âíslo 4 ROâNÍK 7. PROSINEC 2012

âíslo 4 ROâNÍK 7. PROSINEC 2012 DVOUMùSÍâNÍK ZÁKLADNÍ KOLY A MATE SKÉ KOLY POVRLY Milí ãtenáfii âas neskuteãnû rychle utekl a pfiinesl nám opût pro vût inu z nás nejkouzelnûj í období roku, Vánoce. Dovolím si mít jedno velké pfiání. Pfieji nám v em, abychom zvolnili, nehnali se za vûcmi, které ve skuteãnosti Vánoce nedûlají. Hodnota dárku není v jeho cenû, ale v tom, jak upfiímnû ho dáváme. Darujme proto maliãkost, která potû í a je nûjak m zpûsobem osobní. Najdûme si chvilku na posezení s lidmi, které máme rádi, ale zároveà si dopfiejme ten luxus b t chvíli sami, tfieba jen s pohádkou nebo kníïkou a kdyï nám bude pfiáno, i s bíl mi vloãkami za oknem. Zkrátka, odpoãiàme si a nov rok pfiivítejme s optimismem a hlavnû zdravím. Pfieji v em jen to nejlep í, Va e BuÀka PfiipomeÀme si trochu z historie Vánoc, jak nám ji zpracovala Tereza Pechová s Veronikou Lito ovou KaÏd asi víme, Ïe Vánoce jsou oslava narození JeÏí e Krista. Ale... Podle teorie z 18. století se braly Vánoce jako oslava zimního slunovratu. Literární prameny prokazují, Ïe kfies- Èané oslavovali Vánoce jiï v roce 270. VÁNOCE V âr 24., 25. a 26. prosince s adventem jsou sváteãními dny. S Vánoci je spojena spousta zvykû. Mezi hlavní zvyky patfií peãení vánoãního cukroví, zdobení vánoãního stromku. Asi mezi nejbûïnûj í druhy patfií smrky ale i malé borovice. Nejhezãí variantou smrku je smrk stfiíbrn. Veãer pfied pfiedáváním dárkû lidé plní rûzné tradice. Napfi.: odlévání roztaveného olova do vody, pûlení jablka, posílání ofiechov ch lodiãek. Pfii tûdroveãerní veãefii se podává smaïen kapr nebo fiízek s bramborov m salátem. VÁNOCE VE SVùTù Západní Evropa a Severní Amerika V tûchto zemích je oslava Vánoc spojena s pfiedáváním dárkû a setká- (Pokraãování na následující stranû) K ESËANSKÉ VÁNOCE KfiesÈané berou Vánoce jako 2. nejv znamnûj í svátek hned po Velikonocích. Zvyk servírování kapra je asi odvozen od JeÏí ov ch uãedníkû, ktefií byli rybáfii. VánocÛm pfiedchází advent. Advent jsou ãtyfii t dny(nedûle) pfied Vánoci. KaÏdé nedûli pfiipadl vlastní název. 1. adventní nedûle je Ïelezná, 2. nedûle je bronzová, 3. nedûle je stfiíbrná a poslední 4. nedûle je zlatá, která je zakonãena tûdr m veãerem. Vánoãní svátky zaãínají 25. prosince. 6. ledna se slaví Zjevení Pánû, my tento svátek známe pod názvem svátek Tfií králû. V tento den Vánoce konãí. Vánoãní koncert v povrlském kostele Pfiíjemné chvíle v pfiedvánoãním shonu strávili ti, ktefií si nenechali ujít tradiãní vánoãní koncert v místním kostele, kter pofiádala ZU Ne tûmice. Pfiíjemnou vánoãní atmosféru umocnilo mrazivé poãasí a snûhová nadílka. Ve zcela zaplnûném prostoru kostela vystoupili Ïáci ZU Ne tûmice, pûveck sbor Základní koly Povrly, Ïensk pûveck sbor GaGa Voice a jeho hosté. Po zhruba hodinové pfiehlídce rozliãn ch koled a vánoãních písní odmûnili zástupci obce dûtskou ãást úãinkujících balíãky se sladkostmi a dospûlé kvûtinou. Troufám si tvrdit, Ïe úroveà vystoupení rok od roku stoupá a repertoár je opravdu bohat. Nutno zejména pochválit dûti, které pilnû cviãily, a vyplatilo se. Velk dík patfií vedoucím v ech sborû, ale i ostatním ãlenûm za jejich nad ení, nasazení a investici svého volného ãasu. V tûïek z dobrovolného vstupného na tuto akci bude vûnován rodinû nedávno tragicky zesnulého Ïáka na í koly. Jeden negativní postfieh bych pfieci jen mûla. Nelíbilo se mi (nejen mnû), Ïe nûkteré dûti pfii ly do kostela proto, aby se po Èuchovaly, chovaly se nevhodnû a ru ily nejen úãinkující, ale i diváky. JelikoÏ pfii ly s rodiãi, mûli by se nad tím právû oni zamyslet. K. Suková

(Dokonãení z pfiedchozí strany) ním ãlenû rodiny. Ve keré tradice se provozují 24. prosince, ale dárky se pfiedávají 25. ráno. Jako hlavní postava Vánoc je Santa Claus, kter vozí dárky na saních taïen ch soby. Dánsko - Lidé zdobí své domy skfiítky v národních barvách (ãervená a bílá). Tito skfiítci rozná ejí 24. prosince dárky. V tento den lidé chodí zapalovat svíãky na hfibitov. védsko - 1. svátek vánoãní je 13. prosince, kdy se lidé pfievlékají za ãerta a Mikulá e jako u nás. Tradiãní ozdobou je slamûná postaviãka kozla. Osoba, která nosí dárky, je nahrben dûdeãek, kter se jmenuje Jultomten (Vánoãní muï). ecko - Lidé v pfiímofisk ch oblastech zdobí lodû. Tradiãním jídlem je peãená krûta s ka tanovou nádivkou. Dárky nosí Mikulá aï na pfielomu roku. Austrálie - V Austrálii je znaãnû tepleji, ale i tak najdeme ve slavení Vánoc spojitost s Velkou Británií. Vánoce se zaãínají slavit na Mikulá e 6. prosince. I pfiesto, Ïe je venku na tûdr den 30 stupàové vedro, zdobí se stromky. Samotné dárky se rozbalují ráno 25. prosince, kdy je dûti nacházejí v obrovsk ch ãerven ch ponoïkách ukryté od Santy Clause. V tento den se vafií spousta specialit jako je medov mravenec, Ïáby, ãi had peãen v popelu, také se pfiipravuje p tros a jeïura. Velká Británie - ZpÛsob slavení je stejn jako v Austrálii, li í se v ak v jídle, které se v tento den podává. Rodina se sejde v pravé poledne u nadívaného krocana. Jako nezbytn dezert se podává puding z rûzn ch vrstev v elijak ch ingrediencí ( vestky, rum, vejce, strouhanka, cukr, ofií ky). Podává se s punãem. Hrají se koledy a zdobí se stromeãky cesmínou, která symbolizuje Kristovu korunu a jeho krev. Francie - Ve Francii jsou Vánoce velmi okázalé. Dárky nadûluje Papa Noel, kter je cel v bílém. Pfied veãerem se rozdají dárky, poté se celá rodina ubere do pofiádné restaurace na vánoãní veãefii. Doma mûïou zûstat jen ti, ktefií mají malé dítû nebo nemocní. Veãefie mají vût inou více jak deset chodû. Itálie - I v Itálii se dárky rozbalují druh den ráno. Nosí je Befana, coï je o klivá stafiena. Stromeãek ani cukroví nejsou podmínkou. Na Vánoce se v Itálii projeví silné náboïenství, kdy se v ichni pfiemísèují na pûlnoãní m i. Zaãíná se jiï na BoÏí hod slavnostní veãefií po papeïovû poïehnání. Tradiãní jídlo je jehnû ãi krocan, jako dezert datle, fíky a panettone. Nûmecko - Dárky rozdává Christkind nebo Weihnachtsman, je to rezav muï s vousy a s dlouh m plá tûm s kapucí. Nûmci jedí pfieváïnû ryby. Na stole se na tûdr veãer objeví losos, kapr, tika, candát ãi úhofi. Jako specialitku pfiipravují vinné klobásy nebo cukroví Springle. Polsko - V Polsku jsou tradiãnûj í Vánoce, dárky udûluje Betlémská hvûzda, která je pro tento den typická. Jsou podobné jako v Nûmecku, ale Poláci zakládají tento veãer okolo sv ch domû veliké ohnû, aby z nich létalo co nejvíce jisker, které symbolizují poãet dobytka a bohatost úrody v následujícím roce. Rusko - V Rusku jsou Vánoce také pracovním dnem. Pfiipadají na 6. a 7. ledna. Slaví se v ak ojedinûle poté, co je v roce 1918 zakázali a nahradil je dûda Mráz se sanûmi pln mi dárkû. Jde o oslavu Nového roku, kdy se sejde celé mûsto a lidé si tento den uïívají. U vánoãního stromku se mimo jiné objeví Snûhurka, která je v Rusku velmi oblíbená. Finsko - Ve Finsku dárky rozdává Velk Ukko s ãervenou ãepicí, kter je velmi podobn Santa Clausovi. K jídlu se peãe krocan s r Ïí. USA - Vánoce v USA jsou velmi bohaté. Slaví se 25. prosince, ráno se zaãíná rozbalováním dárkû u obfiího stromku. Peãe se nadívan krocan s ka tanovou nádivkou, ãím vût í, tím lep í. Dárky nosí Santa Claus, jenï je po celém svûtû velmi znám. Zdroje: http://www.listar.cz/jak_se_slavi_vanoce.htm Veronika Lito ová je tû pfiipojuje: VÁNOCE - Zrovna odbila osmá hodina a rodina se se la u tûdroveãerního stolu, slavnostnû prostfieného. V domû je tma, jen v blízkém okolí hofií rûznû vysoké vonné svíce. Na stole je pfiipraven velk Èavnat krocan s bramborov m salátem. Mal chlapec chàapne po lïíci na salát a zaãne si dávat veliké porce na svûj talífi. Holãiãka s obrovsk ma modr ma oãima si zaïádala jen o malou porci, v ím tím nad ením a natû ením na stromeãek a dárky nemá pomy lení na jídlo. Otec okouzlen touto chvílí mezitím skromnû podûkuje za to, Ïe se celá rodina se la u tohoto stolu, políbí svou Ïenu, a také se pustí do vynikajícího jídla. Takto si pfiedstavuji své Vánoce, kdy budu Èastná a spokojená se sv m Ïi- zpráviãky z na í koliãky SEMINÁ EKO KOLY V PRAZE Ve ãtvrtek 15. 11. jeli zástupci ekot mu do Prahy na semináfi Pfiíklady dobré praxe. Se li jsme se v Z U íãanského lesa. Jako první na programu bylo seznámení a prezentace kol, kterou jsme nemûli pfiipravenou, ale zvládli jsme na i kolu pfiedstavit po krátké poradû. Poté nás lektofii rozdûlili. Uãitelé zûstali v uãebnû a my - Ïáci - jsme li na poãítaãe. Na poãítaãích jsme v první pûlhodinû hráli hru Agent ve sluïbách Zemû a poté nám lektofii ukázali, jak vypoãítat ekostopu na í koly. Poãítání ekostopy nás ale uãili jiï na pfiede lém semináfii, kter se konal minul rok, a tak byla tato ãást programu pro nás opakováním. Po obûdû jsme si prohlédli kolu. Je úplnû nová a velká. Chodí do ní 780 ÏákÛ. Na pozemku má kola ovce a konû, o které se starají Ïáci. Tak nás napadlo, Ïe bychom mohli na na em velkém pozemku ovce chovat i my. AlespoÀ by pan kolník nemûl tolik práce se sekáním trávy. Tereza Pechová BU KA 2 / 2012

MIKULÁ SKÉ ÁDùNÍ Jubilejní desáté Mikulá ské fiádûní se opravdu vyvedlo. 1. prosince se na pomyslném startu se lo 98 soutûïících, tedy 49 dvojic, které absolvovaly 10 tradiãních disciplín. Ty byly rozmístûny ve v ech pavilonech (jedineãná pfiíleïitost k prohlídce koly). A kdo vyhrál? V ichni, ktefií pfii li a vyuïili nabídnuté moïnosti si celé dopoledne hrát a soutûïit se sv mi dûtmi, bavit se a smát. Velké podûkování patfií v em maminkám a tatínkûm ze Originální ceny pro ty nejlep í. SdruÏení Rodiãe Povrly, uãitelûm a Ïákyním z vy ích roãníkû. Ti v ichni se podíleli na organizaci soutûïí a na peãení a zdobení perníãkû, kter mi byli obdarováni dût tí úãastníci fiádûní. fieditelka koly Jaroslava Najmonová Stavûní komínu na vodní hladinû. Skládaní puzzlí BEMI POVRLY CUP 2012 V úter 21. 11. se v tûlocviãné konal druh roãník turnaje v badmintonu Bemi Povrly Cup. Na dvou kurtech probíhaly tuhé bitvy mezi Ïáky a uãiteli na í koly. LoÀské vítûzství v kategorii ÏákÛ obhájil sedmák Vítek Svoboda, kter ve finále zdolal Standu ÎiÏku z deváté tfiídy. Mezi dûvãaty triumfovala sedmaãka Mí a ípková pfied esèaãkou KáÈou Kulaãovou. Ale i ostatní úãastníci zaslouïí pochvalu a ocenûní za pfiedvedenou hru. Uãitelé hráli spoleãnû s Ïáky, ale jejich v sledky se do koneãného pofiadí nezapoãítávaly. Turnaj by nebyl zcela regulérní, protoïe napfiíklad Kája Suková pfiedvádûla ekvilibristické v kony, které lze pfiirovnat snad pouze k v konûm olympijské vítûzky z Lond na âíàanky Lixr. A utkání mezi pány uãiteli Skálou a Hackem pfiineslo podívanou, kterou lze pfiirovnat snad pouze k bleskov m útokûm z bitvy pokémonû. Podûkování patfií dûtem z na í druïiny, které vytvofiily skvûlou a boufilivou atmosféru v hledi ti, a dále ÏákÛm ze sportovního krouïku, ktefií pomáhali s organizací turnaje. Bc. tûpán Hauzner???? Otázky Matûje Hnízdila Matûj opût vyrazil mezi star í, ale i mlad í spoluïáky a poloïil jim tentokrát tyto dvû otázky. 1. Jak se jmenuje na e nejslavnûj í divadlo v Praze? 2. Kdo byl na ím prvním ãeskoslovensk m prezidentem? Na první otázku odpovûdûlo správnû 15 dûtí, 6 odpovûdûlo patnû a 4 dûti nevûdûly. Poãet správn ch i patn ch odpovûdí na otázku druhou je úplnû stejn jako na tu první. A správné odpovûdi jsou: Národní divadlo a T. G. Masaryk, ale to jistû vût inû nemusíme pfiipomínat. BU KA 3 / 2012

V PRAVA DO LESA Ve stfiedu 28. 11. está tfiída spoleãnû s ãleny ekot mu nav tívila les, ve kterém si za pomoci pana revírníka Ivana Málka mohli vyzkou et, jaké to je b t revírníkem, a dokonce si i zasoutûïit. Jednou z moïností, kdy jsme si mohli zasoutûïit, byl kvíz, ve kterém si Ïáci 6. tfiídy, ale i ãlenové ekot mu, vyzkou eli své znalosti v poznávání vûtviãek jehliãnat ch stromû. V polovinû programu nás pan Málek zavedl do lesa, kde jsme doslova bojovali s rovnováhou pfii plhání do kopce. Nûktefií jedinci dokonce skonãili na zemi uprostfied bahna. Po pfiekonání této zkou ky zdatnosti jsme si za odmûnu mohli upéct vufity a napít se teplého ãaje. Dokonce jsme si z této exkurze odnesli do koly vánoãní stromek, kter letos naleznete v hale koly. Petra Pocklanová ZÁÎITKY ESËÁKÒ Z LESA Pán Málek nám bûhem exkurze vyprávûl o lese. Pak jsme li opékat bufity. Poté jsme si vybrali vánoãní strom do koly. Moc se mi to líbilo. Bûhem procházky jsme si vyprávûli horory. Nakonec se fiíkala pravidla, která se musí dodrïovat v lese, jako Ïe se nesmí napfiíklad fivát a krást dfievo nebo hlína. Lili Toová Bûhem exkurze v lese jsem se dozvûdûl, Ïe se do lesa nesmí jezdit motorov m vozidlem, krást dfievo ani hlínu. Dále jsem zjistil, Ïe kdyï se pokácí stromy, tak se po úklidu zasází sazenice. A je tû jsem se dozvûdûl, Ïe revírníci mají na starost velkou plochu a Ïe dostávají od kontroly známky. Tomá Malík Do lesa není povoleno jezdit s motorov m vozidlem a krást dfievo. Jakékoliv poru ení pravidel v lese je pod pokutou LesÛ âr. Toto jsme se dozvûdûli na exkurzi s panem revírníkem. Hezky se to poslouchalo, a tak jsem u toho usnul. Nevím proã, ale stává se mi to ãasto. ProtoÏe to není v e, co vám povídám, povím vám je tû historku, která se stala jak panu revírníkovi, tak mému tátovi. MÛj táta kdysi pracoval v Dolním Îlebu u trati a kácel velké borovice. Jedna se rozjela pfiímo na jedoucí vlak EC, a zastavila se jen tak tak. Mûl tûstí. No a taková exkurze je pûkná, docela bych si ji zopakoval. Ale na to uï není ãas! Jakub Jehliãka V lese jsem se nauãil, Ïe mûïeme brát spadlé vûtve, ale pouze do 4 cm. Dále, Ïe nesmíme krást hlínu ani dfievo. David Pech Z HODIN âeského JAZYKA V esté tfiídû probíhal nácvik tak obyãejné ãinnosti, jakou je psaní dopisû. AlespoÀ dfiíve tomu tak bylo. V dne ní poãítaãové dobû pro dûti uï dopis bûïn není. Pfiesto si myslím, Ïe konkrétnû tato práce stojí za publikování. Napsala ji Katefiina Kulaãová. Její dopis je adresovan do roku 2042 a je ovlivnûn smutnou událostí. DOPIS DO BUDOUCNOSTI Ahoj KáÈo, teì ti je asi 41 let. Pí u ti z minulosti, kdy ti je teprve 11 let a jsi v 6. tfi. Stala se zrovna 12. 11. 2012 smutná vûc. Vláìa umfiel. V ichni jsme BU KA 4 / 2012 ho oplakávali a sbírali podpisy pro jeho mamku. Jistû si vzpomíná, Ïe jsi mu dala dva ply áky a svíãky. Pamatuje na pátou tfiídu? To na tebe kluci ani nesáhli, ale to se zmûnilo v esté tfiídû. Na la sis i novou kamarádku jménem Laura. Má sice samé jedniãky, ale prtka to není. Bruslení je dobré, doufám, Ïe na nûj je tû chodí. S Vánocemi uï v echny obchody blázní. U nás v obchodû prodávají svûtélka na stromeãek a v Penny dokonce rachejtle. Hlavnû doufám, Ïe se mi nic nestane do 41 let a doufám, Ïe jsem Ïivá. Docházejí mi slova, tak uï konãím, ale ví, kdo nám ten úkol napsat si dopis do budoucnosti dal? Pfiece pan uãitel Skála. Z minulosti Katefiina Kulaãová P. S. Jaké má pfiíjmení? V hodinách slohu v sedmé tfiídû se blíïe seznamujeme s charakteristikou. Tento útvar je na první pohled jednoduch. Aby v ak charakteristika byla zajímavá i pro ãtenáfie, zahráli jsme si na detektivy a pokusili jsme se vytvofiit hádanky. Pozná na základû tûchto prací, o jaké osobnosti se jedná? KDO JSEM? Îil jsem v období, kdy probíhala sedmiletá válka a v Rusku vládla Katefiina

II. Veliká. Dûtství a mládí jsem trávil zpûsobem, kter málokteré dítû tohoto období ocení. Zájem by tu moïná byl, ale otázka je, zda by je ta práce a úsilí bavily. Byl jsem ze v ech sedmi dûtí nejmlad í. Mezi mé zájmy patfií umûní, které je málo rozvinuté a zaostalé, tedy pro vás. Já bych bez nûj nemohl Ïít. Pfii své práci potfiebuji klidnou místnost, pfiíjemnou atmosféru a krásnû znûjící strunky hrající podle mû. Mluví se o mnû jako o geniálním ãlovûku, kter sloïil pfies 600 dûl. Lidé si mne pfiipomínají, neboè má díla jsou inspirativní. Îil jsem 35 let. Zemû, kterou jsem vidûl naposled je nedaleko od âeské republiky. Je tam ãisté prostfiedí a je to spolková republika. Mí a ípková Îil jsem v zemi, kde neustále snûïí a je jednou z nejvût ích na svûtû. Studia a kolní léta jsem neproflákal. Základku jsem udûlal v jedné moskevské kole. âtyfii a pûl roku jsem studoval v zemi, kde vzniklo kfiesèanství a judaismus. Mezi mé zájmy patfií cestování a psaní. Pfii své práci potfiebuji v bornou slovní zásobu, fantazii a kreativitu, a taky si prohlédnout kaïdé místo, o kterém budu chtít psát. Mluví se o mnû, jako o v borném spisovateli, kter vidí, jak by mohl svût vypadat po dvaceti letech, pokud nebudeme pomáhat pfiírodû. Lidé si mû pfiipomínají, neboè jsem napsal svûtov apokalyptick román, podle kterého byla vytvofiena i PC hra a bude asi podle nûj natoãen i film. Závûr: Îiji ve mûstû, kde najdete krásnou barevnou budovu, která se jmenuje chrám Vasila BlaÏeného. Mluvím pûti jazyky. Jifií vadlena Îil jsem v zemi, kde roste papyrus a místo písma se pouïívají zvlá tní obrázky. Stavíme pozoruhodné stavby, i kdyï nûkolik let pfied na ím letopoãtem. Své dûtství a vlastnû cel svûj Ïivot jsem nevykroãil ani nevyjel z na í africké zemû. Nechodil jsem do koly. Cel Ïivot jsem veden k tomu, abych se modlil ke v em na im bohûm. Rád si hraji s maketami m ch lodí. Jiné zájmy nemám, protoïe jsem velmi mlad. Pfii své práci potfiebuji chladnou hlavu plnou nápadû a mnoho lidí kolem sebe, ktefií udûlají v e, co jim fieknu. Mluví se o mnû jako o boháãi, protoïe moje pozûstatky, zatím jako jediného, nebyly vykradeny. Lidé si mû pfiipomínají, neboè jsem se zapsal do dûjin archeologick ch nálezû, ale i mûj nálezce je velmi znám. Ten bohuïel zemfiel v bídû. Závûr: jistû víte jiï od první vûty, kdo jsem, a jestli ne, tak zalistujte v uãebnici Dûjepisu pro est roãník. Ondfiej Budvesel V sedmé tfiídû jsme se letos opût vûnovali poesii. A jelikoï se blíïí Vánoce, dûti mûly za úkol tvofiit básnû a limeriky s vánoãní tématikou. Jsou velice talentovaní, ti na i sedmáci, Ïe? V jesliãkách leïí JeÏí ek a zahfiívá ho oslíãek. I tfii králové pfii li a krásné dary mu nesli. Je to mal smí ek. Nikol Bártlová Advent nám jiï zaãíná, tû í se celá rodina. Dárky dûti hledají, spoleãnû cukroví dûlají. Advent nám jiï zaãíná. Ondra Budvesel UÏ se blíïí Vánoce, tû íme se velice, dobré jídlo do bfií ka, bohatého jeïí ka, ozdobíme stromeãek, a zazvoní zvoneãek. Nikola Trejbalová Limerik 1. MÛj dûdeãek z Ameriky znal hodnû romantiky mûl svou Ïenu velmi rád pfiipadal si hroznû mlád mûj dûdeãek z Ameriky. 2.Jeden star pán mûl velkou daà dluïí pûnez velice proto sedí v Africe jeden star pán. Nikola Trejbalová Jeden mal skfiítek, jmenoval se Vítek. Zaãal kádlit sr nû, dopadlo to patnû. Chudák mal skfiítek! Ondra Budvesel Vánoce Venku padají vloãky, maminka zdobí okna se sv mi vnouãky. S babiãkou peãeme cukroví, a v ichni jsme hladoví. A snad uï pfiiletí dûdeãek, dûdeãek Mrazíãek, ten, co nosí balíãek. Limerik Jeden dûda z Moravy, choval doma dva klokany. První klokan skákal do vany, a druhého pra til do tlamy. Ach, ten dûda z Moravy Kája Malíková Kam se ubíráme? Co nás láká? Co je pfiíãinou? To jsou ale otázky... Máme se jimi vûbec v na em vûku ãtrnácti, patnácti let zab vat? Ale jo, zajímavé otázky. A odpovûdi? Tady jsou nûkteré názory deváèákû, které mû pfiekvapily svou otevfieností, upfiímností. Poslouchala jsem. Silná káva... Mgr. J. Melounová Morálka na ich dûtí je pr stále hor í a hor í! Pro dne ní mladé jsou priority alkohol, drogy a sex a vytrácí se slu - nost a zájem o rodinu! Hlavnû marihuana se stala víc neï samozfiejmostí. Dnes uï v oãích ÏákÛ osm ch a devát ch tfiíd základních kol není patn ten, kdo ji hulí, ale spí e naopak - je in. Nejsmutnûj í na tom je, Ïe tento po- etil model chování pfievzala i spousta rodiãû, ktefií by mûli cítit urãitou míru odpovûdnosti, minimálnû ke sv m dûtem. Proto asi nepfiekvapil pfiípad nezletilého pûstitele marihuany, kter se chlubil, Ïe mûl nejlep í úrodu, kdyï se vrátil ze kolního v letu, protoïe mu rostlinky mezitím zalévala maminka. Za chování dûtí mohou vût inou rodiãe. Vût inou rodiãe mají tolik sv ch problémû, Ïe se dítûti dostateãnû nevûnují. Dítû si tedy hledá své vzory jinde, a to mezi ostatními dûtmi, které jsou na tom stejnû jako ono samo. V. Strnadová BU KA 5 / 2012

PROBLEMATIKA MLÁDEÎE ANEB DOSPùLÍ NÁS NECHÁPOU. Je tûïké mluvit o problematice mládeïe, pokud do této skupiny patfiíme. Dospûlí nám mají za zlé v echny na e problémy, ale co vy o nás víte? Myslíte si, Ïe na e problémy jsou jen banalita, ale kdyï se do této situace dostanete vy, hroutí se vám svût. Vût ina z vás pfied problémy utíká. My se je alespoà snaïíme fie it. AÈ uï je to hádkami, rvaãkami, alkoholem, drogami nebo jen pláãem v koutû. KaÏdá vûc má svûj dûvod, kaïd lok alkoholu má svûj v znam, kaïdá cigareta své místo v na í mysli. Chtûla bych vidût vás v na ich situacích, nevydrïeli byste b t mládeïí v dne ní dobû ani minutu. Je tûïké b t trestán za rozbité vûci v obci, které jsme opravdu nerozbili my, ale proã hledat viníky, to my jsme ta problematická ãást spoleãnosti. Je jednodu í to hodit na nás. Abych fiekla pravdu, nemyslela bych si nic jiného b t na va em místû. Chápu, je tûïké nám vûfiit. Zkuste pochopit ná svût. My totiï prokoukli ten vá. Katefiina Uti ilová KOLNÍ IKANA kola je místem, které se t ká nás v ech. Vznikají tu rûznorodé vztahy a i ty negativní zde mají místo, a aãkoliv se ãasto moïnost v skytu ikany popírá, tak takové pfiípady, dokonce i závaïné, se objevují na kolách dodnes. Samotn areál a budova kol poskytuje bezpoãet míst pro zrod ikany, v elijaká zákoutí kam pedagog nedohlédne a veliké davy dûtí, ve kter ch si dotyãn urãitého jedince najde. Jedná se tedy o vztah, kde se zúãastàuje na jedné stranû obûè a na druhé stranû jeden ãi skupina agresorû. ObûÈ je zpravidla z fiad slab ích jedincû, na kter ch se uplatàují fyzické i psychické útoky a nedokáïou tûmto útokûm sami zamezit. ikana se mûïe fiadit do nûkolika skupin. Podle: dûvodu (závislost, sociální problémy, vyúãtování vzpomínek z dûtství) závaïnosti (stupeà nátlaku, poãet agresorû, doba trvání) zpûsobu (zesmû Àování, fyzické projevy, nadávky, zastra ování) ZpÛsob odstranûní praktikování ikany dûtmi na dûtech se fie ilo a fie í doteì. Zaãít by se mûlo u tfiídy, jakoïto celku, a pracovat na vztazích mezi jejími ãleny a spolupracovat na aktivitách, které by sblíïily potencionální agresory a obûti. Veronika Lito ová KOLIK EâÍ UMÍ, TOLIKRÁT JSI âlovùkem Hallo, wie geht es dir? Ví, co to znamená? Ne? To znamená nûmecky Jak se má? A co tohle. Was ist das? To znamená Co je to? Ví, nûmãina je o tom, aby ses domluvil za na imi hranicemi, abys tfieba mohl bez obav nakupovat nebo v Nûmecku pracovat. Nûmãina mû moc baví a myslím, Ïe mi moc jde. Ví, proã? Máme na nûmãinu dobrou uãitelku, kterou mám ráda. Je to paní uãitelka Melounová. Dokonce jsem dostala moc hezké jméno (které jsem si samozfiejmû vybrala). To jméno je ELKE. Prostû jsem vám chtûla fiíct, Ïe nûmãina je super. Eli ka Salavová, 8. tfiída PÒLROK VE KOLNÍ DRUÎINù Ve kolní druïinû jsme mûli na plánu tradiãní Drakiádu, ale termín jejího konání nám dvakrát pfiekazilo poãasí. Poãkáme proto do jara a pokusíme se tradiãní podzimní aktivitu pfienést alespoà pro tentokrát do jarního období. skonãila Elenka Fischerová z 1. tfiídy a tfietí nejlep í byla Mí a Kfiivková ze 4. tfiídy. Zúãastnili jsme se plaveck ch závodû v na í kole. Uspofiádali jsme také dva turnaje - v pfiehazované a ve florbalu. V adventním ãase jsme vyrábûli vánoãní dekorace, vyzdobili si druïinu i chodbu koly. Od prosince chodíme vïdy v pátek bruslit. Kromû tûchto ãinností také hrajeme didaktické a smyslové hry. Zamûfiujeme se na pamûè, pozornost a vnímání. Zpíváme, ãteme si a vyprávíme. Ve spoustû ãinností a aktivit pomáhají star í dûti tûm mlad ím. Radí jim, podporují je, vym lejí a organizují pro nû hry a soutûïe a sami je ve kolní druïinû pod dohledem vedou i vyhodnocují. Tím se uãí nejen kreativitû, ale i sociálnímu cítûní, toleranci a trpûlivosti. Velmi dûkuji v em rodiãûm, ktefií se zajímají o ãinnost kolní druïiny, sledují na e webové stránky a obstarávají dûtem vûci, které jsou na nûkteré ãinnosti potfieba pfiinést. Bc. Karla Suková V listopadu jsme uspofiádali turnaj v pexesu. Základní kolo sehrálo 30 dûtí v jídelnû koly. Pexesovou královnou pro kolní rok 2012/2013 se stala Mí a Hrubcová ze 3. tfiídy, na druhém místû Podûkování Chtûla bych touto cestou podûkovat ÏákÛm 6. tfiídy za jejich bezprostfiední reakci a následné chování, kter m reagovali na velmi smutnou událost, která zastihla Ïáka na í tfiídy. Velmi pûknû se rozlouãili s Vláìou, kter nás navïdy opustil. Podûkovat jim pfii la i maminka Ïáka. Mgr. Eva Hájková Dûkujeme tímto v em, ktefií pfiispûli na í kole finanãními, drobn mi i tûmi nejdrobnûj ími dary nebo jakkoli pomohli vlastními silami. Velice si toho váïíme a jsme za kaïdou pomoc opravdu rádi. Zamûstnanci Z a M Povrly BU KA 6 / 2012

âtení POMÁHÁ Do projektu âtení pomáhá je v souãasnosti pfiihlá eno 104 tisíc ÏákÛ, ktefií rozdûlili 15 milionû korun mezi 162 charitativních projektû. Projekt byl odstartován 8. dubna 2011. Jeho iniciátorem a donátorem je Martin Roman. Projekt âtení pomáhá podporuje ãtenáfiství, a zároveà umoïàuje dûtem a mládeïi, podílet se na charitativní ãinnosti. Dûti jsou k ãetbû motivovány finanãní odmûnou 50 korun, kterou v ak nezískávají pro sebe, ale vûnují ji na charitu. KaÏd rok se tak rûzn m nadacím rozdûlí 10 miliónû korun. O tom, kdo pomoc obdrïí, rozhodnou právû dût tí ãtenáfii. KaÏd z ãtenáfiû, kter se zaregistruje na webov ch stránkách projektu, pfieãte nûkterou z doporuãen ch knih a správnû zodpoví kontrolní otázky k dané knize, získává kredit 50 korun. Ten pak vûnuje na nûkterou z nabízen ch konkrétních charitativních akcí. Charity navrhují oslovené dobroãinné organizace a partnefii projektu. Jedná se o konkrétní charitativní projekty, jako je napfi. pfiíspûvek na v cvik asistenãního psa, knihy psané Braillov m písmem, aktivizaãní pomûcky pro seniory atp. Knihy zafiazené do projektu byly vybírány v celorepublikové anketû o nejlep í dûtskou knihu. V odborné porotû, která knihy navrhovala, byly osobnosti, jako je Zdenûk Svûrák, Marek Eben, Alena JeÏková a Jifií Dûdeãek. Do projektu se zapojili i Ïáci na í koly uï v loàském roce, zpoãátku s velk m nad ením, které ale postupnû opadávalo a letos se tohoto projektu zúãastàuje jen malá hrstka ÏákÛ, vût inou ze ãtvrté tfiídy. Je to velká koda nechat tak v born nápad a moïnost pomáhat bez pov imnutí. To se opravdu na na í kole nenajde víc ãtenáfiû ochotn ch pomáhat? Myslím, Ïe by Ïákovsk parlament mohl iniciovat soutûï o nejlep ího ãtenáfie a nejlep í ãtenáfiskou tfiídu nebo jinou podobnou akci, do které by se zapojilo co nejvíce ÏákÛ. Mgr. Alena Pefiichová VÍâKA PRO LUCINKU V duchu hesla Musíme si pomáhat se na e kola zapojila do akce Víãka pro Lucinku, ve které lo o sbûr víãek od PET lahví. Peníze získané prodejem víãek pouïijí rodiãe malé Lucinky vecové na nákladnou lázeàskou léãbu své dcery. V ichni se opravdu snaïili a od konce záfií jsme nasbírali ãtyfii pytle barevn ch plastov ch víãek, coï je zhruba 60 kg. Dûkujeme v em, kter m není lhostejn Ïivot ãlovûka, a pfiestoïe ho neznají, pomohou. ZároveÀ moc dûkujeme panu íhovi, tatínkovi Pepy íhy z 9. tfiídy, kter nám nasbíraná víãka odvezl na sbûrné místo do Chlumce. Bc. K. Suková z matefiinky na dûti ãekalo divadlo! Jejich oblíben SváÈa s pohádkou o Brouãcích. Reakce dûtí byla úïasná, doslova nadskakovaly radostí a s nad ením zasedaly na pfiipravená místa. I rodiãe byli velmi mile pfiekvapeni, já osobnû jsem byla dojata celkovou atmosférou. Pfiekvapení se opravdu povedlo dokonale, protoïe do poslední chvíle nic netu il jedin z rodiãû, natoï z dûtí. Nápad to byl tedy opravdu skvûl, a tak závûr celého veãera dopadl nad oãekávání skvûle. SváÈa bavil nejen dûti, ale i rodiãe a pro ten veãer jsme byli na chvíli v ichni dûtmi a snad mohu mluvit za v echny a fiíci, Ïe jsme si divadlo s dûtmi opravdu moc uïili. Nezb vá mi, neï moc podûkovat v em paním uãitelkám, Vendulce, árce a SváÈovi za bájeãné odpoledne a veãer a uï teì jsem zvûdavá, jaké pfiekvapení si na nás pfiipravíte pfií tû, protoïe tohle se snad nedá pfiekonat? S díky a pfiáním krásného adventu a pohodov ch Vánoc maminka Lenka Klime ová USPÁVÁNÍ BROUâKÒ TENTOKRÁT S NEâEKAN M P EKVAPENÍM Jako kaïd rok i letos se v matefiské kolce pfii Z konalo uspávání brouãkû. VÏdy se tû í velké oblibû pfiedev ím dûtí, ale i rodiãû. Ani letos tomu nebylo jinak a pfied kolkou se se la spousta brouãkû s lucerniãkami a lampiony a vydala se spoleãnû na tradiãní pochod obcí posvítit brouãkûm na cestû k post lkám a uloïit je k zimnímu spánku. Po vydatné procházce na dûti i rodiãe ãekalo hledání pokladu, kter ukryly svûtlu ky, a voàavá veãefie od Vendulky. Se záïitky, a dobfie najedené, ãekaly dûti s rodiãi ve tfiídách netrpûlivû na slíbené pfiekvapení, a protoïe jsme nesmûli ani koutkem oka zahlédnout, co se dûje na chodbû a co se chystá, byli v ichni patfiiãnû netrpûliví a zvûdaví. KdyÏ uï se zdálo, Ïe se dûti nikdy nedoãkají, otevfiely se dvefie a paní uãitelky v echny pozvaly do tûlocviãny. Pfiekvapení bylo opravdu veliké, neboè BU KA 7 / 2012

ERLEBNISLAND MATEMATIK V DRÁÎëANECH Îáci II. stupnû se v pátek 7. prosince vypravili za hranice do nedalek ch DráÏìan s cílem prozkoumat zajímav svût matematiky a pfiírodních vûd. Nedávno otevfien prostor Erlebnisland Matematik je projektem tamní Technické univerzity ve spolupráci s Technick mi sbírkami mûsta DráÏìan. Je to jakási obdoba libereckého IQ parku zamûfieného pfieváïnû na matematické zákonitosti a jevy. Îáci se hravou formou seznámili se zhruba stovkou experimentû, které vzbuzují nejen úïas, ale podnûcují k pfiem lení a bádání. Kdo by si nechtûl napfi. prolézt uzlem, zahrát si na trojzvuãn mnohostûn, zakreslit svoji podobu pantoinverzorem, podívat se do zrcadlového trycht fie, roztoãit Coriolisovu fontánu ãi dokázat fiadu dal ích matematick ch a fyzikálních zákonitostí beze slov, vizuálnû, zvukem ãi hrou? Stejnû jako Ïáci i vy si mûïete roz ífiit pohled do svûta plného zajímavostí, krásy, symetrie i tajemna! Po cestû mûstem nebylo moïné nev imnout si v udypfiítomné pozitivní vánoãní atmosféry. Vánoãní trhy v nûmeck ch mûstech jsou vyhlá ené a ani v DráÏìanech nezklamaly. Îáci sice nenasávali svafiené víno, ale vûnû, písnû, stánky plné krásn ch vánoãních ozdob, sladkostí a v eho, co vánoãní trh nabízí. A ti, ktefií studují nûmeck jazyk, mile pfiekvapili nejen uãitele, ale i sami sebe, jak hezky se dokáïí domluvit :) Mgr. Ladislav Kováfi Zimní hokejová klasika zase na nájezdy! Zatímco v NHL jiï tfietí mûsíc probíhá v luka, v Povrlech se hraje stále! Do t mu uãitelû mûly dorazit i posily z fiad hráãû NHL, Jaromír Jágr a Tomá Plekanec. Jágr se vypravil na zápas vlakem a chtûl svou cestou propagovat sluïby âesk ch drah, nastoupil ale v Praze omylem do expresu smûr Berlín, kter zatím v Povrlech zastávku nemá, a místo zápasu absolvoval, stejnû jako pfied 14 dny na i Ïáci, náv tûvu vánoãních trhû v DráÏìanech. Druh jmenovan se tûsnû pfied zápasem telefonicky omluvil pro únavu po turnaji reprezentace v Rusku. Z bulváru v ak prosákla zpráva, Ïe ho na akci nepustila pfiítelkynû zpûvaãka Lucie Vondráãková a musel doma slepovat cukroví. Osud tomu chtûl, aby nastoupili pouze Ïáci, uãitelé, rodiãe a pfiátelé koly:o) Uãitelé nastoupili v tradiãní okle - tûné sestavû s Bigim v brance. Îáci hnáni touhou zvítûzit, problémy se sestavou zdaleka nemûli. Stfiídali ãtyfii kompletní fiady, a to je tû odmítli nastoupit Ïáci osmé tfiídy, protoïe se jim, tak nûjak nechtûlo:o( Poprvé v historii mûli v t mu i jednu pûtici pouze z ÏákÛ prvního stupnû. A opût se bylo na co dívat. UãitelÛm trvalo déle, neï se zahfiáli na provozní teplotu. V sledkem bylo dvougólové vedení ÏákÛ. Zvlá tû jejich elitní formace (Coubal-Vesel -ÎiÏka- Eisenhammer-Jech) drtivû válcovala t m uãitelû. Ojedinûlé pokusy uãitelû hravû likvidoval navrátilec do branky ÏákÛ Dan Zajíc. Pfiesto se uãitelûm na konci první tfietiny podafiilo sníïit na 1:2. Od druhé tfietiny to uï byla fieïba jak má b t. Uãitelé srovnali skóre a nadechovali se k náporu. BohuÏel nedisciplinovanost ve vlastních fiadách a zbyteãná vylouãení p. uã. Slezáãkové a následnû Aniãky âernohlávkové zbrzdila jejich snahu. VynaloÏené síly v oslabení uãitelé zaplatili dvûma brankami. Pokuty za vylouãení budou asi velice vysoké. Pfiesto kantofii nesloïili zbranû a pistolnice (Jaklová-Suková-Vanûãková-âernohlávková-Slezáãková), které pravidelnû nastupovaly v jedné pûtce proti ÏákÛm prvního stupnû, svádûly urputné souboje pfied brankou ÏákÛ. Stfielecky se dafiilo Míle Jaklové, která dvûma brankami oïivila nadûje uãitelû. Zdálo se, Ïe uãitelé pûjdou do vedení, ale v momentû, kdy svírali Ïáky v jejich tfietinû, do lo ke kuriózní situaci. Pan uãitel Nûmec nekompromisnû odstavil na modré od puku svého spoluhráãe p. uãitele Hauznera a po jejich komické sráïce se fiítili tfii Ïáci osamocenû na Bigiho. Honza Jech se nem lil. Na tûstí si následnû pistolnice vytvofiily tlak (a s pomocí p.uã.hauznera) do druhé pfiestávky vyrovnaly na 5:5. V poslední tfietinû lo o v e. Îáci stupàovali tempo a opût se ujali vedení. Vypadalo to, Ïe vítûzství uï udrïí. Proti ale byla Míla Jaklová, která po rychlém brejku dokonãila hattrick a vyrovnala na 6:6. Za remízu mohou uãitelé dûkovat p. Tomá i Skálovi, kter podstoupil nespoãet osobních soubojû a bojoval v obranû stejnû srdnatû jako legendární rusk bek Ragulin. Nájezdy! Îáci se koneãnû doãkali a mohli po nervy drásajícím rozstfielu zasypat brankáfie Zajice radostnou hromadou. Zvítûzili 8:7! Bylo to úïasné odpoledne a bavili se nejen hráãi, ale i diváci z fiad ÏákÛ, rodiãû a pfiátel koly. Podívat se pfii el i pan starosta. Díky v em! Kapitán t mu uãitelû Bc. tûpán Hauzner ILUSTRAâNÍ FOTO Dvoumûsíãník Základní koly a Matefiské koly Povrly Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní kolou a Matefiskou kolou Povrly Náklad tohoto vydání je 250 kusû V tisk je neprodejn Redakãní rada: éfredaktorka: Bc. Karla Suková, zástupce éfredaktorky Mgr. Tomá Skála, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE EVIDENâNÍ âíslo: MK âr E 16855