AUGUSTIN BARTOŠ A JEHO UČITELSKÉ POČÁTKY



Podobné dokumenty
Kde a jak se učilo struktura, správa školství

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Gustav Adolf Lindner

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V PLZNI STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY

Příloha č. 1 - Tajenka

PROJEKT SPECIFICKÉHO VÝZKUMU V ROCE 2013 NA

Obecná škola (německá), Zejbiš EL NAD č.: AP č.: 499

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

Antonín Dvořák světoznámý hudební skladatel

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

(1952) EL NAD č.: 1200

Základní devítiletá škola postupný ročník Nechanice Inventář. Číslo evidenčního listu JAF: 240 Evidenční pomůcka č.

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I

Místní školní rada Chlistov

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Uverejnené: Účinnosť od:

Místní školní rada Čepice

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

P R A C O V N Í Ř Á D

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

Hans Christian Andersen

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Místní školní rada Sebečice EL NAD č.: 716 AP.: 217

Zprávy. Praktické školy

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, Ruda nad

Příloha č. 1 Foto č. 1: Milada Veselá (rozená Erbenová) a František Veselý

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: / Oblastní pracoviště č. 13 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čelechovice na Hané

VÁCLAV KNOTEK (* ) Inventář osobního fondu

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Krátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum.

GRAMOTNOST VE ŠKOLE doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc., MUDr. Zdeněk Fink,

Výroční zpráva ZŠ a MŠ Hamry nad Sázavou za školní rok

Střední pedagogická škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Základní devítiletá škola Benešovice

Mateřská škola, Základní škola, a Praktická škola Boskovice, Štefánikova 2

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

jsou rozděleni do 16 tříd prvního stupně a 11 tříd druhého stupně průměrný počet žáků ve třídě je 22

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2006/2007

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK Shrnutí činnosti za rok Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014

11. 9 zní: se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/ /2011 Sb..

Základní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika

Vyhláška č. 423 r Sb. (kreditní systém)

423/2004 Sb. VYHLÁŠKA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Prameny a literatura Prameny

Pravidla pro organizaci doktorského studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy platná od ZS 2017/2018

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava. okresní pracoviště Třebíč. Inspekční zpráva

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

EU_12_sada2_03_ČJ_Literatura2_Dur

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu J.A.K. pro základní vzdělávání ZŠ, vytvořeného podle RVP ZV

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Základní devítiletá škola Zadní Chodov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Úvod. I. Vývoj původce archivního souboru

Jiří Wolker Život a dílo

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Základní devítiletá škola Těchonice EL NAD č.: AP č.: 478

563/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 24. září o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

PiŠtinoviny. PiŠtinoviny

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ U MATKY BOŽÍ JIHLAVA

příprava s lehkostí Státní maturita Informace a přípravné kurzy

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

Jaroslav Pošvář ( )

Obec Žleby Strategický plán rozvoje sportu v obci do roku 2025

STŘEDNÍ ZAHRADNICKÁ ŠKOLA MĚLNÍK

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Organizace 6. tříd. žáci budou pokračovat ve 3 nebo 4 třídách minimálně 21/22 žáků na třídu rozdělení třídních kolektivů závisí na

Dolnobrannský zpravodaj

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Rokytno, okres Pardubice. Rokytno 73, Sezemice Identifikátor školy:

Školní řád Platební a stipendijní řád

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

1. Řešení školních záležitostí. 2. Žádosti a jejich podávání

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

UČITELSTVÍ PRO 3. STUPEŇ SŠ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. O b s a h

ve znění pozdějších předpisů.. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: školy, školy,

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016

Příklad dobré praxe X

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková

Transkript:

Objevujeme AUGUSTIN BARTOŠ A JEHO UČITELSKÉ POČÁTKY zapomenuté Petr Kolář Anotace: Práce popisuje dětství, studia a rané učitelské působení Augustina Bartoše (1888-1969), předního českého pokusného učitele, reformátora a pozdějšího ředitele Jedličkova ústavu v Praze. Po studiu na obecné a měšťanské škole v Červeném Kostelci a absolvování učitelského ústavu v Hradci Králové začal působit na školách v okolí, kde se věnoval zejména propagaci a zaváděni pokusného rukodělného vyučování. Od roku 1910 byl rovněž publikačně činný a v rámci učitelských jednot a konferencí vykonával pedagogickou osvětu. Práce je ohraničena rokem 1912, kdy Bartoš získal místo v královéhradecké chlapecké výchovně. Klíčová slova: Augustin Bartoš, učitelský ústav, obecná škola, ruční práce, pokusné vyučování, publikační a osvětová činnost. m Úvod Významný český speciální pedagog Augustin Bartoš (1888-1969) je dnes polozapomenutou postavou. Mezi laickou veřejností je jeho jméno cizí docela, odborníci či studenti speciální pedagogiky ho spíš odbudou několika zmínkami ve svých skriptech či poznámkách. Přitom zcela neprávem: Augustin Bartoš byl přední český pokusný učitel speciální pedagog a spisovatel. Narodil se v Červeném Kostelci a po absolvování místní obecné a měšťanské školy vystu doval učitelský ústav v Hradci Králové Po maturitě působil na školách v okolí aby se nakonec stal učitelem v hradecké chlapecké výchovně. Po krátkém intermezzu v dívčí výchovně v Jilemnici se vrátil do Hradce a roku 1920 přesídlil do Prahy, kde po čtvrt století jakožto vrchní ředitel Jedličkova ústavu určoval jeho další směřování a rozvoj. Po skončení druhé světové války byl jmenován pražským městským inspektorem a na přelomu čtyřicátých a padesátých let pomáhal vyučovat speciální pedagogiku na tehdy nově založené Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Za svůj život vydal skoro 20 knižních publikací a napsal dva filmové scénáře. V odborných i populárních časopisech uveřejnil na 200 příspěvků, ať už u nás nebo v zahraničí. Jejich přesné množství nebylo nikdy zcela spočítáno. Několik dalších prací mu bylo po roce 1948 odmítnuto vydat; v bouřlivých poúnorových časech nebylo pro lidi jeho druhu místa. Zemřel v ústraní v roce 1969.

O Augustinu Bartošovi po roce 1945 bohužel referovaly specializované články a publikace jen velmi zřídka. Za zmínku stojí jen dva odborné příspěvky prof. Václava Příhody vydané po roce 1945 1 a obsáhlá rigorózní práce PhDr. Anny Modálkové z roku 1970 2. Všechny ostatní texty týkající se jeho díla či života z nich vycházejí, a samy o sobě tak mají jen malou informační hodnotu. Cílem příspěvku je podrobněji popsat počátky Bartošovy pedagogické dráhy do roku 1919, se zvláštním zřetelem k jeho dětství a studiu - obojí bylo určující pro jeho další profesní i lidský vývoj, i působení na obecných školách v okolí Hradce Králové v roli pokusného učitele. Toto působení je přitom odborníkům i dnes takřka neznámé 3. Dětství Augustin Bartoš se narodil 29. února 1888 v Červeném Kostelci ve východních Čechách v tehdejší Jakubské ulici č. p. 246. Jeho rodiči byli Vincenc Bartoš, místní obchodník s plátnem, a jeho žena Aloisie. Augustinovi prarodiče pak pocházeli buď z Červeného Kostelce nebo z nepříliš vzdáleného okolí, kde byli rolníky či výminkáři; v době Bartošova příchodu na svět však žila už jen babička z matčiny strany. Sám Bartoš měl čtyři sourozence, nicméně archivní prameny se zmiňují jen o dva roky starším bratru Josefovi. Augustin Bartoš se ovšem nenarodil ani do šťastné, ani do spokojené rodiny. V době jeho příchodu na svět bylo jeho otci Vincentovi (Čeňkovi) už 47 let. Dle toho mála zachovalých archivních pramenů se projevoval jako jedinec nestálé a přelétavé povahy, dobrodruh, lehkovážný, lehkomyslný a zřejmě také nepříliš úspěšný člověk. Živil se jako podomní obchodník 4, podomní obchodník s plátnem 5, podomek (tj. podomní sluha, prisluhovač) 6, dělník 7 či nádeník 8, pracoval též jako zahradník'. Domácnosti si zřejmě příliš nevšímal a raději se věnoval kamarádům v hospodě, alkoholu a kartám. Nakonec v nich také 1 2 3 4 5 6 7 PŘÍHODA, Václav. Vědecká činnost Augustina Bartoše; PŘÍHODA, Václav. Dluh Augustinu Bartošovi. Učitelské noviny. 1968, roč. 18, č. 9, s. 10. MODÁLKOVÁ, Anna. Život a dílo Augustina Bartoše. Praha, 1970. 201 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta., Katedra speciální pedagogiky. Velká část tohoto příspěvku čerpá z mé de facto eponymní práce, obhájené v roce 2008 na PedF UK. Viz KOLÁŘ, Petr. Učitelské počátky Augustina Bartoše. Praha,2007.176s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra školní a sociální pedagogiky. SOkA Náchod, Matrika narozených, oddaných a zemřelých farnosti Červ. Kostelecké vikariátu Náchodského rok 1886, kn. č. 123, inv. č. 104. SOkA Náchod, Matrika narozených, oddaných a zemřelých na farní osadě Červenokostelecké léta Páně 1888, kn. č. 125, inv. č. 106. SOkA Náchod, fond Archiv města Červený Kostelec, kn. č. 35, Matrika všech osadníků v obci I., s. 28. SOkA Náchod, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec, Měšťanská škola chlapecká

veškerý rodinný majetek prohrál 10. Ten zahrnoval rovněž celé manželčino véno - statek s hostincem". Nakonec byla rozhodnutím okresního soudu v Náchodě otci odejmuta rodičovská práva a rodině byl ustanoven poručník. Na druhé straně pak jako protiklad vidíme Augustinovu maminku, neustále udřenou, upracovanou, v době rozchodu s manželem mající na krku dvě nedospělé děti. Nikdy se ale nevzdala. Protloukala se jak se dalo, pokoušela se i o podomní obchod. Rodina žila v bídě a často se stěhovala po různých podnájmech 12 ' 314. Malý Augustin si nelehkou situaci dobře uvědomoval. Svou maminku měl velmi rád. Ona jej podporovala a pomáhala mu po celé jeho dětství a mládí, on zase pomáhal jí po zbytek života, kdy bydlela u něj. Ještě jedna věc chlapce výrazně omezovala, a to jak v dětství, tak později po celý život - jeho tělesný defekt. Augustin Bartoš trpěl chronickou osteomyelitidou v levém hlezenním kloubu. Hnisavé zánětlivé ložisko v kloubu jeho dolní končetiny mu způsobovalo mučivé bolesti, tu větší, tu menší, a několikrát mu takřka znemožnilo pohyb, takže byl nucen vypomáhat si berlemi. Jindy vystačila jen hůl. Říká se, že když ve 20. letech profesor Rudolf Jedlička viděl rentgenový snímek Bartošova kloubu, prohlásil: Na této noze se nedá chodit!" a nabídl mu resekci. Ten odmítl. I svou první cestu do školy si kdysi doslova proskákal na jedné noze". Červený Kostelec (Obecná škola chlapecká), kn. č. 9, inv. č. 174, Výkaz docházky a prospěchu žáků III. třídy pětitřídní školy obecné v Červeném Kostelci, školní rok 1893/94. ' SOkA Náchod, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec, Měšťanská škola chlapecká Červený Kostelec (Obecná škola chlapecká), kn. č. 10, inv. č. 175, Výkaz docházky a prospěchu žáků IV. třídy pětitřídní školy obecné v Červeném Kostelci, školní rok 1894/95. ' Tamtéž, Výkaz docházky a prospěchu V. B třídy pětitřídní školy obecné v Červ. Kostelci, školní rok 1898/99. 10 HARTMANOVÁ, Jana. Augustin Bartoš. Rodným krajem : Vlastivědný sborník kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. 2005, roč. 16, č. 30, s. 50. ISSN 1210-6135. " KŘEČEK-JITUŠ, Jindřich. Augustin Bartoš: Chudý chlapec, který se proslavil. Pvp. Červený Kostelec, sine dato (před 1979), s. 2. [Strojopis, kopie u autora.] 12 SOkA Náchod, fond Archiv města Červený Kostelec, kn. č. 35, Matrika všech osadníků v obci I. 13 SOkA Náchod, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec, Měšťanská škola chlapecká Červený Kostelec (Obecná škola chlapecká). 14 SOkA Náchod, Matrika narozených, oddaných a zemřelých na farní osadě Červenokostelecké léta Páně 1888, kn. č. 125, inv. č. 106. Srovnej též Matrika narozených, oddaných a zemřelých farnosti Červ. Kostelecké, vikariátu Náchodského rok 1886, kn. č. 123, inv. č. 104. 15 MODÁLKOVA, A. Život a dílo Augustina Bartoše, s. 6. Většina zdrojů přesvědčivě tvrdí, že Bartoš trpěl osteomyelitidou, přestože některé poznámky naznačovaly, že by se mohlo jednat i o tuberkulózu kostí. Sám Bartoš však o svých zdravotních obtížích takřka nikdy nemluvil.

Škola Když pro Augustina v neděli dne 16. září 1894 započal první školní rok (do školy se šlo v neděli, protože součástí začátku nového školního roku byla slavnostní mše svatá), splnil se mu jeho sen. A to i přes ostrakizující přivítání od pana řídícího, kterého se dostalo jemu i jeho mamince, jež Augustina doprovázela: Matko, toho kluka si vemte zpátky, ten vám stejně nevydržíz" 16 Nicméně malý Augustin ve škole vydržel a chodil do ní velmi rád. Třídním v prvním ročníku byl Augustinovi pan učitel František Novák. Byl to on, kdo v malém chlapci podnítil prvotní zájem o vzdělání i školu. Jak Bartoš po létech vzpomínal, vyzařovala z něj srdečnost a láska k dětem. Naopak ve třídě čtvrté se jeho učitelem stal František Červený, díky němuž se stala školní docházka pro Augustina Bartoše noční můrou. Bití, opisování nejrůznějších materiálů a stálý posměch 17 ; posměch, který bolel víc než všechny fyzické tresty dohromady. Posměch za jeho lajdavost - koneckonců, známe jej i dnes. Posměch, ke kterému se samozřejmě ochotně přidávali i jeho spolužáci, kteří byli v onen okamžik jenom rádi, že Červený si nevybral za terč je. Celý ročník se prudce zhoršil v prospěchu, stejně tak se zvýšila absence žáků včetně té neomluvené a třídní kniha se zaplnila množstvím poznámek 18. Avšak desetiletý chlapec se učil překonávat všechna ponížení a těžkosti, učil se zatnout zuby a jít dál. Dařilo se mu to díky jeho houževnatosti a touze po vědění - a tyto vlastnosti se mu později v životě ukázaly být více než prospěšné. Přitom se jeví příznačným, že jeho absence během školních let byla v porovnání s ostatními spolužáky minimální. Po pěti letech obecné školy chlapecké nastoupil do místní měšťanské školy, tak jako dříve jeho bratr Josef. V třídách měšťanky v porovnání s obecnou školou nápadně poklesl počet žáků: v první třídě jich bylo 69, ale v druhé již jen 43 a ve třetí dokonce 22. Významné poklesla ale i absence". Jmenované skutečnosti byly logické, protože na tento druh školy chodili žáci jen z určitých společenských vrstev. Ve větší míře se tu začaly projevovat sociální rozdíly. Bartoš po letech vzpomínal, že si to dobře uvědomil, když v místním kostele pomáhal ministrovat. Syn starosty dostával za každou bohoslužbu tři zlatky (tj. 6 korun), Augustin Bartoš dostal zlatku jednu - za celé dva roky 20. Ostatně, jeho 16 KŘEČEK-JITUŠ, J. Augustin Bartoš: Chudý chlapec, který se proslavil, s. 2. 17 MODÁLKOVÁ, A. Život a dílo Augustina Bartoše, s. 6. 18 SOkA Náchod, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec (Obecná škola chlapecká), kn. č. 13, inv. č. 178, Výkaz docházky a prospěchu žáků IV. třídy pětitřídní školy obecné chlapecké v Červeném Kostelci, školní rok 1897/98. 19 SOkA Náchod, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec, Měšťanská škola chlapecká Červený Kostelec (Obecná škola chlapecká), knihy Výkazů a docházek žáků 1899-1904. 20 MODÁLKOVÁ, A. Život a dílo Augustina Bartoše, s. 6.

sociální zázemí ho limitovalo během celé dlouhé doby studia. Naštěstí byla v té době už návštěva školy záležitostí veskrze bezplatnou 21. Po dokončení třetí třídy (a tedy povinné školní docházky) pak chlapec zvolil podobnou cestu, jako mnoho jeho spolužáků - vyrazil na handl. Jeho cílem se stal tehdy německý Kuks, kde po jeden rok navštěvoval třetí třídu místní měšťanské školy. Po zlepšení jazykových znalostí a po návratu do Červeného Kostelce strávil ještě jeden rok ve zdejší měšťance, aby se po jejím ukončení přihlásil na učitelský ústav v Hradci Králové. Hradecký učitelský ústav byla instituce s dlouhou tradicí. Vždyť první přípravné tříměsíční kurzy pro vzdělávání učitelů byly zřízeny při tehdejší hradecké hlavní škole již v roce 1780. Po roce 1868 a prodloužením docházky na 4 roky začaly být učitelské ústavy považovány za plnohodnotné střední školy 22. V září 1904 tedy mladý Augustin Bartoš a jeho 49 spolužáků začalo studovat v rozlehlé nové budově hradeckého pedagogia. Spektrum předmětů tu již bylo mnohem širší než na měšťanské škole: kromě českého jazyka, matematiky, němčiny, přírodopisu, přírodozpytu, dějepisu, zeměpisu, krasopisu, náboženství a tělocviku se tu vyučovalo i měřičství, kreslení, hra na klavír, housle a varhany. Na Bartošově rozvrhu se objevila již v prvním ročníku somatologie, tedy nauka o lidském těle, ovšem s přesahy do speciální pedagogiky či sociální péče a hygieny. Předmět, byť s minimální hodinovou dotací, zde vyučoval zdravotní asistent MUDr. Karel Krása a po něm dlouhou dobu c. k. okresní lékař MUDr. Václav Kracík. Snad právě zde nalezneme počátky zájmu mladého studenta o tuto oblast, která ho nakonec dovedla ke speciální pedagogice jako takové. V té době jistě jen těžko mohl tušit, že on sám jednou bude na vysokoškolské půdě podobnou tématiku přednášet... Později se mladý student navíc hlouběji věnoval dvěma nepovinným předmětům, které ve své podstatě nepřímo předznamenaly jeho další kariérní cestu - rozšířenému studiu němčiny a vyučování pro hluchoněmé. V Hradci ovšem Bartoš kromě studia musel řešit i řadu problémů - a mezi nimi dominovaly zejména ty finanční. Rodině se podařilo držet byt jen díky tomu, že obývanou místnost paní Bartošová pronajala dalším čtyřem studentům a Augustin později vypomáhal tím, že dával bohatším měšťanským synkům jazykové kondice 23. Jeden čas s nimi bydlel 21 Formálně bylo školné na obecných a měšťanských školách zrušeno v roce 1908. Viz MOR- KES, František. Devětkrát o českém školství. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, 2004, s. 19. ISBN 80-901461-6-3. 22 Výroční zpráva c. k. ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové za školní rok 1905-1906. Hradec Králové : Nákladem c. k. učitelského ústavu, tiskem biskupské knihtiskárny, 1906, s. 4-14. 23 MODÁLKOVÁ, A. Život a dílo Augustina Bartoše, s. 6.

i Augustinův starší bratr Josef, jemuž se po absolvování měšťanky podařilo získat dobré zaměstnání u dráhy 24.1 tak to zřejmě nestačilo, protože rodina se (stejně jako v Červeném Kostelci) několikrát stěhovala. První útočiště v Hradci Králové nalezla v domě č. p. 378 v Pospíšilově ulici 25. Přestože studium na učitelských ústavech bylo bezplatné, vysokým finančním nákladům se prostě nebylo možno vyhnout - ať už byly peníze vynaloženy na studijní literaturu, stravu či ošacení. Vedle doučování bohatších žáků či studentů se však jisté řešení přece jen naskýtalo - a to stipendium. V květnu 1907 bylo Bartošovi přiznáno tzv. poloviční státní stipendium ve výši 200 korun, které mu bylo následné vyplaceno ve čtyřech splátkách. V té době to rozhodné nebyla malá částka. Vzhledem ke své bezúhonnosti, dobrému prospěchu, píli i mravnosti byl pak na stejné stipendium navržen i na další rok. Augustinova docházka zůstala příkladná 26, jeho úspěch byl dobrý, navíc byl u učitelů dobře zapsán díky své pěkné hře na housle ve studentském smyčcovém kvartetu 27 i přednesu referátů či přednášek 28. Po učitelských praxích a výstupech ve čtvrtém ročníku Bartoše čekala maturita. Celkovými výsledky ze všech maturitních zkoušek (5 známek výborných a 13 chva- 24 VALÁŠEK, Vojtěch; ŘEZÁČ, Josef; KVASNIČKA, Antonín. Adressář a schematismus král. větrného města Hradce Králové. Hradec Králové : Nákladem vlastním, tiskem bratří Peřinu v Hradci Králové a Edvarda Fastra v Jilemnici, 1911, s. 3. 25 SOkA Hradec Králové, fond Učitelský ústav Hradec Králové, zn. fon. HK-UÚ, C. k. učitelský ústav v Hradci Králové - Seznam žáků, I. roč., 1904-05, kn.č. 138, inv. č. 248. Srovnej VALÁ- ŠEK, V.; ŘEZÁČ, J.; KVASNIČKA, A. Adressář a schematismus král. větrného města Hradce Králové, s. 3. 26 Ve II. ročníku studia na učitelském ústavu mél Augustin na kontě 15 hodin absence, ve III. ročníku jen 4 neabsolvované hodiny a ve IV. ročníku dokonce hodinu žádnou. SOkA Hradec Králové, tamtéž. 27 Doslova dle konferenčních protokolů: Rovněž smyčcové kvarteto, jež hrává v neděli po službách božích v místnosti IV. ročníku, cvičí skladby přiměřené a pěkné. Hrají v něm chovanci IV. ročníku Antonín Adam, Augustin Bartoš, František Lidmila a Stanislav Malý." Viz SOkA Hradec Králové, fond Učitelský ústav Hradec Králové, zn. fon. HK-UÚ kart. č. 11, sv. Konferenční protokoly 1907, inv. č. 83, Protokol č. 3, sepsaný o řádné poradě učitelského sboru c. k. ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové, konané za měsíc září-říjen dne 20. října 1907 za přítomnosti podepsaných. 28 Augustin Bartoš měl například v půli března 1908 přednášku na téma O významu Svatopluka Čecha" při školní slavnosti, která se konala na uctění Čechovy památky (slavný spisovatel a básník zemřel tři týdny předtím). Tamtéž. Protokol č. 14, sepsaný při řádné poradě učitelského sboru c. k. ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové dne 14. března 1908 za přítomnosti podepsaných. E9

litebných) patřil mezi pouhých šest studentů, kteří maturovali s vyznamenáním. Student Bartoš tedy splnil veškeré zákonné podmínky, a tudíž mu bylo úředně potvrzeno, že se:...prohlašuje způsobilým zatímně dosazen býti podučitelem aneb učitelem na veřejných školách národních s vyučovacím jazykem českým 29." Učitelské působení Augustin Bartoš byl na podzim 1908 jmenován - po intervenci ředitele Vojty z hradeckého pedagogia - učitelem na obecné škole v Hradci Králové. V budově na Pospíšilově třídě v té době sídlila nejen obecná škola chlapecká, ale i obecná škola dívčí, měšťanská škola chlapecká, měšťanská škola dívčí a několik tříd mateřské školy - vše pod jednotnou správou. Bartoš během prvního roku svého učitelování příliš prostoru pro své působení nedostal. Škola byla pod přísným a direktivním dozorem ředitele Aloise Šedy a Bartošova III. třída opakovaně trpěla epidemiemi spály, které dokonce dva z žáků podlehli. Přesto zde Bartoš s žáky - ve svém volném čase - uskutečnil několik poznávacích výletů a cest. Druhým Bartošovým učitelským působištěm se stalo malé městečko Nechanice, ležící cca 15 km západně od Hradce Králové. Nechanicko bylo zaostalým, chudým a izolovaným krajem bez větší možnosti obživy. Tu zde proto mnohým poskytovalo harfenictví. Desítky a desítky rodin či skupin potulných hudebníků a šumařů se vydávaly se svými nástroji do dalekého světa za štěstím, penězi a obživou. Část se po letech vracela domů finančně zabezpečena, nemálo z nich se však vracelo navždy poznamenáno neúspěchy. Děti z těchto rodin (nezřídka rozvrácených) to poznamenávalo též. Jejich školní docházka byla plna absencí a nebylo výjimkou, že se ve škole neobjevily vůbec; doma byly často bity nebo týrány; s alkoholem přicházely do styku i ve velmi raném věku a předčasný byl také jejich sexuální život. Ve společenském styku byly neobratné a málo vyspělé; ve školních škamnách měly problémy se soustředěním, udržením pozornosti a kázní; navíc se často nedokázaly snést ani se spolužáky a spolužačkami z normálních rodin. Vyskytovala se u nich krutost ve vztahu ke zvířatům i okolnímu prostředí, příznačný byl též jejich egoismus a chorobná lhavost. Tyto skutečnosti také dodnes jednoznačné potvrzují archivované školní záznamy 30,31. 29 SOkA Hradec Králové, fond Učitelský ústav Hradec Králové, zn. fon. HK-UÚ, Maturita 1908, kn. č. 372, inv. č. 514, Vysvědčení dospělosti pro školy obecné - Pan Augustin Bartoš. 30 Viz SOkA Hradec Králové, fond Obecná škola Nechanice, zn. fon. NE-OŠ, Obecná škola v Nechanicích - Zápisy o místních poradách učitelských 1907-1911, kn. č. 12, inv. č. 12. 31 SOkA Hradec Králové, fond Obecná škola Nechanice, zn. fon. NE-OŠ, kart. č. 2, inv. č. 336, Matrika školy.

Výuka ve třídě, kde se tyto děti vyskytovaly, dozajista nebyla jednoduchá. Presto Bartošův chlapecký ročník patřil - co se týče prospěchu - mezi nejlepší na škole. Bartoš a děti shlédli v úterý 21. září během výletu podzimní polní práce. 29. října 1909 navštívil s dětmi kovářskou dílnu, 24. května 1910 bažantnici (což byla věcná příprava k článku V lese") a konečně 21. června 1910 si žáci prohlédli zahradnictví a pole jistého pana Holého (tematická příprava k článkům Zelenina" a Co roste na poli") 32. Je zřejmé, že ve své II. třídě měl mladý kantor prostor pro volnější práci s dětmi a mohl se s nimi dokonce věnovat i ručním pracím - předmětu, který se stal úhelným kamenem jeho zájmu po dalších deset let. V té době vycházejí též Bartošovy pedagogické prvotiny: V hradeckém týdenníku Ratiboř 33 to byla v únoru a březnu 1910 studie Dítě slabomyslné", propagující řešení spočívající v moderní ústavní péči. Následoval článek K počítání v oboru 1-100", který byl otištěn v pedagogickém týdeníku Komenský 34, jehož byl Bartoš pravidelným čtenářem. V obšírném sedmistránkovém výkladu, který vyšel v dubnu 1910 na pokračování, se převážně zaobíral teoretickou problematikou didaktiky elementárních počtů a vhodnosti jejího využití i v oboru poněkud vyšších čísel. V Cyklické mluvnici" 35 se kriticky vyjádřil k systému výuky českého jazyka, tak jak byl podáván v tehdejších učebnicích. Bartošovou třetí kantorskou štací byla obecná škola v Praskačce, několik kilometrů na jihozápad od Hradce Králové. I zde se snažil o činný přístup k výuce: děti nechal pěstovat okrasné rostliny, které zároveň sloužily k výzdobě školy (a přitom u nich nesměl chybět jejich popis); do třídy byl pořízen teploměr a žáci tak mohli porovnávat venkovní a vnitřní teplotu; pro výuku matematiky pak posloužily jeho modely vystřižené z kreslícího papíru, přičemž další si děti měly vyrobit za domácí úkol 34. Kromě prací manuálních se však Bartoš snažil s dětmi i o povznesení na poli kulturním. Žáci nastudovali rok starou hru V zajetí skalních mužíků od dnes již méně známého dramatika a spisovatele 32 Tamtéž. Viz též zápisy z učitelských porad ze 4. června 1910 a 21. června 1910. 33 Viz BARTOŠ, Augustin. Dítě slabomyslné. Ratiboř. 1910, roč. 27, č. 6-11. Číslo 6 vyšlo 5. února 1910, číslo 7 dne 12. února 1910, číslo 9 bylo vydáno 26. února 1910 a konečné číslo 11 vyšlo 12. března 1910. 34 BARTOŠ, Augustin. K počítání v oboru 1-100. Komenský. 1910, roč. 38, č. 31-32, s. 481-484, 505-507. 35 BARTOŠ, Augustin. Cyklická mluvnice. Komenský. 1910, roč. 38, č. 36, s. 567-569. 34 OkA Hradec Králové, fond Praskačka - Obecná škola, zn. fon. PR-OŠ, Protokoly o poradách učitelského sboru obecné trojtřídní školy v Praskačce, kniha 12, inv. č. 12, Protokol sepsaný o řádné poradě sboru učitelského, konané 7. října 1910. Srovnej Protokol sepsaný o řádné poradě sboru učitelského, konané dne 9. prosince 1910.

románu pro děti Františka Flose 37. Dosáhnutý úspěch byl zcela uspokojivý", tím spíš, že na vstupném se podařilo vybrat dosti významnou sumu - 93 koruny a 43 haléře, později využitou na charitu 38. Vrcholem učitelského působení Augustina Bartoše na běžných školách pak byl jeho roční pobyt na malotřídce ve vesničce Suchá nedaleko Nechanic. Již z prvního zápisu do školních protokolů se dozvídáme o návrhu, který na škole v Suché okamžitě podal: Učitel Bartoš v tomto školním roce míní na zkoušku zavésti rukodělné vyučování s minimálními prostředky a výlohami (bezplatně), aby na základě těchto experimentů měl reálnou základnu k zamýšlené práci literární 39." Augustin Bartoš se hned pustil do práce. V druhé třídě na něj čekalo celkem 33 dětí. Čím se Bartošovo pojetí výuky v Suché odlišovalo od běžného standardu? Výuka mimo školu se nyní stala spíše pravidlem než výjimkou. Ze záznamů lze zjistit, že ve školním roce 1911/1912 vykonali žáci obou tříd v doprovodu svých učitelů celkem 10 větších poučných vycházek do okolí - to jsou ovšem jen ty, které byly zaznamenány; skutečný počet byl evidentně větší. První výpravu podnikl Bartoš se svou třídou již 22. září za účelem seznámení se s,terrainem a aby byly vysvětleny základní pojmy zeměpisné 40." Když delší a náročnější výpravy nebyly možné, stejné dobře posloužilo i nejbližší okolí či areál školy. V průběhu roku bychom tak mezi mimoškolními" činnostmi mohli nalézt například poznávání podzimní květeny; práci na zahradě (zazimování různých okrasných dřevin, růží a mečíků); péči o ovocné stromy a jejich roubování; starost o včelí úly či dohled nad zelinářskou zahradou. Panovalo-li horší počasí, détí pracovaly uvnitř školy: vyráběly ptačí budky, či v několika hodinách pracovaly na podrobné plastické mapě obce. Zkušenosti s výrobou této mapy sepsal Bartoš o dva roky později v svém příspěvku Plastický plán, vydaném v časopisu Komenský 41. Není ilustrativnějšího příkladu, jak v kostce popsat princip ručních prací 37 František Flos (1864-1961), český spisovatel, dramatik a učitel. Byl autorem 18 velkých dobrodružných románů, 8 dětských divadelních her a celé řad dalších literárních či dramatických děl. 38 SOkA Hradec Králové, fond Obecní škola Praskačka, zn. fon. PR-OŠ, Pamětní kniha obecné školy v Praskačce 1900-1932, inv. č. 5, kn. č. 5, s. 49. 39 SOkA Hradec Králové, fond Obecná škola Suchá, zn. fon. SU-OŠ; inv. č. 7, Obecná škola Suchá - Konferenční protokoly 1904-1912, Protokol sepsaný o řádné poradě učitelské dne 2. září 1911. 40 Tamtéž. Protokol sepsaný o řádné poradě učitelské dne 3. října 1911. 41 BARTOŠ, Augustin. Plastický plán. Komenský. 1913, roč. 41, č. 37-39, s. 582-584, 599-601, 611-615.

a české činné školy in natura. Dejme proto Bartošovi slovo: Ke zhotovení plastického plánu obce mě vedl úmysl provést požadavek moderní pracovní školy ve všech předmětech a dát veškerému vyučování ráz vlastního samočinného poznávaní. (...) Nejen zpestření, oživenia zpříjemnění veškerého poznávání (...), nejen pasivní přihlížení vyvíjejícím se poznatkům, nýbrž aktivní čerpání nových představ, pojmů, zkušeností prací [vlastních] rukou přímo z hmoty* 2." Augustin Bartoš dobře věděl, že děti nejsou schopny dlouhé, úmorné a jednotvárné práce podle předem předložených návodů, ale stejně tak tušil, že má-li dítě možnost volby mezi nabídnutou činností a nicneděláním, zvolí zpravidla to druhé. Tedy: Tvořivá práce musela být prací rychlou, prací, kde je výsledek doslova vidět pod rukama" a zároveň se vztahuje ke kapitolám či tématům, o kterých již žáci něco zaslechli (třeba v minulé hodině) a mohou je dále rozvíjet. Cesta k plastickému plánu byla nenápadná, neplánovaná (nikdo včetně Bartoše netušil, kam povede), ale stavěla na výše zmíněném. Ze začátku žáci vytvořili z vystřihovaného a skládaného papíru jednoduchý plán třídy; později přibyla budova školy z kamnářské hlíny a poté i celé její okolí. A v tu chvíli všichni žáci jednomyslně vyjádřili přání postavit model celé obce. Z hlíny se to na první pokus nepovedlo - ale nápad zachránil jeden z žáků, který další den přinesl věrnou zmenšeninu svého domu, vyřezanou ze dřeva. To byl ten potřebný impuls. Dál děti pracovaly samy. Ze všech přípravných prací připadlo na učitele jen navržení terénu a bezprostřední návod k ostatním pracím. Předejme opět slovo Bartošovi: Se zřetelem k místu obydlí chlapců rozdělil jsem zhotovení dřevěných domečků v celé vsi na 7partií, každou partii zhotovili 2 až 3 chlapci. Obec Suchá má 76 čísel, což se všemi vedlejšími hospodářskými budovami reprezentuje na 150 budov. Na každého chlapce tedy připadlo zhotovení deseti,domečku (...). Ještě téhož dne, kdy jsem práci rozdělil, chodili chlapci po dvou do statků a stavení, vysvětlili hospodáři, oč se jedná, poprosili o prohlídku všech budov a měřili každý svým způsobem. Teprve druhého dne dozvěděl jsem se o jejich praktickém duchu. (...) Nejodvážnější si pomáhali žebříkem (ač to bylo výslovně zakázáno). Většina si opatřila primitivní olovnici (kámen na provázku) a spouštěla ji z místa, kam mohla bezpečně vystoupit. (...) Někteří chodili po vsi s dlouhým bidlem, na kterým křídou označili metry a stavěli je ke svislým hranám budov. Výška věže kostela byla změřena při vyučování o praktickém měření výšek stromů a budov podle vrženého stínu 41." Jejich práce však ještě nekončila; zaznamenané údaje bylo potřeba přenést 42 Tamtéž, č. 37, s. 583. 45 BARTOŠ, A. Plastický plán. Komenský. 1913, roč. 41, č. 39, s. 612.

na půdorys v méřítku 1:1000, porovnat jej s plánem obce a opravit nesrovnalosti. Pak jim již nic nebránilo pustit se do vyřezávání dřevěných domků. Chlapcům to nečinilo nej menší potíže - před sebou měli vzor, který zhotovil jejich spolužák a nyní se mu každý chtěl vyrovnat, či ho dokonce předčit. V tu chvíli byl učitel ve třídě zbytečný - hochy hnala jejich touha být dokonalý, takže takřka nebylo co opravovat. Přitom děti pracovaly s tvrdými dřevěnými špalíky a ostrými noži. Nezranil se nikdo. Pak chlapci natřeli vyřezané domečky akvarelovými barvami a inkoustem byly namalovány okna a dveře. Následné se připravil i okolní terén, aby přesné odpovídal skutečnosti - reálné, tisíckrát větší obci Suchá. Silnice a dvory měly okrový odstín, pole a louky zářily zelenou, žlutou či hnědou barvou. Vše bylo umístněno ve velké, protáhlé bedně, jejíž stěny byly obarveny bleděmodře a evokovaly tak oblohu. Zbývalo jen doplnit keře a stromy (obarvené kousky vaty na špendlících), telegrafní tyče a dráty (jehly s nitěmi) a plán byl hotov 44. V zásadě to bylo jen několik hodin školní práce (nemálo toho totiž děti udělaly ve svém volném čase). Výsledkem byl věrný model malé východočeské vesničky, na který se její obyvatelé chodili s obdivem koukat a který později posloužil i jako námět pro zmíněnou pedagogickou stať. Aniž by potřeboval nějaké osnovy, Bartoš organicky propojil několik předmětů: matematiku, geometrii, zeměpis, výtvarnou i pracovní výchovu; přitom vše bylo založeno na radostné dětské tvůrčí práci a dobrovolnosti. Je symptomatické, že před již takřka sto lety dosáhl svou syntézou toho, o co se dnes s obtížemi pokouší soudobý český školský systém. Nebylo-li však přece jen možné použít při vyučování ruční práce jakožto jednotící základ, Bartoš je dovedně zakamufloval" do vzájemně nepropojených předmětů klasických - přírodozpytu (funkce klínu, šroubu; měření teploty), zeměpisu (výroba plánů) nebo kreslení. Když v dubnu došlo k zatmění Slunce, nemohl se tento úkaz nestát hlavním tématem hodiny přírodopisu. Věc přitom nestála jen na obyčejném pozorování (ačkoliv nepochybně i to muselo být pro vesnické děti velmi atraktivní) a učitelové výkladu, ale žáci se museli aktivně zapojit tím, že dostali za úkol shromáždit o přírodním jevu veškeré dostupné novinové zprávy. Bartoš měl samozřejmě povinnost absolvovat s dětmi výuku, tak jak nařizovaly osnovy. Šlo-li to však, snažil se ji ozvláštnit a oživit. Například 21. října 1911 vyměřuje s žáky na silnici z Nechanic do Sadové délku 1 km. Jindy zase musí jeho třída spočítat plochu školního dvorku 45. A právě v pro někoho tak nezáživné matematice 44 Tamtéž, s. 614. 45 Viz SOkA Hradec Králové, fond Obecná škola Suchá, zn. fon. SU-OŠ; inv. č. 7, Obecná škola Suchá - Konferenční protokoly 1904-1912. Q

kladl mladý kantor důraz na příklady a postupy, které lze užít ve vesnickém hospodářství. Obyčejná vyprávění rád doprovázel ilustrativním kreslením; základy čtení nechal zpestřit sestavováním písmen z hůlek, pecek či fazolí nebo jejich vystřihováním z kreslicího papíru. Počátky matematiky byly oživeny počítadly z kaštanů, špalíčků, korálků či duběnek 46. V zeměpise - kromě zmíněné plastické mapy - dostal každý ze žáků za úkol vytvořit model typického obydlí jednoho cizího národa. A tak vznikaly domovy Indiánů, Australců, Eskymáků či asijských rybářů. Dějepis byl pak pro ruční práce přímo ideální. Bartoš správně zdůraznil, že dějiny lidstva nejsou jen dějiny politické (dějiny válek), ale také dějiny lidské práce (dnes to bývá označováno jako dějiny všedního dne"). Od slov nebylo daleko k činům. Chlapci si nejdříve vyrobili dřevěné atrapy zbraní, ale pak se pokusili o něco většího - na školním dvoře vybudovali malý žárový hrob. Z hlíny byla vymodelována sekyrka, úspěšně se napodobily šperky a diadémy zemřelého; byla vytvořena popelnice. Nakonec hromada písku posloužila pro mohylu 47. Pak se jeden z žáků (dobrovolné a sám od sebe) pokusil vyrobit slovanské hradiště. A opět jako by strhl lavinu. Výsledkem byla stavba středověkých hradeb, které se prokládaly kamením, a nakonec i novověkého pevnostního opevnění, které mělo i otvory pro děla. Velká hromada mokrého písku a hlíny posloužila stejně dobře také pro konstrukci pyramidy a římského amfiteátru. Vrcholem pak bylo husitství - ze dřeva, odstřižků plechu a hřebíků se podařilo vyrobit věrné repliky zbraní z 15. století: meče, kuše, kopí, oštěpy, štíty, dýky, sudlice, řemdihy, kosíře a kosiny, cepy, palcáty, palice, háky a další. Co víc, vznikly i dřevěné válečné vozy, houfnice a pavézy. Mezi svými žáky tak Bartoš opět vzbudil zdravou soutěživost - dokonce do té míry, že zhotovené předměty z husitské epochy, vyhodnocené jako nejlepší, vytvořil jediný žák německé národnosti, který byl v Suché na handlu 48." Místní školní rada Bartošovi ve všem vycházela vstříc a na nákup potřebného materiálu pro ruční práce mu ochotné poskytla potřebný obnos 49. Zde se zřejmě dotvářel Bartošův názor na to, jak by měla vypadat moderní a životaschopná škola; škola, která by děti 46 BARTOŠ, A. Ruční práce principem vyučování. Škola našeho venkova. 1912, roč. 17, seš. 1, s. 10-11. 47 Tamtéž, seš. 2, s. 61. 48 MODÁLKOVÁ, A. Život a dílo Augustina Bartoše, s. 9. 49 SOkA Hradec Králové, fond Místní školní rada Suchá, zn. fon. SU-MŠR, Protokoly místní školní rady v Suché, školní rok 1888-1916, inv. č. 2, Protokol sepsaný o schůzi konané dne 23. července 1911.

nedusila, ale přinášela jim radost; škola, kde by žáci nebyli tyranizováni rozvrhem hodin", ale kde by výuka a práce byla soustředěna kolem nich a oni by se jí rádi účastnili - zkrátka praktická škola, jak ji později popisoval Václav Příhoda; přitom však s osobním individuálním přístupem a láskou k dítěti, tak jak to bylo za jeho vedení praktikováno v Jedličkově ústavu. Zanedlouho již své názory, mnohdy velmi kritické, předkládal odborné veřejnosti a navenek je hlásal. Publikační a osvětová činnost Bylo zde zmíněno, že Bartošovým zájmem bylo zavést ruční práce do škol. Nepochybně významnou se jeví jeho přednáška na okresní učitelské konferenci, která se konala 27. června 1911 v Hradci Králové. V dalších letech se totiž takřka veškerá jeho pedagogická i publikační činnost od ní, respektive od předneseného tématu odvíjela. Referát pronesl Bartoš před zcela zaplněným sálem, kde naslouchalo na 150 učitelů z hradeckého okresu v čele s okresním školním inspektorem Krčmářem. V přednášce překročil hranici klasické pedagogiky a zamířil též do pedagogiky speciální, vývojové psychologie i fyziologie. Vše za jediným účelem. Shrneme-li jeho přednášku lapidárně do věty, zněla by: Ruční práce mají být základem veškerého vyučování! Na nich by se mělo stavět, z nich by se mělo vycházet, ruční práce by měly být základem všech předmětů a přitom by neměly být předmětem jen samy o sobě; bez duše a smysluplné náplně. Ruční práce totiž stojí na tvořivé práci dětí, na jejich hře. Práce, která není prací tvůrčí, je prací neradostnou. Navíc ruční práce mají mnoho vedlejších pozitivních efektů: zlepšují tělesnou koordinaci (souhra ruka-oko), pěstují trpělivost a zvyšují schopnosti soustředění. Podněcují samozřejmé tvorbu technických dovedností jako takových, ale také probouzejí u dítěte umělecké schopnosti a nadání. Přitom Bartoš klasické předměty zcela nezavrhoval; jen doufal v jejich obrození právě pomocí rukodělné činnosti. Reakce auditoria na snahy o zavedení ručních prací byla veskrze kladná: Pan c. k. okresní školní inspektor děkuje referentovi. V záležitosti této nestalo se u nás dosud ničeho. Není peněz ani vycvičených učitelů. Líčí zkušenosti své z okresu pardubického a praví: Zde nepomohou komitéty, nýbrž nadšení jednotlivci. Nejprve však musí býti prostředky hmotné. Učitelstvo při nynější bídě nemá dosti peněz, aby mohlo svým nákladem tyto věci počíti. [volání Výborně!] V Hradci Králové by se věc mohla zkusit. Obecné dotazy. Věc je na postupu, nemůžeme zůstati dlouho za jinými státy so." 50 SOkA Hradec Králové, fond Okresní školní výbor Hradec Králové, zn. fon. HK-OŠV, kn. č. 8, inv. č. 8, Okresní porada učitelstva školního okresu královéhradeckého (konaná) dne 27. června 1911.

Praktickou odpovědí Bartoše se staly jeho pedagogické pokusy v Suché, v teoretické rovině bylo jeho spektrum činností ještě rozsáhlejší. Širší pozornost si v následujících letech zajistil nejen sérií dalších osvětových přednášek na toto téma, ale zejména popularizačními články v odborných časopisech. První z nich začal vycházet na pokračování již na podzim v České škole pod názvem Ruční práce v kompromisu 5I. Mezi zářím 1912 až únorem 1913 následovala klíčová studie Ruční práce principem vyučování, vydávaná v měsíčníku Škola našeho venkova 52, kde Bartoš dále rozvinul teze své hradecké přednášky a přidal i zajímavé výsledky ze své učitelské praxe. V průběhu roku 1913 se objevily v tomtéž časopisu Výtěžky z pokusů v ručních pracích 53 a sérii zakončil ve stejném roce již zmíněný Plastický plán v periodiku Komenský 54. V roce 1913 mu vychází i první odborná monografie - Papír ve zdobném kreslení. Bartoš ovšem neváhal ostatní kantory informovat a vzdělávat na pravidelných měsíčních učitelských poradách, a navíc se vcelku pravidelné účastnil pedagogické osvětové činnosti v rámci setkání tzv. učitelských jednot. Kromě toho přednášel na sobotních či nedělních přednáškách pro laickou veřejnost. Ani v oblasti vlastního vzdělávání Bartoš neustrnul - ba právě naopak. Již o letních prázdninách v roce 1909 se účastnil univerzitního kurzu v saské Jeně. Při té příležitosti zavítal do Míšně, kde se nacházela pomocná škola a oddělení pro koktavé, a také do zemského výchovného ústavu pro slabomyslné v Altenburgu. Tyto cesty již předznamenaly jeho zájem o speciální pedagogiku jako takovou. V červenci 1910 jej čekal kurz pro výcvik učitelstva ku vedení her mládeže", někdy též označovaný jako Klenkův tělocvičný kurz", který byl založen na sokolských principech a konal se v Českém Brodě 55. V srpnu téhož roku se pak zúčastnil kurzu pro chlapecké ruční práce pod vedením profesora Afta ve Vídni. 13. května 1911 se vydal do Prahy ke zkoušce z vyučování 51 BARTOŠ, Augustin. Ruční práce v kompromisu. Česká škola. 1911-12, roč. 11, č. 8-13, s. 113-115, 129-131, 145-147, 163-166, 180-182, 194-196. 52 BARTOŠ, Augustin. Ruční práce principem vyučování. Škola našeho venkova. 1912-13, roč. 17, seš. 1-5, s. 10-12, 59-62,107-109, 141-143,178-179. 55 BARTOŠ, Augustin. Výtěžky z pokusů v ručních pracích. Škola našeho venkova. 1913, roč. 17, seš. 7-10, s. 264-267, 304-306, 243-345. 54 BARTOŠ, Augustin. Plastický plán. Komenský. 1913, roč. 41, č. 37-39, s. 582-584, 599-601, 611-615. 55 SOkA Hradec Králové, fond Obecná škola Nechanice, zn. fon. NE-OŠ, Jednací protokol od 5. 1. 1907 do 15. 7. 1915, kn. č. 322, inv. č. 325, č. j. 61 ze dne 23. června 1910 (Augustinu Bartošovi odevzdáno 24. června 1910).

dětí slabomyslných. Složil ji s hodnocením výborně 56. V létě 1911 se Augustin Bartoš opět pustil na cesty. Jeho cílem tentokrát byla Belgie, respektive její školy a ústavy. Víme jisté, že navštívil ústav pro tělesně postižené ve městě Charleroi 57, Decrolyho školu v Bruselu a Schuytenovu psychologickou laboratoř v Antverpách. Navíc se spolu s učitelem Janem Mauerem (pozdějším ředitelem Pedagogické knihovny Komenského) zúčastnil v Bruselu I. mezinárodního pedologického kongresu. V červenci 1912 pak již v Praze sám spolupořádal kurz ručních prací. Jeho pokus o univerzitní studia tamtéž však na podzim skončil dříve, než pořádné začal - z finančních i zdravotních důvodů. Na druhou stranu ale získal (právě díky pomoci Jana Mauera, který Bartoše navštívil v pražské nemocnici) možnost pracovat v hradecké chlapecké výchovně, přičemž toto zaměstnání jej definitivně nasměrovalo do náruče tehdy vznikající nápravné pedagogiky (předchůdkyně dnešní pedagogiky speciální). Nastoupil zde v průběhu října 1912. Závěrem Bartošovo jméno si plným právem zaslouží připomenutí. Pokud existuje mezi odbornou veřejností povědomí o jeho činnosti, týká se hlavně dvacátých a třicátých let, tedy jeho působení coby vrchního ředitele Jedličkova ústavu v Praze. Totéž platí 0 jeho literárně-odborné činnosti z onoho období. Monografickým pracím Dětská organizace a Automobil vychovatelem i pedagogickým konceptům, které v nich byly načrtnuty, se tehdy dostalo zasloužené pozornosti nejen u nás, ale i v mnohých evropských zemích. Augustin Bartoš byl však i významným pokusným pedagogem a jeho výsledky a publikační činnost z oné doby to jednoznačné dokazují. Jen to by již stačilo pro výrazný zápis do historie české pedagogiky. Co víc, v dnešní době mezioborové spolupráce při výuce 1 tvorbě nezbytných didaktických plánů by Bartošovy reformní pokusy mohly být nejen vhodným příkladem, ale mnohdy použitelným modelem a vždy inspirací. Prameny: SOkA Náchod, fond Archiv města Červený Kostelec, fond Místní školní rada Červený Kostelec, fond Základní devítiletá škola Červený Kostelec; SOkA Náchod, Matriky narozených, oddaných a zemřelých, léta 1870-1900. SOkA Hradec Králové, fond Místní školní rada Suchá, fond Měšťanská škola chlapecká Hradec Králové, fond Obec- 54 SOkA Hradec Králové, fond Okresní školní výbor Hradec Králové, zn. fon. HK-OŠV, Okresní školní výbor v Hradci Králové - Personálie učitelů, kart. č. 58, sl. B, inv. č. 573, sl. IV 4B/3 - Augustin Bartoš, Osobní výkaz - Augustin Bartoš. 57 Viz BARTOŠ, Augustin. Mrzáci z ulice. Pedagogické rozhledy. 1912, roč. 26, seš. 2, s. 198-203. 61

ná škola chlapecká Hradec Králové, fond Obecná škola Nechanice, fond Obecná škola Suchá, fond Okresní školní výbor Hradec Králové, fond Praskačka - Místní školní rada, fond Praskačka - obecná škola, fond Učitelský ústav Hradec Králové. Literatura: BARTOŠ, Augustin. Cyklická mluvnice. Komenský. 1910, roč. 38, č. 36, s. 567-569. BARTOŠ, Augustin. Dítě slabomyslné. Ratiboř. 1910, roč. 27, č. 6-11. BARTOŠ, Augustin. K počítání v oboru 1-100. Komenský. 1910, roč. 38, č. 31-32, s. 481-484, 505-507. BARTOŠ, Augustin. Mrzáci z ulice. Pedagogické rozhledy. 1912, roč. 26, seš. 2, s. 198-203. BARTOŠ, Augustin. Plastický plán. Komenský. 1913, roč. 41, č. 37-39, s. 582-584, 599-601,611-615. BARTOŠ, Augustin. Ruční práce principem vyučování. Škola našeho venkova. 1912-13, roč. XVII, seš. 1-5, s. 10-12, 59-62, 107-109, 141-143, 178-179. BARTOŠ, Augustin. Ruční práce v kompromisu. Česká škola. 1911/12, roč. 11, č. 8-13, s. 113-115, 129-131, 145-147, 163-166, 180-182, 194-196. BARTOŠ, Augustin. Výtěžky z pokusů v ručních pracích. Škola našeho venkova. 1913, roč. 17, seš. 7-10, s. 264-267, 304-306, 243-345. HARTMANOVÁ, Jana. Augustin Bartoš. Rodným krajem : Vlastivědný sborník kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. 2005, roč. 16, č. 30, s. 50-52. ISSN 1210-6135. KOLÁŘ, Petr. Učitelské počátky Augustina Bartoše. Praha, 2007. 176 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra školní a sociální pedagogiky. KŘEČEK-JITUŠ, Jindřich. Augustin Bartoš : Chudý chlapec, který se proslavil. Pvp. Červený Kostelec, sine dato (před 1979). 72 s. [Strojopis, kopie u autora.] MODÁLKOVÁ, Anna. Život a dílo Augustina Bartoše. Praha, 1970. 201 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra speciální pedagogiky. MORKES, František. Devětkrát o českém školství. Praha : Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, 2004. ISBN 80-901461-6-3. PŘÍHODA, Václav. Vědecká činnost Augustina Bartoše. Komenský. 1958, roč. 82, č. 8, s. 483-488. PŘÍHODA, Václav. Dluh Augustinu Bartošovi. Učitelské noviny. 1968, roč. 18, č. 9, s. 10. SPÉVÁČEK, Václav. Průkopníci českých pokusných škol. Praha : SPN, 1978. ŠTRAUS, Jiří. Pedagogický kritik a znalec mládeže Jan Mauer. Jednotná škola. 1969, roč. 21, č. 3, s. 250-261. VALÁŠEK, Vojtěch; ŘEZÁČ, Josef; KVAS- NIČKA, Antonín. Adressářa schematismus král. věnného města Hradce Králové. Hradec Králové : Nákladem

vlastním, tiskem bratří Peřinu v Hradci Králové a Edvarda Fastra v Jilemnici, 1911. Výroční zpráva c.k. ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové za školní rok 1905-1906. Hradec Králové: Nákladem c. k. učitelského ústavu, tiskem biskupské knihtiskárny, 1906. [Knihovna SOkA Hradec Králové, kopie u autora.] Malování na hedvábí speciálními materiály