VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2012 Filip Res

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Postavení Francie v mezinárodním obchodě (bakalářská práce) Autor: Filip Res Vedoucí práce: Ing. Ludmila Štěrbová, CSc. Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat paní Ing. Ludmile Štěrbové, CSc. za odborné vedení mé práce a velmi cenné rady při jejím zpracování.

Obsah Úvod... 3 1. Ekonomika Francie... 5 1.1. Základní charakteristika a specifika Francie... 5 1.2. Sektorová struktura hospodářství... 6 1.2.1. Služby... 7 1.2.2. Průmysl... 9 1.2.3. Zemědělství...11 1.3. Makroekonomické ukazatele...11 1.3.1. Hrubý domácí produkt...12 1.3.2. Inflace...13 1.3.3. Nezaměstnanost...14 2. Francie a mezinárodní obchod... 16 2.1. Platební bilance...18 2.1.1. Teritoriální a komoditní struktura obchodu...20 2.2. Investiční pozice země...23 2.2.1. Teritoriální a sektorová struktura investic...25 3. Obchodní politika Francie... 27 3.1. Multilaterální vztahy...31 3.2. Bilaterální vztahy...33 4. Vztahy s Českou republikou... 35 4.1. Obchod se zbožím...36 4.1.1. Komoditní struktura...39 4.2. Přímé zahraniční investice...40 4.2.1. Francouzské firmy na českém trhu...41 1

Závěr... 43 Seznam zkratek... 46 Seznam grafů... 47 Seznam tabulek... 48 Seznam boxů... 49 Seznam příloh... 50 Přílohy... 51 Citovaná literatura... 61 2

Úvod Francie, přesněji Francouzská republika, patří mezi nejvyspělejší země světa. Se svými více než šedesáti miliony obyvatel se sice řadí až na 21. pozici v žebříčku nejlidnatějších zemí, ale její ekonomika je pátá největší na světě a druhá v Evropě. Na předních pozicích se drží od doby, kdy byla velmi významnou koloniální velmocí. I přesto, že se spousta kolonií osamostatnila, dnes k L Héxagone, jak se přezdívá kontinentální Francii, náleží mnohá zámořská území po celém světě. Mezi kontinentem a těmito exklávami vždy kvetl obchod. Francie je jedna ze zemí, která spolu s ostatními iniciovala evropskou integraci a tedy i založení Evropské unie. Dále patřila v roce 1945 k zakládajícím členům Organizace spojených národů, v roce 1947 k signatářům dohody GATT a byla jedním z dvaceti zakládajících členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Francie disponuje nesmírně bohatým kulturním dědictvím a je to země, jejíž vzdělávací systém patří mezi světovou špičku. Se školstvím úzce souvisí technologická vyspělost, která je ve Francii na velmi vysoké úrovni. Moje práce si klade za cíl objektivně zhodnotit pozici Francie v mezinárodním obchodě, rozebrat změny, ke kterým došlo a ke kterým může v budoucnosti dojít. Zaměřím se na zhodnocení jejích silných a slabých stránek. Důvod, proč jsem se rozhodl analyzovat Francouzský mezinárodní obchod, je ten, že tato země i přes svůj pověstný l art de vivre disponuje velmi úspěšnou ekonomikou, vysokou životní úrovní a je také významným mezinárodním aktérem. První kapitola mé práce se věnuje ekonomice Francie. Nejdříve v ní rozebírám základní politicko-geografické členění této země a její uspořádání. Dále se zaměřuji na strukturu francouzské ekonomiky dle jednotlivých sektorů. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích, i zde dochází k oslabování podílu primárního sektoru na tvorbě HDP a naopak k markantnímu posilování sektoru služeb. Poslední část této kapitoly analyzuje vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů. Jedná se o HDP, inflaci a nezaměstnanost. Následující část řeší mezinárodní obchod Francie, jakožto velmi významného aktéra mezinárodní a vnitrounijní směny. Neopomenutelnou součástí je popis bilance zboží a služeb. Kromě několika let přebytku v průběhu devadesátých let je dlouhodobě 3

záporná. V další podkapitole se budu věnovat investiční pozici Francie jejím největším obchodním partnerům a popisu sektorů, do kterých proudí investice. Ve třetí části tato práce rozebírá obchodní politiku Francie. Ta se některých svých kompetencí vzdala ve prospěch EU, jiné si však ponechala. Jakožto součást vnitřního trhu vystupuje Francie v obchodních vztazích navenek společně s ostatními členskými zeměmi. Proto se zmiňuji i o společné obchodní politice Evropské unie vůči třetím zemím. Dále rozebírám také dvoustranné a vícestranné francouzské obchodní dohody. Mezi nejvýznamnější z nich patří bezesporu členství Francie ve Světové obchodní organizaci. V souvislosti s působením ve WTO věnuji pozornost sporům, ve kterých byla Francie v pozici odpůrce, tedy strany nařčené z porušování pravidel WTO. Poslední kapitola analyzuje obchodní vztahy Francie s Českou republikou. Spolupráce mezi těmito dvěma státy probíhala již v první polovině 20. století a v současné době se Francie řadí mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. Stejně tak podíl České republiky na francouzských exportech a importech postupně narůstá. Do Česka také proniklo mnoho francouzských firem, a to buď ve formě poboček, anebo dceřiných společností. Další možnosti vstupu francouzských společností na náš trh představovaly akvizice českých firem. Proto se tato část mé práce zaobírá také současnou pozicí francouzských firem na českém trhu, jejich aktivitou a významem. Zdroji dat pro mou bakalářskou práci jsou například publikace a ročenky národních statistických úřadů či OECD a internetové zdroje jako statistiky Eurostatu či UNCTADu. Důvodem, proč preferuji tento typ zdrojů, je především jejich schopnost dostatečně rychle reagovat na aktuální ekonomickou situaci a poskytovat tedy nedávno aktualizovaná data. 4

1. Ekonomika Francie Francie nepatří mezi nejlidnatější země světa. V současné době se svými 65 630 000 obyvateli zaujímá 21. pořadí v žebříčku zemí s nejpočetnější populací (1). Necelých 30 milionů z nich je ekonomicky aktivních. (2) Z hlediska velikosti ekonomiky, která je měřena hrubým národním produktem, však zaujímá pátou příčku. (3) Většími ekonomikami jsou jen USA, Čína, Japonsko a Německo. Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie a vůbec zeměmi evropského kontinentu je Francie gigantem druhou největší ekonomikou po již zmiňovaném Německu. Další základní srovnání Francie s ostatními zeměmi se nabízí za pomoci indexu lidského rozvoje. Dle tohoto ukazatele je Francie dvacátou nejrozvinutější zemí na světě. Je tedy na vysokém stupni vývoje a dlouhodobě se tak řadí nejen nad světový průměr, ale také nad průměr členských zemí OECD. Dle dlouhodobého vývoje tohoto ukazatele je zřetelné, že Francie je rok od roku čím dál tím vyspělejší zemí. (4) Box 1 Index lidského rozvoje (HDI) Index lidského rozvoje měří úroveň rozvoje dané země. Zkoumá tři hlavní oblasti, jimiž jsou zdraví, vzdělání a životní standard. Jako vstupní data pro výpočet hodnoty tohoto indexu se používají čtyři veličiny: očekávaná doba dožití člověka při narození, střední délka doby školní docházky, očekávaná délka školní docházky a hrubý národní důchod na člověka. Zdroj: (5) Koeficient Gini, který měří rovnost, respektive nerovnost rozdělení důchodu ve společnosti, ve Francii dlouhodobě osciluje kolem hodnoty 0,3. Tím se jedná o zemi, ve které je rozdělení důchodu mezi obyvatelstvo spíše rovnější. V České republice je tento index ještě nižší, což znamená ještě větší rovnost v příjmech. (6) 1.1. Základní charakteristika a specifika Francie Francouzská republika je stát, jehož většina území leží v západní Evropě. Dle svého tvaru se mu často přezdívá L Héxagone šestiúhelník. Ale Francie nezahrnuje jen zmiňovanou pevninskou část a Korsiku. Dále k ní náleží i zámořské departmenty 5

Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion a další oblasti, které mají status závislých území. (2) Zisk těchto území se datuje do doby francouzské koloniální expanze. V té době narůstal vzájemný obchod a přeprava zboží, zejména nejrůznějších tropických plodin, tabáku a cukru. Obchodování s ostrovy v Antilách bylo pro Francii ekonomicky výnosné, a docházelo tedy k rozvoji vzájemné směny. (7) Díky obchodu v současné době patří Francie mezi země, jejichž ekonomika je navenek velmi otevřená. (8) Dalším specifikem této země je také silný vládní aparát. Ten začal nabývat na síle v době vlády Napoleona, kdy se utvořila centralizovaná vládní soustava. Další posílení role státu nastalo ve 30. letech a v období po druhé světové válce také díky častému znárodňování. V posledních dvaceti letech však došlo k velmi významnému oslabení role státu, jakožto elementu zasahujícího do běhu národního hospodářství. Došlo k decentralizaci síly v rámci institucí na různých úrovních vlád - centrální i těch lokálních. Lokální vlády se účastní 26 regionů, 100 departmentů, z nichž 4 jsou zámořské, a celkem 36 700 komun. Jednotlivé úrovně lokálních vlád však nedisponují žádnou právní mocí vůči sobě navzájem. (8) Změny nastaly také v působení státu na trhu. Proběhly četné privatizace podniků, které v té době byly majetkem státu, a začalo se upouštět od používání přímých podpor. Svou roli v tom jistě hrají také liberalizační opatření Evropské unie. Během četných reforem došlo ke zprůhlednění a zjednodušení fungování státního aparátu a byrokracie. Stát se stal efektivnějším. Ve srovnání s ostatními státy je byrokratická zátěž ve Francii vysoká, i přesto však tato země přitahuje množství mezinárodních investic. (8) 1.2. Sektorová struktura hospodářství Hospodářství Francie má poměrně diverzifikovanou strukturu. Jako v každé vyspělé zemi, nejvíce přidané hodnoty na domácím produktu tvoří sektor služeb, který se v současné době podílí na HDP více než 78 procenty. Z dlouhodobého hlediska má podíl sektoru služeb na celkovém produktu stoupající tendenci. Od roku 1990 do roku 2010 vzrostlo zastoupení služeb na HDP o téměř 10 p. b. Naopak u průmyslu a zemědělství došlo ke snížení jejich poměru o téměř 7, resp. 2 p. b. (9). 6

Graf 1 Podíl sektorů na HDP v roce 2010 19,84% 1,99% 78,16% Zemědělství Průmysl Služby Zdroj: (9), vlastní zpracování K ochraně strategických ekonomických odvětví země byl v roce 2008 z iniciativy veřejného sektoru založen Strategický investiční fond 1. Fond z 51 % vlastní francouzská finanční instituce Caisse des Dépôts et Consignations a zbývajících 49 % vlastní přímo stát. Při jeho založení bylo do fondu vloženo 6 mld. eur a do konce roku 2009 tato částka vzrostla na 20 mld. eur. Od založení fondu až do března 2011 byly uskutečněny investice do firem v celkové hodnotě 3,82 mld. eur. Většina této částky, konkrétně 2,4 mld., byla přímo investována do 42 klíčových společností a zbytek ve formě kapitálové účasti do dalších 756 společností. (10) (11) Od roku 2009 probíhá také druhá etapa programu podpory francouzských clusterů za účelem posílení konkurenceschopnosti francouzského průmyslu. Během první etapy mezi léty 2006 a 2008 vláda investovala každý rok 500 mil. eur do 67 průmyslových, vzdělávacích a výzkumných center. Pro druhou etapu od roku 2009 do 2012 byly přislíbeny vládní investice v hodnotě 1,5 mld. eur. (11) 1.2.1. Služby Významnou podskupinu služeb tvoří obchod. V oblasti obchodu v roce 2008 působilo 677 000 společností. Jejich společný obrat činí 1,37 bilionů eur a přidaná hodnota 207,5 miliard eur. Na plný úvazek zaměstnává více než 3 miliony pracovníků. Firem zabývajících se velkoobchodem bylo 155 000 a zaměstnávaly 961 000 pracovníků. Jejich obrat činil 779 miliard eur, přidaná hodnota 103 miliard eur a průměrná marže byla 19,6 %. V maloobchodě byla situace odlišná. V tomto odvětví působilo o téměř 1 Francouzsky Fonds Stratégique d'investissement 7

300 000 firem více, avšak jejich obrat nebyl ani poloviční ve srovnání s velkoobchodníky 434 miliard eur. Jejich marže však byla daleko vyšší o rovných 7 p. b. Nejvyšší marže v této skupině dosahují obchodní firmy, které provozují zásilkový a domovní prodej a také prodej za pomoci automatů. Jejich marže byla 44,3 %. Mezi nejvýznamnější maloobchodní firmy dle velikosti obratu patřily giganty jako Carrefour, Auchan, Lidl či Casino, z nichž některé jsou známé a přítomné i na českém trhu. Poslední a nejméně početnou skupinu tvoří firmy zabývající se prodejem a opravou motorových vozidel. 75 000 společností zaměstnávajících 365 000 osob tvoří obrat přes 160 miliard eur a přidanou hodnotu 20,5 miliard eur. Průměrná marže v této skupině firem je vzhledem k maloobchodu a velkoobchodu nízká 13,8 %. Je však třeba zdůraznit, že ji snižuje prodej motorových vozidel, který má velký podíl na obratu i přidané hodnotě v této skupině, avšak marži pouze 10,2 %. Pro srovnání prodej komponent k motorovým vozidlům dosahuje marže téměř třikrát vyšší 28,1 %, ale hodnota obratu je pouze šestinová. (12) Doprava tvoří další významnou část služeb. Dopravní síť ve Francii patří mezi nejhustější a nejvýkonnější z celého světa. Celá země ale není rovnoměrně protkána dopravními sítěmi a obslužností. Centrem jak vnitrostátní, tak i mezinárodní dopravy je Paříž. Chloubou francouzské dopravy je její síť železnic, a to především těch vysokorychlostních, které jsou určeny pro vlaky TGV 2. V rámci letecké dopravy je nejvýznamnější společností francouzský národní dopravce Air France, který dominuje trhu i přes spoustu v posledních letech nově vzniklých leteckých společností, zejména těch nízkonákladových. V roce 2003 došlo k fúzi s nizozemskými aerolinkami KLM a nově vzniknuvší společnost se stala největším osobním leteckým dopravcem v Evropě. (13) Firmy působící v sektoru osobní přepravy v roce 2010 podaly na území Francie výkon téměř 162 miliard osobokilometrů. To představuje přibližně dvě devítiny výkonu soukromé osobní dopravy na území Francie. Největšího výkonu dosáhly železnice, téměř 100 miliard osobokilometrů. Zajímavým faktem je, že více než polovina z nich patří rychlovlakům TGV. Dále následuje automobilová přeprava, jejíž výkon je srovnatelný s tím, kterého dosáhly rychlovlaky. Třináctinu všech osobokilometrů v rámci dopravy si připisuje doprava letecká. (14) 2 Z francouzského Trains à grande vitesse, vysokorychlostní vlaky 8

Pozemní doprava zboží v roce 2010 podala výkon v hodnotě necelých 361 miliard tunokilometrů. Téměř 85 % zajistila doprava automobilová, jejíž podíl neustále narůstá. Železniční, říční a potrubní přeprava naopak zažívá pokles v poměru k celkovému výkonu. V absolutních číslech narůstá pouze doprava automobilová, doprava říční zažívá časté výkyvy podobně jako doprava potrubní. Z dlouhodobého hlediska však jednoznačně klesá výkon dopravy železniční. (15) Celkem v sektoru transportu působí téměř 90 000 firem, které zaměstnávají více než 1 315 000 pracovníků. (16) Do sektoru služeb také spadají firmy působící ve finančnictví banky, pojišťovny a investiční společnosti. Sektor pojišťovnictví v roce 2008 zaměstnával 216 000 lidí a jeho obrat dosáhl 183,3 miliard eur. (17) Francouzským pojišťovnickým gigantem je společnost AXA, která je druhou největší společností ve Francii dle žebříčku Global 500 sestavovaným magazínem Fortune. V bankovním sektoru patří prvenství bance BNP Paribas, která je dle stejného žebříčku třetí největší francouzskou firmou (18), která zaměstnává více než 200 000 lidí (19), což je téměř stejné množství osob, jako zaměstnává celý sektor pojišťovnictví. Významnou část sektoru služeb představuje také turismus. Každý rok Francie přivítá více než 76 milionů turistů, což z ní dělá nejnavštěvovanější zemi na světě. Prvenství ovšem nedrží v žebříčku příjmů z turismu zde se svými 50 miliardami USD je až na třetím místě po Spojených státech a Španělsku, které jsou druhou, respektive třetí nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty. Tento sektor zaměstnával více než 840 000 lidí, což odpovídá 5,2 % zaměstnanců v soukromém sektoru. Nejvíce lidí v turismu pracuje v regionu Île-de-France (Paříž a okolí). Tamějších 240 000 zaměstnanců odpovídá více než čtvrtině celkového počtu osob pracujících v tomto sektoru. (20) 1.2.2. Průmysl Druhým největším sektorem francouzské ekonomiky je průmysl. Ten se v současné době podílí na tvorbě HDP necelými dvaceti procenty, což odpovídá zhruba čtvrtině toho, co vytvoří sektor služeb. Dlouhodobě však zaznamenává klesající tendenci ve prospěch terciárního sektoru. Výjimku tvoří stavebnictví, které v posledním desetiletí zažívá nárůst. (9) V roce 2010 sektor stavebnictví vytvořil produkt více než 9

čtvrt bilionu eur, konkrétně 278,1 miliard (21), a zaměstnával více než 1,8 milionů pracovníků. (22) Od druhé poloviny devadesátých let tak došlo ke čtyřsettisícovému nárůstu pracovních míst v tomto odvětví. Nutno však podotknout, že vrcholem v počtu pracovníků byla etapa od poloviny šedesátých do osmdesátých let. V tomto období se počet pracovníků v odvětví stavebnictví pohyboval v hodnotách blízkých 2,1 milionům osob. S rozvojem stavebnictví v posledních letech také souvisí narůstající cena za nově postavené byty a domy. Dochází však postupně ke zpomalení růstu cen, v případě nových domů dokonce k mírnému poklesu. (17) Celkem v oblasti stavebnictví v roce 2009 působilo více než 405 000 firem, z nichž většina, konkrétně 380 000, představovala podniky do 9 zaměstnanců včetně. Tyto firmy se však podílely na celkovém obratu ve stavebnictví pouhými dvěma pětinami. Na opačné straně stojí firmy nad 250 zaměstnanců, kterých bylo pouze 290, avšak jejich obrat byl jedna pětina celku odvětví. Celkem všechny firmy vytvořily přidanou hodnotu 86,429 miliard eur, jejíž rozdělení mezi firmy dle velikosti koreluje s rozdělením obratu. (23) Další významnou část průmyslu tvoří průmysl potravinářský. Tento sektor v roce 2009 zaměstnával 517 tisíc pracovníků ve více než 62 000 různých firmách. Jejich společný obrat činil téměř 171 miliard eur a vytvořily přidanou hodnotu necelých 35 miliard eur. Nejvíce firem působilo v pekárenském odvětví, a to přibližně dvě třetiny z celkového počtu. Ty také zaměstnávaly největší část pracovníků přes 180 000. Druhou nejpočetnější skupinou byly podniky zabývající se zpracováním masa. Těch bylo necelých 10 tisíc a zaměstnávaly 116 700 pracovníků. Nejméně početnou skupinou jsou tabákové firmy těch na francouzském trhu působilo pouze 5. Celkem v těchto společnostech pracovalo na 2 800 zaměstnanců a jednalo se tedy o podniky střední velikosti. (17) Kromě potravinářského, rafinérského a elektrotechnického průmyslu je velmi důležitou součástí francouzského výrobního průmyslu také výroba ostatních průmyslových produktů. Ve firmách zabývajících se jejich výrobou působilo přes 133 tisíc firem a téměř 1,7 milionů pracovníků. Jejich obrat byl 425,2 miliard eur a vytvořily přidanou hodnotu 118,3 miliard eur. V případě francouzského průmyslu je také třeba zmínit největší automobilky PSA Peugeot Citroën a Renault-Dacia-Samsung, které jsou šestou, respektive jedenáctou největší 10

automobilkou na světě dle počtu vyrobených aut. Francie je také druhou zemí v EU v počtu vyrobených aut. Zajišťuje 16,3 % celkové unijní produkce, což je téměř čtrnáctinásobek toho, kolik aut vyprodukovaly firmy v České republice. Více jich vyrobí jen Německo, které si připisuje 26,9 % produkce. (17) 1.2.3. Zemědělství Náskok nad Německem si však Francie drží v zemědělské produkci. Ta činí více než 56 miliard eur, což je o 40 % více než hodnota německé živočišné a rostlinné výroby. Čistá přidaná hodnota odvětví tvoří 12 miliard eur. V posledních letech dochází nejen k již zmiňovanému poklesu poměru zemědělského sektoru vůči celkovému domácímu produktu, ale klesající tendenci vykazuje i poměr pracovníků v zemědělství z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel. V současnosti z nich pracuje v zemědělství 3,4 %. I přesto se Francie spolu s Polskem, Rumunskem, Itálií a Španělskem řadí mezi skupinu států s absolutně nejvyšším počtem pracovníků v zemědělském sektoru v Evropské unii. Je také největším evropským zemědělským producentem a druhým největším světovým exportérem zemědělských a potravinářských výrobků. (17) (24) Se zemědělstvím a potravinami souvisí systém 3 typů označení ochrany zemědělské a potravinářské produkce, který byl v EU zaveden v roce 1992 za účelem ochrany spotřebitele, ale také zachování reputace těchto výrobků v EU a ve třetích zemích. Označení původu a zeměpisná označení představují typ ochrany duševního vlastnictví a identifikují výrobek pocházející z určitého regionu či místa v konkrétní zemi, jehož vlastnosti jsou dány výlučně či převážně tímto zeměpisným prostředím. Zaručená tradiční specialita indikuje produkt vyrobený tradičním způsobem výroby. V současnosti je v EU zaregistrováno celkem 1092 těchto označení výrobků z celého světa. Téměř pětinu z nich však tvoří ty francouzské. (25) (26) 1.3. Makroekonomické ukazatele Pro vytvoření ucelenějšího obrazu o francouzské ekonomice je třeba také uvést základní makroekonomické veličiny a jejich vývoj v posledních letech. 11

Miliardy EUR 1.3.1. Hrubý domácí produkt V roce 2009 procházely vyspělé ekonomiky největší krizí od druhé světové války. Vyvrcholením byl konec roku 2008 a začátek roku 2009. Situace se začala stabilizovat v druhém kvartálu roku, kdy již začaly přicházet známky indikující zlepšení situace. Ve druhém pololetí se již opět nastartoval růst ekonomiky. Samotný pokles začal v roce 2008, kdy hrubý domácí produkt poklesnul o 0,1 %. O rok dříve, v roce 2007, HDP ještě rostlo, a to o 2,3 %. V roce 2009 zpomalení ekonomiky způsobilo pokles HDP o 2,7 %. (17) (27) V témže roce dochází k významnému poklesu množství investic u nefinančních společností. To pokleslo o 8 %, přitom v předcházejícím roce dosahovalo růstu 2,4 %. Stejně jako v jiných případech nárazového zpomalení či poklesu ekonomiky, firmy začínají redukovat množství zásob držených na skladech. Vyskladňování samo o sobě výrazně přispělo k poklesu HDP. V roce 2009 o 1,9 procentních bodů a o 0,3 procentních bodů o rok dříve. (17) Graf 2 Vývoj HDP 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 2000 2002 2004 2006 2008 2010 HDP, ceny roku 2005 HDP, běžné ceny Zdroj: (27), vlastní zpracování Graf 3 Růst HDP 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% 2000 2002 2004 2006 2008 2010-2,00% -3,00% -4,00% Růst v % v porovnání s předcházejícím rokem, ceny roku 2005 Růst v % v porovnání s předcházejícím rokem, běžné ceny Zdroj: (27), vlastní výpočty a zpracování Díky zavedení šrotovného však roste počet nově prodaných osobních automobilů a s tím souvisí i nárůst produkce ve zpracovatelském průmyslu. Domácnosti opět začínají více spotřebovávat a utrácet. (17) 12

V roce 2010 se situace začíná navracet k normálu. Dle zprávy uveřejněné INSEE 3 vyspělé ekonomiky profitují z růstu rychle rozvíjejících se zemí, ale stále se nenacházejí na úrovni z roku 2008. Francouzská ekonomika znovu zažívá 1,5 % růst a nefinanční společnosti začínají více investovat. Hodnota jejich investic vzrostla o 2,4 %. Firmy z důvodu pozitivního výhledu ekonomiky zvyšují množství svých zásob na skladech. Toto zvyšování zásob představuje důležitý faktor ovlivňující růst HDP v roce 2010. (28) Roste také spotřeba domácností, která se zvětšila o 1,3 %. I přesto, že konec šrotovného oslabil poptávku po nových autech, poptávka po ostatních průmyslových produktech posílila. I přes tyto výkyvy v posledních letech je zřejmé, že dlouhodobě je francouzská ekonomika v růstu, avšak tempo, jakým roste, postupně lehce zpomaluje. (28) V současné době je Francie pátou nejbohatší zemí světa s hrubým domácím produktem přesahujícím 2,59 bilionů USD. Pokud hrubý domácí produkt nesledujeme v nominální hodnotě, ale v paritě kupní síly, Francie propadne až na devátou pozici s hodnotou 2,21 bilionů USD. V případě hrubého domácího produktu na hlavu se Francie dostává až na dvacátou příčku s hodnotou 40 965 USD. V případě přepočtu HDP per capita dle parity kupní síly spadne až na 24. místo. (29) Nejbohatším regionem v rámci Francie je tradičně region Île-de-France, tedy Paříž a její okolí, který tvoří 29 % HDP metropolitní Francie a HDP na hlavu dosahuje 1,8 násobku hodnoty běžné v ostatních regionech. (30) 1.3.2. Inflace V roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 činil nárůst indexu spotřebitelských cen pouze 0,1 %, což je jeden z nejmenších nárůstů od konce devadesátých let. V červenci roku 2009 dokonce meziročně poklesl o 0,7 %. Takový vývoj byl naposledy zaznamenán v roce 1957. Fluktuace v cenách silně reflektovaly změnu cen ropných produktů, jejichž cena se odvíjí od cen ropy. Na zvýšení v tomto období se podílely zejména vyšší ceny služeb. Jejich ceny vzrostly o 1,9 %. Nejstrmější nárůst zaznamenaly služby spojené s bydlením a vodohospodářské služby, které vzrostly 3 Z francouzského Institut national de la statistique et des études économiques, Národní institut pro statistiku a ekonomická studia 13

o 9,1 %. Služby spojené se zpracováním odpadu zaznamenaly 6 % nárůst. Silně vzrostly také ceny tabákových výrobků, o 6 %, a kvůli dražším surovinám také zdražily hodinářské výrobky, bižuterie a šperky o 6,4 %. O 0,1 % klesaly také ceny průmyslových výrobků. O 0,3 % poklesly potravinářské výrobky, ze kterých největší pokles zaznamenaly ceny zeleniny (-5,4 %) a mléčných produktů (-4,3 %). Ceny energií v roce 2009 vzrostly o 1,1 %. (17) Tabulka 1 Růst indexu spotřebitelských cen (v %) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Index spotřebit. 1,7 1,7 1,9 2,1 2,1 1,8 1,6 1,5 2,8 0,1 1,5 2,1 cen Zdroj: (31), vlastní zpracování O rok později, v roce 2010, tento ukazatel rostl o 1,5 %. Stoupající ceny služeb a energií podpořily tento nárůst, byť malý. Stejně jako v předcházejícím roce došlo k výraznému zdražení tabákových výrobků o 5,6 % a také ke zdražení služeb s vysokou přidanou hodnotou, jako tomu bylo v případě služeb poskytovaných pojišťovnami a finančními společnostmi a také v případě poštovních služeb. Zde se nárůst cen pohyboval mezi 2 a 5 %. Citelný nárůst o 13,9 % se dostavil opět v hodinářském a šperkařském průmyslu, kvůli nárůstu cen vzácných kovů. Dále markantně vzrostly ceny energií a to zejména ropy a plynu o 16,5 %, respektive o 15 %. (28) 1.3.3. Nezaměstnanost S počátkem krize a zpomalení ekonomiky v roce 2008 silně vzrostla nezaměstnanost. V roce 2008 činila pouze 7,4 %, avšak v roce 2009 tato hodnota vzrostla na 9,1 %, což bylo nejvíce od roku 1999. Přibylo téměř 508 000 nových nezaměstnaných ve srovnání s předchozím rokem. (17) Zvyšující se nezaměstnanost nejvíce postihla skupinu mladých lidí od 15 do 24 let, která je citlivější na kolísání trhu než ostatní věkově skupiny. Více zasaženi byli muži, protože krize ekonomiky se dotkla zejména průmyslu a stavebnictví, což jsou sektory, ve kterých pracují často muži a mladí lidé. Na nezaměstnanost žen to takový dopad 14

nemělo. Množství žen pracuje v terciárním sektoru, zejména v oblasti služeb. Zde byla vytvořena nová pracovní místa. (17) Nejvíce zasaženy nárůstem nezaměstnanosti byly dělnické profese, u kterých nárůst činil 2,9 %. Oproti tomu nezaměstnanost na manažerských pozicích zůstala poměrně stabilní, s lehkým navýšením o 0,8 %. S typem povolání také koreluje nezaměstnanost dle dosažené úrovně vzdělání. Nezaměstnanost u osob bez vysokoškolského vzdělání je 3x častější než u těch, kteří disponují vysokoškolským titulem. Kvůli vysokému počtu nově nezaměstnaných se také snížila míra dlouhodobě nezaměstnaných z 37,9 % na 35,4 %. Průměrná doba, po kterou je člověk bez práce, se snížila o 6 měsíců na 12,5 měsíců. (17) V roce 2010 nezaměstnanost vzrostla o 0,3 procentních bodů, což odpovídalo nezaměstnanosti na úrovni 9,7 %. V roce 2010 začíná skupina mladých lidí profitovat z obnovy ekonomiky a množství krátkodobých pracovních pozic, po kterých byla poptávka. Nezaměstnanost mladých osob se tedy lehce snížila. Zvýšila se však dlouhodobá nezaměstnanost o 4,8 p. b. na 40,3 %. Nejvyšší je u lidí starších 50 let. Průměrná délka nezaměstnanosti se zvýšila na 13,3 měsíce. (28) Ve srovnání s Evropskou unií si Francie vedla průměrně. V roce 2009 činila průměrná nezaměstnanost v EU 9 %, o rok později 9,7 %, což jsou hodnoty velmi blízké těm francouzským. (28) 15

2. Francie a mezinárodní obchod Pro státy je výhodné účastnit se mezinárodní směny, ať se jedná o směnu zboží či služeb. Francie byla již mnoho staletí jejím důležitým aktérem a stále v této oblasti velmi významně vystupuje (2). V období ropných šoků, které významně ovlivnily světovou ekonomiku a mezinárodní obchod, byla Francie schopna odolávat a adaptovat se lépe než některé jiné rozvinuté země. Mezi léty 1970 a 1999 podíl obchodu Francie na světové směně průmyslových a zemědělských produktů poklesl pouze o 4 %. Oproti tomu podíl Německa či Itálie poklesl daleko výrazněji, a to o 15 %. Na přelomu tisíciletí je export francouzských firem podpořen přechodem na společnou měnu euro. Kurz eura byl ze začátku podhodnocen, což činilo francouzské exporty relativně levnější vůči exportům ze zemí, jejichž měnou nebylo euro. Po roce 2001 však začíná euro apreciovat, což způsobuje nárůst jejich ceny. To činí francouzské exporty méně atraktivními než dříve. Na růstu cen exportů se také podílel nárůst cen energií. (32) V období od roku 2002 do roku 2011 se cena řady energetických komodit zvýšila na více než šestinásobek původní hodnoty. (33) Ve srovnání s Německem však dochází k oslabování výkonu francouzských exportů. Francouzské a Německé exporty se vyvíjely podobně od poloviny 80. let minulého století až do roku 2000. Od roku 2001 však dochází k rychlejšímu růstu německých exportů. Tempo jejich růstu bylo dokonce rychlejší než tempo růstu světového mezinárodního obchodu. Důvodů, proč Francie nedosahuje stejného růstu exportů jako Německo, je mnoho. Německo je lépe sektorově specializované a více exportuje na trhy, které v posledních letech rychle rostou. Německé firmy také ve větší míře přesouvají svou výrobu do zahraničí, což pomáhá snižovat jejich náklady. Slabá domácí poptávka v Německu má za důsledek menší množství importů a naopak působí jako faktor, který motivuje německé výrobce exportovat svou produkci. (32) Ukazatel otevřenosti trhu dle metodiky UNCTADu 4 vůči HDP v roce 2010 představoval 26,36 % francouzského hrubého domácího produktu. Do roku 2000 měl tento ukazatel rostoucí tendenci, od roku 2001, kdy dosáhl hodnoty 29,32 %, však převládá tendence klesající. Podobný vývoj zaznamenává i podíl exportu na HDP. V roce 2010 činil 25,91 %, avšak v roce 2000 to bylo ještě 30,66 %. Importy dosáhly 4 Tento ukazatel se vypočítá jako aritmetický průměr podílu exportu a podílu importu na HDP 16

nejvyššího podílu taktéž v roce 2000, a to 27,98 %, což je o 1,16 p. b. více než v roce 2010. Hodnota tohoto ukazatele pro Německo v roce 2010 dosahovala 41,9 %, přičemž ještě v roce 2000 to bylo pouze 32,73 %. (9) Podíl francouzského mezinárodního obchodu na tom světovém byl v roce 2008 přibližně 3,81 %. V roce 1999 však tento podíl nabýval hodnoty vyšší, a to 5,28 %. Francie ovšem není jediná země, u které lze pozorovat pokles podílu na mezinárodní směně zboží a služeb. Podobným vývojem prochází i řada dalších členských zemí OECD. Výjimky tvoří například Turecko, Polsko, ale také Česko, jejichž podíly na světovém obchodu neustále rostou. Podíl některých zemí, například Německa, stagnuje. U něj došlo od roku 1999 do roku 2008 k poklesu jen o 0,01 p. b. I přes tyto tendence se však stále země OECD podílejí na většině světového obchodu se zbožím i službami z téměř 64 %. (34) Graf 4 Podíl zemí OECD na světovém obchodě 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% Zdroj: (34), vlastní zpracování V roce 2011 byla Francie šestým největším exportérem na světě. Hodnota jejích vývozů činila více než 578 miliard USD. Zboží a služby větší hodnoty vyvezla Čína následovaná Evropskou unii 5, Německem, USA a Japonskem. V případě porovnání francouzských a německých exportů zjistíme, že hodnota německých vývozů byla téměř trojnásobná ve srovnání s hodnotou těch francouzských. (35) V oblasti importů Francie zaujímá stejné pořadí jako v oblasti exportů je to šestá nejvíce dovážející země na světě. Země, které dovezly větší množství zboží a služeb 5 Započítány jsou pouze exporty z EU do třetích zemí, vnitrounijní exporty nejsou započítány 17

USD, ceny roku 2000 jsou totožné s pěti největšími exportéry. Rozdílné je však jejich pořadí. Nejvíce importující zemí jsou Spojené státy, které jsou následovány EU 6, Čínou, Německem a Japonskem. Z uvedených zemí pouze Čína a Německo dosahují kladného salda obchodu. Ostatní země z této šestice dosahují podobně jako Francie schodku. (36) Vzhledem k tomu, že výkony zemí nejsou srovnatelné z důvodu rozdílného počtu jejich obyvatel, je třeba také uvést hodnotu obchodu per capita. Porovnáním tohoto ukazatele lze snadno zjistit, že Francie s hodnotou odpovídající téměř 14 000 USD na osobu je na podobné úrovni, jako je Česká republika, u níž tento ukazatel činí přibližně 15 000 USD a i jeho vývoj je podobný tomu francouzskému. Nabízí se také srovnání s největším evropským exportérem Německem. Stejně jako v případě celkových exportů a importů, vyšší jsou i exporty i importy per capita. Z níže uvedeného grafu je také zřetelné, že tento ukazatel roste ve prospěch Německa rychleji, než je tomu u Francie. V případě setrvání současné tendence vývoje bude brzy hodnota obchodu na osobu v Německu dvakrát vyšší než ve Francii. (34) Graf 5 Vývoj ukazatele trade per capita ve Francii a Německu s lineárními křivkami trendů 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Francie Německo Lineární (Francie) Lineární (Německo) Zdroj: (34), vlastní zpracování 2.1. Platební bilance Platební bilanci ve Francii sestavuje francouzská národní banka Banque de France. Ta je k vykonávání tohoto úkonu pověřena odborem 7 francouzského Ministerstva hospodářství, financí a průmyslu. (37) 6 Započítány jsou pouze importy z EU do třetích zemí, vnitrounijní importy nejsou započítány 7 Direction Générale du Trésor et de la Politique Economique 18

Miliardy EUR Platební bilance je účetní dokument zachycující veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty země během určitého časového období. Platební bilanci tvoří několik složek: běžný, kapitálový a finanční účet a také saldo chyb a opomenutí, díky kterému dojde k vyrovnání nepřesností mezi kreditními a debetními položkami. Tyto nepřesnosti bývají způsobeny zvolenou metodikou či statistickými chybami. (37) Jednotlivé účty platební bilance se dále dělí. Běžný účet je složen z obchodní bilance, bilance služeb, výnosové bilance a bilance běžných převodů. Od roku 2005 se saldo běžného účtu pohybuje v záporu a dochází k jeho prohlubování. Nejnižší hodnoty dosáhlo v letech 2008 a 2010, kdy bylo v deficitu -33,7 miliard eur. (37) Graf 6 Bilance běžného účtu a její podíl na HDP 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bilance běžného účtu, levá osa Podíl na HDP, pravá osa 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% -2,00% -3,00% Zdroj: (38), (27), vlastní výpočty a zpracování Z výše uvedeného grafu je patrné, že i přesto, že absolutní hodnoty salda v letech 2008 a 2010 byly stejné, hodnoty poměru salda vůči HDP nejsou v těchto letech stejné. Relativně nejvyšší saldo běžného účtu vůči HDP bylo v roce 2010, kdy tato hodnota činila -1,9 %, což je o 0,3 p. b. méně než v roce 2008. (38) (27) Přesto v roce 2009 došlo k mírnému snížení deficitu. Ten činil -28,4 miliard eur. V tomto roce došlo k výraznému poklesu francouzských exportů i importů, na kterých se podepsaly dopady globální recese. Pokles importů v tomto roce byl však rychlejší, a to mimo jiné z důvodu nižších cen dovážených energetických surovin. (38) (17) V roce 2010 s obnoveným růstem ekonomik dochází k růstu exportů i importů. Importy podpořené rostoucí domácí poptávkou však stoupají rychleji než exporty, což má za následek prohloubení salda. (28) 19

Miliardy EUR Více informací k vývoji jednotlivých částí běžného účtu poskytuje následující graf. Ten ukazuje, že bilance služeb a výnosů jsou dlouhodobě kladné, přičemž hodnota bilance výnosů je poměrně stálá a hodnota bilance služeb dlouhodobě roste. Bilance služeb, která dříve byla v deficitu, je od roku 1997 kladná. Kromě propadu, který nastal v roce 2002, je její tendence dlouhodobě rostoucí. Oproti bilanci služeb však bilance běžných převodů a obchodní bilance mají záporná salda. U bilance běžných převodů dochází k postupnému prohlubování deficitu. Deficit obchodní bilance se prohlubuje také, ovšem daleko rychlejším tempem. (38) Graf 7 Jednotlivé agregáty běžného účtu a jejich vývoj 60 40 20 0-20 -40-60 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bilance běžného účtu Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Bilance běžných převodů Zdroj: (38), vlastní zpracování 2.1.1. Teritoriální a komoditní struktura obchodu V roce 2010 ve Francii působilo na 154 448 firem, které se účastnily mezinárodní směny zboží, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 2,3 % více. Poměr firem exportujících k těm importujícím činí zhruba 2:3. (39) Největším francouzským exportním i importním partnerem v roce 2010 bylo Německo. Importy však dosahovaly větších hodnot než exporty, což vyústilo v obchodní deficit v hodnotě 16,2 miliard eur. Německo je tak po Číně druhou zemí, se kterou má Francie největší obchodní deficit, a to v hodnotě 16,2 miliard eur. Ten čínský je však o více než 10 miliard větší. Jak je vidět z níže uvedené tabulky, největší obchodní partneři pocházejí z Evropy a zejména Evropské unie. (40) (41) (42) 20

Tabulka 2 Hlavní obchodní partneři Francie Exporty 2010 (mld. EUR) Importy 2010 (mld. EUR) Nejvyšší přebytky (mld. EUR) Německo 62,9 Německo 79,1 Velká Británie 6,3 Itálie 31,5 Čína (bez Hong Kongu) 37,4 Hong Kong 3,8 Belgie 29,2 Belgie 35,9 Alžírsko 2,9 Španělsko 29 Itálie 34,8 SAE 2,7 Velká Británie 26,2 Španělsko 28,3 Nejvyšší deficit (mld. EUR) USA 22,1 USA 26,7 Čína (bez Hong Kongu) -26,4 Nizozemí 16,2 Velká Británie 19,8 Německo -16,2 Švýcarsko 11,3 Nizozemí 19,3 Belgie -6,7 Čína (bez Hong Kongu) 11 Rusko 12 Rusko -5,9 Zdroj: (40) (41) (42), vlastní zpracování Tabulka 3 Regionální rozdělení obchodu Francie a její největší partneři Exporty 2010 (mld. EUR) Importy 2010 (mld. EUR) Evropa 266 308,5 EU 237,7 269 Německo 62,9 79,1 Itálie 31,5 34,8 Belgie 29,2 35,9 Rusko 6,3 12,2 Švýcarsko 11,3 10,9 Asie 43 71,2 Čína 11 37,4 Amerika 35,3 37,8 USA 22,1 26,7 Afrika 26,6 23,7 Alžírsko 5,2 2,3 Tunisko 3,4 3,5 Blízký a Střední východ 14,7 8 Saudská Arábie 3,9 2,7 Ostatní regiony 2,4 7,7 Zdroj: (43), vlastní zpracování Rozdělení francouzských importů a exportů dle regionů ve světě v podstatě koresponduje s největšími obchodními partnery. Nejvíce obchodu probíhá s evropskými zeměmi téměř 69 % všech exportů a více než 67 % importů. Přibližně 61 % veškerých exportů a 59 % importů směřuje do zemí EU. Druhým nejvýznamnějším regionem dle hodnoty exportů a importů je Asie, zastoupena zejména Čínou a Japonskem, ze které pochází více než 15 % francouzských importů a do níž směřuje více než 11 % francouzských exportů. (43) 21

Více detailů ohledně obchodu s určitými regiony a jejich hlavními zástupci včetně hodnot jejich exportů, importů a bilance naleznete v tabulce v příloze č. 1. Ve vztahu ke komoditní struktuře exportu představovaly nejvýznamnější skupinu průmyslové výrobky. Ty se na nich podílely z více než tří čtvrtin. V rámci průmyslových výrobků byly nejvíce zastoupeny stroje a elektronika, dopravní prostředky a ostatní průmyslové výrobky. Obchodovatelné služby se podílely na exportech necelou sedminou, z čehož nejvýznamnější byly dopravní služby a služby související s administrativou, podpůrnými a vědeckotechnickými činnostmi. Ty se dohromady podílely na exportech obchodovatelných služeb z více než dvou třetin. Nejmenší zastoupení měla skupina služeb neobchodovatelných, tedy služby veřejné správy, vzdělávání, zdravotní služby a sociální péče. Ty se podílely na exportech méně než čtvrt procentem. Poslední skupina, do které spadají produkty zemědělství, lesnictví a rybářství, se podílela na exportech cca 3 %, což koresponduje s poměrem tohoto sektoru na tvorbě HDP. (44) Struktura importů je v zásadě podobná jako struktura exportů. Přes 80 % veškerých statků importovaných do Francie patří opět do skupiny průmyslových produktů. Největší zastoupení patří elektronice, strojům a ostatním průmyslovým produktům. Obchodovatelné služby jsou zastoupeny v importech přibližně jednou osminou. Zemědělství se na importech podílí 2 %. (44) Graf 8 Krytí skupin obchodovaného zboží 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Zemědělství, lesnictví, rybolov Potraviny, nápoje a tabákové výrobky Elektronika a stroje Ostatní průmyslové produkty Zdroj: (45), vlastní zpracování Těžební průmysl, zpracování vody, energií, odpadů Zpracování ropy a koksu Dopravní prostředky Výše uvedený graf zobrazuje krytí jednotlivých skupin zboží, tedy poměr jejich exportů k importům. Největších přebytků Francie dlouhodobě dosahuje v obchodě 22

Miliardy EUR s dopravními prostředky, potravinami a zemědělskými produkty. Trend u dopravních prostředků je však klesající a v současnosti je na úrovni srovnatelné s rokem 1989, kdy byl tento ukazatel nejníže v historii, a to na hodnotě odpovídající 126 %. (45) Z hlediska postavení v EU Francie vyexportuje do třetích zemí více 11,4 % celkových unijních exportů a je tak druhým největším exportérem po Německu, které zajišťuje 28,1 % exportů. V oblasti importů je však na pátém místě s 9,6 % po Německu, Nizozemí, Velké Británii a Itálii. (46) 2.2. Investiční pozice země Ke zhodnocení investiční pozice země nám pomáhá finanční účet platební bilance. Ten se skládá z bilance přímých zahraničních investic, portfoliových zahraničních investic, bilance finančních derivátů, bilance ostatních investic a změny devizových rezerv. Ty se na rozdíl od české platební bilance nevykazují na zvláštním účtu, ale vykazují se v rámci finančního účtu. (37) (47) Graf 9 Bilance finančního účtu a její podíl na HDP 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40,0-50,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bilance finančního účtu, levá osa Podíl na HDP, pravá osa 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% -2,00% -3,00% -4,00% Zdroj: (38), (27), vlastní výpočty a zpracování Z výše uvedeného grafu můžeme zjistit, že v současnosti je saldo bilance finančního účtu kladné a dosahuje 18,2 mld. eur. To odpovídá ekvivalentu 1,02 % hodnoty hrubého domácího produktu. Do roku 2005 však dlouhodobě docházelo k odlivu finančních zdrojů, saldo bylo tedy záporné, až na výjimku v roce 2003, kdy bylo kladné a dosahovalo hodnoty necelých 10 miliard eur. Z podstaty platební bilance je logické, že vývoj na finančním účtu v podstatě kopíruje vývoj běžného účtu, jen s opačnou hodnotou. (38) 23

Miliardy EUR Nestačí však sledovat finanční účet jako celek, ale je nutné uvést i jeho jednotlivé komponenty stejně tak, jako tomu bylo v případě běžného účtu. Od roku 2008 je pozorován výrazný nárůst kladného salda portfoliových investic. V minulosti byla Francie spíše čistý portfoliový investor. Dnes je ovšem situace opačná a stala se čistým příjemcem tohoto typu investic. Situace na účtu finančních derivátů není vůbec jednoznačná. V současnosti je jejich saldo kladné, avšak dlouhodobý vývoj ukazuje, že se střídavě dostává do deficitu i do přebytku. Výkyvy v posledních letech, zejména od roku 2007, jsou ale výraznější než dříve. (38) Graf 6 Jednotlivé agregáty finančního účtu a jejich vývoj 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0-50,0-100,0-150,0-200,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bilance finančního účtu Bilance PZI Bilance PFI Bilance finančních derivátů Bilance ostatních investic Změna devizových rezerv Zdroj: (38), vlastní zpracování Nejdůležitější součást představují přímé zahraniční investice. V jejich případě se jedná o dlouhodobý příliv kapitálu do ekonomiky za účelem podílení se na řízení určitého ekonomického subjektu a s tím spojeným dosažením zisku. Francie dlouhodobě vystupuje jako čistý investor. Největšího deficitu dosáhlo saldo v roce 2000, a to téměř 150 miliard eur. Tehdy tok odchozích investic do zahraničí činil více než 192 miliard eur. Došlo téměř ke zdvojnásobení odchozích investic oproti předchozímu roku a k téměř čtyřnásobení ve srovnání s rokem 1998. Úroveň investic proudících do ekonomiky ve srovnání s předchozím obdobím se zvýšila jen nepatrně, a došlo tedy k deficitu salda. (48) Další nárůst toků investic do zahraničí nastal od roku 2004 a vyvrcholil v roce 2007. Nebyl však tak markantní jako v roce 2000. Bylo to pouze 120 miliard eur, což je 24

Miliardy EUR o 72 miliard méně než tehdy. Od roku 2007 tok PZI do zahraničí postupně klesá, přičemž za rok 2010 činil 63,5 miliard eur. Množství investic proudících do Francie ze zahraničí představuje spíše rostoucí trend s občasnými propady. V posledních letech nastal pokles po roce 2007. Ten dosáhnul minima v roce 2009, kdy bylo do Francie investováno pouze 24,5 miliard eur, což je nejnižší hodnota od roku 1997. Tehdy příliv PZI dosáhl hodnoty 20,6 miliard eur. V roce 2010 však příliv PZI opět vzrostl, a to o 1,1 miliard eur ve srovnání s předchozím rokem. (48) Graf 10 Vývoj toku investic 100,0 50,0 0,0-50,0-100,0-150,0-200,0-250,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Příliv PZI Odliv PZI Saldo Zdroj: (48), vlastní zpracování 2.2.1. Teritoriální a sektorová struktura investic V roce 2010 činila zásoba francouzských PZI v zahraničí 858,2 miliard eur. 58,6 % těchto investic spadalo do zemí EU, přičemž více než tři čtvrtiny z nich do zemí Evropské hospodářské a měnové unie. Nejvýznamnějšími cílovými zeměmi byla Belgie, Nizozemí a Velká Británie, do nichž mířilo 14,8 %, 10 % a 9 % veškerých investic. Mimo Evropskou unii jsou velmi významným příjemcem USA, ve kterých je umístěno nejvíce francouzských investic 17,5 %. (49) Ty nejčastěji míří do sektoru finančnictví a pojišťovnictví, kde je téměř 30 % současné zásoby investic, z čehož 2/3 se nacházejí v sektoru finančnictví. Necelá čtvrtina investic je umístěna v sektoru průmyslu, a to zejména v potravinářském a farmaceutickém. Naopak nejméně jich je v sektoru vzdělávání a zemědělství, lesnictví a rybolovu. Dohromady se investice v těchto sektorech podílejí na celé zásobě investic méně než 0,1 %. (49) 25

Zásoba přímých zahraničních investic ve Francii v roce 2010 činila 435,7 miliard eur. Nejvíce, téměř tři čtvrtiny pocházejí ze zemí EU, přičemž 61,1 % ze zemí Evropské hospodářské a měnové unie. Nejvýznamnějším investorem ve Francii je Nizozemí, odkud pochází 16,2 % všech investic. Dále následuje Lucembursko s 15,7 %, USA s 12,4 % a Velká Británie s 11,6 %. (49) Toky investic proudící do zahraničí v zásadě korespondují s celkovými odchozími investicemi. Nejvíce investic proudilo do Belgie, Nizozemí, Švýcarska a USA. Tyto čtyři země si připisují celkem 61,3 % toků v roce 2010. Investice na francouzském území v roce 2010 byly poznamenány stažením investic ze strany Irska, Švédska a Švýcarska. I přesto celkové investice vzrostly, a to díky tokům pocházejícím z Lucemburska a USA. (49) Sektorové rozdělení zahraničních investic ve Francii je podobné tomu francouzskému v zahraničí. Nejvíce investic je v sektoru finančnictví a pojišťovnictví, a to 29,3 %, přičemž většina z nich proudila pouze do finančního sektoru. Do sektoru realitních služeb bylo investováno 22,5 % a do průmyslu 24,1 % všech investic. Nejpreferovanějšími oblastmi v rámci průmyslu byly farmaceutický a potravinářský průmysl. Ty se na celkové zásobě investic podílely 5,8 %, resp. 3 %. (49) Detailnější rozdělení toků a zásob PZI dle jednotlivých zemí i sektorů je uvedeno v přílohách č. 2 až 9. 26

3. Obchodní politika Francie Obchodní politika státu představuje soubor nástrojů a opatření ovlivňujících podnikatelské prostředí za účelem ochrany domácího trhu a zlepšení postavení na zahraničních trzích. Obchodní politika má dopad nejen na ty subjekty, jejichž obchodní aktivity přesahují hranice země, ale i na ty, které působí v rámci vnitřního trhu daného státu. Samotná podoba obchodní politiky spadá mezi suverénní kompetence každého státu. Francie však dobrovolně část svých pravomocí souvisejících s obchodní politikou předala na úroveň EU. (50) Tato společná obchodní politika se stala výlučnou pravomocí Evropských společenství již od vzniku celní unie 8, kdy EHS začalo vůči třetím zemím vystupovat jako celek. Provádění společné obchodní politiky je v kompetenci Rady, která rozhoduje na základě návrhů předložených Evropskou komisí. Evropský parlament se rozhodování o čistě obchodních otázkách neúčastní, je však o nich informován. Jeho souhlas je vyžadován pouze u otázek přesahujících rámec SOP. V Evropské komisi za obchodní politiku zodpovídá Generální ředitelství pro obchod 9 a Generální ředitelství pro daně a celní unii 10 za celní oblast. Nejvýznamnějším orgánem rady je Výbor pro obchodní politiku 11, na jehož zasedání pravidelně diskutují zástupci členských států s Evropskou komisí o obchodně politických tématech. (50) (51) Mezi základní nástroje společné obchodní politiky patří celní kodex a jednotný celní sazebník, který vychází z harmonizovaného systému Světové celní organizace 12. Tato šestimístná nomenklatura byla rozšířena na desetimístnou za účelem možnosti jejího využití pro statistické účely. Integrovaný celní sazebník používaný v EU se nazývá TARIC 13. Mezi další nástroje se řadí antidumpingová a vyrovnávací opatření, jejichž zavedení má za následek znesnadnění přístupu importovaného zboží na unijní trh. (50) Antidumpingové clo představuje vyšší clo než tarif dle celního sazebníku. Je uvalováno na dovoz konkrétního druhu zboží pocházejícího z určité země nebo produkovaného určitým výrobcem. Dovoz tohoto zboží musí být realizován za ceny nižší, než činí výrobní náklady či obvyklé ceny na domácím nebo jiném trhu. Oproti 8 Vznik celní unie je datován k 1. červenci 1968 9 DG TRADE Directorate General for Trade 10 DG TAXUD Directorate General for Taxation and Customs Union 11 Dříve fungoval pod názvem Výbor pro otázky 133 12 Anglicky WCO World Customs Organization 13 Zkratka z francouzského Tarif Intégré Communautaire 27

tomu vyrovnávací opatření představují přirážky na dovoz konkrétního zboží z určité země, které slouží k vyrovnání dopadu subvencí poskytnutých státem, ze kterého zboží pochází, na jeho výrobu nebo vývoz. (52) V případě prudce rostoucích dovozů, které mají příčinnou souvislost s ohrožením výrobního odvětví v EU, je možné zavést ochranná opatření 14. (51) Ta musí být aplikována plošně, bez ohledu na zemi původu daného zboží. Mezi ochranná opatření patří například automatické dovozní licence, které jsou aplikovány zejména na výrobky z oceli. Podoba uvedených opatření je odvozena od pravidel WTO. (50) Oproti těmto opatřením omezujícím obchod stojí v protipólu spolupráce EU a dalších zemí za účelem rozvoje a liberalizace obchodu. K jednotnému trhu jsou v rámci Evropského hospodářského prostoru připojeny tři členské země ESVO 15, Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Spolupráce v podobě celní unie probíhá s Andorrou, San Marinem a Tureckem. Monako, přestože není členem EU, je součástí celního území a jednotného trhu, avšak ve vztahu vůči třetím zemím nemá zboží pocházející z Monaka stejné výhody jako zboží z EU. (50) Vůči rozvojovým zemím, které nemají s EU uzavřenou žádnou dohodu, se uplatňuje systém GSP 16, v rámci nějž jsou jednostranně sníženy bariéry pro vstup na vnitřní trh u většiny produktů. Některé z těchto preferencí jsou podmíněny i politicky tak, že tyto země musejí dodržovat 27 mezinárodních konvencí 17. Dále od roku 2001 vstoupil v platnost program Vše kromě zbraní 18, který garantuje bezcelní a bezkvótní přístup na unijní trh pro exportované produkty 48 nejméně vyspělých zemí. Omezující obchodní opatření jsou však uplatňována pro některé zemědělské komodity cukr, banány a rýži. (53) (50) (54) (51) V oblastech zahraničně obchodní politiky, které nebyly postoupeny na úroveň EU, se Francie rozhoduje autonomně. Tato rozhodnutí však musejí být v souladu s mezinárodními dohodami a závazky, a to především s dohodami WTO, členskými dohodami EU a pravidly OECD. (50) Základními instrumenty státní podpory 14 Anglicky Safeguard Measures 15 Evropské sdružení volného obchodu, anglicky EFTA European Free Trade Association 16 Generalized System of Preference 17 Např. konvence o občanských a politických právech, o vyloučení mučení a nehumánních či krutých trestů, o právech dítěte, a další 18 Everything But Arms 28

v kompetenci Francie je financování exportních úvěrů, pojišťování, garantování a poskytování informací. (52) Za účelem podpory exportu a firem působících v tomto odvětví existuje ve Francii vládní agentura UBIFRANCE spadající pod Ministerstvo hospodářství, financí a průmyslu 19. Jejím úkolem je poskytovat podporu společnostem vyvážejícím do zahraničí nebo těm, které se o vstup na zahraniční trh teprve pokoušejí. V tom jim pomáhá síť 80 kanceláří, které se nacházejí ve více než 60 zemích světa. (55) Nejzákladnější službu, kterou mohou firmy obracející se na UBIFRANCE využít, představuje poskytování informací. Tyto informace mohou mít obecnou či personalizovanou podobu odvíjející se od specifických požadavků daných subjektů. UBIFRANCE pravidelně vydává řadu publikací a expertíz, které se zabývají aktuální situací buďto na celém trhu dané země, nebo ve specifickém sektoru. Poskytuje také konzultační a právní služby týkající se právních specifik a omezení v jednotlivých zemích. (56) Exportéři se také mohou prezentovat na řadě veletrhů a B2B setkání, která se konají po celém světě. UBIFRANCE zajišťuje na klíčových veletrzích francouzskou účast, a firmy tedy mohou využít jak finanční či marketingovou podporu, tak i podporu související s logistickým zajištěním jejich účasti. Tyto veletrhy či setkání mohou být tematicky zaměřeny na jednu specifickou oblast, ale také na více sektorů podnikání. UBIFRANCE poskytuje také pomoc v oblasti rozvoje klastrů a technologického partnerství. Figuruje jako článek, který navazuje kontakty a zprostředkovává komunikaci za účelem zahájení technologické spolupráce mezi jednotlivými firmami z různých zemí. (57) Další skupinou služeb, které UBIFRANCE poskytuje, jsou služby komunikační. Firmy mohou zvolit několik forem kooperace v této oblasti. Základní službou je uveřejnění v mezinárodním katalogu francouzských exportérů. Další volbu představuje například zajištění PR a tiskových služeb, což umožňuje větší zviditelnění firmy. Kanceláře UBIFRANCE pomáhají exportérům navázat spolupráci s místním tiskem za účelem reklamy či pořádání tiskových konferencí, prezentací pro novináře nebo reklamních eventů. Pomáhají také společnostem s jejich prezentací a prezentací jejich služeb v místních profesně zaměřených katalozích a tiskových publikacích. (57) 19 Francouzsky Ministère de l'economie, des Finances et de l'industrie 29

UBIFRANCE dále spolupracuje s mnoha partnery, jejichž služby představují podporu pro firmy působící v oblasti exportu. Nezisková organizace FORMATEX 20 poskytuje vzdělávací kurzy pro exportující subjekty. Ty jsou určeny především pro začínající exportéry, kteří vyvážejí poprvé. Témata těchto kurzů se soustřeďují na šest hlavních oblastí souvisejících s exportem: nákup a prodej; právní prostředí; otázky související s řízením lidských zdrojů; logistiku; finanční prostředí; komunikaci a interkulturní management. Tyto kurzy jsou koncipovány jak v obecné podobě, tak i upravené na míru pro určitou společnost. Firmy mají také možnost využít výuky probíhající ve formě koučingu. (58) Národní institut pro průmyslové vlastnictví (INPI 21 ) nabízí exportérům analýzu jejich potřeb v oblasti průmyslového a duševního vlastnictví, čímž pomáhá zvýšit inovační potenciál jejich společnosti. (59) Pro malé a střední podniky existuje také možnost čerpat půjčku za účelem exportu, díky spolupráci UBIFRANCE a holdingu Oséo 22. Tato půjčka může dosahovat výše až 150 000 eur a je určena k financování výdajů spojených s proniknutím na zahraniční trhy, jako například nákladů na lokalizaci produktů pro daný trh, náklady na standardizaci dle tamních norem, účast na zahraničních veletrzích a další. K čerpání této půjčky nejsou potřeba žádné záruky. (60) Francouzské firmy mohou také využít pojištění COFACE 23, které kryje škody v případě neúspěchu při aktivitách na zahraničních trzích. COFACE poskytuje širokou škálu veřejných záruk nejen pro malé firmy bez zkušeností na zahraničních trzích, ale i pro ty větší či zkušenější. (61) (62) Poskytování těchto služeb souvisejících s exportním úvěrováním je v souladu s podmínkami a pravidly stanovenými v Konsenzu OECD 24 z roku 1978. K jeho dodržování se připojila většina členů OECD Austrálie, Evropská unie 25, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Norsko, Nový Zéland, Švýcarsko a USA. Tato pravidla byla také přímo začleněna do legislativy EU. Pravidla pro exportní úvěrování uvedená v Gentlemen s agreement, jak se dohoda také nazývá, tvoří výjimku z pravidel 26 20 Formation Export, česky vzdělávání v oblasti vývozu 21 Institut national de la propriété industrielle 22 Nadpoloviční většinu akcii v holdingu Oséo drží francouzský stát 23 Compagnie française d'assurance pour le commerce extérieur 24 Anglicky Arrangement on Officially Supported Export Credits 25 Tehdy pod názvem Evropská společenství 26 Agreement on Subsidies and Countervailing Measures 30

WTO. Tedy pokud členové WTO chtějí poskytovat vývozní podpory, tak musejí být v souladu s Konsenzem OECD, aniž by museli být jeho signatáři. (63) (64) (65) Od 1. ledna 2012 vstoupila v platnost také nová verze francouzské vývozní charty 27, jejímž cílem je zlepšení podpory firem v oblasti mezinárodního obchodu, rozšíření jejich působnosti na zahraničních trzích díky zjednodušení postupů a díky provázanější spolupráci mezi jednotlivými signatáři 28 této charty, hledání nových exportérů a jejich podpora. (66) 3.1. Multilaterální vztahy Francie patřila 30. října 1947 mezi první signatáře dohody GATT, která měla za úkol snížit překážky mezinárodního obchodu, a od začátku existence WTO v roce 1995 je pochopitelně také jejím členem. (67) Během současného kola jednání ve WTO, tzv. Rozvojové agendě z Dohá, bylo mimo jiné cílem odstranění zemědělských podpor a snižování cel a kvót ve vyspělých zemích a zejména v zemích EU. Oproti tomu bylo požadováno snížení překážek vstupu na trh s průmyslovými výrobky v rozvíjejících se zemích, a to zejména v Číně, Brazílii a Indii. (68) I přes problémová jednání došlo v první oblasti ze strany EU k ústupkům. V roce 2003 byla schválena reforma Společné zemědělské politiky EU, která snížila platby farmářům v závislosti na jejich produkci. Tyto platby spadaly do tzv. amber box, což jsou opatření nejvíce narušující obchod. (68) Box 2 Typy podpor WTO člení z hlediska škodlivého vlivu na obchod domácí podpory do tří skupin: Green box podpory bez přímého vztahu k obchodu, jsou povoleny (podpora výzkumu a školství, pomoc při přírodních katastrofách, péče o životní prostředí) Amber box zakázaná opatření (přímé podpory) narušující mezinárodní obchod, nová nesmějí být zaváděna, u existujících musí dojít k jejich postupnému odstraňování (u vyspělých zemí o 20 %, u rozvojových o 13 %) 27 Charte nationale de l exportation 28 Tato charta byla podepsána zástupci vlády, Asociace francouzských regionů, Francouzské obchodní a průmyslové komory, Svazu francouzských obchodních a průmyslových komor v zahraničí, Národního výboru poradců v zahraničním obchodě, agentury UBIFRANCE, COFACE a holdingu Oséo. 31

Blue box opatření, jejichž dopady na obchod se posuzují těžce (programy na podporu rozvoje venkova a zemědělství, podpory malého rozsahu) Zdroj: (52) (69) V druhé oblasti, která se týkala přístupu na trh, však došlo jen k malým změnám. Dohoda, která byla navržena k projednání ve WTO, byla ze strany EU odmítnuta. V rámci EU se proti této dohodě vyslovilo celkem dvacet zemí v čele s Francií. Francouzský ministr zemědělství, Michel Barnier, tuto dohodu komentoval slovy: Raději žádnou dohodu než špatnou dohodu. Vzhledem k faktu, že Francie je největším evropským producentem v oblasti zemědělství, by navrhovaná snížení bariér pro vstup na trh měla negativní efekt na francouzský zemědělský sektor a také na související pracovní místa z důvodu jednoduššího přístupu zemědělských produktů pocházejících z méně vyspělých zemí. (24) (68) (70) V rámci fungování mnohostranného obchodního systému může také docházet k situacím, kdy se jedna strana domnívá, že určitá opatření obchodní politiky jiné členské země WTO jsou v rozporu s ujednanými pravidly. Na základě podání stížnosti ze strany stěžovatele je tedy zahájen obchodní spor. Od začátku existence WTO až doposud 29 jich bylo zahájeno celkem 434. (71) V řadě těchto sporů figurovala přímo EU 30 a její členské státy. Spory, ve kterých byla Francie v pozici odpůrce, tedy strany, která je nařčena z porušování pravidel, byly celkem čtyři. U všech jako stěžovatel vystupovaly USA. (72) Box 3 Spory ve WTO Řešení sporů 31 v rámci WTO představuje jediný způsob, jakým je možné vynutit sjednaná pravidla. Řešení sporů je založeno na jasně definovaných pravidlech a harmonogramu. Orgán, který tyto spory řeší, se nazývá Dispute Settlement Body. Ten zřizuje tzv. panely, což jsou skupiny tří nebo pěti odborníků v oblasti, ke které se váže spor. Samotnému řešení sporu předcházejí neformální konzultace. Pokud selžou, poškozená strana požádá o formální konzultace. V případě nedohody mezi stranami během této etapy následuje druhá fáze, a to ustavení panelu. Na konci této fáze vydá 29 K 1. dubnu 2012 30 Do 30. listopadu 2009 vystupující pod názvem Evropská společenství 31 Anglicky Dispute Settlement 32

panel usnesení, proti němuž může následovat případné odvolání. V závěrečné fázi je nucena strana, která spor prohrála, implementovat doporučení, na kterých se usnesl panel. Dle pravidel by měl každý spor být ukončen do 12 či 15 měsíců od svého započetí (v případě odvolání). Řada sporů však trvá i několik let. Zdroj: (52) (73) První spor z roku 1998 se týkal opatření, která souvisela se zdaněním zisků. Tato opatření dle stěžovatele měla za následek vytváření přímé podpory podnikům. Tento spor skončil pouze ve fázi konzultací, nedošlo tedy k žádosti o ustavení panelu. (74) Další tři spory se přímo dotýkaly francouzského leteckého výrobce Airbus. Ten dle americké strany dostal ilegální subvence od evropských vlád ve formě bezrizikových úvěrů a dotací, což podle jejího názoru ovlivnilo obchod s velkými civilními letouny. (75) (76) (77) Panel WTO shledal námitku, kterou vznesly USA, jako oprávněnou. Dle Airbusu však nebylo prokázáno, že by tato pomoc výrazně uškodila konkurenčnímu Boeingu, jehož námitky byly ze 70 % zamítnuty. V návaznosti na spor vyvolaný Spojenými státy podala EU stížnost týkající se poskytování subvencí pro konkurenční Boeing ze strany americké vlády. I v tomto případě došlo dle panelu WTO k porušení pravidel mnohostranného obchodního systému. Hodnota těchto subvencí byla vyčíslena přibližně na 3 miliardy USD. Oproti tomu pomoc Airbusu ze strany Francie a dalších evropských zemí měla dosahovat hodnoty 20 miliard USD. Tento spor byl tím nejnákladnějším, který byl kdy v rámci WTO řešen. Byl také velmi komplikovaný z důvodů rozdílných interpretací závěrů jednotlivých panelů WTO ze strany zúčastněných aktérů. (78) (79) (80) 3.2. Bilaterální vztahy Do skupiny bilaterálních obchodních vztahů je možné zařadit smlouvy řešící pohyb zboží a služeb, například smlouvy o volném obchodu, ale také dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic. První jmenovaná skupina spadá do kompetence společné obchodní politiky Evropské unie. Francie je tedy přímo neuzavírá. Oproti tomu druhá skupina smluv je nezávislá na společné obchodní politice EU. 33

Dvojstranné investiční smlouvy (BITs 32 ) tvoří velmi důležité nástroje pro ochranu zahraničních investic. BITs jsou často uzavírány mezi vyspělou zemí, jež figuruje jako iniciátor, a zemí méně vyspělou. Účelem těchto smluv je zajistit lepší právní ochranu a záruky pro investice, než jsou ty, které zahraničním investorům poskytuje místní právní systém. Důvodem k participaci méně vyspělých zemí na tomto typu smluv je zejména vytvoření příznivějšího prostředí pro zahraniční investory, díky kterému se snaží přilákat příliv zahraničních investic. (81) Francie uzavřela tyto dohody celkem se 103 státy z celého světa. Řadu z nich Francie uzavřela i se členy EU. Některé z těchto smluv jsou stále v platnosti i přesto, že obě strany profitují z volného pohybu kapitálu, jenž patří mezi základní čtyři svobody vnitřního trhu EU. (82) Evropská komise však doporučila ukončit co nejdříve platnost vnitrounijních dohod tohoto typu. Možným důvodem, proč se tomu tak ještě nestalo, může být nedostatečná ochrana zahraničních investic dle evropského práva. Dle Sergeye Ripinského, odborníka na mezinárodní investiční právo z British Institute of International and Comparative Law, může také existence těchto smluv vést k diskriminaci investorů z různých členských zemí a představovat nepřímé překážky volného pohybu kapitálu. Vezměme v úvahu například Estonsko, které má uzavřenu BIT s Německem, ale ne s Maďarskem. Dalo by se říci, že to klade maďarského investora do horšího postavení, než v jakém se nachází jeho německý protějšek. Stejně jako existují tendence k rušení intra-eu dohod, lze do budoucna očekávat i rušení jednotlivých bilaterálních smluv na národních úrovních, které jsou uzavřeny se třetími zeměmi, a jejich nahrazení bilaterálními smlouvami na unijní úrovni. (83) (84) (85) V souvislosti s nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy k 1. prosinci 2009 se pravomoc ovlivňovat dvojstranné investiční vztahy ve formě uzavírání dvojstranných investičních dohod přesunula z jednotlivých členských států na úroveň EU, která je před přijetím Lisabonské smlouvy nebyla oprávněna uzavírat. (50) (86) 32 Bilateral investment treaties 34

4. Vztahy s Českou republikou Obchodní spolupráce mezi Francií a Českou republikou není pouze otázkou posledních let, ale trvá již několik desetiletí. K navázání vzájemných obchodních vztahů došlo po získání nezávislosti českých zemí na Rakousku-Uhersku v roce 1918. Velikost obchodu během první republiky mezi Francií a tehdejším Československem nebyla vůbec zanedbatelná. Francouzské zboží v té době představovalo téměř 5 % všech importů tehdejšího Československa. Probíhala také vzájemná kooperace mezi firmami, například mezi francouzskou Schneider-Creusot a českou Škodou Plzeň. K dlouhodobému přerušení vzájemných vztahů však došlo po roce 1938. Jejich obnovení nastalo až po sametové revoluci. (87) (88) V průběhu devadesátých let sílí tendence České republiky zapojit se do ekonomického integračního procesu po boku západoevropských zemí. Přihlášku ke členství do Evropské unie, která představovala další rozvoj vztahů mezi ČR a ostatními evropskými zeměmi včetně Francie, podala Česká republika počátkem roku 1996. Na základě Smlouvy o přistoupení se k 1. květnu 2004 stala jejím členem. V současnosti jsou tedy Francie i Česká republika společně součástí vnitřního trhu EU a využívají jeho čtyř svobod volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. To vše usnadňuje česko-francouzskou obchodní spolupráci. Vedle Smlouvy o přistoupení ČR do EU je dalším důležitým právním dokumentem také Dohoda o zamezení dvojího zdanění. Ta vychází z modelové smlouvy OECD a vstoupila v platnost 1. ledna 2006. Třetím významným dokumentem je Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi tehdejší ČSFR a Francií, která platí od 27. září 1991. (89) (90) (91) Mimoto má v České republice zastoupení francouzská vládní agentura UBIFRANCE, na kterou se mohou obrátit francouzské firmy v případě potřeby pomoci s expanzí na český trh. Služby, které firmám nabízí, jsou blíže popsány ve třetí kapitole této práce. Od roku 1996 působí také v České republice Francouzsko-česká obchodní komora. Ta má 271 členů, z čehož většinu tvoří francouzské firmy. Cílem tohoto soukromého právnického subjektu bilaterální povahy je reprezentace, podpora, koordinace a ochrana hospodářských a profesionálních zájmů svých členů. FČOK poskytuje 35

podporu obchodních vztahů mezi těmito dvěma zeměmi díky vzdělávacím, obchodním službám a službám v oblasti řízení lidských zdrojů. (92) Svou zahraniční kancelář má v Paříži také česká vládní agentura CzechTrade. Jejích služeb mohou využít firmy, které se snaží exportovat do Francie. Těm poskytuje podporu ve formě provádění průzkumu trhu, vyhledávání obchodních kontaktů nebo marketingové průzkumy. Dále pomáhá s organizací obchodních jednání a nabízí i asistenční služby v oblasti exportu či další služby dle individuálních požadavků. (93) Od června 2008 do června 2009 také probíhal Francouzsko-český ekonomický rok. Jednalo se o společnou iniciativu francouzské a české administrativy posílit vzájemné obchodní vztahy během navazujících předsednictví obou zemí Evropské unie. Uskutečnilo se přibližně třicet akcí, zejména veletrhů a seminářů, zaměřených na klíčová odvětví a aktuální témata obchodní spolupráce. (94) 4.1. Obchod se zbožím Obchodní vztahy mezi těmito dvěma zeměmi prošly v průběhu posledních let značným vývojem. Od roku 1995 do roku 2010 došlo k citelnému nárůstu objemu exportů a importů mezi Francií a Českou republikou. V roce 1995 francouzské subjekty vyexportovaly do ČR zboží v hodnotě blížící se 1 miliardě USD. Během následujících let došlo k jejich postupnému nárůstu, který dosáhl maxima v roce 2008. Tehdy hodnota francouzských exportů do ČR dosahovala hodnoty téměř 5 mld. USD. V roce 2009 však došlo v souvislosti s poklesem světového obchodu ke snížení hodnoty exportů na úroveň menší, než jakých dosahovaly v roce 2006. Ani v roce 2010, kdy jejich hodnota ve srovnání s předchozím rokem vzrostla a činila tak více než 3,8 mld. USD, se však francouzské vývozy nedostaly na úroveň z roku 2008, kdy ještě nebyly zasaženy krizí. (9) České exporty mířící do Francie dosahovaly v roce 1995 hodnoty téměř 0,55 miliard USD, což představuje zhruba poloviční hodnotu ve srovnání s exporty francouzskými. Mezi rokem 1995 a 2004 jejich množství pozvolna roste, a to rychleji, než je tomu v případě množství francouzských exportů. V roce 2004 je poprvé hodnota českých vývozů do Francie větší než hodnota těch francouzských do Česka, a to o necelých 40 milionů USD. Od roku 2004 začíná akcelerovat tempo růstu hodnoty vyvezeného zboží z ČR ve srovnání s předchozími lety. Možným důvodem 36

Miliardy USD tohoto nárůstu může být vstup ČR do EU a s tím související odstraňování obchodních překážek. Nejvyšší hodnoty dosahují české exporty směřující do Francie v roce 2008. V tomto roce jejich hodnota přesahuje 7,8 mld. USD. Následující rok však následuje, stejně jako v případě francouzských exportů, propad z důvodu oslabení světového obchodu na 6,34 mld. USD, což představuje hodnotu nepatrně menší než v roce 2007. I přes opětovný růst v roce 2010, kdy jejich hodnota byla 7 mld. USD, se hodnota českých exportů směřujících do Francie nedostala na úroveň z roku 2008. (9) Graf 11 Objem exportů 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Z Francie do ČR Z Čr do Francie Zdroj: (9), vlastní zpracování Z hlediska podílu na celkových francouzských exportech představovaly exporty do ČR v roce 1995 pouze 0,35 %. Stejně tak, jako rostla absolutní hodnota těchto exportů, rostl i tento podíl, ovšem pomaleji. Jeho hodnota v roce 2010 byla 0,75 %, což odpovídá více než dvojnásobku ve srovnání s rokem 1995. Největší podíl exportů směřujících do Česka byl zaznamenán v roce 2007. Tehdy představovaly 0,85 % veškerých francouzských exportů. Od roku 2007 však dochází ke snižování tohoto podílu. (9) Oproti tomu zboží, které bylo vyvezeno do Francie z ČR, v roce 1995 představovalo 2,53 % celkových českých exportů. Tento podíl se během následujících devíti let zvýšil o necelé 2 p. b. Mezi rokem 2004 a 2005 nastal nejvyšší meziroční nárůst tohoto ukazatele v historii, a to o více než 1 p. b. Růst však pokračoval a v roce 2006 poměr exportovaného zboží do Francie na celkových českých exportech dosáhl maxima a činil 5,66 %. Období mezi rokem 2006 a 2010 se vyznačovalo fázemi 37

lehkého poklesu i růstu, přičemž hodnota zaznamenaná v roce 2010 byla dokonce o 0,03 p. b. nižší než ta z roku 2005. (9) Graf 12 Podíl exportů mířících do ČR, resp. Francie na celkových exportech země 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl na celkových exportech Francie Podíl na celkových exportech ČR Zdroj: (9), vlastní zpracování Graf 13 Podíl importů pocházejících z ČR, resp. Francie na celkových importech země 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 % celkových importů Francie % celkových importů ČR Zdroj: (9), vlastní zpracování Importy pocházející z České republiky představovaly v roce 1995 pouze 0,17 % z celkových francouzských importů. Během následujících 15 let však tento poměr vykazoval stálou narůstající tendenci a v roce 2010 činil 1,11 %, což představuje více než šestinásobný nárůst za uplynulých 15 let. Zboží pocházející z Francie v roce 1995 představovalo 4,14 % veškerého zboží importovaného do ČR. S mírnými výkyvy tento podíl rostl až do roku 1999, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty, a to 5,22 %. Od roku 1999 dochází k jeho postupnému snižování a v roce 2010 představovaly importy z Francie 3,27 % celkových importů do ČR. (9) 38

Z hlediska pořadí nejvýznamnějších obchodních partnerů Francie došlo mezi rokem 1995 a 2010 k významnému posunu. Zatímco v roce 1995 byla ČR až 40. nejvýznamnější exportní partner, v roce 2010 byla již na 28. pozici. V importech je nárůst důležitosti vzájemné směny ještě výraznější v roce 1995 byly importy z ČR až na 46. pozici z hlediska jejich velikosti, v roce 2010 však byly o 30 příček výše. Z pohledu České republiky byla Francie v roce 1995 na 8. místě dle hodnoty vývozu, avšak v roce 2010 byla již čtvrtá. V importech naopak došlo k poklesu důležitosti v roce 1995 byla Francie 6. největší dovozce do ČR, ale v roce 2010 byla až na 9. místě. (9) 4.1.1. Komoditní struktura Změny během posledních 15 let nenastaly jen v hodnotě exportovaného a importovaného zboží a jejich podílu na celku, ale také v jejich komoditní struktuře. Exportům pocházejícím z Francie do České republiky v roce 1995 dominovala skupina strojů a dopravních prostředků. Ty představovaly téměř polovinu všech francouzských exportů mířících do ČR, konkrétně 47,16 %. Druhou největší skupinou byly průmyslové výrobky, které se podílely z 19,92 %. Třetí nejvíce zastoupenou skupinou byly chemikálie a související produkty se 17,87 %. Tato skupina si i v roce 2010 udržela srovnatelné zastoupení na celkových exportech. Její podíl se lehce zvýšil na 18,23 %. Ke znatelnému nárůstu o více než 13 p. b. došlo ve skupině průmyslových výrobků. Naopak podíl skupiny strojů dopravních prostředků poklesl o necelých 9 p. b. (9) Na českých exportech směřujících do Francie měla v roce 1995 největší podíl, konkrétně 41,22 %, skupina průmyslových výrobků. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byly stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl činil 35,35 %. Chemikálie a související produkty byly v exportech podobně zastoupeny jako skupina nezpracovaných surovin a paliv 10,74 %, resp. 8,8 %. U těchto dvou skupin produktů došlo v následujících 15 letech k největšímu relativnímu poklesu. První ze jmenovaných se na celkových českých exportech do Francie v roce 2010 podílela z pouhých 2,37 %, podíl druhé zmiňované skupiny byl ještě o další 1 p. b. nižší. Téměř o polovinu poklesl také podíl průmyslových výrobků na 21,51 %. Naopak nejvíce vzrostl podíl skupiny strojů a dopravních prostředků, které v roce 2010 39

představovaly 71,56 % českých exportů do Francie. To je více jak dvojnásobný podíl ve srovnání se stavem z roku 1995. (9) Graf 14 Srovnání komoditní struktury francouzských exportů do ČR v roce 1995 a 2010 1995 Potraviny a živá zvířata Nezpracované suroviny a paliva Chemikálie a související produkty Stroje a dopravní prostředky Průmyslové výrobky Ostatní 2010 Zdroj: (9), vlastní zpracování Graf 15 Srovnání komoditní struktury českých exportů do Francie v roce 1995 a 2010 Potraviny a živá zvířata Nezpracované suroviny a paliva Chemikálie a související produkty Stroje a dopravní prostředky Průmyslové výrobky Ostatní Zdroj: (9), vlastní zpracování 4.2. Přímé zahraniční investice Zásoba francouzských PZI v České republice v roce 1995 činila 352 milionů eur. Během následujících let jejich zásoba postupně rostla, s výjimkou roku 2004, kdy došlo k propadu přibližně o 130 milionů eur. V současnosti je zásoba francouzských PZI 5655 milionů eur, což je více než šestnáctinásobek hodnoty z roku 1995. 40

Miliardy EUR To představuje 0,7 % zásoby francouzských PZI v zahraničí a téměř 6 % veškerých PZI v ČR. (95) (96) (49) Graf 16 Zásoba francouzských PZI v ČR a českých PZI ve Francii 6 5 4 3 2 1 0-1 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zásoba francouzských PZI v ČR Zásoba českých PZI ve Francii Zdroj: (96), vlastní zpracování Oproti tomu zásoba českých investic v zahraničí byla řadu let pouze v řádech jednotek či desítek milionů eur a několikrát se dostala i do záporných hodnot. K jejich výraznějšímu růstu došlo po roce 2008. V roce 2010 hodnota českých PZI ve Francii byla 709 milionů eur, což představuje 6,35 % veškerých českých přímých investic v zahraničí a 0,2 % veškerých PZI ve Francii. (95) (96) (49) 4.2.1. Francouzské firmy na českém trhu V České republice působí v současnosti řada významných francouzských firem v různých sektorech ekonomiky. V oblasti automobilového průmyslu je to například kolínská továrna TPCA, což je v roce 2002 vytvořená joint-venture francouzské automobilky PSA Peugeot Citroën a japonské automobilky Toyota. (97) V oblasti elektrotechniky působí společnosti Alstom, Schneider-Electric či Faiveley transport. Součástí francouzské průmyslové skupiny Latécoère je také od roku 2000 společnost Letov Praha, která dodává dveře pro firmy Airbus a Dassault. Pod francouzskou farmaceutickou společnost Sanofi Aventis patří také Zentiva, firma zabývající se výrobou generických léčiv. V potravinářském průmyslu působí Danone, Bel, skupina Bongrain, Yoplait, Soufflet a Pernod Ricard. (98) Velmi významný podíl zaujímají francouzské společnosti v oblasti správy veřejných služeb, jako je teplárenství či distribuce vody. Zásobování teplem pro více než 41

250 000 domácnosti zajišťuje skupina Dalkia. Společnosti Veolia Voda, spadající pod skupinu Veolia Environment, a Ondeo, patřící skupině Suez Environment, dodávají vodu více než 5 milionům českých zákazníků. V oblasti stavebnictví a veřejných prací působí společnosti Vinci a Eurovia, v oblasti realit ORCO Property Group či Unibail Rodamco, které patří řada českých obchodních center. (98) Sektor finančnictví a pojišťovnictví, tedy služeb substitučních, komplementárních nebo bez vztahu k obchodu s hmotným zbožím, je zastoupen společnostmi Société Générale, které patří Komerční banka se svými 1,6 miliony bankovních klientů, Cetelem, poskytující spotřebitelské úvěry a patřící pod skupinu BNP Paribas, a pojišťovnami AXA Assurance a Coface. (98) V distribuci a retailingu zaměřeném na automobilový průmysl působí Peugeot, Citroën, Renault a Michelin, ropný průmysl reprezentuje Total, farmaceutický Sanofi Aventis, Servier, BioMérieux, Boiron, Pierre Fabre. V oblasti hotelnictví a restauratérství působí Accor, který vlastní síť hotelů a který se dále specializuje na stravenky, zaměstnanecké benefity a dárkové poukázky. Stravenkami, benefity a veřejným stravováním se zabývá také společnost Sodexo. (98) V oblasti lidských zdrojů působí společnosti Adecco, Synergie a Altran, v consultingu jsou to například Bull, Capgemini, Bureau Veritas či Socotec. V České republice jsou také zastoupeny francouzské reklamní agentury jako Euro RSCG, která patří mezi největší na trhu, nebo Publicis. Řadu českých rozhlasových stanic a časopisů má pod kontrolou skupina Lagardère. (98) Z výše uvedených společností se pět z nich, TPCA, Eurovia, Veolia Voda, Dalkia a Saint-Gobain Vertex, řadí do stovky největších firem v Česku dle žebříčku Czech Top 100 33. Tržby těchto 5 firem v roce 2010 přesahovaly 100 miliard CZK. (99) Celkem francouzské hospodářské aktivity v ČR představují téměř 500 subjektů zaměstnávajících 100 000 zaměstnanců, 70 % z nich působí v oblasti průmyslu, 20 % působí v obchodě a distribuci a 10 % ve finančních a nefinančních službách. Geograficky jsou tyto firmy nejčastěji umístěny v Praze a Středočeském kraji. (100) 33 Žebříček 100 největších českých firem dle tržeb, sestavený na základě ekonomických údajů poskytnutých firmami 42

Závěr Francie patří bezesporu mezi největší ekonomiky světa a zároveň i mezi ty nejvyspělejší. O tomto faktu svědčí velikost HDP a také vysoká hodnota indexu lidského rozvoje nejen v evropském měřítku, ale i v tom světovém. Důležitou roli po mnoho let hrál ve Francii státní aparát a jeho moc. V posledních dvaceti letech však dochází k oslabování jeho vlivu na chod národního hospodářství. Dominujícím sektorem francouzského hospodářství je stejně jako v ostatních vyspělých zemích sektor služeb. Jeho podíl na celkovém HDP se přitom dlouhodobě zvyšuje na úkor sektoru průmyslu a zemědělství. Významným sektorem průmyslu je průmysl automobilový, který je po tom německém druhý nejvýkonnější v EU co do počtu vyrobených aut. Náskok nad Německem si však drží v zemědělské produkci, jejíž je největším evropským producentem. Za účelem ochrany strategických odvětví země byl z iniciativy veřejného sektoru založen Strategický investiční fond, který investuje prostředky do klíčových francouzských společností. Vláda také finančně podporuje průmyslová a výzkumná centra, aby takto zvýšila konkurenceschopnost francouzského průmyslu. Jsem přesvědčen o tom, že z dlouhodobého hlediska jsou investice do vědy a výzkumu důležitým předpokladem pro zachování významné pozice Francie na světové obchodní scéně. HDP Francie je dlouhodobě rostoucí, avšak v letech 2008 a 2009 bylo poznamenáno světovou krizí. Propad byl zmírněn zavedením šrotovného, které pomohlo navýšit produkci aut a souvisejících produktů zpracovatelského průmyslu. Opětovný růst nastává v roce 2010 a i po zrušení šrotovného se zvyšuje poptávka po průmyslových produktech stejně jako spotřeba domácností. Zavedení šrotovného s odstupem času považuji jako dobrý krok ze strany francouzské vlády pro zmírnění následků poklesu ekonomiky. Inflace ve Francii se dlouhodobě drží na relativně stabilní úrovni mezi 1,5 a 2 %. V roce 2009 však poklesla téměř na nulu zejména z důvodu snížení cen ropných produktů. Následující rok došlo díky růstu cen služeb a energií k návratu na předkrizovou úroveň. Krize však negativně poznamenala míru nezaměstnanosti, a to zejména u dělnických profesí či osob mladších 24 let. Přesto však míra 43

nezaměstnanosti v letech 2009 a 2010 byla ve Francii na srovnatelné úrovni, jako byla její průměrná hodnota v EU. V oblasti mezinárodního obchodu si Francie dlouho vedla ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi dobře. Od roku 2001 však dochází ke zdražování francouzských exportů a jejich klesajícímu podílu na světovém obchodě. Zaostává také za Německem, jehož exporty rostou rychleji než ty francouzské. I přesto je Francie šestý největší exportér a zároveň importér na světě. Od roku 2005 však nad exporty převažují importy a obchodní bilance je tak v záporu na rozdíl od bilance služeb, která je dlouhodobě kladná. Nejvíce obchodu se uskuteční s členskými zeměmi EU, případně s ostatními evropskými zeměmi. Do budoucna vidím příležitost ve větší angažovanosti francouzských firem v rychle se rozvíjejících zemích, kde narůstá poptávka, kterou tamější subjekty nejsou schopny uspokojit. Francie je také velmi činná jako investor, ale i jako příjemce přímých zahraničních investic. Zásoba zahraničních investic ve Francii je však přibližně poloviční ve srovnání s těmi francouzskými v zahraničí. Francouzské PZI plynuly zejména do zemí Evropské hospodářské a měnové unie a do USA, a to nejčastěji do sektoru finančnictví a pojišťovnictví. Tento sektor je preferován také zahraničními subjekty investujícími do Francie. Pro zvýšení přísunu investic do země považuji za logický krok snížení byrokratického zatížení, které je ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně vysoké. Zjednodušení tohoto systému by mohlo vést k ještě větší atraktivitě mezi zahraničními investory, než je tomu nyní. Francie přenesla část svých pravomocí souvisejících s obchodní politikou na úroveň EU. Ve zbývající části se však rozhoduje samostatně. Díky řadě subjektů mohou firmy využít podpory ve formě informačních a vzdělávacích služeb, analýz, prezentačních a komunikačních služeb, dále také proexportních půjček nebo pojištění souvisejících s exportem. Zlepšení podpory pro firmy působící v oblasti mezinárodního obchodu si také klade za cíl francouzská vývozní charta. Ta byla uzavřena mezi řadou subjektů, které mají vztah k mezinárodnímu obchodu či k firmám, které se na něm podílejí. Působení Francie ve WTO bylo poznamenáno komplikovaným sporem mezi francouzským výrobcem letadel Airbus a americkým výrobcem Boeing. Výsledek tohoto sporu poukázal na silnou podporu leteckého průmyslu ze strany Francie a dalších evropských vlád. 44

Francie se také významně angažovala v uzavírání bilaterálních smluv o ochraně investic. Tyto dohody uzavřela celkem se 103 státy. Právní ochrana tohoto typu dle mého názoru přispěla k rozšířenosti francouzských investic ve světě. Při zpracování poslední kapitoly, která se zabývá vztahy mezi Českou republikou a Francií, jsem zjistil, že spolupráce mezi těmito dvěma státy je pevná, má dlouholetou tradici. Myslím, že do budoucna lze očekávat její další prohlubování nejen z obchodního hlediska, ale pravděpodobně i z toho politického tak, jak tomu částečně bylo během předsednictví v EU. 45

Seznam zkratek BITs ČR ČSFR DG TAXUD DG TRADE EHS ESVO EU FČOK GATT HDI HDP INPI INSEE OECD PZI SAE SOP TARIC TGV UNCTAD USA WCO WTO Bilateral investment treaties Česká republika Česká a Slovenská Federativní Republika Directorate General for Taxation and Customs Union Directorate General for Trade Evropské hospodářské společenství Evropské sdružení volného obchodu Evropská unie Francouzsko-česká obchodní komora General Agreement on Tariffs and Trade Human Development Index Hrubý domácí produkt Institut national de la propriété industrielle Institut national de la statistique et des études économiques Organisation for Economic Co-operation and Development Přímé zahraniční investice Spojené arabské emiráty Společná obchodní politika Tarif intégré communautaire Train à grande vitesse United Nations Conference on Trade and Development United States of America World Customs Organization World Trade Organization 46

Seznam grafů Graf 1 Podíl sektorů na HDP v roce 2010... 7 Graf 2 Vývoj HDP... 12 Graf 3 Růst HDP... 12 Graf 4 Podíl zemí OECD na světovém obchodě... 17 Graf 5 Vývoj ukazatele trade per capita ve Francii a Německu s lineárními křivkami trendů... 18 Graf 6 Bilance běžného účtu a její podíl na HDP... 19 Graf 7 Jednotlivé agregáty běžného účtu a jejich vývoj... 20 Graf 8 Krytí skupin obchodovaného zboží... 22 Graf 9 Bilance finančního účtu a její podíl na HDP... 23 Graf 10 Vývoj toku investic... 25 Graf 11 Objem exportů... 37 Graf 12 Podíl exportů mířících do ČR, resp. Francie na celkových exportech země... 38 Graf 13 Podíl importů pocházejících z ČR, resp. Francie na celkových importech země... 38 Graf 14 Srovnání komoditní struktury francouzských exportů do ČR v roce 1995 a 2010... 40 Graf 15 Srovnání komoditní struktury českých exportů do Francie v roce 1995 a 2010... 40 Graf 16 Zásoba francouzských PZI v ČR a českých PZI ve Francii... 41 47

Seznam tabulek Tabulka 1 Růst indexu spotřebitelských cen (v %)... 14 Tabulka 2 Hlavní obchodní partneři Francie... 21 Tabulka 3 Regionální rozdělení obchodu Francie a její největší partneři... 21 48

Seznam boxů Box 1 Index lidského rozvoje (HDI)... 5 Box 2 Typy podpor... 31 Box 3 Spory ve WTO... 32 49

Seznam příloh Příloha č. 1 Francouzské exporty a importy v roce 2010 v mld. EUR... 51 Příloha č. 2 Geografické rozdělení toku francouzských přímých investic do zahraničí v mld. EUR... 53 Příloha č. 3 Geografické rozdělení toku zahraničních přímých investic do Francie v mld. EUR... 54 Příloha č. 4 Sektorové rozdělení toku francouzských přímých investic do zahraničí v mld. EUR... 55 Příloha č. 5 Sektorové rozdělení toku zahraničních přímých investic do Francie v mld. EUR... 56 Příloha č. 6 Geografické rozdělení zásoby francouzských přímých investic do zahraničí v účetní hodnotě v mld. EUR... 57 Příloha č. 7 Geografické rozdělení zásoby zahraničních přímých investic do Francie v účetní hodnotě v mld. EUR... 58 Příloha č. 8 Sektorové rozdělení zásoby francouzských přímých investic do zahraničí v účetní hodnotě v mld. EUR... 59 Příloha č. 9 Sektorové rozdělení zásoby zahraničních přímých investic do Francie v účetní hodnotě v mld. EUR... 60 50

Přílohy Příloha č. 1 Francouzské exporty a importy v roce 2010 v mld. EUR Exporty Importy Saldo Belgie 29,2 35,9-6,7 Bulharsko 0,6 0,7 0 Česká republika 2,9 5-2,1 Dánsko 2,3 2,7-0,4 Estonsko 0,2 0,1 0 Finsko 1,9 2,2-0,4 Irsko 2,1 5,9-3,8 Itálie 31,5 34,8-3,3 Kypr 0,3 0 0,3 Litva 0,4 0,6-0,2 Lotyšsko 0,2 0,1 0,1 Lucembursko 2 1,5 0,5 Maďarsko 2,6 3,2-0,6 Malta 0,5 0,3 0,1 Německo 62,9 79,1-16,2 Nizozemí 16,2 19,3-3,1 Polsko 6 7-1 Portugalsko 4,2 4,3-0,1 Rakousko 3,4 4,5-1,1 Rumunsku 2,5 3-0,5 Řecko 2,7 0,6 2,1 Slovensko 1,8 2,9-1,1 Slovinsko 1 1,4-0,4 Španělsko 29 28,3 0,7 Švédsko 5,1 5,7-0,6 Velká Británie 26,2 19,8 6,3 Evropská unie 237,7 269-31,3 Norsko 1,5 4,9-3,4 Rusko 6,3 12,2-5,9 Švýcarsko 11,3 10,9 0,5 Turecko 6,3 5,4 0,9 Ostatní evropské země 2,9 6,1-3,2 Evropa 266 308,5-42,5 Afrika 26,6 23,7 2,9 z čehož: Alžírsko 5,2 2,3 2,9 JAR 1,7 1 0,7 Maroko 4 2,8 1,2 Tunisko 3,4 3,5-0,1 51

Amerika 35,3 37,8-2,5 z čehož: Argentina 1 0,6 0,5 Brazílie 3,6 3,7-0,1 Kanada 2,6 2,5 0,1 USA 22,1 26,7-4,6 Blízký a Střední východ 14,7 8 6,8 z čehož: Saudská Arábie 3,9 2,7 1,2 Írán 1,8 0,9 0,9 Izrael 1,2 0,9 0,2 SAE 3,4 0,8 2,7 Asie 43 71,2-28,2 z čehož: Austrálie 3,2 1,2 2 Čína 11 37,4-26,4 Hong Kong 4,2 0,5 3,8 Indie 2,9 4,2-1,3 Indonésie 0,9 1,5-0,6 Japonsko 5,9 8,9-3 Jižní Korea 3,2 3,3-0,1 Taiwan 1,4 2,9-1,5 Thajsko 1,5 2-0,5 Ostatní země 2,4 7,7-5,3 Celkem 388 456,9-68,9 Zdroj: (43), vlastní zpracování 52

Příloha č. 2 Geografické rozdělení toku francouzských přímých investic do zahraničí v mld. EUR Zdroj: (49) 53

Příloha č. 3 Geografické rozdělení toku zahraničních přímých investic do Francie v mld. EUR Zdroj: (49) 54

Příloha č. 4 Sektorové rozdělení toku francouzských přímých investic do zahraničí v mld. EUR Zdroj: (49) 55

Příloha č. 5 Sektorové rozdělení toku zahraničních přímých investic do Francie v mld. EUR Zdroj: (49) 56

Příloha č. 6 Geografické rozdělení zásoby francouzských přímých investic do zahraničí v účetní hodnotě v mld. EUR Zdroj: (49) 57

Příloha č. 7 Geografické rozdělení zásoby zahraničních přímých investic do Francie v účetní hodnotě v mld. EUR Zdroj: (49) 58