Zveřejňujeme příspěvek, který byl před časem publikován ve Včelařských novinách. Tento elektronický včelařský web je již delší dobu mimo provoz, proto návod na výrobu bočních louček Hoffmanova typu dnes uvádíme právě na našem webu. K výrobě Hofmanových bočních louček rámků ( lízátek ) používám hoblovky s výškově nastavitelnými stoly. Protože při přímém hoblování louček dochází k vyštipování dřeva v místě přechodu slabší části na silnou, zvolil jsem následující postup výroby: Používám běžných střešních latí ze smrkového dřeva s rozměry 6x4 cm. Latě o délce 4 m rozdělím zhruba na poloviny a připravím si sadu takovýchto dvoumetrových kusů. Počet kusů volím vyšší - okolo 40, abych nemusel často nastavovat stroj. Latě natloušťkuji na požadovanou rozteč rámků, s tím že uberu alespoň 1mm na pozdější zatmelení propolisem. Ze zbývajících dvou neohoblovaných stran jednu zarovnám na protahovačce, případně hoblovce. Tato hrana mi později poslouží jako základ pro řezání jednotlivých louček. Takto upraveným latím zaříznu oba konce do roviny, případně z konců odříznu části s velkými suky. Hoblovku nastavím tak, že oba stoly snížím o polovinu rozdílu rozměrů širší a užší části lízátka. Tzn. např. při šířce 36.5 mm pro širší část a 24 mm pro užší část to dělá 6.25 mm. Na mojí hoblovce sice dosáhnu snížení pouze něco málo přes 5 mm, ale i to nevadí. 1 / 9
Obr. 1: Snížení stolů hoblovky pro frézování drážky. Vpravo je dvěma truhlářskými svěrkami upnutý kus latě jako doraz. Nastavím pravítko hoblovky na část hřídele, kde budu provádět hoblování a vedle něj stůl, který je na straně proti směru otáčení nožové hřídele nastavený stůl dvěma truhlářskými svěrkami bytelně připevním doraz. Tento doraz je tvořen latí, nebo jiným vhodným předmětem a jeho vzdálenost od nožového hřídele nastavím dle délky užší části lízátka. Vzdálenost je potřeba měřit od dorazu k místu, kde ještě nožová hřídel ubírá materiál. Doraz je potřeba řádně upevnit, neboť někdy dojde k odkopnutí materiálu hřídelí. I při upnutí dvěma kusy truhlářských svěrek dochází někdy při 'odkopnutí' k posunu dorazu o 1-2 mm. 2 / 9
S takto nastavenou hoblovkou provádím vyfrézování půlkruhové drážky na obou stranách a obou koncích latě. Postupuji přitom tak, že jeden konec opřu o stůl a zároveň o připevněný doraz, přičemž využívám pravítka k dosažení kolmosti vyfrézované drážky k podélné rovině lízátka. Druhý konec postupně spouštím na nožovou hřídel za stálého tlaku proti dorazu. Obr. 2: Frézování drážky do dlouhých kusů. Je důležité, aby se materiál vpředu stále opíral o připravený doraz. 3 / 9
Obr. 3: Frézování drážky do krátkých kusů. U krátkých kusů dojde snadno k 'odkopnutí' materiálu! Takto vyfrézovaná drážka má na náběžné hraně nožového hřídele bezvadný povrch bez vylámání. Na druhé straně bývá často vylámána, což vůbec nevadí, neboť bude tato strana později odhoblována. Takto si připravím celou dávku latí. Při frézování krátkých kusů je již problém udržet přítlak proti dorazu a rovněž postupný tlak na nožovou hřídel a dochází k častějšímu odkopávání materiálu a vylamování třísek. 4 / 9
Obr. 4: Detailní pohled na vyfrézovanou lať 5 / 9
Obr. 5: Detailní pohled na vyštípnutí. Poté nastavím stoly hoblovky do polohy pro standardní hoblování. Stůl na úběžné straně nožového hřídele srovnám s hranou nože v horní poloze a druhý stůl nastavím na úběr spočítané třísky, tedy v mém případě 6.25 mm. Doraz upnu na druhý stůl tak, aby se lať opřela o doraz těsně předtím, než nožová hřídel narazí na dříve odfrézovanou hladkou hranu. S tímto nastavením odhobluji část od konce latě po konec odfrézované drážky. Materiál protáhnu přes nožovou hřídel dvakrát, aby došlo k úplnému zhoblování na požadovanou míru. Takto zhobluji oba konce latě a její obě strany. Při hoblování krátkých kusů je nutno nejdříve odhoblovat na první průchod všechny strany a druhý průchod dokončit až poté, neboť díky vyštípnutím dřeva (vzniklé při frézování drážky) dochází k nadzvednutí materiálu na protější straně a tím k 6 / 9
nepřesnostem rozměrů. Opět takto zpracuji celou dávku připravených latí. Obr.6: Dokončení vyfrézování pomocí klasického hoblování. Protože je předem vyfrézována drážka, nemůže dojít na přechodu z slabé části na silnou k vyštípnutí materiálu. 7 / 9
Obr. 7: Dokončená strana. Vzadu je vidět doraz, který zabezpečí správnou délku hoblování. Poté už jenom odříznu z obou konců latě požadovanou délku lízátka a postup opakuji dokud mám dostatečně dlouhé kusy latě. Do takto vzniklých polotovarů případně ještě udělám osazení pro horní a spodní loučku a řežu podélně jednotlivé boční loučky. Při šířce latě 6 cm a šířce kotouče pily 3.2 mm nejlépe vychází tloušťka boční loučky 8 mm. Samozřejmě, že lze využít i jiný materiál s větší šířkou. 8 / 9
Obr. 8: Připravený polotovar po uříznutí z latě. Zpracování jednoho průchodu celé sady latí na polotovary (bez rozřezání na jednotlivé loučky) mi trvá zhruba hodinu včetně nastavení strojů a získám tím asi 350-400 bočních louček o tloušťce 8 mm (podle kvality použitých latí). 9 / 9