Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Pitva ryby Návod na laboratorní práci PhDr. Yveta Reiterová Biskupské gymnázium Brno
Laboratorní práce téma: Pitva ryby Datum: vypracoval/a: Pomůcky: usmrcená ryba, podložka, preparační soustava, mikroskop, tác, Petriho misky, lupa Cíle práce: 1. Seznámit se s vnější stavbou ryby, zakreslit a popsat. 2. Provést pitvu, zakreslit stavbu orgánů a kde se vyskytují. 3. Připravit mikroskopické preparáty šupiny, žaberního oblouku a lupínku, nátěru krve, mozkové tkáně Provedení: Usmrcenou rybu položte na tácek s podložkou, určete druh, podívejte se na tvar těla, postavení úst, ploutve, skřele, postranní čáru, čichové jamky, šupiny jakého jsou typu, podívejte se na ocasní ploutev. Zakreslete tvar těla a jednotlivé části ryby. Odpovězte na otázky: 1. Podle tvaru těla, kde žije a čím se živí vaše ryba? 2. Jaké jsou jednotlivé ploutve a jak se ryba pohybuje? 3. Jakou funkci plní postranní čára? 4. Jaký je počet šupin? Počet šupin každého rybího druhu je uváděn tzv. šupinovým vzorcem, který je konstantní obecně: 5. Jaký je typ šupiny? 6. jaké je postavení úst a co lze dovodit z postavení úst? 7. Jakou funkci plní skřele?
Pitva ryby Rybu položte a přišpendlete na podložku v místě ploutví, podívejte se na šupiny, šupiny vytrhněte a položte do misek, pozorujte postranní čáru, ta je uprostřed těla tmavěji pigmentovaná. Nůžkami odstraníme kůži z poloviny těla a rozstřihneme kůži od řitního otvoru až po žábry, v břišní části pozorujte svalovinu. Je vidět velký boční sval, který je světlý a tvoří myomer ve tvaru písmene W, tyto myomery jsou od sebe odděleny blanitými přepážkami, nad přepážkou je pruh červené svaloviny povrchový boční sval zakreslete. Pokračujte dál v odstřihávání tělní stěny kolmo k hřbetu, tělní stěnu odklopíme, nebo ji odstraníme a pozorujeme jednotlivé orgány. Dáváme přitom pozor, abychom nepropíchli plynový měchýř. Pozorujte uspořádání jednotlivých orgánů a postupně je odstraňujte a odkládejte do misek.
Dýchací soustava: Začněte dýchací soustavou, odstraňte skřele (skřelovou kost). Žábry se dělí na žaberní oblouky, ty jsou 4. Mohou být pružné, kostnaté nebo chrupavčité a nesou po dvou řadách žaberní lupínky, které jsou prokrvené. Na žaberních obloucích jsou také žaberní tyčinky, které filtrují potravu a chrání žaberní lupínky. Dýchací pohyby zajišťují cirkulaci vody, otevřená ústa nabírají vodu, skřele zavřené, zavření úst - voda omývá žábry a vytéká zpod skřelí, není polykána. Přídatné dýchací orgány jsou u ryb s malým obsahem kyslíku v prostředí, využíván vzdušný kyslík (plicní vaky -dvojdyšné, násadcoploutví), střevní dýchání (piskoř - prokrvená sliznice ústní dutiny, hlaváčovití, dýchací labyrint - záhyby dýchacího epitelu na žaberním oblouku pod skřelí - lezouni). Cévní soustava: Venózní srdce uložené v osrdečníku je dvoudílné. Skládá se z jedné komory, která je světlejší a jedné síně tmavočervené a kulaté. Srdce má tepenný násadec a je uloženo pod žaberními oblouky. Srdcem prochází odkysličená krev z těla do tenkostěnné předsíně a dále do svalnaté komory. Ze srdeční komory je krev vytlačována do srdečnice na jejímž počátku je tepenný násadec a jím je krev puzená do čtyř párů žaberních tepen, které se v žaberních lupíncích větví na vlásečnice. Okysličená krev je odváděna hřbetní aortou jednak do hlavy a jednak sestupným obloukem k tělním orgánům. Ryby mají vytvořen vrátnicový oběh jaterní i vrátnicový oběh ledvinový. Trávicí soustava: Ústa, ústní dutina-malý nepohyblivý jazyk, zuby se stále vyměňují, narůstají na čelistech, vomeru, patře i v hltanu na žaberních obloucích(4. a 5.) - požerákové zuby(jsou v jedné, dvou, až třech řadách, určují znak druhu) jsou orientovány dozadu a slouží k zachycení potravy hltan, jícen, žaludekrozšířená část střeva- pylorické přívěsky-trávicí funkce, střevo(masožraví - krátké střevo, býložraví - dlouhé střevo, řitní otvor). Játra mají žlučník pankreas je difúzní. Ryby mohou mít různé typy úst např. koncová, spodní, horní.
Plynový měchýř: Je uložený pod páteří a pod ledvinami a je buď jednodílný nebo dvoudílný. Je to vychlípená část trávicí trubice za hltanem. Jeho funkce je hydrostatická a sluchová-citlivost na změny tlaku a přenos do vnitřního ucha Weberovým ústrojím. Vylučovací soustava: Ledviny - opistonefros - jsou párové tmavočervené uložené podél páteře, pokračují močovody a močovým měchýřem, jehož vývod ústí za řitním otvorem. Rozmnožování: Pohlavní soustava -gonochoristé, gonády párové, pohlavní vývody většinou nezávislé na močovodech. Vaječníky u samic -jikry, varlata u samců - mlíčí se spermiemi, rozmnožování jedenkrát ročně, pohlavní, oplození vnější, vypuzování gamet - tření, místo tření - trdliště, volně pohyblivý plůdek - embryo. S rozmnožováním také souvisí rozmnožovací migrace a podle toho se ryby dělí na anadromní - častější ryby z moře táhnou ke tření do řek - lososovité a jeseterovité ryby a méně častá katadromní ryby táhnou ze sladkých nebo brakických vod do moře - úhoř. Nervová soustava: Mozek je velmi malý, rozvoj středního mozku, koncový mozek malý, z mozku vychází 10 párů mozkových nervů, z míchy vychází segmentálně párové míšní nervy, tolik nervů kolik má mícha obratlů. Mícha vede až do koncových obratlů - kapr má 33-34 obratlů. Mozek má bílou hmotu a je pětidílný. (obrázek)
Smyslová soustava: Čich více vyvinut u starobylých skupin, méně u kostnatých ryb, vnější nozdry zdvojené, vnitřní chybí; chuť chuťové pupeny ústní dutina, hltan, vousky; proudový orgán; sluch-vnitřní ucho, Weberovo ústrojí u kaprovitých ryb(kůstky spojující vnitřní ucho s plynovým měchýřem). Sluchově rovnovážný orgán pouze vnitřní ucho; hmatové orgány kolem ústního otvoru; chemoreceptory vousky; oči tyčinky a čípky, akomodace kulovité čočky posunem, víčka a slzné žlázky chybějí, enormně zvětšené oči = teleskopické (hlubinné ryby). Kostra ryby:
Kostra:Osifikovaná - v dospělosti kosti převažují nad chrupavkou Lebka: Velký počet kostí, poprvé kostěná lebeční klenba, dolní čelist zakloubena prostřednictvím čtyřboké kosti. Lebka je pevně spojena s páteří. Skřele - operkula - čtyři párové kosti pohyblivě připojené k neurokraniu a oblouku jazylky, kryjí žaberní dutinu. Páteř: Skládá se z obratlů(33-34 obratlů, jsou vytvořená těla, ostré dlouhé výběžky, nediferencované, liší se velikostí).někdy bývá zachovaná chorda-jeseteři, dvojdyšné Žebra: V ocasní části těla srůstají s obratly, hemální kanál. Kromě pravých žeber jsou i ve svalovině drobné kůstky - ostice(nepravá žebra) Kostra končetin: Pásmo prsních ploutví se napojuje na lebku Svalová soustava: Kosterní svalovina je rozdělená do myomer - vyztužena tenkými kostmi (nepřipojené na osovou kostru, myosepta tvaru W, velký boční sval) Úkoly 1. Vypreparujte žaberní oblouk s lupínky, jak dýchají ryby, srovnej s parybami. Popiš mechanismus dýchání 2. Udělej krevní nátěr ryby. Jaké jsou červené krvinky? 3. Jaká je funkce plynového měchýře? Z čeho vzniká, jaký je původ? Kde je uložen? 4. Jaký je typ srdce a jak cirkuluje krev? 5. Kde jsou ledviny, jak vypadají a jaký je typ ledvin? Mají ryby kloaku? 6. Vypreparuj oční kouli a oční čočku. Jak ryby zaostřují? Mění čočka nějak tvar? 7. Jak vypadá mozek? Která centra jsou výborně vyvinutá? Kolik párů mozkových nervů vychází z mozku? Z kolika částí se skládá mozek? 8. Jakého pohlaví je ryba? 9. Jaké parazity může ryba mít? 10. Mají ryby zuby? Pokud ano, tak jaké? Mikroskopické preparáty 1. Udělejte dočasný preparát šupiny. Který je to typ šupiny? Jaké typy šupin znáš? Co se dá dozvědět z šupiny? 2. Udělejte pokus pozorování variability zbarvení těla. Pinzetou vytrhneme šupinu a pod mikroskopem sledujeme tvar a velikost chromatoforů, šupinu dáme na chvíli do kapky 0,1% roztoku NaCl a pozorujeme, opláchneme destilovanou vodou a vložíme do kapky 0,1% roztoku KCl a pozorujeme. a. Pokud se pokusíme pod vlivem roztoku NaCl roztahovat šupinu, šupina ztmavne. b. Pokud se pokusíme pod vlivem roztoku KCl roztahovat šupinu, šupina zesvětlá. 3. Zjistěte stáří ryby podle šupin! Na šupině pozorujeme soustředěné lamely (cirkuli), v létě jsou širší (díky teplu a množství potravy) a v zimě užší. Podle počtu širších a hustších šupin pak odhadujeme stáří. 4. Z čeho šupiny vyrůstají? 5. Udělejte dočasný preparát nátěru krve 6. Udělejte dočasný preparát žaberního lupínku a pozorujte, zakreslete! 7. Udělejte závěr laboratorní práce.
Parazité na rybách: Na rybách se vyskytuje spousta různých parazitů: Žábrohlísti: Vrtejši: Tasemnice: Korýši: Motolice: Pijavice: Prvoci: Dactylogyrus vastator-žábrohlíst ouškovaný parazituje na žábrách kaprů a karasů, u mladých ryb vyvolává těžká onemocnění a úhyn. Diplozoon paradoxum-žábrohlíst dvojitý parazituje na žábrách kaprovitých ryb. Gyrodactylus elegans-žábrohlíst skvostný, parazit na žábrách kaprů a cejnů, živorodý, rodí se pohlavně vyspělí jedinci, nebezpečný rybímu plůdku. Acanthocephalus lucii -vrtejš rybí - parazituje ve střevě ryb a je velice častým parazitem u kaprů, okounů,karasů,línů a candátů. Pomporhynchus laevis - je velice častý parazit našich ryb, může silně poškozovat střevní stěnu hostitelů, mezihostitelem je blešivec. Řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - tasemnice, parazituje ve střevě rybožravých ptáků (mezihostitelem je buchanka, tělní dutina kaprů, rybožraví ptáci, plerocerkoidy jsou 50 cm dlouhé v tělní dutině ryb. Jeseterovka listovitá-parazituje v tělní dutině jeseterovitých ryb - mezihostitel korýš. Kapřivec kapř í (Argulus japonicus) - malý korýš asi 0,5 cm parazituje na kůži ryb hlavně u kaprů, živí se krví a tkáňovým mokem. Ergasilus sieboldi-chlopek obecný-samičky žijí na žábrách ryb, živí se epitelem žaber. Lernaea cyprinacea-červok kapří-parazituje na kaprech. Diplostomum spathaceum-motolice, metacerkarie pronikají do pouzdra čočky ryb a znemožnují vidění. Opisthorchis felineus - motolice psí, první mezi hostitelem je plž bahnivka nadmutá, druhým mezihostitelem je kaprovitá ryba do které cerkárie pronikají kůží, ve svalovině ryb se encystují v metacerkárie, definitivní hostitel se nakazí konzumací této ryby. Piscicola geometra-chobotnatka rybí - ektoparazit ryb, na kterých saje krev. Rybomorka (Myxobolus)parazituje v hlavové chrupavce, páteři, způsobuje ztrátu rovnováhy a koordinace pohybu (vrtohlavost), nejčastější na pstruzích a parmách. Chilodonella cyprini - čepelenka kožohryz - žije paraziticky na kůži ryb,patří mezi nálevníky. Další parazité např: Trichodina a Ichthyophthirius také parazitují na kůži ryb. Ichthyophthirius multifilis - kožovec rybí, ektoparazit ryb, má složitý vývoj, kdy vytváří volná migrační stadia, která infikují pokožku ryb nebo žábry a vytvářejí parazitující stadia, které se projevují jako bílá krupička. Kožovec je běžný parazit sladkovodních ryb je nebezpečný plůdku a patří mezi nálevníky. Trichodina pediculus - brousilka nezmaří (nálevník) je také ektoparazitem ryb, pulců a nezmarů, u ryb narušuje slizovitou vrstvu pokožky a tím snižuje ochranu a může být příčinou různé bakteriální infekce.
Kožovec rybí-ichthyophthirius Řemenatka ptačí
Tvary ploutví u ryb: