Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy Bakalářská práce Shpakova Anastasia Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Eva Ottová Datum odevzdání bakalářské práce: 12. 06. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: srpen 2014 E-mail: mrs.anastassia@gmail.com Praha 2014
History and future perspectives of tourist accomondation services in Liberec Bachelor s Dissertation Shpakova Anastasia The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Eva Ottová Date of Submission: 12. 06. 2014 Date of Thesis Defense: srpen 2014 E-mail: mrs.anastassia@gmail.com Prague 2014
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souhlasu s 47 b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne...
Abstrakt SHPAKOVA, Anastasia. Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran - 62. Tato bakalářská práce pomáhá nahlédnout do historie města Liberec, budování prvních hotelů a jiných ubytovacích zařízení. Pak je rozebírána současná situace na trhu ubytovacích služeb v Liberci a jsou zanalyzované perspektivy jejich rozvoje. Součástí práce je navržení řešení pro obsazení větší kapacity ubytovacích zařízení v Liberci. Rozhovor s majitelem Apartmány-Liberec pomáhá zanalyzovat ubytovací služby v Liberci z různých hledisek. Práce je rozdělená na teoretickou, analytickou a návrhovou část. Klíčová slova: historie, hotelové služby, Liberec, perspektivy, rozvoj, ubytovací zařízení
Abstract SHPAKOVA, Anastasia. History and future perspectives of tourist accomondation services in Liberec. [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 62 pages. This thesis helps to look into the history of Liberec, the construction of first hotels and other accommodation facilities. This work will analyse the current situation on the market of accommodation in Liberec and the perspectives of their development. Part of this work is intended to propose a solution of how to fullfill the larger part of accommodation capacities in Liberec. Interview with the owner of "Apartments Liberec" helps to analyse accommodation services in Liberec from different perspectives. The work is divided into theoretical and analytical and recommendation parts. Key words: accommodation, development, history, hotel services, Liberec, perspectives
Obsah Úvod... 8 1 Teoretická část... 10 1.1 Definice ubytovacích zařízení v moderní době... 10 1.2 Prvopočátky ubytovacích zařízení... 13 1.3 Vznik města Liberec... 19 1.4 Původ názvu města Liberec... 22 1.5 Stavebný vývoj Liberce... 23 1.6 Historie nejvýznamnějších hotelů v Liberci... 25 1.7 Podpora ubytovací infrastruktury v Liberci... 29 2 Analytická část... 34 2.1 Analýza ubytovacích zařízení v Liberci... 34 2.1.1 Rozhovor s majitelem Apartmány-Liberec... 41 2.2 Analýza předpokladů zvýšení návštěvnosti v Liberci... 43 2.2.1 Turisticky atraktivní místa Liberce... 43 2.2.2 Pozitiva a negativa... 51 2.3 Perspektivy rozvoje podnikání v oblasti ubytovacích zařízení... 53 3 Návrhová část... 55 Použitá literatura... 59
Seznam zkratek aj. a jiné apod. a podobně atd. a tak dále cca asi, zhruba cit. citováno ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EU Evropská unie HÚZ hromadná ubytovací zařízení MMR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky tzn. to znamená
Úvod Téma bakalářské práce Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy bylo výzvou a ověřením si schopností vyhledávat podstatné a důvěryhodné informační zdroje pro napsání této bakalářské práce. Pro čtenáře neznámá data, informace a v neposlední řadě i zajímavosti byly nacházeny ve zdrojích literárních, u oficiálních státních úřadů a pomocí internetových zdrojů. Ve snaze dobrat se co nejdůvěryhodnějších podkladů pro tuto bakalářskou práci byli osloveni vedoucí zaměstnanci několika institucí, kde se zdroje i samotné informace ověřovaly. Oslovení odborníci napomohli rozeznat kvalitní a nekvalitní zdroje a díky jejich zkušenostem bylo možné se vyhnout nepřesnostem vyřazením nedůvěryhodných informací a naopak, vyhodnotit a odlišit informace kvalitní. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout do dávných dob, kdy ubytovací služby teprve vznikaly, naznačit jak se dále vyvíjely, v jaké podobě je můžeme v Liberci najít v dnešním 21. století a jaké perspektivy rozvoje mají. Dozvíme se o prvních zmínkách pradědečků dnešních luxusních i méně luxusních ubytovacích zařízení, o důvodech proč taková zařízení vznikala a na jakých místech, jak lepší i horší časy města Liberce i celé země ovlivnily jejich prosperitu. Dílčí cíle: nahlédnout do historie ubytovacích zařízení, města Liberec a hotelů v Liberci; zanalyzovat současný stav v odvětví ubytování v Liberci; zhodnotit perspektivy rozvoje ubytovacích zařízení v Liberci. 8
Velký důraz je kladen na historii ubytovacích zařízení v Liberci po II. světové válce, v průběhu existence ČSSR. Nezapomnělo se ani na důležité období po Sametové revoluci, od roku 1989, po dnešek. Právě v této - dá se říct ekonomicky bouřlivé době množství těchto citovaných zařízení bylo obnoveno z ruin, nově postaveno, nebo naopak bylo vymazáno z pomyslné mapy hotelového průmyslu na území Liberce. Vzhledem k absenci komplexního výzkumu ohledně ubytovacích zařízení zaměřeného výhradně na Liberec, (což bylo ověřeno z několika zdrojů) bylo potřebné trpělivě sbírat jednotlivé informace a souvislosti skládat v časovém horizontu dle historických etap. Příkladem může být počátek vzniku města Liberec, doba za Rakousko Uherska, meziválečné období, poválečný vývoj v ČSSR atd. Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že oblast Liberce a jeho okolí znám ze svých poznávacích výletů po Čechách a přirostlo mi k srdci. Na druhou stranu jsem sice nacházela informace o zdejších ubytovacích zařízeních moderní doby, bohužel, velice málo z jejich historie, což vzbudilo dojem, že by to bylo zajímavým tématem pro mnoho dalších lidí, kteří Liberecko znají a obdivují. Ve snaze získat bližší informace jsem měla tu čest poznat zajímavé lidi a přečíst několik poutavých publikací, kterých součástí byly i informace, které hojnou mírou přispěly jako informační zdroje k napsání bakalářské práce. Záměrem bakalářské práce popsat všeobecnou historii ubytovacích služeb a vysvětlení jejich rozvoje v postupujícím čase, obeznámení se stručnou historií města Liberce, jeho dávnou i nedávnou minulostí a současností v oblasti ubytovacích služeb a podáním vlastního názoru na perspektivy vývoje daného druhu služeb a návrh jak zlepšit vyhlídky do budoucna. Částí záměru této bakalářské práce je taky prokázat, že i z roztříštěných a zdánlivě nesourodých informací lze se pokusit vybudovat logický sled údajů a událostí v rámci zvoleného tématu. Jak řekl Umberto Eco: Dobrý badatel je člověk, který vchází do 9
knihovny a nemá nejmenší ponětí o tématu práce a pak z ní vychází a je mu do určité míry jasno". 1 Teoretická část Tato část práce se zaměřuje především na zkoumání dostupných informací o historii města Liberec a teoretických poznatků, týkajících se ubytovacích zařízení. 1.1 Definice ubytovacích zařízení v moderní době Jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky je součástí mezinárodního středoevropského systému Hotelstars Union, který v současné době zastřešuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska a Nizozemí. Hotelstars Union garantuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v středoevropském regionu. 1 Tato klasifikace má doporučující charakter a slouží jako pomocný návod pro zařazování ubytovacích zařízení kategorií hotel, hotel garni, penzion, motel a botel, do příslušných tříd dle minimálních přesně určených požadavků, s cílem zlepšení orientace spotřebitelů (hostů) a zprostředkovatelů (cestovních kanceláří a agentur), zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb, poskytovaných ubytovacími zařízeními. Požadavky jsou uváděny jako minimální. Nabízená služba či 1 Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-4-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-kl asifikace-cr-2010-2012.pdf 10
vybavení vyšší úrovně než je uvedeno, je vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není 1. obecně závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda chce certifikaci podstoupit. Zákony ČR upravují některé aspekty klasifikace a upravují zákonné normy. Jako příklad můžeme uvést Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. respektive jeho novela č. 356/1999 Sb., ze dne 9. prosince 1999, v paragrafu 17, v odstavci 8 doplňuje povinnosti provozovatelů ubytovacích zařízení. Důležitá je i Vyhláška č. 2268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Vyhlášku 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů a stanovuje základní odpovědi co je to hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení. Ve vyhlášce 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby stanoví přesnou klasifikaci co je to budova, stavba se shromažďovacím prostorem, ubytovací jednotka, nebo pobytová místnost 2. Dále tento zákon určuje jak má probíhat stavba ubytovacího zařízení, popisuje jak mají být vybavené únikové cesty, určuje šíři a umístění schodiště, určuje světlou výšku místností pro hosty, velikost pokojů, velikost a množství místností sloužících pro hygienu ubytovaných, určuje všechny normy podle kterých je potřeba postupovat při stavbě, odkazuje na požární předpisy atd. Pro cestovní a turistický ruch je velice důležitá norma ČSN EN ISO 13809 Služby cestovního ruchu. Tato norma stanovuje a vysvětluje základní pojmy jako transfer, opce, storno ze strany cestujících, stornovací poplatky, nedostavení se k čerpání 2 Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-4-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-kl asifikace-cr-2010-2012.pdf 11
služby, storno ze strany poskytovatele služeb, sezony pro cestování, příplatek za jednolůžkový pokoj, záloha a doplatek. Přesné definice jiných pojmů ohledně klasifikace ubytovacích zařízení je obsažena v normě ČSN EN ISO 18513 Služby cestovního ruchu. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: Hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; Motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; Penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; pro účely klasifikace je penzion klasifikován jako ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty; Ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování 3 ; 3 Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-6-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/oficialni-jednotna-klasifikace- CR-2010-2012.pdf 12
Depandance - vedlejší budova ubytovacího zařízení, která je bez vlastní recepce, kdy hlavní budova zabezpečuje veškeré služby, v příslušné kategorii. Depandance není vzdáleno víc než 500 metrů od hlavní budovy. Specifická hotelová zařízení: Spa hotel, Wellness hotel, Resort/Golf resort hotel Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd: * Tourist, ** Economy, *** Standard, **** First Class, ***** Luxury. Rozdělení dle normy ČSN EN ISO 18513: Podle typu ubytovacích jednotek: Jednolůžkový pokoj, dvoulůžkový pokoj, vícelůžkový pokoj, rodinný pokoj, vícelůžkový pokoj, společná ložnice, junior suite, suite, apartmá, studio, spojené pokoje, duplex. Podle sazby: ubytování bez snídaně, ubytování se snídani, polopenze, plná penze, all inclusive. 1.2 Prvopočátky ubytovacích zařízení Všechno to začalo Abrahamem 4. Bible popisuje, jak se rozhlédl po svém stanu a uvědomil si, že má pouze jeden vchod. Ptal se sám sebe: "co když lidé přicházející ze všech čtyř světových stran uvidí zavřený stan a budou si myslet, že nejsou vítáni? Jdu ponechat stan na všech čtyřech stranách otevřený, aby 4 Bible, Kniha Genesis 18 13
si všichni poutníci mohli odpočinout v mém příbytku, dostali nějaké jídlo a odpočinuli si předtím, než budou pokračovat ve své pouti." Buddhisté 5 mají na pohostinství a na povinnost se o poutníky postarat podobný názor. Sepjetí s lidmi je v jejich pojímání světa skutečné a separace je jenom iluze, proto, bychom měli oslovit i ty, které zatím neznáme a poskytnout jim pomoc a útulek. Koncepce pohostinnosti je velmi stará a její počátky jsou hojně popsány ve spisech starověkého Řecka, starověkého Říma a na papyrech biblických časů. Existují možná dvě vysvětlení toho, proč v dávných dobách lidé cítili povinnost být pohostinnými. Cítili, že pohostinnost k cizincům byla nutná k prokázání jejich náboženské pohody a tolerance, nebo se tak dělo z pověrčivosti. Host do domu, bůh do domu. Můžeme tedy říct, že náboženství a víra v nadpřirozeno byly prvními popudy k pohostinnosti. V případě ještě dávnější minulosti, kdy lidé denně podstupovali boj o holý život, to mohl být soucit s bližním, pud sebezáchovy a vědomí, že i poskytovatel přístřešku a jídla se může jednou ocitnout ve stejném postavení jako pocestný. Pohostinnost ve starověkém Řecku souvisela s náboženstvím přímo, protože některé prvky náboženství té doby se prolínají s myšlenkou ochoty poskytovat přístřeší. Misionáři, kněží a poutníci již v době starověkého Řecka tvořili značnou část cestující veřejnosti. Tito pocestní často cestovali napříč zeměmi do svatých míst, snad za věštci nebo do známých chrámů, které měly dominantní postavení v jejich náboženství. Během římské éry cestující, kteří nebyli na cestách z náboženských důvodů, byli obvykle na svých vojenských, diplomatických nebo politických misích. Mnoho lidí na vojenských pochodech pohrdalo ubytováním, které bylo k dispozici na trase. Hospody ve městech trpěly špatnou pověstí a nebyly příliš bezpečné pro cestující. Mimo města 5 COUNSINS, L., KUNST, A., NORMAN, K., Buddhist Studies in Honor, vydavatel Dordrecht 1974, ISBN 90-277-0473-3 14
se vyskytovaly velice zřídka, ale pro vojáky nebyly ani potřeba. Vojenští cestující dávali přednost spaní ve stanech, které si sebou brali na cesty 6. V pozdějším období Římské říše se stavěly taverny a hostince, které mohly nabídnout úkryt pro cestující obchodníky, putovní herce a učence. Ubytování té doby bylo primitivní. Občas tam byly pokoje pro lidi, ale žádné stáje pro koně, ještě častěji tam byly stáje, ale žádné prostory vhodné pro lidi. Ve starověké Persii, cestování bylo uskutečňováno téměř výlučně ve formaci velkých karavan, kvůli bezpečnosti. Proto sebou na cesty brali velké a komplikované stany, které jim sloužili po celé délce obchodní stezky. Nicméně, v některých bodech těchto tras existovalo ubytování známé jako "Khan" a byly to vlastně opět stany, jen s pevnou, stabilní konstrukcí. Tato jednoduchá struktura skládající se prakticky jen ze čtyř stěn, která poskytovala ochranu nejen před přírodními živly, ale i jakousi ochranu proti nepřátelům, kteří napadali karavany pod rouškou tmy. Vysoce ceněna té doby v kontextu pohostinnosti byla výstavba předchůdců dnešních pošt, podél tradičních cest karavan 7. Tyto první pošty se stavěly později než starší khany a poprvé poskytovaly o něco kvalitnější stravování a ubytování využívané i vojáky a kurýry. I samotný Marco Polo popsal tyto předchůdce pošt, jako velice hezké a s apartmány vhodné pro krále. Nacházely se 25 kilometrů od sebe, snad to byl tehdejší ekvivalent celodenní jízdy a měly důležitou roli: dodávaly čerstvé koně pro kurýry nesoucí zprávy po celé zemi. Podle odhadů Marca Pola 8 v době jeho cestování po Dálném východě tam bylo 10 000 takových pošt. V dalším vývoji došlo 6 LOWE, G., STOLL, H. ABC antiky. Vydavatel Ivo Železný 2005, ISBN 80-237-3938-7 7 WIESEHOFER, J., překlad Azizeh Azodi. Antike Persien. vydavatel II.B Tauris London, roku 2001, ISBN 1-86064-675-1 8 POLO, M., The Travels of Marco Polo ( edited by Peter Harris), vydavatel Everyman's Library 2008, ISBN 978-0307269133 15
opět k prolínání náboženství a pohostinnosti. Bylo považováno za křesťanskou povinnost nabídnout nocleh a jídlo pro cestující a poutníky. Kláštery fungovaly jako hostince, poskytovaly ubytování a jídlo pro unavené cestovatele. Některé kláštery a rády, snad ve snaze nebýt rozptylováni v soukromých meditacích ze strany cestující veřejnosti, postavily samostatné budovy ve snaze dostát své křesťanské povinnosti a přitom si zachovat velkou část soukromí. Tyto budovy byly známy jako "xenodocheions", výraz pocházející z řeckého slova, které označuje místo odpočinku. Za vlády Karla Velikého, který vládl západnímu světu od roku 768, se dokonce přijaly zákony stanovující povinnost křesťana poskytnout místo odpočinku pro cestovatele zdarma 9. Nicméně, tyto zákony vzaly do úvahy i finanční zátěž ubytovatelů a nebezpečí, že cestující může zneužít pohostinnosti a zůstane nevítaně dlouhou dobu, právo omezilo pobyt každého cestovatele v libovolném místě na pouhé tři noci. Pokud chtěl zůstat déle, musel se na platbě za přístřeší a jídlo domluvit s majitelem domu. V roce 1282 ve Florencii, Itálie, se velcí poskytovatelé služeb pocestným, tedy města začala sdružovat za účelem změny pouhé pohostinnosti v řádné podnikání v tomto průmyslu. Hostince a hospody se staly licencovaným podnikáním, kde bylo dovoleno dovážet a prodávat víno. Samotné hostince nepatřily soukromým osobám, ale městům, a byly provozovány na základě tříletých nájemních smluv se soukromými osobami, kdy se zadání takových nájmů realizovalo v aukcích. V roce 1290, bylo již 86 hostinců ve Florencii členy cechu. Krátce poté se obdobná obchodní pohostinnost rozšířila do Říma a dalších italských měst 10. Je zajímavé si povšimnout, že během tohoto období mnoho hostinských byli Němci, spíše než 9 Einhardus ( překlad Petr Daniš), "... a neuniknout budoucímu věku. Vita Caroli Magni", vydavatel SSEt out Praha, roku 1999, ISBN 80-86277-02-X 10 JONES, Ph. The Italien City-State: From commune to Signoria. vydavatel Oxford University Press USA, roku 1997, ISBN 978-0198225850 16
Italové. Možná to bylo důsledkem, že mnoho obchodníků cestujících do Itálie, nebo Itálií jen projíždějících, byli sami Němci dychtiví najít nocleh, kde by bylo jednoduché se domluvit vlastním jazykem a jíst jídla na která byli zvyklí. Dá se říct, že historie ubytovacích zařízení v Evropě se obdobně vyvíjela v historii stejných zařízení na území Čech, protože i zde Německo zde historii silně ovlivňovalo. 16. až 18. století V tomto období došlo k výraznému zlepšení v kvalitě stravy a ubytování 11. Nejpoužívanější způsob dopravy byl dostavník. Dostavníky byly nucené k nočním zastávkám na dlouhých cestách. Toto znamenalo nejen jídlo a odpočinek pro koně, ale i jídlo a ubytování pro cestující. Přímým důsledkem byl velký nárůst výstavby hostinců a krčem na vhodných místech podél obvyklých tras dostavníků. Vzhledem k tomu, že cestující byli většinou bohatí lidé, zvyklí na určitý luxus, tak dostavníky přispěly nejen k růstu počtu hostinců, ale také ke zlepšení jejich kvality. Ve stejném období se hostince a hospody staly populárním místem setkání pro místní šlechtu, politiky, klér a další skupiny scházející se ve společném zájmu. Licence pro hostince byly v této době vydány místním šlechticem, na jehož území hostinec ležel. Konstrukce tehdejších hostinců byla v podobě čtyřúhelníku, s dostavníky a lidmi vstupujícími přes klenutou bránu. Hostinec již tehdy sloužil i takovým účelům jako jsou svatby. Jednotlivé budovy nebo části hostince v rámci služeb poskytovali ubytování pro cestující, další sloužili jako kuchyň, jídelna a nálevna a další jako přístřeší pro vozky a koně. 11 Gregg, Smith, Carrie Getty, " Bible pijáků piva", ( encyklopedické informace a poezie), vydavatel Pragma 2003, v Praze, ISBN 80-7205-669-7 17
V 18. století, se staly velice populární kavárny v Evropě a byly součástí mnoha hostinců. V následující subkapitole se zaměřuji na historii českého města Liberec, což je ve vztahu s tématem mé práce. 18
1.3 Vznik města Liberec Na místě lesního porostu zvaného Záhvozdí, se usazovali nejprve slovanští osídlenci 12, pocházející ze severní Lužice a z jihu Čech. První zmínky jsou z časů krále Vladislava II, tedy z období 1061-1092. O slovanském osídlování svědčí i názvy místních obci spadajících do Libereckého kraje a to například Vesec, Chrastava, Rochlice, Hrádek. První sídla byly malé a složené pouze z několika usedlostí. Typické pro tato sídla je jejich umístění. Vznikaly v místech příznivých pro trvalé osídlení, to znamená přítomnost úrodné půdy a vodního zdroje, navíc v místech, kde bylo možné vodní zdroj překročit, v místě označeném jako brod. Zde také docházelo k ošetření povozů a koní a lidem obchodujícím se zbožím se zde dostalo jídla a noclehu. Toto je důvod vzniku prvních zájezdních hostinců, ubytovacích zařízení. Uspořádání prvních sídel zakládaných od 13. století přestalo být chaotické a pouze dle přání majitelů staveb. Vzhled sídel začal být na příkaz panovníka určen tzv. lokátory. Sídla začala mít pravidelnější půdorys. Dá se říct, že to byly také počátky prvního plánování, nebo regulace výstavby. Střed osídlení představovalo náměstí a u sídel s obranným charakterem docházelo k ohraničení městské části hradbami. Prostorem Liberce procházela směrem z vnitra Čech do Lužice důležitá cesta a ta pokračovala dále k severu, po trase dnešní ulice Na Perštýně sestupovala k Harcovskému potoku. Ten překročila v místech u dnešního Anenského dvora, kde býval brod a později i most a pokračovala Moskevskou ulicí severním směrem na Frýdlant. V místech dnešního Benešova náměstí se tato cesta oddělila na větev směřující na Žitavu. Cesta na Žitavu je s největší pravděpodobností velice stará, protože ji střežili hrady Hamrštejn, Grabštejn a Frýdlant, kterého nejstarší část s věží 12 TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0-238-6022-4 19
oválného půdorysu nazvaná jako Indica, sloužila cestujícím již od 11. století. Harcovský potok byl v minulosti mohutnějším tokem, než je tomu dnes. Na mapách katastru z roku 1843, které jsou velice přesné, má tento potok v místě brodu přechodu staré zemské cesty šířku 8 metrů. Je zde předpoklad, že zboží muselo být na těchto místech překládáno a to logicky na pravém, vyšším břehu, které z pohledu své výšky bylo bezpečnější i v případě mohutnějších dešťových srážek. Proto zde vznikla nejstarší osada na území Liberce 13. Archeologickým výzkumem se zjistilo, že toto první osídlení bylo v prostoru, kde se stýkají ulice Rumunská, Moskevská a Revoluční. Již z nejstarších vyobrazení Liberce je zjevné, že největší seskupení budov bylo pokaždé vyobrazeno na pravém břehu Harcovského potoka. V tomto směru je nutno opět zmínit katastrální mapu z roku 1843 a další mapu z roku 1858, protože zde můžeme vidět budovy ještě před velkými změnami. Zde je stará osada naprosto viditelná a vymezená v prostoru. Velice průkazným dokladem vzhledu a rozmístění nejstaršího osídlení Liberce byla rekonstrukce provedena Ing arch. Svatoplukem Technikem, kdy rekonstruoval zastavění z druhé poloviny 16. století, provedenou vědecky, na základě soupisu budov v panském urbáři. Touto rekonstrukcí prokázal, že zástavba v nejstarší části Liberce byla složena ze dvou částí. První byla umístěna na pravém břehu Harcovského potoka a byla naprosto nejstarší, osídlením a druhá stará část Liberce vznikla na náhorní plošině kolem tržiště, přibližně v místech dnešního náměstí E. Beneše. 13 TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0-238-6022-4 s.19 20
I když jsou tyto dvě osady velice staré, dá se usuzovat, že osada u Harcovského potoka je starší, vzhledem k tomu, že má nepravidelné rozmístění budov, kdežto osada na náhorní plošině je již pravidelnější a vykazuje známky plánování rozmístění budov. Obě osady spojovala cesta, která dnes kopíruje ulici zvanou dnes Česká. Ze staveb nejstaršího osídlení se nezachovalo nic, protože budovy se stavěly ze dřeva. Dokladem toho, že se jednalo o dvě samostatné osady je i to, že na obou koncích staré zemské cesty se nacházely kovárny. Kovárny byly v této době nezbytné a většinou se v každé obci nacházela jedna kovárna. Horní osadu tvořilo v roce 1560 pouze 50 domů, ale velice rychle se rozrůstala. Pro celkový souhrn, podle pramenů byla dolní osada založena českými osadníky přibližně v 11. až 12. století a horní osada v polovině 13. století. Důležitost dolní osady je nesporná a odborníci vylučují, aby horní osada vznikla pouze z jednotlivé budovy, vzhledem k pravidelnosti půdorysu kolem čtvercového náměstí, kde jednu stranu tvořilo přesně 6 domů. Horní osada měla zřejmě funkci tržiště a byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II. Nejstarší, dolní osada se dle zdrojů nazývala později Havlov. Ing arch. Svatopluk Technik vyjádřil domněnku, že se od tohoto názvu později odvodil názvy ulic jako Hablau, nebo Hebelow. Jako zajímavost lze uvést, že i ty nejstarší zdroje uvádějí název ulice Česká - Bohmische: Zde panuje neshoda v názoru, proč zrovna tento název. Jedna skupina badatelů se domnívá, že je tomu tak proto, že ulice, nebo bývalá stará cesta vede směrem do Čech, ale druhá skupina historiků připomíná, že na jiných místech stejně starých se nachází názvy ulic Česká i německá, což dokládá, že jde o označení národností žijících na daném místě. Havlov, nebo jinak řečeno Habersdorf rozkládající se na pravém břehu Harcovského potoka byla evidentně založena českými osadníky, v té době ještě nevolnými. Přibližně na počátku 15. století byla tato osada spojena s daleko bohatší osadou horní, zvanou Liberk - Reichenberg, kterou založili němečtí osadníci 14. 14 TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0-238-6022-4 21
V 18. století již došlo k naprosté asimilaci dolní osady a to v důsledku ekonomické a politické převahy Němců. 1.4 Původ názvu města Liberec První zmínky ohledně názvu Liberce jsou ze 17. století. Název Liberk se vyskytuje vedle názvu Reichenberg. Tehdejší písaři při opisování dokumentů zacházeli s názvy velice benevolentně, tak se můžeme setkat taky s názvy Reychinberk z roku 1352, Rychemberg z roku 1391, nebo Rechember z roku 1411. České jméno Liberec pochází podle některých badatelů z latinského překladu německého názvu Reichenberg, které zní jako Libercum. Ze zdrojů použitých při psaní této práce ale taky vyplývá, že historik Rohn, výborně obeznámený s historickými prameny je přesvědčen, že název města Liberec je českého původu a že vzniklo ze staroslovanského slova "lu", co znamená les a německého "berg", což je označení hory. Luberg v jeho pojetí znamená "Lesnatý kopec". Mnoho jiných badatelů s ním nesouhlasilo, zjevně ovlivněni svým německým původem, nebo inklinací k "německé" verzi" původu názvu Liberec. Téze o vzniku názvu Liberce z německého označení Reichenberg není podepřena písemnými důkazy a odporuje i historickým faktům. Jako příklad podporující Rohnovu hypotézu můžeme uvést obce Vratislavice a Rochlice, které měly vlastní kostel a faru a svůj český název uváděly jako jediný, bez německé alternativy až do 16. století, kdy rod Redernů přivedl německé přesídlence. Teprve pak vznikly i německé názvy těchto obcí. Ing. arch Svatopluk Technik vyslovil domněnku 15, že se tak stalo i v případě Liberce. Dolní osada, Luberg, žila až do příchodu a založení horní osady jako silná česká komunita. 15 TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0-238-6022-4 22
Po sloučení obou osad se začal používat název v podobě Reichenberg - Liberk. Historik a literát Bohuslav Balbín uvádí roku 1688 ve svém spisu doslova: "Reichenberga olim Libercum", v překladu "Reichenberg, kdysi Libercum". Toto podporuje tvrzení, že první jméno Liberce znělo Liberk a bylo českého původu. 1.5 Stavebný vývoj Liberce Město Liberec s více než 100 000 obyvateli patří k nejstarším a nejvýznamnějším centrům v severních Čechách a v České republice a rozkládá se na ploše 106 km². Vzhledem k tomu je administrativním, kulturním a průmyslovým centrem regionu. V kraji kolem Liberce žije asi 450 tisíc lidí. Liberec láká mnoho regionálních a mezinárodních návštěvníků, protože je výchozím bodem pro všechny zimní a letní rekreační aktivity v Jizerských horách a je lehce dosažitelný z německé strany hranic. Vliv Liberce přesahuje hranice regionu, do Polska a Saska. První písemná zmínka o Liberci se datuje do roku 1352, kdy byla malá česká komunita usazena v oblasti po směru obchodní cesty z Čech do Lužice, a tato komunita poskytovala služby pro obchodníky, po dlouhé a obtížné cestě přes Ještědské pohoří. Později, v 15. A 16. století, česká komunita se rozrostla o německé osadníky. Bylo to zásluhou šlechtického rodu Redernů, majitelů frýdlantského panství, stejně tak i Libereckého panství. Postupem času město získalo právo vařit pivo a pořádat trhy. V tomto období byly zdejší budovy převážně dřevěné a neustále hrozily požáry. Pak se budovy stavěly hrázděné, s výplní z nehořlavých materiálů a kamennou podezdívkou, nebo kamenné bylo celé přízemí budovy. V roce 1577 císař Rudolf II. udělil městu erb, který se používá dodnes. V tomto období, byly postavené první typické městské budovy, ve stylu charakteristickém pro toto staré město. Ve stejné době se prudce rozvíjela textilní výroba, zaměřená na výrobu sukna, později i jemnějších pláten a látek vhodných na ložní prádlo a dekoraci 23