ošetřovatelské péči v České republice. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit nejnižší věk uživatelů drog a nejčastěji užívané drogy v České republice. Zjistit nejčastější příčiny užívání drog a identifikovat faktory, které přispívají k rozvoji drogové závislosti. Teoretická část se zaměřuje na definici drogové závislosti, rizikové faktory a základní rozdělení drog. Praktická část je věnovaná metodice výzkumu, charakteristice vzorku respondentů, průběhu výzkumu, zpracování získaných dat a vyhodnocení výzkumu. Klíčová slova : drogy, drogová závislost, rizikové faktory Annotation The thesis deals with the issue of drug addiction in nursing care in the Czech Republic. The aim of my thesis was to find out the lowest age of drugusers and most frequently useddrugsin the Czech Republic. Find out the most common reasons of using of drug and to identify the factors contributing to the development of drug addiction. The theoretical part is focused on the definition of addiction, risk factors and distribution of drugs. The practical part isaimed methodology of research, the characteristics of the sample of respondents, the course of the research, processing obtained data and evaluating research. Key words: drugs, drug addiction, risk factors

Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Jaroslavě Knížkové za velmi přátelský přístup, ochotu, cenné rady a pomoc, připomínky, které mi poskytovala během zpracování bakalářské práce. Сhtěla bych také poděkovat respondentům za vyplnění dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíle výzkumu... 11 1.2 Pracovní hypotézy... 11 2 Teoretická část... 12 2.1 Definice drogové závislosti... 12 2.1.1 Psychická závislost... 12 2.1.2 Fyzická závislost... 12 2.2 Rizikové faktory vzniku drogové závislosti... 13 2.3 Základní rozdělení drog... 13 2.3.1 Alkohol... 14 2.3.2 Opioidy... 14 2.3.3 Konopí a jeho produkty... 16 2.3.4 Zneužívání farmak... 17 2.3.5 Stimulační drogy ( psychostimulancia)... 18 2.3.6 Halucinogeny... 19 2.3.7 Tabák... 20 2.3.8 Těkavé látky... 20 2.4 Léčba drogové závislosti... 21 2.4.2 Farmakologická léčba... 22 3 Praktická část... 26 3.1 Metodika výzkumu... 26 3.2 Charakteristika vzorku respondentů... 26 3.3 Průběh výzkumu... 26 3.4 Zpracování získaných dat... 26 3.5 Výsledky výzkumu... 27 6

3.6 Analýza a interpretace hypotéz... 44 3.6 Diskuse... 48 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 50 4 Závěr... 51 Seznam použité literatury... 1 Seznam grafů... 3 Seznam příloh... 4 7

1 Úvod Téma bakalářské práce Problematika drogové závislosti bylo zvoleno za účelem zjistit nejčastěji užívané drogy v České republice. Bakalářská práce je zaměřená na zjištění nejčastějších příčin užívání drog a identifikaci faktorů, které přispívají k rozvoji drogové závislosti. Dalším cílem této práce je zjistit, s jakou drogou se můžeme nejčastěji setkat. Drogovou závislost lze definovat jako chronickou a progredující poruchu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání. Za určitých okolností může tato přirozená touha přejít v nutkavost a zavdat tak příčínu k rozvoji chorobných znaků. Ty se projevují, vedle nutkavého dychtění po změně prožívání, také narušením až ztrátou kontroly nad nutkavým chováním, pokračováním v dosavadním vzorci chování i přes narůstající důsledky a prohloubením stavu nelibosti při přerušení tohoto vzorce. (Petr 2007) Pojem droga se dnes již obecně vžil (i když z odborného hlediska jsou vůči němu výhrady) a používá se v širším smyslu. Aby se droga mohla stát předmětem zneužívání, musí splňovat určité předpoklady musí mít takové vlastnosti, které jsou schopny uspokojit požadavky toxikomana. (Janík 1990) O drogách se v poslední době hovoří velmi často. Stoupá počet lidí, kteří chtějí drogy vyzkoušet, mnozí z nich se pak na nich stávají závislými. (Kebza 1998). Zájem o drogy stoupá a tím i klesá věk uživatelů. Stoupající počet závislých prozrazuje, že dnešní podmínky jsou pro ně příznivé. (Dörner 1999) Každý člověk se může stát závislým na droze. Každá doba a každá společnost měla a má jinou drogu, kterou preferovala a do jisté míry tolerovala. (Sejkorová) Lidé závislí na látkách vyžadují zvýšenou léčebně preventivní péči a sociální zabezpečení při dočasné nebo trvalé pracovní neschopnosti. (Záškodná 1997) Mládež začíná s těmito látkami experimentovat ve stále nižším věku. Neuvědomují si, že častým užíváním dojde ke drogové závislosti a jedinec se ocitne v začarovaném kruhu. V kruhu, který potřebuje speciální odbornou pomoc. Nepřemýšlí, co to obnáší a jaké následky mohou nastat. Šokujícím faktorem je, že se nejvíce týká právě mladých lidí. Je nutné, aby si mládež uvědomila, že užívání drog škodí v první řadě zdraví člověka, ale také může zabíjet. (Knížková 2000). Pravidelné a dlouhodobé užívání omamných látek hluboce zasahuje do ekonomické situace člověka závislého na droze. A celospolečenské škody, ke kterým vede masové užívání drog, nelze již ani vyčíslit. Vůbec je nelze vyvážit ziskem z prodeje těchto látek (Janík, 1990) 8

V odborné i laické veřejnosti existuje všeobecná shoda v tom, že drogy jsou nebezpečné a že na ně vzniká závislost. Ta je někdy tak silná, že náhlé vysazení drogy může vést až k smrti postiženého. Diskuze se však vedou o tom, která droga je v tomto smyslu horší, která je lepší a zda je, nebo není nebezpečné tzv. experimentování s drogami (Vinař 2007). Mezi drogy, jak je známo, patří marihuana a hašiš ( konopné drogy), kokain, heroin, pervitin, extáze, LSD, houby lysohlávkya jiné. Do této kategorie se však řadí i závislosti na lécích. (Kučerová 2013). Zabývat se toxikomaniemi se zdá být v dnešní době stále aktuálnějším úkolem. Statistiky ukazují obrovský zájem o experimentování s drogami hlavně mezi mládeží. Mladí lidé často neodolají pokušení zkusit to aspon jednou, aniž by přemýšleli nebo věděli něco o tom, jaká část z nich u drogy setrvá a následně se na ní stane závislou. Na světě snad nenajdeme místo, kterého by se současné době nedotkly těžkosti se zneužíváním drog. Jedná se o celosvětový, globální problém. Velice znepokojující je skutečnost, že se týká především mladých lidí. Vysloveně alarmující pak je, že věk osob, které experimentují s drogou, se stále snižuje. Navíc nové drogy se stávají velmi populárními, protože mladí lidé se mylně domnívají, že jsou bezpečnější než tradiční drogy a bagatelizují riziko závislosti na těchto látkach. Nedozírné jsou i ekonomické důsledky zneužívání drog a to jak pro jednotlivce, tak pro společnost. Pravidelné a dlouhodobé užívání omamných látek hluboce zasahuje do ekonomické situace člověka závislého na droze. A celospolečenské škody, ke kterým vede masové užívání drog, nelze ani vyčíslit. Účinek omamných látek nevede však jen ke škodám ekonomickým a společenským, které se projevují útěkem od problému, rezignaci k bídě. Látky nepříznivě působí i na lidský organismus a poškozují jej. Organismus člověka se pak znatelně opotřebavává, konečným výsledkem může být až jeho předčasný zánik. Na problematiku drog se přímo i nepřímo napojují i další vážné sociální problémy včetně kriminality, která zaznamenala na našem území v posledních letech stejně vzrůstající charakter jako zneužívání návykových látek. Vážným problémem české populace je i veřejné mínění občanů, kteří jsou vesměs málo informováni o této problematice a k drogové závislosti přistupují jako k problému, který ohrožuje pouze jednotlivce či danou skupinu, problému, který se odehrává mimo jejich rodinu a blízké okolí a jich se vlastně příliš netýká. Skutečnost je však opačná. Drogová závislost a 9

vše, co s ní souvisí, ohrožuje sice samotného postiženého jedince, ale je zároveň vizitkou a ohrožením celé společnosti. (Petr 2007) Materiály, ze kterých budu čerpat informace, jsou z odborných knížek, vlastní materiály a poznatky z odborných konzultací z Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod z oddělení závislostí a odborná literatura, které budou tvořit část mé bakalářské práce spolu s mým vlastním hodnocením situace. Je velmi těžké odhadnout počet závislých, proto čísla jsou pouze odhady. Informace mohou být zkreslené. Jsou to pouze závislí, které se nějakým způsobem rozhodli léčit. Počet závislých je zřejmě mnohonásobně vyšší, než jsem uvedla. Bakalářská práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Část teoretická se zabývá objasněním a rozdělením drog, jejich odlišné vlastnosti, způsoby použití a prevenci. Část praktická je zaměřena na metodiku výzkumu, charakteristiku vzorku respondentů, průběh výzkumu, zpracování získaných dat a vyhodnocení výzkumu. 10

1.1 Cíle výzkumu Zjistit nejnižší věk uživatelů drog a nejčastěji užívané drogy v České republice. Zjistit nejčastější příčiny užívání drog a identifikovat faktory, které přispívají k rozvoji drogové závislosti. 1.2 Pracovní hypotézy Snižování věku uživatelů drog. Předpokládám, že k prvnímu setkání s drogou dochází v okruhu přátel. Předpokládám, že nejčastější příčinou bude nízká úroveň kvality rodinného prostředí. Neznalost problematiky drog a její dopad na organismus člověka. 11

2 Teoretická část 2.1 Definice drogové závislosti Definice drogové závislosti / v návaznosti na WHO / zní, že se jedná o stav periodické nebo chronické intoxikace látkou, působící na centrální nervovou soustavu, který vede k psychické nebo fyzické závislosti na této látce a který poškozuje individuum nebo společenstvo - součástí definice jetedy i společnost. Jedná se o onemocnění, které lze charakterizovat přítomností alespoň tří z následujících jevů : silná touha nebo pocit puzení užívat látku potíže v kontrole užívání látky /začátek, ukončení, množství látky / somatický odvykací stav, pokud je látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Petr 2007) 2.1.1 Psychická závislost Duševní stav vyznačující se pouhým přáním, kterému nelze odolat, až podychtivé, neodolatelné a opakující se nutkání požít drogu. A to i v případě, když ji člověk ani požít nechce a považuje své chování za nerozumné. Vznik psychické závislosti je vázán na prožití určitých zážitků, na některé okolnosti, které požití drogy provázely (prostředí, společnost, rituál spojený s užitím drogy). Pokud je podání drogy přerušeno, objevují se i tělesné abstinenční příznaky jako je stres, pocení. Právě psychická závislost je nejsilnějším faktorem, který vede k opětovnému užití drogy. (Petr 2007) 2.1.2 Fyzická závislost Stav organismu, vzniklý zpravidla dlouhodobějším a častým užíváním drogy, kdy dochází k jejímu zahrnutí do metabolismu člověka, tak že na přerušení přísunu této látky reaguje tělo negativně a dochází k abstinenčnímu syndromu. (Petr 2007) 12

2.2 Rizikové faktory vzniku drogové závislosti S růstem zneužívání nejrůznějších látek je nutné se zabývat otázkami příčin vzniku drogové závislosti. V průběhu času se názory na příčiny vzniku závislosti měnily. Od hledání příčiny v droze a jejích farmakologických vlastnostech, přes kladení důrazu na psychologické rysy uživatele až po zjištění genetických a biologických faktorů. Základním předpokladem rozvoje toxikomanie je setkání čtyř faktorů, kterými jsou droga, osobnost uživatele, prostředí a podnět. aktuální stresová situace, která funguje jako spouštěč nefunkční (rozvrácená, neúplná ) rodina s příliš volnou nebo naopak přehnaně tvrdou disciplínou, bez žádoucích citových vazeb nižší úroveň vzdělání, neúspěch ve škole zvýšený vliv party či subkultury, která bere užívání drogy jako normy městské prostředí, které umožňuje snadnější dostupnost drogy. Dostupné z : http://drogy1.webnode.cz/priciny-vzniku-zavislosti/ 2.3 Základní rozdělení drog Dosud nebylo možné sestavit kompletní seznam látek, které vyvolávají drogovou závislost, protože se vyskytují v různých směsích a stále vznikají nové. Třeba však poznat aspoň základní skupiny látek a jejích hlavních představitelů. Podle míry rizika vzniku závislosti se drogy dají všeobecně rozdělit na měkké (lehké) a tvrdé (těžké). Drogy měkké (drogy s akceptovatelným rizikem), mezi které zařazujeme např. kávu, tabákové výrobky, alkohol a produkty konopí ( marihuana, hašiš). Drogy tvrdé (drogy s neakceptovatelným rizikem), kam patří např. heroin, kokain, crack a pervitin. U těchto druhů omamných drog je riziko vzniku závislosti jednoznačně výsoké. Tento způsob dělení, u nás běžný a značně mezi laickou i odbornou veřejností rozšířený, je však značně nepřesný. Podle Presla (1994) je daleko vhodnější a srozumitelnější způsob užívaný v Holandsku, kde se drogy dělí na skupinu s akceptovatelným (přijatelným) nebo neakceptovatelným rizikem. Příkladem tzv.lehkých drog je např. káva, tabákové výrobky, ale také alkohol - v naší společnosti droga číslo jedna, i když reálně vzato, zde je již hranice sporná. U tvrdých drog je riziko závislostí jednoznačně vysoké,neakceptovatelné. (Valéček 2000) 13

2.3.1 Alkohol Alkohol je vedle tabáku nejčastěji užívaná psychoaktivní látka u nás. Působí útlum a intoxikaci centrálního nervového systému. Akutní intoxikace se projevuje většinou jako prostá opilost. Dochází k psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, zvýšenému sebevědomí, posléze se ale objevuje snížení sebekritičnosti a zábran, agresivita. (Petr 2007) Alkoholismus způsobuje takémnoho somatických poškození organismu i psychických poruch. Závislost na alkoholu je stav dobře léčitelný, ale léčba je většinou dlouhodobá a obezřetnost je třeba si zachovávat po celý život. (Nešpor 2006) Závislost na alkoholu se vyvíjí ve čtyřech vývojových stadiích : Stadium alkohol je drogou, kterou si pijan sám ordinuje, aby potlačil nepříjemné psychické stavy nebo aby dosáhl dobré nálady. Stadium pijan přechází od méně koncentrovaných nápojů ke koncentrovanějším a dobře alkohol snáší. Stadium tolerance organismu vůči množství alkoholu v krvi je stále dobrá, ale začínají se objevovat poruchy paměti, tzv. okénka Stadium tolerance organismu se snižuje, k opilosti stačí už velmi malé množství. Pijan začíná s požíváním alkoholických nápojů už ráno a pije několik dnů po sobě, přičemž okénka jsou stále častější. (Marhounová 1995) 2.3.2 Opioidy Opioidy jsou přírodní (morfin,kodein), nebo polosyntetické (heroin, braun) deriváty opia, tradičně používané v medicině pro tlumení silných bolestí (morfin) a tišení kašle (kodein). Vyvolavají jak toleranci, tak silnou psychickou i fyzickou závislost. Navíc vyvolávají pocity úzkosti, stres, proměny nálad, problémy komunikace s okolím. (Petr 2007) Opium Je získáváno z máku - Papaver somniferum v podobě št'avy, která vytéká z naříznutých nezralých makovic. Opium bývá kouřeno nebo polykáno, přičemž při polykání se narkotické účinky projevují rychleji. Po použití dochází ke změně vědomí, ztrátě pocitu bolesti tělesné i duševní. (Petr 2007) 14

Morfin (morfium) Alkaloid opia, ve kterém se vyskytuje v koncentraci od 4 do 21. Užíván může být podkožně, nitrosvalově i nitrožilně. Je značně účinný při tišení bolesti, což se využívá ve zdravotnictví. Morfin podobně jako další synteticky vyrobené opioidy vyvolává příjemné snění, mizí úzkost, nálada je uvolněná, problémy ztrácejí svoji naléhavost. Navozuje stav klidu a uvolnění, tlumí dechové centrum, snižuje vnitřní napětí a vnímání bolesti. Myšlenkové procesy jsou obvykle zpomaleny, nastává celkový tělesný i duševní útlum. (Petr 2007) Kodein (metylmorfin) Kodein neboli metylmorfin je látka, které se léčebně užívá především k tlumení dráždivého kašle, dále při stavech úzkosti. (Urban 1973) Nachází se v surovém opiu, ale většinou se získává z morfinu. Je látka, která se léčebně užívá především k tlumení dráždivého kašle, dále při stavech úzkosti. Psychotropní efekt je podobný účinkům morfinu (celkový útlum, euforie), k jeho dosažení je třeba ale výrazně vyšších dávek. (Petr 2007) Braun Specificky česká droga, která se vyrábí v domácích laboratořích. Jedná se o směs derivátů kodeinu, jeho výroba započala v 70. letech minulého století. Jeho kvalita a efekt závisí na úspěšnosti chemické reakce, proto je možné získat různě kvalitní produkt. Aplikuje se nitrožilně. V poslední době byl braun z české drogové scény prakticky zcela vytěsněn heroinem, nyní se dostává ke slovu jako náhradní droga při výkyvech heroinového trhu. (Petr 2007) Heroin Heroin je řadu desetiletí celosvětově nejrozšířenější drogou této skupiny. Začal se prodávat od roku1898 jako lék s nulovým rizikem vzniku závislosti. Později byla jeho výroba zastavena, protože vytvářel mnohem vážnější návyk než morfin. Mezi deriváty opia se vyznačuje nejvyšší návykovostí účinností. Nejčastější je nitrožilní podání, může se také šňupat, kouřit nebo inhalovat z aluminiové folie. Při nitrožilním podání je efekt takřka okamžitý a značně intenzívní. Dochází ke krátkému stavu, který je slangově nazýván flash (záblesk), který provází návaly radosti doprovázené pocity srdečné -vřelostí a uvolnění. 15

Heroin je celosvětově nejrozšířenější drogou této skupiny, jeho užívání mnohonásobně vzrostlo i u nás. (Petr 2007), (Kalina 2003) Metadon Patří mezi syntetické opioidy, jeho účinek je vyznačován při substituční léčbě osob závislých na opioidech. Na nelegálním trhu je vyhledáván jako náhradní nebo doplňující droga. Podává se ústy, vzahraniční je známa i infekční forma. Metadonovou léčbu je správné spojovat s dalšími léčebnými aktivitami jako je psychoterapie, rodinná terapie, socioterapie, nácvik sociálních dovedností atd. (Petr 2007) 2.3.3 Konopí a jeho produkty Látky kanabisového typu jsou získávány z rostliny Cannabis sativa. Doklady o jejím pěstování jsou staré než pět tisíc let. Tato rostlina obsahuje v horních listech keřů a v květech značné mmnožství kanabinoidů, z nichž nejvýznamnější je THC (tetrahydrocannabinol), který způsobuje většinu psychoaktivních účinků charakteristických právě pro konopí. Produkty konopí, které je dnes pěstováno prakticky všude, jsou marihuana a hašiš. Kanabisové preparáty mohou vyvolat psychickou závislost. Pro dosažení silnějšího efektu bývají užívány společně s alkoholem a jinými psychoaktivními látkami. Požadovaný účinek závisí na mnoha okolnostech - včetně okolního prostředí a stavu uživatele. Za příznivých podmínek vyvolává pocity relaxace, pohody a rozjařenosti, spojené s euforizací a tendencí ke smíchu, který je vyvolán i nepatrnými podněty. Nastupuje i změna vnímání času, zostření barev, chuti i hudby. Při skupinovém užívání je jedním z charakteristických projevů její hlučnost. Jsou-li podmínky nepříznivé, způsobuje droga rychlý tokemocí až pomatené představy, nastupují pocity otupělosti až netečnosti. (Petr 2007) Marihuana Vzniká smíšeným usušených a rozmělněných listů a vrchní rostlinné okvětní části konopí odtud slangový výraz tráva. Maruhuana se kouří bud samostaně nebo smíšená s tabákem v ručně balených cigaretách. Může být také přidávána do nápojů, cukrovinek a pečiva. Všeobecně je zařazována do skupiny drog s akceptovatelným rizikem vzniku závislosti. Po roce 1989 se kouření marihuany značně rozšířilo a stalo se módní záležitostí. Dnes je již vcelku běžným jevem na různých společenských akcích. 16

Z údajů, které zveřejnilo v Bruselu Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost vyplývá, že marihuanu si ubalí 22, 1 Čechů, což je nejvíce v celé EU. Více uživatelů této drogy není v žádném jiném evropském státu. (Petr 2007) Hašiš Dle Andrew Tylera (1988) je hašiš podle úřadů jedna z nejnebezpečnějších ilegálních drog. Pěstování, přechovávání a prodej je trestný, i když chybí dostatečná evidence o jeho výskytu. (Tyler 1988) Jde o konopnou pryskyřici, obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot. Hašiš bývá, stejně jako marihuana, polykán smíšený s jídlem nebo v nápojích. Časté je jeho kouření ve speciálních dýmkách. Vyrábí se z něj také hašišová kořalka. (Petr 2007) 2.3.4 Zneužívání farmak Rozvoj lékových závislostí přinesla 60. léta minulého století, kdy začalo zneužívání především psychofarmak Fenmetrazinu a Dexfenmetrazinu. Masívního rozšíření zneužívání léků s sebou přinesla vlna analgetik /Algena/, která se rozvinula naprosto skrytě a postihla zejména ženskou část populace - navíc byla urychlena a umocněna levným a volným prodejem těchto léků v lékárnách. Další téměř současnou vlnou bylo zneužívání antiastmatik, které obsahovaly efedrin. Až v roce1972 bylo u nás přikročeno k zastavení volného prodeje některých analgetik a antiastmatik, vevolném prodeji však zůstal Alnagon a Dinyl. Jejich všeobecné zneužívání se stalo pro mnoho lidíběžnou součástí života. Postupně se objevovaly stále další a nové léky, u kterých si lidé uvědomili jejich vliv na centrální nervovou soustavu a začali s jejich nadužíváním. Podle Dörnera tato závislost začíná konkurovat alkoholu jako sociálně medicínskému problému č. 1. Do skupiny farmak, které se zneužívají, patří kromě analgetik také sedativa, hypnotika, anxiolytika a další léky, které mohou způsobit závislost (Ritalin, Solutan apod.). Na toxikomanické scéně trvá zájem i o analgetika a opiáty používané v medicíně k potlačení bolesti či k premedikaci (např. Morphin, Tramal), nebo o další preparáty používané v chirurgii včetně anestetik. Chronické užívání vede k psychické i somatické závislosti na užívané látce. Dříve dominantní zneužívání léků ustupuje a přesunuje se na starší věkové skupiny osob, u kterých dochází ke zneužívání především zklidňujících léků. Ty požadují po lékaři i v případě, že objektivní důvody pro jejich podávání již pominuly. Všechny léky 17

obsahující psychotropní látky jsou u nás pouze na lékařský předpis, a proto je pro mládež mnohem snadnější opatřit si relativně lehce dostupné nefarmakologické drogy. (Petr 2007) 2.3.5 Stimulační drogy ( psychostimulancia) Jedná se o návykové látky s budivým účinkem na centrální nervový systém. Mohou být přírodní (kokain), nebo syntetické (pervitin, extáze). Po použití se dostavuje euforie, ústup únavy, potřeby spánku a chuti k jídlu. Zvyšuje se představivost, aktivita, zlepšuje se sebehodnocení. Není vyjádřena závislost fyzická. K užívání psychostimulancií mají sklon intelektuálové, řidiči, studenti a všichni, kteří potřebují posilovat bdění a pozornost. (Petr 2007) Kokain Jedná se o alkaloid nacházející se v listech rostliny Erythroxilon koka, který byl původně užíván pro své anestetické účinky. Užívá se tradičně žvýkáním listů, šňupáním, ale i nitrožilně. Euforizující účinky kokainu mají vliv na náladu, zvyšování duševních aktivit, překonávání pocitu únavy, zvyšování subjektivního pocitu síly. Zužuje cévy - jeho šňupání vede k poškození nosní přepážky, až k jejímu proděravění i ztrátě čichu. (Petr 2007) Užívání kokainu představuje ohromnou zátěž pro kardiovaskulární systém, stoupá riziko srdečních a mozkových příhod. (Kalina 2003) Crack Jde o slangový název pro přírodní stimulační drogu - hydrochlorid kokainu, přeměněný tepelnou úpravou a přidáním jedle sody a éteru. Jeho cena je podstatně nižší než cena kokainu a účinek výraznější. Význačným rysem je jeho vysoká návykovost. Bývá kouřen, mnohdy společně s tabákem nebo marihuanou, může být i inhalován. (Petr 2007) Pervitin ( metamfetamin ) Derivát syntetických stimulujících látek známých pod názvem amfetaminy. Aplikuje se ústy, šňupanim nebo nitrožilně. Pervitin zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce - užití vedek euforii, snížení únavy, pocity zvýšené psychické i fyzické výkonnosti, zvýšené představivosti, empatii a k uvolnění zábran. Riziko vzniku závislosti je značné, i když uživatel může mít delší dobu dojem, že má drogu pod kontrolou. Navíc může při delším užívání dojít ke změnám psychiky-objevují se halucinace, stavy zmatenosti, poruchy paměti, 18

postižený je paranoidní, má sebevražedné tendence. V důsledku se dotyčný stává nedůvěřivým, podezíravým, mohou se objeviti sluchové a zrakové halucinace, nastává pocit ohrožení vlastní osoby. Toxikoman se následně stává nebezpečným sobě i svému okolí. Kudrnáč uvádí (21), že obecně je metamfetamin mezi uživateli zřetelně podceňován a je rozšířena představa, že je nezávislostní a neškodný. (Petr 2007) Extáze ( MDMA ) Jde o syntetickou látku, která byla patentována jako lék na hubnutí. Dnes patří mezi nejrozšířenější drogu užívanou mladými lidmi a její užívání je spojeno s určitým typem společenské zábavy,surčitým stylem a druhem hudby vyznačujícím se sugestivním, neustále se opakujícím rytmem (styl techno, house). Uživatelé extáze ji pokládají za příjemnou a bezpečnou drogu, na niž nevzniká závislost a kterou lze mít dlouhodobě pod kontrolou. Dávají přednost před alkoholem, protože jim po ní není špatně. Odmítají heroin a pervitin jako drogy, které vedou k závislosti. Uživatel většinou intenzivně tančí, někdy až do naprostého vyčerpání. Po per orálním užití dochází zhruba po půl hodinovém intervalu k pocitům tělesného tepla, štěstí, a blaha, prohlubování vzájemného porozumění, empatie, solidarity a radosti. Tento efekt se v průběhu asi dvou hodin výrazně prosazujeve fázi, označované jako rush (jízda). Pak následuje zklidnění, trvající několik hodin. Kombinování extáze s jinými drogami či léky zvyšuje pravděpodobnost výskytu závažných zdravotních komplikací. (Petr 2007) 2.3.6 Halucinogeny Jsou jednou z nejvíce vědecky zkoumanou skupinou drog. Halucinogeny jsou přírodní i syntetické látky, které mají silný psychoaktivní účinek. Charakteristickým a základním efektem je kvalitativní změna vědomí, deformace vnímání objektivní reality. Po požití se objevují zrakové a sluchové halucinace, projevy depersonalizace (odosobnění), poruchy vnímání času a prostoru. Bývají přítomny zvláštní vjemy barev a zvuků např. zvuky mohou být vnímány barevně. Mohou se vyskytnout zvláštní panické stavy, při kterých narůstá přesvědčení, že poruchy vnímání jsou skutečností, intoxikovaný jedinec má intenzívní pocit, že zešílí, že byl zničen jeho mozek a že jde o nezvratný stav. Halucinogeny jsou schopny vyvolat toleranční reakci organismu. Jejich zneužívání může vést k psychické závislosti. (Petr 2007) 19

LSD ( Lysergamid ) Na současném trhu se objevuje ve formě tzv. Tripů (papírové čtverečky) či krystalů. Obojí se užívá perorálně, postupným rozpouštěním v ústech pod jazykem. Účinnou látkou je derivát kyseliny lysergové. LSD představuje riziko zejména pro nevypočitatelnost účinků droga obsahuje značný podíl různých příměsí a nečistot, přičemž někdy se jedná o příměsi záměrné např. látky ze skupin stimulancií. (Petr 2007) Psilocybin Je psychicky velmi aktivní látkou obsaženou v houbách rodu lysohlávek, které se běžně vyskytují na našem území. Je chemicky příbuzný s LSD a má i podobné účinky. Houba se většinou suší nebo nakládá a pak se konzumuje různým způsobem. Problematický může být odhad účinné látky, protože obsah psilocybinu se v různých lokalitách může lišit. Tím se zvyšuje riziko předávkování. (Petr 2007) Meskalin Halucinogenní látka přírodního původu je získávána z dužnatých částí některých druhů kaktusů. Jako tekutina bývá přidávána do nápojů, nebo je užíván ve formě tablet. Ve svých účincích je velmi podobný LSD, ale má větší vliv na vegetativní systém a je více toxický. (Petr 2007) 2.3.7 Tabák Účinnou psychoaktivní látkou, která vyvolává závislost, je alkaloid nikotin. Tabák obsahuje i další škodliviny, jako jsou dehty nebo kysličník uhelnatý. Závislost se vyvíjí velmi rychle a je silně ovlivňována zevními podmínkami. Odvykací potíže po vysazení drogy někdy žádné, jindy může být malátnost, slabost, úzkost, podrážděnost, nespavost, problémy s trávením, špatná koncentrace pozornosti atd. (Petr 2007) Čistý nikotin je jeden z nejtoxičnějších známých jedů. Nikotin se nachází pouze v tabákových rostlinách a do těla kuřáka se dostává ve formě drobných kapiček dehtu, který je vdechován s kouřem. (Tyler 1988) 2.3.8 Těkavé látky Jsou to chemické látky užívané v průmyslu i lékařství, které vyvolávají psychickou závislost. Mezi inhalanty patří některá rozpouštědla, toluen, ředidla a lepidla, ale i plynné látky např. 20

éter a rajský plyn. Nejčastějším způsobem užívání je vdechování výparů z napuštěné tkaniny v igelitových sáčcích, případně vdechování pod dekou. Látka po vdechnutí proniká do plic, odtud do krevního oběhu a tím do různých tělesných orgánů. Účinek po vdechnutí se dostavuje během několika minut a odezní během několika desítek minut. Předpokládaným efektem čichání těchto látek je stav jakéhosi polospánku, polovědomí provázeném živými, barevnými sny. Zároveň se ale mohou objevit závratě, poruchy vědomí a rovnováhy, poruchy slovní artikulace apod. Dochází k rozšíření zornic, objevují se poruchy paměti. Inhalační látky vyvolávají psychickou závislost. Čichání těkavých látek je laickou veřejností vnímáno jako méně rizikové ve srovnání s injekční aplikací, a to především z důvodu nedostatečných a nereálných informací. Pravdou je totiž pravý opak jedná seo jednu z nejrizikovějších drog. (Petr 2007) 2.4 Léčba drogové závislosti V drogové problematice se pojem léčba užívá v širším významu pro odbornou strukturovanou práci s klientem. Vyjma substituční léčby, substitučních programů, je léčebný proces směřovaný k abstinenci klienta. Jako léčbu v tomto širším pojetí označujeme i léčebné programy mimo zdravotnictví. Léčení používá různých metod od farmakoterapie (např. v počátku léčby při detoxifikaci) přes poradenství, sociální práci až po psychoterapii skupinovou či individuální. Podle typu se rozlišují léčby ambulantní a rezidenční. Podle délky může být léčba krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá. Na základní léčebný program by měla navazovat následná péče, doléčování, které pomůže klientovi obstát v životě po léčbě a zvyšuje efekt léčby. Dostupné z: http://zavislosti.napady.net/rubriky/drogy/lecba Cílem léčby je pokud možno úplné odstranění závislosti. Tohoto se však nedá dosáhnout najednou, léčba musí probíhat postupně, protože při příliš rychlém vysazení drogy by mohly vzniknout zdravotní komplikace (v případě, že už se vytvořila fyzická závislost) anebo by se celá léčba mohla minout účinkem. Často pomůže vyléčení z drogové závislosti také víra, která ale musí být natolik silná, aby dovedla vytlačit drogu. 2.4.1 Psychologická léčba Tato metoda je založená práci s psychologem či psychiatrem, účast v terapeutické skupině a psychoterapii. Samozřejmě, metody lze kombinovat. Psychoterapie naučí pacienta zvládat 21

těžké nebo krizové situace bez drog. Při léčbě se postupně snižují dávky drogy až na naprosté minimum (viz například nikotinové náplasti). Toto pomáhá tělu, aby si postupně na drogy odvyklo a přešlo opět do normálního režimu fungování. Někdy se také při léčbě používá tzv. substituční metoda, kdy droga je nahrazena drogou jinou, slabší. Další důležitou složkou je odstranění rituálu - například nahrazení cigarety nikotinovou náplastí či žvýkačkou. S rituálem souvisí i například prostředí nebo parta, které je rovněž nutno nahradit něčím novým, co už se pacientovi s drogou nepojí. 2.4.2 Farmakologická léčba Nejčastější obecné farmakologické postupy jsou tyto: Detoxikace Pomalé snižování dávek tak, aby nedošlo k abstinenčním příznakům ("absťák"). Dostupné z : http://cs.wikipedia.org/wiki/drogov%c3%a1_z%c3%a1vislost#l.c3.a9.c4.8dba Substituce: Substituce ( nahrazení ) je způsob léčby, kdy je užívání původní drogy nahrazeno lékařsky předepsaným užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, avšak s výrazně menšími riziky (např. užívání heroinu je nahrazeno užíváním metadonu) nebo může jít o substituci škodlivého způsobu aplikace drogy za méně škodlivý (např. cigarety jsou nahrazeny nikotinovými náplastmi), případně je to kombinace obou způsobů (např. injekční užívání heroinu je nahrazeno užíváním metadonu, který je podáván jako nápoj). Cílem substituce je eliminování užívání určité, především ilegální, drogy a/nebo eliminace škodlivé formy podávání drogy, která je provázena výraznými zdravotními riziky (injekční užívání). Doba jejího trvání může být velmi různá. Doba substituční léčby závisí na individuální situaci klienta a stanoví se na základě podmínek zařízení, ve kterém substituční léčba probíhá. Substituční léčba pomáhá snížit náklady na léčbu zdravotních potíží, ke kterým by další užívání drog u klienta vedlo, k eliminaci kriminálních činů spojených se získáváním peněz na drogy, k eliminaci přenosu infekčních onemocnění prostřednictvím rizikového způsobu aplikace drog Stabilizovaný klient má možnost si najít zaměstnání a v rámci svých možností a podmínek léčby normálně fungovat ve společnosti. Dostupné z : http://zavislosti.napady.net/rubriky/drogy/lecba 22

Ambulantní léčba Léčba, která probíhá bez vyčlenění klienta z původního prostředí. Při ambulantní léčbě klient dochází do zařízení, kde se léčba poskytuje, přičemž délka léčby a frekvence docházení se může v různých typech zařízení lišit, nicméně měla by být ve všech případech zakotvena v dohodě klienta se zařízením či terapeutem. Ambulantní léčba je vhodná pro lidi, kteří mají sociální, rodinné zázemí, které je pro ně podporou či přinejmenším není ohrožující. Za účinnou se považuje léčba až od délky tří měsíců, s frekvencí kontaktů s léčebným zařízením minimálně dvakrát až třikrát týdně. V České republice nabízí ambulantní péči AT poradny, což jsou ambulantní psychiatrická zařízení, která se zaměřují na alkoholové a drogové závislosti. Klient dochází po dohodě s lékařem zpravidla dvakrát či třikrát týdně na pohovor, v případě krizové situace může být kontakt častější. Existují také ambulantní skupiny, které se schází jednou týdně či častěji a buďto fungují v rámci některého terapeutického zařízení nebo jako svépomocné. V současnosti i ČR probíhají svépomocné skupiny Anonymní alkoholici a Anonymní narkomani (obvykle se pro ně používají zkratky AA a AN). Další možnou podobou ambulantní léčby je denní stacionář, kde klient dochází každý den (obvykle každý všední den) do léčebného programu, který je od ranních do odpoledních hodin. Klient tedy tráví v léčebném zařízení v podstatě celý den, kdy se účastní skupinové terapie, individuálních pohovorů s terapeuty, využívá poradenství ohledně sociálních, právních záležitostí, které potřebuje řešit, účastní se volnočasových a pracovních aktivit... Večer odchází domů, na rozdíl od rezidenční, pobytové léčby. Součástí léčby bývá také rodinná nebo partnerská terapie a případně podpůrné rodičovské skupiny pro rodinné příslušníky klientů, kde se dozvídají informace o procesu léčby a mají možnost si promluvit o situaci, ve které se nachází. Pobytová léčba (rezidenční léčba, ústavní léčba) Léčebné programy, při nichž klient žije v chráněném prostředí léčebného zařízení. Tento typ léčby se snaží vytvořit pozitivní prostředí bez drog, vytváří jasný režim a pravidla pobytu a využívá různých terapeutických metod, které mají pomoci klientovi ujasnit si své postoje vůči návykovým látkám, řešit nejrůznější problémy, které se týkají jeho předchozího života ať už na drogách nebo bez nich, získat komunikační, sociální dovednosti. Využívá skupinové a individuální psychoterapie, pracovní terapie, klienti se účastní aktivit pro volný čas (sport, výtvarné aktivity apod.), mohou využít poradenství v sociálně právních problémech. 23

V rámci léčby se obvykle spolupracuje s rodinou a nebo partnerem klienta. Léčení může být krátkodobé, tj. léčba trvá do cca 2 měsíců, střednědobé, tj. od 2-3 měsíců do cca 6 měsíců, dlouhodobé, v délce od půl roku do jednoho roku, výjimečně až dvou let. Krátkodobá a střednědobá léčba probíhá obvykle v lékařských zařízeních, psychiatrických léčebnách (pro tento typ léčby se užívá pojem ústavní léčba). Dlouhodobé léčby probíhají vesměs v terapeutických komunitách, tradičně je délka dlouhodobé léčby v terapeutické komunitě kolem jednoho roku. I když v současnosti nabízí i některé z terapeutických komunit střednědobé léčby v délce kolem šesti až osmi měsíců. Pro léčbu v terapeutické komunitě se obvykle užívá pojem rezidenční. Léčba v psychiatrické léčebně zaměřené na léčbu závislosti je pod lékařským dohledem. Využívá režimová opatření, strukturovaný denní program a další terapeutické aktivity. I vzhledem k tomu, že ústavní léčba bývá v délce kolem tří měsíců, je zaměřena hlavně na problém závislosti, ne příliš na ostatní problémy klienta a jeho resocializaci důležitou pro návrat do běžného života s tím, že si musí vybudovat zázemí, najít si zaměstnání apod. Tento typ léčby je vhodný pro klienty, kteří nejsou schopni abstinovat v původním prostředí a je pro ně nezbytné na nějakou dobu toto prostředí opustit a stabilizovat se, nicméně se po léčbě mají kam vrátit a s podporou jsou schopni zvládat běžný život bez drog. Léčba v terapeutické komunitě je využívá kromě strukturovaného programu a jasného režimu hodně skupinovou terapii, na které je postavena. Zároveň samozřejmě další věci, jako je pracovní terapie, sociální poradenství a volnočasové a sportovní zátěžové aktivity. Klade se důraz nejen na problematiku závislosti, ale léčba se zaměřuje i na řešení dalších problémů klienta, se kterými se v průběhu léčby vyrovnává a řeší, zdůrazněna je odpovědnost a samostatnost klienta. Léčba je zpravidla dlouhodobější, rozfázovaná do několika etap, ve kterých se klient učí specifické dovednosti a má specifické úkoly. V poslední fázi již kupříkladu pracuje, má zaměstnání či brigádu v okolí komunity a v komunitě tráví mnohem méně času, je samostatnější a připravuje se na běžný život venku. Léčba v terapeutické komunitě je vhodná především pro ty, kteří užívali drogy velmi dlouho, mají mnoho dalších problémů a mají nevyhovující zázemí. S klienty se řeší i jejich právní potíže, část z nich má za sebou kriminální minulost spojenou s drogami. Klient by měl po léčbě, případně s podporou v doléčování, schopen normálně fungovat a vybudovat si znovu svůj život a svoje sociální zázemí. 24

Léčba může být také zaměřena na určitý typ klientely, jsou ambulantní léčebná zařízení, která se zaměřují především na děti do 15 let užívající drogy nebo terapeutické komunity, které nabízí léčbu mladistvým klientům či terapeutická komunita pro závislé matky, kde se mohou léčit a zároveň mít u sebe své děti. Dostupné z: http://zavislosti.napady.net/rubriky/drogy/lecba 25

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro svou bakalářskou práci jsem použila kvantitativní výzkum. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila dotazník. V první řadě jsem se věnovala sběru informaci k následnému sestaveni cílů, hypotéz a dotazníku. Informace ze kterých jsem čerpala jsou z internetu, odborných knížek, poznatky z praxe Psychiatrické nemocnice v Jihlavě z oddělení závislosti. V dotazníku jsou respondenti informováni, že dotazník je zcela anonymní. Dotazník byl sestaven z 17 otázek. První dvě otázky jsou zaměřeny na zjištění sociodemografických dat respondentů, tzn. pohlaví a věk. Z toho jsou 15 uzavřených a 2 polootevřené. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů V psychiatrických léčebnách jsem rozdala 100 dotazníků. Návratnost dotazníku byla 100. Všichni respondenti ve výzkumu byli zvoleni zcela náhodně a dobrovolně. 3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a v psychiatrické léčebně Jihlava. Tento výzkum probíhal v termínu od března do dubna 2014. Dotazníky byly anonymní. 3.4 Zpracování získaných dat Získané údaje byly zaznamenány do programu Microsoft Office Excel. Data byly zpracované do grafu. Grafické znázornění je vyobrazeno v %. 26

3.5 Výsledky výzkumu Otázka č.1: Vaše pohlaví? Pohlaví 8% Muži Ženy 92% Graf 1Pohlaví respondentů Tento graf ukazuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu 100 ( 100 ) respondentů bylo 92 ( 92 % mužů ) a 8 ( 8 ) žen. 27

Otázka č. 2: Váš věk? Věk 12% 8% 58% 18-25 26-36 22% 37-49 50 a více Graf 2 Věk respondentů Tento graf ukazuje věk respondentů. Věkové kategorie jsem rozdělila do čtyř kategorií. Nejvíce respondentů je 58 % ve věku od 18 25 let, druhá skupina s 22 jsou respondenti ve věku od 26-36 let. Dalších 12 % jsou ve věku od 37 49 let. Nejméně respondentů s 8 bylo ve věkové kategorii 50 a více let. 28

Otázka č. 3: Vaše nejvýše dosažené vzdělání? Vzdělání 10% 25% 36% Základní Střední bez maturity Střední s maturitou 29% Vyšší/vysokoškolské Graf 3 Vzdělání respondentů Tento graf ukazuje, že 25 má základní vzdělání, 29 střední bez maturity, 36 střední s maturitou, a pouhých 10 respondentů uvedlo vysokoškolské vyšší vzdělání. 29

Otázka č. 4:V jakém městě jste byl a hospitalizován a? Hospitalizace 53% 47% Jihlava Havlíčkův Brod Graf 4 Města hospitalizovaných pacientů Tento graf ukazuje, že nejvíce pacientů bylo hospitalizováno v psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod 53, a 43 bylo hospitalizováno v psychiatrické léčebně v Jihlavě. 30

Otázka č. 5:Kdy jste se poprvé setkal a s drogou? První setkání s drogami 12% 16% 48% 9-12 let 13-15 let 16-20 let 21 a více let 24% Graf 5 První setkání s drogami Tento graf ukazuje, že 48 respondentů se s drogou setkalo už ve věku od 9 12 let, druhá skupina 24 ve věku od 13 15 let, další skupina 16 jsou ve věku od 16 20 let, nejméně je ve věku 21 a více let ( 12 ). 31

Otázka č. 6:Uveďte, odkud jste získal a informace o onemocnění v důsledku užívání drog? Informace o následcích 14% 14% Od lékaře 4% Od rodiny, přátel 33% 28% Od zdravotní sestry Z televize Z letáků, odborných knih Graf 6 Získané informace o důsledcích užívání drog V tomto grafu jsou znázorněny získané informace o onemocnění v důsledku užívání drog. Informace získané od zdravotní sestry odpovědělo 33, další odpověď od rodiny a přátel zvolilo 28 respondentů, 21 respondentů zvolilo od lékaře. Následující odpověď z letáku a odborných knih má 14, a pouhá 4 zvolila z televize. 32

Otázka č. 7: Co vás vedlo k užití drogy? Co vedlo k užití drogy 23% Rodinné problémy 54% Dluhy 14% Ztráta blízkého člověka Touha zkusit 9% Graf 7 Co vedlo k užití drog Tento graf ukazuje,že z celkového počtu respondentů 54 začalo užívat drogy z rodinných problémů. 23 z touhy zkusit. 14 uvádí ztrátu blízkého člověka. Zbylých 9 vedlo k užití drogy dluhy. Další možnosti bylo zvolit i jiné, jaké? Odpovědi byly následující: Nízké sebevědomí, pocit osamění, jen experiment, z nudy, touha po majetku, zvědavost, nezaměstnanost, nedostatek koníčků, znásilnění ve 13 letech, ze stresu, kvůli zábavě a uvolnění, 33

Otázka č. 8: Je Vaše rodina úplná? Rodina 23% Ano Ne 77% Graf 8 Kompletní rodina Na otázku Je Vaše rodina úplná? odpovědělo, 77 respondentů záporně, a 23 odpovědělo kladně 34

Otázka č. 9 : Uvažujete, že jeden z důvodů, proč jste použil a drogu, byla nízká pozornost rodiny? 9% Pozornost rodiny Ano Ne 91% Graf 9 Pozornost rodiny Graf znázorňuje, že 91 uvádí nízkou pozornost rodiny, jen 9 respondentů odpovědělo záporně. 35

Otázka č. 10:Je někdo v rodině, kdo by užíval drogy? Pokud ano, jaké? Drogy v rodině 40% 60% Ano Ne Graf 10 Drogy v rodině Z grafu lze vyčíst, že 60 uživatelů drog již drogy užívá v rodině, zbylých 40 odpovědělo záporně. Pokud respondent zvolil ano, měl napsat, jaká droga byla užívaná v rodině. Odpovědi byly: nejčastěji alkohol a marihuana. 36

Otázka č. 11: Setkal a jste se doma s násilím? Násilí v rodině 26% Ano Ne 74% Graf 11 Násilí v rodině Dle grafu můžeme vidět, že 74 respondentů se setkalo doma s násilím, zbylých 26 odpovědělo ne. 37

Otázka č. 12: Znal a jste, jak vážné následky jsou po použití jednotlivých drog? Znalost následků užívání drog 23% Ano Ne 77% Graf 12 Znalost následků užívání drog Graf znázorňuje, že 77 respondentů nezná následky užívání jednotlivých drog, pouhých 23 odpovědělo kladně. 38

Otázka č. 13: Měl a jste problém se sehnáním drogy? Problém se sehnáním drogy 5% Ano Ne 95% Graf 13 Problém se sehnáním drogy Graf uvádí,že 95 respondentů se sehnáním problém nemá. Respondentů, kteří měli problém se sehnáním drog, bylo 5. 39

Otázka č. 14: Jaké drogy jste užíval a? Nejčastěji užívané drogy 10% 5% 23% Marihuana a hašiš Alkohol Kokain 20% Heroin 7% 23% Pervitin Extáze LSD 12% Graf 14 Nejčastěji užívané drogy Tento graf nám ukazuje, že 23 respondentů nejčastěji užívalo marihuanu a hašiš. Stejné množství má i alkohol 23. Z toho 20 užívalo pervitin a 12 užívalo kokain. Dalších 10 mají zakroužkováno extázi. Zbývajících 7 heroin a 5 LSD. 40

Otázka č. 15: Kde jste se poprvé setkal a s drogou? První setkaní se s drogou 3% 17% 20% 26% 34% Rodinné prostředí přátele diskotéka škola práce Graf 15 První setkání s drogou Z grafu lze vyčíst,že nejčastější odpovědí bylo 34 přátelé, dalších 26 diskotéka. První setkání ve škole je 20.Následující odpovědí bylo rodinné prostředí, které má 17. Zbylá 3 se setkala s drogou v práci. 41

Otázka č. 16: Byl a jste hospitalizován á dobrovolně? Dobrovolná hospitalizace 5% Ano Ne 95% Graf 16 Dobrovolná hospitalizace Z grafu vyplývá, že 95% respondentů bylo hospitalizováno dobrovolně. Pouze 5% nedobrovolně. 42

Otázka č. 17: Podporuje Vás rodina v hospitalizaci? Podpora rodiny v hospitalizaci 25% Ano Ne 10% Nevím 65% Graf 17 Podpora rodiny v hospitalizaci Na 17 otázku odpovědělo 65 osob kladně. Záporně odpovědělo 10 dotazujících. Nevím zakroužkovalo 25 respondentů. 43

3.6 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1:Snižování věku uživatelů drog. Věk 12% 8% 58% 18-25 26-36 22% 37-49 50 a více Graf 18 Věk uživatelů drog Hypotéza se potvrdila. 44

Hypotéza č. 2: Předpokládám, že k prvnímu setkání s drogou dochází v okruhu přátel. První setkaní se s drogou 3% 17% 20% 26% 34% Rodinné prostředí přátele diskotéka škola práce Graf 19 První setkání se s drogou Nejčastěji se dotazovaní setkali s drogou mezi přáteli, a to v 34% případů. Hypotéza se potvrdila. 45

Hypotéza č. 3:Předpokládám, že nejčastější příčinou bude nízká úroveň kvality rodinného prostředí. Drogy v rodině 40% 60% Ano Ne Graf 20 Drogy v rodině Drogy v rodině se vyskytly u 60% respondentů. Hypotéza se potvrdila. 46

Hypotéza č. 4:Neznalost problematiky drog a její dopad na organismus člověka. Znalost následků užívání drog 23% Ano Ne 77% Graf 21 Znalost následků užívání drog Následky užívání drog nezná 77% respondentů. Hypotéza se potvrdila. 47

3.6 Diskuse Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit nejnižší věk uživatelů drog a nejčastěji užívané drogy v České republice. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější příčiny užíváni drog a identifikovat faktory, které přispívají k rozvoji drogové závislosti. Pro mou bakalářskou práci bylo rozdáno a vyplněno 100 dotazníků. Dotazník mi posloužil ke zhodnocení předem stanovených hypotéz. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 92 mužů a 8 žen. Z celkového počtu hospitalizovaných má 25 dosažené vzdělání základní, 29 střední bez maturity, 36 střední s maturitou, zbylých 10 má vysokoškolské vyšší vzdělání. V psychiatrické nemocnici Jihlava bylo hospitalizováno 47 respondentů a 53 v Havlíčkově Brodě, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Hospitalizace v nemocnicích probíhala z 95 dobrovolně a 5 respondentů uvedlo nedobrovolnou léčbu. Hypotéza číslo 1 Snižování věku uživatelů drog K této hypotéze se vztahují otázky číslo 2 a 5. Výsledek dotazníkového šetření prokázal, že se snižuje věková hranice uživatelů drog. 58 respondentů má závislost již ve věkové hranici od 18 25 let. Druhá skupina s 22 je ve věku od 26-36 let. Dalších 12 % jsou ve věku od 37 49 let. Nejméně respondentů s 8 bylo ve věkové kategorii 50 a více let. Otázka číslo 5 je zaměřena na zjištění, kdy se respondent poprvé setkal s drogou. Odpovědi byly následující: Nejvíce respondentů uvedlo, že se poprvé setkali s drogou ve věku od 9 12 let ( 48 ) závislých. Z toho 24 mají zkušenost ve věku 13 15 let a 16 ve věku od 16 20 let. Po vyhodnocení těchto otázek jsem došla k závěru, že je věková hranice čím dal nižší. Hypotéza číslo 1 se potvrdila. Hypotéza číslo 2 Předpokládám, že k prvnímu setkání s drogou dochází v okruhu přátel. K této hypotéze se vztahují otázky číslo 10, 13, 14, a 15. Otázka číslo 10 se zaměřuje na zjištění, jestli někdo v rodině užíval drogy? Z celkového počtu dotazovaných 60 uvedlo kladnou odpověd. Otazka číslo 13 byla zaměřena na to, jestli byl problém se sehnáním drogy. Na tuto otázku 95 uživatelů odpovědělo, že žádný problém se sehnáním drogy nebyl. Otázka číslo 14 se zabývá tím, jaké drogy dotazovaný užíval. Mezi nejčastěji užívané drogy 48

patří 23 marihuana a hašiš, dalších 23 alkohol, a 20 pervitin. Otázka číslo 15 se zaměřuje na to, kde se jedinec poprvé setkal s drogou. 34 odpovědělo, že v okruhu přátel. Hypotéza číslo 2 se potvrdila. Hypotéza číslo 3 Předpokládám, že nejčastější příčinou bude nízká úroveň kvality rodinného prostředí. K této hypotéze se vztahují otázky číslo 7, 8, 9, 11, 17. Otázka číslo 7 se zaměřuje na zjištění, co respondenta vedlo k užití drogy. 54 drogově závislých uvedlo rodinné problémy. Otázka číslo 8 zjišt uje, z jaké rodiny závislý pochází. Z celkového počtu oslovených bylo 77 z neúplné rodiny. Otázka číslo 9 zkoumá důvody použití drogy. 91 uvedlo, že jedním z důvodů, proč používali drogy, byla nízká pozornost rodiny. Otázka číslo 11 byla zaměřená na to, jestli se respondent setkal doma s násilím. Z celkového počtu 74 se setkali doma s násilím. U otázky číslo 17 jsem chtěla zjistit, jestli respondenti mají podporu rodiny během hospitalizace. Na tuto otázku 65 odpovědělo kladně a pouhých 23 odpovědělo nevím. Tato hypotéza se potvrdila Hypotéza číslo 3 se potvrdila. Hypotéza číslo 4 Neznalost problematiky drog a jejich dopad na organismus člověka K hypotéze číslo 4 se vztahují otázky číslo 6 a 12. Otázka číslo 6 se zabývá tím, odkud respondent získal informace o onemocnění v důsledku užívání drog. Z celkového počtu dotazovaných uvedlo, že 33 je získalo od zdravotní sestry. Otázka číslo 12 byla zaměřena na to, jestli drogově závislí znají, jaké následky jsou po použití jednotlivých drog. Většina z nich na tuto otázku odpověděla záporně ( 77 ). Po zhodnocení hypotézy číslo 4 jsem došla k závěru, že se hypotéza potvrdila. Hypotéza číslo 4 se potvrdila 49