PROGRAMY PODPORY ROZVOJE ÚZEMÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH ČESKO-POLSKO: EUROREGION SILESIA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Petr HOLEČEK PROGRAMY PODPORY ROZVOJE ÚZEMÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH ČESKO-POLSKO: EUROREGION SILESIA Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Olomouc 2006

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu Olomouc 28. 5. 2006... Podpis

Děkuji tímto panu RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za cenné rady a kritické připomínky, které mi poskytoval během řešení této bakalářské práce.

Obsah: 1. Úvod... 6 2. Cíle práce... 7 3. Metody zpracování... 8 4. Rešerše základní literatury o euroregionech a přeshraniční spolupráci... 9 5. Evropská unie a přeshraniční spolupráce na území České republiky... 12 5.1. Program přeshraniční spolupráce Phare... 13 5.2. Iniciativa INTERREG IIIA... 17 5.3. Programy Phare CBC a INTERREG IIIA pro česko-polskou část... 20 5.4. Vývoj česko-polské hranice a hraniční přechody... 20 6. Charakteristika Euroregionu Silesia... 22 6.1. Vymezení oblasti Euroregionu... 22 6.2. Fyzickogeografická charakteristika... 25 6.2.1. Česká část... 25 6.2.2 Polská část... 28 6.3. Socioekonomická charakteristika... 30 6.3.1. Česká část... 30 6.3.2. Polská část... 34 6.4. SWOT analýza euroregionu... 37 7. Organizační a funkční struktura Euroregionu Silesia... 40 8. Programy rozvoje na území Euroregionu Silesia... 42 8.1. Phare CBC... 42 8.2. INTERREG IIIA... 42 8.3. Překračování hranice v Euroregionu Silesia... 43 9. Dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem Euroregionu... 46 9.1. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření... 52 10. Závěr... 53 11. Summary... 55 Seznam literatury... 56 Přílohy... 59

1. Úvod Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí zaměřené na přeshraniční spolupráci. V zemích západní Evropy tento typ spolupráce existuje už desítky let. První integrační uskupení pro přeshraniční spolupráce vzniklo v roce 1958 na německonizozemské hranici. Po vzoru západní Evropy začala v průběhu devadesátých let vznikat první regionální sdružení, která navazovala přeshraniční spolupráci s obdobnými svazky na druhé straně hranice. Prvním z euroregionů na našem území se stal v roce 1991 Euroregion Nisa, který zformoval na styku německého, českého a polského území. V následujících letech bylo v České republice vyhlášeno v pohraničních regionech se zahraničními partnery celkem 12 dalších euroregionů. Jedním z nich se v roce 1998 stal Euroregion Silesia, který spojuje kolem půl milionu obyvatel na česko-polské hranici. Po vstupu České republiky a Polska do Evropské unie získaly pohraniční oblasti nový impuls rozvoje. Integrační uskupení euroregionů umožňuje na základě principu přeshraniční spolupráce zlepšit ekonomickou situaci na obou stranách území a tím odstranit nevýhodu plynoucí z periferního postavení těchto oblastí. Důležité je také zlepšení vzájemných kontaktů obou komunit, které mají mnoho společného, a vytvoření podmínek pro dlouhodobý pozitivní vývoj. Celé české pohraničí je rozděleno mezi jednotlivé euroregiony. Posiluje se tím tak jeden z hlavních principu Evropské unie, a to vysoká úroveň integrace evropského prostoru. Hranice by tedy neměla působit jako bariéra, ale spíše jako most spojující po léta rozdělené komunity v pohraničních oblastech. 6

2. Cíle práce Hlavním cílem práce je představit programy podpory rozvoje území Euroregionu Silesia a principy přeshraniční spolupráce mezi českou a polskou částí Euroregionu. Popsány by neměly být jen teoretické základy spolupráce, ale také vnímání situace obyvatelstvem. V první fázi byla provedena komplexní geografická analýza zaměřena na fyzickogeografické a socioekonomické podmínky. Součástí je také SWOT analýza, která má charakterizovat situaci v oblasti z hlediska důležitých jevů a problematik, které podmiňují následný rozvoj území. Druhá část práce je zaměřena na organizační strukturu Euroregionu a hlavně na programy podpory přeshraniční spolupráce, které mají za úkol odstranit negativní vliv hranice a jsou jednou z forem podpory Evropské unie zaostávajícím oblastem. Důležitou součástí je empirický výzkum ve formě dotazníkového šetření pro obyvatele v české i polské části. Hlavním motivem bylo zjistit úroveň vzájemných česko-polských občanských vztahů, frekvenci a důvody cest přes hranici a hlavně vnímání přeshraniční spolupráce. Tento dotazník byl koncipován jako standardizovaný zdroj poznatků pro celou část česko-polského pohraničí jako součást projektu Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí řešeného na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejímž zadavatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR. S tímto řešeným projektem úzce souvisí i projekt Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony v novém plánovacím období Evropské unie grantově podporovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. 7

3. Metody zpracování Pro zpracování bakalářské práce bylo díky obsáhlé problematice nutno prostudovat velké množství literatury. Kapitola o fyzickogeografických podmínkách byla zpracována pro českou část ze zeměpisných lexikonů a dalších publikací o dané problematice. Popis polské části byl problematičtější. Informační zdroje byly převzaty zejména z internetových stránek jednotlivých okresů (powiatů) a gmin. Publikace o fyzickogeografických podmínkách polských regionů nebyly dostupné. Údaje o socioekonomické charakteristice byly získány ze stránek Crossborder databáze, Českého statistického úřadu a polského Hlavního statistického úřadu. Hlavním pramenem pro českou část byly údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Informace týkající se přímo Euroregionu byly převzaty z jeho oficiální internetové stránky. Problémy působila často rozdílná metodika zpracování statistických charakteristik. Nebylo tedy v mnoha případech možno hodnoty porovnat. Z důvodu nekomplexnosti a nedostupnosti některých údajů byly vynechány charakteristiky průmyslu a zemědělství polské části. Veškeré údaje pro českou část byly přepočteny na stávající územní strukturu. V některých případech však nebylo možné získat veškeré údaje ze SLDB 1991 pro nové územní rozdělení, což způsobuje problémy při srovnání s nejnovějšími hodnotami. V textu či tabulkách je k toto zdůrazněno. SWOT analýza byla zpracována pomocí již zpracovaných rozvojových dokumentů, které jsou podrobně uvedeny přímo v kapitole týkající se analýzy. Pro potřeby bakalářské prác byl použit dotazník určený obyvatelům Euroregionu Silesia, jehož kopie je uvedena v příloze. Šetření proběhlo v dubnu roku 2006 v Opavě, Sudici, Ratiborzi a Kietrzi na celkovém vzorku 50 respondentů pro obě části Euroregionu Silesia. Získané informace byly zpracovány v programu Microsoft Excel ve formě sloupkových grafů. Tabulky v textu a přílohách byly vytvořeny v programu Microsoft Word. U některých otázek v dotaznících byly pro větší názornost použity grafy či tabulky. V bakalářské práci bylo nutno stanovit postupy u případných přepisů polských názvů do češtiny. V literatuře se neobjevují jednotné principy, byly tedy stanoveny ty, které se objevují nejčastěji a navíc respektují jazykový a typologický charakter názvů ve srovnání s názvy českými. Obecné názvy územních jednotek powiat a województwo byly přeloženy jako okres a vojvodství. Název gmina (obec) byl ponechám v původním znění v polštině, zejména z důvodu nejednotnosti obou pojmů. Pojem gmina má daleko rozsáhlejší význam (konotaci). Lze jej totiž použít pro obce I. až III. stupně. Vlastní jména polských názvů byly zachovány u pojmenování gmin a okresů. Názvy vojvodství byly naopak přeloženy do češtiny, tato forma se totiž objevuje ve většině literatury. 8

4. Rešerše základní literatury o euroregionech a přeshraniční spolupráci Literatura o regionálním rozvoji, pohraničí, příhraniční spolupráci či euroregionech je velmi obsáhlá, a to nejen geografického druhu, ale také sociologického nebo politologického. Významnou část zaujímá také historická (historicko-geografická) část, která je stále velmi aktuální, zejména s ohledem na změny v pohraničních oblastech po druhé světové válce. Literaturu je možné rozdělit podle instituce, která vydání publikace iniciovala. Lze jmenovat především různá univerzitní pracoviště, Českou geografickou společnost, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a další. Pro oblast česko-polského prostoru jsou nejčastějšími iniciátory vydání příspěvků o pohraničí univerzity v Opavě a Ostravě. Na polské straně Instytut Śląski a Opolská univerzita v Opolí. S tím souvisí i rozdělení podle jednotlivých příhraničních oblastí. Nejvíce literatury existuje všeobecně o česko-německém pohraničí. Důvodem je nejdelší hranice s Německem, největší počet euroregionů a také velký počet projektů v česko-bavorském či česko-saském prostoru. Pokud se jedná o česko-polské pohraničí velkou část publikační činnosti zastupují sborníky z konferencí. Zejména konference Opolské a opavské Slezsko ve směru evropských standardů 1, střídavě od roku 2001 konané na polské a české straně. Otázce pohraničí bylo v roce 2000 věnováno monotématické číslo sborníku Geografie, který vydává Česká geografická společnost. Literaturu lze také rozdělit podle tématického zaměření příspěvků. A to obecného zaměření a dále články nebo publikace na konkrétní specifické téma jednotlivých pohraničních oblastí či přímo euroregionů. Cenným zdrojem je publikace Cezraničné väzby, cezhraničná spolupráca (Halás 2005). Závěry autor prezentuje na příkladě slovensko-českého příhraničí, samozřejmě s důrazem na slovenskou část. V teoretické části spojuje výzkumy jiných autorů (např. Dokoupil, Chromý, Šindler a další) a tím vytvořil ucelený názorový přehled jednotlivých kapitol z problematiky chápaní a vymezení pojmů hranice, příhraniční region, příhraniční spolupráce či integrační procesy mezi příhraničními regiony. Jiným uceleným zdrojem geografických informací o problematice českého pohraničí je publikace České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? (Jeřábek a kol., 2004). Obsahuje základní teoretická východiska o hranici, vymezení pohraničí či přeshraniční spolupráci. Hlavní část obsahuje kapitoly o regionálním rozvoji českého pohraničí z hlediska národního hlediska, evropské integrace či analýzy situace pomocí obsáhlého tabulkového materiálu či rozmanitých dotazníkových šetření, která nejčastěji vyjadřují názory obyvatelstva přímo v hraničních oblastech. 1 Śląsk Opolski i Opawski w kierunku standardów europejskich 9

Mnohokrát citovaným tématem 2 je vymezení pohraničí a různé postupy při jeho definování. Z mnoha článků je zajímavý názor Chromého (2000, 2004), který se zabývá historicko-geografickými aspekty a upozorňuje na absenci tohoto pohledu u většiny autorů. Hranice podle něho by totiž měla být vnímána také z pohledu vývoje v čase a ve vztahu ke změnám Tento postup je pozorovatelný také na našem území, a to vzhledem k mnoha změnám (funkce, etnicity atd.), kterými velká část našeho pohraničí prošla. Nejdůležitějším je bezesporu odsun sudetských Němců po druhé světové válce. Dalším z četných autorů, kteří se zabývají problémem pohraničí, je Hampl (2000). Snaží se nejen o vymezení českého pohraničí podle různých hledisek (funkčního, administrativního), ale také o zhodnocení výhod a nevýhod vlastní polohy pohraničních oblastí, a to jak vzhledem k jádrové oblasti, tak k sousednímu státu. Velmi frekventovanými jsou články s ekonomickým tématem. Mnohé oblasti se musí totiž potýkat s ekonomickými problémy a zapojením do globální ekonomiky. Jejich autoři 3 se snaží poukázat na slabé stránky, stanovit postupy na zlepšení situace a vytvořit podmínky k větší konkurenceschopnosti. Sborník VI. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách je monotématickou publikací zabývající se faktory efektivnosti ekonomického vývoje oblastí České republiky a uvádí nástroje ke zlepšení situace rozvoje regionů, včetně českého pohraničí. Regiony českopolského pohraničí by měly výrazně zvýšit efektivnost spolupráce a vytvořit podmínky k větší konkurenceschopnosti (Milerski 2003). Další příspěvek Hodnocení proměn na česko-polském příhraničí v letech 1990 až 2001 (Blecha, Bensch 2002) popisuje zásadní změny (privatizace, rozvoj drobného podnikání) realizované v průběhu devadesátých let. Autoři kladou důraz na nepříliš úspěšné ekonomické reformy uskutečněné po revoluci a také částečně kritizují nové vyšší územně správní celky, které do jisté míry deformují rozhodovací pravomoce a následně i regionální rozvoj, zejména z hlediska dlouhého trvání prosazení této reformy a následné možnosti přeshraničního styku (Janák 2003). Jiným tématickým okruhem v otázce pohraničí je akceptace odlišností na straně demografických charakteristik příhraničních oblastí, které mají často specifický charakter a v mnohém se mohou lišit od vnitrozemských regionů. Nejobsáhlejší je publikace Kluczowe problemy demograficzno-osadnicze obsarów prygranicznych Polska-Czechy (Heffner 1998). Snaží se popsat demografické změny, které proběhly v pohraničí zejména v druhé polovině dvacátého století. 2 Např. Dokoupil (2000), Hampl (2000), Heffner (1998), Chromý (2000, 2004) 3 Např. Blecha, Bensch (2002), Burda, Chromý (2000), Malinovký (2000), Milerski (2003) 10

Jedním z hlavních informačních zdrojů o pohraničí a přeshraniční spolupráci jsou internetové stránky. Výrazným zdrojem statistických informací je Crossborder database 4, která byla společně vytvořena Českým statistickým úřadem, Zemským statistickým úřadem Svobodného státu Sasko a Hlavním statistickým úřadem ve Wroclawi, pobočka v Jelení Hoře. Data jsou dostupná pro všechny správní jednotky České republiky, Polska a Spolkové země Sasko. V roce 2004 zavedlo Centrum pro regionální rozvoj České republiky Integrovaný regionální informační systém 5, který je obsáhlou databází regionálních informací. Součástí je také mapový server 6 územních jednotek (mikroregiony, euroregiony, turistické regiony, rozvojové plochy) nacházejících se v ČR. Programy podpory rozvoje Evropské unie jsou dostupné na několika internetových adresách. Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje informační server 7, který obsahuje celkový přehled o dostupných fondech Evropské unie pomáhajících snížit rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Zde jsou i odkazy na stránky podpory přeshraniční spolupráce iniciativy INTERREG IIIA pro jednotlivé úseky státní hranice. 4 http://www.crossborderdatabase.de 5 http://www.iriscrr.cz 6 http://tms.iriscrr.cz 7 http://www.strukturalni-fondy.cz 11

5. Evropská unie a přeshraniční spolupráce na území České republiky Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí zaměřené na přeshraniční spolupráci. Hlavním důvodem zakládání takovýchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni. V zemích západní Evropy tento typ spolupráce existuje už desítky let. První integrační uskupení pro přeshraniční spolupráce vzniklo v roce 1958 na německo-nizozemské hranici, a to Euroregion Gronau (také Rhine-Ems-Ijssel) tehdy pod názvem Euroregio. Tato organizace se stala modelem pro další podobné iniciativy, a proto také její označení převzaly nově vznikající hraniční oblasti tohoto druhu. Po vzoru západní Evropy začala v průběhu devadesátých let vznikat první regionální sdružení, která navazovala přeshraniční spolupráci s obdobnými svazky na druhé straně hranice. Prvním z euroregionů na našem území se stal v roce 1991 Euroregion Nisa, který se zformoval na styku německého, českého a polského území. V následujících letech bylo v České republice vyhlášeno v pohraničních regionech se zahraničními partnery celkem 12 dalších euroregionů. Pět z nich je založeno na trilaterální spolupráci (viz tabulka 1). Na území česko-polské hranice vzniklo šest euroregionů - Nisa, Praděd, Glacensis, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. Euroregiony postupně navázaly spolupráci s Asociací evropských hraničních regionů, která zaštiťuje více než 170 hraničních oblastí po celé Evropě. V roce 2004 byla založena Asociace euroregionů v ČR, která vznikla z potřeb vzájemné spolupráce také v rámci České republiky. 8 Tabulka 1 Euroregiony v České republice Název euroregionu Datum vzniku Sousedící stát Nisa 21.12.1991 Polsko, Německo Elbe/Labe 24.6.1992 Německo Krušnohoří 18.12.1992 Německo Egrensis 3.2.1993 Německo Šumava 20.9.1993 Německo, Rakousko Glacensis 5.12.1996 Polsko Pomoraví 23.6.1999 Rakousko, Slovensko Praděd 2.7.1997 Polsko Těšínské Slezsko 22.4.1998 Slovensko, Polsko Silesia 20.9.1998 Polsko Beskydy 9.6.2000 Slovensko, Polsko Bílé Karpaty 30.7.2000 Slovensko Silva-Nortica 28.5.2002 Rakousko zdroj: www.crr.cz 8 Novotná-Galuszková, Jana: Euroregiony v ČR a jejich role v přeshraniční spolupráci. In: Zapletalová, Jana, Peková Jitka: Euroregiony, státní správa a samospráva. VŠE, Praha, 2005, s. 60 12

Obrázek 1 Euroregiony v České republice (zdroj: www.crr.cz) 5.1. Program přeshraniční spolupráce Phare Program podpory Phare byl zahájen v roce 1990 jako předvstupní program Evropské unie na pomoc regionům střední a východní Evropy. Původně však byl zamýšlen pouze pro Polsko a Maďarsko. Z tohoto vychází také původní název Phare - Poland and Hungary Assistance to the Restructuring of the Economy (Pomoc při hospodářské restrukturalizaci v Polsku a Maďarsku). Byl však postupně rozšířen na celý region a nakonec se do programu zapojilo 13 států (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). V letech 1990-2000 bylo pro Českou republiku z programu Phare vyčleněno více než 750 mil. EUR, což představuje přibližně 28 mld. Kč. Program byl ukončen v roce 2003 a od roku 2004 byl nahrazen programovou iniciativou INTERREG IIIA. Phare CBC Program Phare CBC byl zahájen v roce 1994. Podporuje přeshraniční spolupráci se sousedními státy v příhraničních regionech České republiky. Zprvu byl určen na spolupráci jen se státy Evropské unie, tedy Německem a Rakouskem. Teprve od roku 1999 byl rozšířen i na spolupráci pohraničí kandidátských zemí (česko-polské, česko-rakouské). 13

Základním cílem programu bylo potlačit negativní vliv hranice, zlepšit vzájemné kontakty obyvatel a vytvořit podmínky pro další rozvoj na obou stranách hranice. 9 Podrobnější definování cílů: - podporu hospodářského rozvoje příhraničních regionů posilováním stávajících struktur, posilováním konkurenceschopnosti českých podniků a celkové oživování hospodářství na obou stranách společných hranic - překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranic, jako jsou problémy se znečišťováním životního prostředí a nedostatečnou infrastrukturou - snižování periferního charakteru těchto oblastí a tím zvyšování životní úrovně obyvatel - prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů 10 Program měl v prvních letech pomoci České republice v transformaci hospodářství a podpoře soukromého sektoru. Velká část se uskutečňovala ve formě poskytování rad a informací. Poté co se stala ČR kandidátskou zemí, podpora programu Phare se zaměřila více na plnění podmínek pro přijetí naší země do EU. Program věcně spadá pod pravomoc Ministerstva pro místní rozvoj, které v roce 1998 založila Centrum pro regionální rozvoj České republiky, které jako implementační agentura zodpovídá za realizaci všech projektů programu přeshraniční spolupráce CBC Phare a zajišťuje procedury spojené s programováním a výběrem projektů. Program se řídí nařízeními Evropské komise a pro čerpání podpory musí stát splnit veškeré stanovené podmínky a finančním memorandem 11 se zavazuje využít prostředky ročního programu za stanovených podmínek a na vybrané projekty. Pro získání prostředků v dalších programových letech je podmínkou získání prostředků zpracování Společného programového dokumentu, který slouží programovému sladění priorit a cílů příhraniční oblasti obou sousedních zemí. 12 V období let 1994-1999 bylo vymezeno území, na které se vztahovaly programy přeshraniční spolupráce. Území kopírovalo vymezení Euroregionů na česko-německé hranici (Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis a Šumava); příhraničního pásu okresů na česko-polské hranici v Euroregionech Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko; Výborů pro spolupráci na česko-rakouské hranici a příhraničního pásu okresů na česko-slovenské hranici. Pro třístrannou spolupráci byla vymezena oblast Euroregionu Nisa (česko-polskoněmecká oblast) a okresy Hodonín, Břeclav a Brno-město (česko-slovensko-rakouská oblast). 9 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 18 10 Phare CBC. www.euroregion-silesia.cz 11 Finanční memorandum - dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Českou republikou vymezují specifické cíle programů CBC Phare pro příslušné období a pohraničí, výši finančních prostředků, výši spolufinancování ze strany ČR, datum ukončení alokace a realizace programu apod. 12 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 20 14

Díky velké administrativní náročnosti byla podpora poskytnuta jen pro roky 1995 a 1996 a poté byl princip trilaterálních projektů zastaven. 13 Zprvu byly podporovány zejména velké investiční projekty, které neměly striktní finanční ohraničení 14, od roku 1995 jsou finanční prostředky poskytovány na menší projekty a od roku 1996 vzniká Fond malých projektů (FMP). Měl za úkol především decentralizovat rozhodování o přidělení podpory na malé projekty, které nejsou náročné na přípravu. Regiony mohou daleko pružněji reagovat na konkrétní potřeby oblasti. Jedná se o podporu aktivit a projektů z oblasti kultury, cestovního ruchu či školství zejména čistírny odpadních vod, plynofikace obcí a projekty cestovního ruchu (cyklostezky, informační centra) s maximálně možnou podporou do 50 tis. EUR. V programu na rok 1997 byly rovněž vyčleněny prostředky na opravu povodněmi poškozených staveb, či vybudování preventivních protipovodňových opatření. Specifický byl program roku 1998, který byl zaměřen především na řešení problematiky poškozených lesů, obnovy venkova a na FMP. 15 Od roku 1999 se program rozšířil také na česko-polskou a česko-slovenskou hranici 16. V tomto roce došlo k největšímu nárůstu finanční pomoci, kdy Evropská unie poskytla celkem 45 mil. EUR. Byla samozřejmě věnována pozornost klasickým investičním projektům, avšak výrazně vzrostla orientace na projekty menších rozsahů, směřující především ke vzdělávání, kultuře a k přípravě na vstup naší země do Evropské unie. Poprvé byla uplatněna pro investiční projekty dolní hranice příspěvku Phare, která činila 2 mil. EUR. Tabulka 2 Minimální a maximální výše podpory projektů Phare CBC od roku 1999 Typ projektu Min. výše grantu v EUR Max. výše grantu v EUR velký investiční 2 000 000 - malý investiční 50 000 300 000 malý neinvestiční 1 000 50 000 zdroj: www.euroregion-silesia.cz Zařazení projektů do programu přeshraniční spolupráce je podmíněno splněním základních podmínek. Projekt musí mít pozitivní dopad na dopad sousedního státu a zlepšit přeshraniční spolupráci. Zde lze podotknout, že u mnoha realizací investičních projektů není tento dopad zřetelný. Podle kritérií daných Evropskou komisí se projekty mohly realizovat celé na území jednoho států, ale měl zde být jasný vliv i na druhou stranu hranice. Mělo by se tedy rozlišovat mezi regionálním zájmem, který může být řešen v rámci státní či jiné regionální podpory, a zájmem přeshraničním, který by měl získat podporu právě z fondů přeshraniční 13 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 23 14 Teprve od roku 1999 jsou velké projekty ohraničeni dolní hranicí 2 mil EUR. 15 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 28 16 Pro česko-slovenskou část však projekty probíhaly pouze v roce 1999. 15

spolupráce. Princip daleko většího zaměření přímo na přeshraniční spolupráci a omezení možných jednostranných projektů zajistil pokračující program rozvoje přeshraniční spolupráce INTERREG IIIA, kde musel každý zájemce mít pro projekt partnera na druhé straně hranice. Na druhou stranu však nelze vždy stanovit jasnou hranici mezi projektem podporující přeshraniční spolupráci a programem, který má jen regionální dopad.mohou být podporovány jednotlivé záměry jednak pomocí tzv. společných projektů (realizovaných na obou stranách hranice) nebo projektů s pozitivním přeshraničním účinkem, a to i když se nacházejí výhradně ve vymezeném území České republiky. Podporovány mohou být pouze projekty na území pohraničí, jak se souhlasem Evropské komise vymezila dotyčná země. 17 V letech 1994 1999 bylo pro Českou republiku z programu Phare Phare vyčleněno přes 180 mil. EUR (cca 6,3 mld. Kč), což představuje roční podíl na celkové pomoci Phare poskytované České republice ve výši 40 50 %. Tabulka 3 Roční finanční alokace programu Phare CBC pro jednotlivé části pohraničí v letech 1994-1999 (v mil. EUR) Rok ČR - SRN ČR - Rakousko Trilaterální programy ČR - SRN - Polsko Trilaterální programy ČR - SRN - Polsko ČR - Polsko ČR - Slovensko 1994 25 - - - - - 1995 25 6 1,5 0,5 - - 1996 25 9 1,5 0,75 - - 1997 25 - - - - - 1998 7 11,9 - - - - 1999 29,4 10,6 - - 3 2 Celkem 136,4 37,5 3 1,25 3 2 zdroj: www.euroregion-silesia.cz Z tabulky je zřejmá převaha finanční podpory pro programy na česko-německém pohraničí. Ta je jednoznačně dána existencí euroregionů pouze na hranici s SRN v převážné většině financovaného období. Překvapující však mohou být výrazně vyšší alokace v roce 1999, kdy se programu Phare CBC účastnily i ostatní části českého pohraničí. Vysvětlení lze nalézt v malých zkušenostech nově vzniklých euroregionů. Jejich účast byla tedy brána spíše jako získávání zkušeností. Další období programu na léta 2000 2003 bylo charakteristické přibližováním programu k principům povstupního programu přeshraniční spolupráce INTERREG IIIA, zejména aplikace stejných postupů a pravidel. Byly vytvořeny společné struktury programování, monitoringu a hlavně definice stejných kritérií pro hodnocení a výběr projektů. 17 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. Praha, 2001, s. 26 16

Programy let 2000 2003 jsou implementovány jak prostřednictvím velkých investičních projektů, tak prostřednictvím grantových schémat. Metoda grantových schémat je použita u Společných fondů malých projektů ve všech programech (česko německý, česko rakouský a česko polský). Grantová schémata pro menší projekty investičního charakteru s dotací do 300 tis. EUR jsou použita jen v programech let 2002 a 2003 na česko německém a česko rakouském příhraničí. Na česko polském příhraničí byly prostředky programu využity na podporu velkých investičních projektů. Na toto programové období má program Phare CBC roční alokaci 19 mil. EUR, celkově tedy může být rozděleno 76 mil. EUR. Tabulka 4 Roční finanční alokace programu Phare CBC pro jednotlivé části pohraničí v letech 2000-2003 Příhraničí mil. EUR % Česko-německé 10,0 52,6 Česko-polské 5,0 26,3 Česko-rakouské 4,0 21,1 zdroj: www.strukturalni-fondy.cz 5.2. Iniciativa INTERREG IIIA Stejně jako Program přeshraniční spolupráce Phare tak i Programová iniciativa INTERREG IIIA má za úkol podpořit oblasti, které jsou znevýhodněny svou periferní polohou při hranicích a jsou zároveň odloučeny od komunity na druhé straně hranice. Program INTERREG III se dělí v současném programovém období 2000 2006 na tři části: - iniciativa A se týká přeshraniční spolupráce mezi sousedními regiony, která podporuje aktivity v sousedních příhraničních regionech a umožňuje tak realizovat skutečně společné projekty partnerských subjektů na obou stranách hranice - část B se týká nadnárodní spolupráce mezi ústředními, regionálními a místními orgány s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace a harmonický a vyrovnaný rozvoj v rámci Evropy - část C se týká meziregionální spolupráce vedoucí ke zlepšení efektivnosti politik, nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti na základě výměny informací a sdílením zkušeností s dalšími nesousedícími regiony. Iniciativa INTERREG IIIA navazuje na předchozí Program přeshraniční spolupráce Phare, který byl u nás zahájen v roce 1994, pro česko-polskou část zahájen v roce 1999. Struktura programu je velmi podobná. Předvstupní iniciativa Phare CBC tedy sloužila také k přípravě na čerpání prostředků pro navazující období 2004 2006 z programu INTERREG IIIA. Hlavním cílem programu je zlepšení kvality životních podmínek a standardů v dotčených příhraničních oblastech prostřednictvím společných akcí skupin či organizací 17

z obou částí hranice. Dále je program rozčleněn na základní priority a následná opatření a naznačen jejich dopad. Priorita č. 1: Rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti investiční část Opatření: - podpora infrastruktury přeshraničního významu - projekty by měly zahrnovat místní infrastrukturu skutečného přeshraničního významu např. výstavba či modernizace silnic k hraničním přechodům, modernizace železniční sítě či budování obchvatů na vhodných lokalitách, důležitá je i podpora dopravních služeb, které usnadňují kontakty firem na obou stranách hranice a zlepšují také ekonomiku příhraniční oblasti - infrastruktura zaměřená na ochranu životního prostředí a na prevenci proti povodním - týká se zejména o prevenci přírodních katastrof a jejich monitorování a obnova krajiny - zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu - jedná se především o výstavbu a modernizace turistických stezek, cyklostezek, rozhleden, dále o výstavbu komunikačních, obchodních a rozvojových center a s tím související rozvoj moderních informačních technologií Priorita č. 2: Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti neinvestiční část Opatření: - rozvoj cestovního ruchu jedná se především o podporu společných turistických center, společné propagace oblastí cestovního ruchu a propagace pravidelných akcí či také tradičních produktů, dále také o podporu agroturistiky - podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) - tato forma podpory by měla zlepšit komunikaci a prohloubit sousedské vztahy zejména v kulturní, vzdělávací a sociální úrovni formou people to people, mělo by se jednat i o propagaci přeshraniční spolupráce, organizace kulturních a vzdělávacích akcí - rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktura a sítí jde zejména o výměnu informací a znalostí mezi institucemi na obou stranách hranice, koordinování hromadné dopravy nebo společná cvičení záchranných služeb Priorita č. 3: Technická asistence tato část se netýká žadatelů, ale pouze technického zázemí fungování programu Opatření: - řízení, provádění, monitorování a kontrola - propagace a hodnocení programu 18

Program je rozdělen na větší investiční/neinvestiční projekty, kde je doporučená výše nákladů do 300 tis. EUR a dále na fond mikroprojektů, kde je minimální částka 2 tis. a maximální 20 tis. EUR. Celý program je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, který byl založen v 1974. Zabývá se financováním zaostávajících regionů Evropské unie a snaží se o snižování rozdílů meziregionálních nerovností. V České republice jsou z něj dále financovány operační programy Průmysl a podnikání, Infrastruktura a dále programy pro rozvoj oblastí spadajících pod Cíl 1 a 2 18, dále iniciativa URBAN, která se zabývá hospodářskou a sociální obnovou upadajících městských oblastí. Celková finanční částka, která je dostupná za období 2004 2006 dosahuje 55 mil EUR pro celou ČR, pro česko-polské příhraničí je k dispozici 16,5 mil EUR, z toho 2 475 mil EUR (15%) je alokována do tzv. Fondu mikroprojektů určeného k financování malých neinvestičních projektů - pro region Silesia je to 372 463 EUR. Tabulka 5 Finanční alokace programu INTERREG IIIA na období 2004 2006 pro jednotlivé části příhraničí ČR Příhraničí mil. EUR % Česko-polské 16,5 30,0 Česko-rakouské 11,0 20,0 Česko-saské 9,9 18,0 Česko-bavorské 8,6 15,6 Česko-slovenské 9,0 16,4 zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Žádat o finanční podporu mohou obce, města, kraje; organizace zřízené nebo založené kraji či obcemi, které jsou ze 100% vlastněny těmito kraji či obcemi; nestátní neziskové organizace: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy; zájmová sdružení právnických osob; hospodářské a agrární komory; organizace zřízené státem. Výše podpory z programů EU na jednotlivé projekty může dosahovat maximálně 75 % celkových nákladů na jeho realizaci. Výběrem a schvalováním projektů je pověřen společný Řídící výbor, který je složen ze zástupců polských a českých euroregionů, regionálních orgánů, sociálních a hospodářských partnerů z přeshraniční oblasti a některých národních orgánů. 18 Podpora ze strukturálních fondů je rozdělena do tří prioritních cílů: Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů Regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU se mohou těšit podpoře udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím investic do výroby. Cíl 2 - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 3 - Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. 19

5.3. Programy Phare CBC a INTERREG IIIA pro česko-polskou část Program česko-polské spolupráce Phare CBC byl zahájen v roce 1999, ve snaze podpořit místní ekonomiku, zlepšit životní prostředí a podpořit rozvoj v sektoru lidských zdrojů. Území bylo vymezeno příhraničními okresy a městem Ostrava na české straně a polskými částmi euroregiony na straně druhé. Velmi nezvyklé je postavení Ostravy jako žadatele o podporu. Ostrava totiž není součástí žádného euroregionu a tím také neplatí žádné členské příspěvky do společné pokladny. Pro podporu z programu INTERREG IIIA na období 2004 2006 bylo způsobilých pět regionů na české straně: správní regiony NUTS III (kraje) Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a čtyři správní regiony NUTS III na straně polské: Jeleniogórsko-Wałbrzyski, Opolski, Rybnicko-Jastrzębski, Bielsko-Bialski. Hlavním zaměřením programu INTERREG IIIA Česká republika-polsko je zvyšování ekonomické integrace česko-polské hranice, zlepšování podmínek pro hospodářský růst přeshraniční oblasti, zlepšování podmínek pro udržitelný rozvoj životního prostředí a regeneraci přeshraniční oblasti a v poslední řadě další sociální integrace česko-polské hranice. 5.4. Vývoj česko-polské hranice a hraniční přechody Jedním ze základních kamenů integračního uskupení euroregionů je potlačení vlivu hranice jako bariéry a naopak snaha o zvýšení kontaktní funkce, která vede ke snížení periferního efektu příhraničí a tím dochází k rozvoji přeshraničních vztahů. Tento princip by měl být výrazně podpořen vstupem České republiky a Polska do Schengenského prostoru, plánovaného na říjen 2007, kdy bude možno volně přecházet hranici mezi oběma státy bez celních kontrol. Hranice dnešního euroregionu s Polskem prošla v historii mnoha změnami a stále není vyřešeno konečné stanovení její polohy. 19 Velká část nynější hranice s Polskem, však byla do roku 1945 hranicí s Německem. Ztráta území Rakouska ve prospěch Pruska za slezských válek v 18. století znamenala utvoření hranice, která téměř kopíruje dnešní stav. Na Versailleské mírové konferenci v roce 1918 byly uznány historické nároky Československa na oblast Hlučínska a Hlubčicka, které však po plebiscitu v Horním Slezsku připadlo Německu. Po 2. světové válce se hranice s Polskem posunula na nové hraniční trojmezí na Lužické Nise u Hrádku nad Nisou. Průběh hraniční čáry se však nezměnil. Muselo však dojít k nutným redemarkacím, protože 19 Z polské strany se stále objevují hlasy na kompenzace části území pro polskou stranu (viz níže). 20

předmnichovské vyznačení bylo značně poničeno. 20 V roce 1958 tak došlo k podpisu Smlouvy mezi ČSR a Polskou lidovou republikou o konečném vytýčení státních hranic. 21 Přestože hranice s Polskem byla v průběhu dvacátého století relativně propustná (charakter částečně otevřené hranice, Polsko patřilo do bloku socialistických států), překračování hranice se omezilo na několik málo hraničních přechodů, kde se uskutečňovala výměna zboží a osob, celkově však zůstávala zachována identita, nezávislost a jistá izolace. Po roce 1989 se otevřela hranice pro pohyb lidí v rámci malého cestovního styku a obyvatele začali pociťovat nedostatečný počet a kapacitu hraničních přechodů. V roce 1992 tak byl rozšířen provoz na přechodu Krnov - Pietrowice o tzv. regionální nákladní dopravu a v roce 1993 byl dokončen klíčový hraniční přechod Sudice - Pietraszyn. V té době byly činné jen 3 z dřívějších 21 hospodářských přechodů pro malý pohraniční styk. 22 Situace se zlepšila až přijetím česko-polských smluv o malém příhraničním styku a společné státní hranici 15. 1. 1995. Zde se projevila snaha o odbourání hranice jako bariéry, ale naopak o rozvoj a spolupráci obou států v rámci evropské integrace. Smlouva o malém pohraničním styku se týkala 415 obcí vzdálených maximálně 15 km od státní hranice. Na území euroregionu tak vzniklo několik nových přechodů. 23 V dnešní době je na celém úseku česko-polské hranice celkem 112 hraničních přechodů. Z tohoto počtu je 28 silničních, 34 přechodů pro malý pohraniční styk a 50 turistických hraničních přechodů. 24 20 Sovinský, Jaroslav: Statní hranice Československa a České republiky. Všehrd, Praha 2005, s. 132 21 Státní hranice byla co nejvíce napřímena, zhruba o 80 km. Celkově však Československo získalo území o ploše 368,54 ha. Tento zisk měl být vyřešen nikoliv územně, ale majetkově, a to převedením pozemků do vlastnictví Polska, které se nacházejí ve vlastnictví ČSR nebo jejich právnických či fyzických osob, ale jsou na svrchovaném území Polska. Polská vláda však neustále žádá územní kompenzace na území našeho státu. Což odporuje předchozí dohodě. Česko prostě neodolalo polskému odmítání původní smlouvy. Změna hranice je však v nedohlednu. Odpor starostů a složitost změny. 22 Janák, Dušan: Reforma veřejné správy v České republice a možnosti přeshraniční spolupráce. In: Śląsk Opolski i Opawski v kierunku standardów europejskich. Aktywność społeczna mieszkańców pogranicza. Uniwersytet Ślaski i Uniwersytet Opolski, Opava, 2003, s. 24 23 Smlouva o malém pohraničním styku mezi Českou republikou a Polskou republikou. 24 http://www.mvcr.cz/doprava/prechody/polsko 21

6. Charakteristika Euroregionu Silesia 6.1. Vymezení oblasti Euroregionu Převážná část území se nachází na území Slezska, podle kterého je euroregion nazván. Euroregion je dobrovolným svazkem obcí a měst česko-polského příhraničí. Zahrnuje na české straně velkou část území okresu Opava, části okresu Bruntál (Krnovsko) a Novojičínsko. Na polské straně euroregion zahrnuje powiaty (okresy) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki, které se nacházejí na území dvou vojvodství - Opolského a Slezského. Důležitým bodem v procesu jeho vytváření byla česko-polsko-německá konferenci Region Opava-Racibórz historie a perspektivy v Evropské unii, která se konala ve dnech 12.-13. září 1997 v Opavě. Podepsání smlouvy předcházela Deklarace o vytvoření polskočeského euroregionu podepsána 3.listopadu 1997 v Ratibórzu. K podpisu smlouvy o vytvoření euroregionu Silesia došlo 20.září 1998 v Opavě. 25 Členy české části euroregionu, sdružení s názvem Euroregion Silesia-CZ, je v současné době 58 obcí a měst a 3 přidružené organizace - Matice slezská, Hospodářská komora Opava a Slezská univerzita Opava. Polskou stranu euroregionu tvoří Sdružení obcí povodí Horní Odry (Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry), jehož členy je v současnosti 19 polských měst a obcí. Z okresu Opava je součástí euroregionu 48 z celkového počtu 80 obcí okresu. Členy jsou všechny obce, které mají statut města - Opava, Dolní Benešov, Budišov nad Budišovkou, Hlučín, Hradec n. Moravicí, Kravaře, Vítkov. Z okresu Bruntál je členy osm obcí z počtu 71 obec, z toho Krnov a Horní Benešov mají status města. Zajímavostí je zastoupení v euroregionu obcí z okresu Nový Jičín, který nemá ani metr hranice z Polskem. Členství vzniklo na bázi kontaktů jednotlivých starostů. V euroregionu jsou v dnešní době zastoupena tři města okresní město Nový Jičín, dále Fulnek a Odry. Během existence Euroregionu docházelo v české části k výrazným změnám v počtu členů. Před rokem 2001 bylo členy jen 24 českých obcí. Po změně ve vedení české části Euroregionu, a výraznější agitaci mezi starosty, se počet členů během roku 2001 zvýšil téměř 2,5krát. Z mírnými obměnami se počet ustálil na hodnotě 58. Mimo euroregionu Silesia vznikly na jeho území další menší svazky obcí Sdružení obcí Hlučínska a mikroregiony Opavsko-severozápad, Matice Slezská, Moravice, Krnovsko, které reflektovaly tradiční historické vazby či jiné společenské aktivity a zájmy. 25 Euroregiony na česko-polské hranici, s.37 22

Tabulka 6 Členská základna Euroregionu v roce 2006 Česká část okres Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřmínovy Úvalno okres Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry okres Opava Bolatice Brumovice Budišov nad Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Polská část okres Głubczycki Baborów Branice Głubczyce Kietrz okres Raciborski Kornowac Krzanowice Krzyżanowice Kuźnia Raciborska Nędza Pietrowice Wielkie Racibórz Rudnik okres Rybnicki Lyski okres Wodzisławski Gorzyce Lubomia 23

Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov zdroj: www.euroregion-silesia.cz Marklowice Mszana Pszów Wodzisław Śląski 24

6.2. Fyzickogeografická charakteristika 6.2.1. Česká část 6.2.1.1. Reliéf Protože je česká část euroregionu rozdělena do tří okresů, lze ji velmi těžko jednoznačně vymezit. Zasahuje alespoň částečně do tří geomorfologických provincií. Největší část zaujímá Česká vysočina a to geomorfologickým celkem Nízkého Jeseníku. Nadmořské výšky vrcholů se pohybují okolo 500 m a klesají ve směru od západu k východu. Za nejvyšší vrchol euroregionu lze považovat Červenou horu v katastru obce Budišov n. Budišovkou vysokou 749 m n. m. Největší plochu euroregionu zabírá Vítkovská vrchovina. Celková plocha vrchoviny je 988 km 2. Geologická skladba se vyznačuje hlavně výskytem spodnokarbonských břidlic a drob či denudační zbytky bádenských sedimentů. Má rozsáhlé zbytky zarovnaných povrchů a hlubokých údolí. Příznačné je také průlomové údolí řeky Opavy. 26 Ta je ohraničena na severu Poopavskou nížinou s plochým periglaciálním reliéfem s širokými údolími, širokou údolní nivou řeky Opavy a výraznou zábřežskou terasou. 27 Sousedí se Stěbořickou pahorkatinou, která je tvořena spodnokarbonskými horninami s převahou břidlic nad drobami. Na území jsou kerná k V sklánějící se údolí s rozsáhlými sprašovými hlínami. Ty jsou překryty plošinami a širokými hřbety. 28 Středoevropská nížina je zastoupena Opavskou pahorkatinou. Na našem území je plošně totožná se Slezskou nížinou. Je převážně na pleistocénních sedimentech kontinentálního zalednění. Plochý periglaciální reliéf je z velké části pokryt sprašovými hlínami. Převládají především pole a louky. 29 Jihovýchodně se nachází Hlučínská pahorkatina, která má příznačný denudační reliéf se suchými a asymetrickými údolími a četnými holocenními stržemi Bruntálská vrchovina je tvořena převážně devonskými a spodnokarbonskými břidlicemi a drobami. Kerná vrchovina má v jižní části mladá hluboce zaklesnutá údolí. 30 6.2.1.2. Vodstvo Řeka Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy ve Vrbně ve výšce 540 m n.m. a ústí zleva do Odry u Ostravy-Svinova v nadmořské výšce 210 m. Plocha povodí je 2088,8 km 2, délka toku 118,6 km. Je to vodohospodářský významný tok se pstruhovou vodou na horním toku. Vodácky využívaná je řeka Opava na 112 km dlouhé části. 26 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s.545 27 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 415 28 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 475 29 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 386 30 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 125 25

Další významný vodní tok Hvězdnice pramení JZ od Horního Benešova ve výšce 600 m n.m. a ústí zleva do Moravice u Kylešovic v nadmořské výšce 253 m. Plocha jejího povodí je 163,5 km2, délka toku je 34,1 km. Na celé délce toku se nachází pstruhová voda. 31 Moravice, vodohospodářský významný tok se pstruhovou vodu na horním toku, pramení ve Velkém kotli na jihovýchodního svahu Vysoké hole ve výšce 1170 m n.m. a vlévá se zprava do Opavy v nadmořské výšce 240 m. Plocha povodí je 901 km 2, délka toku 105,1 km. Moravice protéká Bruntálskou a Vítkovskou vrchovinou a do Opavy ústi v Pootavské nížině. Vodácky je tok využíván od ústí Koteckého potoka po jez do Břidličné. Na toku jsou dvě významné vodní nádrže Kružberk a Slezská Harta. 32 Kružberk Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoků Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Po vybudování výše ležící nádrže Slezská Harta, s níž nádrž Kružberk úzce spolupracuje v kaskádě, plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, zvýšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.celkový objem nádrže je 35,5 mil m 3. 33 Slezská Harta Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. 34 V roce 1986 byly vybudovány hlavní objekty staveniště a v roce 1987 výstavba nádrže Slezská Harta oficiálně začala. Dokončena byla v roce 1997 a napuštěna byla o rok později. Celkový objem nádrže je 218 mil m 3. V oblasti se vyskytují také minerální prameny. Prameny železitých kyselek jsou ve Velkých Heralticích, v Mladecku vyvěrá kyselka v areálu nádraží, u Litultovic v trati Nade vsí do koryta řeky Moravice vyvěrají kyselky poblíž zříceniny Vikštejna, u Mokřinek a Zálužného. 31 Vlček, Vladimír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, s. 114 32 Vlček, Vladimír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, s. 182-183 33 http://www.povodiodry.cz/fr_prehrady.html 34 http://www.slezska-harta.cz 26

6.2.1.3. Klimatická charakteristika Hlavní rysy podnebí ovlivňuje poloha naší republiky v mírném pásu na pomezí vlivu oceánského a kontinentálního. Podnebí také ovlivňuje poloha euroregionu východně od masivu Hrubého Jeseníku a otevřená poloha do Slezské nížiny. Stav počasí tak bývá často velmi odlišný od ostatní části Moravy či Čech. V relativně rozlohou malém území euroregionu je však klima ovlivňováno především vertikální členitostí reliéfu, která ovlivňuje délku zimy i dobu vegetace. Dle Quitta (1975) je celá oblast rozložena v mírně teplé oblasti MT2-MT10. V severní části kolem Opavy se nachází klimatická oblast MT10. Tuto oblast úzkým pásem lemuje MT9. Největší rozlohu má klimat. oblast MT7, která zahrnuje hlavně oblast Vítkovské vrchoviny a zasahuje až ke Krnovu. Území kolem přehrady Kružberk a Budišova nad Budišovkou patří do MT3. Nejmenší plošné zastoupení má klimatická oblast MT2 zahrnující okolí Horního Benešova. Průměrná roční teplota v oblasti se pohybuje kolem 8 C, nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 18,3 C, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,2 C. Srážkové poměry jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu, existuje zde totiž tzv. opavsko-krnovský dešťový stín, který vzniká tím, že se převládající západní větry zbaví své vlhkosti na západní návětrné straně Hrubého Jeseníku a na závětrné straně se tak projevují již jako suché padavé větry. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 620 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec. Nejmenší srážkové úhrny jsou nejčastěji v únoru. Sněhové srážky jsou v průměru 37 dní v roce a délka sněhové pokrývky je průměrně 54 dny. V oblasti převládají větry jihozápadní a západní, které tvoří téměř 40 % všech směrů větru v roce. 35 6.2.1.4. Biogeografická charakteristika Území patří do dubovo-bukového a fragmentárně do bukového vegetačního stupně. V nejteplejších polohách se nachází ještě biocenózy bukovo-dubového vegetačního stupně. Nejchladnější místa oblasti naopak spadají do jedlovo-bukového stupně. Velká část oblasti je už odlesněna, ale v minulosti zde existoval rozsáhlý komplex zalesnění, který pokrýval celý Nízký Jeseník. To se však původně změnilo s velkým procesem kolonizace od 12. století. V dnešních lesích jsou převážně druhotné monokulturní smrčiny, které byly vysazovány od 19. století jako rychlý zdroj dřevní hmoty k uspokojení velké poptávky po dřevě. Z jehličnanů se objevují dále jedle, modřín a borovice. Z listnatých druhů jsou pak nejrozšířenější buk, dub, bříza, lípa či javor. 36 35 Vích, Jaroslav: Kulturní krajiny okresu Opava. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1996, s. 32 36 Vích, Jaroslav: Kulturní krajiny okresu Opava. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1996, s. 38 27

Velkou roli při formování rostlinného krytu hrál na území euroregionu pevninský ledovec. Rostlinstvo mělo díky jeho vlivu tundrový charakter, který se z části dodnes uchoval na rašelinných a slatinných loukách. Díky postupu ledovce se zde také dostávali zástupci rostlinstva z jiných části jeho předchozího postupu. Zvířena oblasti je celkem bohatá a pestrá. Vyskytuje se lovná svěř včetně vzácné koroptve. Početné je i ptactvo zejména na rybnících ve východní části euroregionu. Mnoho živočichů je chráněno. Přírodní atraktivita území není z pohledu ostatních oblastí České republiky tak výjimečná. Euroregion také leží mezi dvěma daleko přírodně významnějšími lokalitami, a to Jeseníky a Beskydy. Nachází se tu však mnoho míst, která nabízejí vysokou přírodní hodnotu. Celkem je v regionu 21 maloplošných zvláště chráněných území a přírodní park Moravice. Ten patří zřejmě k nejhodnotnějším chráněným územím. Údolí řeky je v mnoha částech parku hluboce zaklesnuto do okolního terénu. Pod přehradní nádrží Kružberk teče Moravice 100 150 m pod úrovní okolní krajiny zaklesnutými meandry. Roste zde mnoho vzácných chráněných rostlinných prvků jak horského typu, tak rostlin nižších poloh. Pestrá je také fauna. Odborné průzkumy ukázaly, že v přírodním parku Moravice žije 15 druhů netopýrů, kteří zde nacházejí úkryty a zimní stanoviště. 37 6.2.2 Polská část 6.2.2.1. Reliéf Oblast patří do geomorfologického makroregionu Slezské nížiny a Slezské vysočiny. Na území euroregionu jsou mezoregiony Glubčická vysočina, Ratibořská kotlina a Rybnická vysočina. Další významnou částí je údolí řeky Odry, které odděluje jednotlivé části. Glubčická vysočina má zvlněný reliéf a dosahuje průměrných nadmořských výšek kolem 200 m, s relativním převýšením pohybujícím se do 70 metrů. Vrcholy mají zaoblený tvar se sklonem kolem 5 %. Údolí jsou hluboce zařezaná do okolní krajiny. Svrchní části údolí mají neckovitý tvar, který postupně v dolních částech přechází do tvaru písmene V a má charakter strží. Jedním z dalších charakteristických morfologických útvarů v oblasti je údolí řeky Psiny, levostranného přítoku Odry. Z údolí řeky se do výšky 35 m tyčí sklaní stěna. Ratibořská kotlina se nachází v severní části euroregionu. Je rozsáhlou sníženinou se střední nadmořskou výškou okolo 200 m. Stálý plochý reliéf se mírně sklání v západním směrem k údolí Odry. Kotlina je přeťata v širokým korytem řeky Rudy, která je pravostranným přítokem Odry. Úroveň mezi dnem údolí a okolní krajinou často přesahuje několik metrů. Největší rozdíl dělá 16 m. Monotónní ráz Ratibořské kotliny narušují časté vydutě v terénu. 38 37 Chráněná území ČR, Ostravsko, svazek X. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2004, s. 38 Strategia Rozwoju Powiatu Raciborskiego, březen 2000, zpracoval Petex, Opole, s. 18 28