Postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Podnikání a právo Postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení (bakalářská práce) Autor: Filip Jakl Vedoucí práce: doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D. Rok obhajoby: 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení vypracoval sám a všechny prameny a zdroje informací, z nichž jsem čerpal při psaní této práce, jsem uvedl v poznámkách pod čarou a v seznamu použité literatury. V Praze 15. 5. 2013.. Podpis studenta

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce doc. JUDr. Zbyňku Švarcovi, Ph.D. a doc. JUDr. Jiřině Hásové, Ph.D. za cenné rady, připomínky, doporučení a čas strávený na mou prací.

Seznam použitých zkratek InsZ Správce OSŘ OZ ObchZ TZ VoJŘ VoOIS VoPIS VoZIS ZoIS ZoKV InsO Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Insolvenční správce Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů BGBl. I S. 2866, Insolvenční řád, ve znění pozdějších předpisů - 1 -

Obsah Seznam použitých zkratek... - 1 - Úvod... - 4-1 Insolvenční správce... - 6-1.1 Současná právní úprava postavení insolvenčního správce... - 6-1.2 Zásady insolvenčního řízení... - 7-1.3 Postavení insolvenčního správce... - 9-1.4 Podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce... - 9-1.4.1 Bezúhonnost... - 11-1.4.2 Vzdělání insolvenčního správce... - 11-1.4.3 Zkoušky insolvenčního správce... - 12-1.5 Seznam insolvenčních správců... - 14-1.6 Insolvenční rejstřík... - 15-1.7 Ustanovení osoby insolvenčním správcem... - 16-1.8 Odvolání insolvenčního správce... - 18-1.9 Zproštění insolvečního správce... - 19-1.10 Zvláštní druhy insolvenčních správců... - 20-1.10.1 Předběžný insolvenční správce... - 20-1.10.2 Zástupce insolvenčního správce... - 21-1.10.3 Oddělený insolvenční správce... - 22-1.10.4 Hostující insolvenční správce... - 23-1.10.5 Zvláštní insolvenční správce... - 23-1.11 Odpovědnost insolvenčního správce... - 24-2 Okruhy činností insolvenčního správce... - 28-2.1 Okruhy činností insolvenčního správce před vydáním rozhodnutí o úpadku... - 28-2.2 Okruhy činností insolvenčního správce po zahájení řízení... - 28 - - 2 -

2.2.1 Zjišťování majetkové podstaty... - 30-2.2.2 Zajišťování majetkové podstaty... - 30-2.2.3 Soupis majetkové podstaty... - 32-2.2.4 Uspokojení pohledávek za majetkovou podstatu a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatu... - 32-2.2.5 Zpracování a přezkoumání přihlášených pohledávek... - 33-2.2.6 Přezkumné jednání... - 34-2.2.7 Napadání neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů... - 35-2.2.1 Incidenční spory... - 36-2.2.2 Povinnost mlčenlivosti... - 37-3 Úloha insolvenčního správce při jednotlivých způsobech řešení úpadku... - 38-3.1 Činnost insolvenčního správce při konkurzu... - 38-3.2 Činnost insolvenčního správce při reorganizaci... - 41-3.3 Činnost insolvenčního správce při oddlužení... - 42-3.4 Činnost insolvenčního správce při úpadku finančních institucí... - 43-4 Odměna insolvenčního správce a náhrada hotových výdajů... - 45-4.1 Odměna insolvenčního správce při konkurzu... - 46-4.2 Odměna insolvenčního správce při reorganizaci... - 46-4.3 Odměna insolvenčního správce při oddlužení... - 47-4.4 Náhrada hotových výdajů... - 48-5 Historický vývoj úpadkového práva na českém území a krátký exkurz do německé právní úpravy insolvenčního řízení... - 50-5.1 Vývoj úpadkového práva... - 50-5.2 Německá právní úprava insolvenčního řízení... - 52 - Závěr... - 55 - Seznam použité literatury... - 58 - - 3 -

Úvod Česká republika se již více jak 20 let nachází v prostředí tržní ekonomiky, což zpočátku vedlo k uvolnění a vzniku nového podnikatelského prostředí. Tržní ekonomika spočívá na vzájemné interakci nabídky a poptávky, což znamená, že zúčastněné subjekty se musí hodně snažit, aby v konkurenci uspěly. Každý zúčastněný subjekt se snaží především dosahovat co největších užitků (zisků) pro něho samotného, z čehož vyplývá fakt, že ne všechny subjekty mohou na trhu uspět. Hospodářsky neúspěšné subjekty jsou tedy nuceny opustit trh. Samotný odchod subjektů je nedílnou součástí tržní ekonomiky, neboť jen za této podmínky bude zaručeno neustálé přizpůsobování ekonomiky jak vývoji lidské společnosti, tak i jejím preferencím. Některé subjekty opustí toto prostředí dobrovolně, aniž by se dostaly do problémů se svými věřiteli, ale na druhou stranu se zde nachází velké množství subjektů, které skončí kvůli platební neschopnosti nebo předlužení. Aby nebyla narušena stabilita ekonomiky negativními vlivy ze strany nesolventních nebo předlužených subjektů, existují v tržní ekonomice brzdné či dokonce záchranné mechanismy, ke kterým samozřejmě patří i řešení úpadku. Když už nastane situace, že dlužník není schopen dostát svým závazkům, je potřeba vzniklý problém adekvátně řešit, neboť vedle dlužníka jsou to právě věřitelé, kteří jsou nejvíce jeho úpadkem zasaženi. Cílem řešení úpadku je co možná největší poměrné uspokojení věřitelů a nastolení nových poměrů mezi dlužníkem a věřitelem, aby nedošlo k dominovému efektu, kdy úpadek dlužníka zapříčiní i úpadek jeho věřitele. V posledních letech z důvodu hospodářské krize, která se vleče již od roku 2008, dochází k nárůstu počtu subjektů, které se dostaly do platební neschopnosti nebo se nachází ve stavu předlužení. Tento trend není spojován pouze s podnikatelskými subjekty, ale čím dál více fyzických osob vyhlašuje osobních bankrot kvůli nadbytku dluhů. Z důvodu, že v poslední době spousta subjektů ztrácí solventnost nebo jsou předluženy, jsem si vybral téma insolvenční správce, protože dané téma je o to více aktuální a domnívám se, že s problematikou insolvence by měl být seznámen každý účastník trhu. Dalším důvodem může být i fakt, že uvedené téma se dotýká nejen práva, ale i ekonomie. Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení včetně popsání předpokladů, které je nutno splnit pro výkon této funkce, odpovědnosti, pravomocí, výše odměny a zejména pak jeho činností v jednotlivých fázích insolvenčního řízení. V některých částech práce neopomenu uvést osobní názor k dané problematice a nastínit úvahy ohledně možných změn. - 4 -

Svoji bakalářskou práci jsem rozdělil do pěti kapitol. V rámci první kapitoly jsou nejprve představeny základní právní předpisy, které upravují postavení insolvenčního správce, a jsou zde formulovány i základní zásady insolvenčního řízení. Dále se věnuji konkrétně osobě insolvenčního správce, jeho předpokladům pro výkon funkce, povinnostem a odpovědnosti, dále jeho ustanovení, odvolání, zproštění funkce a seznamu insolvenčních správců. V závěru je vymezeno postavení zvláštních druhů insolvenčních správců. Uplynuly již tři roky od doby, od níž mohou vykonávat funkci správce pouze osoby s platným povolením vydaným Ministerstvem spravedlnosti ČR, tudíž mezi dílčí úkol bude patřit zhodnocení této zkoušky, jestli opravdu přinesla tolik očekávané zlepšení situace oproti dřívější právní úpravě, díky níž na území ČR působilo několik tisíc amatérských insolvenčních správců. Druhá kapitola představuje v širším kontextu okruhy činností insolvenčních správců jak před vydáním rozhodnutí o úpadku, tak hlavně po zahájení řízení. Jsou zde především vymezeny obecná práva a povinnosti, které má správce bez ohledu na zvolený způsob řešení úpadku. V neposlední řadě jsou zde definovány incidenční spory. Třetí kapitola se potom již věnuje analýze úkonů a povinností insolvenčních správců v rámci zvoleného způsobu řešení úpadku. Pro lepší pochopení kontextu jsou zde i částečně rozebrány jednotlivé způsoby řešení úpadku především ty, které spočívají na sanačním principu, neboť se jedná o relativně nové instituty. Další kapitola se zabývá odměnou, která je správci vyplácena v rámci jednotlivých způsobů řešení úpadku. Mezi dílčí cíle kapitoly se řadí především zhodnocení výše odměny, jestli má motivující charakter pro insolvenčního správce a odpovídá vysokým požadavkům na výkon této funkce. Závěrečná kapitola je věnována vývoji úpadkového práva od jeho počátků po současnost se zaměřením především na území ČR. Poslední část je věnována německé právní úpravě úpadkového práva, neboť ta byla inspirací českým zákonodárcům při sestavování InsZ. V rámci popsané práce bude využita především popisná metoda a to převážně současné právní úpravy. Při zkoumání se bude v celé práci vycházet i z metody rozboru, při níž se zkoumané složitější právní skutečnosti rozkládají na lehčí a srozumitelnější. - 5 -

1 Insolvenční správce 1.1 Současná právní úprava postavení insolvenčního správce Právní úprava institutu insolvenčního správce je obsažena v InsZ, který je v podstatě komplexní předpis upravující insolvenční řízení a vztahy insolvenčních správců s dalšími subjekty insolvenčního řízení. Tato norma je členěna na část obecnou a část zvláštní. Obecná část se vztahuje k insolvenčnímu řízení jako celku, jsou zde např. definovány základní pojmy důležité pro insolvenční řízení, možnosti ustanovení správce do funkce, jakož i problematika jeho odvolání či zproštění funkce. Je zde taky upraveno procesní postavení správce v insolvenčním řízení včetně např. jeho odpovědnosti, odměňování i zvláštních druhů insolvenčních správců. Přičemž zvláštní část upravuje jednotlivé způsoby řešení úpadku dlužníka a činnosti, které vykonává insolvenční správce v rámci jednotlivých způsobů řešení úpadku. Stěžejní úpravu institutu insolvenčního správce nalezneme v ZoIS, který ho vymezuje z hlediska hmotněprávního. Předmětem úpravy tohoto zákona je vznik práva umožňující vykonávat činnost správce, vedení seznamu insolvečních správců, dále pak upravuje činnost hostujícího insolvenční správce. Vedle zákonů jsou zde i vyhlášky, které upravují institut insolvenčního správce se zaměřením na dílčí aspekty. Týká se to VoJŘ, která upravuje specifická pravidla pro vedení insolvenčního řízení včetně všech náležitostí týkajících se výzvy k podání přihlášek a seznamu přihlášených pohledávek. Dále jde o VoZIS, podle níž musí zájemce o funkci správce vykonat zkoušku odborné způsobilosti, aby mohl tuto činnost vykonávat. Neméně podstatná je i VoOIS, která byla v nedávné době novelizována vyhláškou č. 488/2012 Sb., která mění způsob odměňování insolvenčních správců za jejich činnost, která spočívá ve zpeněžení zajištěného majetku zahrnutého do majetkové podstaty. Doposud byla stanovena odměna správce jako 2 % z částky vydané zajištěnému věřiteli. 1 Oproti tomu nová úprava stanovuje 5 pásem, kde je výše odměny určena na základě výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele. Pokud je výtěžek ve výši do 1 mil., pak výše odměny správce bude činit 9 % z této částky, pokud však správce dosáhne výtěžku vyššího jak 500 mil., tak mu bude náležet odměna 10 650 000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč. K novelizaci uvedené vyhlášky došlo především na základě vyvíjeného tlaku ze strany insolvenčních správců, 1 Dle 1 odst. 2 VoOIS - 6 -

kteří nebyli spokojeni s výší své odměny. 2 Dále se jedná o VoPIS, která upravuje smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout při výkonu činnosti správce, a to především z hlediska minimálního pojistného plnění a minimálních standardů pojistných smluv. V rámci této části jsem představil základní právní předpisy, které upravují postavení insolvenčního správce, i když této problematiky se samozřejmě částečně dotýkají i jiné zákony. Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory 3 se použije přiměřeně ustanovení OSŘ 4, což je umožněno podle 7 InsZ, ale musí se dbát na to, aby takový postup nebyl v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. 5 Tento zákon např. upravuje výlučně místní a věcnou příslušnost pro insolvenční řízení a incidenční spory, pro něž stanoví jako věcně příslušné krajské soudy, které jsou příslušné rozhodnout v prvním stupni řízení. Místní příslušnost se určuje podle toho, jestli je fyzická osoba podnikatel nebo nepodnikatel. V případě, že se bude řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern, použije se ustanovení 87 odst. 2 OSŘ, podle něhož je k řízení příslušný soud 6, který již zahájil insolvenční řízení s tímto dlužníkem z důvodu úpadku nebo hrozícího úpadku. Dále se na institut insolvenčního správce vztahuje např. zákon č. 586/1992, o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, který v 7 odst. 2 stanoví, že příjmy z činnosti insolvenčního správce spadají mezi příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti. 1.2 Zásady insolvenčního řízení Při porovnání ZoKV s InsZ zjistíme, že InsZ upravuje v 5 zásady insolvenčního řízení, které ve starší úpravě nebyly upraveny, a novější úprava je stanovuje tak, aby vedly k co možná nejhospodárnějšímu a nejrychlejšímu insolvenčnímu řízení. Tyto zásady pomohou rozhodnout, zda prováděné procesní právní úkony neodporují cíli insolvenčního řízení. Dále chrání práva a povinnosti všech účastníků řízení, aby nemohli být poškozeni na svých právech a domohli se rychlého a ekonomicky hospodárného řízení. Tudíž níže uvedené zásady budou stěžejní pro samotnou aplikaci práva a nelze je opomíjet jak při výkladu 2 Konkurzní noviny. Je odměna insolvenčních správců dostatečná? [online]. 6. 12. 2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/je-odmena-insolvencnich-spravcu-dostatecna 3 Zabývám se podrobněji v kapitole 2.2.1 4 OSŘ je ve vztahu k InsZ z hlediska úpadkového práva předpisem subsidiárním 5 5 InsZ 6 87 odst. 2 OSŘ - 7 -

insolvenčního práva, tak ani při aplikaci zvláštních předpisů, které upravují problematiku insolvence. Z první zásady vyplývá, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby nebyl žádný účastník insolvenčního řízení jak dlužník, tak ani věřitel nespravedlivě poškozen nebo znevýhodněn a aby se dosáhlo rychlého a hospodárného řízení, které uspokojí co nejvíce věřitelů. Samotná zásada sice pěkně zní, ale v praxi to tak rychle a efektivně nefunguje, ačkoliv průměrná doba trváni insolvenčního řízení se za posledních 5 let značně zkrátila, neboť průměrná délka řízení v ČR činí 3,2 roku, i když průměr zemí OECD činí 1,7 roku, z čehož vyplývá, že zde je ještě dost prostoru ke zlepšování. 7 Nesmíme však zapomínat na situaci před rokem 2008, kdy průměrná délka insolvenčního řízení v České republice činila více jak 9 let, což je v tržní ekonomice nepřípustné a v mezinárodním srovnání jsme byli až na 113. příčce, kde se umisťují rozvojové země. 8 Z další zásady vyplývá, že pokud věřitelé zastávají stejné nebo obdobné postavení, má se jim dostát stejných možností, z čehož vyplývá, že nesmí docházet ke zvýhodňování některých věřitelů před jinými, kteří zastávají stejné postavení jako oni. K uplatnění této zásady dojde tehdy, až se bude uspokojovat určitá skupina věřitelů. Zásada třetí stanoví, že pokud byla práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení, tak je vyloučeno, aby byla omezena rozhodnutím insolvenčního soudu nebo postupem insolvenčního správce. Tudíž pokud nedojde k nabytí práv v dobré víře, jedná se o postup, jež je v přímém rozporu s uvedenou zásadou a ztrácí nárok na úspěch. Poslední zásada stanoví, že není dána možnost se uspokojit v insolvenčním řízení jiným způsobem, než umožňuje zákon. Uvedená zásada se snaží zabránit situacím, které by vedly k samostatnému uspokojování věřitelů nebo ke krokům, které by nebyly v souladu se zásadami insolvenčního řízení. Výsledkem působení této zásady je ochrana věřitelů, jejichž zájmy by mohly být poškozeny ostatními věřiteli. Uvedená zásada platí pro všechny fáze insolvenčního řízení i pro všechny věřitele. 7 Insolvenční zákon: zlepšení úpadkového práva v praxi? Jednoznačně. DUBSKÁ, D. CFOworld [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/legislativa/insolvencni-zakon-zlepseni-upadkoveho-prava-vpraxi-jednoznacne-2084 8 Konkurzní noviny. Podle podnikatelů insolvenční zákon zkrátil trvání konkurzů [online]. 17. 12. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/podle-podnikatelu-insolvencni-zakonzkratil-trvani-konkurzu - 8 -

1.3 Postavení insolvenčního správce Osoba insolvenčního správce nepatří mezi účastníky řízení, nýbrž mezi procesní subjekty insolvenčního řízení. Role správce v insolvenčním řízení je zcela zásadní, neboť bez něho by vůbec nemohlo řízení proběhnout. I když je jeho pozice oslabena ve prospěch věřitelů, tak ho nelze považovat jak za zástupce konkurzních věřitelů, tak ani ne za zástupce úpadce. Osoba insolvenčního správce je přesně vymezena v 2 ZoIS, který uvádí, které subjekty po splnění podmínek mohou vykonávat funkci správce. Jedná se o fyzickou osobu, která je oprávněna vykonávat tuto činnost, dále to může být veřejná obchodní společnost či zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená dle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a je oprávněna vykonávat činnost správce. Dále se mezi insolvenční správce řadí hostující správce a to na základě 2 odst. 3 ZoIS, z něhož vyplývá, že hostujícím insolvenčním správcem je státní příslušník členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, jež vykonává svoji funkci na území jiného členského státu a zamýšlí tuto funkci vykonávat dočasně nebo příležitostně na území České republiky, k čemuž potřebuje oprávnění. V případech, kdy je potřeba, aby měl správce zvláštní odbornou specializaci, ustanoví insolvenční soud zvláštního insolvenčního správce. 9 1.4 Podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce Poté co InsZ nabyl účinnosti, nastala velká změna, protože v rámci tohoto zákona byla daleko více specifikována osoba, která může působit jako insolvenční správce. Jednalo se především o zavedení institutů, které zpřísnily podmínky pro získání oprávnění působit jako správce na území České republiky, což vedlo podle očekávání k razantnímu poklesu insolvenčních správců z cca 4000 10 z roku 2006 na počet 482 osob, jež jsou zapsaný v seznamu insolvenčních správců a z nich je 389 správců, kteří vykonávají tuto činnost aktivně. 11 Důvodem tohoto rapidního úbytku insolvenčních správců je fakt, že ZoKV 9 Zvláštní druhy insolvenčních správců jsou podrobněji rozebrány v kapitole 1.10 10 Konkurzní noviny. Počet insolvencí roste. Bude dost insolvenčních správců? [online]. 26. 3. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.kn.cz/clanek/pocet-insolvenci-roste-bude-dost-insolvencnich-spravcu 11 Konkurzní noviny. Statistické přehledy insolvenčních správců [online]. 29. 2. 2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.kn.cz/clanek/statisticke-prehledy-insolvencnich-spravcu - 9 -

umožnil, že se do seznamu insolvečních správců mohly nechat zapsat vedle notářů a advokátů i osoby, které byly navrhovány samosprávnými organizacemi jako např. Komorou auditorů. 12 Tehdy platný zákon dle 8 odst. 1 ZoKV pouze stanovil, že do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Ona laxní formulace, že do seznamu insolvenčních správců může být zapsaná osoba přiměřeně způsobilá, zapříčinila, že v následujících letech rostl enormně v České republice počet správců, i když např. v Rakousku v té době byl počet insolvenčních správců několikanásobně nižší cca 400. 13 Z podstaty věci je jasné, že v České republice byl obrovský rozdíl v kvalifikační úrovni správců, což mělo za následek potřebu změny v rámci přijetí InsZ, který přesně specifikoval podmínky, které musí být splněny, aby určitá osoba mohla být ustanovena do funkce insolvenčního správce. V rámci InsZ byly stanoveny podmínky, jež měly vést k větší kvalifikaci a nižšímu počtu správců. Toto tvrzení se postupem času ukázalo jako pravdivé. Osoby, které chtějí působit jako insolvenční správci, musí nyní splnit 6 kumulativních podmínek, které jsou uvedeny v 6 InsZ. V první řadě jde o podmínku plné způsobilosti k právním úkonům, další podmínkou je skutečnost, že daná fyzická osoba je bezúhonná, dále musí mít ukončené vysokoškolské vzdělaní v magisterském stupni v členském státě nebo jí toto vzdělání bylo členských státem uznáno, za další musí složit zkoušku insolvenčního správce nebo rozdílovou zkoušku insolvenčního správce, předposlední podmínkou je uhrazení správního poplatku Ministerstvu spravedlnosti ČR pro zápis do seznamu insolvenčních správců a to ve výši 5000 Kč, za poslední musí být uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout při výkonu funkce insolvenčního správce. Tato smlouva je uzavřena na náklad správce a trvá po celou dobu výkonu jeho funkce. 12 KOTOUČOVÁ, J. Zákon o konkursu a vyrovnání a předpisy související. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002, s. 113-114 13 Nikdo si nepřeje, aby zkoušky zvládlo co nejméně správců [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2551-10 -

1.4.1 Bezúhonnost Požadavek na bezúhonnost uchazeče o post správce je zakomponován v 7 ZoIS, který stanoví, které osoby se za bezúhonné nepovažují. V první řadě není pro tyto účely považovaná za bezúhonnou osoba, která byla odsouzena za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce nebo za jiný úmyslný trestný čin proti závazným pravidlům tržní ekonomiky, dále se jedná o osobu, které insolvenční soud v posledních pěti letech před podáním návrhu zamítl žádost o prominutí zbytku dluhů, také se nemůže jednat o osobu, vůči které probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek této osoby nebo jí hrozící úpadek. V neposlední ředě se nemůžu jednat o osobu, která byla v posledních třech letech statutárním orgánem nebo členkou statutárního orgánu právnické osoby, u níž probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek této právnické osoby. Za osobu bezúhonnou není rovněž považována osoba, pro kterou dosud trvá překážka výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem nebo které bylo v posledních pěti letech podáním návrhu zrušeno povolení postupem stanoveným v ZoIS. Z uvedeného výčtu stačí, aby uchazeč splnil jednu z těchto podmínek, a není považován pro potřeby insolvenčního zákona za osobu bezúhonnou. Z podstaty věci je jasné, že osoba, která je sama v úpadku nebo jí úpadek hrozí či se v tomto oboru trestně provinila, nemůže v budoucnosti vykonávat funkci insolvenčního správce. 1.4.2 Vzdělání insolvenčního správce Nově zavedeným předpokladem pro výkon funkce insolvenčního správce je požadavek na vysokoškolské vzdělání v magisterském stupni. Další podmínkou navrhovanou některými zákonodárci mělo být stanovení oboru, ve kterém by mělo být vysokoškolské vzdělání ukončeno na vysoké škole v členském státě nebo mu bylo členským státem uznáno. Jednalo by o právnické vzdělání, ale tento návrh nebyl nakonec Parlamentem ČR přijat. 14 Když se poohlédnu za hranice České republiky tak zjistím, že např. v Německu většina insolvenčních správců má právní vzdělání či v menší míře ekonomické vzdělání 14 KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) : Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 49-11 -

zaměřené na podnikovou ekonomiku. 15 Osobně souhlasím spíše s německou úpravou, neboť právnické či ekonomické vzdělání by mělo být pro insolvenčního správce nutností, protože může nastat situace, kdy bude muset správce řídit podnik nebo na řízení podniku dohlížet, což bez ekonomického vzdělání může vést ke špatnému rozhodnutí či špatnému řízení podniku. Na druhou stranu je zřejmé, že znalosti z oblasti práva jsou taky nezbytné např. jak při analýze a vyhodnocování podnikových smluv, tak i pro průběhu insolvenčního řízení. Nesmíme však zapomínat na fakt, že tyto znalosti má prověřit zkouška insolvenčního správce, ale i přesto se domnívám, že hlubší znalosti z relevantních oborů by určitě nebyly na škodu. Argumentem proti je fakt, že oblasti podnikatelské činnosti jsou do jisté míry velmi rozmanité, tudíž osoba se specifickým vzděláním by mohla určité oblasti více rozumět než osoby pouze s ekonomickým či právnickým vzděláním. Správcům, kteří od přijetí InsZ nemají ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském stupni, bylo dáno přechodné šestileté období, ve kterém si musí toto vzdělání doplnit tedy k 31. 12. 2013, což je umožněno dle 41 ZoIS. Z výše uvedené lhůty pro doplnění požadovaného vzdělání vyplývá, že zákonodárci dali správcům, jež dříve pracovali jako správci, dostatečnou lhůtu pro doplnění požadovaného vzdělání, aby nedošlo k radikálnímu úbytku správců, kdyby tato lhůta nebyla poskytnuta. 1.4.3 Zkoušky insolvenčního správce Právě zavedení požadavku na vykonání zkoušky insolvenčního správce mělo za následek rapidní úbytek osob, které vykonávaly funkci insolvenčního správce. Na základě VoZIS stanovilo Ministerstvo spravedlnosti ČR postup, kterým je odborná způsobilost uchazečů testována. Jedná se o složení zkoušky insolvenčního správce nebo o složení rozdílové zkoušky insolvenčního správce. V praxi se u rozdílové zkoušky insolvenčního správce jedná o zúžení jejího obsahu oproti zkoušce insolvenčního správce a to s přihlédnutím k profesi, kterou uchazeč o funkci insolvenčního správce vykonává. Rozdílovou zkoušku mohou vykonat osoby, které jsou uvedeny v 25 ZoIS. Jedná se především o osoby, které jsou členy profesních komor, které mají své postavení vymezeno zákonem nebo o osoby sdružené v občanských sdruženích. 16 15 Recht Steuern Wirtschaft. Der Insolvenzverwalter [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.beck-stellenmarkt.de/themenseite.aspx?toc=4214 16 Podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů - 12 -

Insolvenční správci se sdružují v občanských sdruženích např. v Asociaci insolvenčních správců, která představuje nejvýznamnější dobrovolnickou a profesní organizaci, která zastupuje insolvenční správce. 17 Osoby, které mohou vykonat pouze rozdílovou zkoušku, jsou tedy advokáti, daňoví poradci, auditoři a notáři. U advokátů se jedná např. o zúžení zkoušky v oblasti, kterou prověří advokátní zkouška. Konkrétní obsah zkoušky je upraven VoZIS. Oblast insolvenčního práva je vždy součástí zkoušky. Složení zkoušky odborné způsobilosti je novinkou, která nebyla zakomponována v ZoKV. Pokud tedy není stanoveno jinak, umožní Ministerstvo spravedlnosti ČR dle 24 ZoIS vykonat uchazeči tuto zkoušku do šesti měsíců od doručení písemné žádosti o vykonání této zkoušky. Vykonání zkoušky bude umožněno fyzickým osobám, jež splňují podmínky, které byly uvedeny výše, a osobám, které uhradily poplatek za vykonání zkoušky insolvenčního správce ve výši 5000 Kč. Zkouška je realizována v ústní a písemné formě, avšak k ústní zkoušce se přistupuje pouze tehdy, pokud uchazeč zodpověděl alespoň 80 % otázek písemné části. V písemné části zkoušky se prověřují především znalosti z insolvenčního práva a jejich reálná aplikace a při ústní zkoušce se prověřují znalosti ze všech oborů, které souvisí s výkonem činnosti insolvenčního správce, jedná se jak o znalosti občanského, obchodního, finančního práva, tak i o znalosti finančních nástrojů a principů fungování finančního trhu. Ústní zkouška je vyhodnocena komisí, která se skládá ze tří osob, které jsou jmenovány Ministrem spravedlnosti ČR především z řad ministerstva. Pokud se jedná o zvláštní zkoušku, jmenuje jednoho člena komise ministr spravedlnosti po dohodě s guvernérem České národní banky. Pokud uchazeč u zkoušky neprospěje, tak může do 30 dnů ode dne konání požádat písemně ministerstvo o její opakování a to mu bude umožněno nejdříve po uplynutí 6 měsíců od vykonání zkoušky. Zkoušku je možné opakovat celkem dvakrát a ten, kdo neuspěl ani při opakování zkoušky, může zažádat o další opakování zkoušky nejdříve však po uplynutí lhůty 3 let ode dne posledního vykonání zkoušky. Tímto je zaručeno, že se uchazeči na zkoušku pečlivě připraví, ale na druhou stranu lze chápat lhůtu třech let, v níž nelze zkoušku znovu opakovat, jako nepřiměřeně přísnou. Po úspěšném složení zkoušky obdrží uchazeč písemné potvrzení, jež se stává nezbytnou součástí návrhu fyzické osoby na funkci insolvenčního správce dle 4 ZoIS. V neposlední řadě se jedná o vykonání zvláštní zkoušky, jejíž úspěšné složení je nutné pro zápis do zvláštní části seznamu. Vykonání této zkoušky je umožněno správci se složenou zkouškou insolvenčního správce nebo rozdílovou zkouškou insolvenčního správce na základě 17 Asociace insolvenčních správců. [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.asis.cz - 13 -

podání žádosti o vykonání zkoušky a zaplacení poplatku ve výši 3000 Kč. Po úspěšném vykonání zkoušky může být insolvenční správce správcem speciálních dlužníků. 18 Domnívám se, že zavedení zkoušek insolvenčních správců byl krok správným směrem, protože od 1. 1. 2010 mohou funkci správce vykonávat již pouze osoby, které získaly oprávnění od Ministerstva spravedlnosti ČR. Uvedená skutečnost zapříčinila, že z původního vysokého počtu insolvenčních správců jich většina ztratila oprávnění a zbylo jich pouze 211 a z toho mělo 10 zvláštní povolení. 19 Že zkoušky insolvenčních správců nejsou pouhá formalita, se potvrdilo hned poté, co skončilo přechodné období ZoIS. Důvodem pro zavedení zkoušek byla potřeba zkvalitnit způsob prověřování znalostí a praktických zkušeností žadatelů o funkci správce, aby se dosáhlo potřebné odborné úrovně insolvenčních správců. I když je poukazováno na dílčí nedostatky zkoušky, tak bylo dosaženo cíle, kterým bylo snížit počet správců a zvýšit jejich kvalifikaci. 1.5 Seznam insolvenčních správců Do seznamu insolvenčních správců se zapisují osoby, které splnily podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce dle ZoIS. Tento seznam je veden Ministerstvem spravedlnosti ČR v elektronické podobě a jsou zde zapsány jak osoby právnické, tak i osoby fyzické, které by mohly vykonávat funkci insolvenčního správce. Dle dřívější úpravy vedl seznam insolvenčních správců každý krajský soud, v jehož obvodu daní správci působili, ale z důvodu administrativní zátěže byla povinnost vést tento seznam převedena na Ministerstvo spravedlnosti ČR, které dle 16 ZoIS stanoví všechny náležitosti seznamu insolvenčních správců, údajů do něj zapisovaných, dále jeho členění, podmínky zápisu a jeho vedení. Seznam je členěn na část obecnou a zvláštní. Do obecné části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, zahraniční společnosti a hostující insolvenční správci, kterým vzniklo právo vykonávat činnost správce. Ve zvláštní části seznamu jsou zapsány osoby vykonávající činnost insolvenčního správce se zvláštním povolením v případě úpadku speciálních dlužníků. Osoby jsou v tomto seznamu vedeny dle abecedního pořádku. Podle 16 a násled. ZoIS se do seznamu zapisují údaje především 18 Podle 3 odst. 2 VoZIS jsou takovými dlužníky instituce se zvláštním režimem nebo obchodník s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, organizátor trhu s investičními nástroji, investiční společnost, investiční fond nebo penzijní fond. 19 Asociace insolvenčních správců. Nový rok přinesl zásadní změnu v insolvenčním řízení [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.asis.cz/novy-rok-prinesl-zasadni-zmenu-v-insolvencnim-rizeni.html - 14 -

týkající se identifikace správce. Jedná-li se o osobu fyzickou, uvádí se jméno, příjmení trvalý pobyt, rodné číslo a místo výkonu činnosti. Jako sídlo insolvenčního správce je chápána adresa, kterou uvedl jako místo výkonu své činnosti. 1.6 Insolvenční rejstřík Insolveční rejstřík je systém veřejné správy, který je veden Ministerstvem spravedlnosti v elektronické podobě. Insolvenční rejstřík funguje od 1. 1. 2008 a mezi jeho hlavní úkoly patří zajistit adekvátní míru publicity a možnost sledovat insolvenční řízení. 20 Rejstřík je zdrojem informací týkajících se insolvenčního řízení a jeho součástí jsou též dle 419 odst. 2 InsZ seznamy insolvenčních správců, dlužníků a jsou zde vedeny i dokumenty s insolvenčními spisy. Rejstřík plní především funkci informativní, protože poskytuje informace o aktuálních insolvenčních řízeních formou zveřejnění veškerých rozhodnutí insolvenčního soudu. 21 Další nespornou výhodou je to, že k údajům se mohou dostat i osoby, které nejsou účastníky řízení, čímž došlo dle mého názoru ke zvýšení transparentnosti celého řízení. Údaje v něm zaznamenané jsou z větší části veřejně přístupné kromě dat, u kterých to stanoví zákon. V neposlední řadě rejstřík slouží jako medium pro doručování písemností, neboť písemnost se považuje za doručenou v době, kdy je vyvěšena na úřední desce soudu a zároveň zveřejněna v insolvenčním rejstříku. 22 20 Konkurzní noviny. Insolvenční rejstřík zvýší rychlost soudních řízení [online]. 30. 4. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.kn.cz/clanek/insolvencni-rejstrik-zvysi-rychlost-soudnich-rizeni 21 Konkurzní noviny. Insolvenční rejstřík zvýší rychlost soudních řízení [online]. 30. 4. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.kn.cz/clanek/insolvencni-rejstrik-zvysi-rychlost-soudnich-rizeni 22 424 odst. 1 InsZ - 15 -

1.7 Ustanovení osoby insolvenčním správcem Insolveční soud ustanovuje insolvenčního správce do funkce pro dané insolvenční řízení. Ze ZoKV byl převzat institut předběžného správce 23, který je ustanoven ještě před insolvenčním správce, který musí dle 27 InsZ být ustanoven nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Aby nedošlo k aktivnímu zasahování do insolvenčního řízení, vybere předseda insolvenčního soudu vhodného kandidáta ze seznamu insolvenčních správců a poté ho ustanoví insolvenční soud do funkce. Podle dřívější úpravy ho ustanovoval do funkce soudce vedoucí dané řízení 24, čímž mohla vzniknout vazba mezi soudcem a správcem. Z dnešního pohledu došlo zajisté ke zvýšení transparentnosti při výběru vhodné osoby na post insolvenčního správce, neboť došlo k tomu, že předseda soudu vybere vhodnou osobu a insolvenční soudce tuto osobu ustanoví do funkce správce. Na základě tohoto už nemůže dojít k narušení nestrannosti, k čemuž mohlo docházet za dřívější úpravy podle ZoKV, kde mohl vzniknout prostor pro netransparentní jednání ze strany soudce a správce. 25 Pokud je osoba ustanovena insolvenčním správcem a je zapsaná v seznamu insolvenčních správců, tak může své ustanovení odmítnout dle 22 odst. 1 InsZ jen pod podmínkou, má-li pro to závažný důvod. Jako závažný důvod jsou zde chápany skutečnosti, které nejsou soudu blíže známy. Jedná se především o špatný zdravotní stav správce, díky němuž není nadále schopen vykonávat svoji funkci, dále se může jednat o dlouhodobou zaneprázdněnost správce. Pokud správce neprokáže soudu některý ze závažných důvodů, které mu nedovolují nadále vykonávat funkci správce, vyvodí z tohoto jednání insolvenční soud sankční důsledky. Jako sankční důsledek se nejčastěji ukládá insolvenčnímu správci pořádková pokuta dle 81 InsZ a to za nesplnění své povinnosti. Zákon dále stanoví, že pokud není možné vybrat osobu insolvenčního správce ze seznamu insolvenčních správců, tak je zde možnost navrhnout fyzickou osobu, která splňuje jak obecné, tak i kvalifikační podmínky pro zápis a s tímto ustanovením souhlasí. Dle mého názoru se zde nabízí otázka, kolik takových osob se najde, které mají potřebnou kvalifikaci a ještě nejsou zapsány v tomto seznamu. Za předchozí úpravy, kdy do seznamu insolvenčních správců mohl být zapsán v podstatě kdokoli, by to možné bylo, 23 Institut předběžného insolvenčního správce vysvětlem podrobněji v kapitole 1.10.1 24 Nový rok přinesl zásadní změnu v insolvenčním řízení. Asociace insolvenčních správců [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.asis.cz/novy-rok-prinesl-zasadni-zmenu-v-insolvencnim-rizeni.html 25 PACHL, L. Průvodce insolvenčního správce insolvenčním řízením. Právní fórum, 2008, č. 3, s. 108-16 -

ale v současné době, kdy osoby musí prokázat rozsáhlé znalosti jak ekonomické, tak i právnické, si myslím, že možnost najít takovou osobu je velmi malá. Při určení osoby insolvenčního správce bere předseda insolvenčního soudu dle 25 odst. 2 InsZ zřetel zejména k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení a přihlédne i k osobě dlužníka a jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti správce a k jeho zatížení. Přihlédnutí insolvenčního soudu k zatížení správce považuji za správné, ale domnívám se, že není stanovena žádná míra, z níž by vyplývalo, že daný správce je už dost zatížen nebo naopak. Míra zatížení je dost subjektivní pojem a vidím problém v jejím určení. Dále je řešena situace, kdy dlužníci tvoří koncern. Pokud tomu nebrání jakékoliv překážky, určí předseda insolvenčního soudu jednu osobu správcem dlužníků, kteří tvoří koncern. Toto ustanovení považuji za velmi přínosné, neboť se domnívám, že pokud je zde více dlužníků, kteří tvoří koncern, a jeden správce, tak může dojít k rychlejšímu a hospodárnějšímu řízení. Na druhou stranu může nastat problém, že osoba insolvenčního správce nemusí být vždy nestranná ke všem účastníkům řízení nebo disponovat dostatečnou odbornou způsobilostí. Existuje také možnost, že osoba insolvenčního správce je ustanovena již v reorganizačním plánu procesu předpřipravované reorganizace. 26 V tomto případě však platí, že s navrhovanou osobou na postat insolvenčního správce musí souhlasit většina věřitelů, jejichž pohledávky představují nejméně polovinu celkové majetkové hodnoty pohledávek věřitelů. 27 Souhlasí-li soud s takto odsouhlaseným reorganizačním plánem, je povinen insolveční soud ustanovit do funkce insolvenčního správce osobu, na které se shodli věřitelé s dlužníkem v reorganizačním plánu, ale to nic nemění na faktu, že do funkce ji ustanovuje insolveční soud. Avšak existuje výjimka, kdy soud neustanoví takto odsouhlasenou osobu a to v případě, kdy navrhovaná osoba nesplňuje zákonem předepsané požadavky. 28 Vedle výše uvedené výjimky je dána věřitelům možnost dle 29 odst. 1 InsZ, potom co soud ustanoví insolvenčního správce, takto ustanoveného správce odvolat na první schůzi věřitelů, která se bude konat po přezkumném jednání. 29 Pokud je toto usnesení přijato alespoň polovinou všech přihlášených věřitelů, je považováno za přijaté. Poté co byl správce odvolán věřiteli, hlasují 26 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími přepisy ve znění zákonů č.69/2011 Sb. a č.73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, s. 58 27 347 InsZ 28 21-24 InsZ 29 KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) : Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 61-17 -

znovu o ustanovení nového správce. Takto schválené usnesení musí být ještě potvrzeno insolvenčním soudem, ale lze předpokládat, že toto rozhodnutí schválí, neboť k zamítnutí by došlo za situace, že by nově ustanovený insolvenční správce nesplňoval podmínky dle 21-24 InsZ. Dále je stanoveno, že zde neplatí 54 InsZ, podle něhož může insolvenční soud zrušit usnesení věřitelů, pokud odporuje společnému zájmu věřitelů. Insolvenční soud rozhodne o potvrzení nového insolvenčního správce formou usnesení nejpozději do skončení schůze věřitelů, na které byl zvolen. 30 Pokud insolveční soud potvrdí nově ustanoveného správce, tak proti takovému rozhodnutí není možnost se odvolat. Avšak existuje jedna výjimka, kdy je odvolání přípustné, a to v případě, že insolvenční soud nepotvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce, tak je oprávněnou osobou k podání odvolání věřitel, který hlasoval pro ustanovení této osoby správcem. 31 Na jednu stranu shledávám za velmi užitečné, že věřitelé mohou odvolat ustanoveného insolvenčního správce na první schůzi, protože by měli mít právo na volbu správce, když se prostřednictvím jeho osoby domáhají svých pohledávek, ale na druhou stranu se zde může vyskytnout problém spočívající ve skutečnosti, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. 32 Tudíž může nastat v praxi situace, kdy jeden velký věřitel např. banka rozhodne jak o odvolání, tak i o novém ustanovení správce, což nemusí být vždy ku prospěchu všech věřitelů a především ne těch menších. 1.8 Odvolání insolvenčního správce Správce může být ze své funkce odvolán nebo zproštěn. Přičemž k odvolání se přistoupí tehdy, pokud insolvenční správce uvede nějaký závažný důvod a ke zproštění dojde, pokud např. dle 32 InsZ neplní řádně své povinnosti. Odvolat správce může i insolvenční soud a to na základě návrhu samotného správce, věřitelského výboru nebo dokonce i bez návrhu. 33 K odvolání nedochází na základě jeho pochybení, tudíž nebude udělena žádná sankce vůči odvolanému správci, ale na základě důležitého důvodu. Takovým důležitým důvodem může být to, že je správce zaneprázdněn nebo ze zdravotních důvodů. O takovémto návrhu rozhodne soud ihned po slyšení správce. 30 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími přepisy ve znění zákonů č.69/2011 Sb. a č.73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, s. 63 31 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími přepisy ve znění zákonů č.69/2011 Sb. a č.73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, s. 64 32 49 odst. 1 InsZ 33 31 odst. 1 InsZ - 18 -

Zde bych se přikláněl k tomu, aby se soud zaměřil především na zjištění toho, jestli správce mohl vědět o takovéto překážce už dopředu před svým ustanovením do funkce, akorát ji bezodkladně neoznámil. Na jednu stranu chápu, že pokud jde o zdravotní potíže, tak ty správce mohl těžko předpokládat, ale na druhou stranu, když jde o zaneprázdněnost z důvodu např. dalšího vzdělávání správce, tak v těchto případech by se mělo jednat o zbytečné protahování řízení ze strany správce. Insolvenční soud rozhodne o odvolání správce i v případě, že podá žádost o odvolání z funkce do 3 dnů, co se dozvěděl o svém ustanovení do funkce a to za podmínky, že se svým ustanovením předem nesouhlasil. 34 Když dojde k odvolání správce, má odvolaný správce povinnost spolupracovat s nově ustanoveným insolvenčním správcem dle 31 odst. 4 InsZ, což znamená, že odvolaný správce musí nového správce bezodkladně informovat o své dosavadní činnosti a předat mu všechny relevantní podklady. Přičemž je stanoveno, že se nemůže zbavit odpovědnosti za činnost, kterou prováděl před svým odvoláním, což vede k větší právní jistotě všech účastníků řízení. 35 1.9 Zproštění insolvečního správce Jak již bylo uvedeno, rozdíl mezi zproštěním a odvoláním správce je v tom, že pokud dojde ke zproštění, má to charakter sankce za nedodržení některé z jeho povinností. Dle 32 InsZ jsou uvedeny tři situace, kdy může dojít ke zproštění funkce insolvenčního správce. Mezi ně patří to, že správce neplní řádně své povinnosti, druhým důvodem je skutečnost, že správce při výkonu své funkce nepostupuje s odbornou péčí, a v neposlední řadě jde o to, že správce porušil povinnost, která mu byla uložena zákonem nebo soudem. Ke zproštění může dojít, i když dojde k naplnění jen jednoho z těchto důvodů. Správce může být zproštěn funkce jak na návrh věřitelského orgánu, tak i na návrh dlužníka. Obdobně jako u institutu odvolání insolvenčního správce i zde ho může zprostit soud funkce a to i bez návrhu. O podaném návrhu musí soud rozhodnout neprodleně z důvodu nezastupitelnosti správce v průběhu řízení. Správce se může proti takovémuto rozhodnutí odvolat stejně tak i osoby, které jsou oprávněné podat návrh na zproštění funkce správce. Zproštěný správce má k nově ustanovenému správci také povinnosti o předání všech informací a dokumentů týkajících se řízení, jak je uvedeno v 31 odst. 4 InsZ. 34 31 odst. 2 InsZ 35 KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) : Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 65-19 -

1.10 Zvláštní druhy insolvenčních správců V rámci InsZ můžeme rozlišit několik zvláštních insolvenčních správců, kteří existují vedle standardního insolvenčního správce. Tito zvláštní správci jsou ustanoveni do funkce, buď aby spolupracovali se správcem, nebo jsou ustanoveni do funkce v průběhu řízení z nějakého důvodu či působí samostatně. Zvláštními správci se rozumí předběžný správce, zástupce insolvenčního správce, dále se jedná o odděleného, hostujícího správce a také zvláštního správce. 1.10.1 Předběžný insolvenční správce Institut předběžného insolvenčního správce byl převzat z dřívější právní úpravy ZoKV. V praxi se jedná o to, že za jistých podmínek může být ustanoven předběžný správce, ještě před insolvenčním správcem. Předběžného správce ustanoví do funkce insolvenční soud podle 27 odst. 1 InsZ na základě podaného návrhu nebo i bez něj. Předběžný správce je ustanoven do funkce i na základě vydání předběžného opatření 36, které má zabránit dlužníkovi nakládat s jeho majetkovou podstatou a předběžnému správci uloží povinnost, zajistit obvyklé hospodaření s majetkem. Rovněž může předběžného správce ustanovit soud současně, když dlužník vyhlásil moratorium dle 115 InsZ nebo za situace, kdy je potřeba v této fázi řízení zajistit veškerou majetkovou podstatu dlužníka, pokud jde o velký majetek, aby nedošlo ke zmenšování dlužníkova majetku v neprospěch věřitelů v době, než soud rozhodne o úpadku. Doposud jsem uváděl situace, kdy insolvenční soud může předběžného správce ustanovit do funkce, ale existuje i možnost, kdy ho musí ustanovit obligatorně. Soud musí předběžného správce ustanovit dle 112 odst. 1 InsZ v případě, pokud soud omezí dlužníka v nakládání s majetkem nad rámec omezení uvedeného v 111 InsZ. Důvod pro toto opatření je zřejmý, jde o to, aby nedošlo ke ztenčování majetkové podstaty dlužníka. Skutečnost, že bylo zahájeno insolvenční řízení, je pro dlužníka stěžejní, neboť od této chvíle je omezen v nakládání se svojí majetkovou podstatou, avšak toto omezení se vztahuje pouze na úkony, při kterých by došlo k výraznému zmenšení majetku. Podle mého názoru by ve výše uvedeném případě věřitelé uvítali ustanovení předběžného správce, neboť pokud je dlužník omezen v řízení podniku, mohlo by dojít k neefektivnímu řízení podniku za strany dlužníka. 36 113 odst. 1 InsZ - 20 -

Mezi hlavní úkoly předběžného insolvenčního správce dle 112 odst. 3 InsZ patří zjištění a zajištění dlužníkova majetku, přezkum dlužníkova účetnictví. Činnost předběžného správce je vymezena a řízena insolvenčním soudem. 37 Předběžný správce, který vykonával svoji činnost v daném případě, bude s největší pravděpodobností zvolen i insolvenčním správcem. 38 Považuji za správné, že se předběžný správce stane insolvenčním správcem, protože je s daným řízení už dostatečně seznámen, čímž přispěje k rychlejšímu průběhu řízení a ne k průtahům, ke kterým by mohlo dojít z důvodů předání a nastudování veškerých nutných podkladů pro řízení. Je-li činnost předběžného insolvenčního správce ukončena, nastává mu povinnost podat insolvenčnímu soudu zprávu o své činnosti a o nákladech, které mu při výkonu činnosti vznikly. 39 1.10.2 Zástupce insolvenčního správce Mezi zvláštní správce dále patří institut zástupce insolvenčního správce, který byl také převzat ze ZoKV. Zástupce správce je ustanoven do funkce dle 33 InsZ v případech, kdy je jeho ustanovení účelné, neboť správce nemůže např. ze zdravotních důvodů nebo kvůli studiu přechodně svou funkci vykonávat. Je-li zástupce ustanoven do funkce, nabývá v době nepřítomnosti insolvenčního správce všech jeho práv a povinností. Pro ustanovení zástupce insolvenčního správce do funkce, jeho odměňování a v neposlední řadě také zproštění funkce platí obdobně ustanovení o insolvenčním správci. 40 Pokud by správce nemohl svoji funkci dlouhodobě vykonávat, přistoupí insolvenční soud k odvolání správce na základě návrhu správce, věřitele nebo i bez návrhu. Kdyby mělo dojít k odvolání insolvenčního správce i v případě, kdy je zcela zřejmé, že překážka bránící mu ve výkonu funkce správce má jenom dočasný charakter, tak by mohlo dojít u větších a dlouho trvajících řízení k velkým průtahům, neboť správce za léta trvání řízení nashromáždil spoustu poznatků, které mohou být mnohdy nepřenosné, proto nelze jinak 37 27 odst. 2 InsZ 38 27 odst. 2 InsZ 39 112 odst. 4 InsZ 40 35 odst. 2 InsZ - 21 -

než souhlasit s názorem, že je lepší na určitou dobu zvolit zástupce než přistoupit rovnou k jeho odvolání. 41 1.10.3 Oddělený insolvenční správce Pokud jde o odděleného správce, tak k jeho ustanovení dojde v případě, že insolvenční správce bude ve vztahu k některému věřiteli či jeho zástupci. 42 Hlavním úkolem odděleného správce je eliminovat střety mezi insolvenčním správcem a některými osobami, které zpochybňují správcovu nepodjatost. 43 Tudíž soud ustanoví odděleného správce, který bude vykonávat svoji činnost v oblastech, kde by se dalo pochybovat o nepodjatosti správce. Zákon dále stanoví obecné podmínky podjatosti, za kterých musí být správce vyloučen z řízení, protože zde nelze pochybovat o jeho podjatosti. 44 Oddělený správce je ustanoven do funkce obligatorně ihned, jak se prokáže, že insolvenční správce je k některým účastníkům řízení podjatý. Správce musí o své podjatosti k některému subjektu řízení ihned informovat insolvenční soud. Pokud by správce takovou skutečnost neohlásil, dojde k zanedbání povinností z jeho strany. Soud zároveň stanoví úkony, ke kterým je oddělený správce plně kompetentní, a dále je zde ponechána možnost, rozsah jeho působnosti v průběhu řízení rozšířit či zúžit. Ustanovení odděleného správce do funkce pro případ podjatosti insolvenčního správce považuji za správné, neboť z důvodu relativně nízkého počtu správců oproti minulosti si dokážu snadno představit, že někteří správci jsou zainteresováni především k velkým věřitelům, které mohou znát už z dřívějších řízení, neboť i sám insolvenční správce má samozřejmě zájem na tom, aby byl do funkce ustanoven. 41 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 38. 42 34 odst. 1 InsZ 43 KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) : Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 69 44 24 odst. 1 InsZ - 22 -