B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E Martina Bělohlavová 2009

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd Platební karty historie, současnost, budoucnost Autor bakalářské práce: Martina Bělohlavová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Libor Votava Rok obhajoby: 2009

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Platební karty historie, současnost, budoucnost jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a internetové zdroje uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Jindřichově Hradci dne podpis studenta

Anotace Platební karty historie, současnost, budoucnost Bakalářská práce je zaměřena na celkový vývoj platebních karet od historie přes současný stav a nastiňuje, kam bude směřovat trh s kartami v budoucích letech. Dílo poskytuje ucelený přehled od počátku využívání karet v zahraničí i České republice, zahrnuje jednotlivé druhy, rizika spojená s jejich použitím, bezpečnost a shrnuje výhody a nevýhody využití platebních karet. 2009

Poděkování: Děkuji všem, kteří mi při psaní této práce pomáhali a konzultovali. Zvláštní poděkování patří vedoucímu práce panu Ing. Liboru Votavovi za jeho cenné rady a připomínky, dále pak panu Ing. Romanu Kotlánovi ze Sdružení pro bankovní karty v České republice za jeho odpovědi a čas, který mi i při své vytíženosti věnoval.

Umění hospodařit s penězi předpokládá nějaké peníze mít 1. 1 Kurt Götz

Obsah : Úvod...1 1 Historie platebních karet...3 1.1 Zahraničí...3 1.1.1 Věrnostní platební karty...3 1.1.2 Diners Club...4 1.1.3 Kreditní karta - BankAmericard...5 1.1.4 Vzestup bankovních karet...5 1.1.5 Evropské začátky...6 1.2 Důležitá data ve vývoji platebních karet v zahraničí...7 1.3 Česká republika...8 1.4 Důležitá data ve vývoji platebních karet v ČR...9 2 Technologie...10 2.1 Výroba platebních karet...10 2.2 Současná technologie výroby karet...10 2.2.1 Karta s magnetickým proužkem...10 2.2.2 Karta s čipem...11 2.2.3 Hybridní karta...12 2.2.4 Virtuální karta...12 2.2.5 Karta s laserovým záznamem...12 3 Obslužná zařízení...13 3.1 Mechanický snímač...13 3.2 Platební terminál...13 3.3 Peněžní automat...15 4 Náležitosti platebních karet...18 4.1 Líc...18 4.2 Rub...20 5 Druhy platebních karet...22 5.1 Dle způsobu zúčtování transakcí...22 5.1.1 Debetní karta...22 5.1.2 Kreditní karta...22 5.1.3 Charge karta...23 5.2 Dle záznamu dat...23 5.2.1 Karta embosovaná...23 5.2.2 Karta elektronická...23

5.3 Dle použitelnosti...24 5.3.1 Tuzemské...24 5.3.2 Mezinárodní...24 5.4 Dle karet asociace...24 5.4.1 Visa International Service Association VISA...24 5.4.2 MasterCard Worldwide MC...25 5.4.3 American Express - AmEx...25 5.4.4 Japan Credit Bureau JCB...26 5.4.5 Diners Club International - DC...26 5.5 Dle druhu subjektu...27 5.5.1 Osobní...27 5.5.2 Firemní...27 5.6 Vydané karty dle jednotlivých druhů...27 5.7 Další druhy...29 5.7.1 Prestižní karty...29 5.7.2 Gold card...29 5.7.3 Platinum Card...29 5.7.4 Ultimate Card...30 5.7.5 Předplatní karta...30 5.7.6 Zákaznická karta...31 5.7.7 Klubová karta...31 5.7.8 Affinitní karta...31 5.8 Elektronické peněženky...32 5.9 Porovnání karet...32 6 Použití platebních karet...37 6.1 Platba v obchodě...37 6.2 Postup u mechanického snímače...37 6.3 Postup při placení s platebním terminálem...37 6.4 Výběr z bankomatu...37 6.5 Používání platební karty v zahraničí...38 6.6 Platba kartou přes internet...38 6.6.1 Paysec...38 7 Bezpečnost platebních karet...39 7.1 PIN kód...39 7.2 Druhy rizik...39 7.2.1 Zneužití karty cizí osobou...39

7.2.2 Zneužití nedoručené karty...40 7.2.3 Padělky karet...40 7.2.5 Podvodná žádost o kartu...40 7.3 Základní ochranné prvky platebních a identifikačních karet...40 7.3.1 Hologram...41 7.3.2 Podpisové proužky...41 7.3.3 Čipová karta...41 7.4 Kryptografie...42 7.5 Biometrika...43 7.6 Blokace a stopilace...43 7.7 Bezpečnost karet ve světě a v ČR...44 8 Současný stav spojený s platebními kartami...46 8.1 Dopad finanční krize na platební karty v ČR...46 8.2 Sdružení pro bankovní karty ČR...46 9 Další vývoj platebních karet...48 9.1 Bezkontaktní placení...48 9.2 Systém Mobipay...49 9.3 Digitální televize...49 9.4 Výhody versus nevýhody platebních karet...50 10 Průzkum...52 11 Závěr...53 Literatura...55 Seznam grafů, obrázků, tabulek...58 Přílohy...59

Úvod Když jsem se minulý rok rozhodovala, jaké téma zpracuji na bakalářskou práci, byl to pro mne úkol zcela jednoduchý. Dílo zaměřím na peněžní prostředky. Můj výběr se odvíjel od skutečnosti, že jsem v minulosti sepsala mnoho semestrálních prací na téma peníze, hotovostní a bezhotovostní platební styk a také to, že peníze patří k důležitým prvkům naší společnosti, bez nichž je život téměř nepředstavitelný. Pojetí peněz vytváří široký okruh, a proto jsem se zaměřila na užší oblast s orientací na bezhotovostní platební styk konkrétně na peněžní prostředky ve formě platebních karet, nástrojů platebního styku, na základě kterých banky a jiné instituce provádějí platební operace. V současné době dochází k rozšiřování osobních i úvěrových účtů a platební karta se stává instrumentem, bez něhož si mnoho lidí nedokáže představit svůj dosavadní život. Platební karta nenabízí jen výběr hotovosti v bankomatech, na pobočkách bank, platbu za zboží či služby v obchodech, ale také praktické a bezpečné využití. Společnost je informována o faktech, že platební karta vydaná bankou umožňuje držiteli karty přístup k finančním prostředkům, že s její pomocí je možno učinit výběr hotovosti z bankomatu, platit za zboží či služby v obchodě, ale na otázku, kdy vznikla poprvé platební karta, s jakými druhy a typy platebních karet se můžeme setkat, jak se zhotovují platební karty, co dělat při ztrátě platební karty apod., by mi mnoho držitelů karty neodpovědělo. Má bakalářská práce zahrnuje 9 kapitol. V první části své práce se zaměřuji na historii platebních karet v zahraničí a dále o prvních platebních kartách na našem území. Další kapitoly věnuji technologii, obslužným zařízením, bezpečnosti, druhům a použitím platebních karet při platbě v obchodě, na internetu, výběru z bankomatu apod. Do 3. kapitoly zařazuji informace o poplatcích, které musí obchodník odvádět bance za pronajmutí platebního terminálu. Do práce uvádím i poznatek ve využití karet studeny VŠE Fakulty managementu a informace o stavu platebních karet v České republice na základě údajů poskytnutých ing. Romanem Kotlánem. Závěr své práce je vyčleňuji pro budoucí vývoj těchto platebních instrumentů a dopady, které mohou být spojeny s finanční krizí. Celá práce obsahuje obrázky, grafy, tabulky, tak aby každému čtenáři vytvořila představu o současném stavu platebních karet, především na našem území. Určité problematiky vystihuji na konkrétních příkladech České spořitelny, u níž vlastním - 1 -

studentský účet s debetní kartou VISA Electron. U názvu odstavců, v hranatých závorkách, uvádím odkaz na použitou literaturu. Seznam literatury přikládám na závěr díla. Cílem bakalářské práce je zachytit vývoj platebních karet od počátku svého vzniku až do současnosti s náhledem do budoucna. Podat určitý přehled o karetní situaci nejen v České republice, ale i v zahraničí. Dále podat čtenáři srozumitelným způsobem informace a praktické rady, jak kartu použít. - 2 -

1 Historie platebních karet [2] 1.1 Zahraničí Vznik platebních karet je svázán s mnoha novými vynálezy, které podpořily americké státy. V 19. století se rychle rozvíjel obchod a mnoho lidí se přemisťovalo na západ amerického kontinentu, což přispělo k rostoucí poptávce po osobní i nákladní přepravě a doručování kurýrních zásilek. Tyto okolnosti podpořily vynález telegrafu a cestovních šeků. Přibližnou podobu platebních karet měly v 50. letech 20. století kovové úvěrové mince tzv. Metal Charge Coins nebo Shopers Plate. Karty byly určeny pouze stálým zákazníkům, kteří se při platbě identifikovali znakem svého obchodu a útrata se připisovala na úvěrový účet vedený pod jejich číslem. 1.1.1 Věrnostní platební karty V roce 1914 vydává americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company první dostupnou platební kartu vyrobenou z plechu. Karta se podobala vojenským identifikačním štítkům (viz obrázek č. 1). Společnost je poskytovala pouze vybraným zákazníkům, kteří mohli telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček. Na konci měsíce přišlo vyúčtování provedených telefonátů a poslaných telegramů, které byly klientem hrazeny na za základě faktur. Důvod společnosti k vytvoření tzv. Identifacation Card byl ten, že zákazníci častěji využívali služeb Western Union, snaha udržet si bonitní zákazníky a zvýšení tržeb. Proto tyto karty byly označovány jako věrnostní platební karty. Růst konkurence v roce 1915 přiměl americký obchodní řetězec Sears Roebuck k nabídce prodeje na splátky tzv. Charge-it (připište mi to na účet) určený jen pro své stále zákazníky. Tímto systémem se nechala inspirovat také společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil), která v roce 1924 nabídla svou první věrnostní kreditní kartu - Courtesy Card. Karta sloužila k bezhotovostnímu placení pohonných hmot, náhradních dílů a její platnost trvala obvykle 3 měsíce. Courtesy Card umožnila rozšířit další systém s názvem Buy now, pay later. Tento systém později používala i další polovina sítí čerpacích stanic např. Mobil a Shell. V roce 1929 nastala krize amerického hospodářství, která spolu s druhou světovou válkou zastavily rozvoj kreditních karet. Po překonání krize začala americká společnost více - 3 -

cestovat, což znamenal počátek k vydání tzv. Travel Card určené pro obchodní cestující a bohaté turisty. Nevýhoda věrnostních plateb spočívala v jejich použití, které bylo omezeno jen na obchodní firmy, které kartu vydávaly. Obrázek 1: Předchůdce platebních karet Zdroj: www.penize.cz 1.1.2 Diners Club [2, 22] Důležitým datem ve světě platebních karet připadá na 28. leden 1950, kdy vznikla první univerzálně použitelná platební karta (viz obrázek č. 2). V roce 1914 uspořádal pan Frank McNamara obchodní večeři pro své klienty v newyorské restauraci. Před večeří si vyměnil sako a když vrchní po večeři přinesl účet, McNamara začal hledat peněženku a zjistil, že ji nechal v druhém saku. Nepříjemná situace ho vedla k otázce, proč by měli být lidé omezeni hotovostí, kterou mají zrovna u sebe? Spojení této náhody s vrozenou podnikavostí pak vedlo k myšlence založit klub nazvaný příznačně Diners Club [2, s. 40]. Členům, kteří měli s klubem uzavřenou smlouvu byla vydána úvěrová karta. Klub ručil za závazky svých klientů, proplácel jim předložené účty a zasílal jim výpis provedených transakcí, které měly být uhrazeny do data splatnosti. Vznikla tzv. Charge Card akceptovatelná i v zahraničních státech. Zpočátku kartu vlastnilo pouhých 200 klientů a díky dobré reklamní kampani vzrostl o 2 roky později počet držitelů Charge karty až na 10 000. Dodnes patří tyto karty mezi špičku kartových produktů sloužící nejen pro náročnou soukromou klientelu, ale i institucím ze státní i soukromé sféry. - 4 -

Obrázek 2 : První platební karta Zdroj: www.penize.cz 1.1.3 Kreditní karta - BankAmericard V roce 1951 společnost The Franklin National Bank (dnešní European American Bank) uvedla na trh první kreditní kartu s uvedeným jménem držitele a výší úvěrového limitu. Oblíbenost karty mezi klienty spočívala v pohodlnosti a možností krátkodobého bezúročného úvěru. K zdokonalení úvěrového obchodu provedla americká banka Bank of America analýzu programů kreditních karet společnosti Mobil Oil a v roce 1956 představila novou kreditní kartu BankAmericard. Karta vyrobená z plastu zajistila vyšší odolnost, ochranu proti padělání a usnadnění přístupu placení pomocí snímače. Koncem roku 1966 vyvinula Bank of America franšízový systém a prostřednictvím dceřiné společnosti Bank Americard Service Corporation uzavřela smlouvu s osmi bankami. Dceřinné společnosti získaly v každém státě americké unie licenci s jednou hlavní bankou, která zajišťovala uzavření smluv s dalšími místními bankami. Karty nesly název systému BankAmericard a pronikly i do oblastí, kde Bank of America neměla své pobočky [2, s. 50]. Přidružené banky požadovaly větší nezávislost na Bank of America. Tento tlak vyústil k vytvoření 2 samostatných nezávislých organizacích - National Bank Americard Corporation (NABANCO) pro Spojené státy a v roce 1974 IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa. Později byly tyto názvy přejmenovány na VISA USA a VISA International. 1.1.4 Vzestup bankovních karet Chyby v kartových systémech na počátku 60. let přinesly velké ztráty a zneužívání platebních karet. Ke ztížení situace přispěl také americký zákon, který znemožňoval bankovním institucím působit mimo hranice svého sídelního státu. Vznikly proto společné - 5 -

systémy s více bankami. Ve spojených státech se zrodily 3 bankovní skupiny - Midwest Bank Card Association (sdružení 4 chicagských bank), Eastern States Bankcard Association (3 NY banky) a California Bankcard Association (banky Wells Fargo, United California). Soubor bank se později spojil do dnešní asociace MasterCard s projektem karty Master Charge. První úspěšná asociace Interbank Card Association (ICA) vznikla 16.8.1966, jejímž hlavním iniciátorem byla Marine Midland Bank. Úkolem této asociace bylo zabezpečit mezibankovní ověřování, clearing a zúčtování transakcí. Karta nesla název Intercard a byla označena symbolem i. Členem této asociace se stává i mexická Banco Nacional de Mexico, evropská asociace Eurocard Int. a japonské banky. Za zmínku stojí také známá americká cestovní společnost American Express, která sehrála významnou roli v 2.polovině 19.století při rozvoji dopravy, poštovních a finančních služeb ve Spojených státech amerických. Pro náročné turisty a velké obchodní společnosti rozšířila svou nabídku o The Executive Credit Card, později přejmenovanou na zlatou kartu Gold Card. 1.1.5 Evropské začátky V roce 1965 vydala National Provincial Bank ve Velké Británii první plastovou identifikační kartu v Evropě. V roce 1966 koupila licenci od BankAmericard banka mimo území Spojených států - Barclays Bank s kartou Barclaycard. Svou nabídku obohatila o záruční šekové knížky doplněné eurošekem. V roce 1977 se stává největším vydavatelem karet VISA mimo Spojené státy a toto prvenství drží až dodnes. O 10 let se Barclays Bank stává členem asociace MasterCard. Ve Francii v roce 1967 vydala Societé Marseillase de Crédit děrné štítky k výběrům hotovosti z prvních bankomatů. Další společnosti ve Francii byly Eurocard France a mezibankovní skupina Carte Bleue. Bankovní skupina Wallenberg ze Švédska, založila společnost Eurocard. Toto spojení vzniká na základě konkurujících si karet Riksort a British Hotel and Restaurant Association. Stala se holdingovou společnosti Eurocard International sídlícím v Bruselu a uzavřela strategické partnerství s americkou asociací Master Charge (dnes MasterCard). Vzor kreditní karty American Express si převzala v roce 1961 jedna z vedoucích japonských bank té doby společnost Japan Credit Bureau (JCB). V roce 1968 se JCB spojila s další japonskou kartovou společností Osaka Credit Bureau (OCB). V 80. letech docházelo k velké zahraniční expanzi JCB. Tato expanze způsobila nárůst v cestování turistů i obchodníků do zahraničí, čímž vzrostla hospodářská síla Japonska. - 6 -

1.2 Důležitá data ve vývoji platebních karet v zahraničí [23] 1870 V USA se rozmohl nový druh platby. Obchodníci poskytují zákazníkům úvěry skrze úvěrové známky. 1891 Společnost American Express vydala cestovní šeky. 1914 Americká telegrafní společnost Western Union vydala první platební kartu. 1936 Proniknutí karet do letecké dopravy. 1950 Diners Club vydal svou první kartu platnou pouze v restauracích. 1951 Franklin National Bank of New York poskytla první bankovní kreditní kartu. 1952 První kreditní karta v Evropě. 1958 Bank of America vydala kreditní kartu BankAmericard a pokládá základy společnosti VISA International 1964 V Japonsku vznikl systém platebních karet Japan Credit Bureau. 1966 V Kalifornii se sešli konkurenti Bank of America a založili California Bank Card Association. Na scéně objevila Master Charge, jednička mezi kreditními kartami USA. 1970 V USA vznikla National BankAmericard Inc., později název VISA. 1974 - Francouz Roland Moreno si nechal patentovat čipovou kartu. 1981 - MasterCard zavedl první bankovní Gold Card. 1983 Asociace MasterCard zavedla novou ochranu proti padělání karet - hologram. 1984 American Express vybraným klientům nabídla Platinum Card. 1988 Francouzské banky zavedly čipové karty. 1991 Eurocard a MasterCard společně zavedly první globální debetní kartu na světě pod názvem Maestro. 1994 EUROPAY představila první tzv. více než platinovou kartu, která nesla název Signia. 1996 EUROPAY, MasterCard a VISA vydaly mezinárodní standard pro bankovní čipové karty EMV. 1997 Čipové karty mezinárodního standardu EMV se rozšířily v Británii. Jako první v kontinentální Evropě je vydala Slovenská spořitelna. 2002 MasterCard otestovala bezkontaktní čipovou kartu PayPass. 2003 MasterCard i VISA experimentovaly s novými tvary karet. 2005 Dva nejdůležitější hráči na poli karet MasterCard a VISA, se shodli na standardu pro bezkontaktní čipové karty. - 7 -

1.3 Česká republika [2, 30] Akceptace platebních karet v České republice (dříve v Československu) byla povolena již dlouho před vydáním první platební karta u nás. První transakce proběhla 24.10.1968 a to kartou společnosti Diners Club za služby provedené v pražské pobočce Čedok. Jiné karty se na našem území nevyskytovaly. První kreditní kartu vydala Živnostenská banka. Roku 1988 začala ke svému tuzexovému účtu poskytovat první dispoziční kartu na českém trhu. V roce 1991 nabídla svou první VISA kartu u nás (viz obrázek č. 3). K podpoře vzniku bankovních karet přispěla spolu s Živnostenskou bankou také Česká spořitelna. Ta v Praze poskytla první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech a o rok později první mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA. Nabídku mezinárodních karet EuroCard/MasterCard rozšířila v roce 1992 Komerční banka. Banky zpočátku vývoj platebních karet podceňovaly kvůli vysokým nákladům 2 a nedůvěře obchodníkům, kteří preferovali spíše placení v hotovosti. České zastoupení Diners Clubu nabídlo svým klientům v roce 1998 první charge kartu a kreditní kartu u nás, kterou pro své bonitní zákazníky připravila Česká spořitelna. Kreditní karty zaznamenaly růst až v květnu 2000, kdy na trh vstoupila Bank Austria Creditanstalt (dnes HVB Bank) s kreditní kartou Maxim. Nejvyšší nárůst zaznamenaly kreditní a charge karty v České republice v roce 2001 a 2002. V posledních letech se karty v České republice rozmáhají a jsou přijímány ve většině obchodů či restaurací. Jedná se o obvyklý platební prostředek sloužící k výběru hotovosti a k nákupu zboží či služeb. Obrázek 3: První platební karta na našem území Zdroj: www.penize.cz 2 instalace nového bankomatu stála zhruba 1,5 milionu korun - 8 -

1.4 Důležitá data ve vývoji platebních karet v ČR [30] 1988 První plastová karta v České socialistické federativní republice. Živnostenská banka, vydává dispoziční kartu k Tuzexovým účtům, vedených v "bonech". 1989 Česká státní spořitelna a Slovenská štátná sporitelna vydaly spořitelní kartu k výběru z bankomatu. 1989 První domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech dala do oběhu Česká státní spořitelna v Praze. 1990 První mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA nabídla Živnostenská banka 1991 První mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard poskytla Komerční banka. 1991 Ustaveno Mezibankovní sdružení pro platební karty, předchůdce Sdružení pro bankovní karty (SBK) 1992 Zaváděny první bankomaty napojené na mezinárodní síť Eurocard/MasterCard a VISA/Plus. 1992 První autorizační terminál od Živnostenské banky, Česká státní spořitelna otevřela síť 7 ks bankomatů. 1993 První platební terminály - Komerční banka. 1994 Česká spořitelna vstupuje do SBK; ČSOB a Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními" bankami. 1995 První VISA GOLD karta v ČR vydaná Živnostenskou bankou, a.s. 1998 Česká spořitelna zapojila své bankomaty do sítě Europay/MasterCard a začala vydávat karty Maestro. 1998 Založení společnosti Diners Club Czech, s.r.o. 2000 První VISA PLATINUM karta v ČR - Živnostenská banka. - 9 -

2 Technologie [2, 6] 2.1 Výroba platebních karet Před zhotovením karty je důležité rozhodnutí banky o vzhledu. Bankovní asociace svými předpisy specifikují požadavky, které musí být na kartě použity. Specifikem mohou být ochranné prvky na kartě, umístění loga, určení barvy apod. Grafik dle návrhu bank zhotoví design karty, který je odeslán výrobci. Tiskárna zkontroluje, zda zvolený návrh odpovídá předpisům bankovní asociace a poté vyrobí vzorek karty. Vzorek musí odsouhlasit nejen banka, ale také bezpečnostní oddělení dané asociace. Poté může dojít k tisku karty, jež probíhá v sedmi krocích: Příprava tisku Výroba jednotlivých vrstev Umístění hologramu Magnetický a podpisový proužek Umístění mikročipu Laminace karty Vyražení jednotlivých karet Karty jsou po vyrobení dodány bance. Před vystavením karty zákazníkovi musí dojít k tzv. personalizaci 3. 2.2 Současná technologie výroby karet 2.2.1 Karta s magnetickým proužkem Použitá technologie ve formě magnetického proužku přispěla k zjednodušení a zrychlení výběru z peněžního automatu a placení kartou. Magnetické proužky se poprvé objevily v 60. letech, kdy společnost London Transit Autority poskytla tyto platební karty pro londýnské metro. Výhoda karet s magnetickým proužkem je založená na jednoduchém principu a nízkých nákladech na výrobu. Nevýhodou malá kapacita magnetického proužku a nedostatečná ochrana proti zneužití. 3 identifikace držitele karty (jméno, příjmení, číslo karty, platnost karty..), údaje jsou zaznamenány do magnetického proužku popř. čipu - 10 -

Data zapsána na proužku jsou shodná s lícem platební karty. Proužek se skládá ze tří stop sloužících k přesnému určení dat a specifickému účelu použití. V bankovnictví se nejvíce využívá druhá stopa. Informace zobrazené na magnetickém proužku jsou uvedeny na obrázku č. 4. Obrázek 4: Údaje na magnetickém proužku Zdroj: [6] Krištof Pavel: Elektronické platební prostředky v České republice, s.38. 2.2.2 Karta s čipem Karty s magnetickým proužkem jsou v dnešní době ve velkém rozsahu nahrazovány technologií čipovou. K nezbytnému prvku karty s čipem patří mikroprocesor, který se nachází na přední části karty. Úkol mikroprocesoru spočívá v uchování velkého množství dat. Čipové karty můžeme dle standardu označit jako EMV karty, což označuje standart vytvořený konsorciem Eurocard - Mastercard - VISA. Čipy se mohou dále kromě uchování dat používat i jako paměťové karty - telefonní karta. První telefonní karty byly zavedeny v 70. letech ve Francii k omezení krádeže mincí z telefonních automatů. Karty s čipem slouží i jako logická karta (uživatel použije PIN kód) či mikroprocesorová karta (po identifikaci držitelem můžeme karty programovat či měnit vložená data). O rozšíření čipových karet v České republice se zasloužila Komerční banka. Po ní následovaly bankovní instituce ČSOB, Česká spořitelna a další. Výhoda karet s čipem spočívá v ochraně uložených informací, zvýšení bezpečnosti proti padělání, zrychlení obsluhy terminálů a vysoká paměť oproti kartám s magnetickým proužkem apod. - 11 -

2.2.3 Hybridní karta Tento druh karty obsahuje nejen čipový, ale i magnetický záznam. Hybridní karty přinášejí výhody jak karet s magnetickým proužkem, tak karet s čipem. V České republice se tyto karty používají nejvíce a lze jimi platit na všech obchodním místech. 2.2.4 Virtuální karta Virtuální karta není typická plastická karta, ale je charakterizována svou elektronickou podobou. Často vykazuje formu speciálního 16-ti místného čísla či papírového vzhledu bez tzv. embosu. Ke kartě je vydána pouze platnost a CVC kód sloužící ke kontrole údajů. Soubor dat uložených na kartě umožňuje nákupu přes internet, pro telefonické objednávky apod. Platba virtuální kartou je preferována především pro svojí vysokou bezpečnost v rámci e-commerce transakcí, tedy k nákupu přes internet. Virtuální karty se nepoužívají k výběru hotovosti z bankomatu ani při klasickém placení za výrobky a služby. Příkladem virtuální karty je karta e-card od Komerční banky. 2.2.5 Karta s laserovým záznamem Záznam laserových karet je vypalován do podkladové vrstvy laserovou technologií s podobným principem jako u kompaktních disků. V bankovnictví se tento způsob záznamu příliš nepreferuje. Aby v posledních letech nedocházelo ke ztrátě dat, karta obsahuje také čip chránící proti zneužití. Laserový karty mají často podobu identifikačních karet. Karta s laserovým záznamem se vyznačuje vysokou kapacitou záznamu, ale data z karty lze jednoduše zkopírovat. - 12 -

3 Obslužná zařízení [1, 6] 3.1 Mechanický snímač 4 Princip mechanického snímače je založen na přítlačných válečcích, které přitisknou reliéfní písmo karty identifikačního štítku obchodníka na účtenku. Přítlačné válečky jsou umístěny v rukojeti a mají obvykle seřiditelný přítlak [2, s. 22]. K výhodám validátoru patří jednoduchost a rychlost. Odstraňuje se ruční vypisování údajů a zamezuje se chybám, které mohou nastat při opisování. Jako doklad o předložení karty slouží otisk a také podpis klienta. K úhradě závazků platební kartou slouží prodejní doklad vydáván ve třech vyhotoveních. Jednu kopii získává držitel, další si ponechá obchodník a poslední se odesílá bance k proplacení. Mechanický snímač je uveden na obrázku č. 5. Obrázek 5: Mechanický snímač Zdroj: www.shipnfast.com 3.2 Platební terminál Zvýšení počtu vydávaných karet, nárůst papírových dokladů, vyplňování a zasílání bance patřilo k náročným časovým operacím, proto došlo v 80. letech k rozšíření platebních terminálů. U prvních validátorů bylo třeba zadat číslo karty a částku platby na klávesnici, následná autorizace proběhla vytočením telefonního čísla příslušného centra platebního systému. Další generace imprinterů pracovala v tzv. režimu off-line. Kontrola platební transakce probíhala prostřednictvím záznamu finančního limitu, druhu použití a časové platnosti na magnetickém proužku karty a seznamu zakázaných a zablokovaných karet uloženém v platebním terminálu [2, s. 92]. Přenos dat se uskutečňoval pomocí disket, 4 jiný název imprinter či validátor - 13 -

telefonních a datových linek a to jednou či vícekrát týdně. Novou funkci získaly terminály v 80. letech, kdy začaly pracovat v režimu on-line. Transakce v tomto režimu probíhá v reálném čase 5 v autorizační centrále kartového systému. Vzhled validátoru je zobrazen na obrázku č. 6. Mezi hlavní výhody platebních terminálů patří akceptace elektronických, embosovaných a čipových karet, snížení objemu hotovosti na obchodním místě, bezproblémové placení pro zahraniční zákazníky, zkrácení doby připsání peněžních prostředků na firemní účet a elektronický výpis o provedených transakcích již v den zúčtování. Obrázek 6: Platební terminál Zdroj: www.bull.cz Obchodník si může platební terminál v České republice obstarat třemi způsoby [6]: Pronajmutím od servisní firmy Servisní firmě odvádí za pronájem pěvně stanovenou částku a banka si vybírá za zúčtování transakcí poplatek. Tento poplatek stanovuje procentem z celkového počtu transakcí platební kartou. Čím se tržby zvyšují, tím klesá poplatek. Pokud platí klient kartou, dostává obchodník částku sraženou o procentní sazbu. Pronajmutí platebního terminálu od servisní firmy je přínosem pro obchodníky, jelikož nemusí kontrolovat částku tržeb. Požádáním banky Banky poskytují imprintery pouze vybraným zájemcům. Bezplatný pronájem nabízí např. Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank (sloučení HVB Bank+ Živnostenská banka), E-banka. Pokud si zařídí obchodník platební terminál u České spořitelny má nárok na vyškolení personálu, záruční či pozáruční servis, pravidelné zasílání přehledů o transakcích 5 přímé spojení a přenos dat v době transakce - 14 -

apod. Za tyto služby si Česká spořitelna účtuje individuální poplatek z transakcí provedených platebním terminálem. Elektronické terminály umožňují přijímat platební karty předních asociací, ke kterým patří VISA, MasterCard, DinersClub, American Express či JCB. Koupě terminálu na vlastní náklady Možnost zakoupení terminálu na vlastní náklady je určena především pro velké obchodníky, jelikož se nejedná o finančně levnou záležitost. Pokud si obchodník pořídí platební terminál u bankovní instituce, je nezbytné bance doložit doklady o ročním obratu a počtu prodejů. Na základě těchto údajů se vypočítá průměrná výše tržby za jeden prodej. Dále musí obchodník vědět, kolik procent zákazníků používá k platbě kartu. Doklady doložené bance slouží ke stanovení kódu kategorie MCC, jenž se dělí do několika podskupin s vyměřeným poplatkem. Taxa připadá bance a jeho stanovení určuje procentní sazba z objemu prodeje uskutečněného kartou. Čím vyšších tržeb obchodník dosáhl, tím nižší platí poplatek. Na základě těchto údajů se vypočítá průměrná výše tržby za jeden prodej. Poplatky se v ČR pohybují kolem 2% (2 2,5%), při rizikových výnosech může být poplatek zvýšen až na 4%, při nízkých tržbách může klesnout i na 1,5%. Výši poplatku si banky často stanovují takovou, aby pokryly náklady stanovené s platebním terminálem a uskutečněnými transakcemi. Příklad : Odběratel (zákazník) zaplatí kartou částku 2 000 Kč, při běžném poplatku 2% si zúčtovací banka z celkové částky odečte 40 Kč a dodavateli (obchodníkovi) připadne částka 1 960 Kč. 3.3 Peněžní automat6 [3, 7, 30] Bankomat patří mezi sto nejvýznamnějších vynálezů 20. století. Velkou roli sehrál ve vývoji výpočetní techniky v posledním čtvrt století. Za vynálezce je považován skot John Shepard Baron. První generace bankomatů neměla zavedenou obrazovku a k jejich identifikaci sloužily tzv. děrné štítky. Bezpečnost děrných štítků nebyla příliš vysoká, proto v roce 1969 Chemical Bank v New Yorku zavedla první bankomat pracující v off-line režimu. Tyto ATM sloužily pouze zákazníkům, kteří měli veden účet u dané pobočky. Transakce probíhala na základě údajů v magnetickém proužku. 6 jiný název = bankomat, ATM - Automated Teller Machine - 15 -

Proti zamezení podvodů konaných prostřednictvím off-line bankomatů se zavedly v 70. letech on-line peněžní automaty využívané dodnes. Každá transakce prováděná s platební kartou je ověřena během cca 12 sekund. Autorizační systém ověřuje platnost karty, PIN, krytí transakce finančním limitem a zůstatkem účtu klienta [3, s. 25]. Za zmínku stojí společnost Diebold z USA, která uvedla poprvé v roce 1972 bankomat s obrazovkou znázorněný na obrázku č. 7. Poté následovaly třetí generace a čtvrté generace. Ty využívaly výhody osobních počítačů a dnes můžeme mluvit o paté generaci peněžních automatů, které používají internetové technologie či systémy řízení CRM. Mezi největší výrobce peněžních automatů patří společnost NCR, Wincor a Diebolt. Obrázek 7: Peněžní automat Zdroj: www.csas.cz V České republice se peněžní automaty používají již 20 let. Rozvoj bankomatů podpořila Česká státní spořitelna. Instalace on-line bankomatů nastala po roce 1989 v Praze Můstku, který byl propojen s mezinárodní sítí. V dnešní době je v ČR nainstalováno 3 500 bankomatů. Nejrozsáhlejší sítí bankomatů v ČR disponuje Česká spořitelna. Počet nainstalovaných bankomatů ve světě stále stoupá. Např. ve Velké Británii je v dnešní době nainstalováno přibližně 60 000 bankomatů. Graf č. 1 zobrazuje odhad počtu bankomatů do dalších let. Úsudek vychází z průzkumu společnosti Retail Banking Research (RBR). Do 5 let by mělo být nainstalováno téměř 2,5 milionů ATM. - 16 -

Graf 1: Odhad počtu bankomatů Zdroj: www.cardmag.cz Tabulka č. 1 uvádí situaci v počtu bankomatů a uskutečněných transakcí na českém trhu v roce 2008. Tabulka 1: Výběry z bankomatu za rok 2008 VÝBĚRY Z ATM MC MC Elec. Maestro VISA Electron AmEx DC JCB Ostatní CELKEM Počet instalovaných ATM Počet transakcí v ATM Objem transakcí v ATM (v tis. Kč) 3 534 3 534 3 534 3 533 3 533 1 836 3 349 2 516 1 902 3 534 41 351 105 165 349 918 20 609 14 232 881 50 192 616 54 711 312 129 135 88 102 2 050 301 162 688 149 52 033 49 951 657 186 550 789 202 193 542 1 083 828 175 394 4 283 918 609 466 254 Zdroj: www.bankovnikarty.cz Počty vykonaných výběrů z bankomatů v České republice za rok 2008 dosáhly čísla 162 688 149. Oproti minulému roku, kdy dosáhl počet transakcí čísla 152 097 961 se jedná o více jak deseti milionový nárůst. Dle dostupných statistik ze Sdružení pro bankovní karty v ČR zaznamenal objem výběrů v porovnání s rokem 2007 (554 989 857) navýšení o 9,82 %. Tyto výsledky dokazují, že ATM sehrávají důležitou roli ve světě platebních karet. - 17 -

4 Náležitosti platebních karet [2] K výrobě platebních karet slouží prvek PVC, který zajišťuje elasticitu, odolnost vůči chemickým vlivům, rozmačkání, zkroucení a vůči teplotním výkyvům. Standardní rozměry karty jsou stanoveny na 85,595 mm x 53,93 mm x 0,76 mm a to mezinárodní normou ISO 3554. V dnešní době existují i karty, které normu nesplňují už jen velikostí či tvarem. Na obrázku č. 8 jsem uvedla základní náležitosti karty České spořitelny asociace VISA. Obrázek 8: Líc karty Název a logo bankovní instituce Číslo karty Čip Název, logo a ochranný hologram karetní asociace BIN Jméno držitele karty Embosované období platnosti karty Zdroj: www.csas.cz 4.1 Líc V dolní polovině přední části karty jsou zaznamenány embosovaným písmem identifikační údaje písmem OCR 7B (Optical Character Recognition). Touto technologií je umožněno strojové rozpoznání písmen a číslice pomocí elektro-optických mechanismů [2, s. 74]. Toto písmo je typu A a B. OCR A se používá převážně v USA, kdežto písmo typu B v Evropě. Tímto písmem se vyznačují normou stanovené údaje na čtyřech řádcích karty. Číslo platební karty (Account Number Line) Číslo platební karty se nachází na první řádku. První 2 číslice určují druh karty. Např. oblast značená číslem 4 (VISA), 5 (MasterCard) charakterizuje finanční a bankovní odvětví. - 18 -

Třetí číslo udává odvětví Travel and Enterteinment Cards. Dalších pět číselných míst identifikuje vydavatele karty. Posledních osm až třináct míst označuje konkrétního klienta. Poslední číslice plní funkci kontrolní při zadávání údajů. Většina typů karet má 13 19 číslic. Patnáct čísel má např. asociace American Express, čtrnáct čísel Diners Club. BIN (Bank identification number) Bankovní identifikační číslo je uvedeno nad (pod) číslem karty malým písmem bez embosu. Platnost karty (Valid Date Line) Platnost karty se udává ve formátu měsíc/rok (např. 11/10 platnost do 30.11.2010). Někdy je vypsán kromě konce platnosti i její začátek. Platnost bývá vyjádřena anglickými výrazy zobrazené malým písmem ( expiration, valid dates, valid from a konec platnosti good thru, valid thru ) Platnost může být označena i pro určitou zemi, což bývá vyjádřeno výrazem Valid only in.(jméno země). Transakce s touto kartou mohou probíhat pouze v uvedené zemi. Jméno držitele karty Jméno a příjmení držitele karty je zobrazeno na třetím řádku karty. Jméno společnosti Jméno společnosti, k jejímuž účtu byla karta vydána může být zobrazeno na čtvrtém řádku. Název, logo a ochranný hologram karetní asociace Logo karetní asociace se nachází v pravé dolní části karty s doplňujícím ochranným hologramem. Např. asociaci VISA charakterizuje hologram holubice s mávajícími křídly, naopak společnost MasterCard uvádí nad logem svět s dvěmi polokoulemi. American Express či společnost Diners Club logo ani hologram na kartu neuvádějí. Obrázky log jsou vyobrazeny v kapitole 5.4 Název a logo banky Název a logo banky je umístěno v pravém či levém horním rohu. Embosovaný ochranný prvek Zkratkou MC je označován embosovaný prvek společnosti MasterCard. Asociaci VISA náleží letící V, American Express AX, Diners Club DC a karetní systém JCB používá J. - 19 -

Ochranný UV symbol Ochranný UV symbol je zřetelný pouze pod ultrafialovým světlem umístěným uprostřed na přední straně karty. Ochranný symbol letící holubice označuje karetní systém VISA a společnost MasterCard uvádí symbol pod zkratkou MC. Fotografie a podpis Naskenovaná fotografie, podpis na platební kartě patří k běžné záležitosti na platební kartě. Tyto prvky slouží především k ochraně proti různým druhům podvodů. Čip Čip zaznamenávající data na kartě je důležitým prvkem platební karty. Více informací čipu uvádím v kapitole 2.2.2 Další informace Karty provedené elektronickým způsobem lze používat jen na elektronických platebních terminálech. Ty jsou označeny termíny Electronic use only nebo Valid only where MasterCard electronic is accepted. Obrázek 9: Rub karty Magnetický proužek Podpisový proužek Zdroj: www.csas.cz 4.2 Rub Magnetický proužek Jak vidíme na obrázku č. 9 na zadní strana karty obsahuje magnetický proužek, sloužící pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcí. Více informací v kapitole 2.2.1-20 -

Podpisový proužek Podpisový proužek se nachází na zadní straně platební karty a slouží jako záznam vzorového podpisu držitele karty. Podpis by se měl shodovat s podpisem, který klient používá při placení stvrzenkou. Na proužku se nachází číslo karty, jenž je natištěno zpětně lomeným písmem. Číslo karty se shoduje s číslem vyobrazeným na líci, ale navíc ho doplňuje ještě třímístný kontrolní kód. Pokud na kartě chybí podpisový proužek, banka jej naskenuje a převede ho do plastiku platební karty, což zamezuje jeho zneužití. Doplňující informace Na zadní straně platební karty mohou být další doplňující údaje o adrese banky, telefonní číslo, dále pak informace o uživatelnosti karty a kam se obrátit pokud dojde k nalezení či ztrátě karty. - 21 -

5 Druhy platebních karet [2, 3, 4] 5.1 Dle způsobu zúčtování transakcí 5.1.1 Debetní karta Rozvoj výpočetní techniky v 70. letech přispěl ke zrodu debetních karet ve Francii. Rozšířenost debetních karet zobrazuje tabulka č. 2, kde číselné údaje vykazují několikanásobné převýšení počtu vydaných debetních karet nad kreditními či charge kartami. Debetní karta umožňuje výběr hotovosti z bankomatu či platbu za služby či zboží jen tehdy, pokud má klient na svém účtu dostatek finančních prostředků. Toto omezení eliminuje případně ztráty. Po provedení transakce s kartou banka odečte ihned sumu z účtu klienta, což odlišuje debetní kartu od kreditní. K hlavním výhodám debetních karet patří pohodlnost a bezpečnost při transakci s kartou. Bankovní instituce si pomocí této karty může snížit provozní náklady a zároveň zvýšit věrnost svých klientů. 5.1.2 Kreditní karta Kreditní karta patří mezi nejziskovější bankovní produkty s téměř 40-ti % návratností. Nákup uskutečněný kreditní kartou lze uskutečnit pouze pomocí úvěru. Úvěrový limit může být znovu obnoven až po určité době. Tato obnova se nazývá revolving. Splátku úvěru je možno uskutečnit po částech či jednorázově a to ve formě: variabilní výše splátky obvykle 3-10% z dlužné částky nebo fixní výše splátky- limit se stanovuje na základě ohodnocení bonity klienta. S kreditní kartou se pojí i vysoké úroky, což je důsledek možného čerpání úvěru bez omezení. Poplatky za výběr hotovosti z bankomatu pomocí kreditní karty převyšují poplatky debetních karet. Čerpání prostředků v určité době zdarma a získání neomezeného úvěru patří k přednosti této karty. Riziko pro klienta při držbě kreditní karty spočívá v nedostatku finančních prostředků na úhradu svého úvěru, které přináší určité navýšení částky o úroky. - 22 -

5.1.3 Charge karta Z hlediska zúčtování transakcí se jedná o nejstarší druh karty. Charge kartu vlastní především ti zákazníci, kteří chtějí vysoký limit na kartě a zároveň čerpanou částku uhradit jednorázově. Použití této karty je především určeno pro cestovní a služební účely. Kreditní i charge karta fungují na podobném principu, avšak charge karta neumožňuje nákup na úvěr. Zákazník obvykle splácí svůj závazek po 14-ti až 30-ti dnech a to částkou, jenž musí uhradit bankovnímu ústavu najednou ke stanovenému datu. Charge karty ocení především movití klienti, poněvadž za zřízení je třeba zaplatit vyšší částku než u jiných druhů karet. Kartu získává pouze ten klient, který splňuje důvěryhodnost a to i pomocí scoringu. Scoring je metoda vycházející ze statistického odhadu zajišťující klientovi schopnost splatit úvěr. 5.2 Dle záznamu dat 5.2.1 Karta embosovaná Specifikum dává embosované kartě reliéfní písmo a údaje ve formě vyrytých znaků tzv. embosu. Transakce karty probíhá tak, že obchodník pomocí mechanického snímače sejme údaje z karty a klient tento čin stvrdí svým podpisem. Dle tohoto postupu obchodník zúčtuje platbu. Embosovaná karta umožňuje nákup i u obchodníků, kteří nejsou vybaveni elektronickým platebním terminálem. Karta VISA Classic a Eurocard/Mastercard jsou typem karet embosovaných. 5.2.2 Karta elektronická Rozšířenost elektronických platebních terminálů není tak vysoká, proto se karty embosované používají ve větší míře než karty elektronické. Elektronickou kartou je možno využít pouze v případě, že má obchodník nainstalován terminál pracující v on-line režimu. Při zřízení běžného účtu je její vydání bezplatné. Ke klasickému příkladu elektronické karty patří VISA Electron či Maestro. - 23 -

5.3 Dle použitelnosti 5.3.1 Tuzemské Tuzemské karty mají na líci uvedeno v jakém státě je možné s kartou disponovat (Valid only...jméno státu). Např. domácí karty typu Junior X konto vydané Českou spořitelnou slouží pouze k výběrům hotovosti z bankomatu v České republice. 5.3.2 Mezinárodní Mezinárodní využití má většina karet bez specifického označení. Pokud nemá karta konkrétní označení disponibility v určitém státě, jedná se o kartu mezinárodní. Vydávané karty České spořitelny mezinárodního typu jsou např. Visa Elektron, VISA, Maestro a MasterCard. 5.4 Dle karet asociace Z obecného hlediska umožňují karetní asociace ekonomické spojení mezi bankovními subjekty, podniky, obchodníky a držiteli karet. Mezi významné asociace patří Visa International Service Associacion, MasterCard Worldwide, American Express, Diners Club International, Japan Credit Bureau International. Vedoucí pozice zaujímají společnosti Visa International Service Associacion, MasterCard Worldwide a to nejen počtu vydaných karet, ale i v počtu akceptujících obchodníků. Asociace American Express, Diners Club International, Japan Credit Bureau International se zaměřují především pro soukromou špičkovou klientelu. 5.4.1 Visa International Service Association VISA [33] Vznik této společnosti je datován k roku 1850 a její hlavní sídlo se nachází v San Franciscu. Pro lepší uspokojení určitého trhu rozděluje se asociace do šesti regionů Visa USA Inc., Visa Canada Associacion, Visa Europe Ltd., Visa Asia Pacifik, Visa Latin American Caribbean a Visa Central and Eastern Europe, Middle East and Africa. Asociaci vlastní více než 20 000 finančních institucí a bank. K Visa Europe přísluší spolu s mnoho evropskými bankami a institucemi v 36 zemí i ČR. Pro dosažení dobrého dojmu kvality společnost VISA rozšiřuje i nadále své karty o nabídku např. VISA Electron, Plus, VISA Debit, Electron, Interlink. Asociace VISA se podílí také na sponzoringu olympijských her. - 24 -

Obrázek 10: Logo společnosti Visa Zdroj: www.bankovnikarty.cz 5.4.2 MasterCard Worldwide MC [26] Společnost Mastercard sídlí v New Yorku a se svými značkami Maestro a Mastercard působí mezi nejvýznamnější po celém světě. Asociace je dle regionů rozdělena na Pacifik, Kanadu, Evropu, Latinskou Ameriku, Jižní Asii, USA. Česká republika patří do MasterCard Europe s pobočkou v Praze. Karta asociace byla zpočátku vyprovázena malým písmenem i, poté se používal znak Master Charge. Úprava designu karty nastala až v roce 1979, kdy došlo k přejmenování na MasterCard. Z marketingového hlediska společnost MasterCard sponzoruje světový pohár v kopané tzv. World Cup a také se podílí financování poháru UEFA. Obrázek 11: Logo společnosti MasterCard Zdroj: www.bankovnikarty.cz 5.4.3 American Express - AmEx V polovině 19. století sehrála tato společnost velkou roli při rozvoji dopravy, poštovních a finančních služeb hlavně po USA, ale i jiných kontinentech. Karty American Express poskytují svým držitelům zejména podnikatelům, manažerům a bohatým turistů vysokou prestiž. Na výdeji karet a uzavírání smluv o akceptaci karet s obchodníky se podílí nejen bankovní instituce, ale i sama společnost, což je rozdílem od asociací VISA a MasterCard. Společnost má pobočku také v České republice. Klady karty spočívají ve službách fungujících po celém světě např. problémy při ztrátě či zcizení karty a následné vydání karty jsou řešeny zadarmo a kromě finančních služeb poskytuje American Express i cestovní služby v několika zemích světa. Viz kapitola 1.1-25 -

Obrázek 10: Logo společnosti American Express Zdroj: www.bankovnikarty.cz 5.4.4 Japan Credit Bureau JCB Společnost vznikla v roce 1961. Zkratka JCB charakterizuje společnost Japan Credit Bureau. V prvních letech se zaměřovala pouze na Japonsko, kde si vytvořila úvěrovou kartu, ale podílela se i na růstu cestovních kanceláří. Asociace nabízí také cestovní i finanční služby. V dnešní době karty JCB chlubí svou dobrou pověstí na domácím trhu a konkurují přímo kartám VISA a MasterCard. V roce 2001 začala JCB vydávat čipové karty s aplikací J/Smart. Pobočka JCB se v ČR nenachází a karty asociace nevydává žádná česká banka, ale některými obchodníky je akceptovatelná. Viz kapitola 1.1 Obrázek 11: Logo společnosti JCB Zdroj: www.bankovnikarty.cz 5.4.5 Diners Club International - DC [22] Společnost Diners Club international zaujímá v historii platebních karet důležitou pozici. V roce 1950 asociace vydala svou první univerzální platební kartu. Karta společnosti je určena pro bonitní zákazníky a patří mezi exkluzivní finanční produkty. Společnost Diners Club vydává své karty přímo nebo prostřednictvím svých partnerských bank ČSOB, ING, KB, UniCredit Bank a Volksbank. V současnosti s kartou disponuje bezmála 10.5 milionů lidí po celém světě a má více než 13,5 milionu smluvních partnerů ve více než 200 zemích. Kvalitní poskytnutí úvěru bez ručitele, hotelová rezervace po celém světe spočívá v přednosti karty - 26 -

Obrázek 12: Logo společnosti Diners Club International 5.5 Dle druhu subjektu 5.5.1 Osobní Zdroj: www.bankovikarty.cz Kartou osobní může disponovat pouze držitel, kterému byla karta vydána k účtu. Osobní kartu vlastní jedna osoba, jejíž jméno se nachází na lícní straně karty. 5.5.2 Firemní Výdej firemních karet je určen jen pro majitele a pracovníky společnosti nebo vládní instituce, které slouží k hrazení výdajů spojených s plněním pracovních nebo služebních úkolů [3, s. 39]. Služební karty jsou určeny především na firemní cesty platba v hotelech, restauracích, autopůjčovnách apod. Tyto karty patří k velice ziskovým bankovním produktům, jelikož poptávka po kartách roste. S firemní kartou lze uspořit za směnárenské poplatky při odjezdu do zahraničí, zaměstnavatel nemusí vybírat z bankomatu hotovost na zálohy zaměstnanců a firemní kartou lze uhradit i neočekávané výdaje v zahraničí. 5.6 Vydané karty dle jednotlivých druhů Růst počtu vydaných platebních karet zachycují následující tabulky. K přehlednější situaci porovnávám počet vydaných karet v ČR v roce 2006 (tabulka č. 2) s rokem 2008 (tabulka č. 3). Záměrně jsem si vybrala rok 2006, jelikož např. čipové karty v tomto období zaznamenaly oproti minulým rokům největší nárůst. - 27 -

Vydané karty podle značek Vydané karty celkem z toho: tuzemské karty mezinárodní karty MC MC Elec. Tabulka 2: Vydané karty r. 2006 Maestro VISA Electron AmEx DC Ostatní CELKEM 992 946 32 203 1 507 559 684 134 4 221 700 25 937 10 112 390 636 7 865 227 4 558 0 0 5 898 0 0 0 384 355 394 811 988 388 32 203 1 507 559 678 236 4 221 700 25 937 10 112 6 281 7 470 416 Debetní karty 708 676 0 1 507 559 575 661 3 759 325 25 937 0 26 463 6 603 621 Kreditní karty 283 690 32 203 0 106 998 462 375 0 0 0 885 266 Charge karty 580 0 0 1 475 0 0 10 112 364 173 376 340 Karty čipové a hybridní 293 793 0 269 199 212 612 2 363 774 0 0 349 249 3 488 627 Zdroj: www.bankovnikarty.cz Vydané karty podle značek Vydané karty celkem z toho: tuzemské karty mezinárodní karty MC MC Elec. Tabulka 3: Vydané karty r. 2008 Maestro VISA Electron AmEx DC Ostatní CELKEM 1 479 282 54 225 1 433 380 1 084 705 4 423 099 19 501 10 981 426 699 8 931 872 1 0 0 6 0 0 0 421 095 421 102 1 479 281 54 225 1 433 380 1 084 699 4 423 099 19 501 10 981 5 604 8 510 770 Debetní karty 894 441 0 1 433 380 916 283 3 949 937 19 501 0 7 125 7 220 667 Kreditní karty 584 036 54 225 0 165 085 473 162 0 0 206 1 276 714 Charge karty 805 0 0 3 337 0 0 10 981 419 368 434 491 Vydané karty celkem z toho: karty čipové a hybridní 1 479 282 54 225 1 433 380 1 084 705 4 423 099 19 501 10 981 426 699 8 931 872 752 731 9 742 826 192 928 969 4 320 032 0 0 404 760 7 242 426 karty služební 117 860 0 9 738 82 053 205 967 1 159 3 294 206 420 277 karty virtuální 7 562 0 39 142 0 46 174 0 0 0 92 878 Zdroj: www.bankovnikarty.cz V porovnání s rokem 2006 počet vydaných mezinárodních a tuzemských karet vzrostl o více jak 1 milión kusů. Rozšířenost čipových karet se za dvou roční období zvýšila o 3 753 799. Nárůst zaznamenaly debetní, kreditní i charge karty. Množství držitelů debetních karet v ČR převládá nad množstvím uživatelů karet kreditních. Rozdíl mezi těmito druhy vydaných karet je téměř 6-ti miliónový. I když počet vydaných kreditních karet v Čechách neustále narůstá, patří český národ k velice obezřetným a konzervativním, na - 28 -

rozdíl od západoevropských zemí. Důvodem malého počtu využívaní kreditních karet je připisován faktu, že Češi ještě dosud neumí zacházet s kreditními kartami, tak jako v ostatních státech. Nákupy na úvěr dosahují v Čechách malých částek, proto banky vyvíjejí snahu nabízet ke kreditním kartám určité bonusy, výhody, slevy, částečné bezúročné období atd. Úsilí bankovních institucí o navýšení počtu kreditních karet je zatím úspěšné. Za dva roky zaznamenalo množství vydaných kreditních karet vzrůst 44 %. 5.7 Další druhy 5.7.1 Prestižní karty Prestižní karty ocení především klienti z vyšší sféry a finančně zabezpečení zákazníci. Vydávaní karty je svázáno s přísnými podmínkami a vysokými poplatky. Za tyto skutečnosti může držitel čerpat nejen vysoké finanční limity, ale i jiné výhody související s kartou. 5.7.2 Gold Card Jako první uvedla na trh v 60. letech zlatou kartu společnost American Express. Zpočátku se zlaté karty odlišovaly od ostatních karet tím, že s nimi byla spojena vysoká prestiž, vyšší limit, výhody cestovního pojištění a nabídka slev v hotelech a levnější letenky zdarma. Nejčastěji využívané karty na českém území jsou zlaté karty Gold MasterCard a VISA Gold. K získání gold karty je třeba mít určitý měsíční příjem a splňovat bankovní spolehlivost. Zlatou kartu lze v dnešní době získat i při čistém příjmu 10 000 Kč. Karta společnosti MasterCard sebou přináší výhody dodatečné hotovosti do 24 hodin či výhodný směnný kurz při bezhotovostních platbách v zahraničí. S kartou VISA otevření VIP salónků na letištích zdarma, slevy v hotelových, leteckých společností, půjčoven aut apod. Samozřejmostí u obou typů karet je i bezpoplatkové cestovní pojištění. 5.7.3 Platinum Card Platinovou kartu poprvé nabídla společnost American Express z důvodu rozšíření zlatých karet. Účel platinové karty spočíval v konkurování zlatým kartám. Kartu užívají především bonitní klienti. Vysoké poplatky pojící se s kartou přinášejí výhody ve formě zvýhodněných vstupů do různých objektů, výrazné slevy na ubytování apod. - 29 -