kmen: Hlísti (Nemathelminthes) Milan Dundr
hlísti dvouvrstevní (pseudocoel) tělo: protáhlé nečlánkované válcovité koběma koncům se zužuje
hlísti pokožka jednovrstevná silná kutikula (ochrana) pružné a pevné tělo kromě kutikuly je dáno i vnitřním napětím tekutin v pseudocoelu
hlísti - trávicí trubice - prostupuje pseudocoelem - má ústní a řitní otvor
hlísti nemají: soustavu dýchací soustavu cévní výskyt: ve vodě v půdě parazité
Třída: Hlístice (Nematoda) - převážně cizopasníci - rostlin - živočichů - i člověka
Třída: Hlístice (Nematoda) trávicí soustava: ústní otvor na předním konci těla kolem mohou být laloky = pysky vněm někdy kutikulární zuby (vz,lvz) aktivně naruší tkáně hostitele
Třída: Hlístice (Nematoda) trávicí soustava: svalnatý hltan nasává živiny jako pumpa jícen do něho ústí jednobuněčné žlázy
Třída: Hlístice (Nematoda) trávicí soustava: střevo kloaka řitní otvor u svalovců není
Třída: Hlístice (Nematoda) vylučování: jedna protažená buňka na každém boku těla končí vprvnítřetině těla na břišní straně jedním otvorem trubice
Třída: Hlístice (Nematoda) dýchání: u vnitřních parazitů anaerobní u vnějších aerobní
Třída: Hlístice (Nematoda) nervová soustava: obhltanový prstenec zněho do těla 8 nervových pruhů nejsilnější je břišní nervový pruh
Třída: Hlístice (Nematoda) smyslové orgány: hmatové papily kolem ústního otvoru
Třída: Hlístice (Nematoda) rozmnožování: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost (sexuální dimorfismus) samci drobnější (A)
Třída: Hlístice (Nematoda) samec: nepárové trubicové varle chámovod do kloaky ústí chámomet
Třída: Hlístice (Nematoda) samec: v kloace 2 štětinky (spikuly) k rozevírání pohlavního otvoru samičky
Třída: Hlístice (Nematoda) samice: párový trubicovitý vaječník po stranách těla dva vejcovody
Třída: Hlístice (Nematoda) samice: 2 dělohy (v nich mnoho vajíček) vpřední části těla se spojují
Třída: Hlístice (Nematoda) samice: pochva pohlavní otvor poblíž vylučovacího otvoru na předním konci těla
Třída: Hlístice (Nematoda) oplození: vnitřní oplozená vajíčka ztěla hostitele spolu s výkaly
Třída: Hlístice (Nematoda) oplození: nadprodukce vajíček ulpívají na předmětech i na ovoci a zelenině může je unášet voda i vítr!!
Třída: Hlístice (Nematoda) oplození: vajíčka odolná vůči: mrazu vyschnutí chemikáliím
Třída: Hlístice (Nematoda) další vývoj: (např. škrkavka) s potravou do žaludku hostitele larvy prolezou střevní stěnou krví do jater
Třída: Hlístice (Nematoda) další vývoj: (např. škrkavka) odtud do plic pak hrtanem do ústní dutiny
Třída: Hlístice (Nematoda) další vývoj: (např. škrkavka) z ústní dutiny larva s potravou nebo při kašli znovu do tenkého střeva usadí se a dospěje
Zástupci
háďátko řepné (Heterodera schachtii) na kořenech řepy zežloutnou listy mikroskopické
vpaždílistů a klasech pšenice zduřeniny (hálky) mikroskopické háďátko pšeničné (Anguina tritici)
škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) v tenkém střevě člověka (na ní popisováno rozmnožování) barva perleťová samičky až 40 cm samci 25 cm
škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) - poškozuje fyziologicky - ubírá živiny - vypouští jedovaté látky - mechanicky - narušuje vlásečnice - ucpávání až perforace střev
škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) nemoc = ascaridóza: nechutenství zvracení bolesti hlavy hlavně u dětí; dodržovat hygienu!
škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) nemoc = ascaridóza: u nás stále vzácnější necelé 1% obyvatel v tropech až 80% dětí
škrkavka koňská (Parascaris equorum) často ve značném množství v tenkém střevě koní oddělené pohlaví barva nažloutlá
škrkavka koňská (Parascaris equorum) - pohlavní dimorfismus - samec menší (max. 25 cm) - tenčí - zadní konec těla má ostře špičatý, spirálně stočený - samice rovná - silnější - dlouhá až 40 cm
škrkavka psí, šelmí a kočičí 7 14 cm larvy i s vajíčky mohou přejít do člověka a pohybovat se v něm jako škrkavka dětská i podobné příznaky onemocnění (Toxocara)
škrkavka psí, šelmí a kočičí ohroženy děti na pískovištích znečištěných psími exkrementy s vajíčky škrkavek Slaný SOČ Frýzková (~1998) nepouštět psy na dětská pískoviště! (Toxocara)
škrkavka psí, šelmí a kočičí (Toxocara)
roup dětský (Enterobius vermicularis) v tenkém střevě dětí (event. dospělých), pokud přijímají mléko samec 6 mm samice 12 mm
roup dětský (Enterobius vermicularis) onemocnění oxyurióza: podrážděnost až vyčerpání úporné svědění v anální krajině kopřivky onemocnění není nebezpečné, ale je nepříjemné a obtížné
roup dětský (Enterobius vermicularis) - oplozené samičky kladou v noci vajíčka do záhybů kůže vokolířitního otvoru - 1 samička až 10 000 vajíček - častá je autoinfekce vnoci při svědění
roup dětský (Enterobius vermicularis) vajíčka se šíří: větrem mouchami znečištěným osobním a ložním prádlem
roup dětský (Enterobius vermicularis) důležité: dodržování tělesné hygieny zejména v kolektivních zařízeních!!! ráno a večer omývat proudící vodou anální krajinu čisté prádlo ostřihané nehty mytí rukou po použití klozetu a před jídlem
důležité: roup dětský (Enterobius vermicularis) u nás: 50 100% školních dětí asi 20% dospělých
roup dětský (Enterobius vermicularis)
oblast mezi obratníky vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) samička 10 cm samec 4 cm larvy (mikrofilárie) přenáší bodavý hmyz (komáři)
vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) larvy ucpávají mízní cévy hostitele městnání lymfy zbytnění postižených částí těla: ruka noha šourek prsa elefantióza spolu s horečkami a zimnicemi zaznamenána zduřenina o váze 40 kg
vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti)
vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti)
vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti)
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) znám už ve starověku vpřední Asii na lidském těle bolestivé boule velikosti ptačího vejce znetvořují i obličej = alebské boule dle syrského města Halabu mohou se též změnit v otevřené vředy
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) 1-2 mm tlustý až 1 m dlouhý
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) člověk se omývá studenou vodou snižuje tak bolest
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) samičky pudově vystrčí zvředovité boule svůj přední konec vypouštějí do vody své larvy larvy pak sežrány buchankami to věděli už starověcí lékaři
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - starověcí lékaři hbitě vysunutý konec stiskli do rozštěpu dřívka - pak pozvolna a opatrně navíjeli - každý den o kousek - červ se nesmí přetrhnout - může být přes 1 m dlouhý
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - šťastně na dřívko navinutý červ - důkaz zručnosti starověkého lékaře - obraz navinutého červa - stal se cechovním znamením lékařského a ranhojičského povolání
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - stylizovaný symbol přešel do Řecka a Říma - ale Řekové ani Římané vlasovce neznali - nahradili jej užovkou Aeskulapovou - tento symbol je platný dodnes
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - nepodaří-li červa odstranit - zajde po spotřebování vaječné zásoby přirozenou smrtí - zvředovatělé místo se zahojí jizvou patrnou po celý život
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - Přední a Střední Asie - Afrika - Jižní Amerika - nákazou trpělo na světě asi 50 milionů lidí
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - nákaza při pití nebo při koupání - nutno spolknout buchanku - ta v sobě chová larvy vlasovce
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) dnes prevence: filtrují vodu před pitím třeba přes kousek látky nakažené nepouštějí kvodě
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) počty se snížily: 1986 3,5 milionu 1990 0,8 milionu 2004 20 000 2005 už jen v 11 státech střední Afriky
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - asi to po pravých neštovicích bude 2. choroba, kterou se na světě podaří zcela vymýtit
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis)
vlasovec medinský (Dracunculus medinensis)
žije ve spojivkovém vaku v oku samička je tenká jako vlas dlouhá 55 mm operativní odstranění je snadné vlasovec oční (Loa loa)
- způsobuje: - oční záněty (u Evropanů) - nádory kůže (tzv. kamerunské boule) vlasovec oční (Loa loa)
vlasovec oční (Loa loa) mikrofilárie přenáší z periferní krve moucha ovád (Chrysops) jen v Africe
vlasovec oční (Loa loa)
vlasovec oční (Loa loa)
svalovec stočený (Trichinella spiralis) velmi nebezpečný USA Polsko u nás vzácně samec 1,5 mm samice až 4 mm
svalovec stočený (Trichinella spiralis) - např. ve svalech potkanů - odtud se může dostat i do domácích prasat (všežravci) - nebo do šelem
svalovec stočený (Trichinella spiralis) - člověk se nakazí požitím nakaženého vepřového masa - v 1 kg trichinelózního masa nalezeno až 10 milionů larev
svalovec stočený (Trichinella spiralis) nemoc trichinelóza: fáze střevní vysoké horečky bolesti břicha zvracení ekzémy kloubové bolesti velká žízeň otoky v této fázi lze ještě léčit
svalovec stočený (Trichinella spiralis) nemoc trichinelóza: fáze svalová larvy rozruší svalová vlákna ve vzniklém váčku se opouzdří vobalu z vápenatých solí v tomto stavu může setrvat i 6 let řezavé bolesti svalstva v této fázi už není pomoci
svalovec stočený (Trichinella spiralis) nemoc trichinelóza: krize po 4-6 týdnech až ¼ případů smrtelná
průběh: svalovec stočený (Trichinella spiralis) po pozření nakaženého masa obaly se v žaludku rozpustí larvy se uvolní a pohlavně dospějí v tenkém střevě
průběh: svalovec stočený (Trichinella spiralis) dospělí kopulují poté samci hynou samice do střevní sliznice odtud do mízních cest zde 2 měsíce
průběh: svalovec stočený (Trichinella spiralis) samice rodí 1000 až 10 000 larev pak se vrátí do střeva a zahynou nové larvy lymfou a krví do svalů zacystují se
svalovec stočený (Trichinella spiralis) nalezen ve vzorcích masa z divočáka uloveného 18.5.2001 u obce Krásná na Frýdecko-Místecku počet larev byl 3-5 na gram masa
svalovec stočený (Trichinella spiralis) 1 rok se musí veškerá zvěřina z ohniska zkoumat při pozitivním nálezu spálit v kafilerii porušení = trestný čin
- teorie: svalovec stočený (Trichinella spiralis) - více než 1000 pozřených larev = ohrožení života - 200 g špatně tepelně zpracovaného masa ze zkoumaného divočáka by mohlo způsobit smrtelné onemocnění
- teorie: svalovec stočený (Trichinella spiralis) larvy ve svalovině ničí teplota nad 70 stupňů Celsia inkubační doba od nakažení do vypuknutí choroby = 10 14 dnů
srostlice trvalá (Syngamus trachea) - vprůduškách kurovitých ptáků - bažanti - lze přenést na slepice
srostlice trvalá (Syngamus trachea) - nakažení ptáci frkají - šíří tak hlen s vajíčky - špatně se jim dýchá - při silných infekcích se mohou i zadusit
- * příbuzný druh: srostlice trvalá (Syngamus trachea) - v dýchacích cestách srnčí zvěře - v dýchacích cestách ovcí - ve střevě koní (strongylóza)
měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) v tenkém střevě člověka 1-2 cm velmi těžké průjmy chudokrevnost
měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) - ve vlhké zemi (v dolech) se líhne z oplozených vajíček larva - zavrtává se do pokožky - s krví přes játra a plíce do tenkého střeva (jako škrkavka)
měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) - v tropech až 100% vesnického obyvatelstva
měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) - epidemie tunelové nemoci - kosila životy lidí hloubících svatogodhardský tunel