Metodika Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic prof. Ing. František LOUDA, DrSc. a kol. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, 2008
Autorský kolektiv: prof. Ing. František Louda, DrSc. 1,2 Doc. Ing. Dušan Vaněk, Ph.D. 1 Ing. Alena Ježková, CSc. 2 Ing. Luděk Stádník, Ph.D. 2 Ing. Marek Bjelka, Ph.D. 1 Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D. 1 Ing. Jan Pozdíšek, CSc. 1 Adresa autorů: 1 Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín, 788 13 Vikýřovice 1 Agrovýzkum Rapotín s.r.o., Rapotín, 788 13 Vikýřovice 2 ČZU Praha, FAPPZ - Katedra speciální zootechniky, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 Suchdol Oponent: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc., AF, MZLU v Brně Schválil za orgán státní správy Mze ČR: Ing. Josef Dvořák Tato publikace vznikla za podpory MZe ČR 9.F.g. Podpora poradenství v zemědělství. Výsledek typu S Uplatněná metodika navazuje na : Výzkumný záměr MSM 2678846201, MŠMT-ČR, etapa 6, část A,,,Vytváření podmínek pro zdraví a reprodukční výkonnost dojnic, plemenic masných plemen, KBTPM a plemeníků, doba řešení 2004-2010, dále na výzkumný projekt 1B44035,,,Intenzifikace kvality odchovu jalovic,dlouhověkosti, zdraví a reprodukční výkonnosti dojnic, doba řešení 2004-2008. Typ výsledku je v souladu s 31, odst. 3, zákona č. 130/2002 Sb. Součástí publikace je vizuální pomůcka CD. Určení publikace: Publikace je určená všem pracovníkům zabývajícím se problematikou reprodukce v chovu skotu. Poděkování: Děkujeme níže uvedeným firmám za spolupráci při získávání materiálů pro zpracování této publikace: MTS spol. s. r. o., Ing. Vladimír Novotný, Ph.D. NATURAL spol. s. r. o. ISBN: 978-80-87144-05-3
UPLATNĚNÍ BIOLOGICKÝCH ZÁSAD PŘI ŘÍZENÍ REPRODUKCE PLEMENIC Louda, F. Vaněk, D. Ježková, A. Stádník, L. Bjelka, M. Bezdíček, J. Pozdíšek, J. ABSTRAKT: Reprodukce skotu zůstává stále v zorném poli chovatelů i výzkumu, vzhledem k jejímu významu i nízkému zabřezávání v řadě chovů. Tato publikace je určená chovatelům, shrnuje aktuální výsledky výzkumné činnosti, které lze využít v managementu reprodukčního procesu skotu. Publikace věnuje pozornost samičí i samčí problematice plodnosti. U plemenic jsou shrnuty základní biologické funkce reprodukčního procesu a jsou navrhována opatření k jejich ovlivňování. Je řešena problematika odchovu jalovic rozdílných užitkových typů, možnosti využívání biotechnických metod, ovsynchu při realizaci procesu zabřezávání. Samčí složka ovlivňuje vlastní koncepci plemenic a je současně i rozhodující komponentou šlechtitelsko-genetickou. Mrazené sperma a metoda inseminace jsou stále nejefektivnější při zušlechťování populací skotu všech užitkových typů. Stupeň spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty v průběhu testace mladých býků rozhoduje o ceně jejich spermatu - inseminační dávky. Je upozorněno na chyby při skladování, distribuci a rozmrazování inseminačních dávek, dále na problematiku využívání a práci se sexovaným spermatem. Vzhledem ke zvyšující se příbuznosti některých populací skotu jsou zdůrazněny její přednosti a nedostatky. Klíčová slova: skot, samičí a samčí složka reprodukce, problémové krávy, cena inseminační dávky, manipulace s inseminační dávkou, sexované sperma, příbuzenská plemenitba, cross-compliance THE USE OF BIOLOGICAL PRINCIPLES IN MANAGEMENT OF FEMALE REPRODUCTION IN CATTLE BREEDING Louda, F. Vaněk, D. Ježková, A. Stádník, L. Bjelka, M. Bezdíček, J. Pozdíšek, J. ABSTRACT Reproduction of cattle stays in visual field of breeders and researchers in respect to its importance and low level of pregnancy rate in herds. This publication is intended to breeders and summarizes actual results of research, whose are possible to use in management of cattle reproduction. Publication is focused to female and male problems of reproduction. The system of rearing the different production types of heifers, possibilities of the biotechnical methods usage, and ovsynch in realization of pregnancy are discussed. Male component affects own pregnancy rate of dams and it s currently dominant component of breeding-genetical part in reproduction. Level of breeding value reliability during the test of young bulls decides about price of their sperm insemination dose. Publication summarizes the deficiencies in storage, distribution and de-freezing of insemination doses, and the problems and work with sex sorted sperm. Advantages and deficiencies of inbreeding are emphasized with accordance to its increasing level in some cattle populations. Key words: cattle, female and male part of reproduction, problematical cows, price of insemination dose, manipulation with insemination dose, sex sorted sperm, inbreeding, cross-compliance
OBSAH I. Cíl metodiky... 6 II. Vlastní popis metodiky... 7 1. Plodnost jako významný intenzifikační faktor chovu skotu... 7 2. Biologické a fyziologické zákonitosti řízení reprodukčního cyklu krav... 8 2.1. Pohlavní cyklus krav... 8 2.2. Pohlavní dospělost... 9 2.3. Chovatelská dospělost... 9 2.4. Tělesná dospělost... 10 3. Požadavky na odchov jalovic pro získání vysokovýkonných dojnic... 11 3.1. Zásady odchovu jalovic dojených plemen... 11 3.1.1. Období mléčné výživy... 12 3.1.2. Období rostlinné výživy... 15 3.1.3. Výběr jalovic k chovu... 17 3.2 Zásady odchovu jalovic masných plemen... 17 3.2.1. Období odchovu jalovic do odstavu... 18 3.2.2. Období odchovu jalovic po odstavu... 19 4. Management zajiištění reprodukčního procesu ve stádě... 23 4.1. Pohlavní cyklus krav... 23 4.2. Způsoby detekce říje ve stádě krav... 23 4.3. Požadavky na výběr krav k zapouštění... 24 4.4. Způsoby zapouštění krav... 24 4.5. Metody zjišťování březosti krav... 24 4.6. Vyhodnocování výsledků zabřezávání... 25 4.6.1. Ukazatele zabřezávání... 26 4.6.2. Centrální evidence reprodukčního procesu krav... 27 5. Požadavky na výběr inseminační dávky, její kvalitu a plemennou hodnotu plemeníka 29 5.1. Co ovlivňuje oplozovací schopnost expedované inseminační dávky... 29 5.1.1. Porušení inseminační dávky pejety, goblety při nesprávné manipulaci... 30 5.1.2. Porušení oplozovací schopnosti inseminační dávky pejety... 30 5.1.3. Znaky porušené rozmrazené a opětovně zmrazené inseminační dávky... 30 5.1.4. Rozmrazování inseminační dávky... 31 5.1.5. Postup rozmrazování ID... 31 5.2. Vliv počtu spermií v inseminační dávce na zabřezávání krav... 31 5.3. Plemenná hodnota býka a cena jeho inseminační dávky... 32 5.3.1. Výběr spermatu býků pro připařování ve vlastním stádě... 32 5.3.2. Stabilita odhadu PH býka a cena inseminační dávky... 32 5.3.3. Období po vyhlášení prvních výsledků odhadu PH... 33 5.3.4. Období po vyhlášení výsledků konečného prověření... 34 5.4. Inseminační dávky sexovaného spermatu... 34 5.4.1. Požadavky na selekci býků pro produkci sexovaných inseminačních dávek... 35 5.4.2. Využití sexovaných inseminačních dávek... 35 5.4.3. Postup při použití sexované ID... 35 5.4.4. Výhody používání sexovaných inseminačních dávek... 35 6. Management problémové reprodukce krav... 37 6.1. Definice problémové reprodukce krav... 37 6.2 Nečastější poruchy plodnosti v poporodním období krav... 37 7. Ovsynch... 39 8. Biotechnické metody v reprodukci krav... 40 4 Rapotín, 2008
9. Legislativa vztahující se k chovu skotu... 41 9.1. Systém cross-compliance v chovu skotu... 41 10. Příbuzenská plemenitba v chovu skotu... 42 10.1. Vliv inbeedingu na znaky reprodukce... 42 10.2. Podstata a míra příbuzenské plemenitby... 42 10.3. Vliv inbreedingu na reprodukci... 42 11. Obrazová barevná příloha... 45 Obrázek 1... 45 Obrázek 2... 45 Obrázek 3... 46 Graf 1... 46 Graf 2... 47 Obrázek 4... 47 Obrázek 5a,b... 48 Obrázek 7... 48 Obrázek 8... 48 Obrázek 9... 49 Obrázek 10... 49 Obrázek 11... 50 Obrázek 12... 50 III. Srovnání novosti postupů... 51 IV. Popis uplatnění metodiky... 52 V. Seznam použité související literatury... 53 VI. Seznam publikací, které předcházely metodice... 54 Rapotín, 2008 5
I. CÍL METODIKY Cílem je zlepšení zabřezávání a plodnosti krav. Navržením výzkumně ověřených biotechnických postupů v reprodukci skotu, přispět k intenzifikaci odvětví a šlechtitelských záměrů ve stádě i celé populaci. Reprodukce je důležitou součástí biologické podstaty a ekonomické efektivnosti chovu skotu. Na jedné straně se neustále zvyšují nároky na množství a kvalitu nadojeného mléka, na straně druhé jsou známé i negativní korelace těchto znaků právě k reprodukci. Zvláště u holštýnského skotu, jako specializovaného mléčného plemene, se s těmito problémy střetáváme stále častěji. Problém se zabřeznutím krávy nebo jalovice je často spojený s narůstajícím počtem tzv. tichých, nevýrazných říjí a následně také s časnou embryonální mortalitou. To vede k tomu, že se prodlužuje délka servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek, narůstá počet inseminačních a veterinárních úkonů. Pro dosažení dobré reprodukce je proto důležitá správná kombinace rodičovských párů. Na straně otce jí lze výrazně ovlivnit využitím býků s kladnou plemennou hodnotou pro plodnost. Tyto údaje jsou publikovány v plemenářských katalozích, nebo jsou uvedeny na internetových stránkách (např. www.plemdat.cz). Na straně matky hraje významnou roli uplatnění plemenic s velmi dobrým zabřezáváním a naopak selekce těch, které mají reprodukční problémy. 6 Rapotín, 2008
II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 1. PLODNOST JAKO VÝZNAMNÝ INTENZIFIKAČNÍ FAKTOR CHOVU SKOTU Plodnost je základní biologická a užitková vlastnost skotu. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje obě hlavní užitkové vlastnosti skotu. Plodností rozumíme schopnost produkovat životaschopné potomstvo. Realizuje se produkcí pohlavních buněk a oplozením vajíčka ve vhodném prostředí pro vývoj nového jedince, dále porodem telete s rozdílnou životaschopností. Nástup laktace je podmíněn otelením dojnice a obnovení stáda dojnic odchováním březí jalovice. Obdobně produkce jatečného skotu je možná po získání telete od březí plemenice nebo vyřazené krávy ze základního stáda za otelenou jalovici. Může se tedy plodnost považovat za nadřazenou užitkovou vlastnost oběma hlavním užitkovým vlastnostem mléčné a masné. V důsledku toho plodnost významným způsobem ovlivňuje ekonomiku chovu. Je převážně závislá na podmínkách vnějšího prostředí, ve kterém jsou zvířata chována. Doporučení: vzhledem k tomu, že dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká, o plodnosti plemenic rozhodují podmínky vnějšího prostředí a především chovatel, zajištěním optimálních podmínek chovu a adekvátní úrovně výživy. Rapotín, 2008 7
2. BIOLOGICKÉ A FYZIOLOGICKÉ ZÁKONITOSTI ŘÍZENÍ REPRODUKČNÍHO CYKLU KRAV Reprodukční funkce u samic zajišťují produkci vajíček a poskytují prostředí pro růst a dozrání plodu. K tomu je nutná koordinace komplexu vztahů mezi hormony a tkáňovými změnami v těle samice. Pro chovatele jsou základní znalosti anatomie a fyziologie pohlavních orgánů důležité pro vyhledávání říje, zapouštění, porod plemenice i období puerperia. Reprodukční orgány samice tvoří párové vaječníky a vejcovody, děloha, pochva a vulva. Při dosažení pohlavní dospělosti dozrávají v Graafových folikulech v pravidelných intervalech vajíčka, u samic nastávají fyziologické změny, provázené změnou chování, neklidem, skákáním jedné krávy na druhou a ochotou k páření. Období mezi začátkem jedné a začátkem příští říje se nazývá estrální nebo také pohlavní cyklus. První v období puberty říje nemusí být vždy doprovázena produkcí plnohodnotného vajíčka ovulací. Vývojová stádia folikulu viz CD. 2.1. Pohlavní cyklus krav Krávy a jalovice jsou polyestrická zvířata, trvání říje kolísá od 24-36 hodin. Celý estrální cyklus se podle změn na pohlavních orgánech a změn chování v průběhu pohlavního cyklu se dělí na 4 období. Proestrus je perioda začínající po regresi žlutého tělíska (corpus luteum - CL) ovlivněnou prostaglandinem PGF 2 alfa. Následně dochází k poklesu progesteronu a zvyšuje se sekrece FSH a LH. FSH podporuje přeměnu androgenů na estrogeny granulózními buňkami a koncentrace estrogenů (17β-estradiolu) se postupně zvyšuje. Je patrná zvýšená tonizace a kontrakce dělohy, lehký otok vulvy, mírné zduření, zarudnutí pochvy a její zvlhnutí. Objevují se první příznaky změněného chování plemenice doprovázené neklidem, skákáním na druhé krávy, ale bez ochoty k páření. Období před říjí - proestrus trvá v průměru 3 dny a to 18. - 20. den cyklu. Pohlavní orgány krávy viz CD. Estrus - říje je doba ochoty k páření. Ovulace nastává po konci říje. Období říje, estrus trvá 1 den +12 hodin, toto období bývá označováno jako 0. den cyklu. Krček děložní se otevírá, dostavuje se reflex nehybnosti, který trvá 7-10 hodin, plemenice na sebe nechá skákat ostatní krávy, z pohlavních orgánů vytéká sklovitý hlen, jehož tažnost se prodlužuje. Metestrus je časné postovulační období, během kterého se začíná vyvíjet CL (žluté tělísko). Dominantní úloha folikulů je nahrazena tvořícím se žlutým tělískem v místě prasklého folikulu a vystupuje 15-20 mm nad povrch, u jalovic bývá větší. Žluté tělísko produkuje progesteron. Ten tlumí sekreci FSH a LH z předního laloku hypofýzy. Postupně mizí příznaky říje na pohlavních orgánech, plemenice se uklidňuje. U krav bývá pozorován krvavý výtok 2 dny po skončení říje. Období po říji - metestrus následuje po ovulaci od 1. do 4. dne cyklu. Diestrus období pohlavního klidu - je období nástupu luteální aktivity, která začíná obvykle okolo 4. dne po ovulaci a končí regresí žlutého tělíska. Růst žlutého tělíska končí 8. den. Zvyšuje se sekrece progesteronu, která dosahuje 5. den cyklu 4-5 ng/cm 3, 7. - 8. den pak 6-8 ng/cm 3. Pokud plemenice zabřezla, žluté tělísko přetrvává, perzistuje a zabraňuje nástupu nové říje. V případě, že nedošlo k zabřeznutí, 14. - 15. den cyklu děložní sliznice začíná produkovat prostaglandin F2α, který svými luteolytickými účinky navodí regresi žlutého tělíska. Trvá od 5. do 18. dne cyklu, pohlavní orgány i chování plemenice jsou beze změn. Z pohledu sexuálního chování zvířat je období ochoty k páření - inseminaci příznačné pro estrus. Období sexuální neochoty zahrnuje metestrus, diestrus a proestrus. Průběh pohlavního cyklu a změny v reprodukčních orgánech, které probíhají za účasti nervové soustavy a podmínek vnějšího prostředí, jsou řízeny hlavně gonadotropními hormony hypofýzy a pohlavními hormony vaječníků, graf 1. 8 Rapotín, 2008
Doporučení: chovatel musí velmi pozorně sledovat změny na vnějších pohlavních orgánech i projevy chování plemenice v době před začátkem, v průběhu říje i po jejím skončení, aby stanovil nejvhodnější dobu pro její zapuštění. 2.2. Pohlavní dospělost Pohlavní dospělost je definována jako období, kdy jedinci obou pohlaví začínají vlivem endokrinologických změn v organismu produkovat zralé a oplození schopné samčí nebo samičí pohlavní buňky. Tento proces je pozvolný, trvá určité časové období, je mimo jiné doprovázen řadou změn v chování a utváření zevnějšku, nazývá se pubertou. První projevy dozrávání gonád (vaječníků a varlat) se objeví v období puberty pohlavního dospívání. V tomto období pohlavní orgány produkují takové množství pohlavních hormonů, že se reprodukční ústrojí rychle vyvíjí a u zvířat se objevují i další sekundární pohlavní znaky. Na konci periody puberty je organismus zvířete z hlediska morfologického a funkčního schopen reprodukce rozmnožování. Zařazení do plemenitby se však z chovatelských důvodů zásadně nedoporučuje. Pohlavní hormony (androgeny a estrogeny) odpovídají za rozdílný metabolismus organismu. Dochází k odlišnému růstu kostí, rozdílům v barvě kůže, vzniku druhotných pohlavních znaků typicky samčí habitus, např. býčí šíje, pohlavní výraz hlavy; u samic rozvoj mléčné žlázy. Některé složky pohlavního pudu (sexuality) jsou ovlivňovány hormony přímo puberta, březost, porod a jiné nepřímo sexuální chování v době zrání neuronů. Postpubertální období je těmito hormony ovlivňováno minimálně. Pokud jde o neurální řízení pohlavního chování, nejdůležitějším centrem je hypotalamus, dále mícha ve spojení s mezimozkem a bederní část míchy. Dosažení pohlavní dospělosti závisí na plemenné příslušnosti a kromě záměrné selekce na ranost také příznivé podmínky výživy, klimatu (vhodné ustájení) urychlují její nástup. U skotu se pohlavní dospělost dostavuje v 7 až 12 měsících věku. Po dosažení pohlavní dospělosti se u samců kvalita spermatu postupně zlepšuje, postupnou synchronizací hormonálních aktivit žláz s vnitřní sekrecí, semenoplodného epitelu varlat, ocasu nadvarlete a přídatných žláz pohlavních. Zvyšuje se objem semenné plazmy, celková produkce spermií, aktivita, snižuje se výskyt nezralých a patologických spermií. Stabilizují se pohlavní reflexy a vytváří se tzv. pohlavní dominanta samce plemeníka. Doporučení: vzhledem k tomu, že v době pohlavní dospělosti u jalovic se projevuje první říje a u býků dochází k tvorbě a produkci spermií je nutné obě pohlaví včas oddělit, aby nedošlo k nežádoucímu zabřeznutí, které má za následek komplikovaný porod, případně i úhyn. 2.3. Chovatelská dospělost Chovatelská dospělost je věk, kdy lze býky a jalovice využít poprvé k plemenitbě bez negativního vlivu na dokončení jejich růstu a vývinu. Nástup chovatelské dospělosti je závislý na plemenné příslušnosti, úrovni výživy i managementu v chovu. Jalovice se zapouštějí po dosažení 65 75 % živé hmotnosti v dospělosti. U dojených plemen se jalovice poprvé zapouští ve věku 14 16 měsíců, u masných plemen později, v 18 20 měsících věku. U býků se první ejakuláty získávají v 10 12 měsících věku, do plemenitby se zařazují podle plemenné příslušnosti. Do inseminace, resp. testovacího připařování u dojených plemen ve 12 měsících, do přirozené plemenitby ve 14 měsících věku. Doporučení: respektování meziplemenných rozdílů při zařazování jalovic do plemenitby významně ovlivňuje jejich následnou užitkovost. Rapotín, 2008 9
2.4. Tělesná dospělost Tělesná dospělost je charakterizovaná dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů zvířete. Tělesné rozměry se již nezvětšují, mění se pouze v závislosti na výživném stavu. Tělesný růst je ukončen, když se nemění rozměry kostry, což je dáno srůstem epifýz dlouhých kostí s diafýzou, a dalším ukazatelem je ukončení výměny mléčného chrupu za trvalý. U skotu je tělesná dospělost ovlivněna plemennou příslušností, prošlechtěním, ale i výživou vyšší úroveň výživy ovlivňuje příznivě dosažení chovatelské i tělesné dospělosti. Tělesné dospělosti skot dosahuje ve 4 6 letech věku. 10 Rapotín, 2008
3. POŽADAVKY NA ODCHOV JALOVIC PRO ZÍSKÁNÍ VYSOKOVÝKONNÝCH DOJNIC 3.1. Zásady odchovu jalovic dojených plemen Péče o tele začíná již před jeho narozením. Souborem opatření realizovaných v průběhu období stání na sucho může chovatel podpořit životaschopnost a odolnost telat po narození. Zásadní vliv má výživa vysokobřezí plemenice. Zdraví a životaschopnost telat je ovlivněno již průběhem nitroděložního vývoje plodu. Kromě dobrého zdravotního stavu matky je nejdůležitější zajistit březím plemenicím plnohodnotnou a vyrovnanou krmnou dávku bez plísní a patogenů vyloučit rozvoj poruch metabolismu - acidóz, ztučnění dojnic, lipomobilizačního syndromu, ketóz, které negativně ovlivňují životaschopnost telete. Při energeticky nadhodnocené krmné dávce v poslední třetině březosti dochází ke zvýšení intenzity růstu plodu, toto se projeví nadměrným zvyšováním hmotnosti telete při narození. Současně se u plemenice tvoří depozita tuku a dochází tím ke zvyšování úrovně tělesné kondice. Z ekonomického pohledu je zvyšování tělesné kondice během stání na sucho nežádoucí. Ztučnění krávy před porodem způsobí obtížnější porod se všemi svými důsledky pro životaschopnost telete a zdravotní stav krávy po otelení. Dále nadměrné tělesné zásoby tuku, při stupňi tělesné kondice 4 body a více, tvoří absorpční tkáň pro hormony zajišťující znovuobnovení říjového cyklu a tím tlumí jejich účinek. Dochází k oddálení nástupu cyklické aktivity vaječníků. Negativní energetická bilance (NEB) při nedostatečném pokrytí energetických požadavků na produkci mléka aktivuje odbourávání tělesných tukových zásob a tím snižování tělesné kondice. Její pokles během NEB by neměl být větší než jeden stupeň, to odpovídá cca 50 70 kg živé hmotnosti. Optimální úroveň tělesné kondice je 3,5-3,75 bodu při otelení s maximálním snížením na 2,5-2,75 bodu v období zapouštění. Zvýšená intenzita čerpání energie z vlastních zásob může vyvodit nástup metabolických poruch. Správné řízení období stání na sucho je základním požadavkem úspěšného chovu dojnic a odchovu kvalitních telat jalovic pro obnovu základního stáda. Porodní hmotnost telat se pohybuje v rozpětí 30 50 kg v závislosti na plemenné příslušnosti a dalších faktorech. Správně vedený porod a ošetření telete po porodu jsou základními předpoklady získání životaschopného telete. Základní ošetření telete po narození zahrnuje uvolnění dýchacích cest telete, vytření nozder, v případě nezájmu krávy o tele jeho osušení, v mrazech krátký pobyt v termoboxu, pečlivé ošetření pupečního pahýlu a kontrolu zdravotního stavu krávy a telete. Pro zdraví telete je zásadní zajištění dostatečného napojení kvalitním mlezivem, které poskytuje imunoglobuliny pro jeho imunitu. Důležitá je kvalita mleziva, kterou můžeme sledovat hustoměrem. Doporučovaná hustota je min. 1 050 g/l. Kvalitní mlezivo od starších dojnic je možno zamrazit a použít v případě nedostatku čerstvého kvalitního mleziva např. od prvotelek. První napojení musí proběhnout nejdéle do 6 hodin po narození, mlezivo poskytuje větší množství protilátek, jejichž obsah klesá během cca 12 16 hodin na 0,1 %, klesá propustnost střevní stěny pro velké molekuly imunoglobulinů. Tele během prvních 24 hodin života má vypít až 6 litrů kolostra, z toho 4 litry do 6 8 hodin po narození. Chovatele je povinen označit tele předepsanou ušní známkou do 74 hodin po narození. Zajistí, že nedojde k záměně oficiálně neoznačených telat. Doporučuje se využít provozní faremní značení obojkem s číslem, nebo barevné označení srsti ihned po narození. Pro získání mateřských schopností je nezbytné umožnit kontakt mezi otelenou krávou a narozenou jalovičkou, pomocí tvz. imprintingu dochází během několika hodin po porodu k přenosu mateřského chování. Jalovička tak získává schopnost postarat se o svého budoucího potomka po svém vlastním porodu. Termoneutrální zóna telat se pohybuje v rozpětí 10 18 C. Přesun do venkovního individuálního boxu, který je nejčastěji používaným způsobem odchovu telat u nás, probíhá během 6 18 hodin po narození. Změnou prostředí se rozšiřuje termoneutrální zóna a zvyšuje se Rapotín, 2008 11
výkonnost metabolismu telete. Pro zajištění optimálního chovného prostředí je nutná správná technika ošetřování - kvalitní, suchá podestýlka, pravidelné krmení a napájení, kontrola příjmu krmiva a zdraví. Odchov telat se rozděluje na období mlezivové, mléčné a rostlinné výživy. Mlezivové období Během prvních dnů života telete je vhodná frekvence krmení 3x denně v dávce 2 litry mleziva teplého 37 39 C. Mlezivo matky je teleti podáváno 2 5 dní, poté pak směsné mlezivo a nezralé mléko. Nápoj je také možné okyselovat kyselinou mravenčí, což zlepšuje stravitelnost a snižuje nároky na teplotu nápoje. Vlastní protilátky se u telat tvoří od 12. týdne života. Dále je také možné doplňování vit. A, D, E již od narození, buď společně s nápojem, popřípadě injekčně. Současně je možné podávat preparáty pro prevenci průjmových onemocnění v důsledku změn ve výživě v průběhu prvních týdnů života telete. Nejčastějšími zdravotními poruchami telat jsou respiratorní a průjmová onemocnění. V prvních dnech po narození je nutné teleti zajistit: napájení mlezivem alespoň po dobu 48 110 hodin po narození 2-3x denně v denní dávce 7 9 litrů poté podávání mléčné náhražky nebo plnotučného mléka v dávce 2-3 litry na 1 krmení 2x denně, nejprve 3. litry, po 4 dnech snížení dávky až na 2 litry předkládání startéru z obilí v omezeném množství, které umožní kontrolu příjmu a slouží k podpoře rozvoje předžaludků od počátku odchovu celodenní přístup k vodě udržení suché podestýlky slouží k tepelné izolaci, prevenci podchlazení a zabraňuje nástupu respiratorních onemocnění 3.1.1. Období mléčné výživy Výživa telat je zajišťována v závislosti na typu ustájení, nejčastější varianta odchovu je individuální odchov ve venkovních individuálních boxech. V praxi jsou chovateli během období mléčné výživy využívány následující způsoby výživy: a) mléko b) mléčné krmné směsi (MKS) tvoří sušené odstředěné mléko, syrovátka, jiné bílkoviny sója (pro telata ve věku 3 4 týdny), obiloviny, živočišná tuková složka, vitamíny, ML, specificky účinné látky, MKS se podávají ředěné vodou v poměru 1:9 c) okyselené a zakysané mléčné nápoje přidání: kyselin: organické: mravenčí, mléčná, octová, propionová anorganické: solná, fosforečná mlékárenských kultur (acido) efekt okyselení ovlivní: snížení počtu mikroorganismů v mléčném nápoji lepší stravitelnost = zdraví telat delší skladování (ph 4,6 až na 72 hodin) možnost nižší teploty mléčného nápoje d) napájení telat lze zajistit - ohřívačem mléka s teploměrem a míchačem, mléčným krmným automatem pro skupinový odchov telat Teplota nápoje 35 38 C. Při individuálním napájení ve VIB dochází k ochlazení během transportu. Při dávkování mléčného nápoje většímu počtu telat lze používat tepelně izolované nádoby. Telatům je nutné zajistit přístup k vodě během jednotlivých krmení mléčným nápojem. 12 Rapotín, 2008
e) odchov startérem zajistit jeho podávání od 1.-3. dne nejpozději 7. den po narození minimálně. Startér musí obsahovat 22 % SNL obiloviny, kukuřici, sóju a granulovaný koncentrát. Použité obilniny se upravují mačkáním, vločkováním, příp. s tepelnou úpravou obilovin. Startér se zkrmuje ad libitum, pitná voda musí být stále k dispozici 7 10 l/ks a den, napájí se omezeným množstvím mléka - 2x denně 2-3 litry mléka/mks, seno se nezkrmuje. f) probiotika, makrobiotika slouží k doplnění do mléčného nápoje mléka, MKS slouží jako prevence poruch zdraví a podpora správného růstu. Během mléčného období se doporučuje: zajistit prevenci průjmových onemocnění správně zvolený a dodržovaný systém výživy, kvalitní práci ošetřovatelů (kontrola a včasné řešení), prevence respiratorních onemocnění ošetření po porodu, kvalitní podestýlku (kontrola a případná náprava systému) skupinové ustájení telat s napájecím automatem je úspěšné pouze v případě dobrého zdravotního stavu stáda a systémové prevence chorob kontrolovat rozvoj bachoru odstav ukončit ještě v individuální boudě před přesunem Odstav je možné ukonči když: je tele zdravé dosáhlo věku alespoň 8 týdnů dosáhlo hmotnosti okolo 80 kg přijímá pravidelně dostatečné množství startéru 1,5-2 kg denně Obrázek 6c Vývoj předžaludků skotu ve vztahu k věku část narozené 2-3 měsíce dospělý čepec 5 % 5 % 5 % bachor 25 % 65 % 80 % kniha 10 % 10 % 7 8 % slez 60 % 20 % 7 8 % Typy odstavu: časný ve věku 40-50 dní při celkové spotřebě 300 litrů mléčných nápojů zkrácený ve věku 50-60 dní při celkové spotřebě 350 litrů; v praxi je častěji používaný. Podmínkou úspěšného odstavu je, že tele musí přijímat min. 0,6-0,7. kg jádra za den suché krmivo. Prevence výskytu onemocnění u telat Mezi nejčastější zdravotní poruchy telat stále patří zejména průjmová a respirační onemocnění, v posledních letech se k nim přidává dále chladový případně teplotní stres. Prevence těchto chorob spočívá především v dosažení dobré životaschopnosti telat, správně vedeném porodu, správném ošetření telat po porodu a dále v zajištění specifických opatření vůči konkrétním onemocněním. Rapotín, 2008 13
Zásady prevence průjmových onemocnění: vést porody v co možná nejméně infikovaném prostředí ustájení telat v naprosto důkladně dezinfikovaných boxech správné napájení mlezivem udržovat ve střevech vysoký obsah specifických protilátek, tj. napájet telata mlezivem, resp. podávat sušené imunoglobuliny do běžné mléčné výživy do věku 10 14 dnů omezení chladového stresu - suchá podestýlka, dotace energie vakcinace březích matek pro dosažení co nejvyšší hladiny specifických protilátek proti průjmovým onemocněním v době porodu Prevence respiračního syndromu vyžaduje: snížení infekčního tlaku prostředí venkovní ustájení zvýšení odolnosti telat - vhodné mikroklima, omezení vlhkosti a vysoké koncentrace amoniaku ve vzduchu posílení imunity telat aplikacemi vitamínů (A, D a E) a selenu vakcinace telat proti vybraným původcům onemocnění omezení chladového stresu turnusový zástav s důkladnou dezinfekcí boxů a kotců přesuny, postupné seskupování co nejstarších telat izolace nemocných jedinců okamžitá intenzivní léčba při stanovení citlivosti na antibiotika (ATB) Ustájení v období mléčné výživy: Vzdušný odchov ve VIB (venkovní individuální boxy) Počet VIB se zjistí podle vzorce = (počet krav x doba odchovu ve dnech) : 365. Doporučené rozměry boxu jsou 140 x 110 x 120 cm + výběh 140 x 110 cm, výška hrazení 110 cm, dále kryté krmiště na mléko, krmnou směs, vodu. Nastýlání zajistit denně 0,5 0,7 kg slámy v létě. Udržení suché podestýlky, pravidelné odklízení výběhu, po přesunu telat důkladné vyčištění a desinfekce VIB je podmínkou úspěchu. Norma obsluhy je 55-70 telat na ošetřovatele. Přesun telat do boxu po narození do 6-12 hod., po osušení a napojení mlezivem. Výhody: Snížení výskytu dýchacích a zažívacích onemocnění, zvýšená intenzita růstu, úspora nákladů na investice, rychlá výstavba. Nevýhody: Větší pracovní nároky ve venkovním prostředí, sezónní více práce, riziko ekologického zatížení. 14 Rapotín, 2008
Venkovní skupinové přístřešky Boudy slouží ke skupinovému ustájení telat 1,5 m 2 na 1 tele, mají pevnou střechu, stojí na zpevněném podloží. Telata se do přístřešku umístí po ukončení mlezivového období. Denně se nastýlá 0,7 1,0 kg slámy na1 ks. Krmení mléčnými nápoji, jadrnými krmivy jako ve VIB. Odkliz hnoje se zajistí po ukončení odchovu. Výhody: Snížení pracnosti oproti VIB nastýlání, krmení. Nevýhody: Zvýšení infekce - skupinový chov, menší trvanlivost přístřešků. Teletníky Jsou zateplené objekty, slouží k ustájení telat ve skupinách - max. do věku 21 dní. Jsou prostorově oddělené. Organizuje se tzv. turnusový provoz s intervalem min. 7 dní. Doba odchovu se upravuje podle použitých MKS nebo mléka jako: časný odstav 6 týdnů zkrácený odstav 8 týdnů pozvolný odstav 10 týdnů. Provoz v teletníku vyžaduje 7-10 dní přechodné období pro návyk telat na KD v období rostlinné výživy. Ustájení je vhodnější stelivové, v individuálních nebo skupinových boxech. Krmení min. 2x denně, krmnou směsi startéry. Objemná krmiva se předkládají ad libitum. Výhody: Lepší pracovní prostředí, vyšší produktivita práce. Nevýhody: Horší zdravotní stav telat - stájová únava objektu, špatné mikroklima, vysoké investice na výstavbu a údržbu. 3.1.2. Období rostlinné výživy První týden po přemístění telete do skupiny je nutné zajistit: častou kontrolu zdravotního stavu, pokud možno měřením tělesné teploty zkrmování startéru, který byl telatům předkládán v boudě, alespoň 10 dnů voda musí být stále k dispozici velikost skupin, by měla umožnit snadnou kontrolu zdravotního stavu každého zvířete Od 2 týdne zajistit: předkládání objemných krmiv postupné ředění startéru mačkanými zrninami - oves zkrmování obilných směsí, až do věku 6 měsíců kontrolu dodržení optimální růstové křivky nejčastěji podle výšky zvířat kontrolu vývoje osvalení a tělesné kondice Ustájení v období rostlinné výživy Od věku 2 3 měsíců do 6 měsíců věku je vhodné skupinové ustájení s přístupem jaloviček do výběhu, poměr míst u žlabu ku počtu zvířat ve skupině 1:1. Typy ustájení: venkovní skupinové boxy (VSB) navazují na VIB, venkovní přístřešky. Jsou většinou dřevěné s boxovými loži pro 4 telata, s krmnými žlaby, jeslemi, zábranami, napájecími žlaby, přístřešky u sebe - mezi dvěma řadami kaliště. Boxy se staví na nepropustné podloží beton, asfalt, spádování do 3 %, do jímky. Norma obsluhy je 250 300 ks/ošetřovatele, Pracovní činnosti zahrnují - stlaní, krmení, odkliz hnoje mechanizace. Potřeba ustajovacích míst v boxech se počítá podle vzorce: (počet krav x doba odchovu ve VSB ve dnech) : 2x365 (jen pro jalovičky). Rapotín, 2008 15
Výhody: Proti zatepleným stájím investice 1/3, velmi dobrý zdravotní stav, vyšší intenzita růstu o 0,1 0,15 kg/ks a den, rychlá a snadná výstavba, mechanizace práce. Nevýhody: Horší podmínky pro ošetřovatele déšť, zima, kritické klimatické podmínky operativně řešit. Technologie : Přístřešky Postavit tak, aby alespoň jedna strana byla otevřená, pro adaptovaná telata na vzdušný odchov, poměr míst u žlabu 1:1 nebo 1,5:1 při četnějším zakládáním krmiv. KD volit podle ročního období sušina v zimě, nezamrzající napajedla. Zajistit zpevněné, nepropustné podloží a odpovídající kubaturu, aby nedocházelo k tepelnému stresu. a) s boxovými loži zastřešené VSB s vyšší investiční náročností, denní odkliz hnoje, nastýlání 2 3 kg slámy / ks a den, 1x za 2 3 dny, kapacita 40 120 ks, b) se spádovými loži a vysokou podestýlkou kotce o sklonu podlahy 7-10 %, odkliz 1x za 2 3 dny jen v krmišti, c) s hlubokou podestýlkou pevné krmiště, nepropustná vana pro hlubokou podestýlku, odkliz hnoje za 6 týdnů až 4 měsíce, nastýlání 1x za 2 3 dny 7 10 kg slámy /DJ. d) posuvné přístřešky nebo boudy -pro malé a střední chovatele, e) adaptace kůlen, seníků investičně nenáročné. Výhody: zdraví zvířat, jednoduché, rychlá stavba, levné. Nevýhody: riziko při extrémním počasí, nutnost tvorby pohotovostní KD, náročné pracovní prostředí. Typy ustájení: a) ploché přistýlané ustájení b) hluboká podestýlka c) bezstelivové ustájení celoroštové, boxové roštové pro jalovičky Doporučení: při odchovu telat je nutné věnovat zvýšenou pozornost následujícím technologickým operacím: čistotě lahví, věder, krmných žlabů skladování krmiv zkrmování čerstvých MKS dodržovat návod na MKS - věk telat, ředění zajistit napájení mlezivem včas, dostatek pozvolný návyk telat na MKS dodržovat teplotu mléčných nápojů 40 o C, 15 o C dodržovat množství nápoje kontrolovat ph nápoje zajistit dostatek pitné vody zajistit příjem startéru pečlivě dodržovat přesuny telat a dezinfekci mezi turnusy zajistit nastýlání krmit pouze kvalitní seno zabránit průvanu a teplotním změnám provádět kontrolu tělesné teploty teplota 38,5-39,5 o C, dech 30 40/min. spolupráce s veterinárním lékařem 16 Rapotín, 2008
3.1.3. Výběr jalovic k chovu Jalovice: výběr provádět podle rodokmenové hodnoty - PH rodičů / 2 a dalších vlastností předků, hodnocení vývinu jalovic kontrolovat podle výšky v kříži a kapacity těla, případně hmotnosti, zajistit posouzení důležitých znaků zevnějšku - utváření a funkce končetin, užitkový typ, záď a hřbetní linie, zohlednit další vlastností a znaků temperament, chování, lehání mimo boxy, cucání apod. výběr provést již před zapouštěním - určení jalovic pro obměnu stáda, prodej, nebo příjem embryí. Kontrola růstu telat a jalovic Je prováděna pouze v některých chovech podle vlastního zájmu chovatele. Intensita růstu jalovic je dána dědičným založením zvířete a podmínkami. V důsledku rozdílného genotypu zvířat pro tuto vlastnost existuje velká proměnlivost v růstu jalovic. Kontrola růstu telat a jalovic spočívá v jednorázovém zvážení těchto zvířat. Provádí se v intervalu jednou za měsíc až rok, dle uvážení chovatele. Podle hmotnosti a věku v den vážení se pak každé tele a každá jalovice zařadí do růstového pásma. V závislosti na odchylce od růstového standardu je možné stanovit růstová pásma: pásmo a - požaduje živou hmotnost podle standardu pásmo B1 - oproti a nižší o cca 5 % pásmo B2 - oproti a nižší o cca 10 % pásmo C1 - oproti a nižší o cca 20 % pásmo C2 - nevyhovující ani C1. Jalovice zařazené do růstového pásma C1 a C2 se považují za zakrslé a k dalšímu chovu méně vhodné nebo nevhodné. Doporučení: dodržování výše uvedených metodických postupů při odchovu telat a jalovic dojených plemen skotu je předpokladem pro získání dlouhovýkonných, zdravých a výkonných dojnic. Jalovice se poprvé zapouštějí při dosažení cca 55 až 60 % živé hmotnosti v dospělosti u H a 70-75 % u C skotu. Otelit by se pak měly při dosažení 85 % hmotnosti v dospělosti. Při prvním otelení, by výška krávy měla dosáhnout již 95 % výšky v dospělosti. Jalovice holštýnského skotu, by se měly telit do 24 měsíců, jalovice českého strakatého skotu pak do 26 měsíců věku. 3.2 Zásady odchovu jalovic masných plemen Odchov jalovic masných plemen je důležitou součástí celého systému chovu krav BTPM, má svá specifika vzhledem k velkému počtu plemen chovaných v ČR a neméně je ovlivněn také sezónností chovu. V odchovu masných jalovic lze vytvořit větší selekční tlak na zvířata vybraná k obnově stáda, jelikož jejich podíl tvoří maximálně 20 % ze stavu krav, na rozdíl od chovu dojených plemen kde je brakování na úrovni vyšší než 30 % a výjimkou nejsou i 40 % brakování ve stádech. Výběr zvířat do chovu je nutné provádět na základě znalostí o vlastní růstové schopnosti zvířat, znalosti plemenných hodnot pro růst, zmasilost a mateřských vlastností. Pouze při výběru zvířat s optimálními vlastnostmi lze dosáhnout dobrých reprodukčních i produkčních efektů v průběhu dalšího života zvířete. Rapotín, 2008 17
3.2.1. Období odchovu jalovic do odstavu Základním předpokladem je výběr zvířat již při narození, kdy průběh porodu a vazba matka tele jsou primární ukazatele pro výběr jalovice k následnému chovu. Při výběru je důležité také hodnocení živé hmotnosti a velikosti narozených zvířat a to měřením nebo vážením. Extrémně velká či malá zvířata je dobré vyřadit. Toto posouzení je však nutné vztahovat k velikosti matky, kde hmotnost narozeného telete by měla být na úrovni 7 8 % hmotnosti matky. U zvířat s hmotností 750 800 kg lze předpokládat, že porod telete s hmotností 60 65 kg bude mít fyziologický průběh, na rozdíl od krav s hmotností 600 kg. Velké tele vyžaduje asistenci ošetřovatele při porodu. Z pohledu následné reprodukce a zajištění dobrého růstu je vhodné vybírat geneticky cenná zvířata narozená na počátku období telení, tak aby bylo možno minimalizovat náklady na odchov po odstavu. Dobře vybraná zvířata dosahují ve většině případů vysoké hmotnosti při odstavu. Zachovávají si vysokou dynamiku růstu i v následném období odchovu a lze je zařadit do chovu ve věku do 18 měsíců. Zvířata geneticky cenná narozená na konci období telení je nutno využít pro zlepšení úrovně stáda. Jejich výživu je nutné po odstavu upravit tak, aby pro následné období připouštění dosahovala hmotnost těchto jalovic 65-70 % hmotnosti dospělých zvířat ve stádě. Tato opatření však vyžadují oddělení zvířat do zvláštní skupiny po odstavu a tím i zvýšení nákladů na kvalitní krmiva v tomto období. Vlastní růstová schopnost zvířat do odstavu se hodnotí podle metodiky KUMP ve věku 120 a 210 dní. Vlastní selekce je minimálně čtyřstupňová - narození, odstav, chovatelská dospělost, 1. otelení. Ve 2. stupni tj. při odstavu je nutné vybrat přibližně o 25 % jalovic více, než je potřeba pro obnovu stáda. V tomto případě se jedná o selekci na vlastní užitkovost hmotnost při odstavu s podílem maternálního efektu. Mnoho chovatelů však využívá v selekci doplňkových kritérií, jako je bezrohost, hodnocení temperamentu zvířat. Oba výše uvedené parametry řeší problémy welfare zvířat, zejména temperament je neopominutelný, protože systém chovu krav BTPM je vázán na volný pohyb zvířat na pastvinách a rizika spojená s kontaktem lidí a zvířat jsou vysoká. Zvířata s nevyrovnaným temperamentem se mohou v konfliktních situacích stát agresivními. Výskyt takových zvířat ve stádě vyvolává neklid a dochází ke snižování přírůstku všech zvířat. Tělesný rámec sledovaný výškou v kříži a šířkovými rozměry těla, postavením končetin, ovlivňuje ekonomiku chovu a dlouhověkost jedinců. Do čtyř - pěti měsíců věku je základem výživy telat mateřské mléko a pozvolné navykání telat na pastvu. Zajištění kvalitních trvalých travních porostů (TTP) s dostatečným zásobením min. látkami ve formě lizů stačí do tohoto věku řešit 100 % živinových potřeb zvířat. V období 5 měsíce věku až do odstavu jsou významným faktorem pro výživu telat minerální látky. Snížení produkce mléka u matek ovlivňuje u většiny stád snížení dotace vápníku telatům, to se projevuje na zhoršení růstu kostry či výskytu jiných defektů kostry. Fenomén kojení a začínající příjem pastevního porostu významně ovlivňuje růst telat až do odstavu. Vzhledem k lokálnímu způsobu chovu při malých objemech doplňků vstupujících do výživy z oblasti mimo danou farmu je nutné preventivně 1 x za 5 let analyzovat obsah živin v půdě v jednotlivých půdních blocích a zjištění stavu přístupných živin. Na základě těchto analýz pak vybírat minerální doplňky tak, aby nevznikal deficit jednotlivých min. prvků. Doplněk lze řešit ve formě lizů a v období 1 1,5 měsíce před odstavem přídavkem sypkých doplňků míchaných s koncentrátem zkrmovaným v tzv. příkrmišti telat školce. Většina problémů s minerální výživou je řešitelná právě lizy, zejména deficit jodu, selenu a zinku lze řešit občasným zařazením 2 3 x ročně lizu s bioplexy těchto mikroprvků. Z důvodů komplexního zásobení je dobré využívat v průběhu roku 3 4 typů lizů s různým složením podle krmného období. Standardně je nutné pro jalovice určené k chovu přikrmovat směsmi na bázi obilovin, pokud je odstav ukončen do konce srpna. Pro zvířata odstavována v období září a října jsou směsi v příkrmišti doplněny také o zdroj dusíkatých látek (NL). Ke konci pastevního období dochází k výraznému snížení obsahu NL v pastevním porostu. Současně končí i laktace matek, 8. 9. měsíc po otelení. 18 Rapotín, 2008
Doporučení: vlastní odstav zajistit v závislosti na období telení od konce srpna do konce října. Minimální věk odstavovaných zvířat by neměl být nižší než 170-180 dní. Jako optimální se jeví věk 210-270 dní, kdy hmotnost jalovic dosahuje 280 380 kg. Odstav telat je nutné z chovatelských důvodů ukončit do 6 měsíce březosti matek. Odchov jalovic z hlediska managementu stáda je bezproblémový do období, kdy jalovice dosáhnou hmotnosti 240 280 kg a dojde k nástupu puberty spojené s nástupem pohlavních cyklů. Dříve mnoha autory prezentovaný počátek pohlavní dospělosti ve věku 7-9 měsíců je nutno korigovat na hmotnost zvířat. Vlivem intenzity selekce a hlavně zlepšené výživy větší rámec matek, vyšší produkcí mléka se v posledních 20 letech značně zvýšila intenzita růstu býků i jalovic. Došlo také ke snížení věku pohlavní dospělosti a nástupu prvních projevů říje. V chovech s dobrými podmínkami a chovným materiálem lze u plemen velkého tělesného rámce dosahovat u jalovic denního přírůstku 1,2 1,3 kg. Rovněž hmotnost narozených telat se vlivem zvětšení tělesného rámce matek zvýšila o 15 20 kg. V české republice i jinde ve světě se ve většině stád uplatňuje křížení. U kříženců je vlivem heterózního efektu prokazatelně nižší věk při 1. říji než u čistokrevných zvířat. Také růst bývá v období do odstavu mírně vyšší. V období nástupu puberty, před dosažením pohlavní dospělosti je nutné rozdělit stádo podle pohlaví telat a oddělit ze stáda matek a jalovic plemenného býka. 3.2.2. Období odchovu jalovic po odstavu Primárním problémem po odstavu je zajištění adekvátního přechodu na jinou krmnou dávku, většinou konzervovaných krmiv, proto se doporučuje řešit přechod s pomocí pastevních výběhů, které umožní minimalizaci výživových stresů zvířat. V současné době existují dva systémy pro odchov zvířat v závislosti na intenzitě růstu v období po odstavu. Mnoho chovatelů přistupuje k intenzivnějšímu odchovu v souvislosti se zkrácením generačního intervalu a tím také doby do 1. otelení. V souvislosti s cenou koncentrovaných krmiv se ovšem může i extenzivní odchov jevit jako ekonomicky srovnatelný pokud bude využita pastva v průběhu druhého roku odchovu jalovic. Pro oba systémy je však důležitý zdravotní status zvířat. Přechodem z pastvy na stájový chov je nutné provést preventivní odčervení zvířat a vakcinaci proti trichofytóze. V chovech neozdravených od IBR je nutná vakcinace proti IBR (Infekční bovinní rhinotracheitidě). V chovech s výskytem jiných lokálně specifických chorob (coli) je možná vakcinace i proti těmto onemocněním. Neprovedení těchto zásahů může mít za následek velké ztráty v růstu zvířat, omezení reprodukčních funkcí a ztráty na narozených telatech. Pro zařazení do plemenitby mimo exteriérových znaků a produkčních znaků je nutné zhodnotit také funkční fyziologický stav vaječníků. Hodnocení vývinu pohlavních orgánů viz CD. Vyšetření pohlavních orgánů je vhodné uskutečnit při hmotnosti 380 450 kg a nevhodné jalovice vyřadit ze skupiny připravované pro inseminaci. Intenzivní odchov je zaměřen na telení jalovic ve věku 24-28 měsíců tj. před třetí pastevní sezónou. K tomuto typu odchovu je nutné realizovat zimní telení tj. do ledna do března. Pozitivem tohoto odchovu je značné zkrácení doby do 1. otelení a tím i zahájení reprodukčního období jalovic. Starší zvířata většinou hůře zabřezávají. Rozdíly v celkovém procentu zabřezávání se pohybují o 3 8 % ve prospěch mladších zvířat. Produkční věk časně zapuštěných jalovic se zkracuje o 3 měsíce až jeden rok, v závislosti na plemeni a podmínkách chovného prostředí. Základem pro úspěšný průběh odchovu je dostatečný příjem sušiny krmiva, který by se měl pohybovat na úrovni 1,7 1,8 kg na 100 kg živé hmotnosti zvířete v hmotnostní kategorii 280 450 kg s celkovým příjmem sušiny od 6 do 9 kg. Podíl jadrných krmiv by neměl přesahovat 15 % sušiny krmné dávky (KD), při využití nejlepších objemných krmiv, které jsou v chovu k dispozici, nedoporučuje se kukuřičná siláž. Koncentrace dusíkatých látek (NL), by měla být na úrovni 110 120 g/kg suš. -1, skutečně stravitelné NL v tenkém střevě (PDI) pak 65-70 g/kg Rapotín, 2008 19
suš. -1 a NEL s úrovní 5,6-5,65 MJ. Pak, lze dosahovat přírůstky minimálně 0,8 kg za den. Dosažený růst je zárukou, že při zahájení připouštěcího období v dubnu následujícího roku, ve věku 14 15 měsíců je hmotnost jalovic na úrovni 450 a více kg. Tato hmotnost umožní dosažení 700 800 kg hmotnosti zvířete v dospělosti a relevantní produkci mléka pro další generaci zvířat. Z pohledu prevence problémů se zabřezáváním a následným otelením je vhodná průběžná kontrola kondičního skóre zvířat. Tělesná kondice se hodnotí pěti bodovým systémem, obdobně jako českého strakatého skotu. V období zapouštění se doporučuje tělesné kondice 2 až 2,5 stupně, 1-2 měsíce před otelením 3,5 stupně. V chovech se zaměřením na produkci plemenných zvířat je nutné počítat s možností synchronizace říje či synchronizaci ovulace s následnou inseminací. Toto opatření umožní import nejlepšího genofondu daného plemene do stáda. Zároveň býka využívaného ve stádě k přirozené plemenitbě na zapuštění ostatních plemenic lze o 1 rok používat déle, vyloučí se tím jeho připuštění na dcery. Intenzívní odchov jalovic Graf 3 1200 1000 800 Dynamika růstu při vyšší intenzitě výživy v období po odstavu hmotnost v kg přírůstek v g 600 400 200 0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 věk v měsících Období růstu do 2 měsíců je ovlivněno produkcí mléka matkou a vlastním příjmem telete. Při konzumaci 8-10 litrů mléka denně lze dosáhnout přírůstek hmotnosti 800-1 000 gramů. Od zahájení pastvy matka zvýší produkci mléka v průměru o 2-3 litry, současně se zvyšuje i hmotnost telete. Pokles laktace matky je spojen se zhoršením kvality porostů v letním období. Udržení růstu telat lze zajistit příkrmem koncentráty. Časový model růstu jalovic při intenzivní výživě: Narození 1. 2. hmotnost 45 kg Odstav 15. 10. hmotnost 300 kg věk 242 dní Zapuštění 20. 4. hmotnost 467 kg věk 444 dní 20 Rapotín, 2008
Krmné období od odstavu do zapuštění 197 dní, průměrný přírůstek 0,82 kg. den -1. V následném pastevním období je však nutné zajistit kvalitní porost zabezpečující průměrný denní přírůstek alespoň 0,6 kg. den -1. 1. otelení 30. 1. hmotnost - před otelením 690 kg - po otelení 620 kg věk - 730 dní Odhadovaná hmotnost zvířete na 3. laktaci při zapuštění v 65 % hmotnosti dospělého zvířete = 463/0,65. 1, což je cca 715 kg. Velikost zvířat je pak také zásadní pro příjem sušiny a potřebné koncentrace živin v krmné dávce. Z více zdrojů je zřejmý pokles koncentrace se zvyšující se hmotností zvířat. Denní příjem sušiny u prvotelek viz CD. Extenzivní odchov Extenzivní odchov je zaměřen na telení jalovic ve věku 32-34 měsíců tj. před čtvrtou pastevní sezónou. K tomuto typu odchovu se telí v jarním období tj. od dubna do června. Pozitivem tohoto odchovu je vyšší věk jalovic při otelení a tím stabilnější metabolismus i téměř ukončený růst. Většinou je tento způsob odchovu využíván v ekochovech s certifikací pro bioprodukci z důvodu minimálních vstupů z oblasti mimo farmu. Důsledkem pozdějšího telení je také nižší hmotnost odstavených jalovic, a tím nemožnost dosažení přiměřené hmotnosti zvířat v následujícím zapouštěcím období. Základem pro úspěšný průběh odchovu je dostatečný příjem sušiny krmiva, který se pohybuje na vyšší úrovni než u zvířat v intenzivním odchovu. V testech příjmu sušiny z TTP byly u jalovic dosaženy hodnoty 1,9-2,13 kg na 100 kg živé hmotnosti zvířete v hmotnostní kategorii 280-450 kg s celkovým příjmem sušiny od 7 do 9 kg. Koncentrace NL by měla být na úrovni 90-105 g. kg suš. -1, PDI pak 58-60 g. kg suš. -1 a NEL s úrovní 5,3-5,35 MJ pak lze dosahovat přírůstky minimálně alespoň 0,5 kg za den. Při takovém růstu nedochází k zastavení fyziologického vývoje zvířat. Prodloužení doby odchovu je kompenzováno nižšími náklady na krmiva a využitím pastvy ve třech místo dvou pastevních období. Tento růst dostačuje na to, aby při zahájení připouštěcího období ve třetím pastevním období, při věku 24 měsíců byla hmotnost jalovic na úrovni 500 kg. Taková hmotnost umožní dosažení 600-650 kg hmotnosti zvířete v dospělosti. V chovech zaměřených na extenzivní využívání porostů i zvířat je doba využití býka stejná jako v intenzivním chovu při využití inseminace. Rapotín, 2008 21
Graf 4 Průběh růstu při nižší intenzitě výživy v období po odstavu 1000 800 hmotnost v kg přírůstek v g 600 400 200 0 0 4 8 12 16 20 24 28 32 věk v měsících Navržený systém je využitelný u plemen s nižší mléčností vzhledem k tomu, že telení probíhá těsně před zahájením pastvy a produkce mléka se následně po porodu zvyšuje na 10 12 litrů, které menší telata nejsou schopna vysát. Mohou vznikat problémy s mastitidami a průjmy u telat. Pokles laktace matky je spojen se zhoršením kvality porostů v letním období. Produkce mléka na pastvě je nižší než při telení v zimních měsících. Rovněž příjem pastvy telaty je nižší než u zvířat narozených v zimních měsících. Časový model růstu jalovic při intenzivní výživě. Narození 1. 5. hmotnost - 45 kg Odstav 25. 10. hmotnost - 211 kg věk 177 dní Zapuštění 20. 5. hmotnost - 515 kg věk 750 dní Krmné období od odstavu do zapuštění 572 dní, průměrný přírůstek 0,53 kg. den -1. V následném pastevním období je však nutné zajistit porost zabezpečující průměrný denní přírůstek alespoň 0,5 kg. den -1. Hmotnost před 1. otelením 670 kg; po otelení 600 kg; věk 1034 dní. Odhadovaná hmotnost zvířete na 3. laktaci při zapuštění v 75 % hmotnosti dospělého zvířete = 515/0,75 x 1, což je v rozmezí 685 kg. Při tomto způsobu chovu je maximálně omezena manipulace se stádem v průběhu pastevního období, jelikož není nutná selekce matek s býčky. Potřeby minerální a vitamínové výživy jsou obdobné jako u intenzivního odchovu z pohledu rozložení v průběhu krmných období. Množství je adekvátně nižší v souvislosti s nižšími přírůstky zvířat. V současné době se zvyšuje počet chovatelů, kteří produkují kvalitní objemná konzervovaná krmiva a zavádí intenzivní odchov. Podíl zvířat telících se ve věku vyšším než 30 měsíců se snižuje. Doporučení: při odchovu jalovic masných plemen je nutné respektovat plemennou příslušnost odchovávaných jedinců a možnosti úrovně výživy na dané farmě. 22 Rapotín, 2008