VÝVOZ ZBOŽÍ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009

Kód: w-6009-10 Praha, 30. června 2010 VÝVOZ ZBOŽÍ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009 Obsah strana Úvod 1 Metodická poznámka 2 1. Hlavní charakteristiky celkového České republiky 3 2. Vývoz krajů v roce 2009 a jeho změny proti roku 2008 4 3. Zastoupení krajů na celkovém České republiky 6 4. Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele 8 5. Zbožová struktura krajů 11 6. Teritoriální struktura krajů 27 7. Seznam příloh 31 Příloha 1 Vývoz krajů v roce 2008 a 2009 v mil. Kč 32 Příloha 2 Vývoz krajů v roce 2008 a 2009 v mil. EUR 35 Příloha 3 Vývoz krajů podle SITC v roce 2008 a 2009 38 Příloha 4 Vývoz krajů do Evropské unie a vybraných států v roce 2008 a 2009 42 Příloha 5 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2008 a 2009 46 Příloha 6 Vývoz krajů v roce 2008 a 2009 (graf) 47 Příloha 7 Vývoz krajů do Evropské unie v roce 2008 a 2009 (graf) 48 Příloha 8 Podíl krajů v % na celkovém v roce 2008 a 2009 (mapa) 49 Příloha 9 Hlavní partnerské státy ve krajů v roce 2009 (mapa) 50 Zpracovala: Ing. Jiřina Semanová, odbor statistiky zahraničního obchodu Telefon: 274053116 E-mail: jirina.semanova@czso.cz Spolupráce: Ing. Monika Bartlová, odbor statistiky zahraničního obchodu Ředitel odboru: Mgr. Karel Král

Úvod Analýzy zboží 1 krajů České republiky 2 zpracovává Český statistický úřad pravidelně jednou ročně od roku 2003. Kromě ročních analýz, které obsahují podrobnější údaje a komentář k krajů, jsou čtvrtletně zveřejňovány v publikaci Zahraniční obchod České republiky 3 měsíční údaje o celkovém krajů. Předkládaná analýza obsahuje definitivní údaje 4 o krajů za rok 2008 a předběžné údaje o krajů za rok 2009. Údaje poskytují přehled o: - celkovém krajů a jeho změnách v roce 2009 proti roku 2008, - pozici krajů na celkovém České republiky, - krajů v přepočtu na 1 obyvatele, - zbožové struktuře krajů podle SITC 5, rev. 4 na jedno místo, na dvě, respektive na tři místa a - krajů do hlavních teritoriálních uskupení a vybraných partnerských států. 1 Dále jen vývoz. 2 Údaje o dovozu krajů České republiky nejsou z důvodu problému jejich věrohodnosti zjišťovány. 3 Kód: w - 6001-10. 4 Všechny údaje jsou v běžných cenách a jsou zpracovány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly. Údaje za rok 2008 jsou definitivní podle uzávěrky k 28. srpnu 2009, údaje za rok 2009 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 29. dubnu 2010. 5 Standard International Trade Classificatin, Revision 4 Standardní mezinárodní klasifikace zboží, rev. 4. 1

Metodická poznámka Vývoz zboží, jehož kraj původu není znám nebo zboží nepochází z České republiky, je obsažen v nespecifikováno (zpravodajská jednotka uvádí kód 99). Podíl nespecifikovaného podle krajů se na celkovém České republiky postupně zvyšuje v roce 2009 činil již 11,2 % proti 8,0 % v roce 2008, 6,9 % v roce 2007, 6,6 % v roce 2006, 2,6 % v roce 2005 a 0,7% v roce 2004. Z celkové hodnoty nespecifikovaného (238,0 mld. Kč), který nebyl v roce 2009 přiřazen do jednotlivých krajů, připadla ve zbožové struktuře největší část (44,3 %, tj. 105,5 mld. Kč) na stroje a dopravní prostředky. Významný podíl byl také zaznamenán u průmyslového spotřebního zboží (16,5 %), polotovarů a materiálů (13,5 %), minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů (10,1 %) a chemikálií a příbuzných výrobků (8,4 %). Teritoriálně převažující část (téměř tři čtvrtiny) z celkové hodnoty nespecifikovaného připadla na státy EU, z toho na Německo 20,4 % (48,6 mld. Kč), Slovensko 19,6 % (46,7 mld. Kč) a Polsko 6,2 % (14,8 mld. Kč). Za kraj původu zboží se považuje kraj v České republice 6, ve kterém - zboží bylo vyrobeno, zpracováno, smontováno, zušlechtěno, vytěženo, vypěstováno, apod., - vykazované zboží bylo zcela získané nebo vyrobené, - zboží bylo naposledy podstatně hospodářsky zpracováno nebo opracováno a toto vyústilo v nový výrobek nebo to představovalo důležitý stupeň výroby, - zboží získalo poslední sazební zařazení, - do výrobku byla vložena hodnotově jeho největší část. Některé výrobní podniky (a jejich počet se neustále rozšiřuje) využívají k vykazování údajů o zboží, které je určeno na vývoz, služeb jiných firem, jejichž sídlo je mimo kraj původu zboží. Tyto firmy vyplňují údaje o zboží mnohdy nesprávně, neboť do kolonky kraj původu zboží uvádějí kód kraje, kde tato firma sídlí. 6 Viz: Příručka pro Intrastat CZ, 2009 Český statistický úřad, Generální ředitelství cel. 2

1. Hlavní charakteristiky celkového České republiky Meziroční pokles celkového Poprvé v historii České republiky zaznamenal v roce 2009 celkový vývoz výrazný meziroční pokles. V porovnání s rokem 2008 byl vývoz nižší o 13,8 % (340,4 mld. Kč) a dosáhl 2 133,3 mld. Kč. Za celoročním vývojem se však skrývá odlišná dynamika v jednotlivých čtvrtletích. Meziroční pokles o 19,1 % v 1. čtvrtletí a o 19,4 % ve 2. čtvrtletí se v dalších dvou čtvrtletích postupně zmírňoval, a to na 13,0 % ve 3. čtvrtletí a na 2,1 % ve 4. čtvrtletí. Vlivem posílení Kč k EUR i k USD zaznamenal v roce 2009 vývoz meziroční snížení v přepočtu na eura o 18,6 % a na dolary o 22,9 % a činil 80,8 mld. EUR a 112,9 mld. USD. Graf 1 Vývoz České republiky v roce 2008 a 2009 v Kč, EUR a USD meziroční změny v % 45 30 15 0-15 -30-45 čtvrtletí Kč EUR USD I.Q/08 II.Q III.Q IV.Q I.Q/09 II.Q III.Q IV.Q Vliv dynamiky do jednotlivých teritoriálních uskupení na změnu v zastoupení těchto uskupení na celkovém V teritoriální struktuře meziročně oslabila pozice států EU, evropských tranzitivních ekonomik a SNS; podíl rozvojových ekonomik, států ESVO, ostatních států a ostatních vyspělých tržních ekonomik meziročně posílil. Vývoz meziročně klesl vyjma ostatních států a rozvojových ekonomik do všech zbývajících teritoriálních uskupení. Do států EU se relativně vývoz meziročně snížil o 14,3% a do států mimo EU o 10,7 %. Největší meziroční pokles se projevil u do SNS a evropských tranzitivních ekonomik, dále pak do ostatních vyspělých tržních ekonomik a států ESVO. Vývoz do ostatních států a rozvojových ekonomik vzrostl o 18,5 % a 11,6 %. Nejvyšší meziroční snížení (301,3 mld. Kč) zaznamenala hodnota do států EU, hodnota do států mimo EU meziročně klesla o 39,1 mld. Kč a z toho do SNS o 31,3 mld. Kč, ostatních vyspělých tržních ekonomik o 9,2 mld. Kč, evropských tranzitivních ekonomik o 5,9 mld. Kč a států ESVO o 1,2 mld. Kč. Do rozvojových ekonomik a ostatních států se hodnota meziročně navýšila o 9,6 mld. Kč a 2,7 mld. Kč. Změny ve zbožové struktuře celkového Zbožová struktura byla provázena meziročním poklesem převažující většiny tříd SITC. Meziročně se zvýšil pouze vývoz nápojů a tabáku; tato třída SITC patřila ale svým podílem k méně významným. Největší meziroční snížení provázelo vývoz strojů a dopravních prostředků (o 194,0 mld. Kč) a polotovarů a materiálů (o 103,6 mld. Kč), dále pak průmyslového spotřebního zboží (o 14,2 mld. Kč) a chemikálií a příbuzných výrobků (o 12,5 mld. Kč). Za nižším vývozem strojů a dopravních prostředků, stejně jako polotovarů a materiálů a průmyslového spotřebního zboží, byl především pokles do států EU (o 160,8 mld. Kč, 94,0 mld. Kč a o 16,0 mld. Kč). Na celkovém se v roce 2009 proti roku 2008 snížil podíl strojů a dopravních prostředků z 53,8 % na 53,3 %, polotovarů a materiálů z 19,5 % na 17,8 %; pozice všech ostatních tříd SITC posílila (potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné, minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, chemikálie a příbuzné výrobky a průmyslové spotřební zboží) nebo zůstala zachována na úrovni roku 2008 (živočišné a rostlinné oleje a tuky). 3

2. Vývoz krajů v roce 2009 a jeho změny proti roku 2008 Pokles všech krajů Celková hodnota České republiky byla v roce 2009 ovlivněna poklesem všech čtrnácti krajů (viz tabulka 1, příloha 1 a příloha 2, která uvádí údaje v EUR, a příloha 6 - graf). Rozsah meziročního snížení byl u jednotlivých krajů poměrně rozdílný. Meziroční pokles se pohyboval v rozmezí od 9,3 % (kraj Pardubický) do 27,6 % (kraj Vysočina). Tabulka 1 Změny krajů v roce 2009 proti roku 2008 Pořadí Kraj Meziroční změny Pořadí Kraj Meziroční změny v % v mld. Kč v % v mld. Kč 1. Středočeský -12,6-60,7 8. Zlínský -15,6-18,5 2. Plzeňský -21,9-51,2 9. Královéhradecký -18,2-17,9 3. Moravskoslezský -15,0-39,0 10. Pardubický -9,3-17,6 4. Ústecký -23,1-36,8 11. Jihočeský -16,9-17,1 5. Jihomoravský -19,1-33,3 12. Hlavní město Praha -13,2-16,2 6. Vysočina -27,6-27,7 13. Liberecký -11,3-10,1 7. Olomoucký -25,1-24,3 14. Karlovarský -19,3-9,8 Graf 2 Meziroční změny krajů v roce 2008 a 2009 8 meziroční změny v % 0-8 -16-24 2008 2009-32 Hlavní město Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Praha Středočeský Plzeňský Ústecký Králové Vysočina Olomoucký Moravsko kraj -hradecký -slezský Rozdíly v poklesu krajů V roce 2009 v porovnání s rokem 2008 zaznamenal: - největší relativní propad kraj Vysočina, následovaný krajem Olomouckým, Ústeckým, Plzeňským, Jihomoravským a Královéhradeckým; - nejmírnější relativní pokles kraj Pardubický, Liberecký a Středočeský; - nejvýraznější absolutní propad kraj Středočeský a Plzeňský, dále pak kraj Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský, Vysočina a Olomoucký; - absolutní pokles v rozmezí od 16,2 mld. Kč do 18,5 mld. Kč kraj Hlavní město Praha, Jihočeský, Pardubický, Královéhradecký a Zlínský; - nejnižší absolutní snížení kraj Karlovarský a Liberecký. Vliv snížení krajů na nižší hodnotu celkového Do meziročního poklesu celkového České republiky o 340,4 mld. Kč se promítlo na straně jedné snížení všech čtrnácti krajů v celkové hodnotě 380,2 mld. Kč a na straně druhé meziroční navýšení hodnoty nespecifikovaného (nezařazeného) o 39,8 mld. Kč, tj. o 20,1 %. Za sníženou hodnotou krajů především stojí s podílem téměř 16 % meziroční úbytek hodnoty kraje Středočeského a s podílem více jak 13 % meziročně nižší vývoz kraje Plzeňského. Podíl přibližně kolem jedné desetiny měl na meziročním poklesu všech krajů vývoz kraje Moravskoslezského a Ústeckého. 4

Dlouhodobý vývoj krajů Nejvyšší hodnotu od doby, kdy začal být vývoz krajů České republiky publikován, zaznamenala převážná většina krajů (Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský a Zlínský) v roce 2007. V následujících dvou letech (2008 a 2009) tyto kraje vývoz snižovaly, takže v roce 2009 vývoz některých krajů byl dokonce nižší (Karlovarský a Královéhradecký) než v roce 2003. Zbývající kraje (Plzeňský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský) registrovaly největší hodnotu v roce 2008, kterou však v roce 2009 také snížily. V roce 2009 proti roku 2003 největší přírůstek zaznamenal kraj Plzeňský, Moravskoslezský, Středočeský a Hlavní město Praha. Tabulka 2 Dlouhodobý vývoj krajů Kraj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2009/2003 v mld. Kč index Hlavní město Praha 64,6 93,7 107,2 128,3 137,0 122,5 106,3 164,6 Středočeský 254,8 342,5 377,1 417,8 496,5 481,2 420,5 165,0 Jihočeský 81,6 90,9 87,7 93,4 102,6 101,5 84,3 103,3 Plzeňský 106,8 142,9 147,3 175,2 219,1 234,3 183,1 171,4 Karlovarský 42,8 50,3 49,7 51,2 53,9 50,8 41,0 95,8 Ústecký 92,6 119,3 131,1 144,8 156,7 158,9 122,1 131,9 Liberecký 66,2 82,6 92,9 93,8 100,7 89,8 79,6 120,2 Královéhradecký 88,2 93,6 92,9 89,7 103,2 98,5 80,6 91,4 Pardubický 117,2 131,2 142,7 154,0 191,6 188,7 171,2 146,1 Vysočina 70,9 84,9 83,1 92,0 106,6 100,3 72,6 102,4 Jihomoravský 114,7 131,8 134,2 151,7 174,2 174,0 140,8 122,8 Olomoucký 65,5 79,7 77,8 83,1 94,6 96,9 72,6 110,8 Zlínský 72,1 89,7 94,3 103,3 120,7 118,4 99,9 138,6 Moravskoslezský 132,8 178,1 202,0 225,5 250,3 259,7 220,7 166,2 Nespecifikováno 0,1 11,5 48,6 140,8 171,5 198,2 238,0 23,8x Vývoz celkem 1 370,9 1 722,7 1 868,6 2 144,6 2 479,2 2 473,7 2 133,3 155,6 Graf 3 450 Dlouhodobý vývoj krajů 400 350 300 2003 2005 2009 v mld. Kč 250 200 150 100 50 0 Hlavní město Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Praha Středočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Vysočina Olomoucký Moravskoslezský kraj 5

3. Zastoupení krajů na celkovém České republiky Postavení krajů na celkovém Nepříznivá dynamika všech čtrnácti krajů v roce 2009 negativně ovlivnila postavení těchto krajů na celkovém České republiky, respektive vedla (kromě kraje Středočeského, Pardubického a Hlavní město Praha) k meziročnímu oslabení pozice jejich na celkovém České republiky. Pokles podílu se odehrál ve prospěch zvýšení zastoupení nespecifikovaného, a to z 8,0 % v roce 2008 na 11,2 % v roce 2009. Poměrně velké rozdíly v úloze jednotlivých krajů na celkovém České republiky v roce 2009 přetrvávaly. Tabulka 3 Postavení krajů na celkovém v roce 2008 a 2009 Pořadí Kraj 2008 2009 2008 2009 podíly v % 1) Pořadí Kraj podíly v % 1) 1. Středočeský 19,5 19,7 8. Zlínský 4,8 4,7 2. Moravskoslezský 10,5 10,3 9. Jihočeský 4,1 4,0 3. Plzeňský 9,5 8,6 10. Královéhradecký 4,0 3,8 4. Pardubický 7,6 8,0 11. Liberecký 3,6 3,7 5. Jihomoravský 7,0 6,6 12. Vysočina 4,1 3,4 6. Ústecký 6,4 5,7 13. Olomoucký 3,9 3,4 7. Hlavní město Praha 5,0 5,0 14. Karlovarský 2,1 1,9 1) Celkový vývoz České republiky = 100. Nejsilnější zastoupení Středočeského kraje na celkovém Nejsilnější zastoupení na celkovém České republiky si i v roce 2009 zachoval vývoz Středočeského kraje a proti roku 2008 svoje dominantní postavení na celkovém českém posílil o 0,2 p.b.; jeho podíl tak představoval téměř jednu pětinu celkového České republiky. Nejsilnější pozice Středočeského kraje na celkovém českém je významně ovlivněna umístěním výroby dopravních prostředků (zejména produkce osobních automobilů a dílů a příslušenství k nim) v tomto kraji. Podíl silničních vozidel (SITC 78) na celkovém Středočeského kraje v roce 2009 proti roku 2008 vzrostl o 1,2 p.b. (z 47,8 % na 49,0 %). Z celkového českého silničních vozidel v roce 2009 představoval vývoz silničních vozidel ze Středočeského kraje 56,1 % (59,0 % v roce 2008), z toho podíl osobních automobilů a jiných vozidel pro dopravu osob (SITC 781) ze Středočeského kraje na celkovém osobních automobilů a jiných vozidel pro dopravu osob činil 82,0 % (92,5 % v roce 2008) a podíl dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) na celkovém dílů a příslušenství motorových vozidel dosáhl 27,8 % (32,0 % v roce 2008). Vývoz osobních automobilů a jiných vozidel pro dopravu osob (SITC 781) ze Středočeského kraje v roce 2009 meziročně klesl o 4,1 % (7,1 mld. Kč) a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) se meziročně snížil o 27,1 % (15,1 mld. Kč). Druhá pozice Moravskoslezského kraje na celkovém Druhé nejvýznamnější postavení na celkovém České republiky, i když podstatně slabší oproti pozici Středočeského kraje a meziročně slabší o 0,2 p.b., si udržel vývoz kraje Moravskoslezského. Zastoupení tohoto kraje na celkovém České republiky je významně určováno těžbou uhlí a výrobou koksu, umístěním výrobních kapacit základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a výrobou osobních automobilů a jiných vozidel pro dopravu osob. O tom svědčí zastoupení řady položek z Moravskoslezského kraje na celkovém českém těchto položek. Např. v roce 2009 činil podíl uhlí (SITC 321) z Moravskoslezského kraje na celkovém českém uhlí 99,6 % (99,8 % v roce 2008), koksu, polokoksu (včetně dřevěného) z uhlí, rašeliny (SITC 325) 96,4 % (97,1 % v roce 2008), výrobků plochých válcovaných ze železa a oceli (SITC 673) 75,2 % (80,0 % v roce 2008), oceli, železa v ingotech a jiných odlitcích (SITC 672) 72,5 % (75,3 % v roce 2008), tyčí, prutů, úhelníků, profilů apod. (SITC 676) 74,5 % (74,2 % v roce 2008), sloučenin s dusíkatou funkční skupinou (SITC 514) 56,7 % (70,1 % v roce 2008) a rour, trubek, dutých profilů, železných a ocelových fitinek (SITC 679) 35,2 % (42,7 % v roce 2008). Zvýšil se podíl osobních automobilů a jiných vozidel pro dopravu osob (SITC 781) na celkovém jejich, a to z 1,3 % v roce 2008 na 13,5 % v roce 2009 (meziroční navýšení o 24,6 mld. Kč). 6

Graf 4 Postavení krajů na celkovém v roce 2008 a 2009 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina 2009 2008 Pardubický Královéhradecký kraj Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha podíly v % 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Třetí pozice Plzeňského kraje na celkovém Třetí místo v celkovém České republiky připadlo, stejně jako v roce 2008, kraji Plzeňskému. Ten svoji pozici, na celkovém českém v roce 2009 meziročně oslabil, a to nejvýrazněji (o 0,9 p.b.) ze všech krajů. Podíl Plzeňského kraje na celkovém České republiky zaostával v roce 2008 za druhým krajem Moravskoslezským o 1,0 p.b., v roce 2009 o 1,7 p.b.. Vývoz Plzeňského kraje měl v roce 2009 rozhodující podíl (71,7 % proti 65,7 % v roce 2008) na celkovém českém monitorů a projektorů; televizních přijímačů (SITC 761) a i vysoký podíl (47,9 % proti 78,5 % v roce 2008) na celkovém českém výpočetní techniky (SITC 751). Nejsilnější pozici (50,7 % proti 58,2 % v roce 2008) zaujímal vývoz z kraje Plzeňského i na celkovém českém výrobků optických (SITC 884) a rozhodující podíl (48,6 % proti 45,2 % v roce 2008) měl na celkovém českém tiskovin (SITC 892). Nejnižší podíl Karlovarského kraje na celkovém Zbývajících jedenáct krajů lze podle podílu jejich na celkovém České republiky v roce 2009 rozčlenit do pěti skupin, a to kraje s podílem: - 6,6 % a 8,0 % (kraj Jihomoravský a Pardubický); - 5,0 % a 5,7 % (kraj Ústecký a Hlavní město Praha); - 4,0 % a 4,7 % (kraj Jihočeský a Zlínský); - 3,4 %, 3,4 %, 3,7 % a 3,8 % (kraj Olomoucký, Vysočina, Liberecký a Královéhradecký); - 1,9 % (kraj Karlovarský). Zastoupení Karlovarského kraje na celkovém České republiky je ze všech krajů dlouhodobě nejnižší, což souvisí s umístěním malého počtu průmyslových výrobních kapacit v tomto kraji a se silnějším zaměřením tohoto kraje na sektor služeb (cestovní ruch). V roce 2009 přetrvávaly dopady světové hospodářské krize, které se projevily mj. ve sklářském a keramickém průmyslu, který měl poměrně silné zastoupení v průmyslové výrobě Karlovarského kraje. Např. na celkovém českém zboží hrnčířského (SITC 666) se vývoz těchto výrobků z kraje Karlovarského v roce 2009 podílel 63,5 % (70,3 % v roce 2008). 7

4. Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele Podle hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele bylo pořadí krajů více či méně odlišné od pořadí krajů podle celkové hodnoty jejich (viz tabulka 4 a příloha 5). V průměru za Českou republiku dosáhla v roce 2009 hodnota v přepočtu na 1 obyvatele 203 tis. Kč proti 237 tis. Kč v roce 2008. Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele České republiky se tak v roce 2009 proti roku 2008 snížila o 14,3 % (34 tis. Kč). Vyšší hodnota v přepočtu na 1 obyvatele byla oproti průměru za Českou republiku zřejmá pouze u tří krajů (kraj Středočeský, Pardubický a Plzeňský). Tabulka 4 Pořadí Kraj Porovnání pořadí krajů podle celkového a podle v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 1) Vývoz v mil. Kč Pořadí Kraj Vývoz na 1 obyvatele v tis. Kč Změna proti roku 2008 v tis. Kč 1. Středočeský 420 534 1. Středočeský 339-56 2. Moravskoslezský 220 691 2. Pardubický 332-35 3. Plzeňský 183 074 3. Plzeňský 321-93 4. Pardubický 171 173 4. Liberecký 182-24 5. Jihomoravský 140 757 5. Moravskoslezský 177-31 6. Ústecký 122 104 6. Zlínský 169-31 7. Hlavní město Praha 106 296 7. Královéhradecký 145-32 8. Zlínský 99 933 8. Ústecký 146-44 9. Jihočeský 84 323 9. Vysočina 141-54 10. Královéhradecký 80 605 10. Karlovarský 133-32 11. Liberecký 79 646 11. Jihočeský 132-28 12. Olomoucký 72 603 12. Jihomoravský 122-30 13. Vysočina 72 613 13. Olomoucký 113-38 14. Karlovarský 40 993 14. Hlavní město Praha 86-14 1) Propočet je proveden s použitím údajů o středním stavu obyvatelstva v roce 2009. Kraje s nejvyšší hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele Nejvyšší hodnotu v přepočtu na 1 obyvatele, která byla vysoce nad průměrem České republiky (o 136,0 tis. Kč), zaznamenal kraj Středočeský, jenž se i celkovou hodnotou umístil v rámci všech krajů na prvním místě. S vysoce nadprůměrnou hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele (o 129 tis. Kč) obsadil druhé místo kraj Pardubický, zatímco dosaženou celkovou hodnotou byl mezi všemi kraji na místě čtvrtém. Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele byla u kraje Pardubického pouze o 7 tis. Kč nižší oproti hodnotě v přepočtu na 1 obyvatele u kraje Středočeského. Třetím krajem, jehož hodnota v přepočtu na 1 obyvatele přesahovala 300 tis. Kč a byla o 118 tis. Kč nad průměrem České republiky, byl kraj Plzeňský, který i celkovou hodnotou zaujal třetí pozici. Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele byla u kraje Plzeňského o 199 tis. Kč vyšší v porovnání s hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele u kraje Jihomoravského, který se umístil na dvanáctém místě, zatímco podle hodnoty celkového byl kraj Jihomoravský na místě pátém. Kraje s hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele nad 150 tis. Kč Mírně podprůměrnou hodnotu v přepočtu na 1 obyvatele (o 21 tis. Kč a o 26 tis. Kč) zaznamenal kraj Liberecký, jehož celková hodnota byla až na jedenáctém místě, a kraj Moravskoslezský, který se však celkovou hodnotou nacházel v horní polovině žebříčku (druhé místo). Třetím krajem s hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele nad 150 tis. Kč byl kraj Zlínský; hodnota v přepočtu na 1 obyvatele byla u tohoto kraje o 34 tis. Kč nižší oproti průměru a o 8 tis. Kč a o 13 tis. Kč nižší v porovnání s hodnotou u kraje Moravskoslezského a Libereckého a dosahovala poloviční úrovně hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele u kraje Středočeského. 8

Kraje s hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele nad 100 tis. Kč V další skupině (kraj Královéhradecký, Ústecký a Vysočina) jsou zařazeny kraje, jejichž hodnota v přepočtu na 1 obyvatele byla pod průměrem za Českou republiku nižší přibližně o 60 tis. Kč. Zatímco kraj Ústecký se celkovou hodnotou pohyboval v horní polovině žebříčku, tak kraj Královéhradecký a Vysočina se nacházely v jeho dolní polovině. Hodnotu v přepočtu na 1 obyvatele o cca 70 tis. Kč nižší v porovnání s průměrem vykázaly kraj Karlovarský, který se celkovou hodnotou nacházel na posledním (čtrnáctém) místě, a kraj Jihočeský, jehož hodnota celkového se pohybovala též ve spodní polovině žebříčku. Kraj Jihomoravský, který s hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele nižší o 81 tis. Kč zaujímal mezi čtrnácti kraji dvanácté místo, se naopak s celkovou hodnotou nacházel na pátém místě. Kraj Olomoucký se jak celkovou hodnotou, tak i hodnotou v přepočtu na 1 obyvatele zařadil do spodní části žebříčku krajů. Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele kraje Olomouckého dosahovala třetinové úrovně hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele kraje Středočeského. Nejnižší hodnotu v přepočtu na 1 obyvatele (vliv nejvyššího počtu obyvatel ze všech krajů) vykázal kraj Hlavní město Praha. Dosažená hodnota byla o 117 tis. Kč nižší oproti průměru a pohybovala se přibližně na čtvrtinové úrovni hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele kraje Středočeského. Graf 5 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2008 a 2009 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký 2009 2008 Jihomoravský Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha v tis. Kč 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 9

Meziroční změny hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele u krajů V průměru za Českou republiku byla hodnota v přepočtu na 1 obyvatele meziročně o 34 tis. Kč nižší. Pokles hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 proti roku 2008 byl zřejmý u všech krajů, mezi jednotlivými kraji byl však poměrně rozdílný. Nejvýraznější meziroční snížení hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele, které se pohybovalo pod průměrem za Českou republiku, bylo patrné u kraje Plzeňského (93 tis. Kč), dále pak u kraje Středočeského (56 tis. Kč), u kraje Vysočina (54 tis. Kč) a u kraje Ústeckého (44 tis. Kč). Nejnižší meziroční zmenšení hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele zaznamenal kraj Hlavní město Praha (14,0 tis. Kč) následovaný krajem Libereckým (24 tis. Kč) a krajem Jihočeským (28 tis. Kč). Největší počet krajů (sedm) zaznamenal meziroční pokles hodnoty v přepočtu na 1 obyvatele v rozmezí od 30,0 tis. Kč (kraj Jihomoravský) a 31,0 tis. Kč (kraj Moravskoslezský a Zlínský) přes 32 tis. Kč (kraj Karlovarský a Královéhradecký) až po 35,0 tis. Kč (kraj Pardubický) a 38,0 tis. Kč (kraj Olomoucký). Graf 6 Změna krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 proti roku 2008 0-10 -20-30 -40 v tis. Kč -50 Česká republika -60-70 -80-90 -100 Hlavní město Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Praha Středočeský Plzeňský Ústecký Králové Vysočina Olomoucký Moravsko -hradecký -slezský kraj 10

5. Zbožová struktura krajů Zastoupení jednotlivých tříd SITC na celkovém Ve zbožové struktuře celkového si i v roce 2009 udržely dominantní postavení stroje a dopravní prostředky, jejich pozice se však meziročně poněkud oslabila. V roce 2009 činil podíl strojů a dopravních prostředků na celkovém 53,3 % proti 53,8 % v roce 2008. Oslabení úlohy na celkovém zaznamenaly především polotovary a materiály; jejich podíl se snížil z 19,5 % v roce 2008 na 17,8 % v roce 2009. Ostatní třídy SITC si svoji pozici na celkovém posílily. Meziročně silnější postavení na celkovém vykázalo průmyslové spotřební zboží (11,8 % proti 10,7 %), chemikálie a příbuzné výrobky (6,3 % proti 6,0 %), minerální paliva, maziva a příbuzné materiály (3,6 % proti 3,4 %), suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv (2,7 % proti 2,6 %), potraviny a živá zvířata (3,6 % proti 3,2 %), nápoje a tabák (0,8 % proti 0,7 %). Zastoupení živočišných a rostlinných olejů, tuků a vosků, které patří k nejnižším (0,1 %), zůstalo zachováno na úrovni roku 2008. Postavení jednotlivých tříd SITC ve krajů Do zbožové struktury celkového se promítl vývoj zbožové struktury jednotlivých krajů. Vyjma kraje Karlovarského dominovaly ve všech ostatních krajů stroje a dopravní prostředky. U kraje Karlovarského byly ve nejsilněji zastoupeny polotovary a materiály, které naopak měly druhý nejvýznamnější podíl (s výjimkou kraje Hlavní město Praha, Středočeského a Plzeňského) u všech ostatních krajů s největším podílem strojů a dopravních prostředků. Ve dvou krajů (Středočeský a Plzeňský) patřilo druhé místo průmyslovému spotřebnímu zboží a jednomu kraji (Hlavní město Praha) minerálním palivům, mazivům a příbuzným materiálům. Třetí příčku ve krajů nejčastěji zaujalo průmyslové spotřební zboží (deset krajů) následované polotovary a materiály (dva kraje), chemikáliemi a příbuznými výrobky (jeden kraj) a minerálními palivy a mazivy (jeden kraj). K dalším významnějším třídám SITC ve krajů lze ještě zařadit suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv a potraviny a živá zvířata. Silná koncentrace jednotlivých krajů do několika tříd SITC je zřejmá z údajů v tabulce 5 a v příloze 3). Tabulka 5 Nejvýznamnější třídy SITC ve krajů v roce 2009 Kraj SITC (podíly v %; celkový vývoz kraje = 100) Podíly uvedených SITC v % na kraje Hlavní město Praha 7 (46,9) 3 (16,4) 8 (10,6) 5 (8,2) 6 (7,7) 89,8 Středočeský 7 (65,9) 8 (11,2) 6 (8,0) 5 (6,9) 0 (3,6) 95,6 Jihočeský 7 (50,7) 6 (16,0) 8 (14,2) 5 (7,7) 0 (4,9) 93,5 Plzeňský 7 (67,5) 8 (15,9) 6 (11,2) 2 (2,0) 0 (2,0) 98,6 Karlovarský 6 (34,0) 7 (30,9) 8 (13,4) 2 (8,3) 5 (8,0) 94,6 Ústecký 7 (30,1) 6 (29,9) 5 (16,3) 8 (9,8) 3 (6,9) 93,0 Liberecký 7 (52,8) 6 (25,4) 8 (15,2) 5 (3,7) 2 (1,5) 98,6 Královéhradecký 7 (48,3) 6 (33,0) 8 (8,2) 5 (3,6) 2 (3,3) 96,4 Pardubický 7 (78,9) 6 (7,9) 8 (5,8) 5 (2,5) 0 (1,8) 96,9 Vysočina 7 (54,9) 6 (19,8) 8 (12,4) 0 (5,2) 2 (4,3) 96,6 Jihomoravský 7 (46,7) 6 (20,9) 8 (17,0) 5 (6,9) 0 (4,9) 96,4 Olomoucký 7 (45,7) 6 (24,3) 8 (13,1) 0 (8,8) 5 (4,9) 96,8 Zlínský 7 (34,5) 6 (33,6) 8 (11,2) 5 (8,6) 0 (7,5) 95,4 Moravskoslezský 7 (45,0) 6 (29,4) 3 (8,9) 8 (5,8) 5 (5,3) 94,4 Třídy SITC: 0 Potraviny a živá zvířata 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, jn. 1 Nápoje a tabák 6 Polotovary a materiály 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 7 Stroje a dopravní prostředky 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 8 Průmyslové spotřební zboží 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 9 Komodity a předměty obchodu, jn. 11

Určující vliv strojů a dopravních prostředků na dynamiku krajů Vývoz krajů podle tříd SITC je zachycen v příloze 3. V tabulce jsou uvedeny hodnoty jednotlivých tříd SITC v roce 2008 a 2009, podíly jednotlivých tříd SITC na celkovém kraje a podíly jednotlivých tříd SITC na jejich celkovém českém. Z údajů je zřejmé, že především pokles strojů a dopravních prostředků, který byl u jednotlivých krajů značně rozdílný, významně určoval vývoj celkového krajů. Celkový vývoz strojů a dopravních prostředků v roce 2009 meziročně klesl o 14,6% (194,0 mld. Kč). Meziroční pokles strojů a dopravních prostředků se vyjma kraje Moravskoslezského projevil u všech ostatních krajů. Graf 7 Vývoz strojů a dopravních prostředků z krajů v roce 2008 a 2009 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina kraj Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký 2009 2008 Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha v mld. Kč 0 25 50 75 100 125 150 175 200 225 250 275 300 325 350 Kraj s meziročním růstem strojů a dopravních prostředků Meziroční růst strojů a dopravních prostředků (vliv rozšíření výrobní kapacity automobilového průmyslu) zaznamenal v roce 2009 proti roku 2008 pouze kraj Moravskoslezský (o 17,6 %, tj. o 14,8 mld. Kč). Vývoz strojů a dopravních prostředků si tak meziročně významně (z 32,5 % na 45,0 %) posílil svoji pozici v celkovém Moravskoslezského kraje i postavení na celkovém českém strojů a dopravních prostředků (z 6,3 % v roce 2008 na 8,7 % v roce 2009). Kraje s meziročním poklesem strojů a dopravních prostředků Největší meziroční relativní snížení (kolem 30 %) strojů a dopravních prostředků bylo zřejmé u kraje Vysočina, Olomouckého a Jihomoravského. Přibližně o jednu čtvrtinu meziročně klesl vývoz strojů a dopravních prostředků z kraje Plzeňského, Královéhradeckého, Karlovarského a Jihočeského. O více jak jednu pětinu byl nižší vývoz strojů a dopravních prostředků z kraje Ústeckého a pokles mezi deseti až šestnácti procenty byl zřejmý u zbývajících krajů - Pardubický, Hlavní město Praha, Liberecký, Středočeský a Zlínský. Nejvyšší meziroční absolutní pokles strojů a dopravních prostředků (50,0 mld. Kč) provázel kraj Středočeský, na který nicméně připadlo více jak 24 % z celkového českého strojů a dopravních prostředků. 12

Úloha polotovarů a materiálů ve krajů Druhá nejvýznamnější zbožová třída, která svým podílem významně ovlivňovala dynamiku krajů - polotovary a materiály, zaznamenala pokles u všech krajů. Vývoz těchto výrobků značně klesl hlavně u kraje Moravskoslezského (38,2 %) a Vysočina (34,2 %), dále pak kraje Středočeského (26,1 %), Plzeňského (21,3 %), Olomouckého (20,3 %) a Ústeckého (20,0 %). V rozmezí od 14 % do téměř 19 % se pohyboval pokles polotovarů a materiálů u kraje Libereckého, Zlínského, Jihočeského, Pardubického, Jihomoravského a Karlovarského. Nejmírnější pokles polotovarů a materiálů provázel dva kraje - Královéhradecký (12,0 %) a Hlavní město Praha (12,1 %). Přehled krajů s rozhodujícím podílem na celkovém jednotlivých tříd SITC Na celkovém jednotlivých tříd SITC byla pozice krajů a jeho úloha značně diferencovaná. Následující sestavení uvádí přehled krajů, ze kterých byla realizovaná rozhodující část jednotlivých tříd SITC. Největší část z celkového šesti tříd SITC potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, chemikálie a příbuzné výrobky, stroje a dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží byla uskutečněna ze Středočeského kraje. Z Moravskoslezského kraje byla realizována převažující část z celkového u dvou tříd SITC minerální paliva, maziva a příbuzné materiály a polotovary a materiály. Jihomoravský kraj měl rozhodující podíl na celkovém živočišných a rostlinných olejů a tuků. Tabulka 6 Přehled krajů s nejvýznamnějším podílem na celkovém jednotlivých tříd SITC v roce 2009 Podíly Podíly SITC Kraj Kraj v % v % 0 Potraviny a živá zvířata Středočeský 19,7 Zlínský 9,9 1 Nápoje a tabák Středočeský 49,5 Hlavní město Praha 15,8 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Středočeský 15,1 Moravskoslezský 11,7 3 Minerální paliva, maziva, příbuzné materiály Moravskoslezský 25,4 Hlavní město Praha 22,5 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Jihomoravský 30,4 Ústecký 20,5 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, jn. Středočeský 21,6 Ústecký 14,7 6 Polotovary a materiály Moravskoslezský 17,1 Ústecký 9,6 7 Stroje a dopravní prostředky Středočeský 24,4 Pardubický 11,9 8 Průmyslové spotřební zboží Středočeský 18,7 Plzeňský 11,6 Vliv rozmístění výrobních kapacit V zastoupení jednotlivých krajů na celkovém jednotlivých tříd SITC se odráží rozmístění výrobních kapacit v jednotlivých krajích České republiky. Úloha SITC 7, na dvě místa ve krajů Podrobnější pohled do zbožové struktury krajů poskytují údaje v tabulce 7, které zachycují třídy SITC na dvě místa, které měly největší podíl na jednotlivých krajů. Přehled potvrzuje dominující úlohu strojů a dopravních prostředků ve krajů, resp. koncentraci tohoto do několika strojírenských položek. Uvedených pět tříd SITC na dvě místa reprezentovalo (u převážné většiny krajů) rozhodující podíl na celkovém krajů. Ten se vyjma pěti krajů (Hlavní město Praha, Ústecký, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský) pohyboval nad 50 %, a to u kraje Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Vysočina a Moravskoslezského, resp. nad 60 % u kraje Středočeského, Plzeňského a Libereckého a u kraje Pardubického dosáhl dokonce 77,0 %. U všech krajů kromě kraje Hlavní město Praha a Plzeňského byly zastoupeny mezi uvedenými pěti třídami SITC elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. Ve deseti krajů (mimo kraje Hlavní město Praha, Karlovarského, Jihomoravského a Olomouckého) figurovala mezi uvedenými třídami SITC silniční vozidla. Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu vyváželo devět krajů (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský). Vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat realizovaly tři kraje (Hlavní město Praha, Plzeňský a především Pardubický), zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku vyvážely čtyři kraje (Hlavní město Praha, Středočeský, Plzeňský a Pardubický), strojní zařízení pro určitá odvětví 13

průmyslu jeden kraj (Olomoucký), stroje a zařízení k výrobě energie pět krajů (Jihočeský, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký). U některých krajů měly uvedené strojírenské položky dokonce rozhodující podíl na jejich celkovém. Např. vývoz Pardubického kraje reprezentovaly zmíněné strojírenské položky 72,8 %, přičemž více jak dvě pětiny uvedeného kraje (44,9 %) představoval vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat. Více jak tři pětiny (61,2 %) Středočeského kraje činily tři strojírenské položky, skoro polovinu (47,2 %) z toho tvořil vývoz silničních vozidel. Přes polovinu (53,2 %) Plzeňského kraje reprezentovaly čtyři strojírenské položky. Podíl v rozmezí 40 % až 50 % měl vývoz uvedených strojírenských položek u třech krajů - Jihočeského, Libereckého a Vysočina. U kraje Královéhradeckého a Olomouckého činil více jak jednu třetinu, mezi jednou pětinou až jednou čtvrtinou se pohyboval u čtyř krajů Hlavní město Praha, Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského. Nejnižší zastoupení (19,4 %) zmíněných strojírenských položek na celkovém vykázal kraj Karlovarský. Tabulka 7 Nejvýznamnější SITC 1) na dvě místa ve krajů v roce 2009 Kraj Skupiny SITC (podíly v %; vývoz kraje = 100) Podíly uvedených skupin SITC v % na kraje Hlavní město Praha 75 (13,1) 76 (9,3) 35 (8,5) 34 (7,3) 89 (6,2) 44,4 Středočeský 78 (49,0) 89 (5,9) 74 (4,7) 77 (3,9) 76 (3,6) 67,1 Jihočeský 78 (14,7) 77 (12,5) 74 (11,8) 69 (6,3) 71 (5,4) 50,7 Plzeňský 76 (23,7) 75 (12,6) 89 (9,7) 78 (9,2) 74 (7,7) 62,9 Karlovarský 77 (19,4) 69 (13,0) 66 (9,9) 89 (8,6) 65 (6,0) 56,9 Ústecký 77 (9,1) 66 (8,4) 57 (7,7) 78 (7,2) 74 (6,4) 38,8 Liberecký 78 (24,0) 77 (12,6) 74 (11,5) 66 (9,4) 82 (7,2) 64,7 Královéhradecký 78 (20,6) 77 (9,5) 69 (9,1) 65 (7,5) 71 (6,8) 53,5 Pardubický 75 (44,9) 76 (11,1) 77 (8,5) 78 (8,3) 89 (4,2) 77,0 Vysočina 74 (23,1) 77 (13,1) 69 (9,7) 78 (6,6) 71 (6,4) 58,9 Jihomoravský 77 (10,5) 74 (9,5) 89 (9,2) 69 (7,0) 71 (6,8) 43,0 Olomoucký 77 (16,6) 69 (10,6) 71 (8,4) 74 (8,2) 72 (5,7) 49,5 Zlínský 77 (14,9) 78 (6,1) 69 (5,4) 89 (4,6) 74 (3,8) 34,8 Moravskoslezský 67 (18,4) 78 (17,3) 32 (8,3) 77 (7,2) 69 (6,8) 58,0 1) Skupiny SITC na dvě místa: 32 Uhlí, koks a brikety 74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, jn. 34 Topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný 75 Kancelářské stroje a zařízení k automatizovanému 35 Elektrický proud zpracování dat 57 Plasty v prvotní formě 76 Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci 65 Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, jn. zvuku 66 Výrobky z nekovových nerostů, jn. 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, jn. 67 Železo a ocel 78 Silniční vozidla 69 Kovové výrobky, jn. 79 Ostatní dopravní a přepravní prostředky 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 82 Nábytek a jeho díly 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 89 Různé výrobky, jn. Další významnější SITC na dvě místa ve krajů Hlavní položky SITC na tři místa ve krajů Z nestrojírenských skupin měly četnější zastoupení mezi pěti hlavními skupinami krajů kovové výrobky (kraj Jihočeský, Karlovarský, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský), různé výrobky (Hlavní město Praha, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Pardubický, Jihomoravský a Zlínský), výrobky z nekovových nerostů (kraj Karlovarský a Ústecký), textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich (kraj Karlovarský a Královéhradecký). Energetické položky byly významné ve kraje Hlavní město Praha (topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný a elektrický proud) a kraje Moravskoslezského (uhlí, koks a brikety). Detailnější zbožovou strukturu jednotlivých krajů zachycují údaje v tabulce 8. U každého kraje je uveden podíl patnácti nejvýznamnějších vývozních položek SITC na tři místa, jež dohromady u jednotlivých krajů tvořily převážnou část (vývoz kraje celkem = 100). 14

Tabulka 8 Hlavní SITC na tři místa ve krajů v roce 2009 Hlavní město Praha 11,0 8,5 7,7 7,3 5,1 752 zařízení k automatizovanému zpracování dat 351 elektrická energie 764 zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 343 plyn zemní, případně zkapalněný 542 léčiva (vč. léčiv veterinárních) Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 792 Letadla a zařízení související 3,4 7. 781 Automobily osobní a ostatní motorová vozidla pro dopravu osob 2,5 8. 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 2,5 9. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 2,2 10. 892 Tiskoviny 2,0 11. 791 Vozidla železniční a související zařízení 1,9 12. 111 Nealkoholické nápoje 1,8 13. 282 Odpad, šrot železný, ocelový, ingoty ze železa, oceli 1,7 14. 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory a ventilátory 1,7 15. 894 Kočárky dětské, hračky, hry, potřeby sportovní 1,7 1.-15. Uvedené SITC celkem 61,0 Středočeský 39,0 9,6 3,5 2,6 2,5 781 automobily osobní a ostatní vozidla pro dopravu osob 784 díly a příslušenství vozidel motorových 894 kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní 741 zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 764 zařízení telekomunikační, přísluš. přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 554 Mýdla, čisticí a lešticí prostředky 2,3 7. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 2,0 8. 122 Tabák zpracovaný 1,7 9. 713 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 1,7 10. 841 Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené) 1,1 11. 893 Předměty z plastických hmot 1,0 12. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 0,9 13. 699 Výrobky ze základních kovů 0,9 14. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 0,8 15. 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 0,7 1.-15. Uvedené SITC celkem 70,3 15

Jihočeský 14,2 6,8 5,0 4,4 4,2 784 díly a příslušenství vozidel motorových 772 přístroje elektrické ke spínání a rozpojování obvodů 713 motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 821 nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný 742 čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 581 Trubky, potrubí a hadice z plastických hmot 3,2 7. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 3,1 8. 699 Výrobky ze základních kovů 3,1 9. 641 Papír a lepenka 2,1 10. 893 Předměty z plastických hmot 2,0 11. 895 Potřeby kancelářské a zboží papírnické 2,0 12. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení 1,8 13. 884 Výrobky optické 1,8 14. 635 Výrobky ze dřeva jn. (obaly, okna, dveře, nádobí apod.) 1,8 15. 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 1,6 1.-15. Uvedené SITC celkem 57,1 Plzeňský 21,5 8,4 6,3 5,6 5,3 761 monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 784 díly a příslušenství vozidel motorových 892 tiskoviny 751 stroje kancelářské 752 zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly 3,3 7. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 2,4 8. 884 Výrobky optické 2,3 9. 699 Výrobky ze základních kovů 2,3 10. 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 1,9 11. 764 Telekomunikační zařízení a díly, příslušenství televizí 1,8 12. 716 Točivé stroje elektrické a jejich díly 1,8 13. 712 Turbíny na páru z vody a jiných látek 1,7 14. 759 Díly apod. ke strojům kancelářským a k automatizovanému zpracování dat 1,7 15. 893 Předměty z hmot plastických 1,6 1.-15. Uvedené SITC celkem 67,9 16

Karlovarský 13,0 11,3 4,8 4,4 3,9 773 prostředky k rozvodu elektrické energie jn. 699 výrobky z kovů základních jn. 268 vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných) 772 přístroje elektrické ke spínání a rozpojování obvodů 513 kyseliny karbonové, jejich anhydridy, halogenidy ap. Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 666 Zboží hrnčířské 3,8 7. 893 Předměty z hmot plastických 3,8 8. 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 3,4 9. 664 Sklo 3,0 10. 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 2,6 11. 575 Hmoty plastické ostatní v prvotních formách 2,6 12. 892 Tiskoviny 2,4 13. 322 Brikety, uhlí hnědé, rašelina 2,3 14. 655 Látky pletené a háčkované 2,2 15. 894 Kočárky dětské, hračky, hry, potřeby sportovní 1,6 1.-15. Uvedené SITC celkem 65,1 Ústecký 7,4 7,0 5,0 4,7 4,5 664 sklo 784 díly a příslušenství vozidel motorových 334 oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j.n.; odpadní oleje 821 nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný 679 roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 571 Polymery etylénu v prvotní formě 3,8 7. 641 Papír a lepenka 3,7 8. 776 Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory apod. 2,3 9. 699 Výrobky ze základních kovů 2,1 10. 574 Polyacetáty, polyestery a pryskyřice epoxidové 2,1 11. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky) 1,9 12. 562 Hnojiva umělá (ne hnojiva strojená surová) 1,8 13. 684 Hliník 1,8 14. 713 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 1,8 15. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 1,8 1.-15. Uvedené SITC celkem 51,7 17

Liberecký 23,9 9,3 8,8 8,2 7,2 784 díly a příslušenství vozidel motorových 778 přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 741 zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 665 zboží skleněné 821 nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 642 Papír a lepenka řezané na určitý rozměr 4,5 7. 699 Výrobky ze základních kovů 3,2 8. 893 Předměty z plastických hmot 3,0 9. 813 Výrobky osvětlovací techniky 2,9 10. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 2,2 11. 791 Vozidla železniční a zařízení související 1,6 12. 581 Trubky, potrubí a hadice z plastických hmot 1,6 13. 728 Stroje, zařízení ostatní pro určitá odvětví průmyslu, díly 1,5 14. 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory apod. 1,4 15. 694 Hřebíky, šrouby, matice, svorníky, nýty apod. kovové 1,3 1.-15. Uvedené SITC celkem 80,6 Královéhradecký 15,0 5,2 5,2 4,6 4,5 784 díly a příslušenství vozidel motorových 699 výrobky z kovů základních jn. 781 automobily osobní a ostatní vozidla pro dopravu osob 772 přístroje elektrické ke spínání a rozpojování obvodů 716 stroje točivé elektrické a jejich díly jn. Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 642 Papír a lepenka řezané pro určitý rozměr 4,3 7. 652 Tkaniny bavlněné tkané 3,0 8. 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky 3,0 9. 678 Dráty železné nebo ocelové 2,6 10. 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 2,3 11. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky) 2,3 12. 629 Výrobky kaučukové 2,2 13. 713 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 2,2 14. 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 2,1 15. 663 Výrobky z nerostů jn. 2,0 1.-15. Uvedené SITC celkem 60,5 18

Pardubický 39,7 5,5 5,1 4,6 2,9 752 zařízení k autom. zpracování dat, jednotky periferní 783 vozidla motor. silniční (k dopravě veřejné, traktory) 759 díly ap. ke strojům kancelářským a automat. zprac. dat 764 zařízení telekomunikační, přísluš. přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 776 elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 762 Rozhlasové přijímače, i kombinované 2,7 7. 728 Stroje, zařízení ostatní pro určitá odvětví průmyslu, díly 2,6 8. 761 Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 2,5 9. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky) 2,4 10. 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 2,1 11. 898 Nástroje hudební, díly, příslušenství, desky 2,0 12. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 1,7 13. 699 Výrobky ze základních kovů 1,7 14. 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 1,4 15. 763 Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 1,4 1.-15. Uvedené SITC celkem 78,3 Vysočina 12,9 7,4 7,0 5,8 5,4 742 čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 778 přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 699 výrobky z kovů základních jn. 784 díly a příslušenství vozidel motorových 743 čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 713 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 4,8 7. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 4,0 8. 634 Dýhy, překližky, třískové desky a ostatní opracované dřevo 3,5 9. 248 Dřevo jednoduše opracované a železniční pražce 2,7 10. 821 Nábytek a díly, žíněnky, matrace 2,2 11. 747 Kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí, kotle apod. 2,1 12. 721 Stroje zemědělské (ne traktory) a jejich díly 1,9 13. 872 Zařízení, přístroje pro účely lékařské, veterinární apod. 1,9 14. 893 Předměty z plastických hmot 1,7 15. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 1,8 1.-15. Uvedené SITC celkem 64,9 19

Jihomoravský 5,5 4,5 3,9 3,3 3,1 772 přístroje elektrické ke spínání a rozpojování obvodů 716 stroje točivé elektrické a jejich díly jn. 699 výrobky z kovů základních jn. 752 zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní 764 zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 894 Dětské kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby 3,1 7. 657 Speciální příze, speciální textilní materiály a příbuzné výrobky 2,8 8. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly 2,6 9. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 2,4 10. 761 Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 2,4 11. 893 Předměty z plastických hmot 2,3 12. 898 Nástroje hudební, díly, příslušenství, desky, pásky, apod. 2,1 13. 747 Kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí, kotle ap. 2,1 14. 871 Přístroje a zařízení optické 2,0 15. 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 1,8 1.-15. Uvedené SITC celkem 43,9 Olomoucký 6,9 6,8 5,2 4,4 3,4 775 zařízení elektrická a mechanická pro domácnost jn. 716 stroje točivé elektrické a jejich díly jn. 778 přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 699 výrobky z kovů základních jn. 728 stroje, zařízení ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 784 Díly a příslušenství vozidel motorových 3,2 7. 691 Konstrukce vč. částí ze železa, oceli, hliníku 2,9 8. 641 Papír a lepenka 2,6 9. 533 Pigmenty, hmoty, laky nátěrové a příbuzné materiály 2,3 10. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 2,2 11. 642 Papír, lepenka řezané na určitý rozměr, tvar, výrobky 2,1 12. 073 Čokoláda a ostatní potravinářské přípravky s kakaem 2,0 13. 811 Budovy prefabrikované 2,0 14. 744 Zařízení manipulační mechanická a díly k nim 2,0 15. 874 Přístroje měřící, kontrolní, analyzační, řídící 2,0 1.-15. Uvedené SITC celkem 50,0 20

Zlínský 22,6 9,7 5,4 2,7 2,1 625 pneumatiky pryžové a duše 776 elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 784 díly a příslušenství vozidel motorových 893 předměty z hmot plastických jn. 071 káva a náhražky kávové Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 699 Výrobky ze základních kovů 2,1 7. 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 1,9 8. 811 Budovy prefabrikované 1,8 9. 716 Točivé stroje elektrické a jejich díly jn. 1,7 10. 851 Obuv 1,7 11. 731 Stroje kovoobráběcí třískové 1,6 12. 593 Výbušniny a výrobky pyrotechnické 1,6 13. 335 Produkty zbytkové z ropy jn. a příbuzné materiály 1,5 14. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 1,4 15. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky) 1,3 1.-15. Uvedené SITC celkem 59,1 Moravskoslezský 12,2 7,2 7,1 4,0 3,7 781 automobily osobní a ostatní vozidla pro dopravu osob 676 tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové 321 uhlí, případně mleté, ne však aglomerované 784 díly a příslušenství vozidel motorových 699 výrobky z kovů základních jn. Pořadí SITC na tři místa Podíly v % 6. 752 Zařízení k automatizovanému zpracování dat včetně periferních jednotek 3,4 7. 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 3,4 8. 791 Vozidla železniční a zařízení související 3,0 9. 673 Výrobky ploché válcované ze železa a oceli 3,0 10. 679 Roury, trubky a duté profily a trubkové a rourové fitinky ze železa 2,8 11. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky) 2,7 12. 763 Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 2,7 13. 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 2,6 14. 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 1,9 15. 677 Kolejnice, materiál konstrukční pro železnice 1,7 1.-15. Uvedené SITC celkem 61,4 21