PŘÍLOHA Č. 1 ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru

PŘÍLOHA Č. 1 ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2 na životní prostředí č. j. 12289/ENV/15 ze dne 9. 3. 2015: Vypořádání vyjádření k posudku zpracovatelem posudku Příslušný úřad obdržel k posudku vyjádření od následujících subjektů: 1. Jihomoravský kraj ze dne 25. 4. 2014 č.j. JMK510009/2014 2. Město Uherský Ostroh ze dne 20. 4. 2014 3. Obec Moravský Písek ze dne 22. 4. 2014, č.j. 496/2014 4. Město Veselí nad Moravou ze dne 25. 4. 2014, č.j. MVNM/13410/2014 5. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod ze dne 4. 4. 2014, č.j. 1017/740/14 6. Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie ze dne 24. 4. 2014, č.j. 533/660/14 7. Ministerstvo životního prostředí, odbor ovzduší ze dne 17. 4. 2014, č.j. 969/780/14 8. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII ze dne 30. 4. 2014, č.j. 520/570/14 9. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 22. 4. 2014, č.j. KUZL 23317/2014 10. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí ze dne 29. 4. 2014, č.j. JMK 50786/2014 11. Městský úřad Uherské Hradiště, odbor životního prostředí ze dne 25. 4. 2014, č.j. MUUH- OŽP/26829/2014/Be Spis/13/2014 ZS 12. Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování ze dne 3. 4. 2014, č.j. MVNM/10213/2014 13. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského ze dne 28. 3. 2014, č.j. SBS 09577/2013/OBÚ-01/1 14. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, územní pracoviště Hodonín ze dne 28. 4. 2014, č.j. KHSJM 14105/2014/HO/HOK 15. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno ze dne 29. 4. 2013, č.j. ČIŽP/47/ŘI/1317201 004/14/BLV 16. Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. ze dne 29. 4. 2014, č.j. 2/ŠK/2014/1525 17. Občanské sdružení Egeria ze dne 2. 5. 2014 V rámci konečného vypořádání obdržených vyjádření vztahujících se k otázce vlivu záměru na podzemní vody se uvádí následující. Vzhledem k tomu, že závěry odborných studií zpracovaných během procesu EIA (hydrogeologická studie společnosti Aquatest a.s. (RNDr. Hana Koppová, Olomouc 2012) příloha dokumentace EIA, posudek EIA (na hydrogeologické části posudku se podílel RNDr. Zdeněk Patzelt)) a závěry studií dotčených subjektů doručených v rámci vyjádření k dokumentaci a posudku se rozcházejí zejména v otázce vlivu záměru na podzemní vody (vodní zdroj Bzenec-komplex), zadalo MŽP pro vlastní potřebu zpracování oponentního hydrogeologického posudku, jehož cílem bylo zhodnotit, zda jsou závěry uvedené v dokumentaci a její příloze (hydrogeologická studie 1

společnosti Aquatest a.s.) správné či nikoliv, resp. zda je záměr z hlediska vlivů na podzemní vody akceptovatelný či nikoliv. Oponentní hydrogeologický posudek potvrdil závěry učiněné v dokumentaci EIA a potvrzené v posudku EIA. Byly tak s konečnou platností vyloučeny pochybnosti v souvislosti s rizikem negativního vlivu na jímací území Bzenec-komplex a bylo konstatováno, že záměr je i z tohoto pohledu akceptovatelný. Konečný výsledek hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnující také závěry oponentního hydrogeologického posudku a odpovědi na nejvíce diskutované oblasti (i v rámci následujících doručených vyjádření) v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí, v souvislosti s možným rizikem vlivu realizace záměru na jímací území Bzenec-komplex, je uveden přímo v samotném textu stanoviska. Oponentní hydrogeologický posudek je dále součástí přílohy č. 2 k tomuto stanovisku. Podstata obdržených vyjádření k posudku včetně vypořádání zpracovatelem posudku (vypořádání vyjádření ze strany zpracovatele posudku je psáno kurzívou): 1. Jihomoravský kraj ze dne 25. 4. 2014 č. j. JMK510009/2014 Jihomoravský kraj posoudil předložený posudek na dokumentaci záměru Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2", k.ú. Uherský Ostroh, Zlínský kraj, na území Jihomoravského kraje v k.ú. Moravský Písek, okr. Hodonín, s konstatováním, že souhlasí se záměrem za předpokladu dodržení podmínek ochrany vodního zdroje v jímacím území Bzenec I a Bzenec III. Souhlasné vyjádření podmíněné dodržováním podmínek ochrany vodního zdroje. Základní podmínky ochrany vodního zdroje jsou stanoveny zejména v rozhodnutí ONV Hodonín o stanovení ochranného pásma kolem vodních zdrojů Bzenec-komplex ze dne 1. 3. 1989, čj. Vod-1299-1985/1989/Ku-235. Dle tohoto rozhodnutí je v ochranném pásmu 2. stupně vnějším zakázáno: - skladovat přípravky pro chemickou ochranu lesa a rostlin a pohonné hmoty; - napájení zvířat z vodního toku a přechod zvířat přes toky brodem; - letecká aplikace pesticidů a hnojiv; - rozmetat celoplošně průmyslová hnojiva; - zakládat školky a školkařská činnost; - ponechávat nebo zahrabávat zbytky uhynulé nebo zhaslé zvěře. Citované rozhodnutí tedy a priori nevylučuje těžbu štěrkopísku v zájmovém území na rozdíl od ochranného pásma 2. stupně vnitřního, kde již je jednoznačně zakázáno těžit zeminy a zemní hmoty, provádět ochranu mechanizmů a doplňování pohonných hmot. Výše uvedené podmínky budou splněny za předpokladu, pokud nebudou v pískovně skladovány pohonné hmoty, což záměr vylučuje. Citované podmínky je však třeba považovat za nezbytné a nutné, nikoliv však za postačující v daném konkrétním případě. Stanovení specifických podmínek ochrany vodního zdroje v souvislosti s posuzovaným záměrem se zabývá dokumentace EIA. Podmínky ochrany vodního zdroje Bzenec-komplex jsou zahrnuty do podmínek stanoviska. 2

2. Město Uherský Ostroh ze dne 20. 4. 2014 V průběhu projednávání oznamovatel změnil údaj o předpokládaném množství štěrkopísků z var. A 350 000 t/rok je navrhovaná var. B 200 000 t/rok. Velmi těžce bude dokladováno, že nebude docházet k překračování těženého množství štěrkopísku dle var. B. Varianta B je od začátku procesu EIA (MZP 429) uváděna jako jediná projektová varianta. Varianta A byla jako projektová uvedena u již ukončeného procesu (OV8075) a nyní je uváděna pouze jako referenční. Těžební organizace má povinnost každoročně vykazovat množství vytěžené suroviny. Jedná se o výhradní ložisko v majetku ČR. Výkazy jsou předávány na MPO, MŽP a OBÚ. OBÚ provádí pravidelnou kontrolu plnění podmínek rozhodnutí o povolení hornické činnosti, kde bude uvedena i roční kapacita těžby. Ve stanovisku je uvedena podmínka: Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh, Moravský Písek, Veselí nad Moravou) zpracovat zásady environmentálního dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí.. V režimu tohoto dozoru může být např. kontrola množství těžby a expedice suroviny. V posudku se uvádí, že nevyužitý materiál musí být z lokality odvážen z důvodu existence aktivní zóny záplavového území. Z toho vyplývá, že předpokládaná dopravní zátěž bude větší než je uváděno. Nelze souhlasit s názorem, že nákladní auta budou primárně využívat silnici I. třídy. Dokumentace skutečně neuvažuje s odvozem skrývaného materiálu z území. Při uvažované hloubce těžby 13 m (171 m n. m. až 158 m n. m.) může objem skrývek činit až 23 % celkového množství odvezených hmot. Část skrývkových hmot se však použije na výstavbu zvýšeného náspu pro zázemí a dále zejména pro sanaci a rekultivaci (modelace břehů). Proto bude v praxi množství odvezeného materiálu výrazně menší. Odvézt by se měla zejména většina ornice a podorničí (celková mocnost cca 45 cm), která se na rekultivace může použít pouze v omezeném rozsahu. Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Skrývkové práce jsou prováděny v mimovegetačním období, kdy je i nižší poptávka po štěrkopísku. Je tedy zřejmé, že nezapočtení odvozu skrývkových hmot neovlivní významně výsledky posouzení. Přesto byla do stanoviska doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny, kdy bylo v dokumentaci uvažováno s rozdělením na silnici I/54 s 50 % ve směru Moravský Písek a 50 % ve směru Veselí nad Moravou. Co se týká využívání silnic I. třídy, je zřejmé, že při uvažovaném výjezdu jižním směrem bude veškerá doprava směřovat na silnici I. třídy I/54. Dále směrem z Veselí nad Moravou 3

budou využívány pouze silnice I. třídy (I/54 a I/55), tedy i ve směru na Uherský Ostroh. Jediná více využívaná silnice II. třídy bude silnice II/427 v úseku Moravský Písek Staré Město (cca 40 % produkce). Jak již bylo v posudku konstatováno, tato komunikace je kvalitní a nevykazuje závady, které by provoz nákladní dopravy neumožňovaly. Odkrytím podzemní vody a špatnou nebo nedostatečnou rekultivací hrozí nežádoucí vznik eutrofizace. Problematice eutrofizace a rizik s ní spojených je věnována v dokumentaci značná pozornost. Otázku obnažení hladiny podzemních vod podrobně vypořádává i text vlastního stanoviska. Preventivním opatřením je právě správně provedená rekultivace. Stanovisko nadto obsahuje podmínky, které riziko eutrofizace minimalizují. Posudek upozorňuje na existenci CHOPAV Kvartér řeky Moravy a jímacích území Bzenec I, Bzenec II a Polešovice. Samotná existence jímacích území i CHOPAV Kvartér řeky Moravy je faktem. Z hlediska potenciálního vlivu záměru jsou relevantní zejména jímací území Bzenec I a Bzenec III sever, které leží k posuzovanému záměru nejblíže. Vlivy na podzemní vodu a jímací území jsou v dokumentaci vyhodnoceny, přičemž posudek se s tímto hodnocením v podstatě ztotožňuje. Závěry dokumentace a posudku byly potvrzeny i v oponentním hydrogeologickém posudku. V důsledku těžby štěrkopísku nesmí dojít k ohrožení kvality ani vydatnosti vodního zdroje Bzenec-komplex. Úroveň potenciálních rizik, vyplývajících z plánované těžby štěrkopísku ve vztahu k vodárenskému využívání území, je hodnocena jako přijatelná nebo nevýznamná. Stanovisko obsahuje řadu podmínek, které se týkají ochrany vodních zdrojů. Existuje zdravotní riziko především v souvislosti s povodňovými stavy a tím pádem nutnosti odstavení jímacího území z důvodu kontaminace. Riziko související s povodňovými stavy a vniknutím povodňové vody do těžebního jezera je v dokumentaci vyhodnoceno. Co se týká rizika průchodu povodňové vody z hlediska ovlivnění kvality jímané vody, toto riziko bylo v hydrogeologické studii vyhodnoceno (Koppová, 2012). Předpokládá se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní nádrž se s touto zátěží postupně vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo dojít v řádu měsíců (analogicky s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi). Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotném jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně. 4

K otázce možnosti průniku povodňových vod do horninového prostředí bylo dále opakovaně prokázáno, že nejvýznamnějším zdrojem podzemní vody v jímacím území je vcezování povrchové vody z řeky Moravy a z odlehčovacího ramene Nová Morava, které představuje většinový podíl dotace podzemní vody. Navrhovaná otvírka dobývacího prostoru se nachází v několikanásobně větší vzdálenosti od nejbližších vodárenských objektů (Bzenec III cca 600 m a Bzenec I více než 1 km, ), než činí například vzdálenost jímacích objektů soustavy Bzenec III sever od vodního toku Nové Moravy (150 200 m). Obdobně bude při průtoku Q 100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný. 3. Obec Moravský Písek ze dne 22. 4. 2014, č. j. 496/2014 a) Trasování obslužné komunikace, rekreační využití Zástupci obce Moravský Písek poukazují na nevhodné vedení obslužné dopravy ve variantě B, tj. trasy podél Nové Moravy s přímým výjezdem na silnici I/54. Současná cesta je využívána k cykloturistice. Je připravováno propojení cyklostezky od Veselí nad Moravou s tzv. Černou cestou. Obslužná komunikace pro pískovnu by tuto cestu křížila, což by znamenalo znehodnocení finančních prostředků a negativní vlivy na cyklistickou dopravu i turistiku. V těsné blízkosti obslužné komunikace se nachází unikátní přírodní památka Vypálenky, unikátní objekt Kačeník a Černé jezero, ve stadiu příprav je vybudování naučné stezky. Atraktivita celého území by byla zcela zdevastována. Řešení varianty B s přímým výjezdem na komunikaci I. třídy se jeví jako nevhodné, protože Nová Morava v místě výjezdu tvoří terénní zlom bránící dostatečně bezpečnému výjezdu vozidel. Komentář zpracovatele posudku Obslužná cesta okolo hráze Nové Moravy není v současnosti masivně využívaná cyklistickou dopravou, jedná se spíše o cestu, která zpřístupňuje přilehlé pozemky i infrastrukturu (přečerpávací stanice u ústí Polešovického potoka). Cesta není značená jako cyklotrasa. Pro běžnou cyklistickou dopravu (každodenní dojíždění apod.) je cesta nevhodně trasována, nespojuje žádná sídla. Povrch cesty není pro pravidelnou cyklistickou dopravu příliš vhodný. Občasné rekreační využití samozřejmě vyloučit nelze. Naopak spojení Uherského Ostrohu a Moravského písku je vhodnější po silnici II/495, kde je v mapách cyklotrasa vyznačena a spojení Moravský Písek - Veselí nad Moravou je pak zajištěno zmíněnou nově vybudovanou cyklostezkou s propojením na tzv. Černou cestu. Křížení této cyklotrasy s obslužnou cestou do pískovny bude faktem. Při úpravě komunikace však lze toto křížení technicky i z dopravně bezpečnostního hlediska zohlednit. V tomto smyslu byly do stanoviska doplněny i podmínky pro realizaci záměru. Z hlediska vlivu na životní prostředí je tato situace akceptovatelná. Evropsky významná lokalita (EVL) Vypálenky neleží v žádném případě v těsné blízkosti obslužné komunikace, nýbrž cca 2 km od plochy těžby a 1,1 km od vyústění obslužné komunikace na silnici I/54. EVL Vypálenky leží přitom v těsné blízkosti a po obou stranách frekventované silnice I. třídy (I/54). V tomto kontextu je ovlivnění EVL Vypálenky obslužnou komunikací do pískovny naprosto vyloučeno. 5

Pokud jde o lokality Kačeník a Černé jezero, jedná se o drobné prvky zeleně v krajině (v případě Kačeníku i s jistou historickou hodnotou), nejde o zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. ani o kulturní památky. Trasa příjezdové komunikace však nevede přes tyto lokality, vzdálenost od Kačeníku i vlastního Černého jezera je cca 150 m. Pokud bude upravena stávající komunikace pro provoz nákladních vozidel, jmenované lokality to neovlivní. S ohledem na požadavek provozu pískovny i expedice pouze v pracovní dny je možno konstatovat, že provoz vlastní pískovny ani obslužná doprava po komunikaci v souběhu s tokem Nové Moravy nenaruší současné ani případné budoucí rekreační využití území. Otázka vlastního výjezdu obslužné komunikace je dopravně technická a dopravně bezpečností záležitost. Možnost výjezdu je podmíněna souhlasem správce komunikace a Policie ČR. Je možné, že tyto orgány budou požadovat stavební úpravu současného připojení na komunikaci. b) Výše těžby Pro uvedené pouze předpokládané množství těžby 200 000 t/rok nemají zástupci obce záruky nepřekročitelnosti těžby, což může znamenat podstatné navýšení dopravy v uvedených trasách a není vyloučeno možné navýšení těžby až po variantu A či jinou. V případě těžby požadují zavedení kontrolních mechanizmů poskytujících záruku omezení maximálního limitu těžby 200 000 t/rok. Komentář zpracovatele posudku Těžební organizace má povinnost každoročně vykazovat množství vytěžené suroviny. Jedná se o výhradní ložisko v majetku ČR. Výkazy jsou předávány na MPO, MŽP a OBÚ. OBÚ provádí pravidelnou kontrolu plnění podmínek rozhodnutí o povolení hornické činnosti, kde bude uvedena i roční kapacita těžby. Ve stanovisku je uvedena podmínka: Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh, Moravský Písek, Veselí nad Moravou) zpracovat zásady environmentálního dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí.. V režimu tohoto dozoru může být např. kontrola množství těžby a expedice suroviny. c) Neuvedení aktivní zóny záplavového území v dokumentaci Ve vyjádření obce se uvádí, že lokalita se nachází v aktivní zóně záplavového území. V posudku je pouze konstatováno, že v dokumentaci jsou vedeny neaktuální informace, a to, že zájmové území neleží v aktivní zóně záplavového území. Komentář zpracovatele posudku Informace, že posudek uvádí skutečnost, že zájmové území neleží v aktivní zóně, není pravdivá. Naopak fakt neuvedení aktivní zóny je v posudku považován za významný nedostatek dokumentace EIA. Problematice řešení povodňových stavů a existence aktivní zóny záplavového území je v posudku věnována značná pozornost. Oznamovatel doložil jako doplňující informaci studii zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Výsledkem studie je vyhodnocení ovlivnění odtokových poměrů v prostoru pravostranné údolní nivy řeky Moravy výstavbou pískovny Uherský Ostroh v aktualizovaném provedení. 6

Ze srovnání současného stavu odtokových poměrů v území s výhledovým stavem, v rámci něhož je uvažováno s vybudováním pískovny v prostoru říční nivy mezi odlehčovacím ramenem řeky Moravy, tokem Polešovického potoka a silnicí II/495 vyplývá, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových vod v přilehlém inundačním území. Pískovna nevytvoří s výjimkou zanedbatelné plochy technologického zázemí žádnou překážku proudění povodňových vod. Naopak z výsledků hydrotechnických výpočtů vyplývá, že úroveň hladiny např. padesátiletého povodňového průtoku Q 50 dosahuje v profilu silnice II/495 při současném stavu na úroveň kóty 171,50 m n. m., zatímco po vybudování pískovny klesne tato hladina vlivem retenčního prostoru těžební jámy v témže profilu na kótu 171,44 m n. m. Stejnou tendenci vykazují vypočítané kóty hladin i v případě ostatních povodňových průtoků. Příznivé ovlivnění proudění povodňových vod je dáno rovněž vhodným umístěním pískovny mimo soustředění průtoků a směry, kterými je odváděno rozhodující množství povodňových vod a tedy de facto mimo aktivní zónu, pod silnicí II/495, která není v tomto úseku přelévána, jak vyplývá z výkresu příčného profilu PF9, který je přílohou posudku. Průtoky povodňových vod jsou v profilu silnice soustředěny do místa mostu přes Polešovický potok a následně do úseku průlehu mezi Polešovickým potokem a Moravským Pískem. Proto se ani v místech vybudovaného náspu s technologickým a administrativně - sociálním zázemím pískovny (1,8 ha na kótě 173,5 m n. m.) nevytvoří nepříznivé hydraulické jevy, které by mohly ovlivnit proudění povodňových vod pravobřežní inundací řeky Moravy. Lze tedy konstatovat, že z pohledu reálných vlivů na životní prostředí, konkrétně z hlediska ovlivnění odtokových poměrů, bude vliv záměru nevýznamný. Ve smyslu 67 odst. 2 písm. a) vodního zákona tedy těžba ani terénní úpravy (vybudování navýšeného náspu pro zázemí pískovny) nezhorší odtok povrchových vod. Nicméně i přes výše uvedené je zřejmé, že existence aktivní zóny záplavového území představuje legislativní překážku záměru zejména ve smyslu 67 odst. 1 (umísťování staveb) vodního zákona. Řešení této problematiky je možné až mimo proces posuzování vlivů na životní prostředí. d) Expediční doprava Uvažované dopravní trasy s počty vozidel jsou pouze výpočtové. Mohou se značně lišit a zástupci obce mají důvodnou pochybnost o velkém přesměrování nákladních automobilů přes obec Moravský Písek. Uvažovaná dopravní zátěž 9 jízd/hod. vztažená na 10 hod. pracovní dobu a zátěž 20 t na vozidlo po dobu 222 dní provozu je pouhý matematický výpočet. Nosnost vozidel je pouze účelově stanovená pro výpočet podle nosnosti mostu na komunikaci I/54. Tvrzení, že doprava bude probíhat pouze ve 20-tunových nákladech je pouze pro zdůvodnění co nejmenší frekvence dopravního zatížení. Nákladní automobily (NA), které budou dopravu zajišťovat, budou nepochybně od 3,5 t až do výše 20 t, což je omezení nosnosti na dopravní trase. Tento fakt není zahrnut do počtu předpokládaných průjezdů vozidel (36 + 9 průjezdů za pracovní dobu přes obec Moravský Písek) a je považován za podstatný na nepříznivý vliv v obci. Zvýšený počet vozidel (uváděno je 6,4 jízd NA za hodinu oproti v dokumentaci uvedeným 3,6) povede ke zvýšené prašnosti a zhoršení bezpečnosti chodců. Skokové zvýšení dopravy je považováno za zdravotní riziko pro obyvatele s tím, že nárůst obtěžování obyvatel bude znatelný. 7

Komentář zpracovatele posudku Zpracovatel posudku se na rozdíl od tvrzení ve vyjádření domnívá, že uváděná nosnost 20 t na nákladní automobil je oproti skutečnosti podhodnocena. Dle oznamovatele byla zvolena hodnota 20 t z důvodu omezení nosnosti mostu na silnici I/54 přes Novou Moravu. Toto již bylo konstatováno v posudku s tím, že po rekonstrukci tohoto mostu lze očekávat průměrné vytížení expedičních nákladních vozidel vyšší než 20 t. Přeprava štěrkopísku v soupravách (tahač + návěs) o nosnosti okolo 30 t je v současnosti zcela běžná, většina produkce je takto dopravována do betonáren, distribučních center a k dalším odběratelům kameniva. V květnu 2014 bylo zjištěno, že tato rekonstrukce mostu již probíhá. Zpracovatel posudku učinil v této věci dotaz na oznamovatele, ze kterého plyne průměrné vytížení nákladních automobilů v jiných těžebnách štěrkopísku provozovaných oznamovatelem (Čavyně, Hrušovany u Brna, Křenek, Otradovice, Zlosyň, Lipence, Dřenice, Praskačka, Veletov) v roce 2012 29 t a v roce 2013 28 t. Počty jízd nákladních automobilů vyvolané expediční dopravy proto lze považovat za správně zvolené s tím, že veškeré další výpočty z nich plynoucí (hluková studie, rozptylová studie, hodnocení vlivu na veřejné zdraví a na dopravní situaci) obsahují rezervu na straně bezpečnosti. I při uvažovaných 36 průjezdech nákladního automobilu denně v Moravském Písku po silnici II/427 bude vyvolaná doprava tvořit cca 3 % celkové intenzity nákladní dopravy. Vztaženo k celkové dopravě (včetně osobní) bude tento podíl cca 0,7 %. Na základě výše uvedených údajů se lze ztotožnit s hodnocením zpracovatele HIA, že navýšení hluku i znečištění ovzduší spojené s vyvolanou dopravou je z hlediska zdravotního rizika zanedbatelné a kvantitativně nehodnotitelné. Může dojít k případnému mírnému nárůstu obtěžování obyvatel zástavby situované v blízkosti využívaných komunikací. Zpracovatel posudku přitom nezpochybňuje fakt, že doprava po silnici II/427 může být pro obyvatele Moravského Písku bydlící v blízkosti komunikace obtěžující. Je to však především způsobeno obecně vysokou intenzitou dopravy na této silnici. Vzhledem k předpokládanému podílu expediční dopravy na celkové dopravě nelze vliv záměru v tomto smyslu považovat za významný. Situaci na silnici II/427 (stejně jako I/55 i dalších) může vyřešit zejména plánovaná stavba silnice R55. e) Vliv na ovzduší Zástupci obce Moravský Písek namítají, že současná kvalita ovzduší v obci je horší než uvádí dokumentace. Na základě dat z imisního měření v Uherském Hradišti je uváděno, že imisní limit pro průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 je v obci Moravský Písek výrazně překročen (72 x překročení hodnoty 50 g.m -3 ). V souvislosti s předpokládaným skokovým nárůstem dopravy (vypořádání viz předchozí bod) je pak namítáno, že realizací záměru dojde ke zhoršení už tak nepříznivého stavu. Komentář zpracovatele posudku Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se k posouzení, zda dochází k překročení imisního limitu (v souvislosti s povolováním nového zdroje znečištění) použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km 2 vždy za předchozích 5 kalendářních let, přičemž se uvažují data s dobou průměrování 1 kalendářní rok. Tato data zveřejňuje MŽP. V současnosti jsou k dispozici data za období 2008 2012. 8

Průměrná roční koncentrace PM 10 v Moravském Písku je ve čtvercích na území intravilánu obce uváděna v hodnotách 25,9 27,1 g.m -3, což je cca 2/3 imisního limitu. Vlivem záměru dojde dle rozptylové studie ke změně v řádu setin g.m -3. Vliv na průměrné roční imise PM 10, které jsou relevantní i z hlediska hodnocení vlivu na veřejné zdraví, tak bude naprosto zanedbatelný. 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 v Moravském Písku je ve čtvercích na území intravilánu obce uváděna v hodnotách 48,1 49,4 g.m -3, což je velmi mírně pod hodnotou imisního limitu (50 g.m -3 ). K překročení této hodnoty tak dochází méně než 35krát, nikoli až 72krát. Příspěvky záměru budou dle výsledků rozptylové studie řádově 1 3,5 g.m -3 a nárůst četnosti překročení hodnoty 1 g.m -3 je uváděn v rozsahu 3 17 dnů. Ze závěru rozptylové studie vyplývá, že by nemělo docházet k překračování imisních limitů, zejména četnosti překročení limitní hodnoty denní koncentrace. Zpracovatel studie HIA uvádí, že imisní příspěvek záměru je z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného území zanedbatelný a kvantitativně nehodnotitelný. Stanovisko nadto dále obsahuje podmínky pro omezení prašnosti. f) Vliv na stabilitu protipovodňových hrází Zástupci obce Moravský Písek nesouhlasí s tvrzením, že vliv vibrací na stabilitu zemního tělesa hráze je zanedbatelný a předpokládá se vysoká odolnost proti otřesům. Namítají dle zkušenosti, že stabilita je relativní pojem a soudržnost hráze je velmi diskutabilní. Obávají se vlivu těžební činnosti několika desítek let na stabilitu hráze. Důvodnou pochybností je povodeň z roku 1997, kdy došlo k velkému otevření hráze Nové Moravy právě na začátku před dotčeným územím, kde byl následně směřován hlavní, velmi dravý proud povodňové vlny. Komentář zpracovatele posudku Přestože je vliv těžby na stabilitu protipovodňové hráze v dokumentaci vyloučen (Julínek, 2010) byla do stanoviska zařazena podmínka aktualizace této studie a zároveň zpracování odborného posouzení vibrací z příjezdové účelové komunikace na stabilitu protipovodňové hráze Nové Moravy. f) Vliv na vodní zdroj, ovlivnění vodního režimu v krajině Vodní zdroj Bzenec-komplex jako nenahraditelný vodní zdroj pitné vody nemůže být ochráněn hydrogeologickou studií vylučující riziko znehodnocení. I když riziko znehodnocení může být různými opatřeními minimalizováno, nikdy jej nelze vyloučit stoprocentně. V tomto případě upřednostňují zástupci obce Moravský Písek strategickou surovinu (velmi kvalitní pitnou vodu) před zájmy těžaře. Hladina Nové Moravy je téměř celý rok s velmi malým až mizivým průtokem. Tímto stavem Nová Morava stahuje vodu z okolního prostředí a působí jako vysoušecí prvek v krajině. Ve skutečnosti bude těžební jezero stahovat vodu z okolí neustále, protože bude následně z jezera voda stahována do koryta Nové Moravy z důvodu převažující mizivé výšky hladiny v průběhu celého roku. Kvalita vody v Nové Moravě je v každém případě neporovnatelná s kvalitou případné povodňové vody nesrovnatelně více kontaminované všemožnými chemikáliemi a jinými nebezpečnými látkami, která by pravděpodobně nahradila vodu ve vzniklém jezeře. Srovnávat nebezpečnost povodňových vod s běžně protékající vodou Nové Moravy je nesprávné, ani 9

dostatečně odpovědné. Spoléhat v takovém případě na samočisticí schopnost podloží u 30 ha jezera a srovnávat s běžnou říční vodou se nám jeví jako neporovnatelné. Komentář zpracovatele posudku Drenážním prvkem (vysoušecím prvkem v krajině, jak uvádí obec Moravský Písek) je v daném území samotná vodárenská jímací soustava Bzenec, ze které je dle dostupných údajů (např. KÚ JMK z 20. 11. 2013) v současnosti jímáno cca 200 l/s podzemních vod. Hladina vody v Nové Moravě se v zájmovém úseku nachází výše než hladina podzemních vod v jejím okolí a tato hladina podzemních vod směrem od Nové Moravy klesá do center jímacích oblastí. V centrech jímání se hladina podzemních vod nachází o 1 m (Bzenec I) až 2,5 m (Bzenec III jih) níže, než je hladina v Nové Moravě. Vlivem vodárenského jímání se tak utváří hydraulická deprese, která dle výsledků hydrogeologických měření oboustranně dosahuje až k vodnímu toku Nové Moravy a vyvolává v příslušném úseku řeky indukovanou infiltraci. O velikost podílu indukované infiltrace na celkovém jímaném množství podzemních vod lze vést odborné debaty, jelikož závisí na velikosti vodárenského jímání a na aktuální hydrologické situaci. O skutečnosti, že k indukované infiltraci dochází a že se na jímaných vodách podílejí infiltrované říční vody však nelze pochybovat. Otázka indukované infiltrace je podrobněji diskutována i v dalších vyjádřeních níže, na která se tímto odkazuje. K další indukované infiltraci vod říčních do vod podzemních dochází v přilehlém úseku řeky Moravy. Hladina v řece Moravě se zde vlivem soustavy jezů nachází o 2 až 2,5 m výše, nežli hladina paralelně tekoucí Nové Moravy a více něž o 4 m výše než v centrech jímání (Bzenec III jih a Bzenec III sever). To indukuje proud podzemních vod tekoucích od řeky Moravy k Nové Moravě. Jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever jsou vybudovány kolmo na tento proud indukovaných vod, podél Nové Moravy. Tyto jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever proto levostranně zachycují indukovanou infiltraci z řeky Moravy a pravostranně z Nové Moravy. Za mimořádných povodňových stavů se v krajním případě do těžebního jezera mohou dostat nanejhůře stejné vody, které tak jako tak budou protékat ve vodních tocích, ze kterých právě o povodních dochází k největší indukované infiltraci do vod podzemních. Existence těžebního jezera situovaného v několikanásobné vzdálenosti od vodních zdrojů nežli je vzdálenost vodních zdrojů od vodních toků, proto nemůže mít ani za povodňových stavů významnější vliv na kvalitu jímaných podzemních vod. Riziko průchodu povodňové vody z hlediska ovlivnění kvality jímané vody bylo dále v hydrogeologické studii v dokumentaci vyhodnoceno (Koppová, 2012). Předpokládá se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní nádrž se s touto zátěží postupně vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo dojít v řádu měsíců (analogicky s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi). Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotných jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně. Obdobně bude při průtoku Q 100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný. 10

4. Město Veselí nad Moravou ze dne 25. 4. 2014, č. j. MVNM/13410/2014 1. Plánovaným dopravním napojením ve sníženém (a tím i nepřehledném) úseku za mostem event.č. 54-023 na silnici I/54 vzniká nebezpečné místo pro křížení se stávající průjezdnou dopravou, ale i cyklostezkou a průjezdem cyklistů značně zaprášeným prostorem. Křížení cyklostezky s I/54 se dále průběžně řeší. Zavedení těžké a prašné dopravy významným způsobem zhorší dopravní situaci v místě napojení. Aby byl problém vyřešen, musel by investor realizovat investičně nákladné odklonění cyklistické dopravy mimo prostor křižovatky a souběhu s přístupovou komunikací k těžebně. Komentář zpracovatele posudku Otázka vlastního výjezdu obslužné komunikace je dopravně technická a dopravně bezpečností záležitost. Možnost výjezdu je podmíněna souhlasem správce komunikace a Policie ČR. Je možné, že tyto orgány budou požadovat stavební úpravu současného připojení na komunikaci. Co se týká křížení s cyklotrasou, je zřejmé, že současné kolmé křížení s I/54, na které není omezena rychlost jízdy není příliš vhodné a bezpečné. Nelze však tvrdit, že tato situace by se významně zhoršila při provozu obslužné dopravy z pískovny, Nákladní automobily obsluhující pískovnu zde budou mít na rozdíl od ostatní dopravy nízkou rychlost, protože budou odbočovat na nebo ze silnice I/54. Z vyjádření města je zřejmé, že situace je průběžně řešena. Nechat toto řešení pouze na investorovi v rámci podmínek stanoviska není možné. Při úpravě obslužné komunikace (tato úprava je součástí záměru) však lze tuto problematiku zohlednit, v tomto smyslu byla do stanoviska doplněna podmínka: Při úpravě obslužné komunikace a jejího napojení na silnici I/54 zohlednit křížení s cyklostezkou Veselí nad Moravou Moravský Písek tak, aby byla zabezpečena bezpečnost projíždějících cyklistů. 2. Výpočet hluku, který vychází z rovnoměrného rozptýlení dopravy je irelevantní. Při výpočtu by se mělo počítat nejen navýšení v dopravní špičce v rámci jednoho dne, ale i nerovnoměrné rozdělení přeprav do jednotlivých proudů (např. 80 % přepravy v každém proudu. U předpokladu, že vytěžený materiál se bude přepravovat průměrnými vozidly nosnosti 30,3 t, není doloženo z čeho zpracovatel vycházel. Komentář zpracovatele posudku Při hodnocení hluku z dopravy se se špičkovou intenzitou dle platné legislativy a metodiky nepočítá vůbec. Dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se hluk z dopravy hodnotí za celou denní dobu 16 hodin (6 22 hod). Z hlediska akustických účinků není proto podstatné, zda všechny automobily projedou během jedné hodiny či rovnoměrně během celého dne. Rozdělení dopravy na silnici I/54 rovnoměrně do obou směrů vychází z údajů oznamovatele o předpokládaném rozložení cílů dopravy. Zpracovatelem posudku je toto rozložení hodnoceno jako reálné, které odpovídá rozložení měst a obcí v okolí do maximální vzdálenosti 50 km, kam je uvažováno s expedicí produktů z těžebny. Prezentované rozdělení dopravních směrů přitom lze chápat jako průměrné z dlouhodobého hlediska, krátkodobé odchylky mohou být vyvolány aktuální polohou některých dočasných odbytišť (např. velkých staveb). 11

Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Pokud je příspěvek hluku z veřejných komunikací vyvolaný provozem záměru vyčíslen v rozmezí 0,0 0,3 db je zřejmé, že i při teoretickém zdvojnásobení objemu vyvolané dopravy by se navýšení hluku pohybovalo v desetinách db a rozhodně by nepřesáhlo hodnotu 0,9 db, kdy dle NV č. 272/2011 Sb. nelze změnu hlukového ukazatele považovat za hodnotitelnou. Obdobně lze interpretovat i výsledky rozptylové studie, kdy při posuzovaném rozložení dopravy se příspěvky k ročním imisním koncentracím vyvolané realizací záměru pohybovaly v setinách g.m -3. Přesto byla do stanoviska doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny. V dokumentaci včetně odborných studií nebyla uvažována nosnost 30,3 t, nýbrž 20 t pro variantu B. Zpracovatelem posudku bylo konstatováno, že tato hodnota je spíše nižší a v reálném provozu, po rekonstrukci mostu na silnici I/54, lze uvažovat s vyšším vytížením automobilů. Přeprava štěrkopísku v soupravách (tahač + návěs) o nosnosti okolo 30 t je v současnosti zcela běžná, většina produkce je takto dopravována do betonáren, distribučních center a k dalším odběratelům kameniva. V květnu 2014 bylo zjištěno, že rekonstrukce zmiňovaného mostu přes Novou Moravu již probíhá. Zpracovatel posudku učinil v této věci dotaz na oznamovatele, ze kterého plyne průměrné vytížení nákladních automobilů v jiných těžebních štěrkopísku provozovaných oznamovatelem (Čavyně, Hrušovany u Brna, Křenek, Otradovice, Zlosyň, Lipence, Dřenice, Praskačka, Veletov) v roce 2012 29 t a v roce 2013 28 t. Počty jízd nákladních automobilů vyvolané expediční dopravy proto lze považovat za správně zvolené s tím, že veškeré další výpočty z nich plynoucí (hluková studie, rozptylová studie, hodnocení vlivu na veřejné zdraví a na dopravní situaci) obsahují rezervu na straně bezpečnosti. 3. Celé zájmové území je dopravně poddimenzováno, kdy hlavní dopravní proudy vedou středy obcí, tudíž i menší navýšení dopravy je velmi negativně vnímáno občany. Štěrkopísek je převážen nejhlučnějšími a nejpomalejšími vozidly, které se projevují negativně a zpomalují dopravu. V rozptylové studii chybí zohlednění četnosti dnů se suchým a teplým klimatem v kombinaci s větrnými dny, pro region jsou suché, horké a větrné dny typické. Odmítán je argument, že při stávajícím vysokém zatížení dopravou, nehrají další desítky nákladních vozidel velkou roli. V území zatíženém dopravou bydlí mnoho seniorů, kteří jsou upoutáni na lůžko a vystaveni působení dopravy. Komentář zpracovatele posudku Z hlediska trasování hlavních komunikací a stávající dopravní zátěže je skutečně nejnepříznivější situace ve Veselí nad Moravou. Situace v Moravském Písku a zejména v Uherském Ostrohu je příznivější. Ve Veselí nad Moravou se přímo v centru města kříží 2 silnice I. třídy (I/54 a I/55) s tranzitním i mezinárodním významem. Jedná se o historicky danou skutečnost, kterou vyřeší až dostavba nadřazené dopravní sítě, v daném případě 12

zejména komunikace R55. Z dostupných podkladů však vyplývá, že hygienické limity hluku ani imisní limity průměrných ročních koncentrací škodlivin v ovzduší překračovány nejsou. Co se týká přepravy štěrkopísků, lze konstatovat, že jsou používána standardní nákladní vozidla (v současné době často souprava tahač + návěs), která se zásadně neliší od ostatních nákladních vozidel. U štěrkopísku těženého z vody a dále upravovaného praním je prašnost vznikající úlety prachu z dopravních prostředků relativně nízká. Stanovisko obsahuje podmínku na vybavení výjezdu z pískovny oklepovým roštem a na čištění nákladních automobilů a komunikací v případě jejich znečištění. Dále byl do stanoviska doplněn požadavek na zakrytí automobilů či zvlhčení materiálu při expedici potenciálně prašného materiálu (jedná se především o jemné frakce např. 0 2 apod.) a také o odvoz skrývaných zemin. Co se týká rozptylové studie lze konstatovat, že je zpracována v dostatečném rozsahu a pro výpočet je využita větrná růžice konstruovaná ČHMÚ pro předmětnou lokalitu, která zohledňuje specifické podmínky, co se týká směrů a rychlosti větru včetně tříd stability atmosféry. Posudek zatížení obcí dopravou nebagatelizuje, nicméně je třeba konstatovat, že posouzení, včetně vyhodnocení zdravotních rizik, je provedeno dle legislativních a metodických pokynů. V tomto smyslu se vyjádřil i příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. 4. Poměrně značná část dopravy bude pojíždět po historických dlažbách a v prostoru městské památkové zóny Veselí nad Moravou a významně se bude podílet na zhoršení kvality prostředí pro turisty, jakož i degradaci fasád zvýšenou prašností. Komentář zpracovatele posudku Vypořádání připomínky vychází z předchozího bodu. Riziko prašnosti úlety z korb automobilů není vysoké vzhledem k expedici praného štěrkopísku a při dodržení navržených podmínek (zakrytí potenciálně prašného materiálu). Dlažbou je opatřena ulice Zámecká v cca 250 m dlouhém úseku ulice mezi mosty přes ramena řeky Moravy v oblasti Bartolomějského náměstí. Jedná se však o silnici I. třídy I/54 ve vlastnictví státu. Přestože dlážděný povrch pro takto významnou a zatíženou komunikaci není příliš vhodný, musel být proveden i s vědomím možných negativních účinků zejména zvýšené hlučnosti. V tomto úseku je také snížena rychlost na 30 km/hod, což tento vliv zmírňuje. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že podíl expediční dopravy z pískovny na celkové nákladní dopravě v tomto úseku bude cca 6,8 % lze konstatovat, že vliv je akceptovatelný. 4. Návrh těžebny je v blízkosti zdroje pitných vod, které jsou z velké části zásobeny z řeky Moravy. Umístění těžebny v protiproudním prostoru mezi řekou Moravou a prameništěm je neodůvodnitelným rizikem z hlediska principu předběžné opatrnosti. V období zvýšených vodních stavů dochází k pravidelnému obnovování hladiny dávno zaniklých vodních toků a ramen, ale na jiných místech spodní vody stoupají daleko pomaleji. Z toho místní obyvatelé usuzují, že spodní voda prostupuje celým územím nerovnoměrně. V předpolí prameniště Bzenec se pohybuje kontaminační mrak. Každý další zásah do tohoto systému, který je spojen s rizikem ohrožení zdroje pitných vod by se měl zabývat způsobem pohybu spodních vod a předem vyloučit možnost negativního ovlivnění zdroje pitných vod. 13

Dle názoru zástupců obce existuje riziko ohrožení zdroje pitné vody a nelze jej zcela vyloučit. Proto není vhodné toto riziko podstupovat, jak vyplývá i z praktických zkušeností z nivy řeky Moravy. Komentář zpracovatele posudku Některé argumenty o nevýznamnosti vlivů na podzemní vody jsou založeny právě na faktu, že je jímána podzemní voda, která je vcezována z řeky Moravy. V jímacím území Bzenec -komplex je právě jeho významná část Bzenec III umístěna tak, že vcezovaná podzemní voda z Moravy prochází i prostorem tzv. staré štěrkovny, přičemž stará štěrkovna je umístěna pouze cca 350 m od jímacích objektů. Přesto není prokázáno žádné ovlivnění vodního zdroje způsobené existenci staré štěrkovny. Minimální vzdálenost navrhované těžby od jímacích objektů je v případě jímacího území Bzenec III 600 m, nejedná se však o směr proudění podzemní vody, a v případě jímacího území Bzenec I pak více než 1 km. Kolísání hladiny podzemní vody v údolní nivě je zcela přirozený jev, který je závislý zejména na úrovni hladiny vody v řece Moravě a propustnosti horninového prostředí. Dále je úroveň hladiny podzemní vody významně ovlivňována čerpáním pitné vody v jímacím území Bzenec-komplex. V tomto kontextu je případné ovlivnění posuzovaným záměrem zanedbatelné. Ovlivnění jímacího území kontaminací chlorovanými uhlovodíky v důsledku realizace těžby štěrkopísku je vyloučeno. Z HG studie (Koppová, 2010) vyplývá, že rychlost šíření zbytkové kontaminace Cl-Eth (staré ekologické zátěže) v předpolí pramenišť Bzenec-komplex se v žádné simulované variantě odběru vody nezvýší, naopak při odběru vody ve výši 350 l/s dojde v důsledku poklesu hydraulického spádu ke snížení rychlosti šíření Cl-Eth o jednotky metrů za rok. Zpracovatelé posudku se domnívají, že vyhodnocení rizik provedené v dokumentaci EIA je provedeno korektně a realizace záměru, za předpokladu dodržení podmínek dle stanoviska, nebude mít negativní vliv na vodní zdroj Bzenec-komplex. 5. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod ze dne 4. 4. 2014, č. j. 1017/740/14 Konstatuje, že posudek reaguje na připomínky, které MŽP OOV uplatnilo k dokumentaci. Těžebna nebude mít, za předpokladu splnění dalších podmínek vyžadovaných vodním zákonem, negativní vliv na povodně v aktivní záplavové zóně. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. K návrhu stanoviska je nutno zdůraznit, že těžba se uskuteční na ploše 23,8 ha. Na str. 13 posudku je chybně uvedena oblast odbytu štěrkopísku o poloměru 50 m. Komentář zpracovatele posudku Omezení těžby na plochu 23,8 ha je uvedeno v podmínkách stanoviska. Hodnota 50 m je evidentně překlep, správně má být 50 km, jak plyne z dokumentace EIA. 14

Z hlediska ochrany vod je posudek zpracován vyčerpávajícím způsobem, MŽP OOV souhlasí s návrhem stanoviska v bodech, které zajišťují ochranu povrchových a podzemních vod. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 6. Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie ze dne 24. 4. 2014, č. j. 533/660/14 Závěry posudku o vlivech záměru na životní prostředí považuje za akceptovatelné. Přílohou je stanovisko ČGS, s nímž se MŽP OG plně ztotožňuje. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. ČGS doporučuje opravit poloměr zhodnocení potřeby a odbytu suroviny 50 m na 50 km. Komentář zpracovatele posudku Hodnota 50 m je evidentně překlep, správně má být 50 km, jak plyne z dokumentace EIA. Vzhledem k výraznému úbytku těžitelných zásob na ložiskách Napajedla-sever, Polešovice-Kolébky a Ostrožská Nová Ves lze předpoklad odbytových možností v regionu z plánované otvírky na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh považovat za zcela reálný. Scházející roční kapacita těžby v ročním objemu cca 100-130 tis. m 3 může být doplněna z nově zahajované těžby na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh. Dále je uveden soulad s koncepčními dokumenty zpracovanými na úrovni Zlínského kraje (ZUR ZK, Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin se zřetelem na ložiska štěrkopísků Zlínského kraje, Regionální surovinová politika Zlínského kraje ad.) Komentář zpracovatele posudku Vyjádření ČGS dokládá údaje, kterými dokumentace EIA zdůvodňuje záměr. ČGS konstatuje, že výstupem dokumentace EIA jsou závěry, které poskytují v dostatečném rozsahu odpovědi na všechny otázky formulované ve znaleckém hydrogeologickém posouzení V. Kněžka (2012), vyžádaném Ministerstvem životního prostředí v rámci předchozího procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který bayl ze strany oznamovatele ukončen. Těžba štěrkopísku za splnění podmínek, uvedených v kapitole 6 hydrogeologické studie (Koppová 2012), je z hlediska ohrožení jímacích území Bzenec I a Bzenec III - sever akceptovatelná. Úroveň potenciálních rizik, vyplývajících z plánované těžby štěrkopísku ve vztahu k vodárenskému využívání území, je hodnocena jako přijatelná nebo nevýznamná. Pro jejich minimalizaci byla navržena v kapitole 6 uvedené studie řada opatření, jejichž realizace bude vzniku rizik předcházet. 15

Komentář zpracovatele posudku Hodnocení se týká dokumentace EIA. Uvedená opatření pro minimalizaci potenciálních rizik byla přejata i do podmínek stanoviska. Vzhledem k tomu, že v posudku byly zahrnuty, resp. zodpovězeny připomínky ČGS, se jeví realizace plánované těžební činnosti z pohledu ČGS jako akceptovatelná. Se závěry posudku se ČGS ztotožňuje. Posudek k dokumentaci EIA představuje komplexně zpracovaný materiál bez zásadních připomínek. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 7. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší ze dne 17. 4. 2014, č. j. 969/780/14 Předložený posudek reaguje na připomínky, které MŽP OOO uplatnilo ve vyjádření k dokumentaci. Jelikož vznesené připomínky jsou zahrnuty v návrhu stanoviska, souhlasí MŽP OOO s jejich vypořádáním a neuplatňuje k posudku žádné připomínky. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 8. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII, ze dne 30. 4. 2014, č. j. 520/570/14 Vyjádření odkazuje na zákonné povinnosti z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF. MŽP OVSS VIII souhlasí s komentářem zpracovatele posudku, že v daném případě je vliv na půdu nevyhnutelný. Protože však ložisko leží v ploše půd zařazených do IV. třídy ochrany, jedná se z hlediska dopadů na ZPF o příznivější řešení. MŽP OVSS VIII uvádí, že z dokumentace vyplývá, že kromě plochy trvalého záboru ZPF (plocha pro těžbu) se předpokládá rovněž zábor ZPF s dočasným charakterem (cca 5 ha pro umístění administrativně - sociálního zázemí, technologické linky, deponií ornice a podorniční vrstvy, odklizové zeminy a deponií jednotlivých frakcí těženého a upraveného kameniva a cca 0,9 ha pro výstavbu příjezdové komunikace). Ze situačního zákresu (příloha č. 1, str. 145 posudku) je zřejmá plocha pro těžbu štěrkopísku" dle dokumentace EIA (cca 30 ha), plocha těžby (23,8 ha) i plocha zázemí (1,8 ha), není však zřejmé, jakým způsobem má být dotčené území dopravně napojeno a jaký bude v tomto smyslu dopad na navazující ZPF. Dále jsou uvedeny požadavky pro zpracování dokumentace návrhu na stanovení dobývacího prostoru zejména ve smyslu 4 písm. a) zákona o ochraně ZPF. V rámci zpracování dokumentace návrhu na stanovení dobývacího prostoru bude nezbytné navrhnout pouze takové řešení, které bude v plném rozsahu tyto podmínky ochrany ZPF stanovené zákonem (tj. v co nejmenší míře narušovat organizaci ZPF a co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF) respektovat. Vliv na okolní navazující zemědělské pozemky bude třeba hodnotit nejen pro období těžebních prací (cca 16 let), ale i z hlediska případného dopadu po navrhovaném cílovém stavu po sanaci a rekultivaci. 16

Komentář zpracovatele posudku MŽP OVSS VIII upozorňuje na zákonné požadavky plynoucí z 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF. Tyto povinnosti musí oznamovatel splnit ve fázi řízení o stanovení DP. V dokumentaci EIA uvažovaná plocha 5 ha pro zázemí štěrkopískovny byla v rámci navržených podmínek pro záměr v posudku snížena na 1,8 ha z důvodu umístění v aktivní zóně záplavového území. Plocha pro komunikaci 0,9 ha již opět není aktuální, ta se týkala varianty A, nikoliv projektové varianty B. Určitý zábor ZPF (v dokumentaci nevyčíslený) bude nutný pro úpravu účelové komunikace podél odlehčovacího ramene Nová Morava. Jedná se však o existující komunikaci, zásah do ZPF bude nutný pouze v případě rozšíření. Komunikace leží mimo DP, proto bude pro nutné úpravy komunikace zapotřebí souhlas orgánu ochrany ZPF s odnětím ze ZPF. 9. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 22. 4. 2014, č. j. KUZL 23317/2014 Stanovisko podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: bez připomínek. Bez komentáře. Stanovisko podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích: bez připomínek. Bez komentáře. Stanovisko podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách: Uvádí, že přes upřesnění záměru provedené v posudku platí ustanovení 67 odst. 1 a odst. 2 vodního zákona, že ve stanovené aktivní zóně záplavového území Moravy nelze umísťovat, povolovat ani provádět zamýšlené stavby jako jsou UNIMO buňky, sociální buňka, buňka expedice, montovaná hala (garáž/sklad), sedimentační jímky. Navrhovaným řešením, tj. vybudováním náspu nad hladinu stoleté vody, tento zákaz nevyřeší a je tedy nutné hledat již v této fázi návrhu záměru reálné řešení umístění v rámci provozovny. Nelze tak zcela souhlasit s postojem zpracovatele posudku, že účelem je jen posuzování vlivů záměru na ŽP a veřejné zdraví a nikoliv soulad s vodním zákonem a dalšími předpisy při dalších řízeních z důvodů výše zmíněných. Deponie zemin je řešena v podmínkách pro fázi přípravy záměru, kde je výjimkou možné krátkodobé (není definováno, odkaz na povodňový plán provozovny) deponování materiálu. Posudek (včetně doplňujících materiálů) neřešil blíže podmínky deponií v lokalitě, a tak zůstává stále v platnosti pasáž připomínek k deponiím ve vyjádření k dokumentaci z 21. 11. 2013 pod č. j. KUZL 74305/2013 (odkaz na znění 67 odst. 2 vodního zákona). Neuvedení aktivní zóny záplavového území hodnotí zpracovatel posudku jako pochybení v dokumentaci, na které bylo reagováno požadavkem na doplnění údajů o aktivní zóně 17