UČEBNICE MAKROEKONOMIE SROVNÁVACÍ STUDIE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika UČEBNICE MAKROEKONOMIE SROVNÁVACÍ STUDIE Macroeconomics textbooks - comparative study Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Miroslav HLOUŠEK, Ph.D. Autor: Gabriela OTTEOVÁ Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Gabriela Otteová Název diplomové práce: Učebnice makroekonomie - srovnávací studie Název práce v angličtině: Macroeconomics textbooks - comparative study Katedra: Katedra Ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Miroslav Hloušek, Ph.D. Rok obhajoby: 2015 Anotace Předmětem diplomové práce Učebnice makroekonomie srovnávací studie je srovnání dvou makroekonomických učebnic, které se v současnosti využívají zejména na vysokých školách v kurzech makroekonomie středně pokročilé úrovně. Jedná se konkrétně o učebnice JONES I. Charles, Macroeconomics, second edition (2011) a MANKIW, N. Gregory, Macroeconomics, seventh edition (2010). Práce se věnuje srovnání obsahové stránky obou učebnic, jejich rozsahu, úrovně pokročilosti, náročnosti či vysvětlovací schopnosti. Práce podává informativní a hodnotící text pro studenty či učitele, nabízí taktéž teoretický základ přístupu Nové Keynesiánské makroekonomie. Annotation The subject of this thesis Macroeconomics textbooks - comparative study is the comparison of two macroeconomic textbooks, which are currently used mainly by universities in courses of macroeconomics intermediate level. In the thesis the following textbooks are compared JONES Charles I., Macroeconomics, second edition (2011) and Mankiw, N. Gregory, Macroeconomics, seventh edition (2010). The work is mainly focused on the content of the two textbooks, their extent and advanced state of level, difficulty or explanatory ability. The thesis provides informative and evaluative text for students or teachers and it also offers a theoretical basis of approach of New Keynesian macroeconomics. Klíčová slova Komparace, N. G. Mankiw, CH. I. Jones, srovnávací studie, Nová Keynesiánská makroekonomie, učebnice, přístup studenta Keywords Comparison, N. G. Mankiw, CH. I. Jones, comparative study, New Keynesian macroeconomics, textbook, student approach

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Učebnice makroekonomie srovnávací studie vypracovala samostatně pod vedením Ing. Miroslava Hlouška, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. 5. 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala mému vedoucímu práce, panu Ing. Miroslavu Hlouškovi, Ph.D., za cenné rady, odborné připomínky, ochotu a čas, které mi věnoval při vypracování této diplomové práce.

Obsah 1 Úvod... 9 2 Makroekonomická teorie... 12 2.1 Makroekonomie... 12 2.2 Historické příčiny vzniku Nové Keynesiánské makroekonomie... 12 2.2.1 Vznik Nové Keynesovské makroekonomie... 13 2.2.2 Nová syntéza v 90. letech... 13 2.3 Nová Keynesovská makroekonomie základní principy... 14 3 O autorech... 15 3.1 Jones... 15 3.2 Mankiw... 16 4 Aktuální vydání učebnic... 17 4.1 Jones... 17 4.2 Mankiw... 17 5 Obsahový rozbor... 19 5.1 První oddíl úvod do makroekonomie... 19 5.1.1 Co je makroekonomie... 19 5.1.2 Měření výkonu ekonomiky, makroekonomická data... 20 5.1.3 Shrnutí prvního oddílu... 21 5.2 Druhý oddíl teorie dlouhého období... 22 5.2.1 Národní důchod a model produkce... 22 5.2.2 Peníze a inflace... 25 5.2.3 Trh práce, mzdy a nezaměstnanost... 26 5.2.4 Solowův růstový model... 26 5.2.5 Srovnání druhého oddílu... 29 5.3 Třetí oddíl teorie hospodářského cyklu... 30 5.3.1 Jones... 31 5.3.2 Mankiw... 38 5.3.3 Komparace oddílu Krátkého období:... 46 5.4 Oddíl: Mikroekonomické základy makroekonomie... 46 5.4.1 Spotřeba... 47 5.4.2 Investice... 48 5.4.3 Vláda a dluhová politika... 50 5.4.4 Ostatní kapitoly... 51 5.5 Samostatné oddíly a kapitoly... 52 5.6 Jones... 52 5.6.1 Ekonomický růst... 52

5.6.2 Růst a teorie idejí... 54 5.6.3 Velká recese... 56 5.7 Mankiw... 57 5.7.1 Otevřená ekonomika... 57 5.7.2 Mundell-Flemingův model... 58 6 Srovnávací analýza... 60 6.1 Společné rysy učebnic... 60 6.2 Obsahové srovnání... 62 6.3 Cvičení, příklady a přílohy... 63 6.4 Externí studijní materiály, podpůrné a dodatečné zdroje... 64 6.5 Pohled studenta... 65 6.5.1 Srozumitelnost... 65 6.5.2 Zajímavost a motivace... 66 6.5.3 Úroveň pokročilosti a rozsah témat... 66 6.5.4 Struktura... 67 6.5.5 Schopnost rozvíjení samostatného uvažování žáka... 67 7 Závěr... 68 8 Seznam použité literatury... 70 8.1 Odborná literatura... 70 8.2 Internetové zdroje... 70 9 Seznam grafů, tabulek a příloh... 71 9.1 Seznam grafů... 71 9.2 Seznam tabulek... 71 9.3 Seznam příloh... 71

1 Úvod Téma diplomové práce je věnováno dvěma učebnicím makroekonomie, které se v současnosti využívají zejména na vysokých školách v kurzech makroekonomie středně pokročilé úrovně. V dnešní době se dostává na pulty knihkupectví nesčetné množství kvalitních titulů a učebnic, ale také jiných zdrojů (zejména elektronických, či internetových), ze kterých mohou studenti a lektoři čerpat. Není však jednoduché se v tomto množství plně zorientovat či vybrat ten nejvhodnější titul. Vedoucí kurzů makroekonomie tak stojí před důležitou volbou, jelikož výběr učebnice, jako hlavního studijního textu, výrazně ovlivňuje obsah a rozsah sylabu předmětu a vyučované látky. Výběr učebnice makroekonomie také výrazně ovlivňuje znalosti studenta, které následně uplatňuje v dalším studiu a praxi. Makroekonomická teorie, která je vyučována na vysokých školách, je následně aplikována v reálném světě, může výrazně ovlivnit podobu hospodářské politiky státu. Připomeňme si, že hospodářskou politiku můžeme vnímat jako souhrn ekonomických opatření, nástrojů a procesů, prostřednictvím kterých je možno působit na makroekonomickou oblast národního hospodářství. Směr a procesy hospodářské politiky jsou úzce spjaty s makroekonomickou teorií, která stojí v pozadí. To vše se žák naučí skrze studium makroekonomie, ve kterém hrají učebnice a jejich výběr významnou roli. Srovnávací studie publikací se využívají v mnoha oblastech, zejména pro potřeby knižního trhu (např. k rozšíření povědomí ohledně zastoupených titulů), veřejných i akademických knihoven, jako zdroj informací pro učitele, žáky i širokou veřejnost. Srovnávací studie učebnic jsou v rámci pedagogického výzkumu zatím spíše okrajovou oblastí, ačkoliv jsou učebnice součástí každodenní výuky na všech stupních a typech škol. Přestože se počet vydavatelství v České republice v současnosti stále navyšuje a počet jimi nabízených makroekonomických učebnic přesahuje desítky nejrůznějších titulů, otázkou hodnocení učebnic se v České republice žádná větší odborná instituce systematicky nezabývá. Výjimkou je pouze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které hodnotí učebnice prostřednictvím procesu udělování tzv. schvalovacích doložek. 1 V zahraničí je však situace odlišná, výzkum metodologie hodnocení učebnic a jejich analýza patří k rozšířeným studijním oborům a časté praxi. Jak zjistíme z nadcházejícího textu, učebnice makroekonomie se mezi sebou výrazně liší a to nejen schopností podat vysvětlovanou látku, ale také svým obsahem, který je ovlivněn makroekonomickou teorií, ze které autor čerpá. Pro vyšší smysluplnost srovnávací analýzy byly vybrány dvě učebnice, které využívají stejný teoretický rámec, Novou Keynesiánskou makroekonomii pro teorii krátkého období a Klasickou teorii pro výklad látky spojené s dlouhým obdobím. Pro srovnávací studii jsem vybrala vydání daných učebnic, která jsou si časově a obsahově blízká. Výběr umožňuje lépe objevit prvky, které jsou důležité při porovnávání a vzájemném hodnocení učebnic. Cílem práce je pomocí metody komparativní analýzy a obsahového rozboru srovnat dvě makroekonomické učebnice, které se v současnosti využívají na vysokých školách a univerzitách v kurzech středně pokročilé makroekonomie. Jedná se konkrétně o učebnice JONES I. Charles, Macroeconomics, second edition (2011) a MANKIW, N. Gregory, Macroeconomics, seventh edition (2010). Práce se věnuje srovnání obsahové stránky obou učebnic, jejich rozsahu, úrovně pokročilosti, náročnosti či vysvětlovací schopnosti. 1 MAŇÁK, M., KNECHT, P., Hodnocení učebnic, PAIDO Brno 2007, 140 s., ISBN 978-80-7315-148-5, str. 7-11 9

Pomocí diplomové práce bych ráda podala ucelený text popisující dané učebnice, který bude možné dále využít pro případný výběr publikací, jakožto nástroje sloužící jak studentům, tak vyučujícím. Práci bych ráda koncipovala jako aktuální průvodce dvou učebnic, ve kterém se čtenář dozví, co může od učebnic očekávat, jaká témata a problematiky knihy diskutují, jaký je jejich rozsah, na co autoři kladou důraz a co naopak opomíjejí, či jaké jsou schopnosti autorů vysvětlit probíranou látku. Výše uvedený obsahový rozbor poté využiji ke srovnání učebnic, které může případným zájemcům pomoci ve výběru knihy ke studiu makroekonomie středně pokročilé úrovně. Práce se věnuje několika oblastem, které sledují rozdělení učebnic na tematické celky. Oba autoři dělí svá témata na teorii krátkého a dlouhého období a závěrem se zabývají mikroekonomickými základy makroekonomie. Diplomová práce sleduje podobnou strukturu, kdy pro zachování přehlednosti a srozumitelnosti srovnává kapitoly každého oddílu zvlášť. Celkově se práce dělí na tři základní části. První část popisuje teorii makroekonomie. Navazuje obsahový rozbor učebnic s průběžnou komparací. Poslední část se věnuje celkovému srovnání učebnic dle metodických postupů, kdy nabízím také pohledem studenta (obtížnost, srozumitelnost, vysvětlovací schopnost) a rozbor dodatečných a externích materiálů knih. Autory obou učebnic můžeme řadit mezi představitele Nové Keynesiánské makroekonomie. Pro lepší pochopení a možnosti srovnání je dobré znát teoretický základ, proto se v úvodu práce krátce zaměřím na základní principy teorie Nové Keynesiánské makroekonomie a příčiny jejího vzniku. Použité metody jsou zejména komparativní analýza a obsahový rozbor textu. Předpokladem komparace je popis učebnic a jejich rozbor, díky kterému můžeme následně učebnice podrobit vzájemnému srovnání. Konkrétně jsem použila několik metod: V prvním kroku komparace srovnávám pouze kapitoly obsahově shodné 2, tedy zabývající se stejnou problematikou či teorií. Případná podobnost a rozdílnost poté závisí na přístupu autora, jakým způsobem využívá makroekonomickou teorii, které modely považuje za podstatné a které makroekonomické otázky vyzdvihuje do popředí svého zájmu. Následně se zabývám rozborem kapitol, které jsou pro učebnice speciální. Již nyní si dovolím prozradit, že se v případě Jonese jedná o témata dlouhodobého ekonomického růstu a Velké recese, kdežto u Mankiwa převládá zájem o teorii otevřené ekonomiky, jejich modelů a celkově širší pojetí teorie krátkého období, zahrnující pokročilý Dynamický model. Třetí závěrečný krok je již celková komparace, spočívající také v pohledu studenta, kdy se zabývám nejen obsahovou částí učebnic, ale také jejich dalšími charakteristikami a prvky. V této části využívám metodologii hodnocení učebnic dle literatury a poznatků Jana Průchy, který se dlouhodobě zabývá problematikou hodnocení učebnic v České Republice. Další metodiku jsem načerpala např. z publikací Hodnocení učebnic 3, Učebnice pod lupou 4 nebo Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu 5. 2 slovem shodné jsou míněny ty kapitoly, které obsahují ve větší části stejnou probíranou látku. Jedná se zejména o kapitoly teorie dlouhého období a oddíl mikroekonomických základů. 3 MAŇÁK, M., KNECHT, P., Hodnocení učebnic, PAIDO Brno 2007, 140 s., ISBN 978-80-7315-148-5 4 MAŇÁK, J., KLAPKO, D., Učebnice pod lupou, PAIDO Brno 2006, 124 s., ISBN 80-7315-124-3 5 KNECHT, P., JANÍK, T., Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu, PAIDO Brno 2008, 196 S., ISBN 978-80-7315-174-4 10

Důležité pro hodnocení učebnic je zhodnocení jejich kvality a hlavních aspektů. Kvalita učebnice může být popsána pomocí několika charakteristik. V rámci diplomové práce se zaměřuji zejména na tyto: obsah a rozsah probírané látky, srozumitelnost, struktura, schopnost rozvíjení samostatného uvažování žáka, zajímavost a motivace, grafy, tabulky a datové zdroje, ilustrace, nástroje pro sebehodnocení (testy, cvičení), externí a podpůrné materiály. Jelikož cílem diplomové práce není ohodnotit učebnice a jejich kvalitu vzhledem k celkové míře kvality učebnic makroekonomie stejného typu, ale srovnat dvě konkrétní učebnice navzájem, nebudu při hodnocení užívat hodnotící škály a parametry, které se často používají při hodnotícím procesu. Mým cílem je pomocí nastudovaných poznatků podat informativní text pro studenty a učitele, který povede jejich ruku při volbě mezi dvěma konkrétními učebnicemi, které mohou být vybrány ke studiu makroekonomie středně pokročilé úrovně. 11

2 Makroekonomická teorie Pro hlubší rozbor kapitol a následné srovnání je dobré znát základní principy makroekonomické teorie, na které jsou učebnice založeny. Oba autory můžeme řadit mezi představitele Nové Keynesiánské makroekonomie, která je základním teoretickým rámcem pro model krátkého období. Dále autoři čerpají z Klasické makroekonomie, která studenty provází teorií dlouhého období. Z důvodu omezeného rozsahu diplomové práce a jejího cíle není však možné obsáhnout teoretický základ obou makroekonomických směrů. Jak dále uvidíme, ve výkladu teorie dlouhého období se autoři téměř shodují. Naopak, v látce opírající se o Novou Keynesiánskou makroekonomii jsou autoři více v rozporu a přistupují k problematice odlišně. Z těchto důvodů se zaměřím pouze na hlavní principy Nové Keynesiánské makroekonomie a historické příčiny jejího vzniku. 2.1 Makroekonomie Makroekonomie je dynamická věda snažící se vysvětlit ekonomické jevy ve stále se měnícím světě a pomáhá formulovat hospodářskou politiku, která je založena na makroekonomických zásadách. Tyto zásady jsou pak shrnuty v makroekonomických teoriích, které můžeme chápat jako ucelený systém definic, předpokladů a hypotéz, které se vyvíjejí, reagují na sebe a tímto se utvářejí a navzájem ovlivňují. Různé ekonomické směry se dívají na makroekonomickou a mikroekonomickou část ekonomie odděleně. V mnohém však záleží právě na pohledu ekonomického přístupu, ve kterém se mohou obě oblasti navzájem prolínat, vycházet ze sebe a doplňovat se. 2.2 Historické příčiny vzniku Nové Keynesiánské makroekonomie V následujícím textu se krátce zaměřím na historické příčiny vzniku Nové Keynesiánské makroekonomie jako jedné za zástupců moderního přístupu v makroekonomické teorii. Následně se budu věnovat vysvětlení základních principů tohoto přístupu. Neoklasická syntéza Po II. světové válce, zejména v 50. a 60. letech, vládla v otázce makroekonomické teorie v zásadě shoda. Převážná většina ekonomů akceptovala neoklasickou syntézu, která byla specifickým pokusem o spojení Neoklasické mikroekonomie s Keynesiánskou makroekonomií. Tento směr rozvoje keynesovství byl založen na interpretaci Keynesova díla, např. americkými ekonomy J. Hicksem či A. Hansenem. 6 Krize Neokeynesovství v 70. letech Po rozpadu neoklasické syntézy v polovině 70. let se makroekonomická teorie dostává do stavu, kdy se názory opět rozdělují a na mnohé základní otázky neexistují konsensuální odpovědi. Názorové spory přetrvávají i v průběhu 90. let, kdy se teorie jak neokeynesovské, tak neoklasické obracejí zpět do sebe a opět vznikají dva různorodé teoretické tábory. Teoretické disciplíny se začaly ubírat každá svým směrem a intenzita vzájemné komunikace ztrácela na síle. Na přelomu 60. a 70. let se s rostoucí silou začíná ve vyspělých kapitalistických zemích projevovat vyčerpání faktorů, které vytvářely příznivé podmínky pro úspěšnost tradiční keynesovské stabilizační hospodářské politiky. V těchto letech se začíná projevovat problematičnost keynesovské hospodářské 6 SIRŮČEK, P. a kol., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, MELANDRIUM 2007. 511 s. ISBN: 978-80-86175-53-9, str. 322 12

politiky spojená s neúčinností jejích nástrojů při potlačování inflace. Ve vyspělých tržních ekonomikách narůstá přesvědčení, že keynesovská hospodářská politika je bezprostředním viníkem inflačních tlaků a následně stagflace v 70. letech. Následkem mnoha dalších faktorů bylo na přelomu 70. a 80. let neokeynesovství nahrazeno, také z hlediska vlivu na hospodářskou politiku, soudobými konzervativními ekonomickými teoriemi, zejména Friedmanovským monetarismem a Novou klasickou makroekonomií. Výsledkem tohoto vývoje v oblasti ekonomické teorie ve vyspělých tržních ekonomikách byl rozpad hlavního proudu ekonomie a pokles vlivu neokeynesovství. Vznikly dva protipóly, na jedné straně Nová klasická ekonomie a Monetarismus a na straně druhé Nová keynesiánská a Postkeynesiánská makroekonomie. 7 2.2.1 Vznik Nové Keynesovské makroekonomie Představitelé neokeynesovské makroekonomie se nesmířili s krizí, do které se keynesovská teorie i hospodářská politika dostaly. Konec 70. a počátku 80. let se proto vyznačuje usilovným hledáním východisek z této problémové situace. Východiska byla založena na řešení teoretických problému, které zpochybňovaly legitimnost eynesovské ekonomie při řešení soudobých hospodářských obtíží. Důležitou úlohu v tomto procesu hrála reakce na kritiku ze strany neoklasických směrů. Keynesiánští představitelé museli kritice nejen čelit, ale také byli nuceni nalézat nové pohledy a odpovědi na soudobou hospodářskou situaci. Někteří neokeynesiánci začali do svých úvah zapojovat prvky a teorie vytvořené soudobou klasickou makroekonomií, například propojovat prvky keynesiánství s hypotézou racionálního očekávání či ekonomií strany nabídky. 8 V průběhu 80. let se postupně zvyšuje popularita koncepcí označovaných jako Nová Keynesovská makroekonomie. Pod tímto pojmem je zahrnuto několik různorodých teoretických koncepcí, jejichž společným rysem je zdůvodnění nepružnosti cen a mezd spojené s tezí o nutnosti vytvořit adekvátní mikroekonomické základy makroekonomické teorie. Může se zdát, že se keynesovská makroekonomie ve své teorii opět přiblížila k pohledu klasického proudu, který vychází z mikroekonomických základů. Je zde však více možností, jakým způsobem na Novou keynesiánskou makroekonomii nahlížet. Společným znakem variant Nové keynesovské makroekonomie je úsilí o rozpracování výkladu strany nabídky, které se opírá o nalezení zdůvodnění nepružnosti cen a mezd. 9 2.2.2 Nová syntéza v 90. letech V devadesátých letech 20. století se zdá, že opětovné sblížení dvou odlišných makroekonomických proudů není až tak nedosažitelné. Komunikace mezi novými klasiky a zastánci Nového keynesovského směru myšlení napomáhá sblížení a vzniku nové syntézy, která je zaměřena nejen na vysvětlení hospodářských fluktuací v krátkodobém horizontu, ale také na roli monetární a fiskální politiky. Nová syntéza má za úkol spojit dva teoretické tábory použitím jejich silných stránek. Model nových klasiků přispívá zejména kvalitním teoretickým základem, který se zaměřuje na způsob individuálního ekonomického chování domácností a firem. Nová keynesovská teorie přináší do syntézy model rigidních cen a mezd, pohled na monetární politiku a její efekt na zaměstnanost a produkci v krátkodobém časovém horizontu. 10 7 SIRŮČEK, P. a kol., Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, MELANDRIUM 2007. 511 s. ISBN: 978-80-86175-53-9, str. 334-336 8 Milan SOJKA, John Maynard Keynes a současné ekonomie, str. 72 74. 9 SOJKA, M., John Maynard Keynes a současné ekonomie, GRADA Publishing 1999, 1. Vydání, 156 s. ISBN 80-7169-827-X, str.78-79 10 HOLMAN, R. a kol., Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck 1999, 1. Vydání, 544 s., ISBN 80-7179-238-1, str.394-396 13

2.3 Nová Keynesovská makroekonomie základní principy Nová keynesovská makroekonomie je škola myšlení, která v mnohém souhlasí s tradičním keynesovským přístupem a opírá se o jeho základy. V průběhu 70. let se však začínaly objevovat nové názory a proudy, mezi které můžeme zahrnout Nový klasický makroekonomický přístup, jehož představitelé např. Robert Lucas, Thomas J. Sargent či Rober Barro 11, otevřeli diskuzi nad nově vzniklými problémy, na které muselo být reagováno. Za představitele Nové keynesovské makroekonomie můžeme řadit ty z ekonomů, kteří se v 80. letech rozhodli hledat odpovědi a reagovat na kritiku klasiků za pomocí tradiční keynesovské teorie. V teorii se začínají objevovat nové prvky, zejména hledání přímých vysvětlení některých druhů neracionálního chování v krátkém období. 12 K jednomu z hlavních nesouladů v přístupech Nové klasické a Nové keynesovské teorie patří otázka, jak rychle se dokážou mzdy a ceny na trzích přizpůsobovat. Noví klasikové staví svou makroekonomickou teorii na předpokladu, že mzdy a ceny v ekonomice jsou pružné. Ceny jsou faktorem, díky kterému dochází k vyčišťování trhů a nabídka s poptávkou se dostávají do rovnováhy. Noví keynesiánci se staví do opozice s názorem, že tyto tržně vyčišťující se modely nemohou dostatečně vysvětlit krátkodobé výkyvy ekonomiky, jelikož v krátkém období jsou mzdy a ceny strnulé. Nová keynesovská makroekonomie zakládá svou teorii na strnulých mzdách a cenách, díky kterým lze odpovědět na otázky ohledně vysoké míry nezaměstnanosti či dopadů monetární politiky na míru ekonomické aktivity. Teorie zdůrazňuje fakt, že monetární politika ovlivňuje zaměstnanost a produkci v krátkém období, jelikož ceny se přizpůsobují pomalu změnám v nabídce peněz. Pokud nabídka peněz klesá, dle pohledu nové keynesovské makroekonomie jsou lidé ochotni utrácet méně peněz za statky a služby a tím klesá agregátní poptávka po zboží a službách. Pokud předpokládáme strnulost mezd a cen, není možné, aby se okamžitě přizpůsobily. Pokles agregátní poptávky způsobí pokles v produkci a následně propouštění zaměstnanců, čímž se zvyšuje nezaměstnanost. 13 Nová klasická makroekonomie kritizuje přístup keynesovců mimo jiné tvrzením, že postrádá souvislé teoretické vysvětlení předpokladu strnulosti cen a mezd. Nová keynesovská teorie se snaží s touto kritikou bojovat, hledá vysvětlení příčiny strnulosti cen a mezd v krátkém období v několika problémových oblastech. Jedná se např. o náklady jídelníčku, výskyty externalit způsobené změnami cen, nestejnoměrné stanovování cen a mezd a jejich špatná koordinace z pohledu firem, teorie efektivnostních mezd a další. 11 BARRO, R., mimo jiné autor učebnice makroekonomie středně pokročilé úrovně, založené na teorii Nové klasické makroekonomie, BARRO, R., Macroeconomics, MIT Press, 1997, 867 s., ISBN 978-0262024365 12 HOLMAN, R. a kol., Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck 1999, 1. Vydání, 544 s., ISBN 80-7179-238-1, str.397-399 13 MANKIW, N. G., New Keynesian Economics, Library economics liberty [online], Liberty Fund, Inc., 2008 [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW:http://www.econlib.org/library/Enc/NewKeynesianEconomics.html 14

3 O autorech Před samotným srovnáváním bych ráda představila autory obou publikací, jelikož jejich život, vzdělání a dosavadní praxe v mnohém ovlivnili jejich dílo a akademickou činnost. Oba autoři jsou profesory na významných amerických univerzitách a předními odborníky ve svém oboru. 3.1 Jones Charles I. Jones patří ke skupině významných amerických ekonomů, známý pro svůj výzkum dlouhodobého hospodářského růstu. Hlavní oblastí jeho akademického zájmu jsou teorie a empirické studie základních zdrojů ekonomického růstu a příčin vzniku rozdílů v životních úrovních mezi zeměmi. Na akademické půdě působí jako profesor na Standfordské univerzitě a výzkumný pracovník Národního úřadu pro ekonomický výzkum. Profesor Jones je autorem řady vědeckých prací, a také dvou učebnic, a to Introduction to Economic Growth 14 a Macroeconomics 15 ( obě knihy: New York: W.W. Norton & Co). Vystudoval Harvardskou univerzitu, kde získal červený diplom (Summa cum laude) v oboru ekonomie v roce 1989. Poté pokračoval ve studiu i akademické činnosti, kdy získal PhD z ekonomie, MIT v roce 1993. Dále získal cenu státního pracovníka Hooverova Institutu, nadace fakulty Johna M. Olina a ocenění výzkumního pracovníka nadace Alfreda P. Sloana. 16 V současné době se zajímá hlavně o téma dlouhodobého ekonomického růstu a otázce rozdílnosti bohatství mezi zeměmi, kdy publikuje mnoho vědeckých prací a článků. Jako další profesionální aktivity můžeme vyjmenovat redaktorskou a editorskou práci pro odborné časopisy Quarterly Journal of Economics, American Economic Journal: Macroeconomics, Journal of Economic Growth a Journal of Economic Perspectives. Dále je znám svou prací organizátora vědecké skupiny NBER Economic Fluctuations, small group on economic growth. Do roku 2014 se Jones aktivně podílel jako člen Congressional Budget Office Panel of Economic Advisers. 17 Mnoho zajímavých informací ze světa ekonomie a jeho práce můžeme nalézt také na jeho osobní webové stránce Standfordské univerzity či univerzitním blogu. 14 JONES, Ch. I., Introduction to Economic Growth, W. W. NORTON&COMPANY New York 2013, 3th edition, 320 s., ISBN 978-0393919172 15 JONES, Ch. I., Macroeconomics, W. W. NORTON&COMPANY New York 2011, 2nd edition, 565 s., ISBN 978-0393934236 16 Stanford Graduate School of Business: Osobní stránka profesora CH. I. JONESE [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://www.gsb.stanford.edu/faculty-research/faculty/chad-jones Stanford Graduate School of Business: Blog a osobní stránka CH. I. JONESE [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://web.stanford.edu/~chadj/ 17 Stanford Graduate School of Business: Curriculum vitae, CH. I. JONES [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://web.stanford.edu/~chadj/cv.html#papers 15

3.2 Mankiw Nicolas Gregory Mankiw, známý ekonom, předseda představenstva a profesor ekonomie na Harvardské univerzitě, pravidelný účastník akademických a politických debat, autor mnoha publikací a odborných článků. Vystudoval ekonomii na Princetonské univerzitě, kde získal v roce 1980 titul summa cum laude v oboru ekonomie. Studoval společně např. s nynějším profesorem a významným ekonomem Davidem Romerem. Po studiích pracoval jako štábní ekonom Rady ekonomických poradců, kde se v pozdějších letech ujal místa předsedy tohoto úřadu. Po odchodu z rady získal doktorát v oboru ekonomie na MIT v roce 1984. Od roku 1987 se stává profesorem Harvardské univerzity (kde v předcházejících letech působil jako asistent profesora). Výzkum N. G. Mankiwa zahrnuje práci zaměřenou na chování spotřebitelů, finanční trhy, měnovou a fiskální politiku, hospodářský růst a jiné. Publikoval mnoho článků, které se objevily v odborných časopisech, jako je American Economic Review, Journal of Political Economy, či Quarterly Journal of Economics. Profesor Mankiw také zastával funkci pracovníka Národního úřadu pro ekonomický výzkum a poradce Federální rezervní banky v Bostonu. V letech 2003 až 2005 působil jako předseda Rady prezidenta ekonomických poradců. Během své kariéry se stal autorem dvou významných ekonomických učebnic (Principles of economics 18 - South-Western/Thomson, Macroeconomic 19 - Worth Publishers), kterých se prodalo více jak jeden milion výtisků ve dvaceti různých světových jazycích. Mnoho zajímavých informací ze světa ekonomie se můžeme dočíst také na jeho velmi populárním blogu, který byl zprvu založen jako externí podpora pro studenty ekonomie, posléze se však čtenářská základna rozšířila na širokou veřejnost. Na základě jeho odborných příspěvků, článků a akademické činnosti v roce 2011 obsadil 25. místo v žebříčku nejvlivnějších ekonomů světa. 20 18 MANKIW, N. G., Principles of economics, WORTH PUBLISHERS New York 2014, 7th edition, 880 s., ISBN 978-1285165875 19 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2010, 7th edition, 608 s., ISBN 978-1429218870 20 Internetové zdroje: GREG MANKIW'S BLOG, Osobní blog G. Mankiwa [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://gregmankiw.blogspot.cz/ HARVARD UNIVERSITY, N. Gregory Mankiw, Osobní stránka profesora Mankiwa [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://scholar.harvard.edu/mankiw THE ECONOMIST WASHINGTON, Let's pick on Greg Mankiw 2009, [online], [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://www.economist.com/blogs/freeexchange/2009/03/lets_pick_on_greg_mankiw LIBRARY ECONOMICS LIBERTY, An Interview with N. Gregory Mankiw [online], Liberty Fund, Inc., 2005 [cit. 2015-05-06], dostupný na WWW: http://www.econlib.org/library/columns/y2005/mankiwcouncil.html 16

4 Aktuální vydání učebnic Následující text se věnuje konkrétním vydání učebnic, se kterými pracuji v rámci srovnávací studie. Dále nabízím také pohled na aktuální vydání učebnic a jejich obměny. Učebnice Mankiwa se dočkala již svého osmého vydání, Jones v roce 2013 vydal aktualizovanou publikaci potřetí. 4.1 Jones První vydání učebnice je datováno na rok 2008. Hlavním cílem knihy je naučit čtenáře makroekonomickou teorii, Jones si však dává další cíl a to přiblížit studentům téma Velké recese, které bylo v době vydání učebnice velice aktuální. Z tohoto důvodu Jones dává tématu stále probíhající ekonomické recese velký důraz, čímž výrazně ovlivňuje celkový obraz publikace. I přesto, že již od roku 2013 můžeme zakoupit třetí aktualizované vydání 21, pro srovnávací analýzu použiji vydání druhé (2011), které časově více koresponduje s učebnicí Mankiwa (sedmé vydání, 2010). Druhé vydání této publikace 22 přichází s mnohými změnami, zejména v kapitolách zabývajících se finanční krizí a celosvětovou Velkou recesí. Autor do výkladu zařadil dvě nové kapitoly zabývající se Velkou recesí a hospodářským růstem s důrazem na světovou ekonomiku a její problémy. Druhé vydání je vylepšeno aktualizací dat, zavedením nových případových studií a příkladů k vypracování na konci každé kapitoly. Nové vydání nám také dává podrobnější náhled do kapitol mikroekonomických základů makroekonomie (kterým je věnován nejen samostatný oddíl, ale také části dalších kapitol). Ve zkratce si přibližme také třetí, nejnovější vydání. Autor opět aktualizoval oddíl zabývající se Velkou recesí (Jones vyzdvihuje důležitost tématu, s časovým odstupem se díky nově dostupným datům můžeme podívat na problematiku více do hloubky, proto se autor vždy snaží o aktualizaci oddílu a jeho částečné rozšíření), přidal také novou kapitolu zabývající se modely DSGE 23, rozvádí Smets-Woutersův model 24 a také přidává na konci každé kapitoly více než dvě nová cvičení či výpočetní příklady. Dalších inovací se čtenář dočká také v kapitolách zabývajících se mikroekonomickými základy, zejména spotřebou a investicemi. 4.2 Mankiw První vydání učebnice Makroekonomie bylo možná zakoupit v roce 1992. Během následujících 23 let prošla učebnice vývojem a mnohými změnami, které byly postupně implementovány v rámci osmi aktualizovaných vydání. Srovnávací studie pracuje s vydáním sedmým z roku 2010. Vydání osmé 25 je na trhu od roku 2012. I přesto, že sedmé vydání 26 učebnice prošlo vícero změnami a částečným rozšířením, autor stále dává důraz na jednoduchost a přehlednost vysvětlovací látky, jakožto jeden z podstatných rysů této učebnice. Cíl autora je pomocí každého nového vydání zajistit aktuální data a přiblížit studentovi nejčerstvější ekonomické dění ve světě, ne však přílišně rozšířit obsah vysvětlované látky či zvyšovat náročnost pro studenty. 21 JONES, Ch. I., Macroeconomics, W. W. NORTON&COMPANY New York 2011, 3nd edition, 609 s., ISBN 978-0393923902 22 JONES, Ch. I., Macroeconomics, W. W. NORTON&COMPANY New York 2011, 2nd edition, 565 s., ISBN 978-0393934236 23 Dynamické modelování stochastické všeobecné rovnováhy (DSGE zkráceno nebo někdy SDGE nebo DGE), je obor aplikované obecné teorie rovnováhy, který je vlivný v současné makroekonomické teorii. Metodika DSGE vysvětluje agregátní ekonomické jevy, jako je hospodářský růst, hospodářský cyklus, a účinky měnové a fiskální politiky, na základě pokročilých makroekonomických modelů odvozených z mikroekonomických principů. 24 Jeden z pokročilejších DSGE modelů 25 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2012, 8th edition, 608 s., ISBN 978-1429240024 26 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2010, 7th edition, 608 s., ISBN 978-1429218870 17

V sedmém vydání však došlo i k některým podstatnějším změnám, např. přidání celé nové kapitoly zabývající se tzv. Dynamickým modelem agregátní nabídky a poptávky. Dále došlo k upravení některých stávajících kapitol, např. přidáním aktuálních dat, nových informačních boxů, případových studií i nových příloh (v oddílu zabývající se krátkým obdobím se autor nově zabývá schématem vysvětlujícím propojení jednotlivých modelů a jejich vztahy). 18

5 Obsahový rozbor Po úvodu do teorie Nové Keynesovské makroekonomie a představení autorů, bude druhá část práce věnována obsahovému rozboru s průběžnou komparací učebnic. Obsahově a strukturálně jsou si učebnice velice blízké. Dělí se do několika základních teoretických částí, sledují přibližně stejnou strukturu a drží se rozdělení kapitol dle dlouhého a krátkého období. Učebnice tak mají jasný koncept, který studenta provází od jednoho teoretického pohledu k druhému a následně je propojuje v jeden celek. Přibližně se dají obě učebnice rozdělit na čtyři oddíly: První úvodní oddíl se zaměřuje na vysvětlení základní makroekonomické teorie, druhý oddíl se zabývá ekonomikou v dlouhém období 27, následuje oddíl pokrývající látku spojenou s ekonomikou v krátkém období (teorií hospodářského cyklu) a jako poslední nalezneme pohled do mikroekonomických základů makroekonomie. 28 Následující podkapitoly se budou zabývat obsahovým srovnáním učebnic, kdy se nejdříve podíváme na kapitoly, které se zabývají podobnými tématy, a poté rozebereme části učebnic, které jsou pro konkrétní knihy speciální. 5.1 První oddíl úvod do makroekonomie Úvod knihy a předmluva je důležitá část nejen pro studenta, ale také pro učitele kurzu makroekonomie. Úvodní oddíly podávají podrobný popis obsahu učebnic, zdůrazňují makroekonomickou teorii a přístup, na kterém je výklad založen. Dozvíme se mnohé o aktuálních vydáních a novinkách, které můžeme v knihách nalézt. Velice užitečný je také návod pro studenty a učitele, jak knihu používat k výuce či samostudiu. 5.1.1 Co je makroekonomie Čím se zabývá makroekonomie jako věda, jaké otázky si pokládá a jaké nástroje využívá pro dosažení odpovědí, to zjistíme po přečtení prvních kapitol našich zkoumaných učebnic. Např. Mankiw (Macroeconomics, 2010): Proč je typický americký občan dnes více než 10x bohatší než před 100 lety? Proč se některé země těší vysokému hospodářskému růstu, zatímco druhé bojují s chudobou? Jak vzniká inflace a dlouhodobá nezaměstnanost? Proč se ekonomiky dostávají do období recese a proč se tato období opakují? Jak reagují vlády na pokles ekonomického růstu a zvýšení nezaměstnanosti? 29 Těmito a mnoha dalšími otázkami autoři uvádějí své kapitoly zkoumající makroekonomii jako moderní ekonomickou vědu. Hospodářské politiky a chování jednotlivých států podstatně ovlivňují dění ve světové ekonomice, proto se autoři nebojí zdůraznit úkol makroekonomie vysvětlit jevy, které vznikají při vzájemné interakci států. Zabývají se problematikou měnových kurzů, státních deficitů, chudoby a dalšími. Přestože hospodářkou politiku tvoří vládní představitelé jednotlivých států, vysvětlení, jak ekonomika v realitě funguje, spadá na teoretickou makroekonomii a práci ekonomů. 30 27 Mankiw ve své knize rozlišuje oddíl pro dlouhé období (klasická teorie, otevřená ekonomika, nezaměstnanost a inflace) a velmi dlouhé období (ekonomický růst a jeho zdroje). 28 Mankiw v základním rozdělení učebnice řadí také oddíl zabývající se hospodářskou politikou a debatou nad stabilizační politikou a vládním dluhem (Jones sice nepřiřazuje oddílu hospodářské politiky samostatný oddíl knihy, téma ovšem není opomíjeno a je diskutováno v rámci oddílu Aplikace a mikroekonomické základy) 29 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2007, 6th edition, 578 s., ISBN 978-0-7167-6213-3, str. 3-4, JONES, Ch. I., Macroeconomics, W. W. NORTON&COMPANY New York 2011, 2nd edition, 565 s., ISBN 978-0393934236, str. 5-9 30 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2010, 7th edition, 608 s., ISBN 978-1429218870, str. 3-4 19

Autoři vyzdvihují potřebnost práce s reálnými daty, jako např. údaji o HDP, cenách, mírách nezaměstnanosti, inflace atd. Mankiw věnuje velkou část textu podkapitole s názvem Jak myslí ekonomové a jaké nástroje využívají při své práci. V textu autoři vyzdvihují významnost využití makroekonomických modelů, které dobře popisují realitu i přesto, že se zdají být od reality odstřiženy. Mankiw se v kapitole věnuje vysvětlení pojmů exogenní a endogenní proměnné. Je zde názorně ukázáno, jak modely fungují, jak se tvoří, které proměnné se obecně označují jako exogenní a endogenní a to na příkladu základního modelu nabídky a poptávky. Jones využívá první kapitoly nejen k přiblížení základních rysů a konceptů makroekonomie, ale také způsobu získávání makroekonomických dat a jejich dalšímu zpracování. Autor také klade důraz na podání podstatných informací týkajících se historických událostí předešlých let. Největší část kapitoly je věnováno podrobnému vysvětlení postupu získávání a zpracování dat a následné tvorbě ekonomického modelu. Oproti učebnici Mankiwa, který ve své kapitole uvádí data zohledňující pouze ekonomiku USA, se grafy zaměřují zejména na mezinárodní komparaci velkých světových ekonomik, např. z pohledu ekonomické úrovně zemí nebo vývoje míry inflace za několik posledních desetiletí. 5.1.2 Měření výkonu ekonomiky, makroekonomická data Autoři se zaměřují na získávání makroekonomických dat, jejich měření, výpočet jednotlivých makroekonomických proměnných a jejich definice. Cílem kapitol, stejně jako kapitol předcházejících, je vytvořit obecný makroekonomický úvod pro práci s ekonomickými daty a makroekonomickými statistikami, která jsou zásadní pro následující studium a případnou ekonomickou praxi. 31 Konkrétněji se autoři zaměřují hlavně na makroekonomické ukazatele jako HPD, cenovou hladinu a míru nezaměstnanosti v ekonomice. 32 Měření výkonnosti ekonomiky HDP Student se po pročtení kapitol naučí měřit hrubý domácí produkt ekonomiky, zjistí, jaké má HDP složky a pochopí důležitost znalosti HDP pro ekonomiku a hospodářskou politiku. V kapitole se setkáváme s klasickou definicí HDP, podloženou konkrétními příklady a podrobnějším rozborem složek. Dozvíme se také, co se naopak do HDP nezapočítává, jako např. opětovně prodané zboží, polotovary či zásoby. Autoři zdůrazňují také opomíjené části ekonomiky, které do HDP nejsou zařazeny, jako např. zdraví člověka, očekávaná délka života, znečištění životního prostředí a další. 33 Mimo základní výklad dále nalezneme u Mankiwa např. výpočet a definici pojmu přidané hodnoty a mnoha dalších pojmů, jako jsou reálný a nominální HDP, HDP deflátor a jeho výpočet, zřetězený reálný HDP, netržní statky a problematika jejich ocenění, sezónní očištění získaných statistik a další. Grafické znázornění toku zboží, financí a práce mezi domácnostmi a firmami pomáhá názorně vysvětlit koloběh zdrojů a výstupů mezi subjekty. Samozřejmostí je také shrnutí dalších statistik měřících výstup ekonomiky jako např. hrubý národní produkt. 31 Oddíly závěrečných otázek a cvičení se zaměřují zejména na početní procvičení výpočtů makroekonomických statistik. 32 Kapitola Jonese se však téměř nevěnuje fenoménu míry inflace a nezaměstnanosti, zaměřuje se výhradně na oblast měření výkonu ekonomiky a HDP. Oproti učebnici N. G. Mankiwa však nabízí pohled na měnové kurzy a jejich přepočet, který se využívá pro komparaci ekonomik. Je zde nástin možných odpovědí na otázky spojených s rozdíly v bohatství a životní úrovně ve světě. 33 Kapitoly jsou protkány řadou výpočetních příkladů, které jsou názorně vyřešeny a okomentovány. Nechybí zde grafy a datové tabulky. 20

Jonesova kapitola se zabývá základními prvky národního účetnictví, tím, jak se tvoří a co vše může měřit. Naučíme se, jakým způsobem můžeme získané informace ohledně velikosti produktu využít k dalšímu měření, např. vývoje ekonomického blahobytu a rozdílů v životní úrovni mezi zeměmi. Stejně jako u učebnice Mankiwa se zde dočteme informace ohledně rozdílů mezi reálným a nominálním HDP a dalších možností měření výkonu ekonomiky společně s druhy indexů, jako je např. zřetězený HDP. Kapitola je protkána řadou výpočetních příkladů, které jsou názorně vyřešeny a okomentovány. Autor se částečně věnuje fenoménu míry inflace a nezaměstnanosti, zaměřuje se výhradně na oblast měření výkonu ekonomiky a HDP. Nabízí však pohled na měnové kurzy a jejich přepočet, který se využívá pro komparaci výkonu ekonomik. Je zde nástin možných odpovědí na otázky spojených s rozdíly v bohatství a životní úrovně ve světě. 5.1.3 Shrnutí prvního oddílu Obě učenice se v úvodu zaobírají přibližně stejnými otázkami, autoři zde zařadili podobná témata zabývající se makroekonomií jako vědou a pohledem na data společně s měřením makroekonomických veličin. Úvod do knih by měl být pro studenty zopakováním si již známých informací a seznámením se s konceptem knihy a základními studijními technikami, které jsou v učebnici použity. Autoři si tak připravují prostor a myšlení studenta pro další kapitoly, které se již zabývají pokročilejším stupněm probírané makroekonomické látky. I přes převládající podobnost kapitol jsou zde určité rozdíly, které dávají menší prostor pro komparaci děl. Učebnice profesora Mankiwa klade větší důraz na strukturu a výklad základní makroekonomické teorie a zopakování zásadních pojmů a definic (které bychom zařadili spíše do základního kurzu makroekonomie). Zařazením mnoha případových studií však autor poskytuje dostatečné informace z pohledu reálného dění ve světě, zejména přibližuje ekonomiku USA. Jones se zaměřuje kromě teoretického výkladu také na komparaci zemí, snaží se v čtenáři zbudit zvídavost o aktuální dění nejen ve Spojených státech amerických ale také v ostatních světových ekonomikách. V učebnici je vidět zřetelnější důraz na reálné příklady a výpočty. Autor prokládá výklad četnými grafy a tabulkami. Informace z reálného světa se zde prolínají s vysvětlovanou teorií, oproti učebnici Mankiwa, kde jsou příklady uzavřeny do informačních boxů, a vysvětlení teorie je ponechán samostatný prostor. 21

5.2 Druhý oddíl teorie dlouhého období Po úvodním slově a kapitolách popisujících makroekonomii jako vědu a její hlavní nástroje, se autoři věnují klasické teorii dlouhého období. Jak již víme, klasická makroekonomie staví své modely na předpokladu pružných cen a mezd. Tento předpoklad autoři vnímají jako oprávněný pro dlouhé a velmi dlouhé období, kdy se mají ceny a mzdy čas přizpůsobit a nabídka s poptávkou se následně dostávají do rovnováhy. 34 Výklad obou učebnic se začíná výrazněji lišit, je již znát rozdílnost v přikládání důležitosti konkrétním okruhům probírané látky. Navzdory vyšší odlišnosti kapitol (v porovnání s předešlou částí práce) se autoři shodnou na základním konceptu a využití klasické teorie dlouhého období pro vysvětlení většiny nastolených problematik. Dle preferencí autorů se začíná lišit také sled kapitol a jejich rozsah. Jones klade větší důraz na teorii hospodářského růstu, kterou řadí do prvních kapitol zabývajících se dlouhým obdobím. Obsah učebnice Mankiwa jde odlišnou cestou, kdy se zprvu představí výklad klasické teorie dlouhého období (model národních účtů a zapůjčitelných fondů, peníze a inflace, nezaměstnanost) 35, a až následně přichází na řadu část popisující velmi dlouhé období s teorií hospodářského růstu, které není přidělen až takový důraz, jako je tomu v učebnici profesora Jonese. 5.2.1 Národní důchod a model produkce Kapitoly se zabývají modelem produkce a velikostí národního důchodu. Jsou podloženy klasickou teorií dlouhého období, která dává základní rámec pro výklad, zahrnující problematiku produkční funkce, výrobních faktorů a vstupů (práce a kapitálu), rozdělení hospodářského výstupu mezi jednotlivé výrobní faktory (domácnosti a firmy) a další. V části výkladu se učebnice shodují a to v oblasti popisující produkční funkci a její model. Autoři zavádějí klasický model, který nám pomáhá vysvětlit, jakým způsobem se tvoří a rozděluje celkový národní důchod ekonomiky. V obou případech je model založen na předpokladech pružných cen a mezd, podmínkách dokonalé konkurence, kdy jsou firmy příjemcem ceny, konstantního množství dostupných výrobních faktorů a na předpokladu uzavřenosti ekonomiky. Ostatní části kapitol se od sebe liší, Mankiw se zaměřuje na širší oblast makroekonomické teorie, zatímco Jones dává důraz na podrobnější výklad produkčního modelu s četností numerických příkladů. Z důvodu vyšší rozdílnosti obsahů kapitol se nyní podíváme na každou kapitolu zvlášť, následně je podrobíme komparaci. 34 Mezi první kapitoly Jones navíc řadí téma hospodářského růstu (vznik, zdroje, náklady) v kontextu dlouhého časového horizontu. 35 Dále se zde objevuje podkapitola: Otevřená ekonomika. Téma, které Mankiw podrobněji probere a rozšíří také v kapitole obsahující Mundell-Fleming model. 22

Mankiw Autor v úvodu kapitoly podává čtyři základní otázky a v rámci následujícího výkladu na ně hledá odpovědi. Díky tomu je pro čtenáře text přehledný a snáz uchopitelný. Mankiw,(Macroeconomics, 2010): 1. Jaké množství firmy vyprodukují v národní ekonomice, a co určuje národní důchod? 2. Kdo získá příjem z produkce? Jaký podíl získají pracovníci, a kolik získají vlastníci kapitálu? 3. Kdo kupuje produkci vyrobenou v ekonomice? Jakou část utratí domácnosti za svou spotřebu a kolik firmy (i domácnosti) za nákup investic a kolik utratí vlády za své nákupy? 4. Co vyrovnává nabídku a poptávku po zboží a službách? Co zajišťuje, aby se požadované množství spotřeby, investic a vládních výdajů rovnalo dané míře produkce? 36 Jednotlivé části kapitoly sledují koncept položených otázek a jsou řazeny společně s odkrýváním jejich odpovědí. Pro úvod do problematiky autor nabízí příklad koloběhu finančních toků v hypotetické ekonomice, ve které se vyrábí pouze jeden druh zboží. Diagram názorně ukazuje propojení mezi ekonomickými subjekty, domácnostmi, firmami a vládou. V kapitole je rozvíjen klasický model, který vysvětluje interakce mezi těmito ekonomickými subjekty. Autor se nejdříve zaobírá firmami a jejich mírou produkce, která určuje velikost národního důchodu, následně zkoumá způsob rozdělování důchodu mezi konkrétní ekonomické subjekty. Rozvíjí také důležitou otázku velikosti poměru mezi spotřebou a úsporami jednotlivých domácností. Postupně jsou odkrývány pojmy jako výrobní faktory, produkční funkce, nabídka a poptávka po zboží a službách. Zdůrazněné jsou úlohy výrobních faktorů, práce a kapitálu a základní předpoklady modelu (fixní množství výrobních faktorů a předpoklad plného využití zdrojů v ekonomice). Autor na předešlé navazuje vytvořením modelu vstupních faktorů, kdy poptávka po vstupních faktorech závisí na mezní produktivitě konkrétního výrobního faktoru (práce a kapitálu). Autor zdůrazňuje koncept, který bývá označován jako neoklasická teorie rozdělení výrobních faktorů, která je přijímána většinou ekonomů jako nejlepší cesta, jak porozumět rozdělení národního příjmu mezi firmami a domácnostmi. 37 Model je dále rozveden o část zabývající se rozhodováním firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Je zde pojat předpoklad typické firmy, která je příjemcem ceny. Velkou část kapitoly autor věnuje vysvětlením mezních produktů práce a kapitálu, jejich poptávce a cenám za výrobní faktory. 38 Dále se kapitola věnuje rozdělení národního důchodu ekonomickým subjektům a definicím pojmů jako hospodářský a účetní zisk. Stejně jako Jones i Mankiw ve své učebnici vyzdvihuje Cobb-Douglasovu produkční funkci, na které lze dobře ukázat podíly výrobních faktorů na výsledném produktu. 39 Student se naučí pojmy jako příjem po zdanění, míra spotřeby, disponibilní důchod, mezní sklon ke spotřebě, množství poptávaných investic, vládní transfery a další. Kapitola stručně popisuje všechny ze tří výdajových složek HDP 40 a typy úrokových měr. Závěrem kapitoly se dostáváme k problematice trhu zboží a služeb a trhu zapůjčitelných fondů. Autor se věnuje popisu obou trhů, jejich rovnováhy a jak jsou trhy vzájemně propojeny. Vidíme, jak úroková míra souvisí s nabídkou a poptávkou po investicích a jak je trh ovlivněn výší vládních výdajů. Nastíněná je také definice státního přebytku a deficitu a dopady zásahů vlády do ekonomiky. 36 MANKIW, N. G., Macroeconomics, WORTH PUBLISHERS New York 2010, 7th edition, 608 s., ISBN 978-1429218870, str. 44 37 Graficky je látka podložena vykreslením křivek nabídky a poptávky po výrobním faktoru. 38 Výklad je podložen grafickým znázorněním mezních produktů a detailním popisem těchto grafů. 39 Mankiw nabízí podrobnější matematický zápis. 40 Jedná se o uzavřenou ekonomiku. Nechybí okomentovaný graf spotřební funkce s vyznačením mezního sklonu ke spotřebě. 23

Jones Úvodem kapitoly se autor rozhodl opětovně zdůraznit postup vytváření ekonomického modelu a pracování s makroekonomickými daty. Podrobněji se zabývá vysvětlením, jak správně vytvořit a následně použít makroekonomický model. Převažující část výkladu je poté věnována teorii produkční funkce, modelu produkce, a jak nám tato teorie může pomoci poodhalit příčinu rozdílů v životní úrovni obyvatel mezi zeměmi. Autor zavádí pojmy celková produktivita výrobního faktoru, úspory z rozsahu či klesající mezní produktivita. Na konci kapitoly se autor navrací ke svému úvodu a učí studenty, jak správně využívat data prostřednictvím makroekonomického modelu. Výklad začíná příkladem o hypotetické ekonomice vyrábějící pouze jeden produkt. Příklad je postupně rozváděn a provádí nás celou kapitolou, v rámci které je vytvořen model ekonomické produkce. 41 Jedná se o uzavřenou ekonomiku, která produkuje pouze jeden typ zboží, přičemž nabídka VF je daná 42. Autor předpokládá základní znalost studenta ohledně endogenních a exogenních veličin a dále se jejich vysvětlením nezaobírá. Model přímo zavádí Cobb-Douglasovu produkční funkci, se kterou dále pracuje. Následuje rozbor rovnice produkční funkce a zavedení pojmů jako produktivita výrobního faktoru (Total factor produktivity, TFP), který vyjadřuje míru využití dostupných výrobních faktorů. Výklad je postaven na prvotním nastínění reálných jevů a sadě příkladů, následně se autor zabývá vysvětlením teorie, která zahrnuje pojmy jako např. rostoucí a klesající výnosy z rozsahu, mezní produkt kapitálu a mezní produkt práce. Řešení celkového modelu nalézáme pomocí soustavy pěti rovnic, jak vidíme v následující tabulce. Tabulka 1 Zdroj: Charles I. Jones, Macroeconomics, 2011, str. 74 Graficky jsou znázorněny trhy výrobních faktorů, jejich vertikální nabídky a klesající poptávky. Dále autor nabízí výpočetní příklad řešení soustavy rovnic s předpokladem využití Cobb-Douglasovy produkční funkce. Poté, co autor zavedl model produkce a potřebnou makroekonomickou teorii, se druhá část výkladu věnuje reálné interpretaci probrané teorie, komparaci teorie s daty, analýze a možnými vylepšeními 41 Tento model tvoří základ pro Solowův model ekonomického růstu, či Romerův model 42 VF jsou v modelu exogenní veličiny 24