Ratíškovický. Z obsahu. Družební mise. Slovácký krúžek. Køest knihy. Beseda nad kronikou. Støípky z farní kroniky. Mikuláš mého dìtství

Zvon Ratíškovický Obecní noviny l roèník 9 l èíslo 6 l 2003 l cena 15 Kè Z obsahu Družební mise (strana 5) Slovácký krúžek (strana 7) Køest knihy (strana 8) Vážení spoluobèané, pøijmìte v pøedvánoèním shonu pøání pohody a pokoje. A jsou u Vás doma vánoèní svátky naplnìné láskou, radostí a vzájemným porozumìním. Do konání v pøíštím roce pak vinšuji mnoho sil, optimismus a pevné zdraví. Josef Uhlík starosta obce Beseda nad kronikou (strana 9) Støípky z farní kroniky (strana 10) Mikuláš mého dìtství (strana 12) Z historie cihleny (strana 13) Velehrad v propasti Nákla (strana 15) Klusák roku 2003 (strana 18) Silvestrovské ètení (strana 20) RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 1

Obec Obecní rada... 28. zasedání dne 14. 10. 2003 l povìøila starostu obce, aby inicioval jednání s odborem dopravy Mìstského úøadu Hodonín o odklonu jízdy kamionù z ulice Rohatecká, l vybrala ze dvou nabídek firmu Baník Ratíškovice, s. r. o. za úèelem pokácení topolù v areálu Baník Ratíškovice, l schválila zmìnu hladké fasády na nástøik smìsi na bytových domech U Hájenky z dùvodu možného vzniku trhlin, zvýšení nákladù o 15 000 Kè, l rozhodla svolat jednání s majiteli pozemkù u Jezérka, na kterých se nachází topoly v mýtním vìku, za úèelem øešení bezpeènosti obèanù v této lokalitì, l schválila vybudování pøípojky kabelové televize pro bytové domy U Hájenky, práce provede firma NOEL nákladem 29 320 Kè, l vybrala ze dvou nabídek firmu Stavoservis pro vybudování pøípojky elektrického proudu pro bytové domy U Hájenky, náklady akce 33 600 Kè, l rozhodla, že výkopové práce pro obì pøedchozí akce provede Baník Ratíškovice, s. r. o., l projednala dodatek è. 5 smlouvy mezi Obcí a firmou Varmuža o ukládání odpadu, Obec se zavázala uhradit náklady spojené s pøedèasným ukonèením smlouvy ve výši 100 000 Kè, l na základì doporuèení výbìrové komise schválila firmu Horáèek, Sudomìøice pro rekultivaci skládky, náklady akce 5 775 000 Kè, l schválila program oslav 28. øíjna 2003. 29. zasedání dne 29. 10. 2003 l schválila prodej nakladaèe UNK 320 firmì Nedvídek, Hodonín za 180 000 Kè, l projednala výpovìï z nájemní smlouvy mezi Obcí Ratíškovice a panem Glozem na využívání místního kina, l schválila zvýšení poplatku pro podnikatele za reklamu v kabelové televizi, první den 60 Kè, další dny 20 Kè, l schválila vyhloubení a vyèištìní Hliníèku a Jezérka, l se seznámila s výsledkem jednání s majiteli pozemkù u Jezérka, kteøí nesouhlasili s odstranìním vzrostlých topolù. Rada rozhodla skácet tøi až ètyøi topoly, které ohrožují vedení NN a komunikaci, na obecním pozemku l schválila termín a program 7. zasedání OZ, l na základì doporuèení sociální komise schválila poskytnutí jednorázové finanèní výpomoci pro nezaopatøené dìti z neúplných rodin, l byla informována s firmou NOEL o zmìnách podmínek poskytování služeb kabelové televize: v rozšíøené nabídce budou pouze programy HBO a HBO 2, programy Spektrum a SuperMax se buï pøevedou do základní nabídky všem uživatelùm, nebo se odpojí, rozhodne OZ, l schválila snížení nájmu paní Bábíkové, R 916, za prodejní stánek v areálu Baník na 10 000 Kè roènì, l schválila snížení poplatku za pronájem místa na prodejních trzích na 2 000 Kè za pùl roku. 30. zasedání dne 13. 11. 2003 l schválila vypracování hydrogeologického prùzkumu vodních ploch Hliníèek a Jezérko, prùzkum provede ing. Vacek nákladem 20 000 Kè, l vybrala ze dvou nabídek firmu Martin Jura, Truhláøství, Ratíškovice na zhotovení vestavìné skøínì pro potøeby OÚ, náklady 13 850 Kè, l se zabývala pøípravou 7. zasedání OZ, l urèila složení inventarizaèních komisí k provedení inventury obecního majetku k 31. 12. 2003. 31. zasedání dne 26. 11. 2003 l na základì doporuèení sociální komise schválila poskytnutí jednorázové finanèní výpomoci pro tìlesnì postižené dìti a nezaopatøené dìti z neúplných rodin, l schválila nabídku na odkoupení zaøízení kanceláøe Èeské pojiš ovny na OÚ za 33 551 Kè, l schválila nabídku firmy Eurotel Praha na nepøetržité pøipojení k internetu, jednorázové náklady 4 639 Kè, mìsíèní poplatky 1 254 Kè, l ze tøí nabídek vybrala firmu EKOR Kyjov na svoz a ukládání odpadu, smlouva bude uzavøena do 31. 3. 2005, l schválila vybudování veøejného osvìtlení u bytových domù U Hájenky, práce provede firma Stokláska nákladem 112 560 Kè, l schválila nabídku ing. Radimíra Zendulky na vypracování projektové dokumentace pro sbìrný dvùr Ratíškovice, náklady 61 243 Kè, l schválila pøijetí dìtského folklórního souboru Rosénka pod Osvìtovou besedu. ZŠ strana 2 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Obecní zastupitelstvo... 7. zasedání obecního zastupitelstva dne 13. listopadu 2003 Program: 1. Zahájení 2 Rozpoètová opatøení III/2003 3. Majetkoprávní zámìry 4. Kácení topolù v areálu Baník Ratíškovice 5. Sbìrný dvùr - investièní akce 6. Rùzné 7. Závìr Pøedsedkynì finanèního výboru paní ing. Vladimíra Motlová informovala o dalších úpravách rozpoètu na základì vzniklých skuteèností v prùbìhu letošního roku na stranì pøíjmù i výdajù ve výši 212 000 Kè. Jedná se o kapitoly - školství, doprava, výstavba a danì. Celková výše rozpoètu tak po zmìnách bude èinit 60 758 000 Kè. Jedná se o vyrovnaný rozpoèet. Podle výsledku hospodaøení je možné provést v prùbìhu letošního roku ještì další zmìny. Souèástí jednání byl i rozpoèet Charitního domova pokojného stáøí v Ratíškovicích pro rok 2003. Dotace z Obce Ratíškovice ve výši 300 000 Kè bude použita na náklady provozní 51 673 Kè, mzdové 148 327 Kè a investièní 100 000 Kè. Orel - Jednota Ratíškovice žádá Obec o zakoupení víceúèelových mantinelù na vybudovaný orelský areál. Obecní zastupitelstvo bere tento požadavek na vìdomí a souèasnì doporuèuje podání žádosti o pøidìlení dotace z Jihomoravského kraje v Brnì. OZ schválilo prodej obecních pozemkù: l manželùm Tomanovým, R 951 - p. è. 144/16 o výmìøe 16 m 2 za úèelem vyrovnání hranice zahrady se stávající komunikací, cena 75 Kè/m 2, l manželùm Drlíkovým, R 1181 - p. è. 144/16 o výmìøe 100 m 2 za úèelem vyrovnání stavební parcely se stávající komunikací, cena 75 Kè/m 2, OZ odroèilo prodej obecních pozemkù: l manželùm Stehlíkovým, Dubòany 544 p. è. 490/7, 495/4 a èásti p. è. 478 o výmìøe 550 m 2 za úèelem rozšíøení a vyrovnání stavební parcely - lokalita Zelnice, OZ odroèilo smìnu soukromých obecních pozemkù: l s manželi Stehlíkovými, Dubòany 544 p. è. 478 (obecní parcela) a 543 (soukromá parcela) o výmìøe 150 m 2. Dùvodem odroèení je projednání stavebních podmínek a kupní ceny. OZ vzalo na vìdomí návrh pana Jiøího Fanty (vlastníka pozemku) na spoleèné užívání parcely è. 407/2 - pozemek u budovy kina. Ing. Bubílek vypracoval znalecký posudek na pozemky a garáže v areálu dvora bývalého mlýna - sousedící pozemky s prodejnou potravin Fanta, kupní cena bude èinit 225 000 Kè. OZ schválilo èasové omezení pøedkupního práva na pozemky prodané firmì ZERA na deset let. Èlenové obecního zastupitelstva byli seznámeni s výbìrem firmy na kácení topolù v areálu Baník. Stromy jsou staré asi 70 let, nìkteré pøeschlé a nebezpeèné pro okolí (viz petice obèanù ze Sportovní ulice z roku 2001). Na kácení topolù vybralo OZ firmu Baník Ratíškovice, která práci provede za 70 000 Kè. Vykácené topoly budou nahrazeny novou výsadbou vzrostlých stromù s koøenovým balem. V prosinci letošního roku bude uzavøena skládka TKO v naší obci a zahájí se její postupná rekultivace. Stávající zaøízení skládky by tak bylo nevyužité. Obec Ratíškovice požádala ing. Radimíra Zendulku o vypracování projektu Sbìrný dvùr Ratíškovice. Odhadní cena na vybudování je asi 4 160 000 Kè. Na tuto investici je možnost získat pùjèku ve výši 20 %, dotaci z kraje ve výši 60 % a zbytek by hradila obec z vlastních zdrojù. Sbìrný dvùr by sloužil jako pøekladištì pro odpad, který se nevejde do popelnic, pro nebezpeèný odpad a jako skládka inertního odpadu (stavební su ). V bodu Rùzné projednalo OZ tyto body: l slouèení vinièních tratí v k. ú. Ratíškovice - Hrubé pole, Návdanky, Díly pod Náklem - pod novým jménem Hrubé pole, l zrušení èlenství naší obce v Energetickém sdružení obcí jižní Moravy od 1. 1. 2004, l výpovìï z pronájmu budovy kina od pana Františka Gloze od 1. 12. 2003, l spoleèenské akce mikroregionu Nový Dvùr, l informace o programu LIEDER - rozdìlování financí pro podnikatele pøes mikroregion, l Èeská pojiš ovna ukonèí pronájem místnosti v budovì radnice 31. 12. 2003, l informace o družební návštìvì Vouziers ve dnech 7.-12. listopadu 2003, l 18. listopadu 2003 probìhne pøed radnicí dekorování konì roku 2003 Slovenské republiky, klisny ALIES, která je ustájena u chovatele pana Jaromíra Kotáska v Ratíškovicích. Podìkování Obec Ratíškovice dìkuje paní Marii Rybové za darování vánoèního stromu, který je usazen pøed radnicí. Oprava ZŠ Vminulém èísle èasopisu Ratíškovický Zvon zmìnil tiskaøský šotek v èlánku Tam kde kvetou vinohrady smysl vìty. Místo toho, že byl hejtman Svoboda obìšen, mìlo být napsáno - byl málem obìšen. Žádám ètenáøe o pochopení. Josef Pøibil, autor románu RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 3

Spoleèenská rubrika Vítáme nové obèánky... Michaela Koplová Kristýna Rybecká Robin Marta Šimon Ondrouch David Králík Lukáš Bílek David Novák Amálie Mokrá Karel Bukový Michal Šupálek Aneta Balusová Liliana Blahová Zlatá svatba... manželé Marie a Kvìtoslav Horáèkovi Diamantová svatba... manželé Rùžena a Ladislav Varadínkovi Blahopøejeme manželùm Varadínkovým k 60 letùm spoleèného života.diamantovou svatbu oslavili v øíjnu na obecním úøadì. Pøejeme jim do dalších let ještì hodnì krásných chvil spolu prožitých. obecní úøad Z našich øad odešli... Jan Pøíkaský... 71 let Antonie Váòová... 74 let Božena Pøíkaská... 80 let Josef Teplík... 66 let Josef Antoš... 78 let Blahopøejeme... Oldøich Haèunda... 80 let Rosina Opavská... 100 let František Antoš... 80 let Marie Kordulová... 85 let Marie Tomanová... 91 let Anna Kordulová... 80 let Josef Ilèík... 90 let Blahopøání V letošním roce se významného jubilea dožili manželé Beránkovi. Již neuvìøitelných 65 let jdou spolu životem. Obìma oslavencùm srdeènì gratulujeme a pøejeme do dalších dnù hodnì zdraví, sil a lásky. Jménem obèanù Ratíškovic pøeje obecní úøad Archivní snímek z diamantové svatby Osmdesátka Obecní úøad a Osvìtová Beseda gratulují panu Františku Antošovi k významnému životnímu výroèí, kterého se nedávno dožil. Zároveò mu pøejí mnoho zdraví, pohody a optimismu do dalších let. Jeho více než padesátileté pùsobení na ratíškovickém kulturním poli rada naší obce ocenila udìlením pamìtní medaile. strana 4 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Cestování Nedìlní dopoledne vìnovala èást výpravy prohlídce Vouziers... Družební mise do Vouziers Necelých šestnáct hodin cesty autobusem dìlí družebním poutem spojenou obec Ratíškovice a francouzské mìsto Vouziers. Od pátku 7. listopadu do støedy 12. listopadu jsem mìl tu èest zúèastnit se výpravy z Ratíškovic, která mìla provìøit sílu tohoto mezinárodního svazku, jehož poèátky sahají do roku 1988. Posádka autobusu, tvoøená zástupci obce a Èeskoslovensko-francouzské spoleènosti, byla doplnìna o èleny dechové hudby Dolanka a taneèního kroužku Ratiškovská dolina. Autobusová veèerka mìla velmi krátké trvání, nebo zástupci obce a Èeskoslovensko-francouzské spoleènosti byli po celou dobu jízdy pøesvìdèováni o správnosti nominace kulturní složky pásmem Ratiškovské doliny a nekoneèným, výjimeènì neinstrumentálním, programem Dolanky. V sobotu 8. listopadu, kolem ètvrté hodiny odpolední, pøijel náš autobus do koneèné stanice, pìtitisícového mìsta Vouziers. Starosta Vouziers pøivítal cestou znavené Ratiškovjáky v pøijímacím sále Bellevue laskavým proslovem, a po ubytování se v rodinách také slavnostní veèeøí. Tak èasto v autobuse skloòovaná specialita šnek se v jídelníèku neobjevila, to ale vùbec nezabránilo seznámení se s místními domorodci. Francouzští družebníci bohužel zùstávají i v tomto století oddanì vìrní jen svému domácímu jazyku, a tak i pøi zdánlivì nenároèné komunikaci byly nejèastìjším podpùrným prostøedkem ruce a nohy. Ti vynalézavìjší využívali také tužku a papír. Sobotní veèer zakonèila krátká taneèní zábava. Nedìlní dopoledne vìnovala èást výpravy prohlídce Vouziers, èást navštívila mši v místním kostele Saint Maurille. Pozornému turistovi neunikl obchod se suvenýry nedaleko od námìstí. Ve výkladu je možno spatøit ukázky slováckého folklóru. Mìsto Vouziers pùsobí velmi klidnì, dominantou mìsta je místní radnice na námìstí s pomníkem vìnovaným obìtem I. svìtové války. Námìstí a hlavní tøída je tvoøena menšími poboèkami bank, obchody a bary. Nìkolik úzkých ulièek vedoucích z námìstí pùsobí zajímavì. To vše o Vouziers, lehce i bez prùvodce, zjistíte bìhem necelé hodiny. Po výborném domácím obìdì v místních rodinách se odpoledne dostaly na øadu také naše slovácké kroje. Dolanka i Ratiškovská dolina prozradila èást svého repertoáru v kulturním domì na zábavì konané u pøíležitosti dalšího setkání èlenù Èeskoslovensko-francouzské spoleènosti. Aèkoliv se vrcholní zástupci Dolanky a Ratiškovské doliny dlouho nemohli shodnout na koneèném postupu pøi spoleèném vystoupení, plný sál nakonec odmìnil úèinkující potleskem za jejich bojovnost a nasazení, které mírnì zkomplikoval hladký povrch v taneèním sále, a to pøevážnì u Podšablí. Volná taneèní zábava za doprovodu Dolanky byla ukonèena veèeøí a slavnostním pøípitkem na poèest další vzájemné spolupráce obou obcí. Zatímco veèeøí znavení Francouzi se vrhli na pøedspánkovou siestu, Ratiškovská dolina se vrhla na své primitivní bicí nástroje a kytaru, èímž dala najevo, že v devìt veèer se na jižní Moravì spát ještì nechodí. Pøekvapení Francouzi tak hudebnì ochutnali Matušku i Ka ušu, èímž byla nedìlní mise úspìšnì splnìna. Pondìlní program byl vyplnìn návštìvou krajského mìsta Chalons en Champagne. Ještì pøed pøíjezdem do mìsta jsme se zastavili u mohyly padlých hrdinù, kde si vìtšina èlenù Ratiškovské doliny vyzkoušela nároèné polní pøesuny ve válkou zvlnìném terénu. Mìsto Chalons en Champagne nás uvítalo pohledem na místní vítìzný oblouk Saint Croix. Následovala návštìva chrámu Notre Damme de Chalons, pro turisty v souèasnosti uzavøeného, výjimka prý platila jen pro Ratíškovice. Sledujíce místní domorodkynì jsme mohli vyzdvihnout starou pravdu o kráse našich slovanských žen. Kolem tøetí hodiny odpolední jsme mìli možnost nahlédnout na chod místního krajského úøadu, pod který spadají ètyøi okresy, vèetnì okresu Ardeny, kde se nachází mìsto Vouziers. V budovì úøadu jsme nasáli atmosféru zasedací místnosti krajského zastupitelstva, kde krajská poslankynì zodpovìdìla dotazy týkající se systému správy kraje Champagne-Ardens. Svým dominantním projevem celý pondìlní program skvìle dirigovala ratíškovická rodaèka, nyní ve Francii žijící, paní Voøíšková. Jednoduchými povely udržovala maximální pozornost a kázeò všech ratíškovických obèanù. V pozdních odpoledních hodinách nás ještì stihl pozdravit u krajského úøadu osobnì sám krajský hejtman. Ještì pøed pøesunem zpìt do Vouziers byla èást výpravy uspokojena možností RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 5

nákupu hodinovým rozchodem tìsnì za mìstem v místním nákupním støedisku, aby zjistila, že podpultové zboží už skuteènì u nás neexistuje, a že už jsme na nakupování v jednotné Evropì, alespoò v tomto smìru, pøipraveni. Po návratu do Vouziers ještì nìkteøí odešli provìøit místní bary, ale Francouzi už asi spali, na námìstí bylo kolem desáté veèerní zcela mrtvo. Úterý 11. listopadu byl dnem odjezdu domù, ale ten byl naplánován až na veèerní hodiny. Tento den je totiž také státním svátkem Francie (den ukonèení první svìtové války), a tak jsme mìli velmi milou povinnost zúèastnit se vzdání památky u pomníku padlých hrdinù v okolí Vouziers. Zúèastnili jsme se tohoto pietního aktu na pìti místech (Blaise, Condé, Bobo, Chestre, Vand). Slovenská, èeská a francouzská státní hymna v podání místní dechovky a Dolanky, za doprovodu francouzské vojenské a hasièské jednotky a ratíškovických zástupcù, dává vzpomenout na všechny, kteøí ztratili život pøi krvavých bojích v Ardenách bìhem první svìtové války. Poslední pietní akt probìhnul pøed radnicí ve Vouziers, teplota ovzduší a našich krojù se blížila bodu mrazu, a tak jsme byli pøímo nadšeni, že zbytek akce se koná ve vyhøáté radnièní místnosti. Tam se setkáváme s velvyslancem Èeské republiky v Paøíži, panem Pavlem Fischerem, a námìstkyní ministra obrany Èeské republiky, paní Jaroslavou Pøibylovou. Starosta Vouziers, pan velvyslanec a paní námìstkynì vyzdvihují ve svých krát- kých projevech dùležitost a velké uspokojení ze spolupráce Vouziers a Ratíškovic. Dolanka ještì na závìr pøidala nìkolik svých kouskù, pøi kterých si s radostí zatanèili i výše uvedení státní zástupci. Hned po odchodu z radnice balíme kufry, ještì nás èeká vydatný závìreèný obìd ve Vouziers. Pøi pøípitku pan velvyslanec ocenil taneèní schopnosti naší aktuální stárky a pøipsal nìkolik myšlenek do kroniky Ratiškovské doliny. Vzhledem k èasové tísni jsme byli po jídle okamžitì odveleni do poslední akce, a tou bylo setkání s obyvateli v obci Terron. Zástupci obcí položili vìnce k pomníkùm padlých vojákù, následovalo pøijetí v místním kulturním sále, kde opìt zaznìlo v doprovodu kytary nìkolik slováckých hitù. Zdálo se, že francouzští pøátelé nás nechtìli ani pustit domù, po nìkolika pøídavcích a prasklé strunì na kytaøe jsme však už odjet museli. Rozlouèili jsme se a podìkovali sympatickým Francouzùm za vstøícné pøijetí a pøíjemný pobyt. S èerstvou vzpomínkou na Vouziers jsme se vrátili do Ratíškovic tìsnì po støedeèním poledni, 12. listopadu. Nezbývá nám nic jiného než se tìšit na další pøíjemné shledání, tentokrát v Ratíškovicích. Jaromír Škola ml. Stalo se 28. øíjen v Ratíškovicích Starostové obcí mikroregionu spolu s francouzskými pøáteli z Vouziers a dalšími hosty projeli poprvé železnièní tra na šlapadle. Jedná se o projekt KKK (kolem po kolejích ke kanálu) mikroregionu Nový Dvùr, podpoøený z programu Greenways Nadace Partnerství. Škola Zápis žákù do prvních tøíd Vpátek 24. ledna 2004 probìhne v dobì od 16.00 do 18.00 hod. zápis do prvních tøíd. K zápisu se v doprovodu zákonného zástupce dostaví dìti, které do 31. srpna 2004 dovrší vìk šesti let a dosud nenavštìvují základní školu. Zápis probìhne ve tøídách nad školní jídelnou. Pokud se dítì ze závažného dùvodu nemùže zápisu zúèastnit, je tøeba je omluvit a domluvit se na náhradním termínu (do 15. 2. 2004). Žádosti o odklad školní docházky odešlete do 30. 6. 2004 na adresu øeditelství ZŠ Ratíškovice, Vítìzná 701. ZŠ strana 6 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Kultura Jedním z nejvìtších zážitkù bylo vystoupení na Slováckém roku 16. srpna 2003 v Kyjovì. Slovácký krúžek Poohlédnutí na uplynulý rok 2003 Vletošním roce se Slovácký krúžek vìnoval znalostem tancù, zpìvù a verbuòkù. Že se tato práce daøila, je vidìt v následujícím souhrnu úèinkování. Pøi tancích moravských a èeských besed jsme vždy dostali pozvání na pøíští rok. Byla to pro nás pocta uznání za nároèné nacvièování tìchto besed. Naše první vystoupení bylo 11. ledna 2003 ve Strážnici na Orelském plese, kde naše dvì koleèka spolu s ostatními zatanèili èeskou besedu. Další vystoupení bylo v Èejkovicích 25. ledna 2003 v krásném kulturním domì s velkým sálem. Moravskou besedu tady tanèilo 18 koleèek, z toho 2 byla naše. Byla to nádherná podívaná pøi pohledu jak na tanèící, tak i na ukázku našich krojù a krojù z Podluží. O týden pozdìji jsme tanèili se tøemi koleèky moravskou besedu v Ratíškovicích. S menšími obavami o zvládnutí nácviku, dopadlo vše výbornì. Za zmínku stojí, že se tam po dlouhé dobì tanèil tzv. øetìz. Na den 8. února 2003 pøipadl celostátní Krojový ples ve Žïáru nad Sázavou. Zvláštností zde je, že se tanèí jak beseda èeská, tak i beseda moravská. Je to krása vidìt 26 koleèek, z toho dvì naše, v rùzných krojích. Na letošním plese byl èestným hostem ministr Škromach. Na tradièním plese ÈSL 15. února 2003 v Hodonínì jsme tanèili se dvìma koleèky spolu s dalšími úèinkujícími z okolních vesnic èeskou besedu. Fašaòk byl náš prémiový den. Byli jsme pozváni Èeskou lidovou stranou, abychom zatanèili málo známou slováckou besedu. Obava byla ze strany tanèících, ponìvadž jsme mìli k doprovodu jen kazetovou pásku. Radost po skonèení byla velká. Do tohoto souhrnu taky patøí ukázka pletení žil, která se konala 19. dubna 2003. Slavnostním dnem byl rovnìž 21. duben 2003, kdy se uskuteènilo chodìní v kroji po šlahaèce. Na co se chasa možná nejvíce tìší, je stavìní máje. Letos se vše dìlo za veselého hraní DH Ratiškovjanka, která hrála a doprovázela chasu už z lesa k Obecnímu úøadu. Tady se pak ještì dlouho hrálo a zpívalo a poèasí nám k tomu všemu pìknì høálo. Ne jinak tomu bylo i pøi kácení máje. Muzikanti z Ratiškovjanky vyhrávali a pøišlo jak na zpìv, tak i na tanec. Za zmínku taky stojí vystoupení ke Dni matek. Zde mìla své premiérové vystoupení cimbálová muzika, ve které hrál a zpíval èlen našeho krúžku. Slovácký krúžek poøádal taky rùzné akce jako tøeba Cyrilkovská diskotéka na místním høišti, kde k poslechu a tanci hrál DJ Frenkie. Jedním z nejvìtších zážitkù bylo vystoupení na Slováckém roku 16. srpna 2003 v Kyjovì. Dopoledne jsme se zúèastnili pøehlídky krojù Rozkvetlá louka. Toto bylo hodnoceno jako jedno z nejlepších. Mìli jsme zastoupení: nevìsta - ženich, starší drúžka - starší mládenec, stárek - stárka, a zimní obleèení mladých lidí - dìvèe a hoch. Po odpoledním prùvodu jsme s mladou cimbálovou muzikou pøedvedli naše nové pásmo tancù, zpìvù, a naše šikovná dìvèata tady mají svá sóla. V Miloticích na Trhu místních produktù jsme pøi doprovodu DH Ratiškovjanka zatanèili slováckou besedu. Toto vystoupení bylo velmi zdaøilé a padlo jak DH, tak Slováckému krúžku pìknì do noty. Dne 25. øíjna 2003 pøedvedl Slovácký krúžek pro rodièe a pøátele svùj nový program se zpìvy, tanci a verbuòky. Toto vystoupení doprovázela nová mladá cimbálová muzika a DH Ratiškovjanka. Myslíme, že toto vystoupení bylo úspìšné a že se líbilo. Letos na hody jsme se zaøadili a zúèastnili slavnostního prùvodu ke stárkovi a stárce a pak pokraèovali hodovou veselicí na zábavì v sále U Š astných. V plánu máme ještì uskuteènit vánoèní poøad S koledou k jeslièkám. Slovácký krúžek dìkuje všem našim pøíznivcùm za podporu pøi naší folklorní práci. Pøejeme jim š astné a veselé Vánoce a hodnì zdraví v novém roce 2004! František Foltýn + Slovácký krúžek RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 7

Podìkování Jménem mnoha ratiškovijákù chceme podìkovat Radimu Š astnému, èlenu naší obecní rady, za velký pøínos kultuøe v Ratíškovicích. Vystoupení skupin zvuèných jmen zaèal organizovat odvážnì a bombasticky v roce 2001 skupinou Èechomor. Byla to perfektní akce, na kterou do dneška vzpomíná celá dìdina, okolí, naši pøátelé z Vouziers i robky ze Séèky, které tam paøily v kanafaskách. Letos v létì to byla skupina Buty a 21. listopadu zve Radim do naší vesnice jazzmany. Pozval i Vlastu Redla, na sv. Annu v roce 2002 pøijal pozvání do Ratíškovic Jiøí Pavlica s Hradiš a- nem. Závìreèné písnièky zpívali všichni diváci a bylo jasné, že další Radimova akce byla úspìšná. Letos v létì to byla skupina Buty a 21. listopadu zve Radim do naší vesnice jazzmany. Neuvìøitelné - vyprodaný sál a pøi svíèkách k nám pøichází pohoda, kterou Radim umocòuje úvodními slovy, jimž nic nechybí. A to je pøesnì Radimovo - vždy trocha historie, souèasnosti, humoru, moudra a všichni jsme in. Co napsat na závìr. Osobnost naší dìdiny PhDr. Radim Š astný pozvedl kulturní život v Ratíškovicích. Radime, dìkujeme Ti za všechny spokojené obèany! MB + Marta Kordulová Literatura Náš rodák a autor knihy poslední øíjnovou nedìli zorganizoval,køtìní knihy také ve své rodné obci. Køest knihy Koncem záøí tohoto roku vydalo nakladatelství Orego v Praze historický román, který se jmenuje Tam kde kvetou vinohrady. Psala o tom Rovnost a krátká zpráva byla uvedena i v Ratíškovickém Zvonu. Krátce poté se uskuteènila v pražské galerii Futura vernisáž knihy. Této vernisáže jsem se zúèastnila a mohu øíci, že byla hojnì navštívena a probìhla na vysoké úrovni. Dokonce jsem tam zahlédla i nìkteré naše spoluobèany mladší i starší generace. Jsou lidé obdaøení tvùrèím nadáním a záleží jen na nich, jestli èasu, který je jim vymìøen, náležitì využijí. A tak náš rodák svou houževnatou a tvùrèí prací vydal tuto knihu. Èerpal nejen z historických pramenù, ale spoustu dùležitých informací získal i rozhovory s pamìtníky. Získávání historických dat je zdlouhavá a obtížná práce, a i proto si myslím, že spisovatelé historických románù se nerodí každý den! V dnešní vypjaté dobì nestaèí mít jen materiály a chu vytvoøit dílo, ale chce to mít i kus odvahy dát všechno dohromady a dokonce i vložit své nemalé finance, aby bylo dílo vydáno! Díky svým pøátelùm v Praze, jako napøíklad Dr. Pavlu Novákovi a mnoha jiným, kteøí mu celou dobu fandili a v rámci svých možností mu vycházeli vstøíc, bylo dílo na svìtì. Náš rodák a autor knihy poslední øíjnovou nedìli zorganizoval køtìní knihy také ve své rodné obci. Akce se uskuteènila v místním kinosále. Podìkování patøí místním rodákùm panu Tøískovi za moderování nedìlního odpoledne, panu Novákovi za provedení køtu knihy, paní Perscheové za èetbu úryvkù z knihy, doplnìné prùvodními slovy jejího autora. Podìkování patøí i mladým pozounistùm a všem, kteøí pomáhali vytváøet slavnostní atmosféru nedìlního odpoledne. Všimla jsem si, že v urèité okamžiky nastalo v místním kinosále hrobové ticho. To svìdèilo o hlubokém zájmu posluchaèù o dílo. Kdo mìl èas a zájem, se dostavil a strávil pøíjemné odpoledne. Uvìdomila jsem si, že napsat tøeba i obyèejný dopis z pár odstavcù zabere èas, což je velièina, s kterou musíme opatrnì nakládat. Tato hodnota je pro nás cennou devizou. Což teprve dát dohromady materiál, aby vzniklo literární historické dílo. Co øíci na závìr. A náš spisovatel a rodák tvoøí dále. K tomu mu všichni pøejeme hodnì zdraví, psychické pohody a otevøené oèi, které mu mohou být inspirující. Erika Tomanová strana 8 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Vzpomínky Beseda nad kronikou Stalo se již tradicí, že 28. øíjen pøipomíná MO KDU-ÈSL besedou nad kronikou. Letošní beseda byla netradièní - místem konání byla spoleèenská místnost CHDPS a poprvé se èetlo i z farní kroniky. V první èásti besedy se pøipomínaly události popisované v knize o Ratíškovicích, loni poprvé se èetlo i z kroniky školní a v poslední èásti besedy se vzpomínalo na události popisované v obecní kronice, kterou zaèal psát pan uèitel Mikl v roce 1924. Nejvíce se vzpomínalo na události, které se staly v letech konèících èíslicí tøi, tedy pøipadající na rok, ve kterém je kronika ètena. Napøíklad 20. ledna 1613 se sešli purkmistr a rada mìsta Hodonína se zástupci dìdin Ratíškovice, Dubòany, Hovorany, Mutìnice, Dolní Bojanovice, Lužice a Tìšice, aby podepsali tzv. Katovskou listinu a stvrdili ji svou peèetí. Z podoby peèeti této doby vychází i nynìjší obecní znak - tøi žaludy a dvì hvìzdièky. Znak Dúbravy - žaludy pøijaly také obce Rohatec, Dubòany, Dolní Bojanovice a Vacenovice. Rok 1873 se zapsal do historie tím, že byl zakoupen zvon sv. Cyrila a Metodìje o váze 264 kg, který byl vytažen do vìže kostela spoleènì se dvìma zvony, které visely ve zvonici u kaple sv. Josefa. Roku 1923 bylo rozhodnuto postavit nové hasièské skladištì, protože stará budova již nevyhovovala. Stavba probìhla stejným zpùsobem jako obecní akce v pøedcházejících letech - od jara do podzimu. Hasièi byli spokojeni s novým, prostornìjším skladištìm navrch ulièky. Hùøe dopadli obecní funkcionáøi, kterým pøi schvalování obecních úètù nebyly uznány vysoké položky za obèerstvení a byly jim dány k úhradì. V roce 1933 vyplatil stát obci celkem 52 400 Kè na vyživovacích pøíspìvcích, obec této podpory využila k postavení nového obecního Roku 1943 bylo dovoleno uspoøádat v obci krojovou zábavu. domu, k elektrifikaci obce a k vydláždìní Dìdiny. Kromì toho se nabízely nezamìstnaným další pracovní možnosti: odhazování snìhu v zimním období, vykopávání paøezù pøi pøerubování boøí, seèení obecních luk, èištìní obecních rybníkù a potokù, úprava cest a zalesòovací práce. Roku 1943 bylo dovoleno uspoøádat v obci krojovou zábavu. Kronikáø Jan Foltýn dodal: Chlapci i dìvèata si zatancovali, ale nadále zùstali dobrými Èechy. Pro Nìmce vystupovat nechtìli. Nìmci se pokoušeli vytváøet Lidové soubory, které by sloužily k pronìmecké propagaci. Národopisná Morava mìla být založena i v Ratíškovicích. To jsou jen nìkteré úryvky z první èásti besedy. Druhá èást byla z kroniky školní: Rok 1913 26. 1. Pøi objednávkách mechanických a optických nástrojù má se hledìti k výrobkùm domácím. 8. 2. Správa školy žádá c.k. okresní radu o povolení, aby žáci zdejší školy sehráti mohli dìtskou divadelní hru Popelka. 19. 2. Od c. k. školní rady pøišlo oznámení, že žákovská produkce Popelka výjimeènì se povoluje. Pøíštì se má žádati asi šest nedìl døíve. 22. 2. Správa školy byla vyzvána, aby upozornila rodièe na nebezpeèí hrozící jejich dìtem z návštìvy kinematografických pøedstavení ne bezradných. 22. 2. Ve dvou pøípadech pozorovány na žácích podezøelé vyrážky na tìle a mysli, že jsou to prašivky. Podezøelí žáci byli zatím z návštìvy školní vylouèeni až na další naøízení. 16. 4. Výnos c. k. ministerstva kultury a vyuèování ze 12. 2. 1913 vyzvání upozorniti uèitelku ženských ruèních prací ohlednì zanikání domácích lidových krojù, aby pøihlížela ke zruènosti a technice lidových krojù a vyhýbala se støihùm bìžných. 3. 5. Je tøeba oznámiti do tøí dnù, kterak se postupuje pøi návštìvì kinematografických divadel školními dìtmi, zda se jim zakazuje a z jakých dùvodù. Správa školy oznamuje ohlednì návštìvy kinematografických divadel školními dìtmi, že sem velmi zøídka takové divadlo pøijede - za mého 5 let pùsobení zde bylo asi dvakrát, a to ponìvadž pøedstavení byla mravnì nezávadná, nebyla návštìva jich školním dítkám zakázána. 10. 5. Vybízí se správa školy, aby do 15. 5. podala zprávu, kterých prostøedkù se užilo a užívá proti alkoholu a vylíèilo pomìry a vliv na školní mládež. 13. 5. Školní správa oznamuje, že školní mládež pøi každé pøíležitosti jest pouèena, poukazuje se na neblahé a zhoubné následky pití lihových nápojù. Následkem toho školní mládež lihových nápojù nepožívá. 25. 5. Do konce kvìtna zaslati dožadovací list na chudinské knihy. Na jednoho žáka se poèítá 7 haléøù. 5. 6. Vyzvání, která dìvèata by tøímìsíèní kurz pro hospodyòky navštìvovati v Podivínì mohla. Pøihlášeny Magdalena Macková a Eva Nesvadbová. 20. 6. Správa školy v Petrovì oznamuje, že výstava žákovských prací je otevøena od 22. 6., pro žáky za vstupné 10 hal. 29. 6. Od c. k. inspektorátu vyzvání, bude-li možno 2. 7. vypraviti do Hodonína 10-20 školních dítek k uvítání p. ministra rytíøe Husárka. Odp.: Bude možno vypraviti do Hodonína asi 12 školních dítek v kroji na povoze k 10. hodinì pøed Besedním domem. 13. 7. Od c. k. šk. rady se doporuèuje, že následkem koupání se dìti na nedovolených místech mnohdy utopí, RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 9

mají se školní dìti voditi pod ochranou uèitelskou do veøejných koupelen. 19. 7. Dítky zvláštì dospìlejší byly pøi vyuèování v rùzných hodinách pouèovány o námoøním loïstvu, vštìpována jim dùležitost jeho a dítky se zájmem sledovaly prùbìh vyuèování a mimo vyuèování hovoøeno o tom. Bylo vidìt, že je zajímá. 6. 8. Žádá se seznam žákù, kteøí by zimní hospodáøskou školu navštìvovat mohli. Správa školy zasílá seznam chlapcù. Byli to Matouš Kotásek, Marcelín Pøíkaský, Michal Valkoviè. 4. 9. Vyzvání objednávati houby moøské domácího pùvodu. 19. 9. Oznámení, že 22.-27. 9. bude v Milánì odbýván XIV. sjezd proti alkoholismu a aby na nìj upozornìno uèitelstvo bylo. 30. 12. Dává se vìdìti, že žákùm v prázdninách není dovoleno úèastniti se cvikù spolkových a nositi odznaky. Rok 1923 15. 4. Místní školní rada v Ratíškovicích zasílá okresní správì žádost o zákazu úèasti školní mládeže pøi muzikách. 5. 9. Státní rolnická ovocnáøsko-vinaøská škola ve Valticích žádá žáky, rolnické syny o návštìvu školy této s internátem spojené. Rok 1953 l Bìhem školního roku 1953-54 nasbírali žáci školy následující množství odpadových surovin: 4140 kg papíru, 1523 kg kostí, 887 kg hader, 628 kg pecek, 9200 kg železného šrotu a 1379 lahvièek od Alpy. l Do soutìže spoøivosti se zapojilo 387 žákù ze 463. V krajské soutìži o nejlepší sbìr pecek, jíž se zúèastnilo 38 škol Gottwaldovského kraje, se umístil žák naší školy Petr Toman ze VII. B tøídy, jenž nasbíral pøes 50 kg pecek jako ètvrtý. Byl odmìnìn plnícím perem znaèky Barclay. Kromì toho byli odmìnìni ještì ètyøi další sbìraèi. sestavil Václav Koplík Fara V nedìli VIII. po sv. Duchu dne 12. èervence 1891 o 12 hod. v poledne Støípky z farní kroniky Letos na jaøe byla po dlouhém hledání nalezena kronika naší farnosti, která je vedena pod názvem Pamìtní kniha fary Ratiškovské èili Domácí protokol od roku 1867. Po pøeètení této knihy jsem vybrala pro ètenáøe Zvonu nìkolik zajímavých zápisù - nìkteré jsou pro pobavení, jiné pro zamyšlení. V naší farnosti pùsobilo 17 faráøù, nejkratší dobu dp. Ševela Josef - od 16. 11. 1886 do 18. 3. 1887, nejdelší dobu zde žil dp. Miloslav Kunc - od 11. 2. 1949 do 31. 5. 1980, to je celkem 31 rokù. Do církevních øádù odešlo 19 dívek, nejvíce do øádu Dcer Božské lásky. Zapsal roku 1868 dp. Josef Nezval K Slavnosti Božího Tìla uvolili se následující Ratiškovští sousedé sestaviti oltáøe: 1. Matouš Kopl, ètvrtláník è. 18, který obraz sv. Matouše schválnì k tomu si dal na plátnì olejovými barvami malovati, aby u jeho domu první štace se držela, pøi nížto Evangelium sv. Matouše se ète. vypukl v sakristii oheò, 2. Josef Antoš, ètvrtláník è. 23, který pro druhou štaci oltáø stavìti svolil u sochy sv. Jana Nepomuckého 3. František Kundrata, ètvrtláník è. 60 staví oltáø pro III. štaci pøed svým domem. 4. František Macek, ad è. 7 staví oltáø pro IV. štaci pøed svým domem. Køíž z dubového døeva dal zhotoviti docela ze svého vlastního jmìní Ratiškovský pùlláník z è. 49 Jan Kordula. U Pøíležitosti sv. missie, již konali OO. Redemptoristé v Ratiškovicích v listopádu 1868 postaven a posvìcen byl tento køíž missionární (u hlavního vchodu chrám.) dne desátého listopádu 1868, - na kterýžto udìlil sv. Otec Pius IX. následující odpustky, a to na vìèné èasy - i kdyby køíž ten jakýmkoliv zpùsobem zmizel: 1. Kdo se u tohoto køíže srdcem alespoò zkroušeným pomodlí sedm Zdrávas ke cti VII. bolestí bl. P. Marie, získá odpustkù sedm let a sedmkrát ètyrycet dnù; - a 2. tøista dnù, kdykoliv (toties - quoties) se u nìho srdcem alespoò zkroušeným pomodlí pìtkrát Otèenáš, Zdrávas a Sláva Bohu etc. ke cti pìt ran Krista Pána. Letos (1868) chtìl míti Matouš Kopl, ètvrtláník z è. 18 zvláštní hrob pro svého otce. Pøi této po prvníkráte se vyskytnoucí pøíležitosti usnesla se hospodáøská kostelní správa v následující rozhodnutí: 1. Na høbitovì má se hrob jeden vedle druhého podle poøádku kopati. 2. Kdo by chtìl, aby na nìjakém místì jiném mrtvola zemøelého byla pochována, než na tom, co dle poøádku na ni pøipadá, musí zaplatiti zvláštní místo: 5 zlatých rak. èísla, jestli byl zemøelý pøed 9 rokù stár, a 3 zlaté rak. èísla jestli ještì nebyl stár zouplna 9 rokù. 3. tyto pøíspìvky však dodávají jenom to právo, že hrob, za který byly placeny, nesmí se vykopati a jinému pøipustiti spíše, než mine 10 rokù od té doby, co byl pøíspìvek zaplacen. Zapsal roku 1891 dp. Karel Vojtìch V nedìli VIII. po sv. Duchu dne 12. èervence 1891 o 12 hod. v poledne vypukl v sakristii oheò, který bez pochyby žhavým uhlíkem z kaditelnice vyletìvším do šuplete jedné skøínì, v nížto komže kostelníkovy a ministrantù, 2 pìkné roucha (bílé a modré) na sošku p. Marie, 1 modré antipendium na kazatelnu, nìkolik štol, 3 vela knìžská, nový humeral, 16 èistých purifikatorií, pìkné kyteèky na svíèky a jiné malièkosti uschovány byly, povstal, a v dobì 1 hodiny (od 11-12) vše spálil t. j. tu strana 10 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

skøíò celou. Též umyvadlo plechové vedle té skøínì na zdi povìšené z polovice znièil, a dvéøe na kazatelnu dole již znaènì popálené byly; podobnì i dvéøe do kostela ze sakristie vedoucí celé oèazené nalezeny. Kouø ze sakristie kostelem se valící a oknem u choru postavìným ven vycházející uvidìn od zvoníka starého Vacenovského, jenž poledne zvoniti šel. Ponìvadž hned na poplach zvonìno, byla pomoc rychlá, tak že více neshoøelo, nežli ta již podotknutá skøíò. Do sakristie odvážil se kostelem kouøem naplnìným Petr Vacenovský z è. 231, nyní è. 15. ètvernošky s mokrou dekou na sobì, aby otevøel dvéøe u sakristie zamèené. Škoda se ale pøece ráèí na 200 zl. r. m. Vše ostatní musí skrze dobrodince sjednáno býti. Výlohy s dùkladným líèením (bílením) oèazené sakristie a kostela (uvnitø spodní èást) pøevzala obec dodáním písku a vápna, a faráø placením dvou zedníkù po celý týden a stravováním jich. Zapsal dp. Josef Celý 16. 5. 1908 uhodila pøi bouøi haluz lípy do køíže pod ní stojícího, srazila jeho horní èás ; v socialist. Rovnosti nìkterý pokoskáø, asi z Vacenovic dal lokálku: Posel s nebe sjel do Pánbíèka a urazil obì nohy. Obecní pøedstavenstvo dalo køíž ten, tøebas nebylo povinno, ježto dìdici Pavla Marka byli k tomu vázáni, a pøece se zdráhali, køíž svým nákladem opravit, v pùvodním rozmìru a z lepšího kamene restaurovat kameníku Štáblovi Frant. v Hodonínì. 22. øíjna 1911 na kraji bøezí pøi lesní cestì z Ratiškovic do Rohatce za naší vesnicí zavraždìn Ladislavem Tomanem a pomocníkem dosud neznámým Arnošt Schüller z Vídni, kterého ve Vídni pro podobu nápadnou se sebou pod záminkou, že ho udìlá správcem v koupeném dvoøe, tam vylákal a zavraždil, mrtvolu zohavil, do svého odìvu oblekl, nìkteré listiny na sebe znìjící kolem pohodil, aby tak vzbudil jistotu, že byl Lad. Toman zavraždìn a on se pomocí svých pøátel mohl zmocniti pojistky 90.000 K na život; podvod záhy byl odhalen a vrah v Brnì zatknut; zavraždìný pohøben na zdejším høbitovì, pøíbuzný žádný se k nìmu nepøihlásil. Zapsal dp. Richard Svoboda Na podzim r. 1920 odpadlí bratøi knìži pøijeli do Ratiškovic dìlat agitaci pro èeskoslovenskou sektu - (Hoffer, kaplan z Bzence - odpadlík a j.) - zavolal je do Ratiškovic rodák zdejší - nevìrec Gajdík, a stateènì jim pomáhal starosta Neduchal, uèitel Mikl a poštmistr Polišenský. U nové školy byla èeská mše a pak tábor lidu. Jenže ženy z Ratiškovic koš aty uèinily konec jejím sprostým øeèem a ukázaly jim, kde je cesta z Ratiškovic - Toto všechno dp. faráøe velmi bolelo a trápilo- Za nedlouho potom starosta Neduchal zemøel a tím padl mocný sloup a podpora zdejších soc. demokratù - Letos v bøeznu zemøel druhý jejich sloup, Kotásek, takže nyní strana soc. dem. je v úpadku - Oba jmenovaní pøed svou smrtí pøijali sv. svátost. Letos 1. bøezna 1920 zemøela zde Marie provd. Konopásková se svým mužem nežijící, vyznání èeskoslovenského, bydlící u svého bratra: Františka Novotného, vážného v Hlavnicích, který jest bez vyznání. Tento žádal, aby jeho sestra byla pohøbena v øadì katolických hrobù a sice hned vedle své matky, jež tu zemøela v lednu a byla na smrtelném loži pøijata do církve øímkatol. Høbitov je majetkem obecním. Obecní zastupitelstvo se tázalo mne, mají-li žádosti Novotného vyhovìti. Odvìtil jsem, že dle církevních pøedpisù mají býti jinovìrci pohøbeni oddìlenì od našich hrobù, ale pøi tom na místì slušném a èlovìka dùstojném. Na žádos obecního výboru jsem sám místo - dosud pro jinovìrce vùbec vyhrazeného místa nebylo - pro jinovìrce na høbitovì urèil. S tím Novotný nebyl spokojen. Dal sestru odvést do Hodonína a tam byla èesko.-slov. duchovním pohøbena. Náhradu s pøevežením spojených útrat žádal po obci. Nastalo dlouhé vyšetøování èetnictvem a koneckoncù útraty zaplatil si Novotný sám. Tím vìc skonèena. Zapsal r. 1944 dp. Valoušek Emanuel Letos z jara pøikroèeno k úpravì zahrádky pøed farou podle návrhu p. Michala Pøíkaskýho. Velmi horlivì pomáhali hoši ze sportovního klubu. Dlaždice kladl pan Bedøich Vacenovský. Návrh i všechny práce uèinìny zdarma. Úprava høbitova jest brzdìna lidmi, kteøí nepochopili, co jest to køes anský høbitov. Válka trvá dále a není nadìje na její skonèení. Náboženský stav ve farnosti je dobrý, v obojí služby Boží bývá kostel plný. Svaz katolických žen a dívek peèlivì kontroluje øádný køes anský život v rodinách. Zapsal dp. Jan Veselý Do vyuèování náboženství bylo pøihlášeno pro školní rok 1986-1987 - 58 dìtí. Mnozí nechodí ani v nedìli na mši svatou. Rodièe se o dìti nestarají, nedávají jim dobrý pøíklad, nežijí podle svého náboženství. To, že jsou náboženství øímskokatolického, pro nì nic neznamená. Nežijí podle nìho. Dají jen na urèité zvyky. Pøedcházejí se ve své pýše ve slavení všeho možného. Svatba je pro nì jídlo a pití. První svaté pøijímání je paráda, jakýsi druh folkloru. Vìtšina dìtí už pak nechodí na vyuèování náboženství, rodièe je nepøihlásí. A všechno mají. Myslí tím køest a sv. pøijímání. Faráøe trápí povrchnost lidí. První svaté pøijímání se spíše podobá vystoupení. Mít to za sebou - to je mentalita vìtšiny. Dìti za to ani nemohou. Rodièe jsou prakticky nevìøící nebo lhostejní, naprosto neteèní, což je stejné, ne-li horší. Zápisy z 80. let jsou vìtšinou krátké, o nìkolika vìtách. Poslední z nich je o biømování dne 9. 7. 1989. Vìøím, že nynìjší ratiškovický faráø, dp. Ludvík Bradáè, události z posledních let doplní a v psaní této nádherné, zajímavé knihy bude pokraèovat. Irena Baøinová RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 11

Svátky Psal se rok 1950, kdy v únoru jedné rodinì zemøela mladá maminka. Zùstaly po ní ètyøi dìti - nejstaršímu chlapci bylo dvanáct let, dìvèatùm bylo deset a osm let a nejmladšímu chlapci teprve pìt let. Tatínek se moc snažil, aby dìtem nahradil i maminku, ale víte sami - maminku nikdo nenahradí. A tak šel den za dnem, mìsíc za mìsícem a dìtem nic jiného nezbývalo, než si pomalu zvykat na život bez milované maminky. Tatínek se staral o nemalé domácí hospodáøství, šití odìvù, což byla jeho hlavní Utíkala jsem hned tatínkovi naproti a už z dálky volala, jestli nám pøivezl nìjaké dárky. Moje nejš astnìjší Vánoce práce, a samozøejmì o nás - dìti, aby nám pøece jen zabezpeèil lepší život bez strádání. Jenže pøišel konec listopadu, tatínek onemocnìl a musel do nemocnice, tehdy až do Uherského Hradištì. Tak jsme ostály samy. Nastaly pro nás velmi krušné chvíle. Chodila nám sice vypomáhat staøenka, která se o nás moc dobøe starala, ale rodièe jsou pøece jen nám dìtem nejbližší, znají naše touhy, pøání, stesky a ví, co na nás platí, když zlobíme. Blížily se svátky vánoèní a my dìti jsme si samy pekly zázvorníky, vaøily sušené køížalky, smažily kapra, dìlaly bramborový salát a veèer jsme nastrojily ten nejpìknìjší vánoèní stromeèek. Jak to všechno chutnalo, si už nevzpomínám, ale mìly jsme z toho velkou radost. Když se blížila štìdroveèerní veèeøe, bylo ještì potøeba pouklízet a umýt podlahu. Na mne zbyl schodek ve vstupních dveøích. Právì, když jsem jej umývala, zastavila u našeho sanitka, která pøivezla tatínka z nemocnice. Utíkala jsem hned tatínkovi naproti a už z dálky volala, jestli nám pøivezl nìjaké dárky. Tatínek však smutnì odpovìdìl: Mám v kapse jen jeden citron, nic víc! Nám dìtem to však nevadilo. Pro nás byl tím nejvìtším dárkem tatínek a štìstí, že se nám vrátil z nemocnice a spolu s námi poveèeøel u štìdroveèerního stolu. Byly to, pro nás dìti, a myslím, že i pro našeho tatínka, ty nejš astnìjší vánoce. Eva Hanáková Pøed námi stál ten nejsvatìjší Mikuláš, samé zlato. Mikuláš mého dìtství Dny za dnem plynuly a zaèínal prosinec, mìsíc bílých dnù a jasných hvìzdných nocí. Blížil se svátek Mikuláše a tetièky pøi veèerním draní peøí vyprávìly, jak Mikuláš doprovázen andìlíèkem a èertem pøinášel hodným dìtem dárky. Také vzpomínaly na své dávné mládí, jaké dárky dostávaly: rukavice, ponožky èi teplý svetøík. Nìkterá v punèoše za oknem našla jen uhlí a jedna tetièka dostala dokonce v krabici živého holuba. Pøi vyprávìní tetièek èas ubíhal a oèekávaný svátek Mikuláše byl tady. Toho dne snad všechny dìti brzy nechávaly sáòkování a ještì za svìtla sedìly ve svìtnici u kamen. Punèochy na dárky mìly pøipravené za oknem už od rána, hodné byly také, alespoò toho dne. Tak se nemohly doèkat veèera. Koneènì se setmìlo, tetièky pøicházely a daly se do draní. Zaujati myšlenkou na dárky i obavou, jestli k nám Mikuláš pøijde, jsme tentokrát poslouchaly povídání tetièek pøi draní péøí jen tak na pùl ucha. Ani jsme si nevšimly, že židle u stolu, kde sedává tetièka Ottová, je prázdná. Za malou chvilku však tetièka pøicházela a své zpoždìní omlouvala tím, že byla za dìdinou na Sokolce a stahovala Mikuláše hákem za papuè, když se po zlaté šòùrce spouštìl z nebe. Vìøily jsme každému slovu a když jsme vìdìly, že už je Mikuláš na cestì, obracely jsme oèi stále ke dveøím. Doèkaly jsme se. Zaslechly jsme šramot, nato tiché cinknutí zvonku, dveøe se zvolna otevíraly a nebeš ané pøicházeli i s èertovským doprovodem. První vcházel do dveøí Mikuláš. Lehce zaklonil hlavu, aby mu nespadla vysoká, zlatem lemovaná mitra, vyrobená ze sáèku od cukru. V ruce držel dlouhou pastýøskou hùl, zahnutou pøivázaným srpem, obaleným støíbrným staniolem. Z nebeské tváøe mu splýval až na prsa dlouhý bílý plnovous, pøilepený kváskem, jenž navíc pøekrýval zlatý køíž na noèní košili. Pøed námi stál ten nejsvatìjší Mikuláš, samé zlato. Za Mikulášem se batolil do svìtnice rùžolící andìlíèek ve svìtlé modré košilce, poseté hvìzdièkami, které mu na ni asi padaly, když se snášel z nebe, a jedna velká hvìzda se andìlíèkovi dokonce usadila na modré sametové stuze. Na zádech mìl andìlíèek snìhobílá køídla podobná husím, bìhajícím na každém dvorku. V jedné ruce svíral støíbrný zvoneèek, ve druhé nesl košík plný dárkù. Než jsme si staèily prohlédnout andìlíèka, do dveøí se cpal strašný èert. Dlouhý, vypelichaný kožich, opásaný slamìným povøíslem, mu padal až na paty a urèitì zakrýval koòské kopyto na chlupaté noze. Na rozcuchané hlavì trèely èertovi velké zahnuté rohy, jaké mìla naše koza zabitá do klobásù. Z kožichu se šíøil po svìtnici odér, pøipomínající koèièák, který tam zahrabala nìkolikrát koèka, když visel v komoøe. Byl to smrad pekelný. Èert mìl pøes záda pøehozený pytel na nehodné dìti. Byl opravdu strašný, že jsme nemohly vykoktat ani krátkou modlitbu, a i špina za nehtama nám strachem zbledla. Oddechly jsme si, až nebeš ané s pekelníkem odešli. Ještì dlouho jsme pohlížely ke dveøím, ale èert už se nevrátil. Jen ten pekelný smrad tu po nìm zùstal. Jan Pìnèík strana 12 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Historie Z historie cihelny v Ratíškovicích Po první svìtové válce v roce 1919 projevoval se v místì a v okolních obcích velký nedostatek stavebního materiálu, hlavnì cihel a krytiny, kterých bylo zapotøebí na opravy, údržbu a výstavbu rodinných domkù a hospodáøských budov. V dobì trvání války od roku 1914 do jejího ukonèení v roce 1918 se žádné opravy obytných a hospodáøských budov neprovádìly, ponìvadž nebylo kým a zaè tyto opravy provádìt, a také stavebního materiálu byl velký nedostatek. Proto mezi zdejšími obèany vznikla myšlenka a požadavek postavit cihelnu, ve které by se strojovì vyrábìly cihly. Ve zdejší obci a rovnìž v okolí byly døívìjší obecní ruèní cihelny za války zrušeny a nemohly být již pro malé výkony a pracnost obnoveny. Myšlenky a snahy místních obèanù a zájemcù z okolních obcí se ujal pan Alois Horák, rolník a poslanec z Milotic, pod jehož vedením bylo utvoøeno svépomocní družstvo dìlníkù a rolníkù z jejichž finanèních pøíspìvkù - èlenských podílù po 1 000 Kès a zápisného 250 Kès na jeden podíl, bylo utvoøeno družstvo Družstevní cihelna, z. s. s r. o. v Ratíškovicích. Po provedeném prùzkumu v úvahu pøicházejících ložisek jílù bylo rozhodnuto postavit cihelnu v Ratíškovicích v jihovýchodní èásti obce za Kopcama pøed státním polesí, poblíž silnice Kyjov - Hodonín. Do konce roku 1919 bylo na èlenských podílech upsáno necelých 300 000 Kès a zápisném 75 000 Kès, a proto bylo nutno pro tuto vìc získat vìtší poèet èlenù družstva a tím i vìtší finanèní kapitál. Proto byli pro tuto vìc získáváni další èlenové, a to rolníci z okolních obcí, Vacenovic, Milotic, ale i ze Svatoboøic, Kyjova, Vlkoše, Skoronic a Vracova. V r. 1919 byla první postavena studna, ze které se èerpala voda Èást první ruèní øetìzovou pumpou, urovnal se v jejím okolí terén a v blízké jámì se ruènì kopal jíl. Ruèními døevìnými koleèky se tento vozil na upravenou skládku, kde se vodou zamáèel, motykami pøekopával a bosýma nohama rozšlapával, pøidávalo se do nìj písku, který se taktéž ruènì dovážel na koleèkách z blízkých Kopcù. Z takto zpracované a odleželé hlíny se pak na døevìných stolech do døevìných forem vyrábìly ruènì plné cihly, které se z forem vyklápìly na urovnaný terén na vysušení. Po sušení se tyto cihly naskládaly do kopek, které byly obestavìny taktéž usušenými cihlami, a zde se podobnì jako v milíøích vypálily. Takto pracným zpùsobem musely být vyrobeny cihly na výstavbu ratíškovické cihelny, ponìvadž, když se vedení Slovenských akciových cihelen v Hodonínì dovìdìlo o výstavbì cihelny v Ratíškovicích, zakázalo dovoz a prodej cihel do Ratíškovic a zvýšilo jejich ceny, aby tak znemožnily výstavbu konkurenèního závodu. V roce 1920 se pokraèovalo ve vìtším mìøítku s výstavbou, která však byla provázena nedostatkem finanèních prostøedkù. V roce 1921 byla postavena lisovna, nìkolik kolen na pøírodní sušení a pak pøikroèeno k výstavbì 16-ti komorové pece. Byl koupen starší šnekový lis s válci na výrobu cihel, ruèní míchaè, odøezovák, položeny koleje na odvoz vý- liskù do pøírodních kolen a odtud k peci. Pomalu a postupnì se výroba cihel zvyšovala v roce 1920 na 200 000 kusù a jak se rozšiøovala mechanizace, tak se zvyšovala i výroba. Hlína z rozšiøujícího hliništì se již odvážela napøed ruènì, pak vrátkem na pøeklopných vozících do lisovny k míchaèce, pøes válce do lisu a od ruèního odøezováku se cihly na vozících vozily do pøírodních sušáren. V roce 1923 mìlo družstvo 215 èlenù se 320 èlenskými podíly a na rozšiøující se výrobu cihel a provádìnou výstavbu cihelny bylo nutno zajistit další potøebné finanèní prostøedky. Vedení družstva bylo nuceno shánìt finanèní pùjèky na provoz a zajištìní výstavby a bylo nìkdy opravdu tìžké zajistit dìlníkùm peníze na výplatu mezd. Vliv Živnostenské banky v Hodonínì, provozovatel Slováckých akciových cihelen v Hodonínì, se nepøíznivì projevil pøi získávání finanèního úvìru družstva u ostatních penìžních ústavù. Po mnoha jednáních se podaøilo vedení družstva získat finanèní pùjèku u Prùmyslové banky v Hodonínì, ovšem za cenu zvýšených úrokových sazeb. V letech 1925-26 se ve výrobì stavebních hmot zaèala postupnì projevovat hospodáøská stagnace, takže družstvu se v dùsledku toho zvyšovaly finanèní potíže a mnozí èlenové družstva z obavy, že v pøípadì úpadku družstva ruèí za každý podíl jednonásobným obnosem, zaèali èlenské podíly vypovídat. Vedení družstva v dùsledku toho hledalo možnosti co nejlepšího východiska z této situace, která mu byla umožnìna tím, že na provoz cihelny získala nájemce pana Ferdinanda Rotha z Hodonína, bývalého øeditele Slováckých akciových cihelen v Hodonínì, který se se Živnobankou nepohodl a ve zlém rozešel. Mezi vedením družstva a nájemcem byla dohodnuta a podepsána nájemní smlouva, v kteréžto roèní nájemné mìlo krýt nezbytné finanèní náklady družstva. Nový nájemce cihelny ve snaze co nejvíce vytìžit z provozu se snažil co nejvíce rozšíøit výrobu, k èemuž bylo zapotøebí výrobu zmechanizovat a provozní budovy rozšíøit. Rozšíøil lisovnu, kotelnu a strojovnu, posta- RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 13

vil umìlou kouøovou sušárnu, pøistavil nìkolik pøírodních kolen na sušení cihel, k peci pøistavìl šest nových komor s nadpecními sušárnami na duté zboží. V letech 1927 až 1929 se zvýšila výroba více než na dvojnásobek, zaveden byl dokonce dvousmìnný a celoroèní provoz. Avšak tuhá zima 1928-29 byla pro provoz cihelny, nevybavené pro zimní provoz znaèným finanèním zatížením, ponìvadž pøi zimní výrobì bylo mnoho zmetkù. Mimo to nájemce pod vlivem perspektivy odbytu cihláøského zboží rozšíøil výrobu na mnoho druhù dutého zboží, vyrábìlo se mimo plných cihel, nìkolik druhù dutých cihel, pøíèovek, stájovek, pøední dlaždice, stropnice hurdys, trativodky, køidlice bobrovka a falcovka. Na odvoz cihláøského zboží na vagónovou expedici byla postavena úzkorozchodná vleèka a rampa ve stanici Rohatec. Ponìvadž i rozšíøená pec nestaèila vypálit vyrobené zboží, rozhodl se nájemce postavit další pec, a to v místì od staré pece smìrem jižním, aby vysoký komín se mohl používat pro obì pece. Staveništì pro tuto pec bylo nevyhovující, ponìvadž v hloubce 80 cm byly silné proudy tekoucího písku, které se tehdy nedaly odvodnit, a ponìvadž se stavìla pec do hloubky jednoho metru s volnì pokládaným stropem, nebylo naprosto možným v této peci cihláøské výrobky vypálit. Do spodní èásti pece vystupovala voda tekoucího písku, takže se oheò v peci dusil, navezené výrobky se v peci rozpaøovaly, nemohly se vypálit a byly to z 85 % zmetky. Aèkoliv pøed zapoèetím stavby této pece byl nájemce jak zamìstnanci, tak i odborníky upozornìn na nevyhovující staveništì, pøesto byla pec postavena, což bylo hlavní pøíèinou vysokých provozních ztrát. Na poøizování jak strojních, tak stavebních investic si nájemce cihelny Ferdinand Roth opatøoval finanèní prostøedky z pùjèek, a když tyto nestaèily, objednané a dodané strojní zaøízení dodavatelùm nezaplatil, takže tito když chtìli nìco si zachránit, museli si stroje demontovat a odvézt. Jednalo se o koreèkové rypadlo v hliništi, dávkovací zaøízení na uhlí na peci a rùzné jiné. V dùsledku tìchto neutìšených výrobních a finanèních pomìrù, když dodavatelé odmítli dodávat pro výrobu potøebné zboží, byl nájemce cihelny Ferdinand Roth nucen ohlásit konkurs - vyrovnání a aby se vyhnul zajištìní, odjel s rodinou do Vídnì a odtud pak do Israele. Po provedeném vyrovnání vìtšina dodavatelù byla nucena dlužné èástky odepsat. Aby cihelna byla opìt dána do provozu, byla v roce 1930 utvoøena provozní spoleènost, jejímiž èleny byli pan Bedøich Roth z Hodonína (synovec a provozní vedoucí pøedchozího nájemce Ferdinanda Rotha), pan Emil Schaffer, øeditel Prùmyslové banky v Hodonínì, pan Alois Horák z Milotic, t. è. pøedseda Družstevní cihelny a Bohumil Hauner, správce Hornického spoleèenstva v Miloticích. Tito vloženými vlastními finanèními prostøedky dali cihelnu opìt do provozu pod názvem Provozní spoleènost Družstevní cihelny Bedøich Roth a spol. v Ratíškovicích. Tìmito zmìnami nájemcù cihelny byla na pøechodnou dobu snížena výroba cihláøského zboží, avšak v roce 1932, v dùsledku poèínající hospodáøské stagnace, byla snížena poptávka po cihláøském zboží, takže výroba byla omezena. V roce 1933 v dùsledku nadbytku cihláøského zboží byla výroba znaènì snížena a v roce 1934 zastavena pro nedostatek provozních prostøedkù a nadbytek zásob vypáleného zboží. Z tìchto dùvodù se Provozní spoleènost B. Roth a spol. v roce 1934 rozešla, takže družstvu Družstevní cihelny nastaly znaèné finanèní potíže. Provozní budovy a strojní zaøízení bylo nutno udržovat zaknihováním nìkterých investic, které provedli nájemci cihelny na úèet družstva, byly finanèním zatížením, takže získané nájemné nestaèilo ani na úroky z dlužných pùjèek. V roce 1935 byla Družstevní cihelna v Ratíškovicích pronajata Hornickému spoleèenstvu z. s. s r. o. v Miloticích, které provozovalo tìžbu lignitu v pronajatém dole Františka de Paula v Miloticích, jehož majitelem byl tehdejší hrabì Seilern, majitel zámku v Miloticích. Hornické spoleèenstvo v Miloticích mìlo existenèní zájem na tom, aby Družstevní cihelna v Ratíškovicích byla v provozu, ponìvadž byla hlavním dodavatelem lignitového prachu a drobného lignitu do cihelny v Ratíškovicích. Ponìvadž z vytìženého lignitu šlo na odbyt pro domácnosti jen kusové uhlí a kostka, drobné a prachové uhlí se všechno odváželo po ose do cihelny, nebo na dole nebylo dostatek skladovacího prostoru, a i menší èást uskladnìného prachového uhlí se samovznícením znehodnotila a odklizem vznikaly další finanèní ztráty. Pøedsedou Hornického spoleèenstva z. s. s r. o. v Miloticích byl pan Alois Horák z Milotic, který byl zároveò i pøedsedou Družstevní cihelny z. s. s r. o. v Ratíškovicích. Správcem Hornického spoleèenstva byl pan Bohumil Hauner, kteøí jako èlenové Provozní spoleènosti Družstevní cihelny B. Roth a spol. v Ratíškovicích mìli s provozem této cihelny již zkušenosti. Po témìø dvouletém zastavení provozu bylo nutné vyèerpat vodu ze zatopeného hliništì, což pøi nepøetržitém provozu èerpadel trvalo pøes dva mìsíce, bylo nutno opravit pec, lisovnu, kotelnu, sušárny a strojní a dopravní zaøízení, takže s výrobou cihláøského zboží bylo zapoèato až zaèátkem èervna. V roce 1936 se finanèní situace Družstevní cihelny v Ratíškovicích znaènì zhoršila, nebo nájemné z provozu cihelny bylo stanoveno podle množství vyrobeného cihláøského strana 14 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

zboží a ponìvadž v posledních letech v dùsledku celosvìtové hospodáøské krize se výroba znaènì snižovala, nestaèilo nájemné družstvu na zaplacení úrokù z dlužných èástek. Taktéž hodnota budov a výrobního zaøízení se stáøím a nedostateènou údržbou znaènì snížila. Èlenové družstva (podílníci) z obavy, aby nemuseli doplácet ještì jednou na své èlenské podíly, tyto vypovídali, takže vznikla situace, že pøedstavenstvo Družstevní cihelny navrhlo valné hromadì, a tato schválila návrh, aby bylo zažádáno u Krajského soudu v Uherském Hradišti o konkursní øízení - majetkové vyrovnání. Krajský soud po zjištìní majetkové podstaty žádosti družstva vyhovìl a naøídil soudní odhad veškerého majetku a pasiv družstva a vyhlásil konkursní øízení. Toto rozhodnutí bylo uveøejnìno vyhláškou a otištìno v novinách s výzvou, aby vìøitelé nahlásili své pohledávky a požadavky u pøíslušného soudu. Po provedení soupisu všech aktiv a pasiv družstva byl naøízen na den 15. 6. 1937 konkursní prodej Družstevní cihelny v Ratíškovicích u okresního soudu v Hodonínì. Èlánek podle rukopisu pana Petra Gajdíka, è.p. 561, upravil Václav Koplík Velehrad hledejte v propasti Nákla Èást tøetí Cesta na Velehrad podle popisu perských kupcù Asi v letech 912 až 923 vzniklo dílo pøipisované Abú Omar ibn Rustovi z Isfahánu Kniha vzácných drahokamù. Zachoval se jediný exempláø, který se nachází v British Museum. Popis cesty je struèný, ale pomìrnì pøesný. Pro nás má význam hlavnì úsek od pøekroèení øeky Tisy k Velehradu:...a další øeka je Ister, tedy Dunaj. Ten nepøekroèili, ale uvedli, že na druhém bøehu jsou Uhrové. Tomu odpovídá Vácovské ohbí Dunaje. Na tomto místì se také dostali na nejstarší známou evropskou komunikaci, sledovatelnou depoty bronzù až k brodu pøes øeku Moravu u Hodonína. Byla to slavná Via Magna, vedoucí pøes Bavorsko až do Francie. Asi v polovinì cesty míjeli Nitru. I to nám zapsali:...na poèátku území Slovanù je mìsto zvané Váb Nít. Denní trasy odhadují odborníci na 20 km. Cílem byla hora, ze které vytéká voda...a k té hoøe je cesta deset dní èlenitým územím bez (jiných) cest. Po 200 km skuteènì dosáhli moravní øeèištì u Hodonína. Následující text má dùležité upøesnìní:... Další území je rovinaté a lesnaté a oni žijí ponejvíce v tìchto lesích... Uprostøed tohoto území Slovanù je sídlo Svatoplukovo... Nejvyšší bod ve støedu roviny mezi øekami Moravou a Kyjovkou je vyvýšenina Náklo. Zdá se, že cíl je dosti jednoznaènì urèený na tomto místì. Popis Velehradu Pøesný pøeklad popisu mìsta Svatoplukova je velmi zajímavý: Muži jeho jsou, jak je to možné, pod zemským povrchem. A tomu udìlali støechy ze døev. Smìòují tam a prodávají. A v jejich zemi vládne Velehrad, zcela vykopané mìsto, ve kterém sídlí. A mají v nìm trhy každý mìsíc tøi dny, s výjimkou toho, co je z nadojeného mléka. A mají hradby výborné, nedobytné a nevídané. On se jmenuje vládce vládcù a proto král. Dobytek velký nemají, jen On má a jí z nìho pokrmy. Ten, kterého nazývají nejvyšší. Pøedáci mu øíkají Svatopluk. Zdá se, že cílem perských kupcù bylo s nejvìtší pravdìpodobností mìsto v propasti vyvýšeniny Nákla. Toto podezøení ještì zvyšuje informace textu, že poblíž mìsta byly pohøební pahrbky, kde ukládali popelnice mrtvých a uctívali oheò. Na úpatí Nákla jsou skuteènì dvì ložiska uhlovodíkù, na nichž jsou mohylovité útvary, vzniklé mohutnými výrony uhlovodíkù. Nejznámìjší je Sedmirohé u Vacenovic (Èertoprd) a Køoví u Svatoboøic (Lišèí kopec). Tato ložiska jsou již vytìžena. Legenda o sv. Klimetovi popisuje zázrak po smrti Metodìje na Velehradì, který silnì pøipomíná erupci metanu: Zatøásla se zemì, zatøásli se obyvatelé mìsta a ozval se hukot... Jan Galatík RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 15

Pozvánka Vánoce 2003 6. 12. (sobota) 9.00-17.00 hod. Vánoèní výstava Robky ze Séèky - DPS 7. 12. (nedìle) 9.00-17.00 hod. Vánoèní výstava Robky ze Séèky - DPS 7. 12. (nedìle) 15.00 hod. Koncert Komorního orchestru pod vedením p. Herzána - Hodonín - kostel vstupné: dobrovolné 14. 12. (nedìle) 15.00 hod. Vánoèní koncert - kulturní dùm úèinkují: Sbor pro obèanské záležitosti Soubor Písnièka MŠ Dìtský folklór. soubor Rosénka z Ratíškovic Mužský pìvecký sbor z Ratíškovic Flétnový kvartet ZUŠ Markéta Gajdíková - kytara uvádí: Mgr. Alena Kratochvílová vstupné: 30 Kè Zpívání u vánoèního stromku - pøed radnicí 18. 12. (ètvrtek) 16.00 hod. Mateøská škola I, Rozmarýnek 19. 12. (pátek) 16.00 hod. Mateøská škola II, Veselá muzika 22. 12. (pondìlí) 16.00 hod. Robky ze Séèky, Mužský pìvecký sbor z Ratíškovic Ratiškovská dolina 23. 12. (úterý) 16.00 hod. ŽKOBR (Žes ový kvintet Osvìtové besedy Ratíškovice), žáci ZUŠ 24. 12. (støeda) 22.30 hod. Vánoèní hudba z kostelní vìže (ŽKOBR) 25. 12. (ètvrtek) 15.00 hod. S koledou k jeslièkám - kostel úèinkují: žáci ZUŠ, Slovácký krúžek 26. 12. (pátek) odpoledne Živý betlém - od kostela k radnici (bude upøesnìno) Koledování se skupinou Soumrak Nedìle 11. 1. 2004 v 17.30 hod. Kostel sv. Cyrila a Metodìje v Ratíškovicích kytara, klávesy Ludìk Strašák baskytara Milan Paøil housle Lenka Èuøíková flétna Marcela Žažová bicí Martin Pavlík zpìv Gábina Paøilová, Vendula Tesaøíková, Jitka Štukavcová, Jarmila Strašáková, Marie Chlubnová, Tomáš Pavlík Termíny plesù 17. 1. 2004 Obecní ples 24. 1. 2004 Krojový ples 25. 1. 2004 Dìtský krojový ples 31. 1. 2004 Hasièský ples 14. 2. 2004 SK Baník Ratíškovice 21. 2. 2004 Fašaòk - KDU-ÈSL Sport FIT Studio a oddíl SG l Ve ètvrtek 27. listopadu uvítala tìlocvièna soutìžící v józe - gymnastice, která se u nás konala poprvé. Asány (pozice), jako stoj o hlavì, klik, most, bojovník, èelný rozštìp, kobra jsou pro dobrou gymnastiku nezbytné. Tyto pozice jsou jen nepatrným výètem držení tìla, jejichž zvládnutím se stává gymnastka pružnìjší, silnìjší a energiètìjší. Pøi souèasném trendu je velmi vhodné zaøadit tzv. power jógu i do aerobiku (do posilovací èásti), a to co možná nejdøíve, dokud je tìlo ohebnìjší. Nedávno vyšla kniha od vynikajícího cvièitele aerobiku Krejèíka - Power jóga. Výsledky závodù: Nejmladší: 1. Bára Maòásková, 2. Klára Kvìtoòová, 3. Kateøina Nedávno vyšla kniha od vynikajícího cvièitele aerobiku Krejèíka - Power jóga. Macková, 4. Lenka Vaøáková, 5. Vojtìch Novotný, 6. Kristýna Vacenovská. Starší žákynì: 1. Marika Grufíková, 2. Markéta Trpíková, 3. Veronika Jošková, 4. Jana Žurovcová, 5. Karolína Kojecká, 6. Kristýna Kojecká. Kategorie nejvýkonnìjší: 1. Michaela Kotásková, Pavla Jelínková, 2. Markéta Foltýnová, 3. Karolína Foltýnová, Sandra Pernicová, 4. Kristýna Bohatá, 5. Iveta Grufíková, 6. Nikola Kùøilová, 7. Nikola Kordulová, Ivana Mrázková, 8. Jana Bukovská (celkem 15 závodnic) Všem závodníkùm, kteøí dokázali zvítìzit sami nad sebou, blahopøejeme. Celkem soutìžilo 21 závodnic (1 závodník). l Podìkování FIT Studio dìkuje Irenì Kántorové za výborné vedení hodin aerobiku (choreografie a step) a aquarobiku, kde nás mj. uèila i latinským tancùm. Nyní ji èekají mateøské povinnosti a i když se odstìhovala do Hodonína, urèitì její aktivity nekonèí a tìšíme se opìt na cvièení pod jejím vedením. strana 16 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

l FIT Studio vítá Anièku Gajdíkovou jako cvièitelku po mateøské dovolené a vìøíme, že se budeme tìšit na její cvièení minimálnì do nástupu její dcery jako cvièitelky. Hodnì dalšího zdraví a pohody ve staronovém bydlišti jí pøeje FIT Studio! l Zveme Vás všechny na další závody oddílu sportovní gymnastiky: ètvrtek 4. 12. závody ve sportovním aerobiku ètvrtek 11. 12. závody v sestavách fitness na akrobacii ètvrtek 18. 12. závody v soutìžích na kladinì, ve stojkách, šplhu na lanì, trampolínì apod. l Cvièení FIT Studia v období svátkù: pondìlí 22. 12. aerobik úterý 23. 12. jóga nedìle 28. 12. bazén - aquarobik pondìlí 29. 12. aerobik úterý 30. 12. jóga l Cvièitelky a trenérky pøejí všem cvièenkám FIT Studia, gymnastkám a gymnastùm oddílu sportovní gymnastiky co nejvíce odcvièených hodin, co nejménì nemocí a v dobré pohodì zvládnutí hodnì nového, dosud nepoznaného v roce 2004! L. Kouøilová Junák Podzimní výprava do Chøibù Vsobotu 15. listopadu uspoøádaly oddíly Tuláci & Squaw výpravu do blízkých Chøibù. První vìtší zastávka byla na hoøe sv. Klimenta u Gorazdovy studánky. Na vrcholu stojí malý kostelík se zvonièkou a zvonkohra z trubek. V létì se zde konají mše pod širým nebem, my jsme zde pojedli a podepsali se do pamìtní knihy. Pomalu a jistì jsme se šinuli ke skále zvané Kozel, což byl jeden z hlavních cílù naší výpravy. Cestou jsme museli projít kolem studánky Mísy, u které stál døevìný altán. Zatímco nìkteøí si dopøávali odpoèinku, ostatní èistili koryto studánky. Asi 200 metrù odsud stojí menší skála, kde kluci mohli pøedvést, jestli vùbec umí lézt. Úplnì první vylezl nahoru Šakal, aby mohl pøipevnit lano a pak lidi, co chtìli lézt nahoru tzv. komínem, jistil, nebo spíše je vytahoval. Mezitím pøišel ke skále Jelen (to je pøezdívka jednoho hodonínského lezce), a protože mìl náhodou u sebe lezecké boty, tak nám pøedvedl, jak se správnì leze (Spiderman - hadra!). Když lezl dolù, kluci nadšením skandovali, jak se jim to líbilo. Na hrad Cimburk jsme dorazili nìco po dvanácté hodinì, zakoupili jsme lístky z papírového prùvodce, podle kterého jsme si èetli, kde se nacházíme. Když jsme vešli na nádvoøí, naskytl se nám pohled na nástìnnou novodobou malbu z pravìku. Pak jsme stoupali po døevìných schodech vzhùru. Palis øíkal, že pamatuje doby, kdy se tady žádné vstupné neplatilo, každý si chodil kudy chtìl, tøeba i do vìže. Teï bohužel v cestì bránilo zábradlí. Zaznamenala Eliška Š astná Betlémské svìtlo Je tøeba si nachystat svíèku nebo petrolejku. Je tradièní vánoèní akce, kterou pøed nìkolika lety zahájili rakouští skauti. Každoroènì se v betlémské jeskyni, kde se narodil Ježíš Kristus, zapaluje svìtlo, které se letecky pøepraví do rakouského Lince. (Letos tento den pøipadá na pátek 19. 12.) Odtud se svìtlo šíøí vlakem do všech sousedních státù. Do Èeské republiky dorazí o den pozdìji - 20. prosince. Na tuto bohulibou akci rakouských skautù navazujeme i my skauti z Ratíškovic, konkrétnì oddíl Trojka. Chcete-li tedy i Vy mít svoje Betlémské svìtlo doma, máte nìkolik možností, jak jej získat: 1) nahlásit se u paní Marie Bardúnové, 2) zapsat se na seznam v kostele a naši chlapci Vám betlémské svìtlo donesou 24. 12. do domu. Je tøeba si nachystat svíèku nebo petrolejku. Pokud nevyužijete ani jednu ze dvou možností, mùžete pøijít na pùlnoèní mši do kostela 24. 12., kam ve 23 hodin betlémské svìtlo pøineseme. Pøinášíme Vám toto svìtlo v míru a z lásky, abyste vìdìli, že ani v dobì Vánoc na Vás skauti nezapomínají. Veselé vánoce pøeje Brunda, èlen oddílu Trojka RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 17

Soutìž ve sbìru papíru Ve dnech 1. 3. 2003. až 6. 12. 2003 byl vyhlášen sbìrnou druhotných surovin Ratíškovice již tøetí roèník soutìže ve sbìru starého papíru. Sponzory soutìže byly Obec Ratíškovice, Sbìrné suroviny s. r. o. Hodonín - Pánov a Sbìrna papíru Ratíškovice. Prvních patnáct soutìžících bylo po zásluze odmìnìno, a to následovnì: Èástka Poøadí Jméno Bydlištì Odmìna Kè 11 David Š avík R 1270 2 208 Fotoaparát Minolta 12 Marek Blaha R 457 1 803 Kožený kopací míè 13 Martina Lokajová R 571 1503 Nerezová termoska -1 l 14 Martina Burešová R 447 1247 Kuføík Vanguard 15 Ondøej Herník R 1284 1218 Batoh jednorameòák 16 Potraviny u Tomeèkù R 123 886 Kabela 17 Lukáš Prèík R 837 740 Jednorázový fotoaparát 18 Karolína Š astná Vac. 653 699 Trièko 19 Kristýna Veislíková R 629 553 Permanentka na bazén 10 Pavel Vyhlídal R 1068 441 Stolní kalendáø 11 Michal Lipka R 1014 366 Pastelky 12 Mikuláš Š astný R 475 335 Špagát - klubko 13 Ondøej Dubás R 10 278 Sladký balíèek 14 Michal Blaha R 1012 199 Sladký balíèek 15 Müllnerová R 49 195 Sladký balíèek Pøíroda Zamykání lesù Za uplynulou houbaøskou sezónu pøišli Dúbravì podìkovat èlenové mykologického kroužku v Ratíškovicích na, už tradièním, zamykání lesa. Pøi pøípitku a otoèení symbolického klíèe se v myšlenkách vrátili k velmi úspìšné výstavì i k novým nalezeným druhùm. A když sborovì zpívali Dúbravìnku zelenú, tak se hlavnì tìšili na to,...až ti mrazové pøejdú, pìknì zelená budu. Václav Koplík Vítìzùm i všem zúèastnìným blahopøejeme. Konì Letošní úspìch není první. Klusák roku 2003 Slovenské republiky Vúterý odpoledne 18. 11. jsme byli pøed radnicí svìdky ohodnocení sportovního výsledku, který svým významem pøesahuje nejen rámec naší obce, ale i celého regionu. Pøirovnal bych jej k úspìchu našich fotbalistù finalistù v Poháru ÈMFS pøed tøemi lety. Krásnou kulisu události vytvoøily dìti z mateøských škol svými kresbami koní, které zdobily chvojky v okolí radnice. Za pøítomnosti asi stovky divákù, vedení obce a kolektivu ratíškovické stáje v èele s Jaromírem Kotáskem byla slavnostnì dekorována klisna Alies na Klusáka roku 2003 SR, trénovaná právì v této stáji. Ve ètyøech hlavních dostizích slovenské sezóny nenašla pøemožitele. Samotný akt dekorování provedl JUDr. Marián Šurda, øeditel Státního závodištì v Bratislavì a tajemník tohoto závodištì pan Ludovít Šebesta. Alies bìhá za stáj Tipsport, jejím vodièem je Slávek Šamšurin z Ukrajiny a majitelem pan Zdenìk Škobis z Prahy. Letošní úspìch není první. Konì z ratíškovické stáje nebo trénované v této stáji se už stali jedenkrát klusáky roku SR a ètyøikrát klusáky roku ÈR, a to za posledních šest let. Úctyhodný výkon zasluhující ocenìní. Proto pøi pøíležitosti dekorování byla Jaromírovi Kotáskovi pøedána pamìtní medaile, udìlená radou, za šíøení dobrého jména obce a její reprezentaci jak v republice, tak v zahranièí. Vyhodnocení letošní sezóny mìlo pokraèování v Bratislavì 27. 11. na 6. Galaveèeru slovenského turfu, kde Jaromír Kotásek, Slávek Šamšurin a Zdenìk Škobis pøevzali ocenìní z rukou pana Šimona Szolta, ministra zemìdìlství Slovenské republiky. Gratulujeme k úspìchu a zároveò pøejeme Jarkovi a všem pracovníkùm stáje hodnì sil do další práce a sportovního zápolení. J. U. strana 18 RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003

Fotbal Vážení rodièe Rozhodli jste se, že Vaše dítì bude navštìvovat náš Fotbalový klub - Baník Ratíškovice? Jistì dobøe víte, že chod takového klubu, který vychovává bezmála jednosto dìtí, stojí hodnì penìz, ale také volného èasu trenérù, kteøí se o Vaše dìti starají. I když je naše èinnost dotována Obecním úøadem a také dalšími sponzory, museli jsme ještì pøistoupit k vybírání mìsíèních pøíspìvkù od Vás rodièù. Není to nic nového, finanèní prostøedky na èinnost od rodièù již dávno vybírají fotbalové oddíly v Hodonínì, minulý rok pøevzal náš pøíspìvkový model i Fotbalový klub v Šardicích. Všechny zájmové èinnosti - a jsou to hudebky, hokej, tenis, kraso stojí provozovatele hodnì finanèních pro- støedkù - všude se na financování podílejí rodièe, nìkde se pøíspìvky pohybují i ve vyšších cenových relacích. Nechceme po Vás, abyste platili pøíspìvky dopøedu najednou, rozložení plateb záleží na Vás, podle Vaší finanèní situace. Pokud dítì onemocní nebo ho pøestane fotbal bavit a dál oddíl nenavštìvuje (týká se nejmenších v pøípravkách), pøíspìvek platit nemusíte. Na druhé stranì není možné, aby dítì chodilo do fotbalu celý rok a rodièe pøíspìvek nezaplatili. Jsou výjimky, kdy dítì nosí složenku v batohu nebo ji ztratí, ale sami rodièe by mìli mít pøehled, na jakou dobu pøíspìvek zaplatili, kolik mají ještì platit, prostì zvyknout si na to, jako když platí mìsíènì tøeba inkaso. V praxi, když dítì zaène napø. navštìvovat kroužek krasobruslení, musí se v první vyuèovací lekci prokázat ústøižkem složenky o zaplacení. Jinak do kroužku chodit nemùže. U nás se ještì nestalo, že bychom dítì poslali domù, protože jeho rodièe nezaplatili pøíspìvek. Mìsíèní pøíspìvek je 100 Kè vèetnì poštovného. Každé dítì zaèátkem sezóny dostane pøedtištìnou složenku s èíslem bìžného úètu FK a také dostane pøidìlen kód, který je variabilním symbolem pro úèely placení. Kód se postupem èasu mìní, když dítì pøechází do vyšší vìkové kategorie. Podle èíselných kódù (když jsou správnì napsány) víme, kolik kdo zaplatil. Nechtìli jsme pøistoupit k tomu, abychom neplatièùm zasílali upomínky, ale zamyslete se nad tím, proè nìkteøí zapomínáte pøíspìvky platit a høešíte na naši benevolenci a spoléháte se na naši dobrou vùli. Vždy Vy tím šidíte i ty druhé dìti, které zaplaceno mají. Hospodaøení našeho sdružení vychází z roèního rozpoètu, kde jsou v pøedpokládaných pøíjmech zahrnuty i Vaše pøíspìvky. K 1. 6. 2003 nedoplatek od rodièù èinil 33 400 Kè. Tyto peníze nám potom samozøejmì chybí a to má dopad na celou øadu dalších vìcí. Zamyslete se nad touto situací a snažte se nám pomoci. Vždy ta práce, ten volný èas, který obìtujeme - je pro Vaše dìti. St. Vacenovská Florbal Nejnutnìjší podmínky pro rozvoj tohoto sportu se již podaøilo splnit. Florbal se pomalu probouzí k životu Objevil se další sport, který bude reprezentovat obec v organizované soutìži - je to FLORBAL. Pøipojí se tak ke sportovním oddílùm, jako jsou stolní tenis, fotbal, kuželky, basketbal nebo volejbal. Snad se mu v budoucnu podaøí navázat na úspìchy tìchto klubù. Je tomu už šest let, co parta nadšencù dostala do rukou ještì døevìné hokejky a usídlila se v tìlocviènì ZŠ, kde se scházela jednou týdnì, jen tak pro zábavu. Od té doby se mnohé zmìnilo. Otázka pøihlášení klubu do soutìže se objevila už pøed dvìma lety, ale tehdy se nesetkala s pochopením. I proto nìkteøí hráèi odešli zkusit štìstí jinam: Tomáš Proksa - ŠSK Oèov Hodonín (juniorská liga), David Pøíkaský, Jiøí Kundrata a Roman Š astný (všichni Spartak Hluk - 6. liga muži). Právì proto jsme se rozhodli zabránit dal- ším odchodùm a vytvoøit zde kvalitní florbalové zázemí, pøedevším pro mladé hráèe. V souèasné dobì usilujeme o posílení kádru pro pøíští sezónu, zejména našimi bývalými hráèi. Postupujeme malými krùèky, ale zatím nám to vychází a pevnì doufáme, že zaèátkem ledna už zaèneme dlouhou pøípravu na naši první sezónu. Diváci ale o tento sport pøijdou, protože tìlocvièna ZŠ nesplòuje ani minimální kritéria pro soutìžní zápasy, proto se naše zápasy v domácím prostøedí budou hrát v halách v Kyjovì nebo Dubòanech. Nejnutnìjší podmínky pro rozvoj tohoto sportu se již podaøilo splnit. Jiøí Kundrata úspìšnì složil zkoušky na licenci C pro rozhodèího a Roman Š astný se popral s trenérskými zkouškami také velmi dobøe a je držitelem rovnìž licence C. Více informací o florbalovém klubu naleznete na http:// www.sweb.cz/florbal.ratiskovice Roman Š astný, prezident klubu RATÍŠKOVICKÝ ZVON 6/2003 strana 19

Zábava Silvestrovské ètení Karkulka pro otrlé ètenáøe Ráno, když maminka dcerušku spatøila, dala jí facku a potichu pravila: Rychle si oblékni èervenou sukénku, babièka za lesem dostala žloutenku! Naè je mi, maminko, èervená suknice, to jenom pøiláká vilného myslivce? Jestli mne znásilní, tak jako vèera, nebudu už tvoje nevinná dcera!?! Nedávej bázlivým myšlenkám prùchod, než bába utratí za léky dùchod! Dones jí guláše aspoò pùl hrnka, a bába vyskoèí zas jako srnka! Popadla Karkulka aktovku s jídlem a bìžela lesem jak píchnutá šídlem. Navzdory vábivé èervené sukýnce, nestøetla na cestì vilného myslivce. Svalnaté nohy a kvalitní pohorky brzy ji donesly do známé chaloupky. Co je to za fóry, tak brzo po ránu, vlk se tu placatí v bábinì županu! Jen pojï dál, dìvenko, a nestùj u dveøí, s bábou jsem posnídal, ty zùstaò k veèeøi! Máš pìkné tváøièky, jak žádná druhá, zato tvá babièka byla dost tuhá. Tak to sis dnes vybral kvalitní potravu, nejseš ty blbeèku tak trochu na hlavu? Pozdì mne nazýváš spanilou dìvenkou, sežral jsi babièku... s infekèní žloutenkou! Lesem se pozdìji ozývá vytí, jak se vlk pokouší vyvolat blití. Je však už pozdì na úvahy posmrtné neradno loviti babièky pøedsmrtné. Co chce žena od muže... Žena 25 let: aby byl muž hezký; šarmantní; finanènì zabezpeèený; duchaplný; dobøe stavìný; dobøe obleèený; plný zajímavých pøekvapení; vynalézavý a každý veèer romantický milenec. Žena 35 let: aby byl pìkný na pohled; má dost penìz na pìknou veèeøi; víc poslouchá než mluví; smìje se mým vtipùm; má nejménì jednu kravatu; nosí nákupní tašku bez výmluv; ocení dobré domácí jídlo; je romantický alespoò jednou týdnì. Žena 45 let: není pøíliš ošklivý; neodjede, dokud nenastoupím do auta; neochvìjnì pracuje; obèas mne vezme na veèeøi; pøikyvuje, když mluvím; nosí trièko XXL, aby zakryl bøicho; má dobrou kondici, aby dokázal pøestavìt nábytek; sundává prkýnko na záchodì; skoro každý víkend se holí; alespoò jednou mìsíènì je romantický. Žena 55 let: støíhá si chlupy v nose a v uších; nekrká a neškrábe se v rozkroku na veøejnosti; nepùjèuje si pøíliš èasto peníze; neusne, když mluvím; neopakuje èasto ty samé vtipy; je v dobré kondici, aby se dokázal o víkendu zvednout z gauèe; je alespoò jednou za rok romantický. Žena 65 let: nestraší malé dìti; pamatuje si, kde je koupelna; nevyžaduje pøíliš mnoho penìz; chrápe jen lehce; pamatuje si, proè se smìje; je v dostateèné kondici, aby dokázal sám vstát; má rád mìkká jídla; pamatuje si, kde nechal zuby; pamatuje si, že býval romantický. Žena 75 let: trefí se do záchodové mísy, dýchá. Ze života... l Atlet je sportovec, který než se zhroutí, hodnì dokáže. l Pyrotechnik je èlovìk, který nesmí s nervama vybuchnout døíve než bomba. l Zdìdil po své matce vážnou chorobu, kterou nevýslovnì miloval. l Byla nadosmrti mrtvá. l Ženista je èlovìk, který má více žen. l Na schùzi byli pøedstaveni kandidáti a jiné kulturní vložky. l Otevøel konzervu a snìdl obsah i s kamarádem. l Mùj tatínek je prùvodèí. Když si lidé koupí lístky, štípe je. l Abych se rodièùm na Petøínì neztratil, zavedli mne do bludištì. l Jedovaté houby ochutnáváme zásadnì jen v blízkosti zdravotního støediska nebo márnice. l První, co padne návštìvníkùm našeho mìsta do oka, je popílek. l Prskavky mám velice rád, a kdyby to šlo, prskal bych celé vánoce. l Kdykoliv si tatínek obleèe oblek a nìkam jde, vždycky ho druhý den bolí hlava. l Krok mìl tøi dcery: Tetu, Kozu a Libuši! l U hry byl návod, jak postupovat, a tak si nehrajeme, protože mu nerozumíme. l Máme doma psa. Když k nám pøijde strýèek, musíme ho zavøít do kùlny, aby tolik neštìkal. l Šestinedìlka je žena, která neumí dìlit šesti. Reportér v televizi hlásí: Vážení diváci. Mám pro vás dvì zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta špatná je, že dva poslanci onemocnìli BSE. Ta dobrá je, že teï se bude muset vybít celé stádo. Mladý, ale frajerský pilot jde na svoje první samostatné noèní pøistání. Namísto obvyklého ohlášení se dispeèerovi letištì zahlásí do vysílaèky: Hádej kdo? Dispeèer vypne svìtla na celé pøistávací dráze a odpoví: Hádej kam? Franto, co dostaneš k vánocùm? Èlovìèe, asi chlapa. Vidìl jsem ho u manželky ve skøíni. Ratíškovický Zvon Obecní noviny v Ratíškovicích. Vychází dvoumìsíènì. Øídí redakèní rada ve složení: PhDr. Radim Š astný, Mgr. Josef Hanák, PaedDr. Zdenìk Šebesta, Vojtìch Koten st., ing. Jaromír Škola ml., Mgr. Alena Šupálková. Redakce si vyhrazuje právo na krácení a odmítnutí pøíspìvkù. Uveøejnìné názory a stanoviska nejsou vždy totožné s názory redakce. Grafický design & typografie KAM Studio, Jungmannova 1 172, Kyjov, tel. 518 611 603, tisk HTisk Svatoboøice, tel. 518 620 247. Náklad 800 výtiskù. Registrováno Ministerstvem kultury Èeské republiky E 12430. Vyšlo 17. prosince 2003. Uzávìrka pøíštího èísla je 31. 1. 2004.