VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Bc. Magdalena Večerková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Bc. Magdalena Večerková Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb Diplomová práce 2015

Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb Diplomová práce Bc. Magdalena Večerková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra Marketingu Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 23. 4. 2015 E-mail: vecerkova.m@seznam.cz Praha 2015

Master s Dissertation Demographic development and its impacts for services Bc. Magdalena Večerková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing Major: Marketing Communication Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: 23. 4. 2015 E-mail: vecerkova.m@seznam.cz Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.. Magdalena Večerková V Praze dne 23. 4. 2015

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce, paní doc. Ing. Marii Dohnalové, CSc. za odborné vedení a cenné rady, které mi pomohly při zpracování mé diplomové práce. Další poděkování patří lidem, kteří byli ochotni věnovat mi svůj čas a podělit se se mnou o své názory v rámci hloubkových rozhovorů. Jmenovitě děkuji: panu Jiřímu Tlučhořovi, panu Jiřímu Malečkovi, panu Ondřeji Tichému, panu Mgr. Petru Masákovi, panu Mgr. Jiřímu Brožovi, panu PaedDr. Vratislavovi Emlerovi, paní Bc. Pavle Stachové a paní Ing. Jitce Ettler Štěpánkové. Zvláštní poděkování, za velmi příjemné jednání patří panu Ing. Františku Škarydovi, vedoucímu odboru kultury, školství a tělovýchovy Magistrátu města Karlovy Vary.

Abstrakt VEČERKOVÁ, Magdalena. Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 60 stran. Název mé diplomové práce je Demografický vývoj a jeho dopad na oblast služeb. Téma nabízí mnoho možností zpracování. Nedávno jsem navštívila své rodné město Karlovy Vary, ve kterém jsem strávila 19 let svého života. Byla jsem překvapena, jak je město prázdné a vylidněné. Rozhodla jsem se, že svou diplomovou práci zaměřím na Karlovy Vary a budu zkoumat příčiny úbytku obyvatel ve městě. Ve své práci zkoumám příčiny vylidňování města Karlovy Vary. Dále se věnuji dopadu úbytku obyvatel na město a jeho služby. V rámci naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. V první, teoretickometodologické, rozebírám pojem demografie, definuji její historii a nejdůležitější ukazatele. Věnuji se službám a jejich charakteristice. Na závěr první části představuji město Karlovy Vary. V druhé, analytické, definuji cíl práce a stanovuji si tři pomocné hypotézy. Tyto hypotézy zní: 1) Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku, 2) Lidé odcházejí do vesnic/obcí v okolí Karlových Varů, 3) Rusky mluvící menšina ve městě klesá. Hypotézy ověřuji smíšeným výzkumem, který se skládá z 9 hloubkových rozhovorů a 87 dotazníků. Analýzu podporuji množstvím statistických údajů. Podařilo se mi potvrdit první a třetí hypotézu a zároveň objasnit hlavní příčiny úbytku obyvatel ve městě Karlovy Vary. Tyto příčiny jsou: nedostatečná nabídka práce, práce je hlavně ve službách orientovaných na cestovní ruch, nízké mzdy, nedostatečná nabídka kulturního vyžití, absence vysoké školy, odliv ruské žijící menšiny a snížení počtu ruských turistů. Snižování počtu obyvatel má negativní vliv na služby a celkový chod města. Ve třetí části práce nastiňuji krátké návrhové řešení, které by mohlo podpořit město Karlovy Vary a navýšit jeho atraktivitu pro obyvatele. Klíčová slova: demografie, Karlovy Vary, obyvatelstvo, služby, úbytek, vývoj

Abstract VEČERKOVÁ, Magdalena. Demographic development and its impacts for services. Master s Disertation. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 60 pages. The name of my Master s Disertation is Demographic development and its impacts for services. This topic can be approached in many ways. I recently visited my home town of Karlovy Vary where I had spent 19 years of my life. I was surprised by the emptiness and degree of depopulation. I have thus decided to focus my disertation on Karlovy Vary and examine the underlying causes of population drain in the town. My thesis examines the reasons for depopulation of Karlovy Vary. I further investigate the impact of the loss of population on the town and its services. In order to achieve its goals, my diploma thesis is divided into three parts: In the first theoretically-methodological part I analyze the concept of demography, define its history and its key indicators. I examine the services and their characteristic. In this part's conclusion, I introduce the town of Karlovy Vary. In the second, analytical part I define the goal of the thesis and propose three ancillary hypotheses. These are: 1) Productive-age people are leaving Karlovy Vary, 2) People are leaving to villages and townships in the vicinity of Karlovy Vary, 3) The Russian-speaking minority in the town is in a decline. The hypotheses are tested in a mixed research combining 9 in-depth interviews and 87 questionnaires. The analysis is supported by a number of statistical data. I have succeeded in confirming the first and third hypotheses, while simultaneously clarifying the main drivers of depopulation in the town of Karlovy Vary. The drivers are: low availability of jobs, jobs concentrated in the tourist services sector, low wages, insufficient cultural amenities, lack of a university, outflow of the Russian-speaking minority and a decrease in the number of Russian tourists. The depopulation has a negative impact on the service sector and the town in general. In the third part I outline a brief proposal of a solution which could support Karlovy Vary and increase the town's attractiveness to its inhabitants. Key words: decrease, demography, development, inhabitants, Karlovy Vary, services, 7

Obsah 1. ÚVOD PRÁCE... 13 I. TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST 2. DEMOGRAFIE... 15 2.1. Vymezení termínu demografie... 15 2.2. Význam demografie... 15 2.3. Historie demografie ve světě... 16 2.4. Demografie v českých zemích... 16 2.5. Demografický postup... 17 2.6. Zdroje demografických dat... 17 2.7. Čas v demografické analýze... 18 2.8. Demografická analýza... 18 2.8.1. Úmrtnost a nemocnost... 18 2.8.2. Porodnost a plodnost... 19 2.8.3. Sňatečnost a rozvodovost... 20 2.8.4. Migrace... 20 3. SLUŽBY... 21 3.1. Obecná charakteristika služeb... 22 3.1.1. Neskladovatelnost... 23 3.1.2. Nedělitelnost... 23 3.1.3. Nehmotnost... 23 3.1.4. Nemožnost vlastnictví... 23 3.2. Klasifikace služeb... 24 4. MĚSTO KARLOVY VARY... 24 4.1. Obyvatelstvo... 25 4.2. Záporný přirozený přírůstek... 26 4.3. Zdravotnictví... 27 4.4. Sport a kultura... 27 4.5. Ruská menšina v Karlových Varech... 28 8

II. ANALYTICKÁ ČÁST 5. STANOVENÍ CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZ... 29 5.1. Popis metod... 30 5.1.1. Kvalitativní výzkum... 30 5.1.2. Kvantitativní výzkum... 31 5.1.3. Matematicko-statistická metoda... 32 6. ROZHOVORY... 33 6.1. Hypotéza 1 : Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku... 33 6.1.1. Změny v počtu obyvatel... 34 6.1.2. Školství... 35 6.1.3. Práce... 38 6.1.4. Kultura... 41 6.1.5. Doprava... 44 6.2. Závěr hypotézy č. 1... 45 6.3. Hypotéza 2: Lidé odcházejí do vesnic v okolí Karlových Varů... 46 6.3.1. Příměstská doprava... 46 6.3.2. Stěhování na venkov... 47 6.4. Závěr hypotézy č. 2... 48 6.5. Hypotéza 3: Rusky mluvící menšina ve městě klesá... 48 6.5.1. Žijící Rusové... 48 6.5.2. Ruští a ostatní turisté... 50 6.6. Závěr Hypotézy č. 3:... 52 6.7. Závěr kvalitativního výzkumu a statistických dat... 52 7. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 53 7.1. Struktura dotazníku... 53 7.1.2. Dotazník 1... 54 7.1.3. Dotazník 2... 54 7.2. Výběr respondentů a metody dotazování... 54 7.3. Místo a čas dotazování... 55 7.4. Vyhodnocení dotazníkového šetření... 56 7.5. Vyhodnocení dotazníku 1... 58 7.5.1. Pohled na město, stav kultury a sportu... 58 7.5.2. Školství a věková struktura... 60 9

7.5.3. Práce a ruská menšina... 61 7.6. Vyhodnocení dotazníku 2... 63 7.7. Závěr kvantitativního šetření... 65 8. SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH POZNATKŮ... 65 III. NÁVRHOVÁ ČÁST 9. NÁVRHY ZLEPŠENÍ STAVU MĚSTA... 67 10. ZÁVĚR PRÁCE... 68 LITERATURA... 70 PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK... 72 PŘÍLOHA 2: HLOUBKOVÉ ROZHOVORY- PROFILY DOTAZOVANÝCH... 73 10

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Seznam tabulek: Tabulka 1: Počet obyvatel ve městě Karlovy Vary od roku 1869 do roku 2001 Tabulka 2: Počet obyvatel ve městě Karlovy Vary od roku 2004 do roku 2013 Tabulka 3: Vývoj demografických ukazatelů obyvatelstva Karlových Varů od roku 2000 Tabulka 4: Vývoj počtu vzdělávacích zařízení a počtu žáků v Karlových Varech Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v Karlových Varech Tabulka 6: Návštěvnost kulturních zařízení v Karlových Varech Tabulka 7: Vývoj příměstské dopravy Tabulka 8: Vývoj počtu cizinců se státním občanstvím Ruské federace Tabulka 9: Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách v KV od roku 2000 Seznam obrázků: Obrázek 1: Schéma linek karlovarské hromadné dopravy Seznam grafů: Graf 1: Vývoj záporného přirozeného přírůstku v Karlových Varech od roku 2000 Graf 2: Srovnání průměrných hrubých mezd ve všech krajích České republiky Graf 3: Poměr žijících v Karlových Varech a dojíždějících Graf 4: Pohlaví respondentů Graf 5: Věk respondentů Graf 6: Status respondentů Graf 7: Nejvyšší dosažené vzdělání Graf 8: Důvody přestěhování do Karlových Varů Graf 9: Charakteristika Karlových Varů Graf 10: Četnost návštěv kulturních zařízení Graf 11: Hodnocení kulturního vyžití v KV Graf 12: Hodnocení sportovního vyžití v KV Graf 13: Nabídka základních škol ve městě 11

Graf 14: Nabídka středních škol ve městě Graf 15: Pro koho je město vhodné Graf 16: Absence VŠ v Karlových Varech Graf 17: Výše platu Graf 18: Obtížnost hledání práce Graf 19: Přizpůsobení KV Rusům Graf 20: Ovlivnění města ruskou menšinou Graf 21: Vývoj počtu Rusů v Karlových Varech Graf 22: Důvod stěhování z KV Graf 23: Spokojenost s bydlením ve městě Graf 24: Důvod dojíždění do města KV Graf 25: Četnost dojíždění do města KV Graf 26: Způsob dopravy do města Karlovy Vary 12

1. ÚVOD PRÁCE Název mé diplomové práce je Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb. Téma je velmi široké a nabízí mnoho možností zpracování. Před několika měsíci jsem po delší době navštívila své rodné město Karlovy Vary, strávila jsem zde 19 let svého života a nyní jsem byla překvapena jeho měnícím se rázem. Město se zdálo vylidněné a prázdné. Rozhodla jsem se, že svoji diplomovou práci zaměřím na město Karlovy Vary a budu zkoumat příčiny úbytku obyvatel ve městě. Stanovila jsem si cíl práce: Zjistit, proč ve městě Karlovy Vary rapidně klesá počet žijících osob. V této práci budu hledat příčiny poklesu obyvatel v Karlových Varech. Dále se budu věnovat dopadu snížení počtu občanů na celkový ráz města a jeho služby. V zájmu naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. V první části práce (teoreticko-metodologické) se budu věnovat pojmu demografie. Definuji, co demografie znamená, kde se získávají demografická data a jaké známe demografické ukazatele. Nabyté znalosti využiji v analytické části práce. Do teorie zároveň zahrnu charakteristiku služeb. Na závěr první části přiblížím město Karlovy Vary. Představím jeho strukturu a podmínky pro život. Na základě poznatků z teoretické části mé diplomové práce zpracuji část druhou (analytickou). Ve druhé části budu zjišťovat konkrétní důvody úbytku obyvatel ve městě Karlovy Vary. V rámci cíle práce si stanovím pomocné hypotézy, které budu dále ověřovat. Tyto hypotézy zní: 1. Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku. 2. Lidé odcházejí do vesnic/obcí v okolí Karlových Varů. 3. Rusky mluvící menšina ve městě klesá. 13

Analýzu provedu pomocí tří metod: Kvalitativní metoda v podobě hloubkových rozhovorů: tato metoda bude základním pilířem mé práce. V rámci mých hypotéz budu hledat dostatečné množství erudovaných osob, se kterými povedu hloubkové rozhovory. Metoda matematicko- statistická: Přesná čísla a statistické údaje jsou jasnými ukazateli, které mi pomůžou v mé analýze. Kvantitativní metoda: předchozí metody podpořím další, v podobě dotazníkového šetření. Od dotazníků očekávám, že mi přiblíží názor občanů na město Karlovy Vary a případně ukáže, s čím jsou občané nespokojeni a co by tedy mohlo být důvodem pro odchod z města. Pomocí těchto metod provedu potvrzování svých hypotéz. Na základě informací, získaných z rozhovorů, statistik a dotazníků, rozhodnu o platnosti svých hypotéz a budu hledat jejich příčiny. V závěru práce bude třetí část (návrhová). Budu navrhovat možnosti, které by zabránily úbytku obyvatel města Karlovy Vary. 14

I. TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST 2. DEMOGRAFIE 2.1. Vymezení termínu demografie Demografie je složenina dvou řeckých slov démos (lid) a grafein (psát). Volně přeloženo do češtiny tedy demografie znamená lidopis. Demografie je empirický 1 obor a objektem jeho studia je lidská populace. Termín populace (z lat.) se používá v demografii jako synonymum termínu obyvatelstvo. První, kdo pro vědu o lidské populaci použil termín demografie, byl Francouz Achille GUILLARD v roce 1855. Dříve, než se pojem demografie stal vědci plně přijatelným, objevovaly se souběžné konkurenční názvy jako populacionistika, populační studie nebo demologie. (Šotkovský, 1996, s. 9) Demografie je věda, která se zabývá studiem reprodukce lidské populace. Objektem studia demografie jsou lidé, předmětem demografických studií je demografická reprodukce, kterou chápeme jako nepřetržitou obnovu lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání. (Kalibová, 2009, s. 7) Demografie se nezabývá pouze populační nebo demografickou reprodukcí. Od demografické reprodukce odlišujeme demografický vývoj tj. pojem, který zahrnuje prostorovou mobilitu obyvatelstva, jejímž studiem je předmět geografie obyvatelstva neboli geodemografie. Měli bychom také rozlišovat termíny lidská populace a obyvatelstvo. Lidská populace je chápána jako soubor lidí, mezi kterými dochází k přirozené reprodukci. Obyvatelstvo je skupina lidí, žijící na určitém území resp. státě. (Veselá, 2003, s. 5) 2.2. Význam demografie Existují tři hlavní důvody, proč je důležité sledovat demografické údaje, tendence a statistiky. První důvod je věda, která formuluje teorie a hypotézy, hledá řešení přelidnění, hladovění. Věda zjišťuje, co nás čeká. Druhý důvod je čistě praktický, díky kvalitnímu přehledu o 1 Empirický = založený na zkušenosti, závisející na pozorování či experimentu nebo z nich odvozený 15

populaci můžeme plánovat potřeby civilizace. Ať už se jedná o množství potravy, oblečení nebo počet postavených domů. Díky statistice můžeme plánovat produkci. Třetí důvod je politický, stát může počítat s výběrem daní, plánovat hospodářství, zajišťovat sociální služby a mnoho dalších. V některých zemích stát uměle zasahuje do vývoje počtu obyvatel, ať už podporou nebo omezováním porodnosti. (Cox, 1976, s. 18) 2.3. Historie demografie ve světě Již staří Egypťané a Číňané prováděli před tisíci lety soupisy obyvatel. Demografie jako věda ovšem vznikla mnohem později, dokonce známe její přesnou dataci, leden 1662. Právě v tomto měsíci vyšla práce Johna Graunta, která vycházela z výkazů o zemřelých. Na základě tohoto výkazu se Graunt pokusil stanovit řád vymírání londýnského obyvatelstva. Mezi další demografické velikány řadíme Thomase Roberta Malthuse, ten předpokládal, že prostředky k obživě rostou lineárně, zatímco populace přibývá geometrickou řadou. Z toho vydedukoval, že přelidněnost a bída vedou k sociálním nepokojům a válce, která počet obyvatelstva redukuje. Nesporně důležitým okamžikem pro demografii jako vědu bylo svolání Mezinárodního statistického kongresu v roce 1853. Jedním z bodů programu byla metodika sčítání lidu. Od této doby jsou tedy tyto dvě vědy, demografie a statistika, úzce a nerozlučně spjaty. 2.4. Demografie v českých zemích Prvním úspěšným pokusem o konstituování demografie jako vědy bylo založení Ústavu pro antropologii a demografii na filosofické fakultě české Karlo- Ferdinandovy Univerzity (dnešní UK) v roce 1897.(Koschin, 2005, s. 9) Další rozvoj zajistilo založení Státního statistického úřadu v roce 1918. K 30. září 2014 měla Česká republika 10528477 obyvatel. Ze 44 států Evropy je ČR na 14. místě co se týče počtu obyvatel. Ve světě obsazuje ČR 78. místo z celkového počtu 194 států. Pravidelné populační statistiky zajišťuje Český statistický úřad pomocí sčítání lidu. 16

2.5. Demografický postup Demografický postup se skládá ze tří obecných rovin. (Šotkovský, 1996, s. 12) 1. Poznávání demografických jevů prostřednictvím prostředků statistického popisu, které bývá doprovázeno znalostmi o demografických strukturách a vlastnostech. 2. Zpracování informačních zdrojů za využití rozsáhlého matematicko-statistického prostředku a odpovídajících postupů (analýza, syntéza ) 3. Zhodnocení charakteru demografické reprodukce na pozadí ověřených poznatků a odhalených souvislostí a zákonitostí. 2.6. Zdroje demografických dat Za zdroje demografických dat se považují téměř všechny zdroje demografické statistiky i výsledky speciálních výběrových šetření. Prameny těchto dat poskytují podklad pro analýzu demografické reprodukce včetně hodnocení demografických změn v souvislosti se změnami charakteru sociálního, ekonomického a politického. (Kalibová, 2009, s. 10) Hlavní zdroje demografických dat jsou: Sčítání lidu Evidence přirozené změny vedou matriky, které zjišťují počet živě narozených (za úplnou evidenci se považuje taková, která zaznamenává více, než 90% porodů, což je v Evropě samozřejmost, naopak v Africe výjimka) Evidence migrace rozmístění a přemisťování obyvatelstva, změna trvalého pobytu Zvláštní výběrová šetření např. mikrocensus 2 nebo šetření populačního klimatu Populační registr 2 statistické výběrové šetření sledující údaje o struktuře, životní úrovni a dalších stránkách způsobu života podrobněji než sčítání lidu. Obvykle bývá m. prováděn na jedno- až dvouprocentním vzorku náhodně vybraných osob a domácností ve tří- až pětiletých intervalech. 17

2.7. Čas v demografické analýze Čas je v demografické analýze jednou z nejdůležitějších proměnných. O demografických událostech potřebujeme mít informaci z dvojího časového hlediska: 1. z hlediska kalendářního času, kdy k ní došlo, 2. z hlediska doby, která uplynula od počáteční události, pro kterou je sledovaný jev událostí následnou. 2.8. Demografická analýza Demografická analýza se skládá ze složek demografické reprodukce. Zabývá se rozborem základních složek demografické reprodukce, jejich proměn v čase, jejich podmíněností. 2.8.1. Úmrtnost a nemocnost Úmrtí osob byla první událost, o kterou se demografie začala zajímat. Nezaměřovala se na zvláštnosti každého úmrtí, ale vyhodnocovala úmrtí jako hromadný jev, jako proces vymírání určité populace. Úmrtnost musíme vnímat jako proces ovlivněný, vedle nemocnosti, kvalitou životního prostředí, sociálními a ekonomickými podmínkami a způsobem života. (Šotkovský, 1996, s. 54) Základním ukazatelem, který nám pomáhá sledovat intenzitu úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti (HMU), tj. počet úmrtí zaznamenaných během určitého období (většinou jednoho roku) ke střednímu stavu obyvatelstva. HMU= D počet zemřelých v jednom roce P střední stav obyvatelstva 18

Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku. 3 S úmrtností obyvatelstva je nerozlučitelně spjata i střední délka života. Jde o velice používaný srovnávací faktor, který zároveň určuje kvalitu života v jednotlivých zemích. Je všeobecně známo, že v zemích třetího světa 4 je nižší délka života, tedy naděje na dožití. Tento fakt je daný rozvinutostí daných zemí. 2.8.2. Porodnost a plodnost Proces rození je hned po procesu úmrtnosti základní složkou demografické reprodukce. Úroveň porodnosti je hlavní indikátor sociálního rozvoje. Úroveň porodnosti závisí zejména na plodivosti neboli fekunditě 5. Její výsledný efekt, vyjádřený počtem narozených dětí, se označuje plodnost neboli fertilita. Nejjednodušším ukazatelem porodnosti je hrubá míra porodnosti (HMP), která se vyjadřuje v promilích. Porodnost je dnes velmi sledovaný ukazatel, jelikož v rozvinutých zemích převládá trend stárnoucího obyvatelstva (rodí se méně dětí a populace stárne), což má negativní důsledky pro ekonomiku státu. HMP= N počet živě narozených P střední stav obyvatelstva Jev související se dvěma předchozími je potratovost. Rozlišujeme tři druhy potratů: samovolný, uměle vyvolaný a ostatní. 3 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_m 4 Třetí svět je označení, používané pro státy světa, jež jsou považovány za ekonomicky málo rozvinuté. 5 Fekundita= schopnost páru, který tvoří muž a žena rodit děti 19

2.8.3. Sňatečnost a rozvodovost Sňatečnost a rozvodovost nejsou přímou součástí reprodukčního procesu, přesto jsou velmi sledovanými ukazateli. Mohou se dále dělit podle věku osob, jejich vzdělání, zdali jde o prvosňatečnost. Zajímavým ukazatelem je i sezónnost uzavíraných sňatků, tj. převaha v letních měsících. Při hodnocení úrovně sňatečnosti vycházíme buď z registrovaných událostí (počty sňatků, počty svobodných osob) nebo z tzv. tabulkových událostí (tabulky sňatečnosti). Nejjednodušším ukazatelem intenzity sňatečnosti je hrubá míra sňatečnosti (HMS). HMS= 1000 S počet sňatků P střední stav obyvatelstva 2.8.4. Migrace Migrace je stěhování lidí za určitou časovou jednotku (většinou rok) z jednoho místa na druhé. Můžeme rozlišit imigraci (stěhování do) a emigraci (stěhování z). Jedná se tedy o pohyb menšiny, při němž dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky v nejčastějším užití uvnitř státu. Ukazatel pro migraci je velmi jednoduchý. Vyjadřuje se rozdílem mezi přistěhovalými (It) a odstěhovanými (Et), tzv. migračním saldem (MS). MS= It Et Část demografie, která zkoumá úmrtnost, porodnost, sňatečnost, rozvodovost a migraci se nazývá demografická dynamika. Druhá část, kterou nazýváme demografickou statikou, se zabývá následujícími, konkrétnějšími faktory: věková struktura struktura pohlaví 20

struktura podle rodinného stavu struktura podle typu domácnosti ekonomická struktura rozmístění obyvatelstva Do uvedených kategorií demografické statiky i dynamiky samozřejmě spadá mnoho podkategorií, spektrum je velice široké, může se sledovat náboženství, počet sebevražd, kulturní menšiny, závislosti a jiné. Na tyto ukazatele mohou reagovat například obchodníci, ale zrovna tak i vláda. Vedení těchto statistik je v dnešní době nezbytné. Mezi další typické demografické ukazatele, které sledujeme, patří: míra vzdělanosti páry bez potomků, nesezdané páry s dětmi, rodiny s dětmi stav zdravotnictví 3. SLUŽBY Služba je hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). Služby se obvykle rozlišují podle toho, zda uspokojují potřeby kolektivní nebo individuální. Služby uspokojující kolektivní potřeby jsou hrazeny z veřejných zdrojů (stát, kraje, obce), zatímco služby uspokojující individuální potřeby jsou hrazeny ze soukromých zdrojů. 6 Služby obsahují všechny ekonomické aktivity, jejichž výstup není fyzický produkt. Služby jsou konzumovány v čase jejich produkce a zajišťují přidanou hodnotu ve formách (pohodlí, zábavy, včasnosti, užitečnosti), které jsou v podstatě nehmotné nároky jejího kupce. (Zeithaml, Parasuraman, Berry, 1990, s. 25) 6 Služba. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/slu%c5%beba 21

Další definici služeb nám poskytuje pan Kotler ve svém díle Marketing management (Kotler, 2007, s. 38): Služba je jakákoliv aktivita nebo výhoda, kterou může jedna strana nabídnout druhé, je v zásadě nehmotná a nepřináší vlastnictví. Její produkce může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem. Současná doba je charakteristická masivním nárůstem služeb. Lidé mají více peněz a volného času. Počátkem 80. let minulého století se objevuje pojem deindustrializace ekonomiky, který fakticky znamená, že tempo růstu sféry služeb je rychlejší, než tempo růstu průmyslové výroby. (Vaštíková, 2014, s. 14) O službách obecně platí, že se jedná o velmi rozsáhlou oblast činností, které mohou poskytovat jednotlivci, firmy a jiné organizace. Ve všech zemích na světě poskytuje obrovský balík služeb stát. V případě služeb poskytovaných státem mluvíme o tzv. službách veřejného sektoru, jako je například zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby, obrana státu, bezpečnost obyvatel a zákonodárství. Stát zajišťuje služby, které by pro soukromý sektor byly příliš drahé a nerealizovatelné. V sektoru služeb operují i neziskové organizace. Konkrétně nadace, charitativní organizace, občanská sdružení, církve a další. V této práci se ovšem zaměřím převážně na služby, které poskytuje státní a soukromý sektor. 3.1. Obecná charakteristika služeb Služby se liší od produktu (výrobku) následujícími aspekty: neskladovatelnost nedělitelnost nehmotnost proměnlivost (závisí na poskytovateli, jedna služba bude od různých lidí pokaždé jiná) zničitelnost (pomíjivost) nemožnost vlastnictví 22

3.1.1. Neskladovatelnost Nemožnost skladování úzce souvisí s nehmotností služeb. Služby nelze vyrábět do zásoby, nelze je uchovávat. 3.1.2. Nedělitelnost U zboží můžeme rozlišit výrobu a spotřebu produktu. V případě služby se zákazník zúčastní poskytování, je tedy součástí její produkce. Zákazník ve většině případů nemusí být přítomen po celý průběh výkonu služby. Stoprocentní účast zákazníka většinou vyžadují zdravotní a osobní služby (lékař vyšetřuje přímo pacienta, kadeřnice stříhá zákazníka na místě). Zároveň poskytnuté služby nelze nijak dělit, nemůžeme si jich část uskladnit na další časy. 3.1.3. Nehmotnost Nehmotnost je asi nejcharakterističtější vlastností služeb. Čistou službu nemůžeme zhodnotit žádným fyzickým smyslem, většinou si ji nelze předem prohlédnout nebo vyzkoušet. Prodej služeb zákazníkovi je tedy více skrytý, než prodej zboží, které lze před koupí ověřit pouhým pohledem. Některé prvky, které představují kvalitu nabízené služby, jako například spolehlivost, osobní přístup poskytovatele služby, důvěryhodnost, jistota apod., lze ověřit až při nákupu a spotřebě služby. Výsledkem této skutečnosti je větší míra nejistoty zákazníků při přijímání služby; a to bez ohledu na fakt, zda se jedná o službu tržní, veřejnou, či neziskovou. Zákazník má tak ztížen výběr mezi konkurujícími si poskytovateli podobných služeb. (Vaštíková, 2014, s. 16, 17) 3.1.4. Nemožnost vlastnictví Nemožnost vlastnictví služby souvisí s nehmotností a s pomíjivostí služeb. Při nákupu zboží, přechází vlastnické právo na zákazníka, ovšem při nákupu služby nezískává zákazník žádné právo na vlastnění služby. Klient si kupuje pouze právo na poskytnutí služby, například čas lékaře nebo právo využít veřejné dopravy. V případě státního sektoru a veřejných služeb člověk využívá tyto služby za úplatu ve formě daní nebo sociálního a zdravotního pojištění. Na zprostředkovatele služby nemůže přecházet vlastnické právo. 23

3.2. Klasifikace služeb Je nám známo rozdělení služeb podle klasifikace. Této klasifikaci říkáme odvětvové třídění služeb. Terciální: tyto služby byly dříve typicky vykonávány doma. Spadají sem služby stravovací, ubytovací, holičství a kadeřnictví, masáže, čistírny, prádelny, kosmetické služby, údržba a oprava menších strojů a zařízení. Kvartérní: zefektivňují a zjednodušují práci. Jedná se o dopravu, obchod, komunikační služby, finanční služby a správu. Kvintérní: chápeme jako služby, které zdokonalují a mění jejich spotřebitele. Mohou jimi být zdravotnictví, školství a rekreace. Služby se dále dělí na kolektivní (zdravotnictví, školství, obrana státu, veřejné osvětlení ) a na individuální (cestovní ruch, kadeřnictví, prádelny, veřejné stravování ). 4. MĚSTO KARLOVY VARY Karlovy Vary jsou statutární město Karlovarského kraje. Karlovarský kraj patří mezi 14 samosprávných územních celků České republiky. Vznikl v roce 2000 rozdělením Západočeského kraje na kraj Plzeňský a Karlovarský. Svojí rozlohou 3314 km 2 je třetím nejmenším krajem, zaujímá pouze 4,25% republiky. Podle aktuálních informací Českého statistického úřadu má Karlovarský kraj 299445 obyvatel. S tímto počtem obyvatel je krajem s nejmenším počtem obyvatel, konkrétně tvoří pouhých 2,9% obyvatel republiky. 7 Rozkládá se na nejzápadnějším území Česka při hranicích se Spolkovou republikou Německo. Kraj se skládá ze tří menších územních celků (NUTS 4), jedná se o okresy Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Karlovy Vary byly založeny ve 14. století císařem Karlem IV. Podle pověsti císař spolu se svou družinou objevil při lovecké výpravě horké prameny vyvěrající ze země. Karel IV. nechal na 7 Český statistický úřad [cit. 8. 3. 2015]. Přístup z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home 24

jejich místě vybudovat lázně. Dnes je město Karlovy Vary se svojí rozlohou téměř 60 km² jedním z největších a zároveň nejznámějších lázeňských měst v republice. 4.1. Obyvatelstvo Počet obyvatel města Karlovy Vary k 31. 12. 2013 byl 49464. Poměrově 23947 mužů a 25517 žen. V roce 2013 se ve městě narodilo 401 živě narozených dětí, počet novorozenců stále lehce stoupá. Naopak ten samý rok zemřelo 517 obyvatel. Do města se za rok 2013 přistěhovalo 1232 lidí, ale zároveň 1810 lidí se vystěhovalo. Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu z roku 2011 bylo ve městě ekonomicky aktivních 29 tisíc obyvatel. V tomtéž roce se 2,5 tisíce karlovaráků ucházelo o zaměstnání a míra nezaměstnanosti činila 8,41%. V porovnání s dalšími městy Karlovarského kraje se jedná o jednu z nejmenších měr nezaměstnanosti, ovšem oproti jiným krajským městům ČR je nezaměstnanost ve městě Karlovy Vary poměrně značná. Pozitivním ukazatelem za rok 2013 je počet sňatků (212), který převyšuje počet rozvodů (136). Posledním údajem je počet potratů. Tento zákrok byl v roce 2013 proveden celkem 149 krát. Míra potratovosti v posledních letech v Karlových Varech kontinuálně klesá. Pro přiblížení vývoje počtu obyvatel ve městě využijeme následující tabulku. 8 V první části tabulky sledujeme historický vývoj od roku 1869 do počátku nového milénia. Tabulka 1: Počet obyvatel v městě Karlovy Vary od roku 1869 do roku 2001 Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 14185 22318 28629 42653 52808 53112 63506 41136 52310 56992 56054 53358 Zdroj: Český statistický úřad V druhé části tabulky jsou k dispozici údaje posledního desetiletí. 9 Z údajů je zřejmé, že se počet obyvatel ve městě od roku 2009 neustále snižuje. Město přichází o své obyvatele. 8 Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/250046180d/$file/13006614201.pdf 9 Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ 25