1 Úvod. 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž
|
|
- Marcel Müller
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Makroekonomická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií; Případ cenové stability 1 Ing. Ivana Šimíková, Ph.D. Katedra financí a účetnictví TUL, Hospodářská fakulta Hálkova Liberec E - mail: simikova@ .cz bstract Maastricht convergence criteria can be called as an entrance ticket to the EMU (Pelkmans (2001)). Price stability requirement, measured as the annual rate of inflation can be viewed as the closest supervised EMU macroeconomic indicator. The aim of this paper is the macroeconomic analysis of this criterion. I focus on the relationship of the inflation rate and rate of unemployment; using the comparison I analyze their mutual influence in the short and long period in the condition of the second and the third stage of EMU. bstrakt Maastrichtská konvergenční kritéria lze nazvat vstupenkou do EMU (Pelkmans (2001)). Kritérium cenové stability měřené jako průměrné roční tempo míry inflace lze označit za nejpřísněji sledovaný makroekonomický ukazatel EMU. ílem příspěvku je makroekonomická analýza tohoto požadavku. utorka se zaměřuje na vztah míry inflace a míry nezaměstnanosti; užitím komparace analyzuje jejich vzájemný vztah v krátkém a dlouhém období v podmínkách fungování druhé a třetí fáze EMU. 1 Úvod Kritérium cenové stability měřené jako průměrné roční tempo míry inflace lze označit za nejpřísněji sledovaný makroekonomický ukazatel EMU. Kritérium je přesně specifikován v Protokolu o kritériích konvergence v článku 109j Smlouvy o založení ES, v článku 1, kdy pro splnění tohoto požadavku je nutné, aby výše průměrné roční míry inflace členského státu nepřekračovala o více jak 1,5 % míry inflace nanejvýše tří členských států s nejnižší průměrnou roční mírou inflace. Inflace je měřena prostřednictvím indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základu, jenž zohledňuje rozdílnosti v národních definicích, průměrná míra inflace je sledována během jednoho roku před šetřením. Podle rtise (1996) je tento ostře definovaný požadavek výsledkem dominantního vlivu Německa a jeho vlastní politiky dlouhodobě nízké inflace. Dominantní vliv Německa v oblasti stability měny je také patrný z modelu Evropské centrální banky, jenž je velice podobný modelu německé undesbanky. Také fakt, že sídlem E byl zvolen Frankfurt nad Mohanem, tuto domněnku pouze potvrzuje. Podle ekonomické teorie má výše inflace vliv na mnoho makroekonomických ukazatelů. Výrazným způsobem ovlivňuje míru nezaměstnanosti (vztah je popsán tzv. modifikovanou Phillipsovou křivkou), výši HDP (vliv na D a S) a devizový kurz (pomocí expanzivní 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž autorka zpracovala v rámci řešení projektu GČR č. 402/03/0657, který je realizován za finanční podpory za státních prostředků prostřednictvím Grantové agentury České republiky. 1
2 fiskální či monetární politiky). Z tohoto důvodu může být udržení nízkého stupně inflace u členských států různě preferováno. Vztah inflace a nezaměstnanosti je velice citlivé a zajímavé téma, neboť podle platného komunitárního práva zasahuje jak do oblastí kompetencí Evropského společenství (inflace) tak do kompetencí vlád jednotlivých členských států (nezaměstnanost). 2 Vztah inflace a míry nezaměstnanosti Původní Phillipsova křivka zobrazovala vztah mezi mírou růstu peněžních (nominálních) mezd a mírou nezaměstnanosti. Podle Macha (1998) však tento vztah neodpovídal empirii 70. let a proto byla postupně Phelpsem (1968) a Friedmanem (1975) modifikována do současné podoby, tzn. do podoby křivky popisující inverzní vztah míry inflace a nezaměstnanosti. Ráda bych na tento faktu původní a modifikované Phillipsovy křivky poukázala, neboť se domnívám, že právě změna nominálních mezd, resp. jejich rigidita, je velice důležitá při postulování závěrů o vzájemném vztahu inflace a nezaměstnanosti v EMU. Modifikovaná Phillipsova křivka rozlišuje dvě časová období: krátké a dlouhé. Jaké časové intervaly však obě časová období konkrétně představují, ekonomická teorie nepredikuje. Domnívám se, že odpověď na tuto otázku se v různých členských státech liší a je silně závislá na vlivu odborů při kolektivním vyjednávání, nebo při jiných vyjednáváních o výšce nominálních mezd a na jejich organizovanosti. Ze studie almforse a Driffilla (1988) vyplývá, že státy se silnou centralizací a naopak se silnou decentralizací mzdového vyjednávání mohou lépe zasahovat do vyjednávání a jsou tak lépe chráněni před nabídkovými šoky. Podle Grauwea (2000) může mít právě tato různorodost v síle odborů v jednotlivých členských státech významný vliv na formování EMU. Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace zobrazuje graf Graf č. 1. V krátkém období existuje mezi mírou inflace a nezaměstnanosti inverzní vztah, tzn. se zvyšující se mírou inflace klesá míra nezaměstnanosti a naopak. Friedman a Phelps hovoří o tzv. peněžní iluzi (Mach (1998)). Tento vztah je však pouze krátkodobý, v dlouhém období dochází k tomu, že pracovníci své mzdové požadavky přizpůsobují k očekávané cenové úrovni (požadují vyšší mzdu) Zaměstnanci se chovají adaptivně, neboť předpokládají, že růst cenové hladiny v minulém období bude stejně následovat i v budoucím období. V dlouhém období je však modifikovaná Phillipsova křivka (LP) konstantní a protíná osu nezaměstnanosti v bodě přirozené míry nezaměstnanosti (u*) (v dlouhém období nemůže být míra nezaměstnanosti menší než přirozená míra nezaměstnanosti). Krátkodobé snížení nezaměstnanosti, tzn. posun po krátkodobé modifikované Phillipsově křivce (SP 1 ) z bodu do bodu, se v dlouhém období promítne jako růst cenové hladiny, tzn. posun na ose míry inflace z bodu π do bodu π,. V dlouhém období dojde při stejné míře nezaměstnanosti (u*) ke zvýšení cenové hladiny (π ) ceteris paribus. 2
3 Graf č. 1: Phillipsova křivka W t π [%] SP 1 SP 2 LP π, π, W π u* u [%] Zdroj: Mach, M.: Makroekonomie II. Melandrium, Praha 1998, ISN ; Pelkmans, J.: European Integration; Methods and Economic nalysis. Pearson Education Limited, Harlow 2001, ISN X. Jak již bylo uvedeno, státy, resp. jednotlivé národní vlády, mohou mít v oblasti inflace a nezaměstnanosti rozdílné preference. Následující část studie bude věnována analýze konvergence míry inflace mezi státy s rozdílnou preferencí tohoto ukazatele. Její závěry jsou vhodné jako implikace na EMU a její členy. Východiskem je grafická analýza Grauwea (2000) v krátkém a dlouhém období. nalýza krátkého období je provedena v grafu Graf č. 2, kde je země preferující nižší míru inflace na úkor vyšší míry nezaměstnanosti zobrazena v horní části grafu, v EU ji může reprezentovat např. Německo. Země, jenž preferuje naopak vyšší míru inflace, ale nižší míru nezaměstnanosti, je zobrazena v dolní části. Pro názornost ji může zastupovat např. Itálie. Pravá strana grafu představuje krátkodobou Phillipsovu křivku (SP), levá strana vztah změny nominálních mezd a míry inflace. Graf č. 2: Vztah inflace a nezaměstnanosti ve dvou členských státech v krátkém období SP π G π I, π G, u G, u G SP Zdroj: vlastní zpracování. π I π I, u I, u I 3
4 Obě země mají jiné preference v otázce inflace a nezaměstnanosti. Německo se rozhodne pro nižší míru inflace bod. Itálie se naopak rozhodne pro nižší míru nezaměstnanosti bod. Rozdíly cenových hladin lze zapsat jako: E= π -π (1) I, G, Tento rozdíl cenových hladin v podmínkách existence samostatných měnových politik odpovídá míře depreciace devizového kurzu měny země s vyšší mírou inflace vůči měně státu s nižší mírou inflace, tzn. míře depreciace italské liry vůči německé marce. (Jestliže Itálie bude chtít, aby její zboží bylo na mezinárodním trhu konkurenceschopné, bude muset připustit depreciaci své měny.) V případě, že se obě země rozhodnou vytvořit měnovou unii, musí se shodnout na kompromisní míře inflace. Německo 2 musí akceptovat vyšší míru inflace a nižší míru nezaměstnanosti, Itálie pak musí akceptovat vyšší míru nezaměstnanosti při nižší míře inflace. V druhé fázi EMU byly vzájemné bilaterální devizové kurzy členských měn ERM I pevně fixovány s pevně danými pásmy oscilace. V případě fixních kurzů platí vztah: E=0 (2) Jestliže jsou v období přechodu na jednotnou měnu pravomoci národních autorit měnové politiky omezené, musí být pro zachování pevných bilaterálních devizových kurzů splněn požadavek stejné míry cenové hladiny. Tímto požadavkem je pak první Maastrichtské kritérium cenové stability. Vztah mezi inflací, resp. změnou nominálních mezd a nezaměstnaností v dlouhém období představuje graf Graf č. 3. Tento graf v podstatě ukazuje vztahy, jenž platí mezi členy měnové unie. Jak Německo, tak Itálie dosahují, či udržují stejné tempo inflace π. Vzhledem k tomu, že každá země má jinou úroveň přirozené míry nezaměstnanosti u*, bude jejich míra nezaměstnanosti různá, nicméně bude odrazem dlouhodobého rovnovážného stavu ekonomiky. Problémovým obdobím je období přechodu, kdy působí SP, tzn. přechodu do EMU, resp. plnění společných konvergenčních kritérií. ěhem této transformace však může země, jako např. Itálie, čelit vyššímu stupni nezaměstnanosti u I, než je přirozená míra nezaměstnanosti u* I, Německo naopak zaznamená nižší stupeň nezaměstnanosti u G, než je jeho přirozená míra nezaměstnanosti u* G. 2 Pelkmans (2001) tvrdí, že to bylo právě Německo, které v otázce velikosti míry inflace muselo udělat kompromis a přistoupit na vyšší průměrnou míru než by samo chtělo. Podle Pelkmanse (2001) Německo tvrdě požadovalo a sledovalo nízký stupeň inflace nejen z ohledu na svoji poválečnou tradici stability, ale také z důvodu minimalizace ztráty blahobytu, jenž v průběhu realizace tvrdé měnové politiky utrpělo. 4
5 Graf č. 3: Vztah inflace a nezaměstnanosti ve dvou členských státech v dlouhém období LP SP 1 SP 2 π G π π G 1) u G 2) u* G u G LP SP 2 SP 1 π I π I, u* I 1) 2) u I u I Zdroj: vlastní zpracování. Z grafické analýzy je zřejmé, že především negativní vývoj nezaměstnanosti je spojen s krátkým obdobím, jenž lze označit za druhou fázi EMU. V této fázi musí země, které se chtějí stát členem EMU, splnit konvergenční kritéria. Splněním konvergenčních kritérií však budou členské státy operovat na přirozené míře nezaměstnanosti u* s nízkou mírou inflace, jenž je základem pro splnění hlavního cíle jednotné měnové politiky - v dlouhém období dosažení a udržení cenové stability unie. 3 Závěr ílem tohoto příspěvku bylo provést makroekonomickou analýzu inflace, resp. cenové stability, a míry nezaměstnanosti v krátkém a dlouhém období v podmínkách fungování druhé a třetí fáze EMU. Vztah inflace a nezaměstnanosti byl vybrán z důvodu jeho provázanosti k měnové a fiskální politice, neboť podle komunitárního práva zasahuje do oblastí kompetencí Evropského společenství (inflace) a vlád jednotlivých členských států (nezaměstnanost). Z výsledků grafické analýzy lze vyslovit závěr, že negativní dopady zvýšené míry nezaměstnanosti vyvolané snížením, či snižováním míry inflace, je průvodním jevem krátkého tranzitivního období přechodu do třetí fáze EMU, tzn. je průvodním jevem druhé fáze EMU. Vzhledem k faktu, že splnění maastrichtským kritérií bylo vnímáno vládami jednotlivých členských zemí ES jako prioritní, negativní průvodní jevy přechodu na společné podmínky EMU byly touto politickou prioritou kompenzovány a přijaty jako nevyhnutelný jev přechodu do EMU. Ze závěrů provedené analýzy vyplývá, že negativní jevy by měly být 5
6 pouze krátkodobé a důvody jejich delší existence je nutné hledat v působení jiných institucí a faktorů, než je plnění maastrichtského kritéria cenové stability. Literatura [1] rtis, M. lternative Transitions to EMU. The Economic Journal, Jul. 1996, Vol. 106, Is. 437, ISSN [2] urda,m., Wyplosz, h. Macroeconomics; European Text. 2nd ed., Oxford: Oxford University Press, 1997, s. 613, ISN [3] Mach, M. Makroekonomie II. Praha: Melandrium, 1998, s. 215, ISN [4] Pelkmans, J. European Integration; Methods and Economic nalysis. 2 nd ed.harlow: Pearson Education Limited, 2001, s. 419, ISN X. [5] Tomášek, M. Právní základy evropské měnové unie. Praha: ankovní institut, 1999, s. 165, ISN [6] Smlouva o Evropské unii, Smlouva o založení Evropského společenství. Praha: Victoria Publishing, 1994, s. 243, ISN
Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace
Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení
VíceEkonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.
Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu
VíceMetodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09
Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE
ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení
VíceVÝVOJ MĚNOVÝCH KURSŮ A ČINITELÉ JE OVLIVŇUJÍCÍ DEVELOPMENT OF EXCHANGE RATES AND FACTORS DETERMINING IT. Josef Brčák
VÝVOJ MĚNOVÝCH KURSŮ A ČINITELÉ JE OVLIVŇUJÍCÍ DEVELOPMENT OF EXCHANGE RATES AND FACTORS DETERMINING IT Josef Brčák Anotace: Příspěvek se zabývá problematikovou vývoje měnových kursů, analýzou činitelů
VíceAktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně
Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8. Lekce Účinnost hospodářské politiky Struktura lekce: 8.1
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VíceMAKROEKONOMIE I. (Mgr.)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu MAKROEKONOMIE I. (Mgr.) Zimní semestr 2006/07 Metodický list č. 6 11) Teorie reálných hospodářských cyklů 12) Dlouhodobý
VíceZavedení eura činnosti a úkoly ČNB
Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Obsah Současný stav Legislativní úkoly Organizačně-technické úkoly
VíceN_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS
N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
VíceN_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS
N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje
VíceTeorie a empirie mzdových strnulostí a jejich důsledky pro měnovou politiku
Teorie a empirie mzdových strnulostí a jejich důsledky pro měnovou politiku Stanislav Šaroch, KHP VŠE Praha Draft verze pouze pro účely semináře KHP a IEEP V diskusích o tom, jakou (- a zda vůbec -) provozovat
VíceNeutralita a superneutralita peněz. Jan Frait & Luboš Komárek
Neutralita a superneutralita peněz Neutralita peněz: permanentní změny M2 (peněžní zásoby) nemají dlouhodobý vliv na r (reálné úrokové sazby), rer (reálný měnový kurz) a gdp_r (úroveň reálného GDP). Superneutralita
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE EKONOMICKÝ RŮST A HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci
VíceCFO Congress 2014. Co by měl CFO vědět o makroekonomice? David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic
CFO Congress 2014 Co by měl CFO vědět o makroekonomice? David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic Přehled Finanční parametry Úrokové sazby 3 Devizové kurzy 4 Strategické rozhodování Kam směřuje
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Výpočet reálné úrokové míry Téma cvičení Příklad
Výpočet reálné úrokové míry Makroekonomie I i R = i N π i R. reálná úroková míra Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Nominální a reálná
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceFiskální dopady měnové politiky
Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita
VíceJak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka
STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese
VíceAnalýza vybraných parametrů ovlivňujících přijetí Eura v České republice. Tomáš Šenkeřík
Analýza vybraných parametrů ovlivňujících přijetí Eura v České republice Tomáš Šenkeřík Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Cílem této práce je analyzovat pomocí vybraných parametrů skutečnou připravenost
VíceNominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace
Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled
VíceMetody a způsoby přijetí eura
Metody a způsoby přijetí eura Václav Žďárek, CES VŠEM www.cesvsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR, 21. listopadu 2006, Praha Struktura prezentace 1. Úvod 2. Měnová integrace
VíceMAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU
MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 20. květnu 2005 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj
VíceEVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová
EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Evropské hospodářské a měnové unie. Činnost Evropské centrální banky, výhody a nevýhody (rizika)
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
Víceit? 2. Pražská evropská přednáška Liberálního institutu Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy Praha 29. září 2009
Deset let eura: čím m bychom se měli m poučit it? Zdeněk Tůma 2. Pražská evropská přednáška Liberálního institutu Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy Praha 29. září 2009 Osnova Deset let eura
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceVYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU
VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky
VíceOtevřená ekonomika, měnový kurz
Otevřená ekonomika, měnový kurz Obsah přednášky Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Nominální a reálný měnový kurz Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Úroková
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což
VíceJedna měna mnoho příležitostí
Dvě cesty ke společné měně Zdeněk k TůmaT Konference Jedna měna mnoho příležitostí Praha 6.6.2008 Obsah Euro-strategie Dvě strategie pro přistoupení k společné evropské měně Dvě měnové politiky do přistoupení
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je
VíceMakroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz
Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky
VíceEkonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.
Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové
VíceČeská republika a euro
Česká republika a euro Miroslav Singer viceguvernér ČNB Seminář pro novináře 25. listopadu 2005 Konvergenční kritéria ria Formulována ve Smlouvě o EU (podpis v Maastrichtu, únor 1992) Inflace průměr 3
VícePrávní formy podnikání v ČR
Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská
VíceKonvergenční zpráva Červen 2016
Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých
VíceStrategie přistoupení České republiky k eurozóně
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu
VíceBankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.
10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový
VíceMetodický list č. 1. Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011
Metodický list č. 1 Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011 Název tématického celku: Makroekonomie II 1. blok. Tento tématický blok je
VíceVYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010 Bakalářská práce Autor: Radka Klusáčková Vedoucí práce:
VíceMěnověpolitické doporučení pro 9. SZ 2005
Měnověpolitické doporučení pro 9. SZ 2005 Sekce měnová a statistiky 1. Základní scénář červencové prognózy Východiskem pro měnověpolitické rozhodování zůstává červencová makroekonomická prognóza. Tato
VíceV roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream
Thomas Sargent: The Ends of Four Big Inflations (1982) Zkoumá čtyři velké inflační periody po WWI (Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko) a také specifický případ té doby Československo, které se inflaci
VíceDvacet let. České koruny. Dvacet let české koruny. na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Jaroslava Dittrichová
novodobého vývoje domácí měny a bankovnictví v České republice v letech 1990 až 2012. Publikace vznikla při příležitosti dvacátého výročí Jaroslava Dittrichová je věnována nejdůležitějším událostem Jitka
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceMEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY
MEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY 3. kapitola Krugman Obstfeld. SMĚNNÉ KURZY A DEVIZOVÉ TRHY ZÁKLADNÍ PROBLÉMY TEORIE DETERMINACE SMĚNNÉHO KURZU Směnný kurz umožňuje
VíceEKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU)
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií http://kpes.upol.cz EKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU) Vyučující: Doc. Dan
VíceSrovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR. Tereza Kachtíková
Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR Tereza Kachtíková Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Definice konvergenčních kritérií. Analýza současného stavu plnění
VíceStudijní opora. Část 2 Nezaměstnanost a Phillipsova křivka její charakteristika a význam
Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 5 TRH PRÁCE, NEZAMĚSTNANOST A PHILLIPSOVA KŘIVKA Část 2 Nezaměstnanost a Phillipsova křivka její charakteristika a význam Zpracoval:
VícePrezentace seznamuje žáky se základy marketingu, zabývá se vnějšími vlivy okolního prostředí.
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/34.0911 Ing. Anna Grussová VY_32_INOVACE 29_MAR
VíceEvropská hospodářská a měnová
Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 -
VíceMonetárn a vývoj kurzu v kontextu
Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceMakroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii
Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální
VíceUNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu
UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor BP: Zdeněk Jásek Vedoucí BP: Ing. Petr Hájek, Ph.D. 2015 Praha 2 3 Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Makroekonomická
VíceIII. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou
III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)
VíceMakroekonomie II. Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí:
Organizace slide 1 Makroekonomie II Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí: 14.30-16.00 E-mail: hlousek@econ.muni.cz slide 2 Základní: Literatura MANKIW, G. (2010):
VíceVýzvy na cestě k euru
Česká republika a euro Výzvy na cestě k euru Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady Konference Firma a konkurenční prostředí 2009 Oslavy 50. výročí založení PEF MZLU v Brně 12. března, 2009 Strategie
VíceJak rychle rostla česká ekonomika?
Jak rychle rostla česká ekonomika? Ukazatel HDP nevystihuje plně výkon ekonomiky, přesto je používán ve většině analýz. Použijeme-li k charakteristice výkonu české ekonomiky ukazatele reálného důchodu,
VíceEKONOMIKA, EURO A BUDOUCÍ POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EU
EKONOMIKA, EURO A BUDOUCÍ POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EU Petr Teplý Institut ekonomických studií UK v Praze VŠE Praha Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Schebkův Palác, Politických vězňů 7, Praha
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MAKROEKONOMICKÁ ÚLOHA STÁTU, PROTEKCIONISMUS A INTEGRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceVliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru
Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Duben 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Ministerstvo financí zvýšilo koncem dubna odhad letošního tempa růstu české ekonomiky na 5,3 procenta z 5,0
VíceZájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny
Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence
VíceAnalýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Olomouc se zaměřením na věkovou skupinu nad 50 let. Ondřej Čepl
Analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Olomouc se zaměřením na věkovou skupinu nad 50 let Ondřej Čepl Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá závažným problémem, a to
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.216 COM(216) 374 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 216 (vypracovaná v souladu s čl. 14 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) {SWD(216)
VíceFE TUL. Master. Business Administration MARKETING AND INTERNATIONAL TRADE
FE TUL Master Business Administration MARKETING AND INTERNATIONAL TRADE Compulsory classes Name of the class Common compulsory classes Mikroekonomie II / Microeconomics II 2/2 zp./zk. 5 prof. Ing. Jiří
VíceČeská republika a euro očima ČNB
Česká republika a euro očima ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Přijetí společné evropské měny v ČR přínosy a rizika 29. ledna 2016 Obsah Srovnání vývoje HDP v eurozóně a v zemích EU mimo
VíceMAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB
Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl
Více5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:
5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceStudijní opora. 12. Kapitola. Důchodová politika. Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) 12. Kapitola Důchodová politika Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:
VíceMakroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému
Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný
Více3. Konvergenční procesy
. Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v
VíceTematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku bakalářského studijního programu MST a TRAS (Bc).
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA TĚLESNÉ KULTURY Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku bakalářského studijního programu MST a TRAS (Bc). Management a ekonomika ve sportu Studijní program:
VíceEUROMÝTY EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? Mojmír Hampl, Česká národní banka. Seminář CDK a Senátu PČR
EUROMÝTY Mojmír Hampl, Česká národní banka EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? Seminář CDK a Senátu PČR 18. října 2007 Senát Parlamentu ČR MÝTUS č. 1 Čím dříve, tím lépe POZOR: Cesta do
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Leden 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká republika má konečně vládu. Poslanecká sněmovna dala v lednu, osm měsíců po parlamentních volbách, důvěru
Více14. kapitola Krugman Obstfeld
2. Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy 14. kapitola Krugman Obstfeld Základní problémy Faktory, které v zemi ovlivňují nabídku peněz nebo poptávku po nich, patří mezi nejsilnější determinanty směnného
VíceHospodářská politika
Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno
VíceZákladní problémy. 2. Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy. 2.1 Teorie peněz - přehled
Základní problémy. Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy Faktory, které v zemi ovlivňují nabídku peněz nebo poptávku po nich, patří mezi nejsilnější determinanty směnného kurzu. Hlavním cílem této kapitoly
VíceMakroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer
Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Jihočeská univerzita České Budějovice, 10. března 2014 Obsah Nedávný makroekonomický vývoj v ČR Měnová politika
VíceKOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů
KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S ČR Diplomová práce Autor: Bc. Lenka Cundová Vedoucí práce: Ing.
VíceMINIMÁLNÍ MZDA Z POHLEDU RAKOUSKÉ EKONOMIE
MINIMÁLNÍ MZDA Z POHLEDU RAKOUSKÉ EKONOMIE IDA KAMENIŠČÁKOVÁ Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Česká republika Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou triangulárních intervencí se zaměřením
VíceEkonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz
Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceMěnová politika ČNB: Tanec mezi vyšší matematikou a bulvárem
Měnová politika ČNB: Tanec mezi vyšší matematikou a bulvárem Michal Skořepa Poradce bankovní rady Česká národní banka Škoda Auto vysoká škola 18.11.2014 Tato prezentace nemusí vyjadřovat oficiální postoje
VíceTEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Hodnocení stylu řídící práce
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor PROVOZ A EKONOMIKA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Hodnocení stylu řídící práce Vedoucí diplomové práce: Prof.Ing. Jan Hron DrSc.
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré
VíceTrh práce Moravskoslezského kraje pohledem Beveridgeovykřivky
Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Trh práce Moravskoslezského kraje pohledem Beveridgeovykřivky Pavel Tuleja katedra ekonomie Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita
VíceCo způsobilo posun České NAIRU. Petr Sedláček
Co způsobilo posun České NAIRU Petr Sedláček Úvod Český zázrak na počátku transformace, který spočíval v relativně malém propadu ekonomické aktivity a nízké míry nezaměstnanosti, se v polovině 90. let
VíceVyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010
Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010 Martin Maršík, Jitka Papáčková Vysoká škola technická a ekonomická Abstrakt V předloženém článku autoři rozebírají vývoj
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit
Více