ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola. O c e n ě n í p o d n i k u

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku O c e n ě n í p o d n i k u C o m p a n y v a l u a t I o n Jakub HARVAN Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR NÁZEV PRÁCE Bc. Jakub HARVAN 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku Ocenění podniku VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. INSTITUT Účetnictví a finančního řízení podniku ROK ODEVZDÁNÍ 2011 POČET STRAN 82 POČET OBRÁZKŮ 45 POČET TABULEK 34 POČET PŘÍLOH 7 STRUČNÝ POPIS Cílem této diplomové práce je provedení ocenění podniku Benzina, s.r.o., klíčovou metodou využitou v práci je dvoufázová metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele. V práci je obsažen základní teoretický koncept problematiky ocenění podniku s následným rozvinutím teorie u metody DCF entity. Stěžejní část práce tvoří analýza vnějšího a vnitřního prostředí. V závěru práce je provedeno ocenění podniku Benzina, s.r.o. pomocí dvoufázové metody DCF entity. KLÍČOVÁ SLOVA Ocenění, ocenění podniku, hodnota, výnosová hodnota, DCF entity, strategická analýza, finanční analýza.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Turnově, dne 10.1.2011 3

Tímto děkuji doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a připomínek. 4

OBSAH 0 Úvod... 8 1 Teoretický koncept... 10 1.1 Základní terminologie používaná při oceňování podniku... 10 1.2 Teorie oceňování podniku... 10 1.2.1 Oceňovací předpisy... 11 1.2.2 Kostra postupu při ocenění podniku... 11 1.3 Definice podniku... 12 1.4 Hladina hodnoty podniku... 12 1.5 Kategorie hodnoty... 12 1.5.1 Cena... 12 1.5.2 Hodnota... 13 1.5.3 Tržní hodnota... 13 1.5.4 Cena obvyklá... 13 1.5.5 Netržní hodnoty... 14 1.5.6 Vybraná hodnota... 15 1.6 Obecné metody ocenění... 15 1.6.1 Časové omezení... 15 1.6.2 Ocenění pomocí tržních metod... 15 1.6.3 Ocenění dle analýzy majetku... 16 1.6.4 Ocenění na základě analýzy výnosů... 16 1.7 Ocenění pomocí výnosové metody diskontovaných peněžních toků.. 16 1.7.1 Provozně potřebná a nepotřebná aktiva... 16 1.7.2 Provozně nutný investovaný pracovní kapitál... 17 1.7.3 Generátory hodnoty... 17 1.7.4 Ocenění pomocí generátorů hodnoty... 18 1.7.5 Finanční plán... 19 1.7.6 Volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele a korigovaný provozní výsledek hospodaření... 20 1.7.7 Vážené průměrné náklady na kapitál... 20 1.7.8 Vzorec pro ocenění metodou DCF entity... 22 1.8 Teorie k finanční analýze podniku... 23 1.8.1 Zdroje informací a základní analýza... 23 1.8.2 Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty... 23 1.8.3 Poměrové ukazatele... 25 2 Vstupní data ocenění... 29 2.1 Základní data o podniku... 29 2.2 Ekonomická data... 31 2.3 Relevantní trh... 31 2.4 Výroba a dodavatelé... 32 2.5 Pracovníci... 32 3 Analýza dat... 36 3.1 Strategická analýza... 36 3.2 Relevantní trh... 36 3.2.1 Základní data o trhu... 36 3.2.2 Prognóza vývoje relevantního trhu... 41 3.2.3 Analýza konkurentů... 41 3.3 Finanční analýza podniku... 46 3.3.1 Analýza rozvahy... 46 5

3.3.2 Analýza výkazu zisku a ztráty... 47 3.3.3 Analýza poměrových ukazatelů... 48 4 Makroekonomický vývoj... 61 4.1 Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů a jejich predikce... 61 4.1.1 Hrubý domácí produkt... 62 4.1.2 Inflace... 63 4.1.3 Nezaměstnanost... 64 4.2 Závěr makroekonomického vývoj... 65 5 Ocenění... 66 5.1 Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná... 66 5.2 Provozně nutný investovaný kapitál a korigovaný provozní výsledek hospodaření... 66 5.2.1 Prognóza položek pracovního kapitálu... 67 5.3 Generátory hodnoty... 68 5.3.1 Tržby... 68 5.3.2 Provozní zisková marže... 68 5.3.3 Pracovní kapitál... 69 5.3.4 Dlouhodobý majetek... 70 5.3.5 Rentabilita provozně nutného kapitálu... 72 5.4 Ocenění pomocí generátorů hodnoty... 72 5.5 Finanční plán... 73 5.6 Ocenění na základě analýzy výnosů... 76 5.6.1 Vážené průměrné náklady kapitálu... 77 5.6.2 Ocenění dvoufázovou metodou DCF entity... 79 6 Závěr... 80 6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK % procento paragraf a.s. akciová společnost aj. a jiné CK tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku ČR Česká republika ČS čerpací stanice ČSÚ Český statistický úřad d sazba daně z korigovaného hospodářského výsledku EAC zisk pro akcionáře EAT zisk po zdanění EBIT zisk před úroky a zdaněním EBITDA zisk před úroky, odpisy a zdaněním EBT zisk před zdaněním g tempo růstu tržeb HDP hrubý domácí produkt IČ identifikační číslo Ik úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu K celková tržní hodnota investovaného kapitálu Kč koruna kdmx koeficient náročnosti růstu tržeb na růst investičního majetku KPVH korigovaný provozní výsledek hospodaření kwc koeficient náročnosti růstu tržeb na pracovní kapitál např. na příklad nck očekávaná výnosnost cizího kapitálu do doby splatnosti NOPAT zisk po zdanění plus úroky nvk(z náklady na vlastní kapitál vložený do podniku, odst. odstavec PH pokračující hodnota PNDM provozně nutný dlouhodobý majetek Př. příloha PZM provozní zisková marže rf bezriziková výnosová míra RP riziková přirážka dle ratingu předmětného dluhu rzpx provozní zisková marže s.r.o. společnost s ručením omezeným Sb. sbírky T tržby t rok tis. tisíc tj. to jest ust. ustanovení VH výsledek hospodaření VK tržní hodnota vlastního kapitálu WACC vážené průměrné náklady kapitálu WC pracovní kapitál 7

0 Úvod Důvody, které vedli autora k volbě diplomové práce na téma Ocenění podniku jsou poměrně prosté. Autor v současné době vykonává činnost odhadce nemovitostí, proto jedním z motivů je získání znalostí o problematice oceňování podniku a jejich aplikace v rámci předmětné práce. Cílem diplomové práce je na základě analýzy vnějšího a vnitřního prostředí stanovit vybrané kategorie hodnoty podniku Benzina, s.r.o. V práci bude odhadnuta hodnota podniku dvoufázovou metodou DCF entity a hodnota účetní. V první části práce se autor zabývá základním teoretickým konceptem oceňování podniku. Druhou částí práce je již část praktická, v níž probíhá sběr dat, analýza získaných dat s následným přechodem na ocenění pomocí metody DCF entity. Závěr práce tvoří rekapitulace odhadnuté hodnoty podniku. Předmět ocenění: Účelem ocenění: Objednatel ocenění: podnik Benzina, s.r.o. je odhad hodnoty předmětu ocenění pro účely prodeje podniku formou běžného prodeje. Unipetrol, a.s. Rozhodný den: datum k němuž se ocenění provádí je 31. 12. 2009 Datum vyhotovení: 10.1.2011 Předpoklady ocenění Veškeré informace byly získány ze stránek oceňované společnosti, veřejných zdrojů a publikací. Autor nepřebírá odpovědnost za přesnost vstupních údajů a informací, které byly pro zpracování použity. Naopak se předpokládá pravdivost a úplnost těchto informací, zejména co se účetních výkazů a doplňujících informací týče. Další předpoklady za kterých byla vyhotovena tato práce: o pro účely této práce se předpokládá, že oceňovaný subjekt splňuje podmínku nejlepšího a nejvyššího využití, o předpokládá se, že podnik nemá žádný finanční leasing, o dále se předpokládá, že účetní hodnota zpoplatněného cizího kapitálu se rovná hodnotě tržní tohoto kapitálu, 8

o veškerý dlouhodobý majetek oceňovaného podniku krom vlastnického podílu v ovládané osobě je zpracovatelem považován provozně nutný, o výnosy z prodeje dlouhodobého majetku oceňovaného podniku jsou považovány za provozní výnos, o dosavadní vývoj a výše finančních prostředků je považována za dostatečnou a v celé své výši za provozně nutnou, o pro potřeby práce se předpokládá, že tržní hodnota neprovozních aktiv se rovná hodnotě účetní k datu ocenění, o výsledný interval hodnoty získaný pomocí metody DCF entity je zpracovatelem považován a nazván tržní hodnotou. (v praxi by bylo zpracováno pomocí více metod více hodnot, díky tomu by bylo dosaženo zpřesnění odhadu a většímu přiblížení tržní hodnotě). 9

1 Teoretický koncept 1.1 Základní terminologie používaná při oceňování podniku Za základní dva pojmy, které souvisejí s oceňováním podniku, můžeme jmenovat pojem oceňování a ohodnocování. Současná praxe v České republice však pod pojem oceňování zahrnuje zároveň i pojem ohodnocování. Oceňování je proces určování ceny předmětu ocenění. Výsledkem procesu je pomocí předepsaného postupu s přesností na jednotlivé koruny určena cena předmětu ocenění. Nejvíce se oceňování využívá pro daňové účely a je upraveno zákonem č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. Tento zákon je následně každoročně aktualizován prostřednictvím vyhlášek ministerstva financí. Takovýto způsob oceňování se využívá nejčastěji pro daňové účely v tom smyslu, že pomocí ocenění se zjistí cena předmětu ocenění, a ta slouží jako základna pro výpočet daně. (např. pro účely daně z převodu nemovitostí). Druhý pojem, pojem ohodnocování, představuje proces zjišťování hodnoty předmětu ocenění pomocí všeobecně uznávaných metod. Výsledkem procesu je odhad hodnoty předmětu ocenění. Nejedná se tedy o cenu, ale o odborný názor odhadce na hodnotu ohodnocovaného majetku. Při ohodnocování je také velmi důležité rozlišovat, jakou kategorii hodnoty odhadujeme. 1.2 Teorie oceňování podniku Dle Ing. Tomáše Krabce, Ph. D., MBA oceňování (ohodnocování) podniku vychází z teorie investování v podmínkách reálného světa, kdy podnik je brán jako investice a vlastník podniku se rozhoduje vzhledem k alternativním investičním možnostem, zda daný podnik jako aktivum držet či prodat. Cílem modelu tedy není zjištění objektivní obecně platné částky nejčastěji označované jako tržní hodnota, ale zjištění subjektivní hraniční ceny, která je relevantní pro daný konkrétní subjekt ocenění či která je v souladu s účelem ocenění. 1 1 KRABEC, Oceňování podniku a standardy hodnoty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 19 s. ISBN 978-247-2865-0 10

1.2.1 Oceňovací předpisy Obor oceňování je řemeslem, kdy k hodnotě předmětu ocenění může odhadce dojít různými způsoby, a to ať již postupy obecně uznávanými, tak i svým vlastním přístupem. Nejdůležitější však je, aby odhadce vždy dokázal svůj postup dostatečně zdůvodnit a aby jeho odhad byl zpětně přezkoumatelný. V té souvislosti vznikají v jednotlivých zemích různé předpisy, které se snaží sjednocovat terminologii používanou odhadci, aby nedocházelo k tomu, že tentýž pojem bude u jednotlivých odhadců vyjadřovat jiný obsah. Mezi základní předpisy můžeme jmenovat zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., metodický pokyn ZNAL České národní banky. Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy či Americké nebo Německé standardy. 1.2.2 Kostra postupu při ocenění podniku Dle profesora Maříka se doporučuje následující obecný postup, který je samozřejmě nutné modifikovat individuálně při každém ocenění například dle dostupnosti dat o předmětu ocenění, dle účelu ocenění, dle zjišťované hodnoty aj. Obecný postup se dá rozdělit do 4 fází či části. Fáze sběru vstupních dat Mezi vstupní data se zařazují základní data o podniku jako jsou identifikační číslo, sídlo a název společnosti, výše základního kapitálu, den vzniku společnosti, jména struktura společníků a členů statutárních orgánů a dozorčích rad. Ekonomická data získaná z výročních zpráv podniku za jednotlivé roky. Data od nezávislých auditorů popř. z podnikových plánů. Mezi další zásadní vstupní data patří data o relevantním trhu, o konkurenčních podnicích, o odbytu a marketingu, dodavatelích a zaměstnancích. Druhá fáze postupu při ocenění podniku V rámci druhé fáze se provádí analýza jednotlivých vstupních dat. Můžeme hovořit například o strategické analýze, finanční analýze, analýze generátorů hodnoty. Třetí fáze postupu ocenění podniku 11

V této fázi se na základě jednotlivých analýz a prognóz generátorů hodnoty sestavuje finanční plán podniku pro budoucí období. Základními součástmi finančního plánu je výkaz zisku a ztrátu, cash flow a rozvaha. 1.3 Definice podniku Definice podniku je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník v 5 odst. (1) a zní takto: Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Dle práva je podnik věcí hromadnou. 1.4 Hladina hodnoty podniku Dále je důležité rozlišovat, na jaké hladině podniku ocenění provádíme. Existuje hodnota brutto a netto. Brutto hodnotu podniku můžeme definovat jako souhrnnou hodnotu podniku vč. zpoplatněných závazků. Některé publikace hovoří také o hodnotě pro vlastníky a věřitele. Úroveň netto hodnoty je brutto hodnota ponížená o hodnotu zpoplatněného cizího kapitálu nebo-li také hodnota pro vlastníky. 1.5 Kategorie hodnoty V této části práce zpracovatel vyjmenovává a definuje jednotlivé kategorie hodnot. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o obecně uznávané definice, dovolil si zpracovatel tyto definice s mírnými odchylkami citovat. 2 1.5.1 Cena Pojem cena je výraz používaný pro požadovanou, nabízenou nebo již realizovanou částku za zboží či služby. Je to historický fakt, buď veřejně známý, nebo udržovaný v tajnosti. Z důvodu finančních možností, motivace nebo zájmů daného kupujícího a prodávajícího může nebo nemusí mít cena vztah k hodnotě. Cena je obecným údajem o relativní hodnotě přiřazené danému zboží či službě při konkrétní transakci. Cena je objektivní údaj. 2 NOVOTA, a.s. Znalecký ústav, Znalecký posudek č. 1804AB4248/07, 22. 3. 2007 12

1.5.2 Hodnota Hodnota ( value ) je ekonomickým pojmem vyjadřujícím peněžní vztah mezi zbožím popř. službou určeným k prodeji a těmi, kdo je prodávají nebo nakupují. Hodnota není skutečností, ale pouze odhadem ceny konkrétního zboží nebo služby na daném trhu ke konkrétnímu datu. Ekonomický pojem hodnoty odráží hledisko užitku, kterého dosahuje vlastník zboží nebo služby k datu, ke kterému je hodnota stanovena. Hodnota je subjektivní údaj. Druhy hodnot Obecně jsou rozlišovány dva druhy hodnot a to: a) tržní hodnota, b) netržní hodnota. 1.5.3 Tržní hodnota Tržní hodnota (Market Value EU) někdy Fair Market Value (USA) je mezinárodními oceňovacími standardy definována jako: Odhadovaná částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným prodávajícím a dobrovolným kupujícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po patřičném průzkumu trhu, ve kterém by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Tržní hodnota obsahuje základní předpoklad nejvyššího a nejlepšího využití majetku. Nejvyšší a nejlepší využití majetku je takové využití ze všech přiměřeně pravděpodobných a zákonem povolených využití, které bylo označeno jako fyzicky možné, náležitě oprávněné, finančně uskutečnitelné a jehož výsledkem je nejvyšší tržní hodnota oceňovaných aktiv. Nejvyšší a nejlepší využití musí splňovat tato čtyři kritéria: o dodržení právních předpisů, o fyzická realizovatelnost, o finanční proveditelnost, o maximální ziskovost. 1.5.4 Cena obvyklá Pojem cena obvyklá je užíván a definován v zákoně č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a jeho definice zní: 13

Cena obvyklá je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Dá se tedy říci, že obvyklá cena v podmínkách České republiky je shodnou alternativou tržní hodnoty. 1.5.5 Netržní hodnoty Spravedlivá reálná hodnota (Fair Value) Tato hodnota není synonymem k tržní hodnotě, ale je založena na tržních principech. Je zejména užívána v účetnictví a nemusí všemi okolnostmi transakce splňovat definici tržní hodnoty (jedna ze stran je k transakci nucena nebo transakce je pouze fiktivní). Za určitých podmínek může být tato hodnota rovna tržní hodnotě (např. nepeněžité vklady, přeměny společností). Dále uvedené příklady demonstrují použití fair value, kdy tato neodpovídá tržní hodnotě squeeze out, nabídky převzetí. Hodnota využití (Value-in-Use) Tato hodnota je hodnotou daného majetku, kterou má pro své specifické využití pro konkrétního uživatele bez ohledu na nejvyšší a nejlepší využití. Investiční hodnota (Investment Value) Je hodnotou majetku pro konkrétního investora nebo skupinu investorů s konkrétním investičním záměrem. Subjektivní hodnota je založena na individuálních investičních požadavcích, tím se odlišuje od tržní hodnoty, která je neosobní a nestranná. 14

Likvidační hodnota (Liquidation Forced Sale Value) Nebo také hodnota při nuceném prodeji je hodnota, za kterou by bylo možné majetek zpeněžit ve velmi krátké době. Také může být některá strana v nevýhodě nebo nucena k transakci. Speciální hodnota (Speciál value) Tato hodnota je používána pro případ mimořádného prvku hodnoty převyšující tržní hodnotu. Tato hodnota může vzrůst nad tržní hodnotu při spojení s jiným majetkem (synergický efekt). Účetní hodnota (Book value) Je hodnota, která je určená na základě platných zákonných norem v účetnictví. 1.5.6 Vybraná hodnota Cílem zpracovatele je pomocí analýzy vnějšího a vnitřního prostředí oceňované společnosti odhadnout její tržní hodnotu. Stěžejní metodou je dvoufázová metoda DCF entity. 1.6 Obecné metody ocenění Metody ocenění podniku je možné v zásadě členit do tří skupin. První skupinou jsou metody výnosové, druhou tržní metody a třetí jsou metody založené na ocenění majetku podniku. 3 Jednotlivé metody budou podrobněji rozebrány v následujících oddílech. 1.6.1 Časové omezení Platnost tohoto ocenění je stanovena na dobu 3 měsíců od data ocenění vzhledem k tomu, že skutečnost se může v průběhu doby vyvíjet jiným směrem než bylo předpokládáno. Za tento vývoj odchylný od předpokladu nebere oceňovatel odpovědnost. 1.6.2 Ocenění pomocí tržních metod Mezi metody tržního oceňování můžeme jmenovat metodu tržní kapitalizace, ocenění pomocí srovnatelných podniků, ocenění dle podniků uváděných na burzu, 3 NÝVLTOVÁ, Finanční řízení podniku. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 183 s. ISBN 978-80- 247-3158-2 15

ocenění na základě srovnatelných transakcí či ocenění na základě odvětvových multiplikátorů. 4 1.6.3 Ocenění dle analýzy majetku U těchto metod můžeme jmenovat například majetkové ocenění na principu tržních hodnot, likvidační hodnotu, substanční hodnotu na principu úspory nákladů, substanční hodnotu na principu reprodukovaných cen či účetní hodnotu vlastního kapitálu na principu historických cen. 5 1.6.4 Ocenění na základě analýzy výnosů Tyto metody ocenění pracují s budoucím užitkem, který podnik může přinést ve formě peněžních toků. Mezi základní výnosové metody se zařazují: o metoda diskontovaných peněžních toků, o metoda kapitalizovaných výnosů, o metoda ekonomické přidané hodnoty, o metody kombinované. 1.7 Ocenění pomocí výnosové metody diskontovaných peněžních toků Stěžejní metodou využitou ve zpracované práci je dvoufázová metoda diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele známá také pod anglickou zkratkou DCF entity. Entity právě protože je podnik oceňován jako celek. Mezi základní varianty metody DCF můžeme zařadit výše uvedenou variantu DCF entity, DCF equity, která vyjadřuje hodnotu podniku pro vlastníky, a varianta DCF APV adjusted present value neboli upravená současná hodnota. Následně se zpracovatel pokusí zachytit nejdůležitější operace, které je třeba vykonat, aby v závěru bylo možné odhadnou hodnotu právě pomocí DCF. 1.7.1 Provozně potřebná a nepotřebná aktiva Při vyhotovování práce je důležité neopomenout rozdělit aktiva podniku na provozně nutná ( potřebná ) a provozně nenutná ( nepotřebná ). Je tedy třeba identifikovat hlavní provozní činnost podniku a aktiva, která s touto činností 4 MAŘÍK, Metody oceňování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 37 s. ISBN 978-80- 86929-32-3 5 MAŘÍK, Metody oceňování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 37 s. ISBN 978-80- 86929-32-3 16

souvisí. Důležité je také důležité podrobit analýze, zda-li aktiv, která souvisí s hlavní provozní činností podniku nevlastní podnik příliš mnoho nebo naopak příliš málo. Po rozdělení aktiv na provozně potřebná a provozně nepotřebná se doporučuje, aby provozně nepotřebná aktiva byla oceněna samostatně, a tato hodnota, aby byla v závěru přičtena k hodnotě odhadované pomocí diskontovaných peněžních toků. Účelem tohoto dělení je, aby do DCF toků vstupovali pouze toky, které souvisí s hlavní provozní činností podniku. Díky tomu se zabraní zkreslení odhadu hodnoty, které by nastalo v případě, že by se toto rozdělení neprovedlo. 1.7.2 Provozně nutný investovaný pracovní kapitál Dalším úkonem je zjištění provozně nutného investovaného kapitálu jak za minulé období, tak i provedení jako predikce. Provozně nutní investovaný kapitál představuje sumu, kterou podnik musel nebo bude muset investovat pro zabezpečení provozní činnosti podniku při daných tržbách. Investovaný provozně nutný kapitál se skládá z dlouhodobého provozně nutného majetku a provozně nutného pracovního kapitálu. Dlouhodobý provozně nutný majetek představuje sumu jednotlivých druhů dlouhodobého majetku, který dle analýzy je považován za provozně nutný. Provozně nutný kapitál se určí dle postupu zachyceném v tabulce 1-1. Tab. 1-1 Výpočet pracovního kapitálu Krátkodobý finanční majetek + Zásoby + Pohledávky - Neúročené závazky + Ostatní aktiva (např. časové rozlišení aktiv) Ostatní pasiva (např. časové rozlišení - pasiv) = Pracovní kapitál provozně nutný Zdroj: Mařík, Metody oceňování, str. 132 1.7.3 Generátory hodnoty Dalším důležitým krokem je provedení analýzy generátorů hodnoty. Za generátory hodnoty jsou obvykle považovány podnikohospodářské veličiny, které určují 17

hodnotu podniku. Pomocí generátorů hodnoty se dá vyhotovit i předběžné ocenění podniku. Mezi základní generátory hodnoty se řadí tržby, provozní zisková marže, diskontní míra, investice do dlouhodobého provozně nutného majetku a do provozně nutného pracovního kapitálu, způsob financování kapitálu podniku. Provozní zisková marže se určí pomocí vzorce: PZM KPVH PD (1.1) T kde PZM je provozní zisková marže, KPVH PD je korigovaný výsledek hospodaření před daněmi, T jsou tržby. Dále je třeba také určit koeficient náročnosti růstu tržeb na pracovní kapitál a koeficient náročnosti růstu tržeb na růstu investičního majetku. Vzorec koeficientu náročnosti růstu tržeb na pracovní kapitál: k WC WC WC nebo (1.2) X X kde k WC je koeficient náročnosti růstu tržeb na pracovní kapitál, WC je pracovní kapitál, X jsou tržby, WC je změna pracovního kapitálu, X je změna tržeb. Vzorec koeficientu náročnosti růstu tržeb na růst investičního majetku: k DMx PNDM PNDM nebo (1.3) X X kde k DMx je koeficient náročnosti růstu tržeb na růst investičního majetku, PNDM je provozně nutný dlouhodobý majetek, X jsou tržby, PNDM je změna provozně nutného dlouhodobého majetku, X je změna tržeb. 1.7.4 Ocenění pomocí generátorů hodnoty Jak již bylo uvedeno výše pomocí generátorů hodnoty se dá vyhotovit předběžné ocenění podniku. 18

Hodnotu oceňovaného podniku vypočteme podle vzorce: Hodnota brutto X 1 g r d X g k k ZPx t WC DMx i g k 1 t 1 1 (1.4) kde: o X je velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky, o g je tempo růstu tržeb, o r ZPx je provozní zisková marže, o d je sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření, o k WC je koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu, o k DMx je koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku, o t je rok. 6 1.7.5 Finanční plán Poté co disponujeme analýzou a prognózou generátorů hodnot je nezbytné pro ocenění metodou DCF entity vyhotovit finanční plán. Díky tomuto finančnímu plánu získáme povědomí a budoucím provozním cash flow. Finanční plán zahrnuje plán nejdůležitějších položek v rámci výkazu zisku a ztráty ( výsledovky ), výkazu peněžních toků a rozvahy oceňovaného podniku. Jako první výkaz je sestavována výsledovka, do které vstupují informace o provozní marži, odpisy z plánu investic, úroky z plánu financování. Poté co je sestavena výsledovka můžeme sestavit výkaz peněžních toků, do kterého vstupuje výsledek hospodaření a odpisy z výsledovky, jednotlivé změny položek pracovního kapitálu, úroky z plánu financování a investiční výdaje z plánu investic. Následně, když již je sestavena výsledovka a výkaz peněžních toků se stavíme rozvahu oceňovaného podniku. Do rozvahy se promítá stav peněžních prostředků ke konci roku získaný z výkazu peněžních toků, výše zásob, pohledávek a krátkodobých závazků z plánu pracovního kapitálu, výše finančních zdrojů z plánu financování, dlouhodobý majetek z plánu investic a výsledek hospodaření ze sestavené výsledovky. 6 MAŘÍK, Metody oceňování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 147 s. ISBN 978-80-86929-32-3 19

1.7.6 Volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele a korigovaný provozní výsledek hospodaření Důležitým faktorem u metody DCF entity je zjištění toku free cash to firm ( FCFF ) neboli volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele. Tento tok určíme pomocí následujícího postupu. Korigovaný provozní výsledek hospodaření ponížíme o daň z příjmu právnické osoby připadající na tento korigovaný výsledek hospodaření ( KPVH ). Touto úpravou získáváme tzv. korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani. K němu přičteme odpisy, úpravy o nepeněžité operace např. změna rezerv. Dále KPVH po dani upravíme o investice provozně nutného dlouhodobého majetku a o investice do provozně nutného pracovního kapitálu. Přičemž KPVH je zpravidla provozní výsledek hospodaření upravený o jednorázové či mimořádné položky. Zároveň by neměl obsahovat žádné výnosy a náklady s majetkem provozně nenutným. Provozně nenutný majetek je takový majetek, který oceňovaný podnik nevyužívá v rámci své provozní činnosti, ale vlastní ho. Tab. 1-2 Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření Provozní výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty - Provozní výnosy jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem Výnosy z finančních investic a výnosové úroky z provozně nutného + majetku - Finanční náklady, související s provozně nutným majetkem = Korigovaný provozní výsledek hospodaření Zdroj: Mařík, Metody oceňování podniku, str. 174 7 1.7.7 Vážené průměrné náklady na kapitál Poté, co je zjištěn tok FCFF, je nutné určit vážené průměrné náklady na kapitál ( WACC ). WACC tvoří při výnosové metodě DCF entity diskontní míru. Obecný vzorec pro výpočet vážených průměrných nákladů kapitálu je následující: CK VK WACC nck ( 1 d) nvk ( Z ) (1.5) K K kde n CK je očekávaná výnosnost cizího kapitálu do doby splatnosti, d je sazba daně z příjmu právnických osob, 7 MAŘÍK, Metody oceňování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3 20

CK je tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku (pouze úročený), n VK(Z) jsou náklady na vlastní kapitál vložený do podniku, VK je tržní hodnota vlastního kapitálu, K je celková tržní hodnota investovaného kapitálu. 8 Důležité je zdůraznit, že podíly složek kapitálu je třeba určit pomocí tržních nikoliv účetních hodnot. V případě použití účetních hodnot je pravděpodobné, že dojde ke zkreslení z důvodu rozdílnosti tržních a účetních cen kapitálu. V této práci bude určena tržní struktura kapitálu pomocí tzv. iteračního postupu. Náklady cizího kapitálu Náklady cizího kapitálu jsou většinou velmi dobře určitelné, protože jsou explicitně vyjádřeny. Tyto náklady se dají určit dvěma základními způsoby, z nichž první je odhad pomocí vzorce: n CK r RP (1.6) f kde n CK jsou náklady cizího kapitálu, r f je bezriziková výnosová míra zpravidla určena na úrovni výnosnosti státního dluhopisu s dlouhou dobou splatnosti, RP je riziková přirážka dle ratingu předmětného dluhu. Druhým způsobem je určení nákladů na cizí kapitál váženým průměrem z efektivních úrokových měr. Náklady na vlastní kapitál Určování nákladů na vlastní kapitál je již poměrně složitější. Tyto náklady nejsou totiž obvykle zachyceny jako např. úroková sazba v úvěrových smlouvách, ale představují výnosové očekávání vlastníků z vloženého kapitálu při daném riziku. Dá se říci, že očekávaná výnosnost se pohybuje na úrovni alternativní investice s obdobným rizikem. Mezi základní dvě varianty určení nákladů vlastního kapitálu patří tzv. stavebnicová metoda, kde odhadovaná úroková míra se rovná výnosnosti bezrizikových investic a přirážkám za riziko. Druhou metodou, kterou zpracovatel využije pro určení nákladů vlastního kapitálu, je metoda capital asset pricing model ( CAPM ) neboli model oceňování 8 MAŘÍK, Metody oceňování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 207 s. ISBN 978-80-86929-32-3 21

kapitálových aktiv. Model pracuje se systematickým a jedinečným rizikem. Stěžejním prvkem tohoto modelu je tzv. přímka cenných papírů, která vyjadřuje všechny investiční příležitosti při daném riziku. Tato přímka se dá vyjádřit matematickým zápisem jako: t f t m f r r r r (1.7) kde r t je očekávaná výnosová míra t-tého cenného papíru, r f je bezriziková výnosová míra, r m je očekávaná výnosová míra tržního portfolia, r m -r f je tržní riziková prémie, beta t je rizikový koeficient beta, který vyjadřuje citlivost t-tého cenného papíru na změnu výnosové míry tržního portfolia. 9 Iterační postup Proces u iteračního postupu je následující. Pomocí známé či odhadované struktury kapitálu odhadneme hodnotu podniku. Od této hodnoty podniku odečteme hodnotu cizího kapitálu a díky tomuto získáváme informaci o nové struktuře kapitálu. Pokud se tato nově zjištěná struktura přiměřeně neshoduje se strukturou použitou o krok dříve při výpočtu WACC, opakujeme proces opětovně. V opačném případě můžeme prohlásit, že zjištěná struktura odpovídá tržní struktuře. 1.7.8 Vzorec pro ocenění metodou DCF entity Zpracovatel pro odhad hodnoty využije dvoufázovou metodu ocenění. První fáze je fází prognózy, pro kterou oceňovatel zpracuje prognózu budoucích volných peněžních toků. Druhá fáze je nazývána fází pokračující hodnoty a počíná běžet od konce fáze první do nekonečna. Hodnota podniku u dvoufázové metody se určí dle vzorce: H brutto FCFF T t t t 1 (1 ik ) (1 PH i ) k T (1.8) kde T je délka trvání fáze v letech, PH je pokračující hodnota, I k je úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu. 9 NÝVLTOVÁ, Finanční řízení podniku. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 p. ISBN 978-80- 247-3158-2. 22

1.8 Teorie k finanční analýze podniku Finanční analýza dle vyjádření autora publikace, ze které bylo čerpáno, je nejdůležitějším nástrojem finančního řízení podniku. Pro potřeby ocenění se bude zpracovatel zabývat pouze základním přehledem. Cílem finanční analýzy je získat představu o finančním zdraví oceňovaného podniku a zároveň tato analýza bude sloužit jako podklad pro tvorbu finančního plánu potřebného pro ocenění podniku výnosovou metodou. 1.8.1 Zdroje informací a základní analýza Jako zdroje informací pro finanční analýzu slouží výroční zprávy oceňované společnosti, které jsou dostupné na informačním portálu ministerstva spravedlnosti www.justice.cz. Zdůvodu velké rozsáhlosti těchto zpráv netvoří výroční zprávy přílohy této práce. U oceňované společnosti byly k dispozici výroční zprávy z období let 2004-2009. V pasážích srovnávajících jednotlivé parametry oceňované společnosti a společností konkurenčních tvořily informační základnu taktéž výroční zprávy těchto společností zveřejněné na výše uvedeném serveru. Pro potřeby ocenění bude provedena finanční analýza tak, že bude zpracována vertikální a horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a také budou vypočítány základní poměrové ukazatele. 1.8.2 Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty Na obrázku 1-1 je znázorněna základní struktura rozvahy. Hlavní členění je na stranu aktiv, majetek společnosti a na stranu pasiv, zdroje z kterých je majetek pořizován. Základním principem je, že rozvaha musí být vždy vyrovnaná tj. hodnota aktiv se musí rovnat hodnotě pasiv. Položku aktiv můžeme základně rozčlenit na dlouhodobý majetek, který se dále může členit na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Principielně do tohoto majetku patří majetek, který má ekonomický subjekt respektive účetní jednotka v užívání déle než rok. Druhou významnou složkou jsou oběžná aktiva, která účetní jednotka využívá převážně pro provozní činnosti. Mezi oběžná aktiva patří například zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. 23

Aktiva Pasiva Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Oběžná aktiva Cizí zdroje Dlouhodobé Krátkodobé Zdroj: Marinič, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi 2008, str. 7 Obr. 1-1 Základní struktura rozvahy Obrázek 1-2 znázorňuje základní strukturu výkazu zisku a ztráty. Mezi základní položky patří položky výnosů a položky nákladů, které po odečtení tvoří určité úrovně zisku dle toho, jaké náklady byly a nebyly od výnosů odečteny. Jako základní kategorie zisku můžeme jmenovat: 10 o EBITDA (Earning before interest, taxes, depreciation and amortisation) neboli, zisk před úroky, odpisy a zdaněním, o EBIT (Earnig before interest and taxes) neboli, zisk před úroky a zdaněním; většinou této úrovni odpovídá provozní výsledek hospodaření společnosti řádek č. 30 ve výkazu zisku a ztráty, o EBT (Earnig before taxes) neboli, zisk před zdaněním, o EAT (Earnig after taxes) neboli, zisk po zdanění, o NOPAT (Net Operating Profit after taxes) neboli, zisk po zdanění plus úroky, o EAC (Earnig availeble for common stockholders), neboli zisk pro akcionáře. Výnosy Náklady Zisk před odpisy úroky a zdaněním (EBITDA) Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Odpisy Zisk před zdaněním (EBT) Nákladové úroky 10 MARINIČ, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. Praha: Oeconomica 2008, 15 s. ISBN 978-80-245-1397-3 24

Zisk po zdanění (EAT) Zisk pro akcionáře Vyplacené dividendy za preferenční akcie Daň z příjmu z běžné a mimořádné činnosti Zdroj: Marinič, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi, 2008, str. 8 Obr. 1-2 Základní struktura výkazu zisku a ztráty Výnosy výkazu zisku a ztráty Mezi nejdůležitější výnosy zachycované ve výkazu zisku a ztráty patří zejména tržby za prodej zboží a výkony. Jako ostatní výnosy můžeme jmenovat například tržby z prodeje dlouhodobého majetku a nebo výnosy nevstupující do provozního výsledku hospodaření tj. tržby z prodeje cenných papírů, výnosy z dlouhodobého finančního majetku, výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů, výnosové úroky a ostatní finanční výnosy, dále, v případě mimořádných událostí, mohou se ve výkazu objevit i mimořádné výnosy. Náklady výkazu zisku a ztráty Náklady jsou položkou, která snižuje výnosy. Po jejich odečtení od výnosů získáváme hodnotu, která se rovná určité úrovni zisku. Jako základní náklady můžeme uvést náklady vynaložené na prodané zboží, výkonovou spotřebu, osobní náklady. Ostatní níže uvedené druhy nákladů patří již do skupiny finančních nákladů - zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, změna stavu rezerv a opravných položek, nákladové úroky, ostatní finanční náklady. V mimořádných situacích jsou ve výkazu zisku a ztráty zobrazeny i mimořádné náklady. 1.8.3 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele a jejich analýza patří mezi základní nástroje finanční analýzy. V našem případě budeme usilovat o analýzu ukazatelů rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Vstupní data potřebná pro výpočet jednotlivých ukazatelů získáme ze základních účetních výkazů obsažených ve výročních zprávách oceňované společnosti. V průběhu práce budou taktéž zanalyzovány poměrové ukazatele konkurenčních společností scílem získat lepší představu o finančním zdraví a pozici oceňovaného podniku společnosti Benzina, s.r.o. 25

Ukazatele likvidity V této chvíli je třeba vysvětlit rozdíl mezi pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je schopnost účetní jednotky hradit své závazky v plné výši a včas. Likvidností rozumíme vlastnosti jednotlivých druhů majetku v podniku. Likvidita je schopnost podniku přeměnit jednotlivé složky majetku na hotovost nebo na ekvivalent hotovosti. V této souvislosti rozlišujeme 3 stupně likvidity. Likviditu celkovou (běžnou), pohotovou a okamžitou. celková (běžná) likvidita = oběžná aktiva (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) pohotová likvidita = (finanční majetek + krátkodobé pohledávky) (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry provozní pohotová likvidita = finanční majetek + krátkodobé pohledávky krátkodobé závazky Zdroj: Marinič, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi, 2008 Obr. 1-3 Vzorce pro výpočet likvidity Ukazatele zadluženosti Jak jsme si popsali, aktiva i pasiva mají svou strukturu. U zadluženosti podniku je zkoumána struktura pasiv a jejich přiměřenost. Jednotlivé ukazatele podávají informaci o celkové zadluženosti podniku, míře finanční samostatnosti, zadluženosti vlastního kapitálu, době splácení čistých dluhů aj. Mezi zkoumané ukazatele budou patřit: celková zadluženost, míra finanční samostatnosti, úrokové krytí, doba splacení dluhů, krytí dluhové služby, cash-flow zadluženost a krytí dluhů. celková zadluženost = cizí zdroje aktiva celkem míra finanční samostatnosti = vlastní kapitál 26

cizí zdroje zadluženost vlastního kapitálu = cizí zdroje vlastní kapitál úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) nákladové úroky doba splacení dluhů = cizí zdroje zisk po zdanění + odpisy krytí dluhové služby = zisk po zdanění + odpisy + úroky nákladové úroky + krátkodobé bankovní úvěry cash flow zadluženost = peněžní tok z provozní činnosti cizí zdroje krytí dluhů = zisk po zdanění + odpisy cizí zdroje Zdroj: MARINIČ, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi, 2008 Obr. 1-4 Poměrové ukazatele zadluženosti Ukazatelé aktivity Pomocí ukazatelů aktivity se měří efektivnost využití majetku podniku. Mezi stěžejní ukazatele aktivity podniku patří obrat celkových aktiv, který vyjadřuje počet obrátek konkrétního aktiva v jiném aktivu za dané časové období, dále pak doba obratu aktiv, která vyjadřuje rychlost jednoho obratu aktiva ve dnech. 11 Mezi zkoumané poměrové ukazatele můžeme jmenovat obrat celkových aktiv, dobu obratu zásob, dobu inkasa pohledávek a dobu úhrady krátkodobých závazků. obrat celkových aktiv = tržby aktiva celkem doba obratu zásob = zásoby tržby / 365 11 NÝVLTOVÁ, R. - MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: GRADA, 2010. 166 s. ISBN 978-80-247-3158-2 27

doba inkasa pohledávek = průměrný stav pohledávek průměrné denní tržby doba úhrady krátkodobých závazků krátkodobé závazky = průměrné denní tržby Zdroj: MARINIČ, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi 2008 Obr. 1-5 Vzorce ukazatelů aktivity průměrné denní tržby = tržby 365 průměrný stav pohledávek = (suma pohledávek na konci běžného a minulého období / 2) Zdroj: vlastní výzkum autora Obr. 1-5 Pomocné vzorce pro výpočet ukazatelů aktivity Ukazatelé rentability Ukazatelé rentability znázorňují výnosnost podniku. V dané práci se autor zaměřil zejména na nezdaněnou rentabilitu celkového kapitálu, rentabilitu vlastního kapitálu, finanční páku, rentabilitu dlouhodobě investovaného kapitálu, rentabilitu tržeb, rentabilitu nákladů, cash flow rentabilitu celkového kapitálu a cash flow rentabilitu vlastního kapitálu. 365 nezdaněná rentabilita celkového kapitálu = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) aktiva celkem rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění (EAT) 365 finanční páka = aktiva vlastní kapitál rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = zisk po zdanění (EAT) + zdaněné úroky dlouhodobě investovaný kapitál rentabilita tržeb = zisk po zdanění (EAT) tržby 28

rentabilita nákladů = náklady tržby cash flow rentabilita celkového kapitálu = peněžní tok z provozní činnosti aktiva celkem cash flow rentabilita vlastního kapitálu = peněžní tok z provozní činnosti vlastní kapitál Zdroj: MARINIČ, Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi 2008 Obr. 1-6 Vybrané ukazatelé rentability 2 Vstupní data ocenění V této části práce se oceňovatel bude zabývat základními daty o podniku, souhrnem ekonomických dat, identifikací relevantního trhu, konkurenční strukturou trhu, odbytem a marketingem společnosti Benzina, s.r.o., dodavateli a strukturou pracovníků. Získání dostatečného množství informací o společnosti je dobrým základem pro vyhotovení strategické analýzy. 2.1 Základní data o podniku V této části práce jsou zachycena základní data o podniku. 12 Spisová značka: C 124304 vedená u rejstříkového soudu v Praze Název subjektu: BENZINA, s.r.o. IČ: 60193328 Sídlo: Praha 4, Na Pankráci 127, PSČ 14000 Den zápisu: 01.01.1994 Právní forma: Předmět podnikání: Společnost s ručením omezeným Poradenská činnost v oboru ropných výrobků, organizační zajištění vzdělávacích akcí, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení, silniční motorová doprava nákladní, provozování nápojových automatů, pronájem 12 Justice.cz, Justice.cz [online]. [cit. 24.10.2010]. Dostupné z: <http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchresults&hledani.@ty p=subjekt&hledani.format.typhledani=x*&hledani.podminka.subjekt=benzina> 29

nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor, poskytování software (prodej hotových programů na základě smlouvy s autory nebo vyhotovování programů na zakázku), zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení, provozování mycích linek, nákup a prodej chemických výrobků s výjimkou toxických a vysoce toxických, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutární orgán: jednatel: Ing. Martin Durčák, r.č. 661125/1130 Jesenice, V Lukách 1166, PSČ 252 42 den vzniku funkce: 1.května 2007 jednatel: Ing. Jan Mikulec, r.č. 540316/2270 Jirny, V Zahradách 226, PSČ 250 90 den vzniku funkce: 1.května 2007 jednatel: Tomasz Bukowski, dat. nar. 05.05.1968 02655 Warszawa, Broniwoja 8m.29 Polská republika den vzniku funkce: 14.července 2010 Způsob jednání za společnost. Jménem společnosti jedná každý z jednatelů samostatně. Společníci: UNIPETROL a.s. Praha 4, Na Pankráci 127, PSČ 140 00 Identifikační číslo: 616 72 190 Vklad: 1 860 779 000,- Kč Splaceno: 100 % Obchodní podíl: 100% Základní kapitál: Ostatní skutečnosti: 1 860 779 000,- Kč Splaceno: 100% V případě společnosti došlo ke změně právní formy ve smyslu ust. 69d a násl. a ust. 200zc obchodního zákoníku z akciové společnosti BENZINA a.s. na právní formu společnosti s ručením omezeným s obchodní firmou BENZINA s.r.o. - Společnost byla sloučena se zanikající společností Pramo Trysk a.s. se sídlem 30

Pardubice, Přerovská 560, IČ 642 59 790. Na společnost přešlo jmění zanikající společnosti Paramo Trysk a.s. 2.2 Ekonomická data Ekonomická data, která jsou obsažena v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a výkazu peněžních toků oceňovaného podniku za jednotlivé roky 2004 až 2009 jsou uvedeny v příloze č. 1. 2.3 Relevantní trh V této části práce oceňovatel vymezí relevantní trh společnosti Benzina, s.r.o. z hlediska věcného, území, zákazníků a z hlediska konkurentů. Relevantní trh z hlediska věcného (produktu) Tržby společnosti Benzina, s.r.o. se dělí na tržby z prodeje zboží a služeb. Tržby z prodeje zboží za rok 2009 činily 97 % 13 celkových tržeb. Reziduální část tj. 3 % připadá na tržby z prodeje služeb, které jsou doplňkovou činností společnosti Benzina, s.r.o. v rámci své sítě čerpacích stanic. Klíčovou aktivitou oceňované společnosti je tedy prodej zboží, kterým v tomto případě jsou zejména pohonné hmoty. Nejprodávanějšími produkty společnosti jsou motorová nafta pod obchodním označením Diesel Top Q a speciální motorová nafta s vyšším cetanovým číslem VERVA Diesel, dále pak automobilové benzíny. Relevantním trhem z hlediska produktu jsou paliva, která tvoří 97 % tržeb společnosti, zejména pak: o motorová nafta, o automobilový benzín (Natural 95). Relevantní trh z hlediska území Dle informací z výroční zprávy společnosti z roku 2009 byly veškeré tržby ve výši Kč 13 861 134 000,- 14 realizovány v České republice. S ohledem na tuto skutečnost a výši tržeb je tržní podíl společnosti z hlediska počtu benzinových 13 Vlastní výpočet dle výroční zprávy společnosti Benzina, s.r.o. 2009, str. 22 14 Výroční zpráva společnosti Benzina, s.r.o. 2009, str. 22 31

stanic na území ČR ve výši 12,9 % 15. Oceňovatel definuje relevantní trh z hlediska území jako celou Českou republiku. Relevantní trh z hlediska konkurentů Konkurenty společnosti Benzina, s.r.o. jsou ostatní společnosti provozující benzínové stanice na území České republiky. Jedná se o typický trh s oligopolní strukturou a mezi největší konkurenty můžeme jmenovat: o OMV, o Shell, o Esso, o Čerpací stanice hypermarketů, o Ostatní. 2.4 Výroba a dodavatelé Jediným 100% dodavatelem společnosti Benzina, s.r.o. je společnost UNIPETROL PRA, s.r.o., která patří do skupiny UNIPETROL stejně jako společnost Benzina, s.r.o. Je tedy předpoklad, že tato společnost, ač je pro společnost Benzina, s.r.o. monopolem, nebude svého postavení zneužívat, ba naopak bude mít zájem na tom, aby dodávky paliv byli stabilní a v požadované výši. Kvalita obchodní spolupráce se totiž následně promítne do hodnoty celé skupiny UNIPETROL. 2.5 Pracovníci V této části práce se oceňovatel zabývá pracovníky společnosti. Tabulka struktury pracovníků dle výše dosaženého vzdělání je součástí přílohy č. 1 jako tab. př. 1-5. Pro získání lepší představy o společnosti byl zanalyzován vývoj počtu zaměstnanců dle dosaženého vzdělání a následně byl zachycen vývoj osobních nákladů na osobu dle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Pro lepší představu je níže znázorněn koláčový graf za rok 2006 a 2009. Z grafického znázornění je patrné, že za období 4 let zpětně neproběhly ve společnosti významnější změny z hlediska struktury vzdělání zaměstnanců. Za celé období došlo k poklesu zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním o 6 % a 15 Výroční zpráva společnosti Benzina, s.r.o. 2009, str. 3 32

největší relativní nárůst mají zaměstnanci se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou a to o 4 %. Struktura pracovniků dle vzdělání v roce 2006 3% 3% 37% 57% Vysokoškolské Středoškolské s maturitou Středoškolské - výučí list Základní Zdroj: vlastní výzkum autora dle tab. př. 1-5 Obr. 2-1 Struktura pracovníků společnosti Benzina, s.r.o. dle vzdělání v roce 2006 Struktura pracovníků dle vzdělání v roce 2009 6% 2% 31% 61% Vysokoškolské Středoškolské s maturitou Středoškolské - výučí list Základní Zdroj: vlastní výzkum autora dle tab. př. 1-5 Obr. 2-2 Struktura pracovníků společnosti Benzina, s.r.o. dle vzdělání v roce 2009 V tabulce př. 1-6 je zachycen vývoj celkových osobních nákladů společnosti Benzina v letech 2004-2009 dle členění na běžné zaměstnance, vedení společnosti a členy orgánů společnosti. Pro lepší představu byl vybrán rok 2004 a 2009, u kterých bylo v rámci koláčového grafu zachyceno relativní rozdělení celkových osobních nákladů společnosti mezi tři kategorie zaměstnanců dle tab. př. 1-6. Z grafů je patrná 33

informace, že došlo k poklesu osobních výdajů u vedení společnosti o 5 % ve prospěch řadových zaměstnanců. Podíl osobních nákladů orgánů společnosti je v obou dvou letech shodný. Struktura osobních výdajů společnosti Benzina, s.r.o. v roce 2004 15% 3% 82% zaměstnanci vedení společnosti orgány společnosti Zdroj: vlastní výzkum autora dle tab.př. 1-6 Obr. 2-3 Struktura osobních výdajů společnosti Benzina, s.r.o. v roce 2004 Struktura osobních výdajů společnosti Benzina, s.r.o. v roce 2009 10% 3% 87% zaměstnanci vedení společnosti orgány společnosti Zdroj: vlastní výzkum autora dle tab. př. 1-6 Obr. 2-4 Struktura osobních výdajů společnosti Benzina, s.r.o. v roce 2009 Dalším zkoumaným faktorem byl vývoj osobních nákladů přepočtených na jednu osobu. Tato informace hovoří o tom, kolik by každý zaměstnanec, osoba z vedení společnosti či člen orgánu společnosti obdržel, pokud by byl důchod ve společnosti rozdělován rovnoměrně. V praxi toto samozřejmě neplatí, ale získáváme tím alespoň informaci, kolik si v jednotlivých kategoriích osoby ve společnosti vydělávají a jaký panuje v této oblasti trend. 34

Dle níže uvedeného obrázku 2-5 je patrné, že od roku 2006 panuje u odměňování zaměstnanců a vedení společnosti poměrně stabilní trend, pouze u odměňování členů orgánů společnosti byl citelný nárůst, který se v roce 2009 snížil na původní úroveň let 2004-2006 dá se očekávat, že v budoucnu budou tyto trendy zachovány. Vývoj osobních nákladů v tis. Kč/osoba 4500,00 4000,00 3500,00 3000,00 2500,00 2000,00 1500,00 1000,00 500,00 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 2009 zaměstnanci vedení společnosti orgány společnosti Zdroj: vlastní výzkum autora dle tab. př. 1-7 Obr. 2-5 Vývoj osobních nákladů v tis. Kč/osoba v letech 2004-2009 35

3 Analýza dat 3.1 Strategická analýza V této části práce se oceňovatel pokusí vypracovat odpovědi na otázky, zda-li má podnik dlouhodobou perspektivu v souvislosti s očekávaným vývojem trhu, konkurence a tržeb oceňovaného podniku, a identifikovat rizika spojená s podnikem. Snahou oceňovatele také je, aby tyto odpovědi byly dostatečně argumentačně podloženy. 3.2 Relevantní trh 3.2.1 Základní data o trhu V této části práce se oceňovatel zabývá odhadem velikosti relevantního trhu, jeho vyjádřením vhmotných i korunových jednotkách, zachycením minulého vývoje a snaží se o predikci vývoje budoucího. Tab. 3-1 Indexy tržeb v maloobchodě CZ-NACE 47.3 maloobch. prodej pohonných hmot Období 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Běžné ceny 94,0 103,6 111,7 110,9 105,0 104,5 121,7 82,5 Stálé ceny 103,6 102,2 98,1 99,9 102,1 105,5 113,1 97,3 Zdroj: vlastní výzkum autora z dat CSÚ 16 Následující tabulka znázorňuje vývoj průměrných cen nejprodávanějších pohonných hmot v České republice v období let 2002 až září 2010. Tab. 3-2 Průměrná cena motorových paliv v letech 2002-2010 na území ČR Palivo 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Natural 95 24,57 24,81 26,73 28,48 29,59 29,54 30,32 27,15 31,67 meziroční tempo růstu v % x 1,0 7,7 6,5 3,9-0,2 2,6-10,5 16,6 Diesel 21,73 21,89 24,92 27,87 28,97 28,67 31,74 26,1 30,39 meziroční tempo růstu v % x 7,4 13,8 11,8 3,9-1 10,7-17,8 16,4 Zdroj: vlastní výzkum autora z dat CSÚ 17 16 ČSÚ, cudo [online]. [cit. 30.10.2010]. Dostupné z: <http://noteswww2.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/ad002f0155/$file/140310q236.pdf> 17 ČSÚ, cudo [online]. [cit. 30.10.2010]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/7101-10-zari_2010> 36