ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Duhové pohádky

ZÁKLADNÍ A MATEŘŠKÁ ŠKOLA HEŘMANOVAV, OKR. DĚČÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Duhové pohádky Č.j. 25/2013 Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ředitelka školy

OBSAH 1. NÁZEV PROGRAMU 1.1 PŘEDKLADATEL 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 2.3 METODY VZDĚLÁVÁNÍ 3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY 3.1 PROSTOROVÉ PODMÍNKY 3.2 VĚCNÉ PODMÍNKY 3.3 ŽIVOTOSPRÁVA 3.4 PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY 4. HISTORIE ŠKOLY 5. ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY 6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ 8. SPOLUÚČAST RODIČŮ 9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 10. AUTOEVALUACE

1. NÁZEV PROGRAMU: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Duhové pohádky 1.1 PŘEDKLADATEL: NÁZEV ŠKOLY : Základní a Mateřská škola Heřmanov, okres Děčín Mateřská škola Heřmanov je sloučené zařízení se Základní školou. ADRESA, KONTAKTY : Heřmanov 120, 405 02 Děčín Tel.: 412 512 124, mobil: 602 572 163 reditelkakolahermanov.cz webové stránky: www.skoalhermanov.cz ŘEDITEL ŠKOLY: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ZPRACOVATEL ŠVP: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková a pí. Jitka Chlumská PRÁVNÍ FORMA : příspěvková organizace IČO: 7100948, Heřmanov čp. 13, 405 02 Děčín ZŘIZOVATEL: OBEC Heřmanov Děčín, Hěřmanov 13, 405 02 Děčín IZO: 600076067 SCHVÁLENÍ ŠVP: ČERVEN 2013,Na pedagogické radě č.j. 25/2013

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Tento školní program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a řídí se školským zákonem č. 561/2004 sb. ve znění pozdějších předpisů. Název Duhové pohádky znázorňuje to, co je dětem nejbližší a duhové pro svou pestrost, hravost a barevnost. Barvy duhy představují pět oblastí rámcového programu pro předškolní vzdělávání, které je třeba rozvíjet u všech dětí předškolního věku. Velký důraz klade na rozvoj kompetencí dítěte, které jsou obsaženy v RVP PV. Náš školní vzdělávací program je sestaven na míru možnostem a potřebám naší Mateřské škole. 2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Naše cíle a záměry se odvíjejí od možností, které naše mateřská škola nabízí. Držíme se pravidel Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ( č.j.32 405/2004-22). Při výběru činností se snažíme, aby se v nich prolínalo všech pět oblastí vyplívajících z RVP PV a rozvíjeli jsme všechny dětské kompetence, dovednosti a schopnosti. Naším cílem je, aby se děti v naší škole cítily bezpečně, spokojeně, aby se dětem ve škole líbilo a docházely k nám rádi. Dětem nabízíme rodinnou atmosféru i přístup. Snažíme se o všestranný rozvoj dítěte ve všech složkách osobnosti. Zaměřujeme se na kvalitní přípravu k základnímu vzdělávání. Rozvíjíme klíčové kompetence formulované v RVP PV. Vyhledáváme děti s logopedickými potížemi a snažíme se o včasnou prevenci. Pracujeme s dětmi v logopedickém koutku Mrštný jazýček. Dalším naším cílem je ulehčit dětem přestup z mateřské školy do školy základní a to včasnou adaptací, kdy dětem umožňujeme návštěvy ve třídách základní školy a účast při některých vyučovacích hodinách. Vzhledem k zasazení naší školy v krásné přírodě, budujeme u dětí kladné vztahy k přírodě a upevňujeme zásady environmentální výchovy.

2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 1. DÍTĚ A JEHO TĚLO ORANŽOVÁ - lokomoční pohybové činnosti ( chůze, běh, skoky a poskoky, lezení ) nelokomoční pohybové činnosti ( změny poloh a pohybů těla na místě ) a jiné činnosti ( základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod. ) - manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním - zdravotně zaměřené činnosti ( vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení ) - smyslové a psychomotorické hry - konstruktivní a grafické činnosti - hudební a hudebně pohybové hry - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod. - činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí - příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků - příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů ( hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi ), k prevenci nemoci, nezdravých návyků 2. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - ČERVENÁ - podporování duševní pohody, psychické zdatnosti a odolnosti dítěte - rozvoj intelektu dítěte, řeči a jazyka, poznávací procesů a funkcí, jeho citů a vůle - rozvoj sebepojetí a sebenahlížení, kreativity a sebevyjádření - stimulace osvojování a rozvoj vzdělávacích dovedností dítěte - povzbuzování v dalším rozvoji, poznávání a učení 2.1. Jazyk a řeč - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, kry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti - společné diskuse rozhovory, individuální a skupinová konverzace ( vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrázkového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšného druhým apod. ) - komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

- samostatný slovní projev na určité téma - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů - vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo - přednes, recitace, dramatizace, zpěv - grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen - prohlížení a čtení knížek - hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest - činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky ( noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika ) 2.2. Poznávací schopnosti a funkce, představivosti a fantazie, myšlenkové operace - přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování - záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností ( velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky ), jejich charakteristických znaků a funkcí - motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností - konkrétní operace s materiálem ( třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod. ) - spontánní hra, volní hry a experimenty s materiálem a předměty - smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakoví a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod. - námětové hry a činnosti, hry nehrůznějších zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii ( kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity ) - řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant - činnosti zaměřené k vytváření ( chápání ) pojmů a osvojování poznatků ( vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod. ) - hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové ) - činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů ( písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce ) - hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině

- činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symboliku ( číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod. ) a jejich smysluplné praktické aplikaci - činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod. 2.3. Sebepojetí, city, vůle - spontánní hra - činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu - činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné - činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující ( umožňující ) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení - příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání - cvičení organizačních dovedností - estetické a tvůrčí aktivity ( slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další ) - sledování pohádek a příběhů obohacující citový život dítěte - cvičení v projevování citů ( zvláště kladných ), v sebekontrole a v sebeovládání ( zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod. ) - hry na téma rodiny, přátelství apod. - výlety do okolí ( do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod. ) - činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší ( fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem ) a v čem jsou si podobní - dramatické činnosti ( předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích ), mimické vyjadřování nálad ( úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod. ) - činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních 3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ MODRÁ - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy - společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření - kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách - společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému - aktivity podporující sbližování dětí - aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi ( kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod. ) - hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého - činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení na jejich tvorbě

- hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod. - činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije rodina ( funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodince světě zvířat ) mateřská škola ( prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi ) - hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých - četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením 4. DÍTĚ A SPOLEČNOST ŽLUTÁ - běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování - aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy - spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě - různorodé společné hry a skupinové aktivity ( námětové hry, dramatizace, konstruktivní výtvarné projekty apod. ) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích - přípravy a realizace společných zábav a slavností ( oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod. ) - tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu - receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti ( poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének ) - setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě - hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí ( dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role ) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává - hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce ) využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnosti a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod. ) - aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur ( výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí v jeho kulturním prostředí apod.)

5. DÍTĚ A SVĚT ZELENÁ - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety - aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci ( vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů) - sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé - poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit ( dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy ), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím - hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat - praktické užívání technických nástrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává - přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě ( příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období ) - práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií - kognitivní činnosti ( kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování ) - praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi ( praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami ) - využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice - pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů ( les, louka, rybník apod. ) - ekologicky motivované hravé aktivity ( ekohry ) - smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí 2.3. METODY VZDĚLÁVÁNÍ Prvotním záměrem je zaujmout děti natolik, aby s námi ochotně a rády pracovaly. Aby se jim ve školce celý den líbilo a veškeré činnosti je bavily. Celý den probíhá pozvolna nenásilně je veden učitelkou. Snažíme se, aby smysluplně řízené činnosti pedagogem hladce navazovaly na volné hry dětí. Již při hrách, které děti samy vymyslí, přirozeně poukazujeme na skutečnosti, které jsou zajímavé a děti si je samy neuvědomí.

Hlavní metodou našeho vzdělávání je obecně hra. Při hrách máme velkou možnosti s dětmi komunikovat a nenásilně je učit rozvíjet. Pokládáme jim otázky na přirozené věci, objevujeme různé děje a situace, snažíme se řešit problémy. Další metodou je metoda vlastního prožitku. Dětem zprostředkujeme takový zážitek, ze hra, aby v nich zůstal a ponechal nějakou zkušenost. K tomu nám dobře poslouží dramatická a hudební výchova. Procházky do okolní a hry na školní zahradě. A co experiment: Jistě si každý z nás vzpomene na dobu školních lavic, jak moc nás bavily pokusy, experimenty a pozorování. Děti si mnohdy neuvědomí, jak experimentují a objevují každou chvíli. My jim to co nejpřirozenějším způsobem ukazuje a připomínáme. Při výtvarné činnosti děti přijdou na spoustu objevů. Bílá barva není vidět na bílém papíře, vodové barvy se smyjí a tempera ne, karton barvu saje, ale lepenka, kterou je slepený ne, jaký je rozdíl mezi plastelínou a moduritem, z proužku slepím kolečko o jsou všechno skutečnosti, které si děti sami neuvědomí a je třeba jim takové poznatky připomenout a ukázat. Nejdůležitější metodou je metoda identifikace, metoda observační. Děti opakují, to co vidí. Již od raného dětství se děti učí nápodobou, nekritickým přejímáním chování osoby oblíbené, blízké, dospělé. A proto samotné paní učitelky musí jít dětem vzorem, chovat se tak, aby se od nich děti naučily jen to správné. Je důležité dětem ukazovat, nejen správné společenské chování a normy, ale i empatické cítění a hezký vztah ke každému dítěti.

3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY MATEŘSKÁ ŠKOLA IZO 600076067 KAPACITA 20 DĚTÍ ŠKOLNÍ JÍDELNA IZO 600076067 KAPACITA 50 JÍDEL 3.1. Prostorové podmínky Mateřská škola s celkovou kapacitou 20 dětí sídlí ve staré více než stoleté jednopatrové budově, která však zrekonstruována a obnova se provádí i uvnitř školy. Budova je v klidné části obce, obklopena velkou krásnou zahradou. Herna mateřské školy je umístěna v 1.patře. Slouží zároveň jako ložnice. Nově vybudovaná koupelna se sociálním zařízením je hned vedle herny. V přízemí se nachází školní jídelna, kam děti docházejí. Jako tělocvična je využívána třída nebo velmi prostorná zahrada s hřištěm, několikerými průlezkami, zabudovanými pneumatikami, šplhací tyčí. V nynější době nejsou průlezky plně vyhovujícími a nepoužívají se. Máme přislíbeno vybudování nového hřiště pro děti. Vedle školy je budova pohostinství Heřmanov s velkým sálem, kde je možné provozovat akce při nepříznivém počasí. 3.2. Věcné podmínky Třída mateřské školy je nově vybudována v 1. Patře budovy, kde děti tráví většinu dne. Herna odpovídá hygienickým parametrům na prostory a osvětlení. Je efektivně rozdělena nábytkem pro volné a pohybové aktivity a pro výtvarné a pracovní činnosti. V době odpočinku slouží herna zároveň jako ložnice. Děti v posledním roce předškolního vzdělávání mohou čas odpočinku trávit u stolečků při klidových činnostech. Vedle herny je nově vybudována koupelna se sociálním zařízením. Velmi rádi bychom zlepšili věcné podmínky, a proto jeden z hlavních cílů, jež se bude odvíjet od finančních možností školy a zřizovatele : - doplnit sedací nábytek, který by odpovídal různým velikostem dětí - obnovit dětské hřiště průlezky, skluzavka, domeček pro děti, umělý terén, malé atletické hřiště

3.3. Životospráva Snažíme se, aby dětem byla podávána vyvážená plnohodnotná strava, s co největším obsahem vitamínů, nechybí mléčné výrobky, které dětem pedkládáme hlavně ke svačinkám. Děti mají dostatek jídla, mohou si podle potřeby přidávat. Do jídla je však nikdy nenutíme, ale vlastním příkladem a motivací je seznamujeme s novými pokrmy a chutěmi. Samy již několikrát vyzkoušely připravit jednoduchou zeleninovou oblohu, kterou pak nabídly žákům základní školy. Je zachována vhodná skladby jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů. Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin přímo v herně a mohou se samy moci obsloužit. Pití je připraveno do konvičky, která spolu se sklenkami je na tácku. Použité pohárky větší děti samy vymyjí. Pitný režim zachováváme i při pobytu na školní zahradě či vycházkách do okolí. Zde využíváme kelímky pro jednorázové použití. Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly, ne delší než tři hodiny. Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však součastně natolik flexibilní, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy. Děti jsou každodenně a dostatečně venku, dvakrát týdně, a to v úterý a ve čtvrtek se vydávají na vycházky do okolí. Děti mají dostatek volného pohybu hlavně na zahradě, kde mají možnost využít pískoviště, průlezek. Ty jsou kontrolovány a jejich stav zapisován do notýsku u hlavních dveří. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Starším dětem předškolákům he nabízen jiný klidný program na místo odpočinku na lůžku. Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Každému dítěti je poskytován prostor pro aktivity, které si samo zvolí. Jsou jim uloženy spontánní činnosti, ale do režimu dne jsou pravidelně zařazovány činnosti řízené. 3.4. Psychosociální podmínky Snažíme se, aby děti i dospělí se cítili v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně a bezpečně. Je pro nás důležité, aby se sem děti těšily a našly si zde své první kamarády. Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí a situaci společně s rodiči. Vše záleží na vzájemné komunikaci a dohodě. Rodiče mohou při adaptaci být přítomni v mateřské škole a mohou se zapojovat do dění v mateřské škole. Při vycházkách do okolí či jiných akcích se mohou připojit i rodiče s dítětem, na které mateřská škola terpve čeká. Máme dobré zkušenosti s tím, že tento způsob kontaktu podstatně ulehčuje adaptaci dítěte v mateřské škole. Snažíme se respektovat potřeby dětí, reagovat na ně a napomáhat v jejich uspokojování, jednat nenásilně, přirozeně a citlivě. Velmi důležité je navození situace pohody, veselí, klidu a relaxace. Vyhýbáme se neúměrnému zatěžování, spěchu a chvatem, který by děti stresoval.

Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno. Jakékoli projevy podceňování a zesměšňování dětí je nepřípustné. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážena s nezbytnou mírou omezení, vyplívajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída má být pro ně kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády. Způsob, jakým se snažíme vést děti by měl být podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který však počítá s aktivní spoluúčastí. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života.

4. HISTORIE ŠKOLY

5. ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí. Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity. Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělání. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní pokračovat. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností a pracovaly vlastním tempem. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Pro realizaci plánovaných činností se snažíme vytvořit vhodné materiální podmínky/věcné vybavení prostředí by mělo být dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas. Režim dne 6,30 8,00 scházení dětí, spontánní a řízené aktivity, individuální péče 8,00 8,30 ranní cvičení, hygiena 8,30 9,00 dopolední svačina 9,00 9,45 spontánní a řízená vzdělávací činnost 9,45 11,45 pobyt venku, vycházky do okolí dvakrát v týdnu 11,45 12,15 oběd, hygiena 12,15 12,30 vyzvedávání dětí po obědě, hygiena, příprava na odpočinek 12,30-14,00 odpočinek, spánek 13,15-14,00 rozvoj školní zralosti u předškolních dětí 14,00 14,15 odpolední svačina 14,15 16,00 odpolední činnost, rozcházení se dětí domů Režim dne je možné flexibilně měnit dle potřeb dětí.

6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení mateřské školy, ponechává jim dostatek pravomoci a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Pedagogický sbor pracuje jako tým a zve ke spolupráci rodiče. Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Mateřská škola se snaží spolupracovat se zřizovatelem a nejbližší základní školou, která je ve stejné budově a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dítěte.

7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Ředitelka školy: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková kvalifikace pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, speciální vzdělávání Učitelky MŠ: Pí. Jitka Chlumská kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Pí. Věra Zelená - kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Sl. Klára Ficzlová nekvalifikovaná Pí. Gabriela Švandrlíková speciální péče Pí. Jana Novotná nekvalifikovaná, pomoc při vycházkách do okolí Další zaměstnanci: Pí. Martina Hambergerová kvalifikovaná kuchařka školní jídelny Pí. Jitka Chlumská vedoucí školní jídelny Pí. Jana Novotná domovnice

8. SPOLUÚČAST RODIČŮ Na základě spousty společenských akcí se podařilo získat důvěru mnoha rodičů. Projevuje se to vzájemnou pomocí škole, a to sběrem druhotných surovin, účastí na brigádě čí ostatních mimoškolních akcích, na kterých se sejde velké množství rodičů, ale i dalších občanů obce. Spolupráce s většinou rodičů je velmi smysluplná a přínosná. Je založena na vzájemné důvěře a pochopení. Rodiče jsou pravidelně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 9.1 KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY. Při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání bude ředitelka mateřské školy vždy přihlížet k zájmu dítěte ( k rodinným, sociálním a zdravotním podmínkám) a ke splnění podmínky stanovené 50 zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví, ( přijímány budou děti, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním a děti, které mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci), a dále k těmto skutečnostem: 1. k předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají dle 34, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a děti, kterým byl udělen odklad školní docházky, 2. sourozenci ( dětí, které již byly do požadované mateřské školy přijaty), kteří dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 3. děti, které dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 4. děti zaměstnanců příspěvkové organizace 5. děti, jejichž rodiče jsou zaměstnáni 9.2. ZAŘAZOVÁNÍ DO TŘÍD V našich podmínkách se jedná vždy o 1 třídu smíšenou, tedy s dětmi od 3 do 6/7/ let. Zvláštní péče je věnována dětem v posledním roce, je obohacena o individuální logopedickou péči. 9.3 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI Za děti se speciálními vzdělávací potřebami jsou považovány děti se zdravotním postižením, děti se zdravotním znevýhodněním a děti se sociálním znevýhodněním. Při práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, jeho rodičů a odborného pracoviště.

V rámci školy jde především o spolupráci pedagoga a dítěte. Pro úspěšné vzdělávání těchto dětí je nutné zkvalitňování pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou.každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou a nakonec rozhoduje. Zároveň je nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodiči: - Vytvoření klidné atmosféry - Dostatek času pro rozhovor - Jako první přichází pochvala a vyjádření víry ve zlepšení - Zpočátku pouhé popsání jevů, situace, chování, příhody - Uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodičům - Ujasnit si pojmy s rodiči - Uvádět konkrétné příklady a objasňovat svá stanoviska - Rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat - Nedávat dítěti nálepky - Snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc - Opakovat pravidla hry Podmínky vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením Naše škola nemá materiální podmínky pro přijímání dětí s tělesným postižením. Chybí bezbariérový přístup. Vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotní oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci nebo které jsou dány lehčími poruchami jeho učení a chování. Podmínky vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří děti, které pocházejí z prostředí sociálně, kulturně jazykově odlišného. Hlavním problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: - V případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů - Skupinová nebo individuální péče - Odpovídající metody a formy péče - Případná pomoc asistenta učitele

- Spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm - Vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole O zařazení dětí do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy/architektonické řešení, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělávání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná spolupráce s rodiči adt./i místním specifikům/ dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte atd./ Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je. - Seznámení všech zaměstnanců školy s postižením dítěte a jeho specifiky - Dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce žáka - Vypracování individuálního vzdělávacího programu - Seznámení ostatních dětí s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá - Ponecháme dítěti v hodinách potřebné pomůcky - Snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujících se k handicapu dítěte Zásady pro práci s dětmi s postižením: - Respektování zvláštností dítěte - Včasnost/čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je lepší výsledek práce - Vývojovost/ důležité je nepřeskakovat jednotlivé vývojové etapy - Optimální prostředí/ jen při vhodné úpravě rodinného prostředí bude zajištěn rozvoj dítěte/ - Všestrannost/ dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnosti, v nichž je úspěšné - Soustavnost Vzdělávání dětí mimořádně nadaných: Nadané děti vykazují: - Paměť a znalost - Rychlost myšlení

- Zpracování problémů - Záměrné a dlouhodobé soustředění - Pružnost - Časná symbolická aktivita - Dávají přednost společnosti starších dětí nebo samotě - Vnímají souvislosti tam, kde je většina dětí nevidí

10. AUTOEVALUCE VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Hlavní oblasti hodnocení školy - Cíle vzdělávání - Podmínky ke vzdělání - Průbeh vzdělání - Podpora školy dětí, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, dětí, rodičů a dalších osob na vzdělávání - Výsledky vzdělávání dětí - Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP - Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Součástí vlastního hodnocení je vždy posoudit správnost, důležitost a obsažnost těchto cílů: - Zhodnotit, zda a jakým způsobem se škole daří tyto cíle naplňovat, či nikoliv - Pokud se nedaří, navrhnout vlastní opatření pro zlepšení nebo částečnou úpravu cílů Techniky vyhodnocení: - Vlastní sebehodnocení/záznamy se neshromažďují/ - Rozhovory a hodnocení s ostatními vyučujícími, s dětmi i rodiči - Hospitace ředitelkou školy, možné i vzájemné hospitace - Hodnocení pedagogickou radou - Hodnotící listy každého dítěte, hodnotící listy podtématu,tématu, integrovaného bloku - Portfolia - Třídní schůzky dotazníky ČASOVÝ PLÁN TERMÍN ZODPOVĚDNOST Hodnocení integrovaného bloku 2x měsíčně učitelka MŠ

Hospitace 2x 4x ročně ředitelka Vzájemné hospitace 1X ročně učitelky MŠ Třídní schůzky 2x ročně ředitelka a učitelka MŠ Dotazníky rodičům 1x ročně ředitelka a učitelka MŠ Hodnocení ŠVP PV jako celku 1x ročně pedagogická rada Systém hodnocení : Na úrovni třídy: Denní sebehodnocení práce učitelek, sledování výsledků a hodnocení s porovnáním s obecnými požadavky a vlastními plány.formou sdělování si navzájem, co se povedlo, co ne a co je potřeba dokončit. Jak se děti cítily, reagovaly, co je třeba sdělit rodičům. Ze sebehodnocení se neprovádí záznamy a neshromažďují se. Provádí obě učitelka mateřské školy. Stručně a průběžně hodnotíme podtémata. Vyhodnocujeme, co se povedlo, co se nepovedlo a proč, promýšlíme další změny v činnostech.hodnocení provádí a vyhodnocuje zpravidla učitelka, jež s dětmi prováděla výchovně vzdělávací činnost. Po ukončení integrovaného bloku se hodnotí celý integrovaný blok. Jeho přínos, zvolené metody a postupy, promýšlíme závěry pro další práci, zda je TVP v souladu se ŠVP. Dvakrát ročně provádíme hodnocení výsledků vzdělávání u dětí formou portfolia, se kterými jsou seznamováni rodiče. Obsahují průběžná sledování vývoje dítěte a hodnocení jeho individuálních pokroků. Jednou ročně vyhodnocení ŠVP PV, do jaké míry mateřská škola splnila či nesplnila jednotlivé úkoly. V čem spatřujeme jeho silné a slabé stránky, popředně rizika, na něž je třeba si dát pozor. Zda lze program ponechat na příští rok, či jej upravit. Na úrovni školy: Dvakrát do měsíce se konají provozní porady, jednou za dva měsíce pedagogická porada za přítomnosti všech zaměstnanců. Hodnocení provádí ředitelka školy společně s ostatními zaměstnanci. Hodnotí se plnění úkolů na daný měsíc, výsledky vzdělávacího procesu, zapojení rodičů a obce do činností školy a průběh plánovaných akcí. Dvakrát ročně provádí ředitelka školy hospitace. V 1.pololetí budou hodnoceny metody práce, dodržování hygienických návyků. V 2.pololetí bude hospitace zaměřena na péči o předškoláky.

Systém autoevaluace mateřské školy Co Jak Jak často Kdo Naplňování cílů Pedagogické porady 2x ročně Pedagogové, ředitelka Věcné podmínky Provozní porady 2x ročně ředitelka, pedagog MŠ Životospráva Psychosociální podmínky Kontrola potravin,spotřebních košů Komunitní kroužky s dětmi, Dotazníky pro rodiče hospitace 1x měsíčně Ředitelka, vedoucí školní jídelny Průběžně ředitelka 2x ročně 2x-4x ročně Organizace hospitace 2x-4x ročně ředitelka Řízení mateřské Sebehodnocení 2x ročně školy Dotazníky pro 1x ročně Personální a pedagogické zajištění Spoluúčast rodičů Průběh vzdělávání Sebehodnocení učitelky Výsledky vzdělávání (klíčové kompetence) zaměstnance Plán dalšího vzdělávání pedag. pracovníků 1x ročně Ředitelka Zaměstnanci školy ředitelka dotazníky 1x ročně ředitelka Pedagogické porady sebehodnocení Hodnotící list Pedagogická diagnostika 1x měsíčně Pedagog MŠ 1x měsíčně padogogové 2x ročně Ředitelka Pedagog MŠ

Pravidla pro práci s integrovanými bloky V školním vzdělávacím programu je zařazeno 42 pohádkových bloků. Pedagog má na výběr z těchto bloků dle aktuální potřeby průběhu vzdělávání. Každý blok trvá 10-14 dní, ale je možnost flexibilně upravovat délku bloku. Při aktuální situaci je možné vkládat do seznamu nové integrované bloky.

Duhové pohádky

Integrované bloky Podzimní pohádky Září Šel medvídek do školky pohádka O Jeţourkovi pohádka O pyšné muchomůrce pohádka O jablíčkové babičce Říjen Létající drak pohádka O dráčkovi Mráčkovi Strašidelná pohádka O šišaté bramboře Listopad O dešťové kapce Tři medvědi pohádka O neposlušném autíčku pohádka O Koblíţkovi Boudo budko

Zimní pohádky Prosinec Jak Čert a Mikuláš hráli hokej Čertovská pohádka Vánoční pohádka O vánočním stromku Leden Zimní pohádka O starém vláčku Pohádka z iglů Sněhová královna Únor O dvanácti měsíčkách pohádka O sněhulákovi Masopustní pohádka Masopust aneb karneval v MŠ

Jarní pohádky Březen O studánce pohádka O ztraceném zajíčkovi pohádka O studánce pohádka O jarním deštíku Zvířátka a jejich mláďátka Jarní pohádka Duben Velikonoční pohádka Pohádka z Afriky Čarodějnická pohádka O perníkové chaloupce Květen Zamilovaná pohádka Proč maminka Adámka nechce Pohádka o Julince

Letní pohádky Červen Kačenka a Kuba u babičky na prázdninách pohádka O vodníku Brčálkovi Pohádka z mořských hlubin Indiánská pohádka Podzimní pohádky

Šel medvídek do školky Na kraji lesa v útulném brlohu ţil medvídek se maminkou medvědicí a tatínkem medvědem. Jednoho dne s e vypravil s maminkou medvědicí do školky. Vzal si s sebou bačkůrky, kartáček na zuby a oblečení na vycházku. Paní učitelka jej přivítala, ale Méďa ji ani nepozdravil, hned běţel do třídy a vyházel hračky z poliček a nechal je leţet na zemi, potom hrrr do koupelny, pustí vodu a zase.. Děti přemýšlí, co ještě mohl Méďa udělat špatně a jak by to mělo být správně. Postupně si děti osvojují pravidla chování v MŠ. Dokázat se rozloučit s maminkou a přivítat s paní učitelkou a dětmi. Být s ostatními kamarád, přijmou nové děti do kolektivu, vcítit se do jeho pocitů, zavzpomínat, jaké to bylo, kdyţ oni přišli do MŠ. Půjčit druhému hračku, naslouchat druhému, neskákat do řeči. Uklízet hračky na své místo, zacházet s nimi opatrně. Naučí se básničky a písničku o Méďovi. Seznámí se s písmenkem M. Jemnou motoriku si procvičí při vybarvování medvědí omalovánky, bezpečnost a vystřihování při práci s nůţkami a technikou obtiskování korku vyrobí méďovi kamarády. Nalepováním bavlnky na čtvrtku vytvoří Medvídkům chlupy Děti se s Méďou dostanou také do lesa, kde se naučí názvy lesních zvířátek, některých plodů. Spočítají stromy v lese a zjistí, co do lesa nepatří ( prac. listy) Zacvičí si s Méďou při průzkumu lesa ( lezení po čtyřech, chůze po poloţeném laně, přelézání, přeskakování překáţek, vyhýbání ) Očekávaný přínos pro děti: práce s korkem a temperami vyhledávání opaků vysoký x nízký, široký x úzký jednoduchý doprovod písní hrou na tělo ( orf. nástroje) upevňování poznatků o přírodě a zvířátkách určování počtů prvků, porovnávání lezení po čtyřech, chůze po poloţeném laně, přelézání, přeskakování překáţek, vyhýbání

rozvíjet smyslové vnímání zvládat prostorovou orientaci začlenění do kolektivu rozloučení s rodiči.. seznámení s písmenkem M znát všechny děti jménem pohádka O Ježourkovi Jeţourek je malý jeţeček, který je stále nespokojený, nic ho nebaví a se svými bratříčky a sestřičkami se nudí. Rozhodne se odejít od své maminky, aby prozkoumal svět. Dostane se do velkého lesa, kde bude poznávat mnoho nových kamarádů a zaţije mnoho dobrodruţných chvil. Děti se s Jeţourem podívají do lesního prostředí, naučí se jaké ţijou v lese zvířata, jak se jmenují, co jedí, kde spí, jak vypadají. Hlavní postavou, o které se budeme chtít něco zajímavého dozvědět, je jeţek. Budeme si povídat o jeţkovi a jeho ţivotě, proč se choulí do klubíčka, co má nejraději k jídlu, proč celou zimu prospí a jak se na ni musí připravit. Děti budou pomáhat Jeţourkovi řešit různé situace v lese, hledat ostatní zvířátka, poznávat zvířátka lesní a ostatní, přiřazovat barvy ke zvířátkům, rozlišovat mnoţství nasbíraných lesních plodů, zdolávat lesní překáţky ( chůze po lavičce, přeskoky, podlézání ). Společně s Jeţourkem budeme poznávat písmeno J. procvičovat jeho výslovnost formou básniček o jeţkovi nebo jiných lesních zvířátkách. Budeme trénovat jemnou motoriku při výtvarných činnostech a výrobě jeţků ze slaného těsta. Společně se budou děti učit jakou hodnotu má vzájemná pomoc druhému a budeme utuţovat hezké vztahy v kolektivu. Důleţité je naučit se přijímat nové děti a pomoci jim v prvních dnech odloučení od maminky. I Jeţourek pozná, jak důleţité je, mít dobrého kamaráda a umět táhnout za jeden provaz. Očekávané přínosy pro dítě. mít alespoň základní znalosti o lesním prostředí a jeho nástrahách

znát lesní zvířata a umět je pojmenovat, rozlišit od zvířat ostatních uvědomit si, ţe v lese jsme návštěvník a zvíře je zde doma vědět jak se v lese správně chovat mít povědomí o ţivotě Jeţka obecného, jak ho můţeme chránit dokázat interpretovat básničku Jeţek v zimě umět barevně rozlišit zvířecí zabarvení logopedická chvilka hláska J mít povědomí o hodnotě přátelství a vzájemné pomoci umět se vcítit do situace druhého a pomoci mu umět se orientovat v prostorách mateřské školy, vědět, kde je mé místo v šatně, v koupelně nebo v jídelně znát všechny děti jménem zvládnout samostatnou chůzi po lavičce, podlézání, přeskoky přes tyčku, umět se schoulit do klubíčka a rovně se postavit pohádka O pyšné muchomůrce V jednom lese, který byl tak velký, ţe dospělý člověk, by ho přešel za dva dny, zajíc za dvě hodiny a šnek dva roky, byla uprostřed malá lesní mýtinka. Tahle mýtinka byla hluboko v lese, a tak o ní věděli jen zvířátka, která tam chodila ke studánce pít. Na té mýtince však rostla velmi pyšná muchomůrka, která chtěla být královnou. Byla moc protivná a na ostatní obyvatele mýtinky moc ošklivá. Děti se v této pohádce seznámí s lesními stromy, plody a houbami. Pomohou obyvatelům lesní mýtinky vypořádat se s pyšnou muchomůrkou a muchomůrce zase ukáţou, ţe nemít ţádné kamarády je velký nerozum, který se ale můţe vţdy změnit. Budeme si s dětmi osvojovat správné kamarádské chování. Umět se rozdělit o něco společného a nebýt lakomý. Jak se bude muchomůrka měnit, bude poznávat další houby a děti se je naučí poznávat také. Budeme muchomůrce přilepovat ztracené tečky na kloboučku a vymýšlet další módní klobouky pro houbičky. Přitom si procvičíme rozeznávání geometrických tvarů. Děti si budou procvičovat nadále výslovnost hlásky J a přidáme si k tomu hlásku M. Zkusíme poznat na jakou hlásku začínají názvy hub a lesních plodů. Jakou mají houby barvu a s tím související barvy podzimu.

Při procházkách do okolí budeme houby hledat a učit se, které jsou jedlé a které necháme v lese. Děti nakonec dostanou společný úkol pro dvojici. Doma zjistí od maminky, jak se vaří správná smaţenice z hub. Očekávané přínosy pro dítě znát alespoň několik jedlých hub a umět odlišit od hub jedovatých mít povědomí, jak jsou jedovaté houby nebezpečné vědět, jak se zachovat při poţití jedovatých hub-první pomoc umět pojmenovat některé lesní plody a stromy rozeznat je podle vzhledu, tvaru, velikosti umět určit větší- menší, vysoký-nízký, malý-velký umět přednést básničku Muchomůrka umět se orientovat v prostoru, určit kde je vpředu, vzadu, uprostřed vědět, co dělat, pokud se ztratíme v lese ovládat číselnou řadu do 5 umět pracovat s jemným materiálem ( krepový papír) umět napodobit předváděné pohyby těla uvědomit si hodnotu lesa a jeho plodů umět zacházet s lesním bohatstvím logopedická chvilka hláska J a M

pohádka O Jablíčkové babičce Jablíčková babička je babička kouzelná, děti si s paní učitelkou přečtou pohádku o tom, co všechno má taková babička na starosti. Musí se starat o stromy, kterým říkáme jablůňky, aby měly v létě a na podzim hodně zdravých jablíček. Děti dostanou od jablíčkové babičky dopis s prosbou o pomoc. Babička stůně a musí leţet doma v chaloupce v posteli a pít horký čaj s medem. Ale práce nepočká, a tak poprosila děti, jestli by jí mohly pomoci. Nejprve budeme s dětmi rozeznávat různé druhy ovoce, jejich barvy, tvary, velikosti ale hlavně názvy. Budeme si povídat o tom, jak vyroste strom a na něm potom taková jablíčka nebo hrušky, švestky nebo třeba třešinky. Děti mají za úkol rozlišit barvy jablíček ( správné od nesprávných-jablíčka zdravá a nemocná), přijít na to, co potřebuje strom a jablíčka, aby mohly růst. Podle chuti budeme poznávat různé ovoce. Podle hmatu jablíčka mezi různými předměty. Nakonec musí děti jablíčka natrhat na stromě, který se ohnul přes řeku( lavička a nad ní zavěšená papírová jablíčka). Pro babičku děti vyrobí krásnou jablůňku s jablíčky ( tiskátka z jablek). Naučíme se několik písniček o jablíčkách. Na konci této nelehké cesty bude na děti čekat babička s košem plným jablíček, z kterých po rozříznutí vyletí spousty hvězdiček. Očekávané přínosy pro dítě umět ovládat své tělo, chůze po lavičce rovnováha umět pouţívat hmat a chuť- poznávat dle smyslů mít povědomí o růstu stromů a povinnosti chránit přírodu znát druhy ovoce, jejich názvy a přiřazení ke stromu poznat ovoce dle barvy, tvaru, velikosti rozlišit ovoce exotické a tuzemské pouţívat vodové barvy s přírodním materiálem interpretovat písničku Měla babka čtyři jabka, Pod naším okýnkem děti 5-6leté zatancovat mazurku k písničce soustředit se na poslech čteného textu umět vyprávět krátký příběh mít smysl pro pomoc druhému rozvoj fantazie ( hvězdičky v jablíčku) správná artikulační obratnost

Létající drak Jednoho podzimního dne přišel tatínek domů a říká: Děti, co kdybychom se naučily pouštět draka? Jé, ale my ţádného draka nemáme! Co není, můţe být, řekl záhadně tatínek a vyndal z komory pestrobarevného draka s obrovskou červenou pusou a zelenýma očima. Vyšli si na nedalekou louku, tatínek běţel s drakem co mu síly stačily, ale drak nic. Nevzlétl k oblakům. Víte děti proč? Nazítří uţ jim počasí přálo a podzimní vítr foukal tak, jak to mají létající draci rádi. Tak se tatínek s drakem rozeběhl, vítr fouknul a drak se začal vznášet. Tatínek odmotával další a další provázek a drak se letěl výš a výš. Nakonec byl tak vysoko, aţ ho skoro vůbec neviděli.děti nadšeně tleskali, skákali kolem a přitom neustále sledovali svého draka.vítr pomalu ustával a drak přistál šťastně dětem k nohám. Sluníčko se začalo schovávat za kopec a děti věděly, ţe je čas vyrazit domů. Spolu s dětmi vyrobíme malé papírové dráčky v kombinaci s látkou, ocas sloţíme z barevného papíru a naučíme se o drakovi básničku, říkanky a také si řekneme hádanky. Očekávané přínosy pro dítě

naučit se pohotově přemýšlet pouţívat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou ( stříhání, lepení ) pracovat s tupou jehlou ( navlékání ) překládat papír do harmoniky rozeznat mnoţství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět pouţívat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku Draci logopedická chvilka hláska D, T, N umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními pohádka O dráčkovi Mráčkovi Dráček Mráček je papírový drak, kterého si vyrobili na podzim dva kluci. Kdyţ se venku zvedl velký vítr, kluci šli na pole a chtěli, aby dráček pěkně lítal. Ale dráčkovi to nešlo, vítr se s ním honil sem a tam a nechtěl pomoct dráčkovi do oblak. Kluci se také moc nesnaţili a tak nakonec nechali draka leţet na kraji pole a šli pouštět draky s ostatními dětmi. Večer, kdyţ šly všechny děti domů a milí kluci s nimi, na dráčka Mráčka zapomněli. Dráček zůstal na poli sám a brzy se začalo stmívat. Dráček se moc bál, aţ se strachem celý klepal.. (Malované pohádky, Jitka Molavcová) Děti budou vymýšlet, jak dráčkovi pomoci, co je potřeba k tomu, aby dobře lítal. Budou hodnotit jednání dvou kluků z pohádky. Naučí se pracovat s látkou a dráčkovi vyrobí nové dračí kamarády. Z papíru skládáním vytvoříme harmonikové mašle na dračí ocas. Vymyšleným kouzlem proměníme papírového dráčka v opravdového pohádkového draka, který umí létat sám. Zahrajeme si dračí honičku a dračí souboj. Budeme přemýšlet, kde drak bydlí a jak to u něj doma vypadá, co má rád k jídlu a kolik můţe mít hlav. Děti se budou učit rozlišovat mnoţství a počet do 10. Naučíme se určovat geometrické tvary

( tvar papírového draka). Budeme si povídat, jaký mají děti z draka pocit, jestli se ho bojí nebo ne. Dostaneme za úkol doma s maminkou a tatínkem najít obrázek pohádkového draka. Budeme pantominou předvádět, co máme my nejraději k jídlu. Naučíme se básničku o drakovi. Správně vyslovujeme hlásku D a hledáme další slova začínající na D. Nakonec dráčka proměníme zpět v papírového a on ukáţe, jak se naučil jako pohádkový drak rychle létat. Očekávané přínosy pro dítě naučit se pohotově přemýšlet pouţívat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou ( stříhání, lepení ) pracovat s tupou jehlou ( navlékání ) překládat papír do harmoniky rozeznat mnoţství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět pouţívat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku Draci logopedická chvilka hláska D, T, N umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními Strašidelná pohádka V jedné malé vesnici, ţil starý dědeček a ten měl několik vnuků a vnuček. Děti často chodily za dědečkem a on jim vyprávěl krásné pohádky a dávné příběhy. Všichni ho měli velmi rádi a nevynechali ani jednu chvíli, kdy se mohli u dědečka všichni sejít a společně trávit příjemné chvíle. Dědeček byl ale velmi starý a kaţdou chvíli hodně unavený. Vyuţíval kaţdé chvilky a podřimoval v křesle, aby nabral sil. Jednoho dne mu však nezbyly síly ani na vyprávění pohádek. Ve svém křesle usnul nadobro. Děti byly velmi smutné a ti nejmenší moc a moc plakaly. Jejich rodiče je utěšovali a vysvětlovali, jak to v ţivotě chodí. Celý ţivot proţíváme tak nejlépe, jak jen dovedeme. A ke stáru uţ je naše tělo

unavené a potřebuje si odpočinout. Kdyţ uţ ani odpočinek nestačí, je čas se odebrat do jiného světa a tím je svět zemřelých duší. Tam je dědečkovi moc dobře a uţívá si zaslouţeného odpočinku. My všichni můţeme kdykoliv zajít na hřbitov a zavzpomínat na našeho milého dědečka. Jednou v roce se slaví svátek zesnulých a všichni, kterým někdo blízký zemřel, by měli zajít na hřbitov a vzpomenout si na krásné chvíle s ním proţité. Dědeček na nás jistě také myslí. Zdá se to moţná trochu strašidelné, ale není, naopak rozsvícené svíčky a lampičky 2. listopadu na hřbitově působí hezky a klidně. Očekávané přínosy pro dítě seznámit se se svátkem všech zesnulých mít povědomí, proč chodí v ten den lidé na hřbitov porozumět skutečnosti, kdyţ mi zemře blízký umět projevit své pocity a myšlenky k tématu nebát se naučit se pracovat a tvořit z přírodnin O šišaté bramboře Dědeček s babičkou na podzim vyhrabávali brambory. Babička vyhrabala jednu opravdu velikou pěkně tvarovanou. Odstrčila ji k ostatním bramborám a zelenině a hledala další. Najednou však uslyšela slabé plakání, otočila se na dědečka a poslouchala. Jde to od brambor a zeleniny. Shýbla se k bramborám a ona to pláče právě ta velká brambora. Babička se ptá: Co se stalo? Nikdo si se mnou nechce povídat ani kamarádit, protoţe jsem celá šišatá. Ale, ale. povídá babička to není hezké od ostatních brambor.. Co si myslí děti? Jak je to s tím vnějším vzhledem. Záleţí na tom, jak kdo vypadá nebo spíše na tom, jaký je? Budeme o tom přemýšlet a přitom se naučíme poznávat zeleninu a její význam pro zdraví lidí. Jaké znají děti vitamíny? K čemu nám pomáhají? Jak je důleţité se zdravě stravovat a hlavně na podzim o sebe pěčovat? Zopakujeme si výslovnost hlásek J, M, B, D Naučíme se písničku Brambory a říkadlo Pasáci pečou brambory.