PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha

Transkript

1 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha

2 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění Kde vězí problém? 3. Hlavní zjištění Proč se zabývat praxí ve firmách? 4. Hlavní zjištění Existuje ochota? 5. Plán dalšího postupu

3 1. O PROJEKTU A VÝZKUMU Reakce na neuspokojivý stav praktického vzdělávání v ČR Snaha o nalezení potenciálu pro zlepšení spolupráce škol a sociálních partnerů Výzkum realizován od do Online dotazníkové šetření Návratnost 17,5 %

4 2. V ČEM VĚZÍ PROBLÉM ODBORNÉHO ŠKOLSTVÍ?

5 2.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ - KDE VĚZÍ PROBLÉM? KOMENTÁŘ Zástupci firem jako jeden z problémů vnímají přebytek učňů v oborech, které na trhu práce nemají dostatečné uplatnění (v sektoru služeb například obory kuchař-číšník, kadeřník) a naopak nedostatek učňů a absolventů v oborech, které jsou na trhu práce velmi žádané (strojírenské a stavební obory).

6 2.2 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ - KDE VĚZÍ PROBLÉM? KOMENTÁŘ Téměř všichni respondenti vidí problém nedostatku kvalitních učňů v jejich oboru kvůli velké preferenci maturitních oborů. Existuje tak nesoulad mezi poptávkou zaměstnavatelů a nabídkou absolventů počátečního vzdělávání.

7 2.3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ - KDE VĚZÍ PROBLÉM? KOMENTÁŘ Z odpovědí respondentů, kteří měli na danou otázku jasný názor, vyplývá, že na základních školách jsou mezi žáky odborné obory málo propagovány.

8 2.4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ - KDE VĚZÍ PROBLÉM? KOMENTÁŘ Většina respondentů si myslí, že proto, aby do odborných oborů vstupovalo větší množství žáků ze základních škol, je nutné tyto obory zatraktivnit a více propagovat přínosy pro jejich studenty a absolventy.

9 2.5 VLASTNÍMI SLOVY FIREM ID 1 školský systém, který nepodporuje učňovské studium 2 žádný systém ze státní sféry 3 Laxní přístup studentů k výuce i k praxi. 4 Vznikají další obory, které nemají v praxi uplatnění. 5 Morálka učnú 6 Učni nejsou dostatečně připraveni pro praxi. 7 nezájem učňů o obor 8 nedostatek učňů Problém Poměrně nízká úroveň teoretických znalostí, ale i základních praktických dovedností (ovlivňje i technologické zázemí). To je do značné míry ovlivněno i tím, že malý 9 zájem vede k přijmutí každého a následně je na něho pohlíženo ne jako na žáka, ale spíše jako na klienta. Velmi nízká autorita učitelů! 10 nezájem pracovat na směny 11 nízká spolupráce škol a firem pro možnost odborné praxe 12 úroveň vzdělání Stát v uplynulých letech ponížil učňovské školství na úroveň pomocné školy.preferuje ještě stále humanitní obory.změnil tak myšlení rodičů,dnes již celou 13 generaci,tak,že řemeslník je druhořadý,neli ještě níže, v žebříčku společenského postavení. 14 nedostatek kvalitních žáků 15 Neoblíbenost učňovských oborů veřejností 16 technické školství je finančně náročně,v malých městech jsou učiliště nerentabilní a krajské úřady je často ruší 17 Učňů ve všech oborech je málo. Proto procento velmi dobrých absolventů učňovských oborů je také velmi nízké. 18 Neseženou pak zřejmě uplatnění v oboru. Celkově řemesla ve své původní podobě a významu upadají. 19 Nedostatečná vybavenost školy co se týče praktických pomůcek. 20 Velmi špatná a nízká úroveň absolventů škol jak po teoretické, tak praktické stránce ve srovnání s úrovní před cca 10 lety. Mnohdy jejich nezájem o práci 21 není pro ně práce 22 nezájem o řemeslné obory (od žáků i od jejich rodičů) 23 učni a studenti jsou mimo realitu ve všech směrech a nemaji zakladni pracovni navyky. 24 učňovské obory volí žáci s "nejhorším" prospěchem a často studium nedokončí 25 Slabá motivace učňů se naučit obor 26 nezájem žáků základních škol - mají mnoho jiných možností 27 malý zájem o strojírenské obory 28 malé nároky na učně, špatný prospěchz devíletek K učňovským oborům se přistupuje jako k podřadným oborům. Studovat učňák se bere jako něco méně důležitého než např. gymnázium - učňáky fungují jako "odložiště" dětí, které se nedostaly na střední školy, a podle toho se také odvíjí styl výuky - laxní přístup pedagogů a následně i studentů, názory rodičů i studentů typu "špatně se učí, tak půjde na učňák, špatné známky na učňáku nevadí, vždyť pracovat hlavou nebude atd."... Student učňáku je brán automaticky jako někdo hloupý, 29 kdo nikdy nic velkého nedokáže, a tím pádem se nemusí vůbec snažit. 30 chybí podpora podniků, kterí by účně zapracovali. 31 příliš teorie málo praxe 32 nezájem učňů o zapojení se do praxe 33 po ukončení studia zaměstnáni v jiném oboru - špatný výběr oboru 34 nastavený způsob financování středních škol přes počet studentů vede k degradaci středního vzdělání. 35 Nedostatek zájemců o určité učňovské profese. 36 nedostatek praxe

10 2.6 PO ZPRACOVÁNÍ KOMENTÁŘ Z těchto odpovědí vyplývá, že hlavním problémem, který firmy vnímají, je především nedostatek praxe v odpovědích se vyskytoval nejčastěji, proto je v diagramu největším písmem. Velkým problémem je rovněž přístup samotných žáků a jejich rodičů ke vzdělávání.

11 3. PROČ SE PRAXÍ VE FIRMÁCH VŮBEC ZABÝVAT?

12 3.1 PROTOŽE MÁ HMATATELNÉ VÝHODY KOMENTÁŘ V praktické výuce mohou zástupci firem studentům nabídnout možnost učit se na současné technologii využívané v praxi a zároveň mají možnost studenty vyzkoušet jako potenciální pracovníky. Ti by mohli nahradit zkušené odborníky, kteří budou v důchodovém věku. Respondenti uvedli, že jeden z problémů, se kterým se potýkají, je vysoký věk zkušených řemeslníků a nemožnost nahradit je kvůli nedostatku pracovníky mladšími.

13 4. JSOU FIRMY OCHOTNY SE VZDĚLÁVÁNÍ NA VLASTNÍ PŮDĚ VĚNOVAT A INVESTOVAT DO NĚHO?

14 4.1 ANO, JSOU KOMENTÁŘ Řada firem, které se zúčastnily dotazníkového šetření vyjádřila ochotu podílet se na vzdělávání učňů a poskytování odborných praxí na půdě své firmy. V rámci projektu Praxe do firem proto je vytvářena platforma, na níž se budou moci setkávat zástupci takových firem a nabízet praxe středoškolákům.

15 4.2 JAKOU FORMOU? KOMENTÁŘ Firmy jsou nejvíce ochotny rozvíjet spolupráci se samotnými učni, jelikož v nich vidí potenciální zaměstnance. Pouhá pětina firem preferuje spolupráci se školami ve formě tvorby vzdělávacího programu školy.

16 5. CO DÁL? Vytvoření platformy, na níž se budou setkávat firmy a studenti hledající praxi Možnost prezentace firemního profilu a inzerce praxe ať již placené či bezplatné Prezentace firem studentům a rodičům potenciálních studentů odborných oborů Zvýšení atraktivity odborných oborů prostřednictvím ukázky současných technologií Již brzy na

17 DĚKUJI ZA POZORNOST