Analýza platové úrovně obecního školství Moravskoslezského kraje v letech

Transkript

1 Analýza platové úrovně obecního školství Moravskoslezského kraje v letech Zpracoval: Alexandra Knapková, DiS. Pavla Rundtová

2 Rejstřík: 1. Průměrné platy 1.1 absolutní hodnoty 1.2 dynamika vývoje 2. Nároková složka platu 2.1 absolutní hodnoty 2.2 jednotlivé složky platu pedagogičtí pracovníci ostatní zaměstnanci zaměstnanci celkem 2.3 dynamika vývoje 3. Nenároková složka platu absolutní hodnoty struktura nenárokové složky struktura nenárokových složek v % 3.2 dynamika vývoje 4. Dosažené průměrné platy a nenárokové složky ve srovnání s republikovým průměrem u vybraných typů škol 4.1 pedagogové 4.2 ostatní 4.3 zaměstnanci celkem 5. Závěr 5.1 Vývojová řada Porovnání MSK za r v rámci umístění krajů 5.3 Porovnání MSK za r.2005 v rámci celorepublikového vývoje strana

3 Analýza platové úrovně byla provedena za školy a školská zařízení zřizovaná obcemi, jejichž zaměstnanci jsou odměňováni ze státního rozpočtu dle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších orgánech a organizacích, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo vyhodnotit dosažené hodnoty průměrných měsíčních platů včetně jednotlivých složek v MSK ve srovnání s ČR. 1. Průměrné platy 1.1 absolutní hodnoty rozdíl pořadí rozdíl pořadí rozdíl pořadí průměrný plat celkem pedagogové ostatní Dle platné krajské metodiky pro r byl rozpočtovaný průměrný měsíční plat pro obecní školství Kč. U obecního školství v rámci MSK v r dosáhl průměrný měsíční plat částky Kč, tj. o více oproti roku 2004, ale o 6 Kč méně oproti rozpočtovanému průměrnému platu roku V období let dosáhl průměrný plat v MSK až v roce 2004 hodnoty vyšší o 44 Kč proti celorepublikovému průměru. Tento příznivý trend pokračuje i v roce V pořadí krajů si MSK udržel v ukazateli průměrný plat celkem 4. místo, i když u průměrného platu pedagogů došlo k poklesu ze 3. na 4. místo. 1.2 dynamika vývoje v % vyjádření 2004/2003 absolutní nárůst 2004/2003 v % vyjádření 2005/2004 absolutní nárůst 2005/2004 průměrný plat 8,42 7, ,36 5, celkem pedagogové 9,81 8, ,83 6, ostatní 3,59 3, ,98 2, Ve sledovaném období došlo k nárůstu průměrného platu celkem v MSK o Kč (tj. o 15,31 %). Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, průměrný plat MSK měl rychlejší vývoj oproti růstu průměrného platu v ČR ve všech kategoriích. U pedagogů byl meziroční nárůst 2005/2004 oproti absolutnímu nárůstu v ČR vyšší pouze o 74 Kč ve srovnání s nárůstem 2004/2003, který byl vyšší o 199 Kč. 3

4 2. Nároková složka platu 2.1 absolutní hodnoty rozdíl pořad rozdíl pořad rozdíl pořadí í í nároková složka platu pedagogové ostatní U obecního školství v rámci MSK z dosaženého průměrného platu v r ve výši Kč dosáhla nároková složka platu Kč, tj. 89,3 %. V roce 2005 překročila nároková složka u pedagogů celorepublikový průměr o 10 Kč,u ostatních zaměstnanců poklesla oproti minulému roku o 24 Kč, což pro MSK znamená umístění na 10. místě v pořadí krajů. Výše průměrného platu v r byla ovlivněna především uplatněním NV 637/2004 Sb., kdy od došlo k plošnému navýšení tarifní tabulky ve všech platových třídách a platových stupních a dále nižším plněním limitu zaměstnanců. 2.2 jednotlivé složky platu pedagogičtí pracovníci rozdíl rozdíl rozdíl tarifní platy vč náhrad příplatky za vedení zvláštní příplatky další plat přesčas ostatní celkem Nároková složka platu pedagogických pracovníků celkem vzrostla v MSK v období let o Kč, tj. o 19,3 %. Růst nárokové složky platu ovlivnil zejména růst tarifních platů včetně náhrad, které vzrostly za sledované období o Kč, tj. 30,9 %. Tento nárůst byl však i důsledkem zrušení dalších platů. Zvýšení platových tarifů ovlivnilo především uplatnění NV 330/2003 Sb., NV 331/2003 Sb. a NV 637/2004 Sb., kterými došlo jednak k přetřídění všech zaměstnanců z 12-ti třídního do 16-ti třídního platového modelu a dále k navýšení tarifní tabulky ve všech platových třídách a stupních. 4

5 Nárůst v položce ostatní (příplatky) o 366 Kč byl způsoben vyplacením dvojnásobného objemu prostředků na přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah v souvislosti s přijetím zákona 563/2004 Sb., čímž došlo ke kompenzaci odměn za práci přesčas, která se snížila proti roku 2004 o 244 Kč ostatní zaměstnanci rozdíl rozdíl rozdíl tarifní platy vč náhrad příplatky za vedení zvláštní příplatky další plat přesčas ostatní celkem Nároková složka platu ostatních zaměstnanců celkem vzrostla v MSK v období let o 631 Kč, tj. o 7,6 %. Růst nárokové složky platu ovlivnil zejména růst tarifních platů včetně náhrad, které vzrostly za sledované období o Kč, tj. 18 %. Tento nárůst byl však i důsledkem zrušení dalších platů. Zvýšení platových tarifů ovlivnilo především uplatnění NV 330/2003 Sb., NV 331/2003 Sb. a NV 637/2004 Sb., kterými došlo jednak k přetřídění všech zaměstnanců z 12-ti třídního do 16-ti třídního platového modelu a k navýšení tarifní tabulky ve všech platových třídách a stupních zaměstnanci celkem rozdíl rozdíl rozdíl tarifní platy vč náhrad příplatky za vedení zvláštní příplatky další plat přesčas ostatní celkem

6 Nároková složka platu zaměstnanců celkem vzrostla v MSK v období let o Kč, tj. o 17,1 % i při zrušení položky další plat od Růst nárokové složky platu ovlivnil zejména růst tarifních platů včetně náhrad, které vzrostly za sledované období o Kč, tj. 28,4 %. Tento nárůst byl však i důsledkem zrušení dalších platů. Zvýšení platových tarifů ovlivnilo především uplatnění NV 330/2003 Sb., NV 331/2003 Sb. a NV 637/2004 Sb., kterými došlo jednak k přetřídění všech zaměstnanců z 12-ti třídního do 16-ti třídního platového modelu a dále k navýšení tarifní tabulky ve všech platových třídách a stupních. Nárůst v položce ostatní (příplatky) o 244 Kč byl způsoben vyplacením dvojnásobného objemu prostředků na přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah v souvislosti s přijetím zákona 563/2004 Sb., čímž došlo ke kompenzaci odměn za práci přesčas, která se snížila proti roku 2004 o 161 Kč. 2.3 Dynamika vývoje v % vyjádření 2004/2003 absolutní nárůst 2004/2003 v % vyjádření 2005/2004 absolutní nárůst 2005/2004 nároková sl. platu 9,39 9, ,07 7, celkem pedagogové 10,75 10, ,74 7, ostatní 4,55 4, ,87 3, Za uvedené období vzrostla nároková složka platu celkem v MSK o Kč (tj. o 17,1 %). Jak vyplývá z výše uvedené tabulky nároková složka MSK v období 2005/2004 měla rychlejší vývoj proti růstu nárokové složky v ČR u pedagogických zaměstnanců o 19 Kč. Nárůst proti ČR zaostával u ostatních zaměstnanců o 24 Kč. Meziroční nárůst nárokové složky platu celkem v MSK za období 2005/2004 je v porovnání s lety 2004/2003 nižší o 213 Kč, zejména vlivem zrušení výplaty dalších platů od Nenároková složka platu absolutní hodnoty rozdíl pořadí rozdíl pořadí rozdíl pořadí nenároková složka platu pedagogové ostatní

7 U obecního školství v rámci MSK z průměrného platu Kč v r dosáhla nenároková složka platu Kč, tj. 10,7 %. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ve sledovaném období nenároková složka platu v porovnání s celorepublikovým průměrem je ve všech kategoriích vyšší. V roce 2005 překročila nenároková složka MSK celkem republikový průměr o 170 Kč. V pořadí krajů si MSK udržel celkově 3. místo. Ve výši nenárokové složky platu pedagogů došlo v rámci krajů k posunu z 3. na 2. místo přesto, že tato je oproti r nižší o 11 Kč. U ostatních zaměstnanců došlo v rámci krajů k posunu z 6. na 3. místo a nenároková složka platů je proti r vyšší o 49 Kč struktura nenárokové složky ped. ost. cel. ped. ost. cel. ped. ost. cel. ped. ost. cel. ped. ost. cel. ped. ost. cel. osobní příplatek odměny celkem Z celkového překročení celorepublikového průměru o 170 Kč v r převyšují tento průměr osobní příplatky v MSK o 168 Kč, odměny o 2 Kč. V r došlo ve vývoji nenárokové složky celkem v MSK k poklesu u osobních příplatků o 29 Kč a k nárůstu odměn o 42 Kč, což je oproti minulému roku nárůst nenárokové složky celkem jen o 13 Kč. U pedagogických pracovníků došlo ke snížení osobních příplatku proti minulému roku o 49 Kč, u ostatních zaměstnanců je navýšení o 1 Kč. V položce odměny došlo u obou kategorii k navýšení. U pedagogů o 37 Kč, u ostatních zaměstnanců o 48 Kč. Snížení osobních příplatků u pedagogických pracovníků proti r nelze považovat za negativní jev, jelikož jejich pokles je kompenzován zvýšením mimotarifních nárokových složek platů v důsledku vyplácení dvojnásobného objemu prostředků za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. 7

8 3.1.3 struktura nenárokových složek v % osobní příplatky odměny celkem % 36% 100% % 40% 100% % 43% 100% Ve struktuře nenárokových složek došlo k posunu ve prospěch odměn, stejně jako v celé ČR. 3.2 dynamika vývoje v % vyjádření 2004/2003 absolutní nárůst 2004/2003 v % vyjádření 2005/2004 absolutní nárůst 2005/2004 nenároková sl. platu 1,35-3, ,78-2, celkem pedagogové 2,67-3, ,53-3, ostatní -2,69-2, ,40-1, Za uvedené období vzrostla nenároková složka platu celkem v MSK o 37 Kč (tj. o 1,02 %). Jak vyplývá z výše uvedené tabulky nenároková složka MSK v období 2005/2004 měla proti růstu nenárokové složky v ČR rychlejší vývoj. K pozitivnímu vývoji došlo u ostatních zaměstnanců, kde je ve srovnání s celorepublikovým vývojem nárůst nenárokové složky vyšší o 71 na rozdíl od pedagogických zaměstnanců, kde došlo v MSK k poklesu, přesto ve srovnání s celorepublikovým vývojem je vyšší o 55 Kč. Meziroční nárůst nenárokové složky platu celkem v MSK za období 2005/2004 je v porovnání s lety 2004/2003 nižší o 11 Kč. Tento nižší nárůst nenárokové složky je způsoben poklesem osobních příplatků u pedagogických zaměstnanců vlivem kompenzace zvýšení mimotarifních nárokových složek platů v důsledku vyplácení dvojnásobného objemu prostředků za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. 8

9 4. Dosažené průměrné platy a nenárokové složky ve srovnání s republikovým průměrem u vybraných typů škol 4.1 pedagogové Typ školy 2003 MŠ ZŠ MŠ ZŠ MŠ ZŠ Ve sledovaném období průměrný plat u pedagogických zaměstnanců MŠ MSK vzrostl o Kč (tj. 14,5 %), přesto ve srovnání s celorepublikovým vývojem zaostává o 73 Kč. Lze konstatovat, že oproti r. 2004, kdy MSK zaostával ve vývoji průměrného platu za celorepublikovým vývojem o 296 Kč, v r došlo k pozitivnímu vývoji. Výši průměrného platu ovlivnil růst nenárokové složky, která v r zaostávala za celorepublikovým průměrem o 139 Kč, ale v r ji překračuje o 69 Kč. Naopak u ZŠ, kdy v r průměrný plat zaostával o 106 Kč za republikovým průměrem, došlo ve sledovaném období k pozitivnímu vývoji a nárůstu průměrného platu o Kč (tj. 18 %), čímž byl překročen v r republikový průměr o 162 Kč. U nenárokové složky platu, která v r překračuje republikový průměr o 282 Kč došlo proti r k poklesu o 86 Kč. Tento pokles je ovlivněn přesunem prostředků z nenárokové složky do mimotarifní nárokové složky platu v důsledku vyplacení dvojnásobného objemu prostředků za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Za sledované období lze konstatovat že došlo k vyššímu růstu průměrného platu pedagogických pracovníků ZŠ oproti MŠ o Kč. Od r kdy došlo u MŠ k pozitivnímu vývoji nenárokové složky platu a jejímu nárůstu o 213 Kč lze konstatovat, že dynamika růstu průměrného platu v letech 2005/2004 je u MŠ vyšší o 340 Kč oproti nárůstu v letech 2004/2003. Opačně je tomu u ZŠ, kde dynamika růstu průměrného platu v letech 2005/2004 je nižší o 671 Kč oproti nárůstu v období 2004/

10 Při porovnání dynamiky vývoje růstu průměrného platu jednotlivých druhů škol je zřejmé, že tato byla v letech 2005/2004 příznivější pro MŠ. 4.2 ostatní Typ školy 2003 MŠ ZŠ MŠ ZŠ MŠ ZŠ Ve sledovaném období průměrný plat u ostatních zaměstnanců MŠ v MSK vzrostl o 556 Kč (tj. 6,4 %). Proti r. 2004, kdy zaostával za celorepublikovým průměrem o 106 Kč došlo v roce 2005 k pozitivnímu vývoji a nárůstu průměrného platu o 359 Kč ( tj. 4%), čímž byl překročen republikový průměr o 57 Kč. Výše nenárokové složky platu oproti r. 2004, kdy zaostávala za celorepublikovým průměrem o 96 Kč se v roce 2005 zvýšila o 151 Kč a překročila republikový průměr o 66 Kč. U ostatních zaměstnanců ZŠ v MSK došlo ve sledovaném období k nárůstu průměrného platu o 668 Kč (tj. o 6,8%). Oproti r došlo k nárůstu průměrného platu jen o 191 Kč, z čehož vyplývá, že dynamika růstu průměrného platu byla vyšší v letech 2004/2003, než 2005/2004. Proti r. 2004, kdy překračoval průměrný plat v MSK celorepublikový průměr o 115 Kč, došlo v r k překročení celorepublikového průměru již jen o 70 Kč. Nenároková složka platu, která ve sledovaném období vzrostla o 92 Kč a v r překročila republikový průměr o 160 Kč, je proti r o 5 Kč nižší. Srovnáním jednotlivých typů škol je zřejmé, že dynamika růstu průměrného platu je u MŠ vyšší v letech 2005/2004 o 168 Kč, na rozdíl od 2004/2003, kdy byla příznivější pro ZŠ o 280 Kč. Výši průměrného platu MŠ ovlivnil růst nenárokové složky, která v r zaostávala za celorepublikovým průměrem o 96 Kč, ale v r celorepublikový průměr o 66 Kč překračuje 10

11 4.3 zaměstnanci celkem Typ školy 2003 MŠ ZŠ MŠ ZŠ MŠ ZŠ Ve sledovaném období průměrný plat zaměstnanců MŠ celkem v MSK vzrostl o Kč (tj. 13,2 %) a v porovnání s celorepublikovým vývojem, za kterým MSK v roce 2004 zaostával o 290 Kč, se v roce 2005 rozdíl snížil na 105 Kč. Nenároková složka, která v roce 2004 zaostávala za celorepublikovým průměrem o 130 Kč, vzrostla v roce 2005 o 193 Kč, čímž překročila celorepublikový průměr o 63 Kč. U průměrného platu zaměstnanců ZŠ celkem v MSK došlo ve sledovaném období k nárůstu o Kč (tj. 16,7 %). U nenárokové složky došlo v MSK oproti r ke snížení o 63 Kč. K poklesu o 88 Kč došlo za stejné období i v celorepublikovém vývoji. Toto snížení nenárokové složky je obecně způsobeno kompenzací prostředků do mimotarifní nárokové složky platů pedagogů, v důsledku vyplácení dvojnásobného objemu prostředků za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Přesto v roce 2005 nenároková složka platu v MSK překročila celorepublikový průměr o 251 Kč. Lze konstatovat, že dynamika růstu průměrného platu je rychlejší u zaměstnanců ZŠ v porovnání s MŠ a to o 3,5 %. Ve vývoji nenárokové složky platu došlo oproti minulému roku k nárůstu o 197 Kč u MŠ, u ZŠ došlo k poklesu o 63 Kč. Porovnáním průměrných platů v MSK s celorepublikovým průměrem dosáhly vyšší hodnoty v r a 2005 pouze ZŠ. MŠ však pokles za celorepublikovým průměrem, který byl v r nižší o 290 Kč, snížily v r na 105 Kč. 11

12 5. Závěr 5. 1 Vývojová řada Průměrný měsíční plat v MSK v obecním školství se zvýšil o Kč, tj. o 15,31 %, z toho u pedagogických pracovníků o Kč, tj. o 17,31 %, u nepedagogických pracovníků o 644 Kč, tj. o 6,67 %. Nároková složka platu v MSK v obecním školství se zvýšila o Kč, tj. o 17,13 %, z toho u pedagogických pracovníků o Kč, tj. o 19,32 %, u nepedagogických pracovníků o 630 Kč, tj. o 7,54 %. Nenároková složka platu v MSK v obecním školství se zvýšila o 37 Kč tj. o 2,1% %, z toho u pedagogických pracovníků o 43 Kč tj. o 2,1 %, u nepedagogických pracovníků o 14 tj. o 1,1 % Porovnání MSK za r v rámci umístění krajů Průměrný plat celkem nároková složka platu nenároková složka platu Pořadí MSK v r Pořadí MSK v r Pořadí MSK v r ped. ost. celkem ped. ost. celkem ped. ost. celkem Porovnání MSK za r v rámci celorepublikového vývoje Průměrný měsíční plat v MSK v obecním školství je vyšší o 107 Kč, z toho u pedagogických pracovníků o 220 Kč, u nepedagogických pracovníků o 7 Kč. Nároková složka platu v MSK v obecním školství je nižší o 63 Kč, z toho u pedagogických pracovníků je vyšší o 10 Kč, u nepedagogických pracovníků je nižší o 95 Kč. Nenároková složka platu v MSK v obecním školství je vyšší o 170 Kč, z toho u pedagogických pracovníků o 210 Kč, u nepedagogických pracovníků o 101. Vývoj průměrného platu celkem v MSK ve sledovaném období byl dynamičtější ve srovnání s vývojem v ČR a to ve všech kategoriích. Nejvýraznějšího postavení MSK dosáhl u průměrného platu pedagogů v r Z vývoje průměrného platu celkem dle jednotlivých typů škol je zřejmé zaostávání u MŠ ve srovnání s celorepublikovým vývojem. V roce 2004, kdy se rozdíl mezi celorepublikovým průměrem prohloubil u MŠ o 290 Kč, v roce 2005 se rozdíl snížil na 105 Kč. Pokles za celorepublikovým průměrem je způsoben jednak přezaměstnaností, a případným přerozdělováním finančních prostředků řediteli škol v rámci IČ. 12

13 K pozitivnímu vývoji došlo také u ZŠ překročením republikového průměru v r o 93 Kč. Lze konstatovat, že dynamika růstu průměrného platu je rychlejší u zaměstnanců ZŠ v porovnání s MŠ. Nároková složka platu celkem v MSK vzrostla ve sledovaném období o 17,1 %, přesto po celou dobu zaostávala za republikovým průměrem. Nejhoršího postavení v rámci krajů dosáhla v r V r překročila celorepublikový průměr u pedagogů, u ostatních zaměstnanců došlo proti r k poklesu. Růst nárokové složky platu pedagogů ovlivnil zejména růst tarifních platů uplatněním NV č. 330/2003 Sb., NV č. 331/2003 Sb. a NV 637/2004 Sb., kterými došlo jednak k přetřídění všech zaměstnanců z 12- ti třídního do 16-ti třídního platového modelu a dále k navýšení tarifní tabulky ve všech platových stupních a třídách. Nárůst nárokové mimotarifní složky v r byl ovlivněn rovněž uplatněním zákona 563/2004 Sb., čímž došlo k vyplácení dvojnásobného objemu prostředků na přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Naopak zrušení položky další plat v r ovlivnilo negativně dynamiku růstu nárokové složky v r oproti r Výše nenárokové složky platu v MSK za celé sledované období překračuje republikový průměr u všech kategorii zaměstnanců. V roce 2005 si MSK v pořadí krajů udržel 3. místo, ke zlepšení postavení došlo u obou kategorii, výrazněji u nepedagogických zaměstnanců. Struktura nenárokové složky platu v MSK vykazuje nárůst u odměn v obou kategoriích zaměstnanců, u osobních příplatků pokles u pedagogů. Zdroje: Statistické výkazy P1-04 MŠMT- Plnění závazných limitů regulace zaměstnanosti RgŠ územních samosprávných celků za r. 2003, 2004, Ostrava, dne