50. výročí těžby uranu na Dolní Rožínce

Dnes v listě: OSLAVY 50. VÝROÈÍ TÌŽBY URANU NA DOLNÍ ROŽÍNCE UDÌLOVÁNÍ MEDAILÍ JIØÍHO AGRICOLY ROZHOVORY S BÝVALÝMI PRACOVNÍKY SHRNUTÍ PRÙZKUMU A TÌŽBY URANU CHEMICKÁ ÚPRAVNA A PERSPEKTIVY DALŠÍ TÌŽBY NA LOŽISKU ROŽNÁ HISTORICKÉ FOTOGRAFIE UZÁVÌRKA 12. 12. 2007 OBČASNÍK ROČNÍK XII (XXIX) ZVLÁŠTNÍ ČÍSLO PROSINEC 2007 50. výročí těžby uranu na Dolní Rožínce Ing. Michálek, poslanec Karel Èerný, hejtman RNDr. Miloš Vystrèil, europoslanec PaedDr. Ivo Strejèek, ministr Ing. Martin Øíman, Ing. Bc. Jiøí Jež, Ing. Zbyšek Sochor, senátor Ing. Josef Novotný a Ing. Bøetislav Sedláèek Ministr Ing. Martin Øíman V pátek 30. listopadu 2007 se v Kulturním domì v Bystøici nad Pernštejnem konaly oslavy 50. výroèí tìžby uranové rudy na ložisku Rožná. Pøi této slavnostní pøíležitosti se sešli souèasní, ale i minulí pracovníci dolu Rožná a øada významných hostù. V èestném pøedsednictvu usedl Ing. Martin Øíman, ministr prùmyslu a obchodu, PaedDr. Ivo Strejèek, poslanec Evropského parlamentu, Karel Èerný, poslanec Parlamentu ÈR, Ing. Josef Novotný, senátor, RNDr. Miloš Vystrèil, hejtman kraje Vysoèina, JUDr. Pavel Dvoøák, námìstek pøedsedy ÈBÚ a za vedení státního podniku DIAMO Ing. Bc. Jiøí Jež, øeditel státního podniku, Ing. Bøetislav Sedláèek, povìøen øízením o. z. GEAM Dolní Rožínka a Ing. Bedøich Michálek, Ph. D., námìstek øeditele o. z. GEAM Dolní Rožínka pro výrobu. V úvodu Ing. Michálek krátce pozdravil všechny pøítomné pøi této slavnostní pøíležitosti, která je velmi významná nejen pro odštìpný závod Dolní Rožínka, ale i pro celý státní podnik DIAMO, a poté pøedal slovo Ing. Bøetislavu Sedláèkovi. Ve svém projevu Ing. Sedláèek pøipomnìl poèátky a historický vývoj tìžby na ložisku Rožná, která zapoèala v øíjnu 1957. Dále uvedl, že za dobu existence dolu bylo vytìženo 18,7 mil. tun uranové rudy, pøi jejím dobývání se vystøídalo více jak 30.000 zamìstnancù. Výsledný produkt, diuranát amonný, má velmi dobrou kvalitu, což zajiš uje jeho dobrou prodejnost. Zdùraznil, že velká pozornost je zároveò vìnována ochranì životního prostøedí, mimo jiné èištìní dùlních vod. Ing. Sedláèek zmínil význam existence tìžby po dobu 50 let pøi budování infrastruktury v celé oblasti. V závìru svého vystoupení pak vyzdvihl význam pøijetí usnesení vlády è. 565 z 23. kvìtna 2007, které zajiš uje pokraèování tìžby uranové rudy na dole Rožná, což se velmi kladnì odráží i na udržení zamìstnanosti v oblasti. Ing. Sedláèek podìkoval všem zamìstnancùm, kteøí se na dobývání a úpravì uranové rudy po celých 50 let podíleli a zasloužili se tak o šíøení slávy hornického øemesla. Po úvodním projevu následovalo vystoupení pana ministra prùmyslu a obchodu Ing. Martina Øímana, který na zaèátku svého projevu zdùraznil stále se zvyšující význam jaderné energetiky ve svìtì a zmínil konání Evropského jaderného fóra v Bratislavì ve dnech 26. 27. listopadu 2007, kde byla tato problematika projednávána. Pan ministr pøipomnìl dùležité rozhodnutí vlády o prodloužení tìžby na ložisku Rožná po dobu ekonomické výhodnosti tìžby, což, podle jeho slov, vrací s. p. DIAMO do pozice normální tìžební organizace, která mùže støednì i dlouhodobì plánovat investice a mùže pracovníkùm nabídnout perspektivní zamìstnání. Jak pan ministr zdùraznil, pokud si na sebe podnik vydìlá, pokud budou výnosy vìtší než náklady a zásoby budou dostateèné, neobává se o existenci podniku. Pan ministr se rozlouèil slovy: Pøeji Vám hodnì úspìchù, vysoké procento zrudnìní a dobré lidi. A uran z Rožínky nadále dalších 50 let dobývá svìt. Zdaø Bùh! Poté následovaly projevy dalších èlenù èestného pøedsednictva. Poslanec Evropského parlamentu PaedDr. Ivo Strejèek vyjádøil obdiv k práci horníkù v dole Rožná, kterou odvádí již nìkolik generací. Poslanec Parlamentu ÈR Karel Èerný vzpomenul zaèátky tìžby na Dolní Rožínce a zdùraznil, že dobré øízení firmy a tvrdá a poctivá práce horníkù jsou významné pro celý hornický cech. Senátor Ing. Josef Novotný pak vzpomenul své dvacetileté pùsobení v s. p. DIAMO a vyjádøil radost nad tím, že situace okolo tìžby se díky rozhodnutí o pokraèování v tìžbì uranu stabilizovala. Hejtman kraje Vysoèina RNDr. Miloš Vystrèil vyzdvihl význam kraje z hlediska vodohospodáøského, potravináøského a také energetického a popøál všem pøítomným, aby uran z Vysoèiny mìl v energetické politice státu nezastupitelné místo. Námìstek pøedsedy ÈBÚ JUDr. Pavel Dvoøák popøál pøítomným co nejvíce dalších let tìžby uranové rudy s dùrazem na bezpeènost dobývacích prací. Vedení s. p. DIAMO navrhlo MPO a ÈBÚ k udìlení medaile Jiøího Agricoly Ing. Radomíra Pavel Tureèek, Ing. Linhart, Ing. Michálek, Ing. Pech, Ing. Vinkler a ministr Ing. Øíman Ing. Michálek, RNDr. Vystrèil, PaedDr. Strejèek, ministr Ing. Øíman, Ing. Bc. Jež a Ing. Novotný Linharta, Ing. Edvarda Pecha, Pavla Tureèka, Ing. Pavla Vinklera a Ing. Bedøicha Michálka Ph.D., kteøí se o rozvoj hornictví zvláštním a ojedinìlým zpùsobem zasloužili. V rámci oslavy byli odmìnìni vìcnými dary. 1. místopøedsedkynì poslanecké snìmovny Miroslava Nìmcová Ing. Radomír Linhart podìkoval za všechny ocenìné a øekl: Když jsem v roce 1962 zaèal pracovat na ložisku Rožná, byla prognóza dobývání 10, maximálnì 20 let. Dnes slavíme 50. výroèí a tak bych chtìl popøát havíøùm velké kovnaté zásoby rudy a hodnì hornického štìstíèka, které je pøi práci v podzemí vždycky zapotøebí. Na závìr oficiální èásti pronesl øeditel státního podniku Ing. Bc. Jiøí Jež slavnostní pøípitek, ve kterém zdùraznil, že závod o. z. GEAM Dolní Rožínka je nejen jediným, ale zároveò i nejdéle èinným dolem v EU, což je zásluhou mimoøádnì kvalitního, technicky zdatného a pracovitého kolektivu. Pan øeditel podìkoval všem souèasným i minulým pracovníkùm dolu Rožná a do budoucna všem popøál dlouhé roky života na tomto ložisku. V prùbìhu veèera zaznìl ještì krátký projev paní místopøedsedkynì Poslanecké snìmovny Miroslavy Nìmcové, která projevila velké uznání práci horníkù a popøála závodu mnoho úspìchù, kvalifikované pracovníky a mnoho dalších let tìžby uranové rudy. Program, který zahájil v 15.30 Žes ový kvintet, pokraèoval po oficiální èásti vystoupením zpìvaèky Heidi Jankù, imitátora Vladimíra Hrona a kapely Linhart Swingers Praha, po 22. hodinì odvážely autobusy úèastníky do jejich domovù.

STRANA 2 Udělování medailí Jiřího Agricoly Ing. Pech, Ing, Linhart, Pavel Tureèek, Ing. Michálek, Ing. Vinkler, pí Rodáková, Prof. Ing. JUDr. Makarius, CSc., Josef Suldovský, Ing. Bc. Jež, Ing. Komárek Ing. Michálek a Prof. Ing. JUDr. Makarius Ing. Vinkler, Ing. Michálek, Pavel Tureèek a Prof. Ing. JUDr. Makarius Ing. Linhart, Ing. Pech, Ing. Michálek a Prof. Ing. JUDr. Makarius Pavel Tureèek, Ing. Michálek, Ing. Vinkler a Prof. Ing. JUDr. Makarius V pražském sídle Èeského báòského úøadu se v pondìlí 3. prosince 2007 konala hornická oslava. Ministr prùmyslu a obchodu Ing. Martin Øíman a pøedseda Èeského báòského úøadu, profesor JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., se rozhodli udìlit jako výraz ocenìní zásluh o èeské hornictví medaile Jiøího Agricoly. Na poèátku slavnostního aktu prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc., vyzdvihl význam èeského hornictví. Ocenìní pracovníci z o. z. GEAM Dolní Rožínka, byli pøedstaveni 30. listopadu 2007 v Bystøici n. P. na slavnostním setkání k 50. výroèí tìžby uranu na ložisku Rožná. S našimi kolegy byli v Praze vyznamenáni pracovníci Moravských naftových dolù. Po proslovu prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc., pøistoupil k vlastnímu vyznamenávání. Medaili Jiøího Agricoly za tìžbu uranu obdrželi: Ing. Bedøich Pavel Tureèek, Ing. Linhart a Prof. Ing. JUDr. Makarius Michálek, Ph. D., Ing. Pavel Vinkler, p. Pavel Tuøeèek, Ing. Radomír Linhart a Ing. Edvard Pech. Jménem vyznamenaných podìkoval za hornickou poctu Ing. Radomír Linhart. Vyznamenaným pak blahopøáli prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., øeditel s. p. DIAMO, Ing. Bc. Jiøí Jež, Ing. Marian Böhm, Ing. Bøetislav Sedláèek, zástupci ÈBÚ a zástupci MND, a. s. Medailonky vyznamenaných Ing. Bedøich Michálek, Ph.D. námìstek øeditele o. z. GEAM, nar. 31. 10. 1952, V uranovém prùmyslu pracuje od roku 1977 v technických funkcích. Je absolventem VŠB Ostrava, kde rovnìž absolvoval doktorské studium v oboru hornictví. Ing. Pavel Vinkler vedoucí závodu Rožná I, nar. 27. 3. 1962. V uranovém prùmyslu pracuje v technických funkcích od roku 1984. Je absolventem VŠB Ostrava. Pavel Tureèek dìlník, nar. 23. ledna 1945. V uranovém prùmyslu pracuje od roku 1966 jako dìlník. Pùvodnì lamaè, pak smìnový pøedák a hlavní pøedák. V únoru 1989 byl pøeøazen z dùvodu pøekroèení pøípustné expozice na povrch, kde nyní pracuje jako báòský úpraváø chemik. Maturitu získal na Støední prùmyslové škole strojní. Je dlouholetý pøedseda sdružení odborových organizací pøi o. z. GEAM Dolní Rožínka. Ing. Radomír Linhart dùchodce, nar. 21. 9. 1941. V uranovém prùmyslu pracoval od roku 1962 jako dùlní dozorce, inženýr úseku, vedoucí úseku, provozní inženýr dolu, hlavní inženýr dolu, závodní dolu a výrobní námìstek podnikového øeditele. V roce 1991 odešel do starobního dùchodu. Je absolventem VŠB Ostrava. Ing. Edvard Pech dùchodce, nar. 30. 9. 1945. V uranovém prùmyslu pracoval od roku 1968 jako dùlní dozorce, provozní inženýr dolu, hlavní inženýr dolu a na øeditelství o. z. GEAM Dolní Rožínka jako vedoucí odboru výroby a likvidaèních prací. V roce 2006 odešel do starobního dùchodu. Je absolventem VŠB Ostrava. V roce 1990 ukonèil postgraduální studium hornické fakulty VŠT v Košicích. Uplynulých 50 let dobývání na ložisku Vracíme se k úvodnímu proslovu, kde Ing. Břetislav Sedláček shrnul půlstoletí dobývání uranu Za poèátek uranového hornictví v Èeské republice lze považovat zahájení tìžby na ložisku Jáchymov, kde v roce 1945 vzniká pøedchùdce dnešního státního podniku DIAMO, tìžební organizace Èeskoslovenský uranový prùmysl. V té dobì úplnì nové prùmyslové odvìtví se rychle rozvíjelo a se zvyšujícím se požadavkem na tìžbu uranové rudy byla vyhledávána a pøedávána k tìžbì další ložiska uranu. Na poèátku padesátých let už probíhala tìžba i v oblasti Horního Slavkova a Pøíbrami. V létì a na podzim roku 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší, v øíjnu 1957 bylo zahájeno hloubení tìžní jámy R 1 na ložisku Rožná a koncem roku byly vytìženy první tuny uranové rudy. Otvírka ložiska Rožná byla do roku 1963 provedena již do úrovnì 12. až 14. patra jámami R 1, R 2, R 4 a Bukov. Pro ovìøení zásob byla vyhloubena jáma R 3 až do úrovnì 24. patra (zahájen provoz 1973) a slepá jáma R 7S mezi 12. a 24. patrem (zahájen provoz 1978). Soubìžnì, od roku 1959, se dobývalo ložisko Olší, až do bøezna 1989, kdy byla zahájena jeho likvidace. Zhruba od roku 1962 se tìžba na dùlních závodech konsolidovala v rozsahu 400 až 450 tun roènì. Po roce 1989 na ložisku Rožná postupnì docházelo k pøehodnocení zásob uranu tak, aby bylo dosaženo vyšší ekonomické efektivity. Od roku 1995 je na ložisku Rožná uplatòována výbìrová tìžba. Pøesto v tìchto letech byla zajištìna výroba uranu ve výši 300 až 350 tun roènì prakticky až do roku 2007. Celkovì bylo v oblasti Dolní Rožínky vyraženo 9,9 km tìžebních a prùzkumných jam, 653,0 km pøekopù, smìrných pøekopù, chodeb a rozrážek; 158,5 km vìtracích, tìžebních a dopravních komínù. Celkovì bylo vytìženo 40,8 milionù tun rubaniny (z toho je 18,7 milionù tun uranové rudy). Pro úpravu rud je na Dolní Rožínce od roku 1968 v provozu chemická úpravna, která využívá alkalické loužení uranových rud. Prodejným produktem je koncentrát uranu, diuranát amonný. Jeho dlouhodobá vysoká kvalita zabezpeèuje prosperitu celého odštìpného závodu a jeho dobrá prodejnost je zajištìna i v dalších letech. Za dobu pùsobnosti se na pracovištích vystøídalo více jak 30 000 pracovníkù. V 60. letech bylo na odštìpném závodì v prùmìru 3 500 zamìstnancù, v 70. letech 4 100 zamìstnancù, v 80. letech 3 800 zamìstnancù. Od roku 1988 poèet zamìstnancù výraznì klesal až do roku 2000. V roce 1990 bylo ještì 2 200 zamìstnancù, v roce 1995 1 400 zamìstnancù, v roce 2000 až 2007 již ménì jak 1 000 zamìstnancù. V tomto poètu jsou od roku 1989 zahrnuti i pracovníci chemické úpravny. Na poètech zamìstnancù jsou vidìt hluboké restrukturalizaèní zmìny, které na odštìpném závodì probìhly od roku 1989. Hornická èinnost v podzemí uranových dolù je velmi riziková z hlediska bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. S pøibývajícími zkušenostmi pøi tìžbì ložiska, pøechodem na bezpeènìjší a efektivnìjší dobývací metody, nasazováním nové mechanizace a pøedevším neustálým tlakem na dodržování bezpeènostních pøedpisù pøi práci se poèet úrazù pøi práci postupnì snižoval. Za padesát let tìžby uranové rudy bylo zaregistrováno celkem 9 343 pracovních úrazù, z toho bylo 65 úrazù smrtelných. Vysoká úrazovost byla zejména v poèátcích tìžby na ložisku. V prvních deseti letech se stalo 32 smrtelných úrazù. Výrazný zlom pøišel až po roce 1990 s nastupujícím útlumem tìžby a zvýšeným dùrazem na dodržování bezpeènosti pøi práci. Od roku 1995 se nestal na ložisku žádný smrtelný úraz a poèet registrovaných úrazù postupnì klesl až na 28 úrazù za rok. Tìžní stroj Závod Doprava a mechanizace se podílel na budování celé oblasti tìžby uranu na Moravì. Byl pøi budování nových šachet, sídliš, chemické úpravny, zabezpeèoval veškerou pøepravu pro geologický prùzkum v oblasti jižní a severní Moravy a Železných hor. V minulých letech se závod Doprava a mechanizace podílel na stavbách a rekultivacích: sklad chemického koncentrátu uranu, 1. etapa likvidace odkalištì K I, povrchový areál prùzkumné štoly Skalka, stavby èistíren dùlních vod Drahonín, Licomìøice a Bìstvina. Na chemické úpravnì byla dostavìna stavba rozšíøení kapacity èištìní odkalištních vod. Byly provedeny rekultivace lokalit Tìžní vìž R 1 (vèetnì rekultivace a sanace odvalù): Pucov Jasenice, Brzkov, Olší, Drahonín atd. Odštìpný závod GEAM Dolní Rožínka dlouhodobì vìnuje pracovní úsilí a nemalé finanèní prostøedky k omezení negativních vlivù na zamìstnance, na životní prostøedí a ochranu pøírody, které tìžba a zpracování uranové rudy nevyhnutelnì pøináší. Dekontaminace vod (U, Ra) byla zavedena na všech dolech do roku 1968. Na chemické úpravnì byl základní rozsah ochrany pøírody vnì odkališ dán projektem z roku 1965 až 1967. V souèasné dobì je situace v èištìní dùlních vod a vod z odkališ chemické úpravny následující: èištìní dùlních vod ložiska Rožná z dekontaminaèních stanic R I, Bukov 1,55 milionù m 3 za rok, èištìní dùlních vod ložiska Olší 0,25 milionù m 3 za rok, èištìní odkalištních vod 0,25 milionù m 3 za rok, odpaøovací stanice chemické úpravny 0,21 milionù m 3 za rok. Uranové doly mìly vliv také na zlepšení infrastruktury v celé oblasti: v Bystøici nad Pernštejnem bylo postaveno 1 446 bytù, mateøská škola, rozšíøeno gymnázium, prodejny potravin, kulturní dùm, v Novém Mìstì na Moravì bylo postaveno 855 bytù, mateøská škola, rozšíøena základní škola, kulturní dùm, prodejna potravin, v Tišnovì bylo postaveno 402 bytù, mateøská škola a jesle, prodejna potravin, v Dolní Rožínce bylo postaveno 116 bytù, závodní ústav národního zdraví, kuchyò, jídelna, pøíspìvek na mateøskou školu a kulturní dùm. Za padesát let èinnosti byla v oblasti Dolní Rožínky vytìžena 1/5 celé tìžby Èeskoslovenska (Èeské republiky), to je více jak 22 500 tun uranu. Z toho vlastní ložisko Rožná má vytìženo 82,4 %, to je 18 500 tun uranu (na ostatní tìžbì se podílelo ještì ložisko Olší 15,1 %, ložisko Javorník 1,8 %, ložisko Slavkovice Petrovice 0,5 % a ostatní drobná ložiska mìla podíl na tìžbì Dolní Rožínky 0,2 %. Hluboký útlum hornictví v Èeské republice v devadesátých letech minulého století vedl k ukonèení tìžby uranu na všech lokalitách vyjma ložiska Rožná. Na základì surovinové základny, tj. k tìžbì pøipravených zásob, výrazného zvýšení efektivity tìžby a úpravy uranové rudy, jakož i skuteènosti o minimálním vlivu tìchto èinností na životní prostøedí, byla tìžba na ložisku Rožná nìkolikerým rozhodnutím Vlády Èeské republiky v rámci útlumového programu zachována. S radostí mohu konstatovat, že v roce padesátého výroèí tìžby v Dolní Rožínce Vláda Èeské republiky schválila, na základì koncepèního materiálu pøedloženého státním podnikem DIAMO, svým Usnesením è. 565 ze dne 23. kvìtna 2007 další pokraèování tìžby a úpravy uranu na ložisku Rožná v lokalitì Dolní Rožínka, a to po dobu ekonomické výhodnosti tìžby. Souèasným úkolem odštìpného závodu GEAM je tedy zajistit efektivní pokraèování exploatace ložiska Rožná minimálnì do roku 2012 a pøipravit a realizovat geologický prùzkum hlubokých horizontù ložiska pod 24. patrem. To vše pøi dodržování standardù bezpeènosti práce a minimálního dopadu na životní prostøedí. Na závìr bych chtìl podìkovat všem zamìstnancùm, kteøí se dobýváním a úpravou uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky v období padesáti let èinnosti zabývali. Chci popøát nám všem, a se co nejdéle nese tímto koutem Vysoèiny slavné hornické Zdaø Bùh. Vrtání na dobývce

STRANA 3 Rozhovor s Ing. Trojanem, Ing. Halamkou a Ing. Šimíčkem Díky Ing. Antonínu Hájkovi, který kontaktoval Ing. Ludvíka Trojana a Ing. Ladislava Halamku, dva bývalé øeditele UD Dolní Rožínka, mohl jsem se s nimi sejít ještì pøed zahájením oslav. Ing. Václava Šimíèka jsem blíže poznal na jaøe, je spoluautorem knížky Pøíbramské a jiné hornické historky, kterou jsem dával dohromady, a jeho barvité vyprávìní o KHB a hlavnì o Jasanu patøí k jejím nejžertovnìjším pasážím. Ing. Trojana jsem si ještì pamatoval, byl koncem 80. let øeditelem UD Hamr. Asi proto patøila má první otázka jemu: Vy jste pøišel na Jasan už v roce 1963? Jaké máte na tu dobu vzpomínky? Ing. Trojan: Od roku 1963 jsem byl na Jasanu, ale ještì pøed tím jsem pracoval na Olší, a hned po škole jsem zaèínal na Zadním Chodovì. Mám letos dvì jubilea, 60 let, co jsem se šel uèit horníkem a 50 let na uranu. Na Rožínce byla výborná parta, Rožínka mìla urèitì nejlepší kolektiv ze všech uraòákù. Krásných okamžikù bylo dost, ale byly i smutné. Ostatní nám neøíkali Rožíòáci, ale Moraváci. Drželi jsme partu pohromadì, vždycky jsme se dokázali porvat o práci, ale taky si zazpívat a pobavit se. Ing. Halamka: Do dneška se tady scházejí kluby dùchodcù, z KHB, z Jasanu i z øeditelství, poøád držíme pohromadì a všichni se sem rádi vracíme. Ing. Trojan: To je pravda. Ing. Halamka: A vychoval jsi svoje následníky. Nynìjší øeditel Jež byl náš žák, kontinuálnì jsme vychovávali své nástupce, kteøí káru táhnou dál. Já tady byl 27 let, od 67. do 94. prožil jsem zde svùj produktivní život. Dneska mám høejivý pocit, že po nás nìco zùstalo, že tìžba pøežila tìžké chvíle. Jsem rád, že ložisko se dotìží. 50 let je na rudný dùl dlouhá doba. Jediná Rožínka vydržela a je to práce všech lidí, velká historie a velký kus práce. Ing. Šimíèek: Nedá se odeslat, že jsme tady prožili i øadu nepøíjemných chvil, smr ákù a havárii a museli jsme to všechno øešit, ale nakonec jsme vydrželi a pøedali šachty další generaci. V 64. jsem nastoupil na KHB, kde jsem fáral ètyøi roky a pak jsem byl na Jasanu až do roku 1990, postupoval jsem od vedoucího úseku, až po závodního. Obèas jsme potili krev, ale jindy byla legrace. Nìkdy jsme havíøe nachytali, nìkdy ne. Ing. Trojan: Až dneska se èlovìk dovídá od starých havíøù, co nám kdysi vyvedli. Jednou jsem fáral, bylo to Štìdrý den, nebo den pøed tím. Jdu po chodbì a cítím kouø. Nakouknul jsem do komína. Šel jsem ještì kousek po patøe, nic. Vrátil jsem se ke komínu. Kouø se ztratil. Slezl jsem dolù, zase jak bych nìco cítil a pak nic Osádka tam mìla stromeèek, Sedìla kolem nìj na prknech. Øíkám jim: Chlapi vy tady sedíte a nìkde hoøí. Ale kdepak, to není možné. Chlapi, já jsem tady cítil kouø. Kdepak. Slezl jsem komínem dolù, zase nic. Bylo to na komínì è. 46 u šachty 11. Odpoledne jsem tam pro jistotu poslal štajgra. Taky nic nezjistil. Až pøi jednom setkání dùchodcù mi to øekli. Oni tam opékali buøty a jak uvidìli blicku, tak ohýnek uhasili vodou a na ohništì hodili prkna, na které si sedli. Po létech jsem se tomu smál, ale tenkrát bych jim dal co proto. Ing. Ludvík Trojan, Ing. Antonín Hájek, Ing. Jiøí Špaèek, Ing. Radomír Linhart, Ing. Ladislav Halamka a Ing. Václav Šimíèek Hejnic: Jednou v Novém Mìstì v hospodì mi nìkdo povídal, že kousek nad R 7S je ta oplechovaná jáma, myslím, že Bukov 2. Kdyby se víc vyhloubila, tak se dneska nemusela ruda pøetìžovat po 12. patøe. Ing. Halamka: Proè se to tenkrát neprohloubilo? Zásoby nebyly známé, tak nebylo možno investici z povrchu dìlat a razila se podstatnì lacinìjší slepá jáma. Ing. Hájek: Tady v jižním køídle se zásoby pøepotvrdily, ale dopøedu nikdo nemohl vìdìt, kolik na spodních patrech rudy je. Ing. Šimíèek hned geologa Hájka popíchnul: Geologové byli tenkrát slabší. Ing. Hájek okamžitì namítá: Nìkteré prùzkumné práce byly vykonány až v letech 1985 až 1988! Ing. Trojan: Pøedpokládalo se, že Rožínka vydrží 20 let. Dnes slavíme 50. Ze sálu Kulturní dùm v Bystøici nad Pernštejnem je ze všech podobných staveb, které uran postavil nejelegantnìjší a nejútulnìjší, asi za to mohou zrcadla a høejivé døevìné obložení. Sál byl úplnì plný, pøišli všichni pozvaní, taky se slavilo kulaté výroèí. Bylo to setkávání nìkolika generací. Výbìr programu se o. z. GEAM povedl, veèer zahajoval známý baviè a imitátor Vladimír Hron, pøedstavil se jako Bocelli, Elton John a Michael Jackson, a navázal dobrý kontakt s publikem. Následovala Heidi Jankù, pøi zpìvu neposednì poletující po pódiu, dokonce si vybrala pod pódiem taneèníka, a ku podivu dobrého, Jirku Puèana, známého odboráøe. Jak mohla uhodnout, že umí dobøe tancovat? A pøi tanci mu zazpívala do ouška. Následovat znovu Hron, kouzelnì pøedvádí duet Drupiho a Hany Zagorové. Pak mne pøekvapili starší pánové z Linhart Swingers, šedovlasý kytarista by mohl klidnì mohl soutìžit s o dvì generace mladšími rockery. Dole byl gulášek, nahoøe studená kuchynì formou rautu, výborný byl sýr s oøechy, i èervené víno. S kolegy, kteøí mne provázejí v podzemí a po povrchu Dolní Rožínky, jsem prohodil pár slov a už se k nim hrnuli jejich staøí pøátelé, s kterými se dlouho nevidìli. Nakonec jsem našel nejstaršího Rožíòáka. výroèí a Rožínka bude tìžit dál. Ruda se nejdøív vozila do Nejdku, pak na úpravnu do Mydlovar a nakonec se postavila úpravna tady na Rožné. Dodneška nìkteøí neodborníci blbnou, když odhalují uranová tajemství, že poèítají tuny rudy, které se pøevážely vlakem, jako tuny uranu. Hejnic: Jak to bylo s kovnatostí? Ing. Hájek: Na horních patrech bylo kolem 3 kg uranu na tunu, ale jen do 3. patra, dlouho se tìžilo cca 0,8 kg na tunu, teï 2,5 až 3 kg na tunu. Na 14. a 15. patøe na Jasanu také byla bohatá ruda, ale ta se míchala s chudší rudou z R 1. Chemická úpravna dosahovala vysoké výtìžnosti, má svìtové parametry, bylo možné tìžit i chudší rudu. Nejvíc kovu se tìžilo v 70. letech, tehdy 450 tun, teï kolem 300 tun. Tehdy to ale bylo nahnáno objemem. Pane Kíkrle, Ing. Sedláèek øíkal, že jste nejstarší Øožíòák. V kvìtnu mi bylo 87 let, tak má asi pravdu. Jak jste se k hornièinì dostal? Pùvodem jsem Bròák z Líšnì. Na uran jsem pøišel z Bernartic, kde byla továrna na jutu, v 1952 pøišel švagr a zlákal mì na šachtu Novátor na Trutnovsku. Pak jsem fáral v Chotìboøi, tam jsem dìlal štajgra. Na Rožné byla ze zaèátku prùzkumná štola a když se zavøela, zaèali jsme hloubit KHB, dnešní Rožnou 1. Byty jsme mìli v Chotìboøi, pøes týden jsme bydleli tady na ubytovnì. Jak se postavil první dùm v Dolní Rožínce, tak jsem se do nìj nastìhoval a bydlím tam dodnes. Když se jáma hloubila, byly tu tøi úseky zhruba po padesáti lidech, jáma byla pùvodnì obdélníková. Zaèátky byly krušné, ale pak se dùl rozebìhl. Když na svoje šachetní období vzpomínáte, co se vám nejvíc vybaví? Pùvodní jáma byla obdélníková a shora se pøibírala na kruhový profil, Hejnic: Vzpomínáte na zaèátky, když se jáma KHB zahlubovala? Ing.Trojan: Mnohdy nebyl materiál, a èekalo se, až pøijedou tatry z Horního Slavkova a Jáchymova, kde se tìžba konèila a jámy se rabovaly. A ze zaèátku nás místní nemìli rádi. Ing. Šimíèek: I když na Rožínce nikdy potrestaní nepracovali, lidi tady si mysleli, že uraòáci jsou lumpové. Ing. Trojan: Nechtìli nám povolit výstavbu bytù v Rožné a Tišnovì, nebyli jsme v lásce. Trvalo to asi pìt let, pak se karta obrátila. Ing. Halamka: Vybudovali jsme infrastrukturu, postavili sídlištì, ZÚNZ a kulturáky. Rožínka jednu dobu zamìstnávala pøes 4000 lidí, byli jsme po Žïasu druhý nejvìtší podnik okresu. Na ranní smìnu pøijíždìlo 30 autobusù, jejich nejdelší trasy byly z Brna a Svitav. Ing. Trojan: Nakonec vìtšina pracovníkù se rekrutovala odsud. Pozdvihli jsme v kraji životní úroveò. Na pomocné práce pøišli lidi z JZD, kde mìli 1000 korun a tady na povrchu 2500, ale byli to poctiví a svìdomití pracanti a byli zvyklí na tvrdou práci. My jim øíkali místní kovozemìdìlci, ale z Vysoèiny byli nauèení poøádnì dìlat. Na nich to pozdìji celé stálo, bez nich by se Rožínka 50 let nedožila. Ing. Halamka: Mìli bychom poblahopøát Rožínce k 50. výroèí, podílí se na tom dlouhé generace, je za tím práce mnoha tisíc lidí. My, i když jsme dùchodci, budeme s uranem žít do smrti. A štafeta od roku 1957 bìží dál! Ing. Trojan: Uhlí dochází, a uran je potøebná energetická surovina. Bude se tìžit na naší Rožné, ale vìøím že i jinde, na dalších lokalitách. Na oslavách v Bystřici nad Pernštejnem Odboráøi s øeditelem s. p. DIAMO: Jaroslav Uhlíø, František Nadymáèek, Ing. Bc. Jiøí Jež, Jiøí Puèan, JUDr. František Nekola z OS PHGN, Pavel Tureèek a Ing. Jan Hajíèek V sále bylo plno František Kíkrle je nejstarší Rožíňák lidi fárali vedlejší jámou. Dìlal jsem dùlního dozorce, dole jsem mìl 6 lidí, ale byl jsem na povalu s nimi, protože jsem jim taky dìlal støeláka. Øíkám pomocníkovi, který mìl ládovat trhavinu do vývrtù: Pøivaž se! S nìkterými lidmi je potíž, ale nakonec se pøivázal. Nahoøe byla klenba. Slezl dolù a zaèal strkat do dìr trhavinu. A najednou to samo spadlo dolù, byl to hroznej rachot. Zatrnulo mi, ale chlap zùstal viset na lanì. To jsme mìli oba veliké štìstí, on, že se zachránil, a já, že jsem byl dùsledný, tak jsem ho nemìl na triku. Sjeli jsme pro nìj dolù kýblem, okovem. Na Rožínce jsem pozdìji dìlal vedoucího vrtných prací a vedoucího vìtrání, ale nic podobného jsem díky Bohu už nezažil. Do kdy jste fáral? Do 70. roku, to mi bylo 50, mìl jsem odfáranou expozici. Ještì mìsíc jsem dìlal a pak jsem šel do dùchodu. Ze zaèátku jsem pletl svetry, pak jsem si zaøídil dílnièku, koupil hoblovaèku, cirkulárku a dìlal jsem truhlaøinu pod národním výborem, ale teï už 17 let užívám dùchod. Když naše vracející se auto projíždìlo lesy Vysoèiny, vybavil jsem si píseò Kamarádi, kamarádi, dolù sfárejme. A k ní, jak klec klesá dolù a osvìtlená nárazištì horních pater se míhají. Tohle v žádném muzeu vystihnout nejde. Horstva duch a dál vládne nad živou tìžící šachtou, kamarádi Rožíòáci. Zdaø Bùh. Otto Hejnic Ze sálu Heidi Jankù V. Hron jako Drupi Ing. Èumpl, p. g. Šenk a Mgr. Zábojník Heidi tanèí s Jiøím Puèanem

1. Úvod Po druhé svìtové válce se uranový prùmysl v Èeskoslovensku rychle rozvíjel. Od roku 1946 probíhá vyhledávací a podrobný prùzkum a zároveò se rozbíhá tìžba uranových ložisek. Do programu vyhledávacích geologicko-prùzkumných prací a dalších etap geologického prùzkumu se postupnì dostává i oblast Èeskomoravské vrchoviny. V roce 1954 byly získány první indicie, že uranové zrudnìní v oblasti rudního pole Rožná Olší bude mít prùmyslový význam. Geologicko-prùzkumné práce se rozbíhají s vysokou intenzitou a v létì roku 1956 je pøímo objeveno ložisko Rožná, na podzim i ložisko Olší. Završením první etapy geologickoprùzkumných prací byl výpoèet zásob na ložisku a zahájení první investièní akce, kterou byla v øíjnu roku 1957 tìžební jáma R 1. Experimentální tìžba uranu v roce 1957 byla provedena z hornických geologicko-prùzkumných prací. V roce 1958 vznikl dùlní závod Rožná I Karel Havlíèek Borovský (KHB), 2. ledna 1959 byl ustaven národní podnik Jáchymovské doly Rožná se sídlem v Dolní Rožínce. Po další etapì geologicko-prùzkumných prací, které už zahrnují 2. a 3. patro dolu Rožná vzniká v roce 1962 závod Rožná II (Jasan). V roce 1966 je podnik pøejmenován na Uranové doly Dolní Rožínka. V roce 1992 vzniká odštìpný závod GEAM v Dolní Rožínce jako souèást státního podniku DIAMO. 2. Hlavní dùlní lokality, které zajiš ovaly tìžbu v oblasti pùsobnosti Uranových dolù Dolní Rožínka V rámci Èeskoslovenského uranového prùmyslu byla pøedmìtem exploatace Uranových dolù v Dolní Rožínce (v souèasné dobì odštìpný závod GEAM) tato uranová ložiska: Rožná, Olší, Slavkovice Petrovice, Jasenice Pucov a v Rychlebských horách ležící ložisko Javorník (i ložisko Jelení vrch) a dále potom krátkou dobu odštìpným závodem tìžená ložiska takzvané labské linie Licomìøice a Chotìboø (do exploatovaných drobných ložisek patøí i Trutnovská uhelná pánev, ve které odštìpný závod tìžil v letech 1957 1964). Ložiska Rožná, Olší, Slavkovice Petrovice vytváøí rudné pole Rožná Olší. Všechna ložiska se nacházejí v okrese Žïár nad Sázavou (od roku 2004 leží ložisko Olší v okrese Brno venkov). Ložisko Jasenice se nachází u Námìštì nad Oslavou v horninách moravského moldanubika. Ložisko Licomìøice leží na takzvané labské linii, nachází se v metamorfovaných horninách proterozoika. Ve stejných podmínkách se nachází i ložisko Chotìboø, kde byl v exploataci dùl KHB Karel Havlíèek Borovský (1956 1958). Jedná se vìtšinou o vtroušené typy rud v zónách a žilné typy rud s výraznou zonální stavbou a metasomatické rudy s rozptýleným zrudnìním. Všechna tato ložiska jsou hydrotermálního pùvodu, rudní tìlesa jsou uložená v tektonických zónách a žílách. Rudní tìlesa jsou zónového typu, žilného typu a na nìkterých ložiskách se vyskytovala i rudní tìlesa metasomatického typu. Hlavními rudními minerály jsou uraninit a coffinit. Uranová mineralizace je ve vìtšinì pøípadù variského stáøí (to je stáøí zhruba 250 mil. let). V roce 1957 byla objevena ložiska v oblasti Rychlebských hor, a to ložisko Zálesí Javorník a Jelení Vrch. Zároveò bylo objeveno v tomto roce ložisko Jasenice Pucov, v roce 1961 bylo objeveno ložisko Licomìøice a v roce 1962 bylo objeveno ložisko Slavkovice Petrovice. Následující tabulka udává termíny pøevedení jednotlivých ložisek do tìžby a termíny ukonèení jejich èinnosti s podílem vytìženého U kovu v rámci tìžby oblasti Dolní Rožínka (tìžební závod GEAM Dolní Rožínka vytìžil cca 19 % uranu vytìženého v Èeskoslovensku). STRANA 4 Od zahájení těžby uranu na ložisku Rožná uplynulo 50 let Termín Termín Objem tìžby Hloubka ložiska Ložisko uvedení ukonèení U kovu celková do tìžby tìžby (%) (m) Rožná 1957-82,4 1200 (geologicko-prùzkumné práce 1200 m) Javorník 1958 1968 1,8 350 (geologicko-prùzkumné práce 350 m) Olší 1959 1989 15,1 750 (geologicko-prùzkumné práce 900 m) Slavkovice - Petrovice 1964 1970 0,5 250 (geologicko-prùzkumné práce 350 m) ostatní ložiska * 1957 1965 0,2 * ostatní ložiska Jasenice Pucov, Licomìøice, Chotìboø, Trutnov uhlí Na výše uvedených ložiscích bylo vytìženo k 1. lednu 2007 cca 22 300 tun uranu. Na ložiskách, která byla tìžena v rámci oblasti Dolní Rožínka, byly celkovì vyraženy a vytìženy tyto objemy hornických prací (stav k 1. lednu 2007): Slavkovice - Ložiskohornické práce Rožná Olší - Javorník Zálesí Petrovice a ostatní Ražby horizontální (m) 497 076 117 992 24 810 13 115 Ražby vertikální (m) 100 156 49 897 5 980 2 398 Dobývání (tuny rudniny) 15 682 637 2 616 178 296 630 43 500 Dobývání (m 3 ) - celkem 11 523 993 1 355 630 204 000 29 040 Tìžba rubaniny (celkem t) 30 538 500 8 559 000 1 161 300 358 000 Podíl U kovu na tìžbì 82,4 15,1 1,8 0,7 3. Ložisko Rožná poslední exploatované ložisko uranu v Èeské republice Jedná se o nízkoteplotní hydrotermální ložisko s rudními tìlesy lokalizovanými v žílách a mylonitizovaných a kataklazových zónách. Úklon zón a žil se pohybuje mezi 50 80, smìr tektonických poruch je velmi blízký foliaci hornin a má zhruba SJ smìr. Složení uranové mineralizace je tvoøeno pøevážnì uraninitem (UO 2.UO 3 ) a coffinitem (USiO 4 ). V hloubkách ložiska je uranová mineralizace vázána v komplexních silikátových slouèeninách, kde uranové minerály mají velmi malé rozmìry (pøímìs Zr, Ti). Rudní tìlesa mají prùmìrnou mocnost 2,5 m (nìkdy až 8 m) a plochu až v desítkách hektarù. Na ložisku Rožná je v horninovém komplexu zastoupena pøedevším pestrá skupina hornin strážeckého moldanubika. Jedná se o biotit-plagioklasové ruly, amfibolity s vložkami erlanù a mramorù (tyto horniny tvoøí okolní horninový masív). Ložisko Rožná se nachází 50 60 km SZ od Brna, 3 km od nejbližší železnièní stanice Rožná. Celkovì mìl dobývací prostor Rožná (stanoven rozhodnutím FMPaE ze dne 6. bøezna 1978 zn. 900/01) rozlohu 1 195 ha 42 arù 37 m 2 (zasahoval do katastrálních území obcí Bukov, Milasín, Rožná, Dolní Rožínka, Rodkov, Zvole, Blažkov, Horní Rozsíèka, Vojetín, Blažejovice a Horní Rožínka). Vydobytí okrajových èástí výhradního ložiska Rožná bylo povoleno rozhodnutím ÈBÚ è. j. 4622/1989 ze dne 8. prosince 1989, ale vzhledem k útlumu tìžby uranu nebylo prakticky využito. Rozhodnutím Obvodního báòského úøad Liberec è. j. 2056 02 Šk/96 ze dne 10. prosince 1996 byl zmenšen dobývací prostor Rožná na souèasnou rozlohu 876 ha 40 arù 54 m 2. Nalézá se v katastrálním území tìchto obcí: Horní Rozsíèka, Bukov, Milasín, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Dolní Rožínka, Rožná. Dobývání ložiska postihuje pøedevším obec Dolní Rožínka a nepatrnì obec Bukov. Do zastavìných èástí ostatních obcí dobývací prostor Rožná nezasahuje. Ložisko Rožná je rozfáráno jámami (R 1, R 2, R 3, R 4, Milasín, R 6, Bukov, Rozsochy, R 7S) situovanými v podloží hlavních rudonosných struktur a jednotlivými patry, která jsou situována cca 50 m vertikálnì od sebe. Celkem je na ložisku otevøeno 24 pater (prùzkumná jáma R 6S je prohloubena na 26. patro). Ložisko bylo pøedáno k tìžbì v roce 1957. V tomto termínu byla zahájena ražba hlavních tìžebních jam. Do jejich dokonèení byla tìžba provádìna z jam a ze štol, které byly vyraženy v rámci geologicko-prùzkumných prací. Jedná se o tìžbu z jámy (šurfu) è. 11 (do úrovnì 2. patra), z jámy (šurfu) è. 13 (do úrovnì 1. patra) a štoly è. 5 (do úrovnì 1. patra). Dobývání uranové rudy na ložisku se postupnì zvyšovalo a v roce 1960 pøesáhla roèní tìžba 100 tun U kovu, v roce 1961 pøesáhla 200 t, v následujícím roce 1962 už to bylo více jak 400 tun U kovu. Objemu 400 450 tun výroby U kovu roènì bylo potom dosahováno celých 25 let až do roku 1987. Bìhem útlumového programu klesla tìžba na 350 tun roènì a výroba U kovu ve výši 300 350 tun se udržuje až do souèasné doby. Na základì geologicko prùzkumných prací, provoznì prùzkumných prací a dobývacích prací a provádìných výpoètù zásob se øídila exploatace celého ložiska. Rozsah provedeného prùzkumu, otvírky, pøípravy a dobývání je dále uveden v tabulce. Ložisko Rožná stav hornických prací k 1. lednu 2007 (bez geologicko-prùzkumných prací provedených uranovým prùzkumem): Investièní jámy m 3 215,000 Geologicko-prùzkumné (perspektivní) jámy m 3 475,400 Celkem jámy m 6 690,400 Komíny (vertikální práce) m 100 156,400 Horizontální práce m 497 076,200 Dobývky výlom m 3 7 537 635,000 Výlom horniny celkem m 3 11 523 993,000 t 30 538 500,000 Vydobyto rudy celkem t 15 682 637,000 Obsah % 0,116 Kov U t 18 191,700 Celková likvidace (vèetnì ztrát) (t U) 19 714,000 3.1 Geologicko-prùzkumné práce provedené uranovým prùzkumem shrnutí Nároky na objemy geologicko-prùzkumných prací byly vysoké. Tyto práce byly v pøevážné míøe ukonèeny do roku 1962. V rámci povrchových geologických prací bylo provedeno (výsledky tìchto prací jsou uvedeny na geologické mapì rudního pole Rožná Olší v mìøítku 1:20 000 a geologických mapách jednotlivých ložisek v mìøítku 1:5 000): a) geologické mapování, b) povrchové geologické práce (rýhy, šurfy atp.), c) vrtné práce. ad a) Pro potøeby realizace prvních prùzkumných etap na ložisku Rožná a v celém rudním poli Rožná Olší byla sestavena V. V. Èernyševem v letech 1958 1962 v centrální a severní èásti ložiska Rožná geologická mapa v mìøítku 1:10 000, øešící jeho stratigrafii a tektonickou stavbu. Jižní køídlo ložiska bylo zmapováno v mìøítku 1:25 000 (Kotásek et al. 1959 1960). V celé oblasti rudního pole byla sestavena V. Katarginem a J. Plhalem (1973) prognózní mapa v mìøítku 1:10 000, jakožto nedílná prognózní studie zájmové oblasti. V rámci výpoètu zásob uranu k 1. lednu 1973 byla s použitím výsledkù vrtných a pøípovrchových dùlních prací sestavena povrchová geologická mapa ložiska Rožná v mìøítku 1:5 000. Povrchová geologická Celkové objemy povrchových vrtných prací mapa ložiska Rožná byla k výpoètu zásob 1. ledna 1984 rekonstruována. ad b) Povrchové geologické a hornické práce v poèáteèních etapách geologického prùzkumu ložiska Rožná zahrnují: krátké a magistrální kutací rýhy, výkopy (geologické sondy), prùzkumné šachtice. Jejich objem na ložisku Rožná je následující: druh Rožná rýhy (m 3 ) 136 036 výkopy (m) sondy 157,6 prùzkumné šachtice (m) 903,4 ad c) Vrtné práce na ložisku Rožná byly zamìøeny na ovìøení strukturního vývoje smìrných i pøíèných dislokací v hlubších partiích ložiska a na zjištìní uranové mineralizace. V tabulce je popsána metodika prùzkumu vrtnými pracemi. Ložisko Hloubka vrtù (m) Vzdálenost profilù (m) Rožná 300 150 250 650 300 500 1200 800 Povrchovými vrtnými pracemi bylo ložisko Rožná prakticky prozkoumáno v celém objemovém rozsahu: od úseku Habøí na jihu, po køídelskou dislokaci (omezující ložisko Rožná) na severu. Rožná Poèet vrtù Odvrtáno (m) Rozsochy 67 25 851,5 Rožná - centrální èást 141 44 137,9 Bukov - Milasín 35 13 617,7 Habøí 39 12 300,0 Celkem 282 95 907,1 Hornické práce geologicko-prùzkumné V rámci geologicko-prùzkumných prací bylo ložisko ovìøeno štolami a prùzkumnými šachticemi. Celkový objem je uveden v pøehledu. Celkem geologicko-prùzkumné práce, které nejsou souèástí Dolu Rožná I nebo Rožná II Prùzkumné Hloubka Pøekopy Sledné chodby Celkem jámy (m) (m) (m) (m) Poznámka è. 35 a štoly 115,2 503,5 942,1 1 445,6 è. 15 19,4 0 0 0 è. 37 119,1 + 232,0 prohl. 1 088,7 2 680,0 3 768,7 Rožná I è. 27 99,4 1 035,3 2 329,3 3 364,6 Rožná II è. 14 26,2 0 28,1 28,1 è. 12 15,8 0 36,9 36,9 è. 26 27,7 33,9 99,6 133,5 è. 21 24,0 0 0 0 è. 11 88,1 + 46,4 prohl. 578,8 893,5 1 472,3 št. è. 5 0 433,9 379,7 813,6 št. è. 4 0 1 042,7 345,0 1 387,7 Rožná I è. 18 31,7 0 45,3 45,3 è. 13 59,6 565,7 759,1 1 324,8 Rožná II Celkem geologicko-prùzkumné práce z jam a štol, které jsou lokalizovány mimo dobývací prostor Rožná Prùzkumné Hloubka Pøekopy Sledné chodby Celkem jámy (m) (m) (m) (m) è. 5 a štoly 317,3 4 637,6 6 759,0 11 396,6 è. 33 71,8 584,1 847,3 1 431,4 št. è. 7 0 394,8 326,1 720,9 è. 48 129,8 827,0 1 409,3 2 236,3 è. 19 54,8 310,8 979,6 1 290,4 3.2 Otvírka a pøíprava ložiska, geologicko-prùzkumné práce v rámci dobývacího prostoru Jak bylo již výše uvedeno, ložisko je otevøeno jámami situovanými v podloží hlavních rudonosných struktur, jednotlivá patra jsou cca 50 m vzdálena vertikálnì od sebe. Ražba tìžebních jam byla zahájena v roce 1957. Do dokonèení základní otvírky byla tìžba provádìna z jam a ze štol, které byly vyraženy v rámci geologicko-prùzkumných prací. Jedná se o tìžbu z jámy (šurfu) è. 11 (do úrovnì 2. patra), z jámy (šurfu) è. 13 (do úrovnì 1. patra) a štoly è. 5 (do úrovnì 1. patra). Dobývání uranové rudy na ložisku se postupnì zvyšovalo a v roce 1960 pøesáhla tìžba v roce 100 tun U kovu. Otvírka ložiska byla do roku 1963 provedena do úrovnì 12. až 14. patra (hloubka cca 600 700 m) jámami R 1, R 2, R 4 a Bukov. Po ovìøení zásob byla vyhloubena jáma R 3 až do úrovnì 24. patra DOKONČENÍ NA STR. 5

STRANA 5 Od zahájení těžby uranu na ložisku Rožná uplynulo 50 let DOKONČENÍ ZE STR. 4 (1973) a slepá jáma R 7S mezi 12. a 24. patrem (1978). Jáma R 3 je vybavena skipem o nosnosti 15 t, ostatní jámy jsou klecové, R 1 a R 7S na ètyøi dùlní vozy obsahu 0,65 m 3. V rámci ložiska probíhaly v dalším období (od roku 1958) geologicko-prùzkumné práce pøevážnì hornickým zpùsobem. Geologicko-prùzkumné vrty byly provádìny na jednotlivých prùzkumných patrech. V roce 1992 byly geologicko-prùzkumné práce v podzemí ukonèeny (posledním geologicko-prùzkumným smìrem bylo ovìøení uranové mineralizace na 21. patøe v jižní èásti ložiska zásoby 4. zóny a podložních odžilkù 4. zóny). Provoznì-prùzkumné práce na patrech byly ukonèeny v roce 2003. V souèasné dobì se rozbíhají provoznì prùzkumné práce na 23. a èásteènì i na 24. patøe. V rámci geologicko-prùzkumných prací byly vyraženy hornické práce na tzv. opìrných patrech (1958 1992), ražených v pøedstihu s hloubkovým posunem o 150 m, respektive 300 m. Tato patra umožnila detailní prùzkum perspektivních èástí ložiska. Po vyhodnocení tìchto prací byla teprve otvírána patra ležící mezi posledním dobývaným a opìrným patrem. Jako opìrné bylo vyraženo 6. a 7. patro, 9. patro (hloubka 450 m), 12. patro (hloubka 600 m), 18. patro (hloubka 900 m) a 24. patro (hloubka 1 200 m). Geologicko-prùzkumné práce byly provedeny i na mìlkých horizontech ložiska (1., 3. a 5. patøe). Pod 24. patrem je vyhloubena jen jáma R 6S, ze které mìla být rozfárána patra 25. a 26. (v roce 1988 byla stavba zastavena po výlomu náraží na 26. patøe). Na 25. a 26. patøe jsou tedy vylomena pouze náraží. Volná hloubka na jámì R 6S je nejhloubìji dosaženým místem na ložisku ( 702,4 m n. m.). Patra jsou rozfárána z hlavních pøekopù smìrnými pøekopy vedenými v podloží zón, ze kterých jsou raženy krátké rozrážky protínající rudní struktury. Horizontální vzdálenost dvou sousedních rozrážek je zpravidla 50 60 m. Tím je vymezen rozsah dobývacích blokù. Na mìlkých patrech ložiska byl veden prùzkum pomocí sledných chodeb (do úrovnì 7. patra). Jednotlivé dobývací bloky jsou pøipraveny pro vlastní dobývání pomocí blokových komínù, které jsou raženy ze spodního patra smìrem k hornímu patru pøímo v zónì (nebo žíle) nebo v jejím podloží podle geologických podmínek v konkrétním místì. 3.3 Dobývací metody Pro exploataci ložiska byly používány dvì základní dobývací metody, respektive jejich jednotlivé varianty podle konkrétních báòsko-geologických podmínek. Odlišnost jednotlivých variant obou základních metod je dána pøedevším rùzným provedením pøípravných prací na bloku (situování komína v zónì nebo v jejím podloží, situování mezipatrových rozrážek apod.). Výstupková dobývací metoda spoèívá v dobývání horizontálnì vedenými výstupy (lávkami) o výšce 3 m s vyztužováním a zakládáním vydobytých prostor. Prostorové vymezení bloku je dáno výškou patra a úklonem rudní zóny (žíly) a smìrnou vzdáleností mezi patrovými rozrážkami (50 60 m). Základní rozmìry bloku jsou tedy 60 65 m (výška) krát 50 60 m (délka). Odtìžování rubaniny se vìtšinou provádí škrabáky do tìžebních komínù. Vyztužování je provádìno døevìnými dveøejemi (pùldveøejemi), základka je používána pøedevším vlastní to znamená, že je získávána v rámci dobývkového bloku, zejména ražbou chodbic do nadloží. Sestupné lávkování na zával pod umìlým stropem spoèívá v odpracování bloku sestupnì raženými lávkami výšky 3 m pod umìlým stropem. Vydobyté prostory jsou zaplòovány závalem prùvodních hornin. Prostorové vymezení bloku je opìt 60 65 m na výšku patra (po úklonu zóny) a smìrnì 50 60 m s tím, že patrová rozrážka je situována uprostøed bloku. Po vydobytí lávky, jejíž šíøka závisí na prùbìhu zrudnìní, je na urovnanou poèvu položen umìlý strop z kulatiny a drátìného pletiva. Zával prùvodních hornin je vyvolán destrukcí døevìné výztuže lávky (použitím trhací práce). Pøi mocnostech nad 4 m je lávka rozdìlena na pásy o šíøce maximálnì do 4 m, které jsou dobývány a postupnì zavalovány od nadloží smìrem do podloží. Pro dobývání rudných struktur se zrudnìním koncentrovaným do vìtších èi menších èoèek byla používána metoda dobývání z mezipatrových chodeb, jež spoèívala v rozfárání dobývkového bloku systémem mezipatrových chodeb, ovìøení prùbìhu zrudnìní karotážními vrty a následném výlomu rudných èástí výstupkovým dobýváním nebo sestupným lávkováním na zával. V prùbìhu let 1980 1986 byl na ložisku prozkoumán a k dobývání pøipraven úsek ložiska s vý- skytem metasomatického typu zrudnìní tvoøeného prostorovì omezenými rudnými tìlesy o mocnosti až patnácti i více metrù. Bylo zøejmé, že tento typ zrudnìní nebude možno vydobýt dosud používanými metodami. Nová metoda vycházela z principu dobývání rudních èoèek a byla založena na variantním zpùsobu vydobytí rudných tìles otevøenou komorou nebo výstupkovým dobýváním na skládku s rozdìlením vydobytých prostor umìlým lanovým stropem na úseky maximálnì 12 m vysoké. Pøi exploataci ložiska byly postupnì uplatnìny všechny výše uvedené dobývací metody. Do zaèátku 70. let minulého století výraznì pøevažovala dobývací metoda výstupkové dobývání se zakládáním vydobytých prostor. Od té doby se však zaèala stále výraznìji uplatòovat dobývací metoda sestupné lávkování na zával pod umìlým stropem, která je od roku 1998 jedinou používanou dobývací metodou na ložisku. Zmìna v aplikaci dobývacích metod souvisí právì s postupem porubní fronty do hlubších èástí ložiska a s tím spojenou zmìnou geologických podmínek a geomechanických vlastností horského masívu. Uplatnìní jiných dobývacích metod bylo omezené, nejvíce byla používána metoda dobývání rudních èoèek z mezipatrových chodeb, která však stejnì vychází z principù výstupkového dobývání nebo sestupného lávkování. Výkon horníka na dobývacích pracích se na zaèátku pohyboval kolem 2 tun rudniny za smìnu. V souèasné dobì je cca 7,5 tun rudniny za smìnu. 3.4 Používaná mechanizace Pro ražbu patrových chodeb byly používány kolejové vrtací vozy 2 MR 500 (firma Tampella, Finsko) a vozy vlastní výroby (vyvinuté pro uranový prùmysl) VV 4 se ètyømi lafetami a vrtacími kladivy VK 25 nebo lehké pøenosné vrtací sloupy VS 1 s kladivem VK 22 nebo VKS 29. Hornina byla rozpojována zásadnì trhací prací malého rozsahu. Odtìžování horniny z ražby bylo provádìno kolejovými pøehazovacími nakladaèi NL 12 a pozdìji výkonnìjšími PPN 1. Pro ražbu komínù, t. j. vertikálních pøípravných dìl, jsou používána pneumatická teleskopická kladiva PT 48. Rozpojování hornin je trhací prací. Pro dopravu výztužného materiálu na èelbu komína je používán lehký pøenosný vrátek typové øady VVS 103(104). Na dobývacích pracích je k vrtání vývrtù používáno pøíklepných vrtacích kladiv VK 22 s pneumatickou podpìrou VP 800 (1000), rozpojování hornin je trhací prací. Odtìžování horniny do sypných oddìlení komínu je provádìno vzduchovými nebo elektrickými škrabákovými vrátky typu V(E)ŠS 206 nebo výkonnìjšími ŠVV(E) 700. Zkušebnì bylo ovìøováno odtìžování lehkými høeblovými dopravníky a nátøasnými žlaby, avšak s negativními výsledky. Pro dopravu výztužného materiálu na èelbu dobývky je používán lehký pøenosný vrátek typu VVS 103 (104). Plnìní dùlních vozù ze sypných oddìlení komínù je pøes násypné zaøízení pneumaticky ovládané (zpoèátku ruènì), patrová doprava je kolejová s dieselovými lokomotivami typu BND, DH. Mechanizace dobývacích prací nedoznala v prùbìhu exploatace ložiska zásadních zmìn, inovace spoèívala v nahrazování používané mechanizace výkonnìjšími modely a nahrazováním vzduchových pohonù elektrickým pohonem. Na ražbách patrových chodeb spoèívala zásadní zmìna v nasazení vrtacích vozù koncem 60. let minulého století. 3.5 Rozsah geologicko-prùzkumných, investièních prací, provoznìprùzkumných prací a dobývání na ložisku Rožná Rozsah geologicko-prùzkumných, investièních, provoznì-prùzkumných prací a dobývání je uveden v tabulce. Celkové objemy hornických prací na ložisku Rožná k 1. 1. 2007 tabulka Investièní Perspek- Provozní Celkem (m) tivní* (m) (m) Jámy 3 215,0 3 475,4-6 690,4 Komíny 3 059,4 173,3 90 233,3 93 466,0 Vertikální práce 6 274,4 3 648,7 90 233,3 100 156,4 Pøekopy + RZ (patro) 28 214,9 185 399,2 83 041,5 296 655,6 Chodby (RZV, MÈ+mimo patro) - - 39 699,4 39 699,4 Chodby, smìrné pøekopy - - 160 721,2 160 721,2 Celkem horizonty 28 214,9 185 399,2 283 462,1 497 076,2 Celkem metry (hornické práce) 34 489,3 189 047,9 373 695,4 597 232,6 Dobývky rudninavylomeno celkem (m 3 ) 6 863 388,0 *Perspektivní jedná se geologicko-prùzkumné práce Σ výlom na dolech R I a R II celkem m 3 7 537 635,0 Celkovì bylo vytìženo 15,683 mil. tun uranové rudy s prùmìrným obsahem 1,16 kg uranu na tunu rudy, což pøedstavuje 18 191,7 tun uranu. 4. Postup odpracování ložiska Rožná Pro èasovou a prostorovou posloupnost prùzkumu a odpracování ložiska Rožná je zvoleno èasové mìøítko odpovídající jednotlivým výpoètùm zásob, ve kterých je situace na ložisku nejlépe popsána. Uranový geologický prùzkum (závod GP UP IV Nové Mìsto na Moravì v té dobì KP IV) pøedal zásoby uranu na ložisku Rožná tìžební organizaci ve dvou termínech 1. ledna 1958 a 1. ledna 1959 (celkem 689,8 tun uranu). Tìžební práce na ložisku Rožná byly zahájeny v roce 1957 hloubením investièní jámy R 1 a experimentálním dobýváním uranové rudy z geologicko-prùzkumných prací. K 1. lednu 1959 bylo z financování geologickoprùzkumných prací celkem vyraženo 725,9 m geologicko-prùzkumných šachet a šachtic, 13 135,9 m horizontálních dùlních dìl (z toho 7 885,3 m chodeb). Bylo odvrtáno 146 hlubokých vrtù o celkové metráži 35 837,0 m. V roce 1960 se dobývalo do úrovnì 3. patra, bylo zahájeno rozfárání 7. patra. Celkem k 1. dubnu 1960 bylo vydobyto 255,8 tun uranu. Dobývací prostor Rožná mìl plochu 4,11 km 2. Prùzkum ložiska z povrchu pokraèoval, zejména v køídlech ložiska. Celkem k 1. lednu 1967 bylo z financování geologicko-prùzkumné organizace vyraženo 903,4 m geologicko-prùzkumných šachet a šachtic, 19 519 m horizontálních dùlních dìl (z toho 12 106 m sledných chodeb). Ložisko bylo v roce 1967 kompletnì po 9. patro rozfáráno, na 12. patøe byla provedena zhruba polovina geologicko-prùzkumných prací. V tomto èasovém úseku byly objeveny zásoby 4. zóny na 12. patøe. Na základì tohoto výsledku se výraznì zvýšilo ocenìní ložiska Rožná. Dobývací prostor Rožná mìl plochu 6,14 km 2. K 1. lednu 1973 bylo z ložiska Rožná vytìženo již 6 049 tun uranu. Dobývací práce se provádìly na úrovni do 14. patra. V severní èásti ložiska na úseku Rozsochy se dobývalo na úrovni 4. a 6. patra. Bylo ukonèeno dobývání zbytkových zásob a základek do 6. patra u jámy R 2 (úsek zóny è. 1, 11). V centrální èásti ložiska na 4. zónì se dobývací práce provádìly od 4. do 12. patra (rudní tìlesa 4. zóny vykázala nejvìtší pøírùstek ocenìní v rámci ložiska +2 752,0 tun uranu). Nejvìtší objem geologicko prùzkumných prací se v tomto období realizoval na 18. patøe (70. a 80. léta minulého století). Dobývací práce se pøesunuly do hloubky a byly provádìny pøevážnì od 12. do 16. patra. V tomto období byly již vyzkoušeny na ložisku novì použité dobývací metody, zaèalo se v masovém mìøítku dobývat sestupným lávkováním na zával pod umìlým stropem. Byly publikovány výsledky výzkumu absolutního stáøí uranové mineralizace, výraznì pokroèily práce v hodnocení fyzikálnì-mechanických vlastností hornin. Zároveò byla provedena systemizace rudonosných strukturních systémù ložiska a získané poznatky byly využity pøi oceòování prognóz. Pøi geologickém prùzkumu 18. patra byly objeveny vysokoobsahové zásoby 2. zóny. Základní bloky u hlavního pøekopu pomohly pøeklenout plánovanou tìžbu po dobu nìkolika let. Dobývací prostor Rožná mìl plochu 10,87 km 2. Generální výpoèet zásob uranu k 1. lednu 1984 byl proveden v rámci dobývacího prostoru o rozloze 11,95 km 2, celkem k tomuto datu bylo vytìženo 11 397 tun uranu. V tomto období se dobývalo na rudních tìlesech do hloubky 19. patra. V roce 1991 se definitivnì potvrdilo (prùzkum na 21. patøe), že zásoby 20., 21. a i 22. patra pomohou prodloužit tìžbu na o. z. GEAM (jedná se o výraznì vìtší mocnost a obsah v rudních tìlesech). Pøepoèet zásob uranu ložiska Rožná k 1. èervenci 1995 byl proveden za úèelem nastavení podmínek výbìrové tìžby v rámci dobývacího prostoru o rozloze 11,95 km 2. Období let 1984 1995 bylo neobyèejnì bohaté na události zásadnì ovlivòující exploataci ložiska organizaèní zmìny, útlumový program, zmìny v odbytu základní produkce, zmìna v hodnocení zásob z ekonomického hlediska vedoucí k odpisu èásti zásob a stanovení nových kondic, zmìny v koncepci odpracování ložiska. Geologické práce byly ukonèeny na hloubce ložiska (dokonèena ražba 24. patra), byly ukonèeny i v nejvíce perspektivním úseku ložiska, to je na 21. patøe v jižním køídle na 4. zónì. Geologicko prùzkumná jáma (bylo projektováno ovìøení hloubky jižního køídla ložiska Rožná) R 6S byla zastavena na úrovni 26. patra. K 1. èervenci 1995 bylo vytìženo 14 411 tun uranu. Dobývalo se od 19. do 21. patra na jámì R 7S, byly dokonèovány tìžební práce na jámì R 3. K 1. lednu 2006 byl proveden výpoèet zásob v dobývacím prostoru o rozloze 8,76 km 2. Dobývací práce jsou vedeny na 20., 21., 22., 23. a 24. patøe jámy R 7S. Jsou lokalizovány na 20., 21. a 22. patøe. Celkem je k tomuto datu vytìženo 18 223 tun uranu, bilanèní zásoby U rudy jsou cca 680 tun. V roce 2007 se zaèíná provádìt otvírka a pøíprava zásob na 23. a 24. patøe. Celková tìžba z ložiska Rožná (1958 2006) Období Rudnina Obsah U kov Prùmìrný (tis. t) (%) (t) poèet zamìstnancù 1958-1960 120,7 0,165 199,0 1 550 6 1961-1965 904,2 0,228 2 059,1 2 648 6 1966-1970 1 776,0 0,116 2 055,0 3 393 6 1971-1975 2 699,6 0,082 2 223,2 3 485 6 1976-1980 2 695,9 0,085 2 289,7 3 500 6 1981-1985 2 535,7 0,086 2 181,0 3 452 6 1986-1990 2 207,5 0,087 1 910,9 2 805 6 1991-1995 1 258,2 0,119 1 498,8 1 850 * 1996-2000 702,9 0,229 1 610,7 1 255 * 2001-2006 781,9 0,276 2 164,3 1 046 * Celkem 15 682,6 0,116 18 191,7 *vèetnì závodu Chemická úpravna, který odštìpný závod GEAM pøevzal do správy dnem 1. ledna 1989. 5. Závìr V roce 1957 byla na uranovém ložisku Rožná zahájena ražba první tìžební jámy (R 1). Od tohoto roku trvá nepøetržitá exploatace. Generální postup dobývání je shora dolù, to znamená, že nejdøíve byly dobývány podpovrchové partie ložiska (uranová mineralizace byla nalezena již v hloubce 2,0 2,5 m pod povrchem). Postupnì dobývání pokraèovalo do stále vìtších hloubek, v souèasné dobì je tìžištì dobývacích prací v hloubce 950 1100 m pod povrchem. Otvírka ložiska je provedena až na úroveò 1 200 m (24. patro). Od poèátku exploatace ložiska do konce roku 2006 bylo vytìženo celkem 15,683 mil. tun rudy s prùmìrným obsahem 1,16 kg U/tunu rudy, což pøedstavuje 18 191,7 tun uranu. Plánovaná tìžba na rok 2007 je 117,5 tis. tun, 284,0 tun U kovu s obsahem 0,242 %. Nejkvalitnìjší partie ložiska byly dobývány v poèátcích exploatace (žilné struktury v podpovrchové èásti ložiska) a pak po roce 1990, kdy bylo zahájeno dobývání mocných poloh na hlubokých patrech 4. zóny s uplatnìním výbìrové tìžby. Tyto skuteènosti umožnily, spolu s provedenými racionalizaèními opatøeními pokraèovat v exploataci ložiska až do souèasné doby. Prodejným výrobkem je uranový koncentrát. Na chemické úpravnì v Dolní Rožínce se vyrábí diuranát amonný (NH 4 ) 2 U 2 O 7 obsah U je více jak 70 %. Pøed koneèným sušením a balením koncentrátu probíhá rafinace a výsledný produkt tak dosahuje vysoké kvality. Ing. Antonín Hájek, CSc. Ing. Edvard Pech Žlutý koláè diuranát amonný

Geologický øez ložiskem Rožná Areál chemické úpravny STRANA 6 40 let provozu chemické úpravny První úvahy o výstavbì chemické úpravny uranové rudy v oblasti povodí øeky Svratky na Èeskomoravské vysoèinì pochází z roku 1963. O velikosti úpravny, její kapacitì a výrobní technologii pak bylo rozhodnuto poèátkem roku 1964, o vlastní výstavbì úpravny s názvem DIAMO v listopadu roku 1964. Projektová dokumentace byla vypracována do bøezna 1966 a výstavba úpravny probíhala od roku 1965 do roku 1968. Zkušební provoz byl zahájen 28. 3. 1968 a v prosinci 1968 bylo vydáno povolení k trvalému provozu úpravny, který zaèal 1. 1. 1969. Plánovaná životnost úpravny byla 10 let vzhledem k tehdy známým zásobám uranové rudy na ložiskách Rožná a Olší Drahonín. Do doby, než byla chemická úpravna uvedena do provozu, byla uranová ruda tìžená v oblasti Dolní Rožínky pøepravována ke zpracování do úpravny v Mydlovarech. Po dokonèení výstavby byla chemická úpravna zaèlenìna jako samostatný závod do podniku Èeskoslovenský uranový prùmysl (ÈSUP), v období mezi roky 1970 až 1988 byla již souèástí koncernového podniku CHÚ MAPE Mydlovary jako odštìpný závod (CHÚ MAPE Mydlovary byl úpravárenský podnik v rámci ÈSUP). Od 1. 1. 1989 byla úpravna zaèlenìna do odštìpného závodu GEAM Dolní Rožínka, který je souèástí státního podniku DIAMO. Chemická úpravna v souèasné dobì zpracovává pouze uranovou rudu ložiska Rožná. Základem tìžené rudy je amfiboliticko biotitická rula, dále biotit, živec, køemen, pyrit, chlorit, jílové materiály, grafit, karbonáty a uranové minerály smolinec, coffinit, uranové èernì a silikáty uranu. Uran je v rudì pøítomný jako U 6+ (dobøe loužitelný) a U 4+ (obtížnì loužitelný, pouze po pøedchozí oxidaci vzduchem a za pøítomnosti katalyzátoru). Technologie výroby koneèného produktu úpravny, kterým je uranový koncentrát chemického složení diuranát amonný (NH 4 ) 2 U 2 O 7, prošla bìhem své existence øadou zmìn. Základní proces výroby po vytìžení rudy a jejím drcení a mletí je rozdìlen do tøí technologických okruhù: pøevod kovu z rudy do roztoku vyloužením separace kovu z roztoku iontovou výmìnou na ionexech vysrážení kovu do formy diuranátu amonného Vytìžená ruda je v úpravnì transportována pásovým dopravníkem do kulových mlýnù, kde je rozemleta na dvoustupòové mlecí lince v uzavøeném cyklu se spirálovými klasifikátory a kontrolním tøídìním v hydrocyklónech. Snížení kapalného podílu v rozemleté rudninì (pomìr kapalné a pevné fáze 6:1) je realizováno v zahuš ovaèích pøídavkem flokulaèního èinidla na koneèný pomìr kapalné a pevné fáze 1:1. Další proces úpravy probíhá na lince alkalického loužení. Pro zpracování uranové rudy byla pùvodnì navržena a realizována kombinovaná technologie alkalického (karbonátového) a kyselého loužení. Karbonátovou technologií mìl být zpracován flotaèní odpad s projektovanou kapacitou 270 000 t/rok a kyselou technologií 30 000 t/rok. Z dùvodu nízké úèinnosti linky bylo kyselé loužení zrušeno roku 1969. V souèasnosti probíhá pouze karbonátové loužení rudy v osmi kolonách linky alkalického loužení. Vyloužení uranu se dìje v pøítomnosti mìïnatého katalyzátoru, plynného èpavku a sody. Loužená ruda je spoleènì s loužícím médiem ohøívána na 800 C a vlastní loužení probíhá za atmosférického tlaku. Tetraamonnomìïnatý katalyzátor je aplikován od roku 1985, kdy se zaèala snižovat úèinnost separace kovu v dùsledku tzv. otravy ionexu polythionany. Vyloužený uran ve formì roztoku uranyltrikarbonátu je dále zpracováván v osmikolonové lince alkalické sorpce, kde dochází k jeho sorpci na silnì bazický ionex. Kolony jsou míchány vzduchem a je v nich protiproudý pohyb rmutu a ionexu (k jejich vzájemnému oddìlení dochází na kontrolních sítech v horních èástích kolon). Kapalná i pevná fáze rmutu s minimální koncentrací uranu je ukládána v odkalištích. Eluce uranu z ionexu probíhá ve dvou pulzaèních kolonách vymýváním ionexu eluèním roztokem síranu sodného (15 % Na 2 SO 4 ). Vysrážení uranu do formy diuranátu amonného probíhá èpavkem po rozkyselení eluátu kyselinou sírovou. Po vysrážení je ještì provádìna rafinace a promývka pro zajištìní pøedepsané kvality produktu pøed sušením v proudu spalin zemního plynu. Usušený produkt je expedován k odbìrateli v sudech s protikorozní úpravou. Bìhem své èinnosti musela chemická úpravna reagovat na zvýšenou poptávku po uranovém koncentrátu i na ekologické a ekonomické požadavky. Proto došlo k nìkolika výrazným investièním akcím, jako bylo napø. rozšíøení mlýnice (1970), výstavba 5. zahuš ovaèe (1972 73) a 9. loužící kolony (1972 73), doplnìní o druhou sorpèní linku (1970) a druhou pulzaèní kolonu (1974), rozšíøení kompresorovny (1973), rekonstrukce kotelny (1974 77) a její plynofikace (1985 87). Dále docházelo k postupnému navyšování hrází odkalištì KI (1970 92) a výstavbì odkalištì KII (1976 80). Výroba diuranátu amonného je spojena i s problémem uzavøeného cyklu technologických vod, s udržením vodní a solné bilance odkalištních vod a udržením bezpeèného provozu odkališ. Tento systém, navzdory oèekávané a projektované vyrovnané vodní bilanci, se vyznaèuje roèním pøebytkem 330 000 m 3 vod. Hlavními zdroji této nadbilanèní vody jsou spodní vody sbírané drenážemi kolem odkališ a pøevažující atmosférické srážky nad výparem. Aby nedocházelo k nárùstu vody v odkalištích, je nezbytné roènì vyèistit a následnì vypustit do vodoteèe 350 000 m 3 vody. Dalším problémem je rostoucí koncentrace solí v cirkulaèní technologické vodì (pøedevším síranù a dusiènanù), které snižují úèinnost sorpce a tím se zvyšuje podíl uranu v kapalných odpadech. K likvidaci volných vod z odkalištì jsou využívány tøi technologie: odpaøování vod v odpaøovací stanici s následnou krystalizací síranu sodného (Na 2 SO 4 ), membránové procesy (elektrodialýza a reverzní osmóza) a iontová výmìna. Poloprovozní odpaøovací stanice byla uvedena do provozu v roce 1972, v letech 1976 až 1977 byla vybudována definitivní technologie pro odpaøování vod odkalištì. Výsledným produktem odpaøovací stanice je èistá voda, která je vypouštìná do vodoteèe, a krystalický síran sodný v objemu cca 8000 t za rok, který je prodáván jako surovina na výrobu pracích práškù. Technologické schéma zpracování uranové rudy Další metoda èištìní vod využívá membránové procesy, pøi kterých dochází k separaci nabitých èástic solí pøes iontovì-selektivní membrány pùsobením stejnosmìrného elektrického pole (elektrodialýza ED) nebo tlaku (reverzní osmóza RO). Výzkum ED probíhal od roku 1982 a provoz první linky byl zahájen v 90. letech. V pøípadì RO výzkum probíhal od roku 2000. Výsledkem tìchto technologií je na jedné stranì voda s minimální koncentrací solí (je vypouštìna spolu s vodou z odpaøovací stanice do vodoteèe), na druhé stranì procesu silnì koncentrovaný roztok, který je následnì zpracováván v odpaøovací stanici. V roce 2007 byla dokonèena investièní akce Rozšíøení kapacity èištìní vod odkališ Rožná zahrnující výstavbu pøedúpravy, elektrodialýzy a reverzní osmózy s celkovým výkonem 220 000 m 3 vyèištìných vod za rok. Poslední technologií iontovou výmìnou jsou èištìny zejména srážkové vody z areálu úpravny slabì kontaminované radionuklidy. Tato technologie èištìní vod je využívána od roku 2000. Uran z tìchto vod je zachycován na ionexech a pak transportován do uzlu eluce. Vyèištìná voda je vypuštìna do vodoteèe. V souèasné dobì tedy chemická úpravna disponuje èistící kapacitou cca 450 000 m 3 /rok, z èehož tvoøí: odpaøovací stanice: 210 000 m 3 /rok, membránové procesy: 220 000 m 3 /rok, iontová výmìna: 20 000 m 3 /rok. Bìhem své ètyøicetileté existence bylo v chemické úpravnì zpracováno 16 mil t rudy a vyrobeno 14 tis. t uranu v uranovém koncentrátu. Množství vyèištìné a vypuštìné vody se pohybuje okolo 6 000 tis. m 3. Nedávný pøíznivý vývoj na trhu s uranem naznaèuje, že tato èísla nebudou koneèná. Mgr. František Toman Ing. Vìra Ježová

STRANA 7 Uranové ložisko Rožná, možnosti dalšího průzkumu a exploatace Jaderná energetika prožívá v souèasné dobì svou renesanci a v blízké budoucnosti se nepochybnì stane rozhodujícím faktorem hospodáøského rùstu celé øady zemí. Zpráva publikovaná Agenturou pro jadernou energii OECD a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii pøedpovídá, že kolem roku 2025 svìtová kapacita jaderné energie vzroste ze souèasných 370 GWe na 450 GWe až 530 GWe. V této souvislosti však vyvstává otázka, zda budou celosvìtovì zajištìny dostateèné zdroje pøírodního uranu pro oèekávané potøeby jaderných elektráren. Tìžba uranu totiž pokrývala v roce 2006 reaktorové požadavky pouze ze 61,0 % a zdroje obohaceného uranu z likvidace jaderných náloží budou v nejbližších letech již vyèerpány. Zøetelný obrat spoèívající v rùstu poptávky po pøírodním uranu nastal na trhu v roce 2004 a projevil se prudkým a výrazným rùstem cen Nástup do klece Mìøení aktivity na dobývce Vývoj stavu zásob uranové rudy Od roku 2004, kdy zaèal výrazný rùst ceny uranu, bylo možné v závislosti na odbytové cenì uranového koncentrátu postupnì upravovat (zmìkèovat) podmínky využitelnosti zásob (kondièní ukazatele). To spolu s objektivním pøírùstkem zásob (viz obr. 3) realizovaným na základì prùzkumných a pøípravných prací v ložisku, zejména na úrovni 22. patra, zajiš uje stále dostateènou surovinovou základnu pro tìžbu a výrobu uranového koncentrátu v nejbližších letech, tj. 2007 2010, respektive 2012. Všechny zásoby se nacházejí na hranici centrální èásti a jižního køídla ložiska v oblasti projevu bukovské flexurní dislokace. Stav zásob k 1. 1. 2007 je cca 650 000 tun rudy což pøedstavuje 1000 tun uranu. Lze oèekávat, že provádìnými hornickými pracemi, zejména v rámci probíhající otvírky 23. patra, dojde zde k potvrzení uranového zrudnìní a k pøírùstku v celkové bilanci zásob. P ír stky bilan ních zásob U za období 996-2006 této komodity (viz obr. 1). S pøihlédnutím k pøetrvávajícímu rozdílu mezi disponibilním množstvím uranu k prodeji a reaktorovými požadavky ve svìtì lze výhledovì oprávnìnì oèekávat stabilizaci ceny uranu na dostateènì vysoké úrovni umožòující efektivní tìžbu a výrobu uranu i v Èeské republice. Do souèasnosti zùstalo jediným exploatovaným uranovým ložiskem v Èeské republice ložisko Rožná na Èeskomoravské vysoèinì. Usnesením vlády ÈR è. 1316/2005 bylo stanoveno ukonèení tìžby v roce 2008, kdy se pøedpokládalo vytìžení bilanèních zásob uranové rudy do hloubkové úrovnì 1 100 metrù pod povrchem. I když byly zásoby ovìøeny i pod touto hloubkovou úrovní, s jejich tìžbou se neuvažovalo. Vzhledem ke zmìnìným ekonomickým podmínkám tìžby, stavu zásob uranové rudy v ložisku a urèitým prognózám o dalším možném vývoji zrudnìní je na ložisku Rožná reálné pokraèování tìžby i po roce 2008. To je navrženo do hloubky 1 200 m, tj. do úrovnì 24. patra a týká se ekonomicky vytìžitelných zásob. Jsou pøipravovány geologicko-prùzkumné práce k ovìøení nových zásob pod hloubkou 1 200 m. Zámìr pokraèování tìžby a úpravy uranu na ložisku Rožná byl schválen Usnesením vlády Èeské republiky è. 565 dne 23. kvìtna 2007. Obr.1: Vývoj spot ceny uranu Zámeèník na nárazišti u klece Ložisko Rožná bylo nalezeno v roce 1954 automobilním gama prùzkumem. Komplexní vyhledávací a prùzkumné práce probíhaly od roku 1954 a poté soubìžnì s exploatací až do roku 1991. V souèasné dobì je tìžba provádìna v jednom hlubinném dole (dùl Rožná I), úprava vytìžené rudy na chemické úpravnì situované v blízkosti dolu. Uplatòováno je alkalické loužení za atmosférického tlaku pøi teplotì 800 C, výtìžnost se pohybuje kolem 93 %. Volba této technologie je s ohledem na vysoký obsah karbonátù ve vstupní rudì. Výsledným produktem úpravny je uranový koncentrát, diuranát amonný (NH 4 ) 2 U 2 O 7, který je v konverzních závodech v zahranièí zpracováván na palivo pro jaderné elektrárny. Organizaènì tvoøí dùl a chemická úpravna odštìpný závod GEAM, který je souèástí státního podniku DIAMO. Geologie ložiska Rožná Uranové ložisko Rožná je souèástí rudního pole Rožná Olší. Patøí mezi hydrotermální nízkoteplotní ložiska vázaná na tektonické zóny a žíly v komplexu metamorfovaných sedimentárnì-efuzivních hornin prekambrického stáøí Èeského masívu. Na ložisku je stanoven dobývací prostor, jehož maximální plošný rozsah byl 11,95 km 2, v souèasné dobì již pouze 8,76 km 2. Délka zrudnìlého úseku ekonomicky využitelných zásob ložiska je cca 8 km. Uranové zrudnìní se vyskytuje jak v zónách, kde tvoøí velká rudní tìlesa (plošnì až desítky hektarù) s mineralizací disperzního (rozptýleného) charakteru, tak v žílách, které jsou zpeøenými dislokacemi hlavních zón. V žílách je uranové zrudnìní vìtšinou kontrastního èoèkovitého charakteru. Hlavními uranovými minerály jsou coffinit a uraninit. Støední obsah U kovu v tìžené rudì z ložiska byl od poèátku exploatace 0,116 % (1,16 kg U kovu na tunu rudy), v souèasné dobì se pohybuje kolem 0,250 %. Obsah uranu v tìžené rudì bude v dalším období klesat a po roce 2008 bude pravdìpodobnì nižší než 0,200 %. Oèekávaný pokles obsahu souvisí s vytìžením vysokoobsahových rudních tìles v pøedchozích letech. Otvírka ložiska, dobývací metody Otvírka ložiska byla provedena z povrchu 9 jámami, další dvì jámy jsou slepé, vyhloubené z 12., respektive z 18. patra na 24. patro. Maximální dosažená hloubka je 1 200 metrù pod povrchem. Z jednotlivých jam byly vyraženy patrové otvírkové pøekopy, které zpøístupnily rudní tìlesa v zónách nebo žílách. Vertikální vzdálenost pater mezi sebou je cca 50 metrù. Pro exploataci ložiska byly používány dvì základní dobývací metody, Výstupkové dobývání se zakládáním vydobytých prostor a Sestupné lávkování na zával pod umìlým stropem, respektive jejich jednotlivé varianty podle konkrétních podmínek. Od poèátku 90. let je pro exploataci používána výhradnì dobývací metoda sestupného lávkování na zával. Pøehled exploatace ložiska Ložisko bylo pøedáno k tìžbì v roce 1957 a od té doby trvá nepøetržitá exploatace. Generální postup dobývání je shora dolù, to znamená, že nejdøíve byly dobývány podpovrchové partie ložiska (uranová mineralizace byla nalezena již v hloubce 2,0 2,5 metru pod povrchem). Postupnì dobývání pokraèovalo do stále vìtších hloubek, v souèasné dobì je tìžištì dobývacích prací v hloubce 950 až 1 100 metrù pod povrchem (20., 21. a 22. patro). Otvírka ložiska je provedena až na úroveò 1 200 metrù pod povrchem, tj. na 24. patro, které bylo raženo v 80. letech jako prùzkumné. Dobývací práce tam dosud provádìny nebyly. Není dosud dokonèena otvírka 23. patra v hloubkové úrovni 1 150 metrù. Od poèátku exploatace ložiska do roku 2006 vèetnì bylo vytìženo celkem 15,683 mil. tun rudy s prùmìrným obsahem 1,16 kg U/t rudy, což pøedstavuje 18 191 t uranu (obr. 2). Od roku 1995 byla na ložisku v souladu s Usnesením vlády ÈR è. 244/1995 uplatòována výbìrová tìžba (tìžena byla pouze ruda s vyššími obsahy uranu), což umožnilo udržet tìžbu i v období mimoøádnì nízkých cen uranu na trhu. množství U kovu (t) 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 00,0 0,0 ZÁKLADNÍ UKAZATELÉ T ŽBY NA LOŽISKU ROŽNÁ množství vyt ženého U kovu pr m rný obsah U kovu v t žené rud 1957 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 množství vyt ženého U kovu (t) pr m rný obsah U kovu v t žené rud (%) Obr. 2: Základní ukazatelé tìžby na ložisku Rožná 0,35 0,3 0,25 0,2 0, 5 0, 0,05 0 obsah U kovu v rud (%) tuny U 500 450 400 350 300 250 200 50 00 50 0 87, 99,5 53, 346,7 95,9 4,8 Obr. 3: Pøírùstky bilanèních zásob U kovu na ložisku Rožná za období 1996 až 2006 Možnosti exploatace ložiska Rožná po roce 2008 Zámìr tìžby ložiska Rožná po roce 2008 vyžaduje dokonèení otvírky 23. patra z jámy R 7S a obnovu dùlních dìl na 24. patøe, která byla opuštìna v souvislosti s útlumem tìžby poèátkem 90. let minulého století. Vzhledem k rozsahu tìchto prací je reálný pøedpoklad zahájení tìžby na 24. patøe v polovinì roku 2009 a na 23. patøe pak koncem roku 2009, což zajistí plynulou tìžbu a výrobu uranového koncentrátu i po roce 2009. Do té doby je dostatek k tìžbì pøipravených zásob do úrovnì 22. patra. Na základì souèasných znalostí rozložení zásob uranové rudy a pøi oèekávaném urèitém pøírùstku zásob (vzhledem k charakteru mineralizace a vývoji rudních tìles je to pravdìpodobné) je možné v nejbližších letech pøedpokládat roèní tìžbu v objemech cca 200 220 t uranu. Objemy tìžby a výroby U kovu po roce 2011 bude možné stanovit až na základì provedených otvírkových a pøípravných prací na 23. a 24. patøe. Z hlediska technického je možné uvažované zásoby uranové rudy do 24. patra bez velkých nárokù na investice vytìžit. Zásoby jsou vázány na tìžební jámu R 7S (slepá jáma vyhloubená z 12. patra na 24. patro) a tìžba na povrch je realizována pøes jámu R 1 (vyhloubená z povrchu na 12. patro). Veškerá potøebná strojní zaøízení jsou v souèasné dobì provozována. Geologicko-prùzkumné práce k ovìøení hlubokých horizontù ložiska Rožná Vzhledem k tomu, že na úrovni 24. patra bylo hornickými pracemi provádìnými v 80. letech minulého století ovìøeno na strukturách 1. zóny, žíly 1Z a žíly 62 uranové zrudnìní, které naznaèuje vývoj rudních tìles pod 24. patro, lze oprávnìnì pøedpokládat výskyt zrudnìní i pod tímto patrem, tj. pod hloubkou 1 200 metrù. Koncem 80. let byla prohloubena jáma R 6S z 24. patra na úroveò 26. patra za úèelem provádìní prùzkumných prací, ale tyto se již v souvislosti s vyhlášeným útlumem nezaèaly provádìt. Prognózní ocenìní zásob pod 24. patrem je provedeno na základì oèekávaného vývoje uzlù rudních tìles v hlubokých èástech ložiska. Z toho nejvìtší rudní tìlesa jsou vázána na 1. zónu a 1Z zónu na hranici souèasného dobývacího prostoru a tato rudní tìlesa nemají kontinuitu na vyšších patrech. Ocenìní této èásti ložiska zásobami bylo provedeno v intervalu 24. 27. patro, tj. vertikálnì v rozsahu maximálnì 150 metrù, na 350 t U kovu. Z hlediska posouzení dalšího možného využití ložiska jsou tedy nezbytné další prùzkumné práce pod hloubkovou úrovní 1 200 metrù k ovìøení pøedpokládaných rudních tìles. Práce je možné realizovat ve dvou etapách a lze je struènì specifikovat následovnì: Vrtný prùzkum Prvním krokem k ovìøení zásob pod 24. patrem bude provedení vrtného prùzkumu z úrovnì 24. patra. Ten je však podmínìn zpøístup- 329,0 54,8 303, 433,3 379,2 996 997 998 999 2000 200 2002 2003 2004 2005 2006 Dùlní lokomotiva a vozy POKRAČOVÁNÍ NA STR. 8

STRANA 8 Uranové ložisko Rožná, možnosti dalšího průzkumu a exploatace DOKONČENÍ ZE STR.7 nìním dùlních dìl na 24. patøe (to je nutno však provést zejména v souvislosti s dobýváním na 24. patøe) a vyražením patrových rozrážek a komor, ze kterých by bylo vrtáno do oblasti oèekávaného zrudnìní pod 24. patrem. Práce na realizaci této fáze ovìøení uranového zrudnìní již byly zahájeny a dílèí výsledky budou známy koncem roku 2008. Prùzkum báòskými díly v úrovni 26. patra Tato varianta prùzkumu mùže navázat na práce provedené v 80. letech, tj. na jámu R6S. Jáma R 6S je situována v dùlním poli jámy R 3, jejíž zaøízení již bylo zèásti demontováno (v souvislosti s likvidací bývalého dolu Rožná II), bude tedy nutné jámu R 3 plnì zprovoznit vèetnì nutných povrchových zaøízení. Následnì musí být provedeny obnovy dùlních dìl a vlastní jámy R 6S vèetnì vybavení novým strojním zaøízením. Pøedpoklad možného zahájení hornických prací na 26. patøe je nejdøíve rok 2010, dílèí výsledky této etapy prùzkumu by byly známy v roce 2012. Samotné geologicko-prùzkumné práce na 26. patøe budou pøedstavovat hornické práce v rozsahu 1 800 m pøekopù a chodeb. Tato etapa prùzkumu umožní v pøípadì potvrzení uranového zrudnìní pøejít plynule na tìžbu. O realizaci této etapy prùzkumu bude rozhodnuto po vyhodnocení výsledkù vrtného prùzkumu. Obr. 4: Pozice tìžitelných zásob do 24. patro (žlutá plocha) a prognózních zásob pod 24. patrem (zelená plocha) v ložisku Rožná (schéma) Tìžba z hlubokých horizontù ložiska Rožná V pøípadì kladných výsledkù geologicko-prùzkumných prací (tj. takových, které by zvýšily objem zásob a celkové prognózní ocenìní ložiska) je reálné uvažovat zahájení dobývacích prací na 26. patøe kolem roku 2015 s roèní produkcí cca 100 t uranu. Navýšení objemu tìžby by bylo možné až po provedení otvírky 25. respektive 27. patra, tj. po roce 2016. Celkové odhadované náklady na pøípravu tìžby z hlubokých horizontù jsou 800 1 000 milionù korun (rekonstrukce povrchového areálu bývalého dolu RII, rekonstrukce úpravny, navýšení hrází odkalištì, prohlubování jámy, otvírkové práce 25. 27. patro). Na základì souèasných znalostí nelze nyní jednoznaènì prohlásit, zda zásoby rudy do úrovnì 24. patra umožní exploataci až do roku 2015 a tak plynulý pøechod tìžby na hluboké horizonty pod 24. patrem, èi nikoliv. V tom pøípadì by vynucené pøerušení tìžby bylo využito k nutným rekonstrukcím technologických zaøízení. Závìr Uranové hornictví patøilo od roku 1945 až do poloviny 90. let minulého století k významným prùmyslovým odvìtvím v Èeské republice a v produkci uranového koncentrátu zaujímala Èeská republika pøední místo ve svìtì. Exploatace ložisek uranové rudy byla provádìna velmi intenzivnì a to pøevážnì hlubinným zpùsobem. Od konce 80. let minulého století však docházelo postupnì ke snižování tìžby uranu jednak z dùvodu vytìžení nìkterých ložisek a zejména pak z dùvodu výrazného snížení možnosti odbytu v dùsledku politicko-ekonomických zmìn, které se udály na pøelomu 80. a 90. let minulého století. V souèasné dobì probíhá tìžba pro potøeby èeské energetiky již pouze v jednom hlubinném dole na ložisku Rožná. Stále však pøedstavuje uranové hornictví významný domácí zdroj suroviny pro èeskou energetiku. S ohledem na souèasný vývoj spotøeby energetických surovin ve svìtì, vzrùstající závislost øady zemí, vèetnì Èeské republiky, na dovozu energetických surovin ze zahranièí, mnohdy z politicky nestabilních oblastí, je nepochybnì strategicky vhodné zachovat v Èeské republice tìžbu uranu pro potøeby domácí energetiky. Surovinové pøedpoklady a podmínky pro tìžbu uranu na území Èeské republiky stále existují. Produkce z ložisko Rožná bude pokrývat èást požadavkù naší jaderné energetiky v nejbližších letech, avšak již nyní by bylo vhodné se vážnì zabývat možnostmi tìžby uranu také v jiných lokalitách. Ing. Bedøich Michálek, Ph.D., Ing. Antonín Hájek, CSc. Přípravné práce na Dole Rožná I Realizované akce na 23. patøe jámy R 7S Od poèátku roku 2007 byla provádìna celková rekonstrukce náraží 23. patra a obnova obìhu dùlních vozù na 23. patøe. Dne 1. 4. 2007 byla zahájena ražba pøekopu Z 3 -XXIII. K datu 14. prosince. 2007 bylo celkem vyraženo 136 m, na provozních komorách vozovny a trafostanice bylo vylomeno 730 m 3 rostlé horniny. Realizované akce na 24. patøe jámy R 7S V mìsíci dubnu 2007 byla zahájena oprava tratí a TH výztuže dlouhých dùlních dìl Z 3 -XXIV, PŠ1-243, Z 5 -XXIV a PŠ1Z- 245. Jedná se o stará dùlní díla, opuštìná na poèátku devadesátých let minulého století, která nebyla po celou dobu vìtrána a docházelo k èastým vývalùm zvìtralé horniny. Souèasnì s obnovou dùlních dìl byly budovány potrubní øády stlaèeného vzduchu a dùlního požárního vodovodu v celkové délce 1500 metrù. Od 1. 10. 2007 probíhá celková rekonstrukce náraží 24. patra, aby mohla dodavatelská firma 4. února 2008 zahájit práce na ražbì komor pro vrtný prùzkum. V souèasné dobì probíhá obnova výztuže vozovny 24. patra. Projektová a legislativní pøíprava Do 30. 6. 2007 byla zpracována projektová dokumentace na akce související s provedením geologického prùzkumu pod úrovní 24. patra jámy R 7S. Dále bylo zabezpeèeno povolení hornických prací na OBÚ Liberec formou rozhodnutí o zmìnì plánu otvírky, pøípravy a dobývání uranového ložiska Rožná. V souèasnosti probíhají jednání s jednotlivými dodavateli o technicko-organizaèním zabezpeèení pøipravovaných zakázek. Do konce roku 2007 dojde k podpisu smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem a 4. února 2008 budou zahájeny ražby komor na 24. patøe. Ing. Jíøí Šikula Snímky z historie R II - p. Bureš pøi práci s drapákovým nakladaèem R I - osádka Fr. Jièínského (blahopøeje øeditel Ing. Bíla) Tìžní jáma R 3 Tìžní jáma Škrdlovice p. Kucer pøi práci na bagru R IV - stavba R I - osádka p. Tomeška (Ing. Bahna) Podnikový obèasník s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Vydává vedení s. p. Vychází zpravidla jednou v mìsíci. Vedoucí redaktor Otto Hejnic. Adresa redakce: DIAMO, s. p., 471 27 Stráž p. R., tel.: 487 892 084, fax: 487 851 571 e-mail: hejnic@diamo.cz Sazba: PANTYPE, s. r. o., Liberec Tisk: GEOPRINT Liberec Pro vnitøní potøebu s. p. DIAMO