Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Cugee PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN PLETIVA = trvalé subry buněk, které jsu velmi pdbné a mají shdnu funkci Puze u nejníže rganizvaných rstlin je jedna buňka (krásnčk), jejich vyšším stupněm jsu klnie, kde dchází k diferenciaci buněk = mnhbuněčnst rganismů U nižších rstlin jsu buňky mál tvarvě rzlišené (řasy) Vyšší rstliny už prjevují diferenciaci buněk (buňky pletiva rgány) Histlgie = nauka rstlinných pletivech DĚLENÍ: pdle vzniku: a) pravá pletiva dělení buněk na buňky dceřiné b) nepravá pletiva vznikají až pzdějším srůstem pdle schpnsti dělení: a) dělivá = meristémy, stále se dělí, mají velká jádra, zajišťují růst, tenké stěny b) trvalá vznikají činnstí dělivých pletiv funkčně rzlišené buňky, které ztratily schpnst dělení pdle ztlustnutí buněčné stěny: a) parenchym tenké stěny, kulvité buňky, mezi nimi velké mezibuněčné prstry (interculáty), palisádvý parenchym = prtáhlé vzájemně rvnběžné buňky = asimilační pletiv listu mezenchym = kulvité buňky s četnými interculáty, v mladších částech rstlin b) prsenchym pdélně prtáhlé buňky se šikmými, příčnými přehrádkami (lýk, dřev) c) klenchym v mladých rstucích rgánech stpky pldů a řapíky listů d) sklerenchym nejrzšířenější zpevňvací pletiv, buněčné stěny jsu ztlustlé, buňky brzy dumírají a vyplňují se vzduchem (pecky, bvdy stnků) pdle půvdu: a) krycí na pvrchu, chranná vrstva rstlinných rgánů, zprstředkvávají výměnu látek mezi rstlinu a vnějším prstředím b) vdivá uvnitř, vedu rztky uvnitř, rzvádí anrganické a rganické látky, nutnst těcht pletiv s příchdem rstlin na suš c) základní vyplňují prstr mezi krycími a vdivými pletivy, FCE: nasávací, asimilační, prvětrávací, zpevňvací, zásbní, vyměšvací
pdle funkce: zásbní, krycí, asimilační (ftsyntéza), vdivé, zpevňvací, dělivá pletiva PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTÉMY Trvale či dčasně mají schpnst dělit buňky Velké jádr, mnh cytplazmy, vyská intenzita látkvé přeměny Primární meristémy = z jedné neb něklika buněk Sekundární meristémy = vznik bnvením dělivé fce PLETIVA KRYCÍ Fce: kryjí pvrch rstlinných rgánů, chrání rstlinu (kutikula chrání před vdu, vsky chrání přd nadměrným výparem, chlupy chrání před výparem, slněním, prachem a býlžravci) Pkžka (epidermis) = primární krycí pletiv, u nadzemních rgánů, z pkžky rstu trichmy = jedn či více buněčné chlupy Trichmy: a) krycí trichmy chranná fce b) papily sametvý vzhled (růže) c) chlupy hvězdvité (hlšina) d) přeslenité větvené chlupy (divizna) e) žláznaté trichmy (máta) f) žahavé trichmy (pálivá tekutina při dlmení, kpřiva, lej) Krek = druhtné krycí pletiv, nahrazuje pkžku PLETIVA VODIVÁ Rzvd rganických a anrganických látek Nižší rstliny nemají Dva směry: d křene d stnku = transpirační prud dřevní část Z listů d zbytku rstliny = asimilační prud lýkvá část Část dřevní: vede anrganické látky a vdu Dva typy vdivých drah: a) cévice = prtáhlé buňky se šikmenými přepážkami (mechrsty) b) cévy = ne prtplasty, ne přepážky, ztlustly stěny(krytsemenné) Část lýtkvá vede rganické látky a vdu, vede z listů prdukty ftsyntézy d míst ptřeby 1 typ drah sítkvice = řada živých tenkstěnných buněk nad sebu, na knci vegetačníh bdbí kalza (=ucpe se) Typy cévních svazků a) sustředěný (kncentrický) b) paprsčitý (radiální) střídaní lýkvé a dřevní části c) bčný (klaterální D a L jsu umístěny za sebu d) dvubčný (biklaterální) D část mezi dvěma L - Cévní svazek může být tevřený i uzavřený PLETIVA ZÁKLADNÍ Vyplňují prstr mezi krycími a vdivými pletivy Fce dýchání, vda, živiny, zpevňují těl, hrmadí živiny a) zpevňvací pletiva - sklerenchym neb klenchym (dřeviny, pecky) b) asimilační pletiva hdně chlrplastů v listech pletiva vdní uchvávají vdu (kaktus) pletiva vzdušná v mezibuněčných prstrách (vdní rstliny) c) prvětrávací pletiva výměna plynů, průduchy
d)nasávací pletiva nasávají vdu pmcí křenvých vlásků e) vyměšvací pletiva likvidují zpldiny metablismu idiblasty = buňky s dlišnu náplní pryskyřice mléčnice = vyměšují mlék mléčnice článkvané (mák, čekanka, kaučukvník) mléčnice nečlánkvané (javry) f) hjivá pletiva dřeviny VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN KOŘEN = pdzemní rgán, nemá listy Fce: příjem vdy a živin, stabilita rstliny, hrmadí zásbní látky Základ křene = hlavní křen - Vyrůstají křeny pstranní - Křen svazčitý Tvří významné látky aminkyseliny, alkalidy, regulátry růstu Nemá kutikulu, průduchy, ftsyntetická barviva Vnitřní stavba: a) pkžka = nemá průduchy ani kutikulu b) prvtní parenchymatická kůra c) střední válec na pvrchu bal = pericykl a kambium = dělivé pletiv přeměny (mdifikace) křene: a) náhradní křeny na listech a větvičkách (fialka) b) úpnky stnky, křeny i listy (břečťan) c) vzdušné křeny stnky, zachytávají vzdušnu vlhkst d) hlízy hrmadí živiny e) asimilační křeny) f) haustria paraziti jimi prnikají d cévních svazků hstitele (jmelí) STONEK = nadzemní rgán, nese listy a reprdukční rgány Rzvádí živiny, natáčí listy ke světlu, hrmadí živiny Byliny: mají šťavnatý stnek a každý rk dumírají a) ldyha listněný bylinný stnek b) stvl bezlistý stnek zaknčený květem, listy (prvsenka) c) stébl dutý stnek rzdělený na články d) šlahun tenký plazivý Dřeviny: dřevnatý stnek, trvanlivý a) strm nevětvená část kmen, rzvětvená část kruna b) keře větví se d země c) plkeře větví se d země,hrní část větví jsu bylinné a dumírají,dlní část je dřevěná větvení stnku: 1) vidličnaté 2) pstranní: a) hrznvité b) vrchličnaté větve přerůstají přes stnek (jablň) c) sympdiální vyrste nvý knec stnku, starý se dklní a růst a růst pkračuje dál
hrznvitá květenství: Vrchličnatá květenství Vnitřní stavba stnku: prvtní parenchymatická kůra Střední válec cévní svazky Kambium = dělivé pletiv meristem Přeměny (mdifikace) stnku: a) ddenek pdzemní stnek, hrmadí zásbní látky, díky němu některé rstliny přezimují, ztlustnutí ddenku hlíza b) hlíza c) brachyblasty zkrácené větévky, nesu jehlice d) trny zrhvatělé brachyblasty e) úpnky vinná réva asimilační funkce může ji převzít míst listů fylkladie = zplacatělé větvičky, které vzhledem napdbují listy (asparágus) druhtné tlustnutí stnku: kambium, felgen LIST = pstranní rgán cévnatých rstlin mezenéh růstu Fce ftsyntéza, transpirace (výpar), dýchání (výměna plynů) Dělení: a) dělhy: zárdečné listy, zásbní funkce b) asimilační listy c) listeny redukvané listvé útvary mnfaciální list = stejný z bu stran bifaciální list = rub a líc listvá žilnatina = uspřádání cévních svazků v listvé čepeli, zpevňuje listy dělení pdle utváření listvé čepele: a) jednduché řapíkatý, přisedlý tvar čepele: vejčitý, kpinatý, srdčitý kraj čepele: zubatý, vrubkvatý
b) slžené zpeřený (lich, sud) dlanitý (příčetný ) Dělení pdle způsbu pstavení listů: listy střídavé Listy vstřícné Listy přeslenité Mezfyl = mezi svrchní a spdní pkžku Palisádvý parenchym = pd svrchní pkžku Stinné listy = uprstřed kruny Hubvý parenchym = slžen z buněk nepravidelnéh tvaru, méně chlrplastů Přeměny (mdifikace) listů: zásbní rgány (cibule), trny (akát), listeny (šupiny na ddenku) Úpnky (hrách) Barvení listů = krmě chlrfylů barviva xantfyly (žluté barviv), antkyany (červené barviv) Padání listů = na řapíku se vytvří ddělvací větvička