Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2013 Alice Hladíková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Alice Hladíková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: ARTS management Název bakalářské práce: Možnosti obnovy brněnských funkcionalistických kaváren Autor bakalářské práce: Alice Hladíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vojtěch Kouba Ph.D. 2013

Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra Arts managementu Fakulta podnikohospodářská 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Alice Hladíková Ekonomika a management Arts Management Možnosti využití brněnských funkcionalistických kaváren Rozsah práce: 40 Rámcový obsah: 1. Regionálně zaměřená práce popisuje fenomén funkcionalistických kaváren v Brně a jejich roli v současném kulturním a společenském životě města. Na praktickém příkladu brněnských kaváren popisuje funkcionalistickou architekturu Brna, socioekonomické prostředí jejího vzniku a její dnešní stav. 2. Práce se částečně věnuje také samotnému kavárenství, které je chápáno jako vzorec chování typický pro obyvatele moderních měst. Dobové proměny tohoto kulturního fenoménu nebudou popisovány samoúčelně, ale vždy zařazovány do širších sociokulturních souvislostí své doby. 3. Práce vyúsťuje v konkrétní doporučení týkající se nejen vybraných staveb a možností jejich lepšího využití, ale otázek památkové péče o stavby moderní architektury obecně. Seznam odborné literatury: 1. ALTMAN, K., Zmizelý svět brněnských kaváren, nakladatelství Josef Filip 1938, Brno 2008 2. GEHL, J. Města pro lidi. Brno: Nadace Partnerství, 2012 3. KUČA, K. Brno-vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000 4. PELČÁK, P. Několik poznámek k současné architektuře. Brno, 2009 5. RIEDL, D. Brněnská architektura 20. století. Brno: Památkový ústav Brno, 1992 Datum zadání bakalářské práce: říjen 2012 Termín odevzdání bakalářské práce: leden 2013 Alice Hladíková Řešitelka Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D. Vedoucí práce doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. Děkan FPH VŠE

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti obnovy brněnských funkcionalistických kaváren vypracovala samostatně s využitím pouze těch zdrojů literatury, na které odkazuji. Alice Hladíková V Praze, dne 30. 4. 2013

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá brněnskými kavárnami postavenými v meziválečném období první republiky ve stylu funkcionalismu. Zkoumá podmínky vzniku těchto kaváren a jejich historii od doby první republiky až do současnosti. V posledních několika letech je možné pozorovat zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti o stavby moderní architektury z počátku dvacátého století. V souvislosti s tím roste také zájem o funkcionalistické kavárny, z nichž mnohé z nich byly v nedávné době rekonstruovány a znovuotevřeny. Tato práce se věnuje jak motivům, které vedou investory k obnově těchto památek, tak také způsobům jejich obnovy. Vzhledem k okolnostem a současné ekonomické situaci často není ve finančních možnostech nebo v zájmu investorů obnovit kavárny v jejich původní podobě. Přesto je možné, alespoň částećně obnovit genius loci téchto míst. A to především díky osobnímu zájmu majitele a investora. Obnovit někdejší atmosféru kavárny lze pouze v případě, že cílem rekonstrukce není pouze motiv zisku, ale také snaha obnovit obnovit zajímavé místo jako takové, jinak se může stát, že místa ztratí svou původní atmosféru a stanou se z nich pouhé gastronomické provozovny v architektonicky cenných stavbách. V souvislosti s opravami a rekonstrukcemi těchto, objektů se práce věnuje problematice památkové péče v oblasti architektury z počátku dvacátého století. Ke zpracování práce bude využita dostupná literatura a také osobní rozhovory s vlastníky a provozovateli některých obnovených funkcionalistických kaváren. Klíčová slova Kavárny Brno Funkcionalismus Památková péče

Abstract This bachelor s theses main focus is on cafes in Brno, which were built during the interwar period of the First Republic in the functionalist style. It examines the present state of these cafes as well as their history from the First Republic to the present. A rise of interest in the buildings of modern architecture from the early twentieth century can be observed in the last few years, both from expert and general public. In connection with this, a rational interest is growing for the functionalist cafes, many of which have been recently renovated and reopened. This work is focused on the motives that lead investors to restore these monuments, as well as ways of their recovery. Given the circumstances and the current economic situation, it is not often in the financial capacity or in the investors will to recover cafes in their original form. However, it is possible, at least partially, to restore the genius loci of these places, mainly thanks to the personal interest of owners and investors. The former atmosphere of the café can only be achieved if the main goal isn t profit alone, but also an effort to restore it as a monument as such, only then it will be more than mere gastronomic establishment in an otherwise architecturally valuable building. In context of repairs and reconstruction of these objects, my work analyzes the issues connected to conservation of architecture from the early twentieth century. I will use available literature and interviews with owners and operators of some renewed functionalist cafes, as a main source of information to write this thesis. Key words Coffee houses Brno Functionalism Care of historical monuments

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vojtěchu Koubovi Ph.D za vedení bakalářské práce a cenné rady a připomínky, které napomohly jejímu zpracování. Také bych ráda poděkovala JUDr. Miroslavě Hladíkové a Ing. Jaroslavu Hladíkovi za mnohé podněty a návrhy, které mi taktéž velmi pomohly. Mé další díky patří paní Kateřině Hrubé a pánům Ing. Bedřichu Geržovi a Zdeňku Klocovi za poskytnutí cenných informací, bez kterých by má práce nebyla natolik vypovídající. A díky také všem, kteří mi byli milou společností při návštěvách a prohlídkách brněnských funkcionalistických kaváren.

Obsah 1 Úvod... 10 2 Funkcionalismus... 11 2.1 Kořeny funkcionalismu... 11 2.1.1 De stijl... 11 2.1.2 Purismus... 12 2.1.3 Bauhaus... 12 2.1.4 Funkcionalismus, international style... 13 2.1.5 Česká moderna... 15 3 Brněnský funkcionalismus... 16 3.1.1 Brno na počátku 20. století... 16 3.1.2 Formování brněnského funkcionalismu... 17 3.2 Vrcholná éra brněnského funkcionalismu... 19 3.2.1 Bydlení... 19 3.2.2 Veřejné stavby... 21 3.2.3 Brněnské výstaviště... 23 4 Památková péče v oblasti moderní architektury... 25 4.1.1 Památková péče v letech 1958-1989... 25 4.1.2 Dnes... 28 4.1.3 Studijní a dokumentační centrum Vila Tugendhat... 28 4.1.4 Centrum obnovy památek moderní architektury 20. století... 29 4.1.5 BAM-brněnský architektonický manuál... 30 5 Kavárenství... 31 5.1.1 Počátky kavárenství v Brně... 31 5.1.2 Kavárny v období první republiky... 32 5.1.3 Období komunismu... 33 5.1.4 Kavárny dnes... 34 6 Brněnské funkcionalistické kavárny... 35 6.1.1 Zemanova kavárna... 36 6.1.2 Kavárna Savoy... 41 6.1.3 Kavárna ERA... 44 6.1.4 Kavárna Bellevue... 48 6.1.5 Kavárna a cukrárna Bohumila Kolbaby... 50 7 Možnosti obnovy brněnských funkcionalistických kaváren... 53 7.1.1 Hotel Avion... 54

8 Závěr... 57 9 Zdroje... 58 9.1 Knihy... 58 9.2 Časopisy... 58 9.3 Články ve sbornících... 59 9.4 Internetové zdroje... 59 9.5 Osobní rozhovory... 60 10 Obrazová příloha... 61 10.1 Seznam obrázků... 61

1 Úvod Brno se během poměrně krátké doby na začátku 20. století změnilo z provinčního města na průmyslové centrum s téměř dvěma sty tisíci obyvateli. Spolu s hospodářským růstem města vzrostly také nové kulturní požadavky jeho obyvatel a potřeba jejich uspokojení. V době první republiky zde fungovalo několik desítek kaváren, kavárenská živnost byla velmi dobře společensky hodnoceným povoláním a kavárníci, kteří se o své kavárny dobře starali, se těšili náležité úctě. Stejně tak návštěva těchto podniků neznamenala pouhou konzumaci kávy, ale svým způsobem společenskou událost. Tato zlatá éra kavárenství byla přerušena druhou světovou válkou. S nástupem komunismu kavárenská tradice takřka zanikla a byla částečně obnovena až se změnou společenských podmínek. Tématem této bakalářské práce je možnost obnovy brněnských funkcionalistických kaváren. Téma jsem si vybrala proto, že spojuje dva okruhy, které mne dlouhodobě zajímají: moderní architekturu počátku dvacátého století a kavárenství, kterému bych se ráda v budoucnu věnovala. Tato bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit současný stav vybraných brněnských funkcionalistických kaváren, jejich využití a roli v moderním městě 21. století. Vybrané kavárny jsou sledovány od doby svého vzniku až do současnosti. Výběr jednotlivých kaváren není náhodný důkladněji sleduje pět nejvýznamnějších brněnských kaváren, které se v období zlaté éry kavárenství těšily velké oblibě: Kavárnu ERA, Kolbabovu kavárnu a cukrárnu, kavárnu Savoy, Zemanovu kavárnu a kavárnu Bellevue. V souvislosti s vývojem a rekonstrukcemi těchto funkcionalistických staveb musí být věnována pozornost problematice památkové péče, zejména v oblasti moderní architektury. Důraz je kladen především na zjištění motivu rekonstruování těchto staveb a obnovování jejich provozu a současně na zjištění důvodu jejich návštěvnické atraktivity. 10

2 Funkcionalismus Funkcionalismus je architektonický styl, který vznikl po druhé světové válce na základě myšlenek uměleckého hnutí De stijl, racionalismu a purismu jako určitý protipól k secesi a předchozím historickým stavebním a uměleckým slohům. Funkcionalismus usiluje o vyloučení malebnosti, tradice a inspirace přírodou, která již nelze dále redukovat a snaží se zachytit čistou realitu. Díky rozvoji stavebních technologií a nových stavebních materiálů funkcionalistické stavby často přiznávají konstrukční prvky a technické detaily jednotlivých zařízení. Tyto stavební části nejsou, jako v předcházejících stavebních slozích, schovány za dekorativní fasádu, či jednotlivé dekorativní prvky. 2.1 Kořeny funkcionalismu 2.1.1 De stijl Tématem architektů De stijl bylo kalkulované rozdělení nestejných hmot v antikubickém systému, který rozbíjí uzavřené obrysové linie objemových těles 1 Umělecké hnutí De stijl vzniklo v Holandsku v roce 1917 a projevilo se nejen ve výtvarném umění, ale formulovalo také zásady moderní architektury. Tyto principy pak přejímaly i některé následující stavební slohy, jako například funkcionalismus, ke kterému se většina architektů hnutí De stijl později připojila. Hlavní myšlenkou umělecké skupiny De stijl bylo nahrazení individuality univerzalitou, což znamená odmítnutí jakéhokoliv konkrétního a iluzivního zobrazení a připouští pouze čistě abstraktní kompozice, které vyjadřují dokonalou rovnováhu tvaru a barvy. Jeden ze zakladatelů tohoto uměleckého hnutí 2 Jacobus Johannes Pieter Oud, kladl na stavební umění následující požadavky: Každá část se nachází v těsném vztahu k ostatním, a to jak sama o sobě, tak jako celek, jakákoliv nejmenší změna by porušila rovnováhu. Dnešní stavební umění, jež této rovnováze zůstává leccos dlužno, se snaží vylepšit situaci připevňováním ornamentů. Stavební umění bez ornamentů vyžaduje maximální čistotu stavebně umělecké kompozice 3 Odtud vyplývají také základní požadavky na novou architekturu ve stylu De stijl: - architektura má být vyvozena ze základních prvků: funkce, hmoty, plochy, světla, času, barvy a materiálu - architektura nemá být dekorativní a má vyloučit vše, co by stálo v cestě čistému uměleckému výrazu - rozvinutí architektury v prostoru je určeno pravoúhlými polohami - architektura nerozlišuje mezi interiérem a exteriérem, a usiluje o dosažení maxima účinků s minimem prostředků 4 1 GÖSSEL, P., LEUTHÄUSEROVÁ, G., Architektura 20. století, Slovart, Praha, 2006, str. 190. 2 spolu s Pietem Mondrianem, Vilmosem Huszarem, Theo van Doesburghem a Antony Krokem 3 GYMPEL, J., Dějiny architektury, Slovart, Praha 2008, str. 88. 4 Tamtéž 11

Obrázek 1: Kavárna De Unie, Rotterdam, arch. Jacobus Johannes Pieter Oud, 1924-1925 Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=228013700553961&set=a.153665007988831.30454.145785238776808&type=1&theater. 2.1.2 Purismus Za zakladatele moderního architektonického purismu je považován francouzský architekt Charles-Édouard Jeanneret, známý spíše jako Le Corbusiere, který je spolu s malířem Amédée Ozenfantem spoluautorem Manifestu architektonického purismu Aprés le kubisme (Po kubismu) z roku 1918. Puristická architektura usiluje o výrazové pročištění zdůrazňující účelnost stavby, o odstranění všech nefunkčních detailů, které nevyplývají z podstaty architektury a o dosažení účinku architektonického nebo uměleckého díla za použití co nejjednodušších prostředků. Jedním z nejvýznamnějších představitelů architektů purismu byl brněnský rodák Adolf Loos 5, který svou představu o čistotě architektury vyjádřil již v roce 1908 v eseji Ornament a zločin. 2.1.3 Bauhaus Bauhaus chce sloužit aktuálnímu vývoji obydlí, od jednoduchého domácího přístroje až k obytnému domu 6 Umělecko-řemeslná škola Bauhaus byla založena roku 1919 ve Výmaru. Pod vedením architekta a designéra Waltera Gropiuse se stala na počátku 20. století asi nejvýznamnějším 5 Adolf Loss (1870-1933) pracoval především ve Vídni. Mezi jeho nejvýznamnější stavby v České republice patří Müllerova vila v Praze nebo řada bytových interiérů v Plzni. 6 GÖSSEL, P., LEUTHÄUSEROVÁ, G., Architektura 20. století, Slovart, Praha, 2006, str. 187. 12

vzdělávacím zařízením v oboru architektury a designu v Evropě. Podobně jako předchozí hnutí odmítá přejímat tradici a zvyklosti dosavadní architektury a architekturu chápe jako umění, jehož funkce a materiál musí být v souladu. Stejně tak nahlíží také na předměty denní potřeby, u kterých dbá především na to, aby byly uživatelsky příjemné a dobře se s nimi pracovalo. Hlavní myšlenka Bauhausu vycházela z přesvědčení, že dům a domácí přístroj musí být ve smysluplném vzájemném vztahu a každý předmět v obydlí, včetně obydlí samotného, musí mít takovou podobu, která vychází z jeho přirozené funkce. Podoba věcí je určována jejich podstatou. 2.1.4 Funkcionalismus, international style Pojmy racionalismus a funkcionalismus patřily k pojetí architektury, která se ve víře v lepší společnost chtěla osvobodit od principu individuality a postavila tvorbu do služeb sociálního pokroku 7 Jak již bylo řečeno, funkcionalismus vychází a čerpá především z výše jmenovaných stavebních a uměleckých slohů a stavby chápe jako funkční jednotky, jejichž celkový vzhled je určován především funkcí. Usiluje o účelné řešení prostoru, který má být chápán nejen esteticky, ale také ekonomicky, technicky a sociálně. Krása stavby a jejího vybavení se nachází právě v souladu stavby s jejím účelem. 8 Cílem tohoto pojetí architektury mělo být obnovení harmonických vztahů člověka a jeho prostředí. Funkcionalismus využíval mnoho moderních materiálů v kombinaci s inovativními technologiemi. Pracuje se skeletovými stavbami z oceli nebo železobetonu, jejichž nosná konstrukce je často redukována pouze na podpěry a příčné nosníky. Tato stavební technologie, která nepotřebuje opěrné zdi, umožňuje například použití skleněných fasád, velkých prosklených ploch a otevřených půdorysů, které uspořádání interiéru dle individuálních potřeb. Jednotlivé prostory mohou volně přecházet jeden do druhého, včetně volného přechodu mezi interiérem a exteriérem. Hlavním představitelem a propagátorem moderní architektury a funkcionalismu byl francouzský architekt, designér a urbanista Le Corbusiere. Le Corbusiere byl v roce 1928 jedním z iniciátorů kongresů moderní architektury CIAM (Congrés Internationaux de l Architecture Moderne) 9, které se konaly pravidelně až do roku 1959 a každý rok se věnovaly vždy několika tématům z oboru architektury. V roce 1928, kdy byla probírána témata moderní techniky, hospodárnosti, městského plánování a vztahu architektury a státu 10, zde byly také formulovány následující zásady funkcionalistické architektury: - Piloty vyzdvihující dům nad terén tak, aby bylo v domě více světla a vzduchu. Díky pilotům se dům dostává mimo dosah vlhkosti od země a přízemní prostor je možno lépe využít pro zahradu. - zahrady na plochých střechách, které poskytují další volný stavební prostor ve městě - volný půdorys umožňující použít konstrukčně samostatné vnitřní příčky - horizontální pásová okna, umožňující lepší prosvětlení interiéru 7 GÖSSEL, P., LEUTHÄUSEROVÁ, G., Architektura 20. století, Slovart, Praha, 2006, str. 247. 8 Tamtéž, str. 187. 9 GYMPEL, J., Dějiny architektury, Slovart, Praha 2008, str. 91. 10 GÖSSEL, P., LEUTHÄUSEROVÁ, G., Architektura 20. století, Slovart, Praha, 2006, str. 260. 13

- volné průčelí konstrukčně odpoutané od základního skeletu. 11 Kromě těchto obecných stavebních zásad se hlavními znaky meziválečného funkcionalismu staly jednoduché geometrické tvary, rovné střechy, bílá omítka, která není narušena žádnými ornamenty či architektonickými prvky a velké prosklené plochy. Obrázek 2: vila Savoye, arch. Le Corbusiere, 1929-1930 Zdroj: http://www.bc.edu/bc_org/avp/cas/fnart/corbu/savoye1.jpg. Funkcionalistické stavby nebyly stavěny v typické uliční zástavbě podél komunikací, ale byly umisťovány samostatně do okolního prostoru zahrady tak, aby s ním co nejlépe splynuly. Tento trend odpovídal také požadavkům Athénské charty 12 na světlo, teplo a prostor. Ve funkcionalistickém interiéru je kladen důraz především na odhmotnění a čistotu linií, která není narušena žádným zbytečným vybavením či dekorativními předměty. Ještě více než v exteriéru je zde používáno drahých a luxusních materiálů, které mají kompenzovat zdánlivou strohost interiéru. Je nutné rozvinout kouzlo zušlechtěného materiálu, čirosti skla, třpytícího se a zaobleného povrchu, lesknoucí se a zářící barvy, blýskající se oceli 13 Zásady nového Le Corbusierova stylu byly obecně přijaty v mnoha zemích v Evropě a také v Americe. Tento tzv. interational style byl však v každé zemi ovlivněn specifickým národním prostředím. Patrný je například rozdíl mezi středoevropským a anglickým funkcionalismem, Ale také mezi evropskou a americkou podobou tohoto stylu známého architekta Franka Lloyda Wrighta. 11 Architektura 1. poloviny 20 století, otázky ke státnicím DU, UPOL, Architektura 20. stol, str. 231. 12 Athénská charta stanovila na kongresu CIAM v roce 1933 zásady moderního funkcionalistického urbanismu a pro mnoho architektů byla závazná až do 70. let 20. století. funkcionalistický urbanismus prosazoval především rozklad mést na jednotlivé funkční zóny (bydlení, správa, produkce, konzum, volný čas) propojené dopravními tepnami. 13 GYMPEL, J., Dějiny architektury, Slovart, Praha 2008, str. 88. 14

2.1.5 Česká moderna Obrázek 3: Fallingwater house, arch. Frank Lloyd Wright, 1935 Zdroj: http://www.wright-house.com/frank-lloyd-wright/fallingwater.html. V německé, nizozemské a české architektuře měl nový architektonický styl následující charakteristiky: čistota forem, čistota povrchů, rovné čáry, ploché střechy, pravé úhly a přísné, hladké, elementární formy, které mají vypadat, jako by je vytvořil stroj. Nová architektura se zcela zbavila formálního dekorativního aparátu a do popředí se dostaly otázky nového dispozičního řešení, především z hlediska hygieny, zejména bytů a škol, otázky nových konstrukcí a materiálů, zejména betonu, oceli a skla a s tím i otázky nového výrazu architektury, který chtěl vědomě vyjádřit funkci a konstrukci stavby. Souběžně s tímto vývojem šly i snahy o ekonomicky a provozně úsporné řešení 14 V roce 1924 definoval Klub architektů v časopise Stavba zásady českého funkcionalismu. Činnost architekta při projektování domu neměla být chápána jako umění, ale spíše jako racionální proces, kdy je konečná podoba stavby dána výsledkem statických měření. Základními premisami, ze kterých měla dle klubu architektů vycházet česká funkcionalistická architektura, byly: - racionalita, - ekonomičnost, - sociální zřetele, - ohledy na hygienu, - odmítnutí veškerých estetických prvků, estetika má být vyjádřena dokonalostí proporcí a umístěním stavby v terénu. 15 Tyto myšlenky vychází také z politické situace třicátých let dvacátého století: z idejí humanitního, spravedlivého státu, z potřeb budování veřejné infrastruktury a z modernismu, ke kterému se poválečné Československo hlásilo. 14 RIEDL, D., Brněnská architektura 20. století, Památkový ústav Brno, Brno, 1992 str. 8. 15 DVOŘÁČEK P., Architektura českých zemí-moderní architektura, Levné knihy KMa, Praha 2005, str. 18. 15

3 Brněnský funkcionalismus Brněnská architektura na začátku 20. století naznačila zřetelně nové tendence: výrazně se projevila nová orientace pojetí s ostrým odklonem od dekorativního historismu, charakterizovaná hledáním nových tvarů 16 3.1.1 Brno na počátku 20. století Rozvoj Brna jakožto moderního velkoměsta je spojen s rychlým rozvojem průmyslu, především strojírenského a textilního 17, ještě v období před první světovou válkou. Díky zcela novým geografickým souvislostem přestalo Brno být pouhým předměstím Vídně a stalo se skutečným politickým, správním a kulturním centrem Moravy. V roce 1919 byla k Brnu připojena dvě sousední města a 24 okolních vesnic, čímž se katastrální území města zvětšilo z původních 1. 732 ha na 12. 379 ha a počet obyvatel se vzrostl téměř dvojnásobně z 140.576 na 221.758 18. S nárůstem počtu obyvatel se v Brně změnily také národnostní poměry a Brno se výrazné počeštilo 19. počet obyvatel 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Vývoj počtu obyvatel v Brně 1869-2011 rok Obrázek 4: Růst počtu obyvatel v Brně 1990-2012 Zdroj: autorka, s využitím dat Statistického lexikonu obcí ČR 2008. 20 S rychlým růstem počtu obyvatel bylo na počátku dvacátých let dvacátého století třeba vybudovat jednak mnoho nových bytů, které by poskytly pokud možno levné bydlení, a také nové administrativní a veřejné budovy, školy a zdravotnická zařízení. S rostoucí ekonomickou prosperitou města rostly také požadavky na kulturní zařízení a reprezentační 16 DVOŘÁČEK P., Architektura českých zemí-moderní architektura, Levné knihy KMa, Praha 2005, str. 18. 17 V polovině 20. let dvacátého století bylo v Brně 320 továren, které zaměstnávaly téměř 30. 000 dělníků, z toho 51 továren bylo textilních a v textilu pracovalo přibližně 12. 000 dělníků. - KUČA, K., Brno, Baset, Brno 2000, str. 159. 18 KUČA, K., Brno, Baset, Brno 2000, str. 169. 19 Z původních 60% Čechů a 35% Němců před rozšířením Brna se národnostní struktura obyvatelstva změnila na 71% Čechů a 25% Němců, KUČA, K., Brno, Baset, Brno 2000, str. 169. 20 Statistický lexikon obcí ČR 2008, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/4116-08, cit. 21. 4. 2013. 16

budovy. Potřeba rychle vybudovat v krátkém čase poměrně velké množství staveb byla příležitostí pro mladé české architekty a téměř na všech těchto typech budov se později uplatnily zásady funkcionalismu. 3.1.2 Formování brněnského funkcionalismu Do vzniku Československa bylo Brno díky své blízkosti Vídni pod výrazným německým vlivem a architektura města následovala ve Vídni moderní styly (historismus a secesi). Stavební zakázky na důležité budovy v centru města dostávali zpravidla vídeňští architekti. 21 V roce 1885 byla v Brně založena první česká průmyslová škola na Moravě 22 a nový vyučovaný obor stavitelství výrazně přispěl ke zvýšení umělecké a řemeslné kvality tehdejších staveb. Tuto školu později absolvovali také brněnští představitelé funkcionalismu, jako například Adolf Loos, Jindřich Kumpošt nebo Bohuslav Fuchs. Za první funkcionalistickou stavbu ovlivněnou purismem a první dům s plochou střechou na našem území 23 lze považovat vilu ředitele cukrovaru dr. Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, která předznamenala nové pojetí poválečné architektury. Tato stavba byla postavena už v průběhu první světové války, přibližně mezi léty 1914 a 1917, podle plánů architekta Adolfa Loose 24. Obrázek 5: Bauerova vila, arch. Adolf Loos, 1914-1917 Zdroj: http://www.slavnevily.cz/vily/jihomoravsky/vila-viktora-bauera V roce 1919 byl na České vysoké škole technické v Brně založen samostatný obor: Česká škola architektury. Děkanem této nově vzniklé fakulty se stal architekt prof. Karel Hugo 21 ŠLAPETA, V., MUSIL, F., JANDÁČEK, V.:Funkcionalismus na Moravě, EXPO DATA, Brno, 2003, str. 39. 22 Internetové stránky střední průmyslové školy stavební, dostupné z:http://www.spsstavbrno.cz/?p=45, cit. 7. 2. 2013 23 ČERNOUŠKOVÁ, D., Vila Viktora Bauera, dostupné z:http://www.slavnevily.cz/vily/jihomoravsky/vilaviktora-bauera, cit. 7.2.2013 24 Tamtéž 17

Kepka a prvním profesorem architektury zde byl architekt prof. Emil Králík 25. V období první republiky se tato fakulta stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z nějž čerpalo mnoho architektů české umělecké avantgardy. Vzhledem k tomu, že brněnské vysoké školství v oboru architektury bylo v době první republiky teprve ve svých počátcích, přicházelo do města mnoho architektů vyškolených v Praze nebo ve Vídni. Mladí architekti přicházející do Brna z Vídně byli ovlivněni myšlenkami hlavního profesora architektury na tamní akademii výtvarných umění, architekta navrhujícího především stavby ve stylu secese - Otto Kolomanna Wagnera. Architekti přicházející z Prahy byli ovlivněni myšlenkami profesora Akademie výtvarných umění v Praze Jana Kotěry 26, který byl při svých studiích ve Vídni Wagnerovým žákem. V Brně fungovala také pobočka pražské avantgardní skupiny Devětsil, vedená literárním kritikem Bedřichem Václavkem, básníkem Františkem Halasem a spisovatelem Artušem Černíkem. Tato skupina mimo jiné organizovala v Brně přednášky čelních představitelů mezinárodní avantgardy. V Brně tak bylo možno navštívit přednášky například Theo van Doesburgha nebo Laszlo Mohly Nagye. V letech 1924-1925 zorganizoval brněnský Klub architektů přednáškový cyklus Za novou architekturu, kde vystoupili hlavní představitelé světové moderní architektury jako J. J. P. Oud, Walter Gropius, Adolf Loos nebo Le Corbusiere. Tento přednáškový cyklus i zmíněné večery přispěly největší měrou k definitivnímu prosazení avantgardního názoru, k němuž došlo v roce 1925 27 Kombinace těchto poměrně různorodých názorových proudů, spolu s prostředím nově vzniklé brněnské fakulty architektury, daly vzniknout zcela novému stylu brněnské avantgardní architektury, který se rozvíjel a formoval především mezi léty 1919-1925 a který si získal významné postavení nejen uvnitř Československa, ale také v kontextu celé Evropy. Období zrání brněnské avantgardní architektury jakoby symbolicky zakončili architekti Bohustav Fuchs, Jindřich Kumpošt a Arnošt Wiesner stavbami brněnských kaváren v letech 1925 1927. V nich se jasně zrcadlí dimenze brněnské architektury této doby avantgardní radikalismus, avantgardní pojetí spojené s tradicí a konečně moderní tradicionalismus." 28 25 Internetové stránky fakulty architektury VUT v Brně, dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/pages/historie_fa.aspx?lang=cz&menu=1, cit. 7. 2. 2013. 26 ŠLAPETA, V., MUSIL, F., JANDÁČEK, V.:Funkcionalismus na Moravě, EXPO DATA, Brno, 2003, str. 47. 27 Tamtéž, str. 48. 28 Tamtéž, str. 55. 18

3.2 Vrcholná éra brněnského funkcionalismu 3.2.1 Bydlení Nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou v Brně a jedinou památkou moderní architektury v České republice, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO 29, je Vila Tugendhat, postavená mezi léty 1929-1930 podle projektu německého architekta Miese van der Rohe. Van der Rohe projektoval jak vilu, tak také většinu vybavení interiéru pro německou židovskou rodinu Tugendhat, která měla významné postavení v brněnském textilním průmyslu. Obrázek 6: vila Tugendhat Zdroj: http://www.tugendhat.eu/cz/fotogalerie/fotogalerie-2012.html Podle pravidel funkcionalismu je zde kladen velký důraz na odhmotnění a čistotu linií, která není ničím narušena, tato zdánlivá strohost je pak kompenzována luxusním zařízením z velmi drahých a málo obvyklých materiálů. V interiéru je tak možno vidět posuvnou příčku z onyxu vytěženého v Maroku, palisandrové obložení stěn, vestavěnou ebenovou knihovnu a nábytek navržený architektem přímo pro daný prostor: například křeslo Tugendhat, či židli Barcelona. Ta byla navržena pro světovou výstavu v Barceloně 30. Samotná vila je postavena ze železobetonových konstrukcí v kombinaci se skleněnými stěnami, a využívá nejmodernějších a ve své době ojedinělých technologií například velmi inovativní způsob vytápění a klimatizace interiéru nebo systém umožňující spuštěni skleněných stěn do podlahy a propojení obývacího pokoje s okolní zahradou. 29 Od roku 2001. 30 Světová výstava v Barceloně se konala v roce 1929. Autorem německého pavilonu postaveného pro tuto výstavu byl taktéž architekt Mies van der Röhe a tento pavilon byl vzorem už pro vilu Tugendhat. 19

Obrázek 7: Vila Tugendhat, původní interiér Zdroj: http://www.tugendhat.eu/dum/interiery.html Mezi další významné funkcionalistické vily v Brně patří například Patočkova vila z roku 1930 od architekta Jiřího Krohy nebo vila Stiassni z let 1927-1929 od brněnského židovského architekta Ernesta Wienera. V roce 1928 byla v Brně pořádána celostátní výstava soudobé kultury, jejíž součásti byla také Výstava moderního bydlení: Kolonie Nový dům v Brně Žabovřeskách. Tento projekt vznikl ze soukromé iniciativy brněnských stavitelů Františka Uherky a Čeňka Rullera 31. Kolonie Nový dům sestávala z šestnácti malých domů, které měly reprezentovat moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu, postavených podle návrhů předních brněnských architektů-bohuslava Fuchse, Jana Víška, Arnošta Wiesnera, Jiřího Krohy a dalších. Obrázek 8: Rodinný dům v kolonii Nový dům, arch. Jiří Kroha Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c186-rodinny-dum-v-kolonii-novy-dum?filter=code 31 ŠLAPETA, V., MUSIL, F., JANDÁČEK, V.:Funkcionalismus na Moravě, EXPO DATA, Brno, 2003, str. 66. 20

Kromě těchto soukromých domů bylo v průběhu dvacátých a třicátých let postaveno ve funkcionalistickém stylu mnoho domů nájemních, které měly vyřešit bytovou krizi spojenou s výrazným růstem počtu obyvatel. Tyto bytové domy byly zpravidla řazeny do rovnoběžných bloků tak, aby poskytovaly obyvatelům dostatek slunečního světla a vzduchu. Za všechny jmenujme například bytovou výstavbu v ulici Tábor od architekta Jindřicha Kumpošta nebo bytové domy v dnešní Skácelově ulici od Josefa Poláška. 3.2.2 Veřejné stavby S růstem města bylo potřeba i rozšíření prostor pro jeho správu. Vznikalo tedy mnoho multifunkčních paláců, ve kterých byly často situovány jak byty, tak kanceláře a v nižších patrech také obchody, restaurace nebo kavárny. Výstavba podobných administrativních budov byla finančně podporována státem, protože představovala jedno z možných řešení nedostatku bytů a jejich všestranné využití přispívalo k obohacení společenského dění v centru města. Roku 1921 byl vydán Zákon na podporu stavebního ruchu, který formou různých výhod podporoval stavební podnikání 32. Tyto subvence činily často až 90 % celkových nákladů 33. Příkladem mohou být například Palác Alfa, který kombinuje zónu obytnou a zónu komerční, budova Moravské banky na náměstí Svobody, postavená podle plánů Bohuslava Fuchse a Arnošta Wiesnera, administrativní budova pojišťovny Riunione architekta Karla Kotase nebo tzv. Zemský dům III. V době kdy původní Zemský dům na Žerotínově náměstí začal být nedostatečný, byla vypsána architektonická soutěž na přístavbu nového křídla - tzv. Zemského domu III na Kounicově ulici. Soutěž vyhrál projekt od architekta Karla Náhunka, který řešil nejen vnější podobu stavby, ale částečně také její vybavení. Z hlediska tématu této práce je zajímavé, že kromě kanceláří a bytů byla v novém Zemském domě vybudována také prostorná kavárna, která zabírala část suterénu, přízemi a prvního patra. V těchto prostorách byla také restaurace, čítárna, kulečníkový sál, zimní zahrada a čtyři klubovny. Byly zde pořádány taneční odpoledne a večery, plesy a koncerty salónních orchestrů a jazzbandů. Nový Zemský dům a především prostory kavárny, kterou od roku 1926 provozoval brněnský kavárník Karel Brichta, zastávaly funkci kulturního centra, které bylo ve své době velmi oblíbeným podnikem s kapacitou téměř 600 návštěvníků 34. Celý tento noblesní podnik zanikl krátce po skončení druhé světové války. 32 Za období 1. republiky bylo v Brně vystavěno kolem 10.000 domů a v nich přibližně 35.000 bytů, což představovalo 70% nárůst ubytovacích kapacit oproti situaci před první světovou válkou, KUČA, K., Brno, Baset, Brno 2000, str. 162. 33 KUČA, K., Brno, Baset, Brno 2000, str. 162. 34 ALTMAN, K, KUDĚLKOVÁ, L., FILIP, V., Zmizelý svět brněnských kaváren, nakladatelství Josef Filip 1938, Brno 2008, str. 111. 21

Obrázky 9, 10: Zemský dům III a interiér kavárny, arch. Karel Náhunek, 1924 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c277-zemsky-dum-iii?filter=code Kromě nových bytů a administrativních budov bylo v období po první světové válce nutné vybudovat také české školství a nová zdravotnická zařízení. Známými funkcionalistickými školami jsou například Odborná škola pro ženská povolání Vesna a internát Domov Elišky Machové od Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška, studentský domov Cihlářské ulici 35 nebo škola na Zemědělské ulici 36. Mezi zdravotnická zařízení postavená ve stylu funkcionalismu patří například komplex městských lázní v Brně Zábrdovicích 37 nebo Ženské sanatorium na ulici Veveří 38. Obrázky 11, 12: Odborná škola pro ženská povolání Vesna, arch. Bohuslav Fuchs, Josef Polášek, 1929-1930 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c053-odborna-skola-pro-zenska-povolani-vesna?filter=code To, že funkcionalismus zasáhl do skutečně všech odvětví stavitelství, dokazuje také existence několika sakrálních staveb postavených v tomto stylu. První funkcionalistickou sakrální stavbou v tehdejším Československu a jednou z mála podobných staveb v celé Evropě byl kostel církve československé husitské, tzv. Husův sbor. Tento kostel byl postaven v roce 1929 návrhu architekta Jana Víška. Od roku 2008 sídlí v přízemí tohoto stále fungujícího kostela restaurace a kavárna AVIA a kulečníkový klub, obojí zařízené ve stylu třicátých let dvacátého století. 35 arch. Bohuslav Fuchs 36 arch. Mojmír Kyselka 37 arch. Bohuslav Fuchs 38 arch. Jan Víšek 22

Obrázky 13, 14: Husův sbor, interiér restaurace AVIA, arch. Jan Víšek, 1919 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c240-husuv-sbor-cirkve-ceskoslovenske?filter=code Další zajímavou sakrální funkcionalistickou stavbou v Brně je synagoga v ulici Skořepka postavená v roce 1935 podle návrhu architekta Otto Eislera. Tato stavba je velmi specifickým případem židovské architektury, která zpravidla kladla velký důraz na tradicionalismus a historismus. Dnes je tato stavba jedinou fungující synagogou na území Moravy a Slezska. 3.2.3 Brněnské výstaviště Obrázek 15: Brněnská funkcionalistická synagoga, arch. Otto Eisler, 1935 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c117-synagoga?filter=code Brněnské výstaviště bylo původně postaveno jako areál celostátní výstavy soudobé kultury, která se konala v roce 1928 a jejímž cílem bylo prezentovat kulturní a technický rozmach mladého československého státu v prvních deseti letech jeho existence. Přípravy probíhaly již od roku 1924, kdy byl hlavním architektem výstaviště jmenován profesor brněnské architektury Emil Králík. Ten přepracoval vítězný plán architekta Josefa Kalouse a navrhl rozmístění pavilonů podle dvou základních os ve tvaru písmene V s dominantou prosklené věže Obchodně živnostenského pavilonu od architekta Bohumíra Čermáka. Stavby ostatních výstavních pavilonů pak byly postaveny podle projektů předních představitelů pražské a brněnské architektonické školy. Pražskou architekturu zde zastupoval například Josef Gočár, který navrhl Pavilon Akademie výtvarných umění, Pavel Janák, autor Pavilonu Uměleckoprůmyslové školy v Praze nebo Kamil Rokšot a jeho 23

pavilon města Prahy. Z představitelů brněnské architektury jmenujme například již zmíněného Emil Králíka, který kromě koncepčního uspořádání výstaviště projektoval také výstavní divadlo nebo Bohuslava Fuchse, autora pavilonu města Brna. Obrázek 16: Brněnské výstaviště Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c162-brnenske-vystaviste?filter=code Obrázek 17: Pavilon člověk a jeho rod, arch. Jiří Kroha, 1927-1928 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c180-pavilon-clovek-a-jeho-rod?filter=code Obrázek 18 Pavilon AVU, arch. Josef Gočár, 1927-1928 Zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c165-pavilon-akademie-vytvarnych-umeni-v-praze?filter=code Výstavu soudobé kultury navštívilo kolem dvou milionů diváků. 39 Takto vysoká návštěvnost jednoznačné ukázala význam moderní architektury a její celospolečenské přijetí. Během okupace Československa sloužily výstavní pavilony jako sklady zbraní a munice, a proto se staly cílem bombardování spojeneckých vojsk. Po skončení války bylo proto výstaviště natolik poničeno, že tehdejší vedení města uvažovalo o jeho demolici. Od tohoto plánu město nakonec ustoupilo, ale výstaviště zůstalo ve špatném technickém stavu v podstatě až do padesátých let dvacátého století, kdy byl celý areál přestavěn tak, aby mohl opět sloužit výstavním účelům. V této době se zde pořádaly světoznámé strojírenské veletrhy. 39 Internetové stránky Brněnského architektonického manuálu, dostupné z: http://www.bam.brno.cz/stezka/7-vystaviste, cit. 15.3.2013. 24

Od doby svého vzniku se areál výstaviště velmi změnil. Bylo zde přistavěno několik nových výstavních pavilonů (např. pavilony B, C, Z, P, V), které však již nedosahují takové architektonické hodnoty jako pavilony původní. Naopak některé původní pavilony byly zbourány, ať už kvůli tomu, že byly poškozeny během války nebo proto, že nevyhovovaly současným požadavkům pro výstavní prostory. V současné době funguje brněnské výstaviště jako akciová společnost, jejímž většinovým vlastníkem je německá společnost Messe Düsseldorf GmbH. Jeho část je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 47820/7-38. 4 Památková péče v oblasti moderní architektury 4.1.1 Památková péče v letech 1958-1989 Vývoj památkové péče závisí a vždy závisel na nazírání společnosti na památku. Zákon č. 22/1958 Sb., O kulturních památkách definuje památku jako kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo jest jí dochované historické prostředí sídlištních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin kultury 40 Tato definice jasně ukazuje, že památky byly v době vzniku tohoto zákona hodnoceny pouze podle svého stáří a stavby moderní architektury, staré v době vzniku tohoto zákona pouhých dvacet až třicet let, neměly na památkovou ochranu nárok. Avantgardní architekturou Brno poprvé v historii vstoupilo do kulturních dějin. Přesto však tento odkaz není doposud správně chápán, neboť, bohužel, převládá laický přístup hodnocení památky podle jejího stáří 41 Období padesátých let dvacátého století bylo navíc otevřeno boji proti uznání a proti propagaci moderní konstruktivistické a funkcionalistické architektury 42 Stavby moderní architektury byly často chápány jako symboly kapitalistické první republiky a proto byly často adaptovány k jiným společensky vhodnějším účelům a nevhodně přestavovány. To, že také moderní architektura má určité kvality, které je třeba památkově chránit a zachovat pro budoucí generace, si mnozí odborníci začali uvědomovat až na začátku sedmdesátých let dvacátého století. První funkcionalistickou stavbou zapsanou na Státní seznam nemovitých kulturních památek se stala vila Tugendhat v roce 1963. 43 S novým pohledem na předmět památkové péče bylo potřeba přehodnotit také kriteria výběru staveb, které by měly být památkově chráněny. Nebylo již dále možné posuzovat památky dle doby jejich vzniku, respektive hodnoty historické, ale spíše dle jejich hodnoty umělecké, protože památkou je hlavně umělecké dílo 44. 40 Zákon 22/1958 Sb., IN:NOVÁK, Z., Legislativa v oblasti kultury a památkové péče, Praha, 2009, str. 53. 41 PELČÁK, P., Několik poznámek k současné architektuře, Obecní dům Brno, Brno 2009 str. 59. 42 RIEDL, D., Současný stav poznání památek moderní architektury, IN: Ochrana památek moderní architektury, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno, 1972, str. 29. 43 Internetové stránky vily Tugendhat, dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/dum/60-leta.html, cit. 13. 4. 2013 44 RIEDL, D., Současný stav poznání památek moderní architektury, IN: Ochrana památek moderní architektury, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno, 1972, str. 32. 25

V roce 1970 (23. 24. března) byla proto uspořádána v Brně Celostátní vědecká konference o ochraně památek moderní architektury, kde své příspěvky k tomuto tématu přednesli přední českoslovenští odborníci z oblasti kunsthistorie a architektury se zájmem o moderní architekturu, jako například Dušan Riedl, Felix Haas, František Kalivoda, nebo Bohuslav Fuchs. Jedním z hlavních témat, která se musela v souvislosti s ochranou památek moderní architektury vyřešit, byla problematika použitých materiálů, pro které bylo nutno stanovit nové principy památkové péče. V moderní architektuře se ve velké míře uplatňují například železo, beton a sklo, které vyžadují odlišné postupy při opravách a udržování, než tradiční materiály. I přes to, že na této konferenci bylo stanoveno a potvrzeno, že stavby moderní architektury je třeba chránit a zachovat je jako památky pro další generace, zůstávaly mnohé z nich ve velmi tristním stavu. Architekt Petr Pelčák komentoval stav těchto památek v roce 1987 následovně: Knfrontujeme-li seznam nejvýznamnějších brněnských staveb se skutečností, dojdeme k burcujícímu závěru: nejznámější brněnská stavba domácího autora, hotel Avion z roku 1927 od Bohuslava Fuchse, velmi utrpěla nevhodnou úpravou v roce 1969, zejména vstupní partie a interiéry. Kavárna ERA v Černých polích, stavba Josefa Kranze z roku 1927, která k nám jako jedna z mála přinesla atmosféru De stijl, je v havarijním stavu a chátrá. Už několik let neslouží svému účelu a velkoryse řešené sály restaurace a kavárny jsou příčkami rozděleny na malé kanceláře, dnes dokonce skladiště, přestože v okolí není jiný objekt, který by zrušenou kavárnu funkčně nahradil. Pro přijetí moderní architektury v Československu zásadní význam Výstava soudobé kultury v roce 1928, zejména smělé řešení výstavních pavilonů v duchu konstruktivismu. Všechny původní pavilony, postavené podle návrhů předních československých architektů jsou dnes přestavěny Obdobná je situace kolonie vzorového bydlení Nový dům z šestnácti tehdy realizovaných rodinných domů se dodnes zachoval v původním stavu jediný a tak bychom mohli pokračovat ve výčtu dál 45 Zásadním problémem zůstávalo smysluplné využití těchto staveb. Mnoho staveb moderní architektury bylo již dříve konvertováno pro jiné účely, což vyžadovalo četné přestavby, dostavby příček v interiérech, nahrazení původních materiálů materiály novějšími, praktičtějšími a měně buržoazními. Také původní vybavení bylo převezeno, ztraceno a nahrazeno vybavením novým a účelným. Stavby byly tímto způsobem modernizovány. Modernizace ovšem znamená velmi nákladnou devastaci stávajících hodnot. Obklady z krásných italských mramorů se vytrhají a nahradí plechem, kabřincem, či módní kůži. Bronzové vstupní dveře se vymění za hliníkové nebo zlatě natřené plechové. Mosazné či chromované rámy výkladů se zamění za pestře lakovaný plech nebo opět hliník a neonová reklama se nahradí firemním nápisem vyřezaným z polystyrenu 46 45 PELČÁK, P., Několik poznámek k současné architektuře, Obecní dům Brno, Brno, 2009, str. 58. 46 Tamtéž, str. 60-61. 26

Obrázek 19: Vila Tugendhat: rehabilitační středisko pro děti, 1950-1958 Zdroj: http://www.tugendhat.eu/dum/po-odchodu-rodiny.html# Se změnou využití těchto staveb a jejich přizpůsobení novým účelům byla znemožněna možnost o stavby pečovat jako o památky. V ideálním případě by měly být stavby ponechány tak, aby mohly sloužit svému původnímu účelu a jako o takové o ně pečovat. Tato péče by pak nemusela být památkovou péčí v pravém slova smyslu, ale pouze kontinuální, trvalou údržbou. Nebylo by třeba nákladně řešit škody způsobené neodbornými zásahy nebo dlouhodobou absencí péče. Nové metody ochrany by měly mít charakter permanentní údržby 47 V takovémto případě by zůstala zachována také ideová náplň staveb a jejich funkční hodnota. Nová využití staveb se ukázala být problematická, zejména proto, že stavby pro něj nebyly konstruovány. Příkladů takovýchto staveb je nespočet, za všechny uveďme například kavárnu ERA, která byla po určitou dobu využívána jako sklad a kancelářské prostory, což spolu se zanedbáním údržby vedlo k narušení její statiky. Stavba byla navržena a postavena jako kavárna a její konstrukce nebyla uzpůsobena k tomu, aby v ní mohly být skladovány těžké archiválie. Jestliže budeme architektuře vykonstruovávat účel, pak je otázka, jestli se setkáme s tím, co je potřeba. Jestli architektura-architektonické dílo-bude nadále žít. Jestliže totiž obytnému stavení nedáme jeho obytný účel, pak je otázka, jestli bude na návštěvníka nebo na konzumenta-tedy na uživatele působit tak, jak působila dříve domnívám se, že je třeba řešit způsob života v těchto prostorách Máme takové objekty, které mají účely jiné než by mohly mít a než měly dříve a přitom by mohly zcela dobře i dnes mít účely původní 48 Jednou z prvních zpřístupněných a obnovených památek funkcionalistické architektury v Brně byla již výše zmiňovaná vila Tugendhat. První, ačkoliv ne příliš dobře provedené opravy, zde proběhly již v letech 1966-1967. V roce 1970 byla obnovena zahrada vily, 47 FUCHS, B., K dnešnímu stavu zákonodárství v ochraně staveb moderní architektury, IN: Ochrana památek moderní architektury, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno, 1972, str. 16. 48 BENEŠOVÁ, M., Účel, stavebník, stavitel a ochrana moderní architektury, IN: Ochrana památek moderní architektury, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno, 1972, str. 73. 27

a mezi lety 1981 a 1985 pak proběhla první skutečná rekonstrukce této památky. Investorem byl odbor vnitřních věcí Národního výboru města Brna a kolaudace rekonstruované vily proběhla 27. srpna 1985. Od té doby sloužila vila až do roku 1993 jako reprezentační a ubytovací zařízení městské samosprávy 49. Veřejně přístupnou památkou v pravém slova smyslu se vila stala až v roce 1994, kdy byla převedena do správy Muzea města Brna. Od roku 1995 je vila Tugendhat Národní kulturní památkou s rejstříkovým číslem 16079/7-98 a od roku 2001 také památkou UNESCO. 4.1.2 Dnes Jedním z nezávažnějších problémů současné památkové péče je využití památkového fondu. Přestože počet využívaných památek v současné době roste, z celkových přibližně 44 600 nemovitých kulturních památek je stále využíváno pouze malé procento 50. Tento problém se týká obecně všech typů památek ze všech dějinných období. V případě využití památek moderní architektury je však specifický v tom, že tyto stavby nejsou tak staré, aby bylo vhodné či možné upravit je do podoby instalované expozice jako například Vilu Tugendhat nebo pražskou Müllerovu vilu. Umělecký projekt je vždy součástí projektu ekonomického a pro každou památku musely být vytvořeny zdroje a památka začleněna do širšího finančního projektu. 51 Je tedy důležité, aby byla každá památka napojena na vhodný ekonomický projekt, který by byl schopný zajistit jí kontinuitu v čase. Ideální je samozřejmě ponechat památce původní ekonomický projekt, pro který byla vytvořena. V případě, že ekonomický projekt, který dal památce vzniknout, z nějakého důvodu nefunguje, je vhodné najít cestu k vhodné redefinici tohoto projektu. Nový ekonomický projekt by měl památce zajistit jak pernamentní péči, tak také přísun potřebného finančního kapitálu. Ochranou a obnovou památek moderní architektury se v současné době zabývá několik institucí. Kromě Národního památkového ústavu, který se zabývá komplexní ochranou všech památek, vznikají také specializované ústavy, zaměřené právě na ochranu památek moderní architektury. V podstatě až v posledních několika letech jsou tedy důsledně zkoumány a metodicky zpracovávány specifické postupy oprav a rekonstrukcí moderních památek. 4.1.3 Studijní a dokumentační centrum Vila Tugendhat Studijní a dokumentační centrum působí od 1. ledna 2005 přímo ve vile Tugendhat. Vedoucím tohoto centra je umělecká historička, paní PhDr. Dagmar Černoušková. Studijní a dokumentační centrum se specializuje především na shromažďování informací o vile Tugendhat: o stavbě samotné, jejím architektovi a stavebnících, ale také osudech domu a o veškerých událostech s touto stavbou souvisejících. Kromě studia vily samotné se Studijní centrum zaměřuje také na zkoumání brněnské architektury od 19. století až po současnost a jejích historických souvislostí. V této oblasti 49 Internetové stránky vily Tugendhat, dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/obnova-a-rekonstrukce.html, cit. 13. 4. 2013 50 Z celkových 44 600 nemovitých kuturních památek je využíváno pouhých 0,6%. Údaj pochází z roku 2008, PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E., Lokální a regionální kultura v České republice, ASPI, Praha, 2008, str. 141. 51 PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E., Lokální a regionální kultura v České republice, ASPI, Praha, 2008, str. 140. 28

vyvíjí Studijní centrum samostatnou vědeckovýzkumnou, badatelskou a publikační činnost a úzce spolupracuje s pracovištěm dějin architektury a urbanismu Muzea města Brna nebo se Studijním a dokumentačním centrem Adolfa Loose v pražské Müllerově vile. Součástí tohoto Studijního centra je také knihovna, kde je k dispozici domácí i zahraniční literatura vztahující se k vile Tugendhat, brněnské architektuře od 19. století po současnosti a k moderní architektuře na území České republiky obecně. 52 4.1.4 Centrum obnovy památek moderní architektury 20. století V současné době se také připravuje projekt vzniku Centra obnovy památek moderní architektury (COPA), jehož zřizovatelem bude Národní památkový ústav. Toto centrum zahájí svou činnost 1. 1. 2014 a bude situováno do brněnské vily Stiassni. V současné době probíhá v areálu zrekonstruované vily výstavba nové budovy, která bude sloužit pro pořádání seminářů, konferencí a workshopů. Celý tento komplex bude pak využíván jako badatelské a dokumentační středisko pro oblast moderní architektury, zaměřené na činnost spojenou s její památkovou obnovou. Dále zde bude metodické centrum, poskytující zázemí pro studijní, badatelské a edukační aktivity a konzultační centrum pro odbornou i laickou veřejnost se zájmem o obnovu moderní architektury 53. Partnerem tohoto projektu je Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně. Obrázek 20: Vila Stiassni, arch. Ernst Wiesner, 1927-1929 Zdroj: http://www.copabrno.cz/pro-navstevniky/galeri/ Tento projekt je realizován díky finanční pomoci Evropské unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého mu byla přidělena dotace ve výši téměř sto osmdesát milionů korun. V současné době se realizační tým Centra uchází také o dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která by umožnila vytvoření odborně organizované sítě partnerů se zájmem o problematiku architektury 20. století v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, státní správy, podnikatelské sféry, profesních sdružení, neziskového sektoru inovativní a kreativní formou pomocí stáží, studijních cest, konferencí, seminářů, workshopů, výstav a interaktivního webu. 54 52 Internetové stránky vily Tugendhat, dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/sdc.html, cit. 13. 4. 2013 53 Internetové stránky COPA, dostupné z: http://www.copabrno.cz/pro-navstevniky/centrum-obnovypamatek-architektury-20-stoleti-copa/, cit. 13. 4. 2013 54 Tamtéž 29