Zákazník chce osobní přístup. Posíláme nabídky šité na míru, říká Robert Domnosil z Boom Tisku

CzechTrade a CzechInvest: Místo sloučení půjdou dál svou cestou str. 10 číslo 5 l 11. 5. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro Zákazník chce osobní přístup Posíláme nabídky šité na míru, říká Robert Domnosil z Boom Tisku 9 771805 259207 05 Vychází ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz

Jiné počty Z dříve zvažovaného spojení dvou vládních agentur, kdy jedna, CzechInvest, má za úkol lákat zahraniční investory do Česka a druhá, CzechTrade, má pomáhat s exportem českých firem, do jedné instituce zcela sešlo. Noví ředitelé obou zmiňovaných agentur to zcela logicky kvitují a tvrdí, že samostatně daleko lépe zvládají pracovat na svých úkolech. Mnohdy je ale těžké hodnotit, jak moc jim jejich práce skutečně jde. Svaz průmyslu a dopravy jakožto zástupce podnikatelských zájmů svého času stál za myšlenkou instituce sjednotit, a teď si chválí, že zůstaly oddělené. CzechInvest přilákal do České republiky nejvíce investorů právě z České republiky. Má být prací úřadu přesvědčovat české firmy, aby zde investovaly? Zní to problematicky. Jenomže pro české podnikatele je stejně tak problematické, když zahraniční investoři, kteří jsou k nám vábeni, dostávají různé úlevy. Jde tedy o otázku, která je hlavně politická a kolem níž se přešlapuje. Jenomže tím příběh nekončí. Blíží se rozjezd třetí agentury, jež se bude starat o administrativu dotací. Místo jednoho partnera tak budou mít podnikatelé nově k dispozici rovnou tři. Více se dočtete v hlavním tématu. Jak se v tom neztratit, když už teď si pletli agentury i studenti ekonomie na vysokých školách? Úředníci připravili pro jistotu ještě pomyslnou vstupní halu jde o Klientské centrum pro export, kde firmy najdou společnou nabídku služeb dostupnou na všech zastoupeních státu v zahraničí. K sjednocování alespoň navenek tak přece jenom došlo. Jestli to je dobrý nápad, nebo další zbytečný mezistupeň, ukážou zkušenosti jednotlivých firem. A ty budeme v Profitu sledovat. Úspěšné pořízení přeje VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz profit@mf.cz www.facebook.com/profit.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 editor Petr Švihel, T: 225 276 485, svihel@mf.cz REDAKTOŘI Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub Procházka, procházka@mf.cz INZERCE Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481, benetkova@mf.cz MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276 Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157 VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: 225 276 158 Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145 SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461 TISK Europrint a. s. BUTIK S ORIGINÁLNÍ ITALSKOU PÁNSKOU MÓDOU NOVÁ KOLEKCE JARO/LÉTO 2015 PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 T: 800 248 248 mladafronta@predplatne.cz ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o. Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN 1805-2592 Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Uomo Napoletano s.r.o., Truhlářská 27, 110 00 Praha 1, tel. +420 607 882 858 www.uomonapoletano.cz inzerce A151005389 Petr Švihel, editor TITULNÍ STRANA Martin Pinkas Číslo 5 / 11. 5. 2015 Profit vychází od roku 1990 3

OBSAH Události...6 Polemika... 26 Téma Restart Znovu bok po boku...10 Loni na jaře pohřbil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek plán svého předchůdce Martina Kuby na sloučení dvou vládních agentur. Podporu exportu a lákání investorů do Česka tak mají nadále na starost dvě agentury. Vzniknout má i nová instituce, která se zaměří na administraci evropských fondů. Rozhovor Úkol hodný Herkula... 28 Největší tuzemské chemické družstvo málem nepřežilo nástup tržní ekonomiky. Nové vedení vsadilo na zavedené značky a firmu zachránilo. Makro... 32 Fokus Obchod & Finance IT Bezpečnost, Manažer roku Nebezpečí číhá v e-mailu... 42 Jak zadarmo motivovat ajťáky... 46 Fotostory... 48 Papír ponese luxusní sdělení...16 Obecným tištěným reklamám už odzvonilo. Marketing dnes tlačí na co největší personifikaci, říká Robert Domnosil, ředitel společnosti Boom Tisk, která hromadně zpracovává velké množství variabilních zákaznických dat. Příběh úspěchu Kdo kvalitně seje, sklízí spokojené strávníky... 34 Co se stane, když dva manažeři burzovní firmy na kurzu vaření potkají šikovného šéfkuchaře? Místo dobrého nedělního oběda pro známé vytvořili ambiciózní pražskou restauraci. Upřednostňují kvalitu, o které si lidé řeknou, před prostou ekonomikou. Konference... 36 Rozhovory s vítězi soutěže Manažer roku... 50 Zahraničí Cestování... 58 Jeden den podnikatele / Názor... 60 Poradna... 62 Sekačky, které šplhají na vrchol... 22 Lubomír Dvořák dokázal uspět s patentem, který řeší údržbu travnatých porostů na obtížně přístupných plochách. Jeho svahová sekačka Spider se prodává ve více než padesáti zemích světa. TTIP: Historická šance pro byznys?... 38 Servis... 64 Portrét Barbora Bartošová: Moravská vína na britském stole... 66 inzerce A151004307 LEXICON TM 4 MAKERS OF THE ORIGINAL SWISS ARMY KNIFE VICTORINOX.COM

PROFIT události události PROFIT Slabá koruna a levné energie zvyšují firmám sebedůvěru PODNIKATELÉ OČEKÁVAJÍ RŮST POPTÁVEK, a jsou proto připraveni do svého byznysu investovat během letošního roku více peněz než loni. Výrazně optimističtí jsou i živnostníci, jejich důvěra v lepší podnikatelské zítřky v průzkumu ČSOB Index očekávání firem narostla nejvíce. Ostatně i samotný index dosáhl nejlepší hodnoty za dva a půl roku své existence. Co dělá českým podnikatelům takovou radost? Slabá koruna, levné energie a zotavující se domácí poptávka. Velmi pozitivně naladěni jsou samozřejmě exportéři. Pozorujeme ale i relativně výrazné zlepšení sentimentu u firem obchodujících na domácím trhu, což je dáno příznivými podmínkami, které PODNIKAJÍ PŘEDEVŠÍM V OBCHODU, vědeckých a technických činnostech, zdravotnictví a nakládání s nemovitostmi. Ženy přesto vlastní jen nepatrnou část tuzemských firem. Zatímco muži vlastní 67 obchodních společností, ženy jen 14 procent. Smíšené vlastnictví mužů a žen pak připadá 19 procentům firem. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, který obsahuje údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Za posledních deset let se podíl obchodních společností ve vlastnictví žen na jejich celkovém počtu zvýšil o pět procentních bodů, a to na úkor firem ve smíšeném vlastnictví. Podíl společností vlastněných muži se téměř nezměnil. Typická firma, kterou vlastní žena, má obrat do jednoho milionu korun, na trhu působí méně než šest let, má sídlo v Praze a podniká v obchodě, líčí Věra Kameníčková, analytička CRIF Czech Credit Bureau. Ze všech společností, které vlastní ženy, představují firmy založené v posledních šesti letech téměř polovinu celkového počtu (43 procent), zatímco v případě mužů to je necelá třetina. Společnosti, které na trhu fungují déle než 21 let, mají v případě žen vlastnic sedmiprocentní podíl, u společností Foto archiv stimulují spotřebu domácností. Máme tady stále méně nezaměstnaných, naše reálné mzdy rostou a inflace je extrémně nízká, říká Petr Manda, výkonný ředitel firemního bankovnictví v ČSOB. O tom, že si firmy věří, svědčí i jejich Ženám patří stále jen malé procento podniků vlastněných muži je však jejich podíl téměř dvojnásobný. Ženy patrně začaly s podnikáním mnohem později než muži, avšak počet jimi vlastněných firem se v poslední době poměrně rychle zvyšuje, upozorňuje Věra Kameníčková. plánované investice pro letošní rok. Navyšovat je oproti minulému roku bude 42 procent podnikatelů. Jejich plány jsou navíc velmi ambiciózní, když 13 procent firem chystá zvýšení objemu investic více než o pětinu. Před půl rokem mělo podobnou vizi jen zhruba sedm procent podnikatelů. Těch, kteří jsou přesvědčení o svém úspěchu, je stále více. Svou budoucnost ve výhledu jednoho roku vidí pozitivně 79 procent podniků, což je o 16 procentních bodů více než před rokem a půl. Poznámka Profitu: Investovat by firmy měly i do svých zaměstnanců. Ukazuje se, že právě nábor nových pracovníků se bude prodražovat. Poznámka Profitu: Počet podnikatelek je sice stále malý, ale fakt, že v posledních šesti letech ženy v počtu založených firem předběhly muže, dokládá, že není třeba vymýšlet podpůrné programy. Stačí, aby dobře fungovaly školky. Foto profimedia.cz Manažerem roku 2014 se stal Daniel Beneš a Zuzana Ceralová Petrofová V PRAŽSKÉM PALÁCI ŽOFÍN byli vyhlášeni vítězové soutěže Manažer roku, která se letos konala již podvaadvacáté. Porota se letos zaměřila na výsledky kandidátů v posledních letech, akcentovala přitom více než dříve produktivitu práce a základní makroekonomické ukazatele vůbec. Vítězem se stal Daniel Beneš ze Skupiny ČEZ. Manažerkou roku Zuzana Ceralová Petrofová, která je jednatelkou a ředitelkou tradičního výrobce klavírů, společnosti Petrof. Oproti loňsku byl mezi finalisty cítit větší optimismus z vývoje ekonomiky už proto, že odvahu se přihlásit dostalo více manažerů než loni. Dalším posunem je, že ve finále jsme měli 23procentní podíl žen. Naše kritéria hodnocení jsou jasná: osobní příspěvek manažera k dobrým výsledkům firmy či instituce a jeho úsilí o zlepšení věcí veřejných. Jde nám přece o prosperitu celé ČR, nejen starost o vlastní byznys, uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. Nečekal jsem to. Je to satisfakce za mnoho let tvrdé práce. Já pracuji opravdu nadprůměrně z hlediska časového i nasazení a nezastírám, že je to ocenění i všech mých kolegů, řekl Daniel Beneš měsíčníku Profit bezprostředně po vyhlášení. Rozdána byla i další ocenění. Manažerským talentem se stala Monika Šimánková ze společnosti Hestego, vynikajícím manažerem malé firmy do padesáti zaměstnanců se stala Helena Štáchová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka. Do síně slávy byl uveden Zdeněk Souček. Soutěž Manažer roku vyhlašují Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Více k Manažeru roku od strany 50 Evropský parlament omezí plastové tašky STÁTY EVROPSKÉ UNIE BUDOU MUSET omezit spotřebu nejpoužívanějších nákupních tašek. Evropský parlament schválil nová pravidla, která dávají jednotlivým zemím dvě možnosti. Buď přijmou opatření vedoucí ke snížení průměrné roční spotřeby biologicky nerozložitelných lehkých nákupních tašek na 90 kusů na občana do konce roku 2019 a na 40 kusů ročně do konce roku 2025, anebo zajistí, aby do roku 2018 nebyly lehké plastové tašky poskytovány nakupujícím zdarma. V roce 2010 použil průměrný občan EU odhadem 198 plastových nákupních tašek, z nichž bylo na 90 procent lehkých. Lehké plastové nákupní tašky, které jsou tenčí než 50 mikronů, jsou v současnosti v EU nejrozšířenější. Pravděpodobnost jejich opětovného využití je však nižší než u hrubších tašek, čímž se snadněji stávají odpadem, který často končí rozptýlený v životním prostředí a výrazně znečišťuje zejména vodní útvary a ekosystémy. Tato legislativa povede k všestranně přínosné situaci, uvedla zpravodajka Evropského parlamentu Margrete Aukenová. Hovoříme o obrovském ekologickém problému. Miliardy plastových tašek končí přímo v přírodě jako nezpracovaný odpad. Poškozují přírodu, škodí rybám, ptákům a s tím se musíme vypořádat. Podle propočtů Evropské komise bude ušetřeno na 740 milionů eur ročně, dodala zpravodajka. Evropská komise by zároveň měla posoudit vliv na životní prostředí oxo-biologicky rozložitelných plastových materiálů, které se rozpadají na malé částice, a případně navrhnout vhodná opatření za účelem omezení jejich spotřeby či zmírnění jejich škodlivých vlivů. Do roku 2017 komise také předloží návrh opatření na označování biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastových tašek, které by mělo zajistit jejich rozpoznání v celé EU. Poznámka Profitu: Blíží se doba, kdy se bude za igelitové tašky platit prakticky nová daň. Vyhnout se jí ale bude snadné nosit s sebou vlastní nákupní tašku. 6 7 Foto archiv

PROFIT události Karta se obrací. Zaměstnanci si mohou vybírat Google dává přednost stránkám, které myslí i na mobily události PROFIT DOBA, KDY SI FIRMY MOHLY VYBÍRAT z velkého počtu uchazečů, končí. S pozitivním vývojem ekonomiky se do výhody naopak dostávají zájemci o práci. Současné rychlé oživování zájmu firem je jednoznačně dobrou zprávou pro zaměstnance, nastává ideál - ní doba pro změnu působiště. Kvůli dobré kondici ekonomiky i vlivu dalších faktorů však firmám paradoxně začínají nelehké časy, alespoň pokud jde o získávání kvalifikovaných posil, hodnotí dosavadní vývoj Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje kariérní portál Jobs.cz. Upozorňuje, že v brzké době by měl počet lidí klesnout pod půl milionu a současně počet otevřených pozic přesáhne sto tisíc korun, trh se z hlediska dostupnosti lidí s potřebnou kvalifikací v podstatě vyčerpá. Firmy se tak budou muset mnohem aktivněji ucházet o žádané profesionály. Změněné situaci na Foto e15 trhu odpovídá zvýšený zájem firem o samotné personalisty. V oboru lidských zdrojů oproti minulému roku zaměstnavatelé nyní obsazují o 36 procent více míst podle dat, která má provozovatel portálu Jobs.cz k dispozici. Roste i průměrná nabízená nástupní mzda na Jobs.cz. V prvním čtvrtletí dosáhla 33 300 korun. Nabízené platy pravděpodobně do konce roku vzrostou o pět až sedm procent, firmy zatím v tomto ohledu nestihly pořádně zareagovat. Rezervy jsou však i jinde. Zaměstnanci chtějí zejména flexibilitu. Pokud firmy nabídnou více částečných úvazků či možnost pracovat občas na dálku, mohou nalákat i spokojené zaměstnance s vysokou kvalifikací, uvádí Dombrovský. Částečné úvazky nyní tvoří pouze 5,3 procenta nově obsazovaných pozic, pružné rozvržení pracovní doby je možné u 13 procent míst, možnost alespoň občas pracovat na dálku firmy nabízejí v 6,9 procenta případů. Právě u pozic s takovými podmínkami Jobs.cz registruje o cca 40 procent častější reakce lidí. Poznámka Profitu: Očekávaný růst mezd by mohl vytvořit tlak na alternativní úvazky. Zaměstnanec získá více volna a firma levnější pracovní sílu. NA DRTIVOU VĚTŠINU ČESKÝCH FIREM dopadne změna, kterou nedávno realizovala společnost Google. Ta ve svém vyhledávači od dubna 2015 upřednostňuje webové stránky, které jsou optimalizovány pro mobilní zařízení a tablety. Firmy, které si své stránky nepředělají tak, aby vyhovovaly i mobilním zařízením, se ve vyhledávači posunou výrazně níže, a hrozí tak, že zmizejí hledajícím z očí. A jaký je důvod změny? Všem mobilním uživatelům se budou na předních místech zobrazovat jen výsledky, které jsou optimalizovány pro mobil, říká Vojtěch Lambert z poradenské společnosti LCG 360 Consulting. Firem, které mají weby optimalizované na prohlížení v mobilních telefonech a tabletech, je v současné době jen kolem 20 procent, což je stále malé číslo. Majorita prohlížení se ovšem bohužel pro ně přesouvá z počítačů k chytrým Foto archiv telefonům. Na většině stránek stále mobilní uživatelé složitě rolují a vyhledávání je obtížné. Tato optimalizace začíná být nutností a firmy budou muset do změny investovat, předpokládá obchodní ředitel LCG 360 Consulting Vladimír Vokroj. Google si uvědomuje, že budoucnost internetu obecně leží v přenosných zařízeních. Na internet přistupuje přes mobilní zařízení jen v České republice podle dat Českého statistického úřadu zhruba 2,5 milionu lidí a každý rok toto číslo roste o statisíce nových uživatelů. Podle Vladimíra Vokroje je jen otázkou času, než se Googlu přizpůsobí Seznam.cz a další vyhledávače. (jap) Poznámka Profitu: Uživatelé skrze mobilní zařízení převážně konzumují obsah internetu, případně nakupují. Firmy by dříve či později stejně musely věnovat peníze na optimalizaci svých stránek pro tato zařízení. inzerce A151003609 Startuje další ročník soutěže pro rodinné firmy. Hlaste se Až do konce září se rodinné firmy mohou hlásit do čtvrtého ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku, které je Profit mediálním partnerem. Ocenění se uděluje malému a střednímu podniku s rodinnou tradicí. Soutěž pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a hlavním partnerem je Equa bank. Vítěze soutěže vybírá odborná porota na základě souboru ekonomických, ale i neekonomických kritérií, jako je například růst obratu v posledních pěti letech, příspěvek k zaměstnanosti v regionu, počet generací vlastníka zapojených do podnikání a politika sociální odpovědnosti. Od loňského roku si nově vítěze vybírá také veřejnost, a to v kategorii Cena veřejnosti. Loňským celkovým vítězem a zároveň vítězem Ceny veřejnosti se stala firma LIKO-S, která se zabývá výrobou montovaných hal a konstrukcí. Ocenění odborné i laické veřejnosti nás velmi potěšilo. Zvláště pak Cenu veřejnosti vnímáme jako odměnu za nasazení při budování a šíření dobrého jména firmy. Rodinné podnikání má v České republice svoje Foto Hynek Glos místo a určitě si zaslouží pozornost. Proto jsem rád, že existuje ocenění Equa bank Rodinná firma roku, která rodinné podnikání podporuje a pomáhá mu, komentuje ocenění Libor Musil, spolumajitel firmy LIKO-S a držitel titulu Equa bank Rodinná firma roku 2014. Novým partnerem soutěže je Deloitte Advisory a Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Řada firem z chráněného trhu práce vzniká právě na rodinných základech. Ať již je motivem to, že nejbližší příbuzní chtějí pomoci osobě se zdravotním postižením s návratem do běžného života, nebo že si sám člověk s handicapem založí firmu, začne podnikat, aby na sobě vyzkoušel, co zvládne, v čem obstojí, popisuje Hana Potměšilová, ředitelka fondu, a dodává, že mezi tyto zaměstnavatele, kteří začínali čistě v rodinném kruhu, patří nyní i subjekty, které mají i dvě stě tři sta zaměstnanců se zdravotním postižením. 8 9

PROFIT téma téma PROFIT Znovu bok po boku Loni na jaře pohřbil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek plán svého předchůdce Martina Kuby na sloučení dvou vládních agentur. Podporu exportu a lákání investorů do Česka tak mají nadále na starost dvě agentury. Vzniknout má i nová instituce, která se zaměří na administraci evropských fondů. Knoflíčky pro Italské ikony. Tradiční jablonecká bižuterie firmy AG Plus si našla svoji cestu do světa jižanské módy díky CzechTradu. Foto Martin Pinkas Měl to být velký třesk v podpoře tuzemského exportu a zároveň lákání zahraničních investorů do České republiky. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba plánoval sloučení agentur CzechInvest a CzechTrade do konce roku 2013. Mělo to přinést zefektivnění služeb, které se u obou agentur potkávají. Z tohoto pohledu je velmi podobné, zda lákáte investora dovnitř nebo mu poskytujete služby na zahraničních trzích, vysvětluje s odstupem času své pohnutky Martin Kuba. Jako většina státních institucí trpí obě agentury bolestí, jíž je neefektivita nakládání s veřejnými penězi. Sloučení by umožnilo optimalizovat jejich chod, aby stál daňové poplatníky co nejméně, dodává bývalý ministr. Ten rovněž počítal s tím, že zahraniční zastoupení se budou přímo zodpovídat ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Kvůli tomu přešlo k 1. srpnu 2012 celkem 32 zahraničních zastoupení CzechTradu a šest zastoupení CzechInvestu do jednotné zahraniční sítě obchodních misí MPO. Kroky ministerstva tehdy podpořil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Naše očekávání ohledně spojení agentur CzechTrade a CzechInvest jsou značná. Mělo by vést k efektivnějšímu fungování ve prospěch exportérů a investorů, komentoval plány prezident svazu Jaroslav Hanák. Jenže pak přišel pád Načasovy vlády a dočasný ministr úřednické vlády Jiří Cienciala slučování agentur pozastavil. Současný kapitán průmyslu a obchodu Jan Mládek tento proces loni na jaře zrušil definitivně a obě agentury získaly svá zahraniční zastoupení zpět. Po svém nástupu do funkce označil ministr za jednu ze svých priorit obnovu činnosti agentury CzechInvest a zlepšení fungování ekonomické diplomacie. Zároveň zdůraznil, že podpora exportu se nebude týkat pouze velkých firem. Stojíme na straně malých a středních podniků, jsme si vědomi důležitosti jejich role v ekonomice a budeme naši síť nadále rozvíjet a zefektivňovat, aby zůstala kompetentním partnerem českých firem v zahraničí i do budoucna, uvedl Jan Mládek. Zájem vrostl o pětinu A jak vypadá oddělené fungování agentur po roce? To, že agentura CzechTrade mohla fungovat samostatně, mělo jednoznačně pozitivní efekt. Od poloviny roku 2014 navíc disponoval CzechTrade opět svým hlavním nástrojem sítí zahraničních kanceláří, konstatuje Radomil Doležal, generální ředitel CzechTradu. To, že se agentura stabilizovala, podle něj dokládají nejlépe výsledky za rok 2014. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí došlo k výrazné akceleraci zájmu exportérů o využití jejích služeb. Tento trend pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2015. V loňském roce došlo k meziročnímu navýšení zájmu o služby agentury o 18 procent, což představuje téměř 42 tisíc hodin činnosti zahraničních kanceláří pro firmy. Pracovníci CzechTradu působili na zakázkách pro 909 firem a zprostředkovali českým podnikům více než 3200 exportních příležitostí. Jejich součástí bylo i 164 účastí českých firem na zahraničních výstavách a veletrzích, na kterých zhruba dva tisíce firem využilo možnosti prezentovat se společně pod hlavičkou agentury CzechTrade. Akcí exportního vzdělávání se za rok 2014 navštívilo 1052 účastníků. Podniky využívající služeb CzechTradu loni uskutečnily 103 úspěšných exportů v celkové hodnotě 6,851 miliardy korun. Úspěšnou spolupráci oceňují i zástupci podniků. Ukazuje se, že vhodnější je fungování agentury nepřímo podřízené MPO a závislé na jeho úřednících, konstatuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Svaz má nyní například možnost doporučovat a vybírat zástupce do zahraničních kanceláří. Pro budoucí fungování agentury považuje její generální ředitel také za důležité zvyšovat odbornost pracovníků CzechTradu, jak v zahraničí, tak v pražské centrále. Toho chce dosáhnout nejen interním vzděláváním zaměstnanců, ale i větší pozornosti při jejich výběru a přípravě. 10 11

PROFIT téma téma PROFIT Italská výzva Mezi exportéry, kteří loni díky zahraničním misím CzechTradu pronikli na nový trh, se zařadila také společnost AG Plus, která patří mezi tradiční výrobce bižuterie na Jablonecku. Dokázala zareagovat na poptávku italské společnosti D.E.B., která spolupracuje s řadou významných italských módních domů včetně gigantů, jako je Dolce & Gabbana. Majitel společnosti projevil zájem o české štrasové knoflíky, které doposud společnost objednávala v Itálii, ale nebyla s kvalitou výroby příliš spokojena, vysvětluje Ivana Třosková ze zastoupení CzechTrade v Miláně. Díky CzechTradu navázal italský odběratel spolupráci se třemi českými výrobci. Po roce si ale pozici udržel jen AG Plus. Každému zákazníkovi se snažíme vyjít vstříc a pružně reagujeme na jeho požadavky, popisuje Kateřina Březovská z obchodního oddělení společnosti AG Plus. Naopak další dva podniky se nedokázaly včas přizpůsobit požadavkům klienta, komunikace z jejich strany vázla a často byla výroba zastavena. Jejich pracovní doba končila již v patnáct hodin, což bylo pro klienta nevyhovující. Zástupci společností nereagovali ani na mobilních telefonech, popisuje Ivana Třosková nedostatky některých českých dodavatelů. Právě flexibilní přístup a kvalitní výroba, jaké v případě zakázky pro Itálii předvedla společnost AG Plus, dávají podle odborníků malým a středním firmám šanci prosadit se i na těch nejnáročnějších zahraničních trzích. Česko dominuje střední Evropě Samostatné působení si chválí také v CzechInvestu. Se zahraničními i tuzemskými investory dojednala agentura loni celkem 147 investičních projektů za 87 miliard korun. Překonala tak investiční agentury svých nejbližších sousedů Slovenska, Polska a Maďarska. Ve všech třech zemích dohromady totiž přilákaly jen 139 investorů. Nejvíce z nově vytvořených šestnácti tisíc nových pracovních příležitostí by mělo vzniknout v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, které se dlouhodobě potýkají s vysokou Radomil Doležal (56) Karel Kučera (34) Po roce 1990 řídil jako ředitel dceřiné společnosti vstup mezinárodní firmy Campingaz na český a slovenský trh a v dalších letech i konsolidaci aktivit a rozšíření portfolia značek v regionu a změnu vlastnické struktury skupin v roce 1996 The Coleman Company, v roce 1998 Sunbeam Corporation a v roce 2005 Jarden Corporation. Poslední dva roky před příchodem do CzechTradu působil v oblasti developmentu komerčních nemovitostí ve společnosti RSVP Invest. nezaměstnaností. V každém z krajů budou nově necelé čtyři tisícovky míst. Zvýšená aktivita zahraničních investorů souvisí s postupným oživením evropského trhu, taženým především automobilovým průmyslem, komentuje současnou situaci ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Do sektoru automobilového průmyslu spadá celkem padesát investic v hodnotě 26,12 miliardy korun, které vytvoří 8447 pracovních míst. Mezi významná odvětví patří ještě kovodělný a kovozpracující, gumárenský a strojírenský průmysl. Aktivní jsou i české firmy. Expanduje jich nebývale vysoký počet, a to investicemi v řádu stovek milionů až miliardy korun. Jedná se zejména o strojírenské, textilní a potravinářské firmy, dodává ministr Jan Mládek. Většinu projektů se podařilo zrealizovat v prvním pololetí loňského roku, kdy Během své kariéry vystřídal několik soukromých společností, pracoval například pro Deutsche Post, poradenské firmy Accenture, M.C.Triton a také pro veřejnoprávní Českou televizi. Po roce 2013 byl konzultantem a projektovým manažerem na volné noze. Zabýval se strategickými projekty v oblastech financí, procesního řízení a rozvoje podnikání. Média v době jeho nástupu upozorňovala, že podle svého životopisu nikdy nepracoval v řídící pozici. investoři ještě mohli dosáhnout na výhodnější investiční pobídky. Druhé pololetí bylo slabší, proto nyní musíme v lákání investic vyvinout vyšší úsilí. Připravená je k investorům vstřícnější novela zákona o investičních pobídkách a daleko aktivnější přístup k investorům předpokládá i naše nová strategie, konstatuje generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. K výsledkům agentuře pomohlo také navrácení jejích zahraničních zastoupení ve strategických lokalitách, ke kterým letos přibyla Jižní Korea. Právě potenciál korejských investorů je i přes významné investice firem Nexen Tire a Hyundai Mobis v České republice zatím nevyužitý. Korejci oživí žateckou zónu Přesto patří právě příchod jedné z korejských firem do tuzemska k těm Foto ČTK, Michael Tomeš nejvýznamnějším vstupům zahraničních investorů. Podpisem smlouvy s Nexen Tire získala Česká republika loni v červnu třetí nejvyšší investici ve své samostatné historii. O projekt v hodnotě 22,8 miliardy korun usilovala Česká republika třináct měsíců, jejím největším konkurentem bylo Polsko. To, že si společnost Nexen Tire pro svoji investici vybrala Českou republiku, ukazuje, že ČR se znovu stává bezpečným přístavem pro nové investory a jejich strategické plány. Za posledních deset let pomohl CzechInvest zprostředkovat více než 1400 investičních projektů v celkové hodnotě téměř 800 miliard korun. Tyto projekty pomohly vytvořit téměř čtvrt milionu pracovních míst, uvedl předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Výstavba továrny se uskuteční v průmyslové zóně Triangle u Žatce v Ústeckém kraji, odkud na konci roku 2012 odešla společnost Panasonic, která tu zaměstnávala na Gigantický projekt v Indii je šancí pro české firmy Jen málokde ve světě se bude v příštích letech stavět tak intenzivně jako v Indii. Jednu z největších zahraničních příležitostí pro české podniky představuje ambiciózní plán indické vlády na vytvoření Průmyslového koridoru Dillí Bombaj (Delhi-Mumbai Industrial Corridor neboli DMIC). Ten by měl pomocí nových tratí pro nákladní železniční dopravu vytvořit páteřní území o délce 1483 kilometrů. Cílem je zvýšit podíl zpracovatelského průmyslu na HDP země a vytvořit síť inteligentních a udržitelných měst, kde bude výroba klíčovým ekonomickým odvětvím, vysvětluje Manjeet Malik, prezident Indicko-české obchodní komory. Na tento gigantický projekt navazuje i další plán na obnovu dopravní infrastruktury. Jeho součástí je rozsáhlá výstavba a modernizace sítě letišť. Nevyrábíme sice velká letadla, ale patříme k několika málo zemím, které mají kapacity a odborníky pro výrobu malých letounů. Rádi bychom pomohli Indii také s výstavbou malých letišť, podotýká náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka. Země tak podle něj není pouze příležitostí pro české firmy, které chtějí do Indie vyvážet svoje výrobky, ale také pro české investory. Země by mohla být cílem také pro české stavební společnosti. Kromě letišť totiž chystá i výrazný rozvoj silniční sítě. Do té chce Indie investovat 3,8 miliardy amerických dolarů, za které hodlá vybudovat 4,86 milionu kilometrů silnic a dálnic. Z toho má být 100 tisíc kilometrů takzvaných národních dálnic. Celkem bude Indie do rozvoje dopravní infrastruktury investovat 19 miliard dolarů. (dal) 600 pracovníků. Korejský výrobce pneumatik by měl v továrně o rozloze 35 hektarů dát práci zhruba tisícovce lidí. Kapacita výroby má dosáhnout přibližně šesti milionů kusů pneumatik za rok. Letos má výstavba továrny začít, v další etapě by mohlo dojít k rozšíření investice až na 45 miliard korun. V budoucnu by společnost mohla zaměstnat více než 2300 lidí a továrna by se měla rozkládat na celkem 70 hektarech. Český stát se ve smlouvě zavázal k investičním pobídkám v maximální hodnotě 3,8 miliardy korun, v podobě hmotné podpory v rámci strategické investiční akce ve výši 1,1 miliardy korun, hmotné podpory na vytvoření pracovních míst ve výši 300 milionů korun, slevy na dani z příjmů právnických osob ve výši dvou miliard korun, kompenzaci Ústeckému kraji za slevu na pozemky ve výši 302 milionů korun a hmotné podpory na školení a rekvalifikace ve výši 92 milionů korun. 12 13 inzerce A151005235 Podle kvalifikovaných odhadů se státu vrátí vynaložená investice dvakrát. Přínosy investice spočívají především v přímé a nepřímé zaměstnanosti a souvisejících odvodech a daních z příjmů a v efektech ze stavby haly, na které se budou podílet české firmy, vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Roční odvody daně z příjmů společnosti Nexen Tire po vyčerpání daňových prázdnin by se měly pohybovat ve výši stamilionů ročně. Ve druhé polovině roku 2015 začne společnost Nexen Tire obsazovat manažerské pozice, od roku 2016 pozice ve výrobě. Pozitivní byl z pohledu investic také začátek letošního roku. V prvních měsících roku 2015 registrujeme nebývale velký zájem investorů, a to napříč sektory. Obracejí se na nás i stávající investoři, kteří plánují další projekty. To dokazuje, že se jim u nás podniká dobře a oceňují širší a intenzivnější servis, který jim začínáme poskytovat, doplňuje Karel Kučera.

PROFIT téma Nejvíce zakázek v Německu a Rusku Foto Hynek Glos Důraz na menší. Stojíme na straně malých a středních podnikatelů, ujišťuje ministr Jan Mládek. Nejvíce úspěšných vývozů zprostředkovaly zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu, Petrohradě a ve Stockholmu. Největších hodnot podpořeného vývozu dosáhly kontrakty dojednané s pomoci zahraničních kanceláří v Moskvě, Düsseldorfu a Záhřebu. Největší počet exportních případů pocházelo ze sektorů strojírenství a stavebnictví. Co se týká hodnoty kontraktů, bylo nejúspěšnější zemědělství a lesnictví s 6,2 miliardy korun a stavebnictví se 107 miliony korun. Mezi úspěšné projekty patřila například dodávka stroje na výrobu mléčných výrobků od společnosti Milcom do Maďarska, vývoz keramiky společnosti Lasselsberger Rako do Dubaje nebo export truhlíků od firmy Frajman plast do Polska. Nový úřad dohlédne na evropské fondy Agentura CzechInvest se nejen vyhnula slučování, v příštích měsících ji čeká i dělení. Evropská komise při jednáních s Českou republikou o implementaci služebního zákona požadovala, aby zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy spadaly pod režim zákona o státní službě. Proto se do konce roku 2015 agentura CzechInvest rozdělí a zhruba 130 zaměstnanců přejde do nové Agentury pro podporu podnikání a inovace, která bude mít od 1. ledna 2016 na starost administraci EU fondů spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Agentura CzechInvest ve stávající podobě dokončí administraci OPPI (Operační program Podnikání a inovace) a nový OPPIK (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) bude spravován novou agenturou. Zbytek CzechInvestu se bude nadále věnovat svému hlavnímu úkolu, kterým je zprostředkovávání investičních projektů do České republiky, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Vznik nové agentury na administraci OPPIK umožní novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou vláda musí na základě podmínky Evropské komise projednat do 30. června 2015. Proto hodláme novelu předložit nejpozději do 1. června 2015, řekl Jan Mládek. Stát navíc ubezpečuje, že vznik nové agentury nebude znamenat žádné dramatické zvýšení veřejných výdajů. Hlavní provozní výdaje související s implementací operačního programu jsou hrazeny z evropských prostředků. Výdaje ze státního rozpočtu budou minimální, zdůrazňuje ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. České podniky se na rozsáhlá škatulata, hejbejte se dívají poněkud s nedůvěrou. V době, kdy čerpání z evropských fondů pro období 2014 až 2020 nabralo téměř rok a půl zpoždění, totiž přicházejí další komplikace. Vznik této organizace obnáší nejméně třičtvrtěroční legislativní proces. Kdo bude projektové žádosti přijímat, administrovat a hodnotit v mezidobí? Nedostane se třeba i celé vypsání prvních výzev z OPPIK kvůli neexistenci zprostředkujícího subjektu do zpoždění? To jsou otázky, na které se ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva pro místní rozvoj ptáme. Prozatím sice přesné odpovědi nemáme, ale z obou ministerstev máme zprávy, že se záležitosti intenzivně řeší, upozorňuje Milan Mostýn. Příliv peněz z Koreje Kromě domácích firem byli loni na českém trhu co do počtu nejaktivnější investoři z Německa a Spojených států. Ve výši investovaných prostředků však vede právě Korea. Čtyři firmy z této země, kromě dvou zmíněných ještě Donghee Czech a Hanwha Advanced Materials Europe, investují 25,77 miliardy korun a vytvoří 2429 pracovních míst. Mezi významnější investice loni patřil také projekt švédské společnosti Mölnlycke Health Care ProcedurePak, která na Karvinsku vytvoří stovky pracovních míst při výrobě zdravotnického materiálu, královéhradeckého Karsit Holdingu v oblasti automobilového průmyslu nebo textilní firmy Veba. Příchod zahraničních investorů i rostoucí export tuzemských firem loni výrazně pomohly k oživení domácí ekonomiky po několikaleté recesi. O tom, zda v grafech půjde o jednorázový výkyv, nebo začátek trvale rostoucí křivky, se bude rozhodovat v příštích měsících. Plánovaná aktualizace pobídek pro investory i nová exportní strategie by k tomu měly významně přispět. Dalibor Dostál inzerce A151005148 14

PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Papír ponese luxusní sdělení Obecným tištěným reklamám odzvonilo. Marketing tlačí na co největší personalizaci, říká Robert Domnosil, ředitel společnosti Boom Tisk, která hromadně zpracovává velké množství variabilních zákaznických dat. Foto Martin Pinkas 16 17

PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Lidé jsou dnes přesycení reklamou a různá sdělení na ně vyskakují odevšad prakticky nepřetržitě. Jde ještě přijít s komunikační cestou, jak dopravit marketingovou informaci přímo k příjemci, aby jí věnoval pozornost? Záleží vždy na konkrétní cílové skupině. My se zabýváme personalizovanou reklamou, která pracuje s vytěžením dat. Třeba u retailových společností to funguje tak, že se vytěžují nákupní zvyklosti za dané předchozí časové období. Jak často a kam chodil zákazník do obchodu, za co utrácel peníze, za jaký sortiment a za jaké konkrétní zboží. Na základě těchto konkrétních dat se zpracovávají personalizované nabídky. Zákazník dostane nabídku, která přesně odpovídá jeho nákupním zvyklostem nebo profilu. Podobné je to u bank a u výpisů z kreditních karet. Tam se dá pracovat s celou řadou informací, které má banka k dispozici, a jde o to, je hromadně zpracovat, vyfiltrovat a použít pro marketingové sdělení, které je šité konkrétnímu zákazníkovi na míru. Jakou mají takto zacílená sdělení v marketingu postavení? V dnešním marketingu vidíme, že postupně ustupují klasická masmédia, jako je televize či tisk a částečně i rádia, a vše se nějakým způsobem personalizuje. Ať je to na úrovni webových stránek a sociálních sítí, nebo ve formě tištěné reklamy. Z 80 procent děláme personalizované tisky. Před pouhými pěti lety byl poměr úplně opačný. Dvacet procent jsme personalizovali a zbytek byly standardní výrobky. O kolik více lidé na personifikované sdělení reagují? Máme studie, jak to funguje například u výpisů. Tam je obrovská výhoda v tom, že většina lidí výpis studuje a věnuje mu řádově významnější čas než ostatním typům sdělení. A nejde jenom o bankovní výpisy, ale i retailové. Zákazníka zajímá, kolik bodů dostal za své utracené peníze. Čtenost výpisů je řádově vyšší než čtenost klasického direct mailu. Většinou se doba pohybuje na úrovni čtyřiceti vteřin, zatímco u klasického sdělení jde o řádově vteřiny. Výrazně více času se věnuje personalizované dokumentu a to samozřejmě souvisí s tím, jak dlouho se člověk dívá na reklamu. Jak je možné, že poměr mezi klasickým a personalizovaným sdělením se během pěti let tak otočil? Řekl bych, že jde o několik faktorů. Jednak jsme zahlceni obrovským množstvím informací, které mozek již nestačí filtrovat, a tím pádem je nevnímáme. Dále jsem přesvědčený, že krize také sehrála svoji roli. První, co se škrtá, jsou marketingové rozpočty a hledají se nové kanály. Jedním kanálem jsou elektronická média. Ta ale nejsou vhodná pro všechno. Krize způsobila, že se ve firmách více snaží zaměřovat na zpracování dat, dívat se na historii klienta, za co utrácí a co ho zajímá. Je to podstatně náročnější práce, než když se jde do reklamní agentury a nechá se natočit spot. To je takový zábavný byznys. Personalizované sdělení je pro lidi, kteří sedí u počítače, třídí data a používají sofistikované nástroje. Vyúčtování si stále více lidí nechává poslat elektronicky. Jakou má podle vás tištěná reklama budoucnost? Foto Martin Pinkas Když vezmeme klasické vyúčtování, tak tam samozřejmě ústup je. Největší jsme zaznamenali během roku 2010 a 2011, kdy korporace, především finanční instituce a telekomunikační firmy, tlačily na to, aby se zbavily tištěných výpisů, protože jsou s tím spojené náklady na doručení. U transakčních výpisů je to zhruba dvoj- až trojnásobně dražší než u obchodního psaní, tam zdaleka není cena taková. Dnes k tomu banky přistupují jinak a začínají výpisy používat jako reklamní médium. Vědí, že s klientem musejí nějak pracovat, a e-mailing je pro ně ne zcela vhodný kanál. E-mailů chodí velké množství a 99 procent je spam. E-mailové kampaně jsou hodně složité a mají velmi nízkou výtěžnost. Přece jenom má papír jednu výhodu v tom, že když dostanete dopis, který je opravdu personalizovaný, tak si ho můžete otevřít, kdy chcete. Mail vám naskočí, a když na něj nemáte čas, tak první, co uděláte, je, že ho smažete, nebo rovnou automaticky spadne do spamového koše. Tištěná informace má vedle toho pět set let tradici a lidé mají pořád strašně rádi, že si můžou na něco sáhnout. Vize bezpapírové kanceláře tady byly už v osmdesátých letech a dnes pořád tiskneme víc a víc papíru, i když je to často úplně zbytečné. Myslím si, že papír bude mizet u rychloobrátkového zboží, jako jsou třeba zprávy. Na druhé straně mají noviny nezastupitelnou formu v rozborech. Když si někdo chce přečíst kultivovaný a erudovaný článek, tak přece jenom je papír pořád příjemnější na čtení. Vidíme z výzkumů, že dvacátníci až třicátníci daleko více konzumují elektronická média, ale čtyřicátníci a padesátníci se zase vracejí k tištěné informaci. Nezajímá je konzumace obrovského množství informací, ale vyberou si segment, který je pro ně důležitý. A naopak mladá generace má strašně ráda luxusní tiskoviny. Různé tištěné časopisy nebo brožury ve vysoké kvalitě na křídovém papíře. Znamená to, že v budoucnu bude papírové médium váženější? Ano. Vychází to z výzkumů, které máme. Papír bude luxusnější zboží. Bude to zboží, které bude mít svoji časovou hodnotu v tom smyslu, že si budeme dělat čas na to, abychom papírové sdělení mohli konzumovat. Zmiňoval jste, jak personalizované sdělení využívají velké firmy. Je to ale vhodný nástroj i pro menší firmy? Rozhodně ano. Velmi však záleží na typu produktu, se kterým firma podniká. V posledních letech značně stoupl trend výpisů u retailových společností. Firmy jako Tesco, Globus, Billa, dm drogerie pracují s klubovými kartami. Tato data se snaží cíleně a velmi efektivně vytěžovat. Výpis obsahuje slevové kupony, se kterými klient pracuje. Dostane je do schránky, věnuje tomu pozornost, vidí tam svoje body, a navíc dostane nějaký benefit, takže je to vlastně budování loajality. Když už do prodejny přijde a má slevový kupon, tak se většinou stane, že utratí spoustu peněz i za jiné věci, o kterých nepředpokládal, že by je potřeboval. Robert Domnosil (41) Vystudoval kolínské gymnázium. V roce 1995 spoluzaložil společnost Boom Tisk, kde do dnešního dne působí v pozici výkonného ředitele a ředitele obchodu zároveň. Ve volném čase ja aktivním pilotem a otcem tří synů. Střední firma by tedy mohla takto oslovit své zákazníky tím, že jim pošle pozvání? Třeba. Problém je v tom, že musí mít historii s těmi zákazníky. Musí vědět, za co utrácejí, jak často se vracejí a podobně. Je to o práci s databází. Praktiky z devadesátých let, kdy se koupila nějaká databáze na CD a hromadně se poslal nějaký dopis jen s personalizovaným oslovením Vážený pane Nováku, to už dneska moc nefunguje. Odezva na to je velmi nízká. Zpracováváme skutečně historická data konkrétních klientů. Z tiskárny se stává analytická společnost. Co to znamenalo pro vaši firmu? Byla to evoluce. Začínali jsme s direct mailem už někdy v roce 2000. Předtím jsme byli klasická ofsetová tiskárna. Nejdříve jsme začínali s jednoduchými dopisy, kde byla individuální adresa a oslovení a měli jsme jednoho programátora. Dnes máme sedm programátorů, kteří skutečně programují šablony a celá řešení. Transakční data spojují s marketingovým oslovením, jsou to poměrně velmi komplikované věci, protože za velmi krátkou dobu musíme zpracovat obrovské množství dat. Struktura firmy se proto dramaticky změnila. Dříve nás zajímal jen tisk a dokončující zpracování, dnes je to úplně opačně. Musíme umět s klientem nastavit sofistikované zpracování dat, protože nám chodí denně stovky souborů, kde zpracování musí probíhat bez zásahu lidské ruky. Není možné, aby člověk zpracovával takové množství dat. Na to se programují workflow aplikace, které to dále zpracovávají automatizovaně. Pak nám přicházejí ad hoc zakázky, které se zpracovávají i v datech ručně. Tisk se dostal do stadia naprosté dokonalosti, kde na tom není nic komplikovaného. Je to to nejjednodušší. Paradoxně je investiční náročnost na tiskové technologie nejvyšší. A co je hodně složité, je dokončující zpracování. Každý klient má jinou představu, jak produkt bude vypadat. Někdo je balí do klasických obálek s okénkem, na něco děláme takzvané selfmailery, další využívají wrap, různých typů vazeb apod. Když na vás klient vychrlí data, za jak dlouho jste schopní je zpracovat a poslat? U bank se to pohybuje i tak, že dopoledne do deseti hodin dostaneme data a v sedmnáct hodin odpoledne je všechno zpracované na poště. Takže jde o hodiny. A v této rychlosti na sebe berete i odpovědnost za chyby? Jistě. Technologie jsou řízené sofistikovanými IT systémy, kontrolují se pomocí čárových nebo QR kódů, každý ten dokument máme zaznamenaný, jak procházel výrobou. Takže přesně víme, že výpis Františka Nováka jsme obálkovali v 13.47 a k tomu byly přiložené dvě neadresné přílohy a výpis měl tři strany, a přesně víme, jaký operátor to zpracovával. Když se něco stane, tak reportujeme zákazníkovi. Stroj automaticky chybu vyřadí a automaticky se to přetiskuje. Zmínil jste QR kódy. Je to pro vás zajímavý nástroj, jak propojit papír s online světem? My QR kódy používáme intenzivně dnes a denně. Ale na řízení našich linek. Pro 18 19

PROFIT rozhovor To je obrovský nedostatek oproti anglosaským zemím, kde je pro ně primární přicházet s novými kanály a aplikovat je na produkty a služby. Naši zákazníci přešli na naše řešení, protože už s nimi měli zkušenost v zahraničí. Průkopníky bohužel nejsme. Tady slyšíme jenom, že je třeba to vytendrovat. Snažíme se jim říkat, ať se dívají i na to, jak peníze vydělat, protože donekonečna se šetřit nedá. Působíte po střední Evropě, jde o cenu skutečně jen v Česku, nebo je na ni důraz v celém regionu? Působíme primárně v České republice, Slovensku a Maďarsku a v těchto zemích jsou na to firmy hodně zaměřené. Když se podívám na potenciální zakázky, které řešíme v Německu nebo Velké Británii, tak tam je to úplně něco jiného. Ve využívání moderních technologií máme několikaleté zpoždění. zákazníky QR kódy také tiskneme, ale už záleží na konkrétních klientech, jakým způsobem je chtějí vytěžovat. Problém je, že QR kód není moc hezký. Připravujeme aplikaci, kterou bychom chtěli uvést na trhu, kde je místo QR kódu nějaká ikona a zákazník si ji může udělat podle svého designu. A chytrý telefon ji umí přečíst a vyhodnotit, o jakou tiskovinu se jedná, a rovnou nabídnout prokliky. Je to zajímavé a říká se tomu anglicky clickable paper. Je to věc, kterou bychom chtěli s klienty řešit a podpořit tím větší elektronizaci papíru. QR kódy byly před několika lety velmi skloňované. Ale nikdy se skutečně nerozšířily. Důvodem je, že nejsou hezké? Na mě to působí, že kazí design, hezké to není. A zase: ten dokument musí být personalizovaný. Když si vezmete QR kód, který obsahuje informaci o webové stránce, tak si v zásadě musím otevřít aplikaci, vyfotit kód a přeskočí mi to na web. To je v podstatě to samé, jako kdybych si název webu do prohlížeče rovnou napsal. QR kódy by musely být využívány více na to, že propojují na personifikované informace, třeba do e-shopu, aniž bych musel zadávat hesla a složitější údaje. Pokud kód obsahuje jen odkaz, tak to práci neušetří. Vaše aplikace bude lepší v tom, že místo kódu bude obrázek? Přesně tak. Zase je tam možnost si to personalizovat. Začneme to nabízet jako doplňkovou službu v horizontu jednoho roku. Když už umíme dokument personalizovat, tak proč to nepropojit i s chytrým telefonem? Tlačí vás zákazníci do nových trendů? Zákazníky v České republice zajímají především úspory. Když přijdete do obchodu, všude je akce, sleva. Minulý týden jsem byl v Rakousku a schválně jsem se díval, ale nic podobného jsem neviděl. Je tady úplně horečnatý tlak na neustálé snižování cen a nákladů. Firmy se proto moc nesoustředí na to, jak využívat přidanou hodnotu. Ani v marketingu. Foto Martin Pinkas Cílíte tedy i na trhy, jako je právě Británie či Německo? Za posledních několik let jsme hodně vyrostli a už se nevejdeme do stávajících prostor. Máme novou halu, kde počítáme s instalací úplně nové technologie, která je primárně určená pro celoevropský trh. Budujeme proto pobočku v Německu, kam chceme hodně přesunout naše obchodní aktivity. Dnes jsme schopni vychrlit dva miliony stránek za den a na to je náš trh malý a nestačí nám. Abychom mohli růst, musíme růst v rámci Evropy. S novou halou plánujete ztrojnásobit objem své produkce. Jakou máte strategii? Dnes zpracováváme zhruba dvě stě milionů digitálních stran ročně a naše vize a cíl jsou do tří let zpracovávat šest set milionů. A to díky expanzi? Primárně přes expanzi. Počítáme, že kapacita v nové hale by měla být až půl miliardy stran. A kromě expanze jsou to i úplně jiné produkty. Je tady trh, který je zatím výsadou ofsetových technologií, a technologie, do které chceme investovat, může část těchto zakázek převzít. Týká se to především tiskovin s variabilním obsahem. A zde chceme vytvořit úplně nový segment, jak je naším zvykem. Petr Švihel inzerce A151000292 20

PROFIT Příběh úspěchu Příběh úspěchu PROFIT Sekačky, které Šplhají Vzhůru Lubomír Dvořák dokázal uspět s patentem, který řeší údržbu travnatých porostů na obtížně přístupných plochách. Jeho svahová sekačka Spider se prodává ve více než padesáti zemích světa. 22 23 Foto Martin Pinkas

PROFIT Příběh úspěchu Příběh úspěchu PROFIT Foto Martin Pinkas 2x S podnikáním začal Lubomír Dvořák ještě za minulého režimu. V garáži vyráběl po pracovní době náhradní součásti do strojů na balení zeleniny. Stroje vyráběla švýcarská firma a náhradní díly byly velmi drahé, vzpomíná Lubomír Dvořák. Po revoluci založil podnik působící v sektoru pozemního stavitelství. Podnikání mne už od malička přitahovalo, toužil jsem po něm. Vědomí toho, že mohu sám něco svobodně tvořit, mne dodnes naplňuje. Je to mým životním motorem, shrnuje, proč se rozhodl postavit na vlastní nohy. Ovšem stavebnictví nebylo oborem, ve kterém Lubomír Dvořák získal světovou proslulost. Té dosáhl díky sázce na zcela jiný produkt specializované svahové sekačky. Ještě před rokem 2000 si začal pohrávat s prvotním nápadem. Podnikateli z Havlíčkova Brodu za inspiraci posloužil kopcovitý ráz krajiny na Vysočině. Věděl, že udržovat svažitý terén je problém. A základní myšlenka byla na světě. Od roku 2002 začal u rýsovacího prkna zpracovávat svůj nápad na dálkově řízený stroj, který zvládne práce v těžko přístupném, svažitém terénu. První sekačky Spider uvedl na trh v roce 2003 a velký zájem o výrobek ho pak vedl k tomu, že v roce 2004 založil specializovanou firmu Dvořák svahové sekačky. Výroba strojů mě inspirovala už od mládí, navíc vůně čerstvě posečené trávy na Patentovaná kola. Konkurenční stroje jsou posazené na pásovém podvozku, což je znevýhodňuje. mě působila velmi příjemně. To byly důvody, proč jsem se dal na výrobu právě sekaček na trávu, popisuje Lubomír Dvořák. Svůj originální nápad si nechal patentovat nejdříve v České republice, pak v celé Evropské unii, USA i Japonsku. Sekačka na dálkové ovládání Sekačky s typicky žlutou barvou jsou unikátní svojí konstrukcí, která stroj na čtyřech kolech dostane i do velmi náročného terénu, stejně tak i ovládáním na dálku pomocí joysticku přes rádiovou vysílačku. Bez kontaktu se strojem tak jde sekačku nastartovat, rozjet, zatáčet koly, zapnout sečení i nastavit jeho výšku. Ovládání je nejenom pohodlné, ale také bezpečné. Obsluze nehrozí, že se na strmém terénu zraní, a nemusí dýchat výfukové zplodiny. Konkurence podobné řešení nedokáže nabídnout. Na trhu je celá řada svahových sekaček, nastěstí jsou posazeny na pásovém podvozku, což je řadí v mnoha případech do nevýhodné pozice, porovnává Lubomír Dvořák. I když konkurenční stroje vyrábí jen v Evropě zhruba patnáct firem, díky patentové ochraně nemůže žádná z nich uvést na trh sekačku vybavenou koly. Typickým zákazníkem pro svahové sekačky jsou majitelé problémových ploch, jako jsou povodí řek, Ředitelství silnic a dálnic, správy a údržby silnic, komunální služby měst, obce se složitým terénem, správci bývalých pevností a další vlastníci svahů. Téměř osmdesát procent výroby jde na export. Sekačky Spider se vyvážejí do více než padesáti zemí světa, od Nového Zélandu přes Austrálii, Asii, celou Evropu až po USA nebo Kanadu. V poslední době k těmto zemím přibyla další zajímavá teritoria, jako je Singapur, Tchaj-wan nebo Filipíny. Montovna na Floridě Kvůli velkému zájmu v Severní Americe otevřela firma pobočku v USA. V současnosti slouží pobočka jako základna a částečně montážní linka. V budoucnu plánujeme nákup komponentů ve Spojených státech a výrobu na Floridě, líčí Lubomír Dvořák. V zámoří jeho sekačky fungují například na největším americkém letišti v Atlantě, v Disneylandu nebo na závodním okruhu Nascar v Daytonu. Pobočka na Floridě přináší firmě důležitou výhodu. Může na své výrobky umístit samolepku Smontováno v USA. Tamní zákazníci jsou totiž při nákupech patrioté a výrobky z Evropy je zdaleka nelákají tolik jako domácí produkce. Navíc pro sekačky Spider kupuje firma v USA speciální motory Kawasaki a hydraulické systémy. Další součástky pocházejí z jiných částí světa, od odlitků z Čáslavi až po plechové profily z Rakouska. Celkem tvoří jednu sekačku přibližně 1200 součástek. Ve výrobě používají řadu originálních řešení, včetně svařovacího robota, schopného za patnáct minut svařit profily, které se dříve musely ručně svařovat osm hodin. S vyrovnáváním podvozku zase pomáhá laser. Vzhledem k rostoucí produkci, která se každý rok zvyšuje zhruba o třicet až čtyřicet procent, se firma loni přestěhovala do nových prostor. Z menšího objektu u Havlíčkova Brodu se přesunula do rozsáhlého areálu v obci Pohled, vzdálené od původního působiště dva kilometry. Společnost tak získala pětkrát větší prostory, ale také strategickou polohu u silnice z Havlíčkova Brodu na Pardubice. Navíc se za výrobní halou tyčí dva kopce, které tvoří pro svahové sekačky testovací plochu. Celkový obrat obou společností Lubomíra Dvořáka, jak té zaměřené na sekačky, tak té na stavebnictví, činil v minulém roce 200 milionů korun. Svahové sekačky zaměstnávají 56 lidí, pozemní stavby pak necelých 70. Aby inzerce A151001922 si firma udržela svoje výsadní postavení na trhu, musí neustále inovovat. Inovace jsou jádrem naší společnosti. Momentálně pracujeme na konceptu revoluční svahové sekačky se záběrem 230 centimetrů, říká Lubomír Dvořák. Nový typ bude originální nejenom šíří záběru. Na rozdíl od svých předchůdců SEKÁNÍ S OVLADAČEM. Dálkově stroj lze nejen řídit, ale i zapnout či vypnout sečení a nastavit jeho výšku. bude vybaven také sedadlem pro řidiče. Ten má možnost sekačku ovládat v méně náročném terénu ručně, na hůře dostupných místech nebo na plochách s větším sklonem může obsluha ze sekačky sesednout a stroj ovládat na dálku rádiem. Dalibor Dostál 24

PROFIT polemika Spor o teritorialitu exekutorů Měly by se omezit pravomoce jednotlivých exekutorů na daný region? Pomůže to zmenšit dluhovou past, nebo to znevýhodní věřitele? Ministerstvo spravedlnosti si zadalo analýzu, Profit se ptal. PRO PROTI Zvýší se úspěšnost a odpadne strojové vymáhání Věřitel má mít právo svobodně nakládat s pohledávkou Teritorialita je princip činnosti exekutorů, na jehož základě budou rovnoměrně pověřováni exekucemi v místě sídla svého úřadu. Cílem teritoriality je zajistit nestrannost a nezávislost exekutora a rovné postavení účastníků řízení. Omezí se tlak oprávněného na povinného prostřednictvím exekutora, odstraní se korupce a kupčení s pohledávkami. Klesne počet exekucí. Omezí se dluhové pasti. Vymahatelnost se rozhodně nesníží. Se znalostí svého teritoria lze očekávat zvýšení úspěšnosti exekucí díky osobnímu přístupu exekutora k povinnému, nahrazujícímu bezduché ždímání jakéhokoli majetku prostřednictvím počítačového zpracování. Odpadnou nezákonnosti nepřípustný nátlak, aby si povinní nebo příbuzní či přátelé půjčili u lichvářů, postihování osobních věcí. V souvislosti s přípravou zákona o teritorialitě ministerstvo spravedlnosti zadalo analýzu, zda teritorialitou nepoklesne vymahatelnost. Analýza zveřejněna dosud nebyla. Jak ji vypracovat? Porovnat stejné portfolio před uplatněním principu teritoriality a po něm u různých exekutorů? U akcií lze takový model připravit, ale vymožením pohledávka na rozdíl od akcie zaniká. Posuzovat různá portfolia u různých exekutorů před platností teritoriality a s ní? Hodnotit různé exekutory v portfoliu určitého oprávněného? Úkol v podstatě neřešitelný. Od roku 2009 informuje Exekutorská komora ČR o snižování vymahatelnosti, a to přes narůstající koncentraci mnoha exekucí u několika exekutorů. Konkurence tudíž není motorem úspěšnosti. Důsledkem konkurence je silné korupční prostředí, kdy někteří exekutoři pohledávky kupují, ale vymahatelnost ovlivnit nedokážou. Důsledkem cenového podbízení jsou krachy některých úřadů, a tedy paralýza jedné ze součástí státní moci. Zásadně stoupá počet osob s mnoha exekucemi (dluhové pasti). Důsledky zaplatí stát? Proč nepřijmout teritorialitu jako způsob, jak zásadně snížit nadužívání exekucí? Neuhrazená pohledávka je pro podnikatele něco jako nebezpečný bacil, který když se přemnoží, může zahubit jeho podnikání. Chceme-li se zbavit nemoci, jdeme obvykle k lékaři, který nás začne léčit. Pokud je jeho léčba neúspěšná, můžeme si najít lékaře jiného, zkušenějšího, schopnějšího. V případě vymáhání pohledávek lze za onoho lékaře s nadsázkou označit soudního exekutora. Jenže s tím rozdílem, že bude-li zavedena takzvaná teritorialita, budeme muset spolupracovat i s takovým, který léčit neumí nebo s nímž prostě nemáme dobré zkušenosti. Odebrat věřiteli právo svobodně nakládat se svou pohledávkou, tedy mimo jiné pověřit jejím vymáháním libovolného exekutora, považuji za nepřijatelné. Mezi kvalitou a úspěšností služeb jednotlivých úřadů totiž prokazatelně existují značné rozdíly. Odstranění konkurenčního prostředí může ve spojení s tolik žádanými obligatorními zálohami vést k poklesu jejich motivace a tím k jejich pasivitě. Taková kombinace se potom nutně musí projevit ve snížení vymahatelnosti pohledávek, v krajním případě až v přiblížení k roku 2001, kdy exekuce vykonávali státní úředníci a jejich úspěšnost dosahovala asi tří až pěti procent. V takovém případě by věřitel nevymohl svou pohledávku, ale ještě by za její neúspěšné vymáhání zaplatil několik tisíc korun. Velcí věřitelé by si vzniklé ztráty pravděpodobně kompenzovali vyšší cenou poskytovaných služeb, na což by ve výsledku doplatili především spotřebitelé. Pro živnostníky, malé a střední podniky by však důsledky mohly být zničující. Díky současnému exekučnímu systému vzrostla vymahatelnost pohledávek za uplynulých 14 let na cca 40 procent. Proč ho tedy měnit? Nepopírám, že má dnešní stav i své dílčí nedostatky. Nedomnívám se však, že by teritorialita byla jejich lékem. Pavel Staněk prezident České asociace věřitelů Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz 26 inzerce mluvčí Platformy za teritorialitu soudních exekutorů A151004307 Petr Kučera

PROFIT restart restart PROFIT Úkol hodný Herkula Největší tuzemské chemické družstvo málem nepřežilo nástup tržní ekonomiky. Nové vedení vsadilo na zavedené značky a firmu zachránilo. 28 29 Foto Hynek Glos

PROFIT restart restart PROFIT Foto Hynek Glos VŠE PRO KUTILY. Společnost si svého ideálního zákazníka představuje jako aktivní rodinu, která sportuje, zahradničí a kutí. a lešticí prostředky jako Mefisto a Bistrol. Řady jednotlivých značek jsou přitom postupně doplňovány o nové výrobky. K lepidlu Herkules v plastové lahvičce tak přibylo i menší balení, vysunovací lepicí tyčinka a další varianty. Inovace jsou pro firmu klíčové. Nejde jen o vlastní produktové řady, ale také inovace výrobních procesů, technologií a podobně. Příkladem je zcela nově designovaná řada Herkules, která byla českými spotřebiteli zvolena novinkou roku 2015 v kategorii lepidla. Loni se forma rovněž umístila mezi Českých 100 nejlepších firem v kategorii družstevnictví a zaměstnanost. Myslet na aktivní rodinu Jako typického zákazníka družstvo identifikovalo českou rodinu. A co bych zdůraznil, aktivní českou rodinu. Například takovou, kde tatínek je kutil a rád se stará o své auto, Od krachu zpět ke slavě Změny, které v Druchemě prosadil, se neodrážejí jen na rostoucích tržbách, ale oceňují je také zákazníci. Koncem dubna byl Herkules vyhlášen v soutěži Volba spotřebitelů nejlepším produktem v kategorii papírenských potřeb a lepidel. Navíc se stal s největším počtem hlasů absolutním vítězem soutěže. maminka ráda pracuje na zahradě, společně se svými dětmi rádi něco nového tvoří nebo sportují, v zimě často jezdí na hory a v létě se věnují cestování a cyklistice, popisuje Jiří Daněk. Také proto směřuje rozhodující část produkce na tuzemský trh, export v současnosti představuje zhruba patnáct procent obratu. Největším trhem v zahraničí je Slovensko, výrobky směřují i do dalších zemí Evropské unie a v menší míře i do zámoří. Procento vývozu chce firma postupně výrazně zvýšit. S expanzí v zahraničí souvisí také pokusy spekulantů o kopírování značky. V Polsku tak musela Druchema od roku 2006 bojovat o značku autokosmetiky Tempo. I když první pravomocné rozhodnutí padlo v roce 2012, celý spor tím nekončil. Žalovaná polská firma mezitím zakomponovala název Tempo i do svých ostatních výrobků, proto bylo třeba se právně bránit i v dalších případech, popisuje Jiří Daněk vývoj případu. Další rozsudek dávající za pravdu české firmě padl letos, zatím ale není pravomocný. Firma s ročním obratem okolo sto mi lionů korun má v současnosti zhruba sedmdesát zaměstnanců. Celý firemní kolektiv je stabilní a fluktuace je velmi nízká. Myslím, že lidé v Druchemě rádi pracují, a i to považuji za úspěch restrukturalizace, uzavírá Jiří Daněk. Dalibor Dostál Když bylo v socialismu něco potřeba slepit, sáhlo se prakticky ve všech domácnostech po typické žluté lahvičce z plastu s nápisem Herkules. Jednu z nejznámějších českých značek posledních desetiletí ale se změnou režimu málem potkal stejný osud jako motocykly ČZ nebo nákladní automobily Praga. Přestože patřila k rodinnému stříbru českého průmyslu, mateřský podnik Druchema se po změně režimu jen s obtížemi vyrovnával s novou ekonomickou situací. Největší chemické družstvo u nás, které vzniklo v roce 1951, přitom dodávalo na trh i další vyhlášené značky, jako jsou barvy na vajíčka Ovo, autokosmetiku Tempo nebo vosky na lyže Skivo. Přesto v roce 2005 hrozil firmě zánik. Poslední šancí se stala restrukturalizace. Té se ujal manažer Jiří Daněk. Pro vedení podniku měl výborné předpoklady. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a více než patnáct let v tomto oboru pracoval a věnoval se především ropným a petrochemickým komoditám. Tato práce mi umožnila nejenom poznat téměř celý svět, ale především získat obrovské zkušenosti z vlastního oboru, naučit se strategicky myslet a jednat s lidmi naprosto odlišných mentalit a v neposlední řadě i nebát se mnohdy předem zdánlivě ztracených příležitostí, říká Jiří Daněk, současný předseda představenstva Druchemy. Dědictví minulosti Na začátku musel zanalyzovat, proč se Druchema do potíží dostala. Jako u řady podobných podniků to bylo zčásti způsobeno dědictvím minulosti. Před rokem 1989 Druchema patřila mezi velké chemické podniky a její tehdejší impérium se po nastalých změnách začalo z různých příčin rozpadat a celá řada pobočných závodů zanikla. Na druhé straně se i v porevoluční době udělala celá řada zásadních manažerských chyb, které ve svém důsledku vedly k utlumení obchodních aktivit, stagnaci na trhu a postupnému vyklízení pozic, vysvětluje Jiří Daněk. Firma například nevěnovala pozornost rozvoji obchodních aktivit. Samotný obchodní úsek byl ve srovnání s jinými firemními útvary personálně poddimenzovaný, marketing v moderním slova smyslu prakticky neexistoval, design většiny výrobků byl zastaralý a povědomost o známých značkách se mezi zákazníky postupně vytrácela, vypočítává předseda představenstva. Dalším negativem bylo, že firma řadu let neinvestovala do svého rozvoje, strojového vybavení, moderních skladovacích prostor a v neposlední řadě ani do vlastních zaměstnanců. Všechny tyto věci musel nový management od základů změnit. Stálo to obrovské množství času i peněz, ale myslím, že dnes se Druchema může srovnávat s jakoukoli podobnou firmou ve svém oboru, soudí Jiří Daněk. V nové pozici musel udělat řadu obtížných věcí, včetně nepopulárních a tvrdých opatření. Ale s tím jsem do Druchemy nastupoval a věděl jsem, že taková rozhodnutí bude třeba činit, dodává Jiří Daněk. Za nejdůležitější pro úspěšnou renesanci podniku považuje to, že se mu po příchodu do Druchemy v poměrně krátké době podařilo dát dohromady tým profesionálů, který celý proces restrukturalizace nastartoval a svou kreativitou, důsledností a pracovitostí byl schopen ozdravné kroky realizovat. Přes všechny těžkosti, které v průběhu restrukturalizace nastaly, jsem nikdy vážně neuvažoval o tom, že bych měl takzvaně jít od toho. První fáze byla opravdu obtížná, ale první úspěchy, které se postupně začaly dostavovat, byly vždy pro celý tým obrovskou vzpruhou a motivací do další práce, vzpomíná Jiří Daněk. V současné době je výroba zaměřená především na nejznámější značky. K nim kromě zmíněných stálic patří například také čisticí 30 31 inzerce A151004577

PROFIT makro Míra inflace spotřebitelských cen vyjádřená přírustkem ke stejnému měsíci předchozího roku (v %) 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 Kouzelná karta MultiSport Vyčaruje Ti zdraví, kondici a dobrou náladu! 0,2 0,1 0 3/14 4/14 5/14 6/14 7/14 8/14 9/14 10/14 11/14 12/14 13/15 14/15 3/15 Krotká koruna Zdroj: Český statistický úřad BŘEZNOVÁ INFLACE v České republice mírně vzrostla na 0,2 procenta. Česká ekonomika se tak i nadále jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky prozatím úspěšně vyhýbá deflačnímu scénáři. Ve druhé polovině loňského roku se na odvrácení rizika deflace výraznou měrou podílely devizové intervence České národní banky (ČNB). V průběhu letošního roku ale jejich pozitivní efekt do značné míry vyprchal. Navzdory pozvolnému růstu cen pohonných hmot se tak na počátku letošního druhého pololetí deflaci, tedy meziročnímu poklesu spotřebitelských cen, s největší pravděpodobností nevyhneme. Otázkou však je, jak na tuto situaci zareagují čeští centrální bankéři. 1,8 % Nová prognóza růstu německého HDP pro letošní rok Česká národní banka již dříve avizovala, že možný krátkodobý pokles spotřebitelských cen v průběhu letošního roku i v důsledku výrazného loňského poklesu cen pohonných hmot nebude sám o sobě důvodem k tomu, aby bylo zapotřebí dále uvolňovat domácí měnové podmínky. Pravděpodobnost, že se během následujících čtvrtletí dočkáme v České republice příchodu vleklé deflace, jejíž přítomnost by si žádala zásah ze strany ČNB, navíc postupně klesá se zlepšujícím se výhledem pro růst německé ekonomiky (německá vláda v dubnu zvýšila svou prognózu růstu německého HDP pro letošní rok z lednových 1,5 procenta na současných 1,8 procenta). Výraznější příliv německých zakázek a jejich pozitivní dopady na růst českého hospodářství by tak měly ještě více podpořit postupné vzlínání domácích inflačních tlaků. Z hlediska měnové politiky je však namístě upozornit na krátkozrakost podobného vidění. Rychlejší růst vývozu českého zboží do Německa zvýší prostřednictvím vyšších eurových příjmů českých exportérů tlak na posilování kurzu koruny vůči euru, což se navzdory očekávané vyšší inflaci rozhodně nebude líbit České národní bance. Riziko, že ČNB bude v budoucnu nucena přistoupit k dalšímu uvolnění měnových podmínek (nejspíše prostřednictvím dalšího oslabení kurzu koruny vůči euru), tak může spíše než s problémy spojenými s přítomností dlouhodobé deflace souviset s nutností bránit současný 27korunový kurzový závazek. 2017 Ukončení devizových intervencí se pravděpodobně posune Dosavadní tlaky na posilování kurzu koruny vůči euru blíže k 27korunové hranici ČNB doposud vždy vcelku pohodlně ustála, což jen potvrzuje vysokou míru kredibility nastaveného intervenčního režimu. Jako nejpravděpodobnější scénář se tak jeví, že ČNB prostřednictvím slovních intervencí v případě potřeby 27korunovou úroveň uhájí bez nutnosti přistoupení k přímým odkupům eur na devizovém trhu. Nejbližší změna v nastavení měnových podmínek tak zřejmě bude mít podobu dalšího odsunutí počátku režimu ukončování devizových intervencí z doposud předpokládaného druhého pololetí roku 2016 až do roku 2017. Jan Šedina analytik České spořitelny inzerce A151005047 32

PROFIT fokus fokus PROFIT Kdo kvalitně seje, sklízí spokojené strávníky Co se stane, když dva manažeři burzovní firmy na kurzu vaření potkají šikovného šéfkuchaře? Místo dobrého nedělního oběda pro známé vytvořili ambiciózní pražskou restauraci. Upřednostňují kvalitu před prostými počty. V listopadu otevřená pražská restaurace Field si dokázala rychle vydobýt pozornost zákazníků i kritiků. Přesněji, zájem vzbuzovala už před samotným spouštěním díky svým ambicím. Vše se zde točí kolem umění šéfkuchaře a tvrzení, že usiluje o nekompromisní gastronomický zážitek. Příběh Fieldu začal před pěti lety zcela nevinně. Michal Šaňák, manažer z burzovní společnosti RSJ, dostal jako dárek kurz vaření. Přidal se k němu i jeho kolega z firmy Martin Ducháček. Lektor ve škole vaření Radek Kašpárek je uchvátil natolik, že se přihlásili do dlouhodobějšího programu. Po pěti letech bylo cítit, že by se Radek rád posunul někam dál, a vypadalo to, že s kurzem skončíme. S Martinem jsme si říkali, že je to velká škoda, protože Radek je klenot, vysvětluje Michal Šaňák. Jídla od Radka Kašpárka podle nich nenarážejí na žádné mentální bariéry, které jiní kuchaři mívají. Proto si Michal Šaňák společně s Martinem Ducháčkem začal pohrávat s myšlenkou, že by mohli otevřít restauraci, kterou by vystavěli kolem svého lektora, tehdejšího šéfkuchaře restaurace Ola Kala a kuchaře vystupujícího i v televizních pořadech. Nápad být centrální postavou podniku, který se mu prakticky ušije na míru, Radka Kašpárka zaujal a dokázal pro něj nadchnout i Miroslava Noska, zkušeného manažera restaurace, který si vzal na starost obsluhu. Čtyři společníci, dva v podstatě z kancelářského světa IT a dva z placu, nechtěli nechat nic náhodě a přizvali ještě další partnera. Coby finančního investora jsme ještě přibrali jednoho kolegu od nás, z firmy RSJ, Libora Winklera. Ten už v tu dobu provozoval dva Vinografy. Takže měl zkušenost s tím, jak se dělá gastrobyznys, popisuje Michal Šaňák, proč se počet společníků ještě rozšířil. Postaveno na výrazu Celý koncept restaurace vychází z původní myšlenky nechat Radka Kašpárka vařit. Libor Winkler měl kontakty a doporučil architekty, ateliér ph5. Designovou stránku jsme řešili se studiem Najbrt a ti nám postupně pomohli najít výraz restaurace, dokresluje Michal Šaňák s tím, že hlavní důraz kladli zejména na jídlo, aby kvůli němu do restaurace lidé chodili. Hlavním tahákem tak i přes umělecky pokreslené stropy, netradiční výzdobu oken, kde visí kosa nebo holínky, a kávu z italského stroje z 60. let zůstává osobitý styl šéfkuchaře. Hned jsem věděl, že to musí být česká kuchyně. Protože francouzských restaurací v Praze je spoustu, a pokud chcete mít restauraci, kde se vaří z lokálních surovin, tak je blbost, aby byla francouzská, zdůrazňuje Radek Kašpárek. Svůj styl staví, jak sám říká, na tvrdohlavosti. Vzorem je mu skandinávská kuchyně. Je hlavně o podávání, o tom, jak jídlo vypadá na talíři. Není to přeplácané, není to mnohobarevné. Je to, jak já říkám, sprosté, líčí šéfkuchař. Pro podtržení stylu proto jezdí po ránu do květinářství, kde hledá okvětní lístky, na kterých bude podávat křepelku. Jiné chuťovky servíruje například na dřevu nebo na mechu. Nikdy nebudu mít na lístku tatarák z tuňáka nebo mušle svatého Jakuba. Nešlo by to do mého konceptu. Proto je pro mě o to větší výzva vzít si podmáslí a kedlubnu a udělat z toho výborné jídlo. Nebo mám oháňku a omáčku z podmáslí a lidé jsou z toho úplně odvaření, říká Radek Kašpárek. Věčné hledání dodavatele Zodpovědností šéfkuchaře je kvalita surovin, a Radek Kašpárek proto neustálé hledá dodavatele. Není to, že bych je hledal a našel, ale stále je hledám. Obměňuji. Farmáři jsou fajn, ale pořád potřebují, aby je někdo kontroloval, vysvětluje. Podle něj není vůbec jednoduché sehnat například kvalitního dodavatele hovězího masa. Nedaří se mu ani s drůbeží. Jedna paní slibovala, že má nejlepší drůbež. Párkrát jsem od ní něco vzal a skončila u mě. Její křepelky byly absolutně tuhé! Takže člověk musí čas od času sáhnout mimo republiku a vzít něco třeba z Maďarska nebo z Francie, protože ještě to naši farmáři neumějí, líčí šéfkuchař Fieldu. Naopak si vychvaluje dodavatele sýru, tvarohu a mléka. V souhrnu ale tvrdí, že se mu daří sehnat, co potřebuje. Mám člověka, který mi obden donese sto nastříhaných ptačinců a sto sedmikrásek. Ten člověk chodí po čtyřech a sbírá je, dodává Radek Kašpárek. Stejně tak si musel šéfkuchař doškolit svůj personál kuchyně. Momentálně je se mnou v kuchyni dvanáct lidí a jenom dva jsem si přetáhl ze své bývalé práce. Zbytek jsem neznal. Ještě než jsme otevřeli, tak o nás vyšlo pár článků a lidé byli zvědaví. Cítil jsem na sobě balvan zodpovědnosti. A čtrnáct dnů před začátkem jsme s týmem vařili, zkoušeli, vyhazovali Kreativní střet světů. Na kurzy vaření Radka Kašpárka (vlevo) se přihlásil manažer Michal Šaňák (vpravo). Výsledkem je restaurace Field. a znova, popisuje šéfkuchař Fieldu poslední dny před otevřením a dodává, že za několik měsíců už musel některé pracovní síly obměnit. Primárně jde o kvalitu Původně měla restaurace měnit své menu poměrně často, ukázalo se, že by to ale bylo na úkor kvality. Jak si dál hlídají, aby kvalita časem neklesala, ale stoupala? Podle Michala Šaňáka je první pojistkou fakt, že jak šéfkuchař, tak i manažer restaurace jsou spolumajitelé podniku. To je ten způsob, jak se to hlídá. Model, že někdo má restauraci a jednou za čas si ji zajde zkontrolovat, to nemůže fungovat, shrnuje Michal Šaňák. Ze tří zbývajících finančních investorů se v restauraci zjevuje asi nejčastěji právě on. Ono to zní hodně jako klišé, ale každé úterý tady sedím na poradě a soustředíme se na kvalitu. Radek se soustředí na kvalitu surovin, Mirek se soustředí na kvalitu servisu. Musí to být tak, že lidé budou chodit za kvalitou, z toho vznikne, že o restauraci bude zájem, a tím ta restaurace začne vydělávat. Nemyslíme si, že správná cesta je drtit náklady. Samozřejmě musíme být správným hospodářem, ale přemýšlíme tak, že chceme udělat kvalitní produkt, na ten lidi začnou chodit, vysvětluje Michal Šaňák ekonomickou vizi restaurace. Zákazníky Field zároveň láká během dne na tříchodové obědové menu za přijatelných 350 korun. Ze začátku byla obava, aby k nám někdo na obědy chodil, a teď začíná být plno, dodává Radek Kašpárek. Petr Švihel Foto Martin Pinkas 34 35

PROFIT Konference Konference PROFIT Exportéři dostanou Mapu oborových příležitostí Série konferencí Budoucnost českého exportu zavítala na konci dubna do Plzně. Podnikatelům na ní byla mimo jiné představena Mapa globálních oborových příležitostí. Dalšími tématy byly praktické rady pro obchod v Německu nebo financování exportu. Přichází nová praktická služba pro české vývozce. Jde o takzvanou Mapu globálních oborových příležitostí. Na té si bude moci každá firma vytipovat zemi nebo region, kde je solidní šance uspět s určitým typem výrobku. Během května bude služba zdarma zpřístupněna na internetovém portálu Businessinfo.cz. Představena byla jako jedno z nových vylepšení státní podpory na konferenci Budoucnost českého exportu, kterou v plzeňském hotelu Courtyard Marriott zorganizovalo na konci dubna vydavatelství Mladá fronta. Kde je zájem o kola, kde o traktory Mapa globálních oborových příležitostí je postavena jak na základě tvrdých statistických údajů, tak na praktických zkušenostech českých ekonomických diplomatů i podnikatelů, kteří působí přímo v terénu v zahraničí. Zjednodušeně řečeno, firma například do systému zadá, že chce vyvážet jízdní kola nebo že je dodavatelem zemědělských strojů. Systém jí podle navolené specifikace nabídne přehled nejvhodnějších trhů, kde by měl být o příslušný výrobek v nejbližší době zájem. Zároveň podá o doporučených trzích spoustu praktických informací. Analýza počítá s projekcí vývoje zahraničních trhů na dva tři roky dopředu. Při tvorbě mapy totiž bereme v potaz, že firmy potřebují na realizaci obchodních případů více času, uvádí Marek 36 Svoboda, který se na projektu na ministerstvu zahraničních věcí podílí. V přehledu oborových příležitostí lze křížově získávat doplňující informace včetně příkladů zahraničních úspěchů českých firem v jednotlivých oborech. S tím již má dobrou zkušenost Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). V zahraničí to má perfektní odezvu. Náš kolega byl například na jednání v Ekvádoru. Když ekvádorská strana zmínila, že budou dělat velké železniční projekty, mohl jim hned uvést reference českých dodavatelů ve stejném oboru z projektů v Ázerbájdžánu či jinde, ilustruje mluvčí EGAP Hana Hikelová. V Německu přibude dálniční mýtné Vedle oborových příležitostí bylo na konferenci v Plzni diskutovaným tématem také obchodování s Německem, které je právě v Plzeňském kraji obchodním partnerem číslo jedna. Praktické rady pro obchod s německými firmami nabídl českým podnikatelům vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš. Právě tato kancelář byla loni jednou ze tří nejvytíženějších poboček agentury CzechTrade na celém světě. Škála výrobků, které české firmy vyvážejí do Německa, je nesmírně pestrá od kočárků pro handicapované děti přes likvidátory prachu, outdoorové oblečení až třeba po dort medovník, uvádí Adam Jareš. Ten připomněl několik novinek, které české podnikatele při obchodování s Německem ovlivní. Od letošního ledna je stanovena minimální mzda v Německu na 8,5 eura za hodinu. A od příštího roku se začne na německých dálnicích platit mýtné, připomněl Jareš. Foto Anna Vacková Nabídl také několik praktických tipů pro jednání s německými partnery. Pořiďte si německé telefonní číslo, působí to lépe a dá se získat už za nějakých 20 eur. Nabídku posílejte poštou a vedle katalogů přibalte pokud možno i ukázku výrobku, to zvyšuje šanci, že se bude nákupčí nabídkou zabývat. Pracujte s referencemi, nejlépe přímo z Německa nebo ze západní Evropy. Co se týče jazyka, angličtina možná postačí při domluvě s firmami z oboru IT, ale třeba ve výrobě nábytku je němčina pro komunikaci základem. V poslední době je v Německu velkým trendem využívání obchodních zástupců. Ti vaše produkty prodávají za provizi, uvádí Adam Jareš. Obchodní zástupce využívá ve vzdálenějších německých regionech i česká firma Boco Pardubice, která vyrábí stroje pro gumárenský či plastikářský průmysl. V Německu jí jen za loňský rok vzrostl odbyt o víc než třetinu a na plzeňské konferenci se podělila o své zkušenosti. Síť místních provizních zástupců nám v Německu ušetří hodně času i nákladů. Ale pozor, někteří z nich jsou takříkajíc rybáři, kteří si naberou dvacet firem a jde jim jen o provizi, o takové moc zájem nemáme, říká obchodní ředitel firmy Dalibor Ježek. Tváří v tvář s náměstky Mezi další témata, o nichž se na exportní konferenci v Plzni mluvilo, patřilo financování exportu za pomoci České exportní banky nebo rozšíření záběru rozvojových projektů placených prostřednictvím České rozvojové agentury. V průběhu setkání byl prostor i pro navázání nových kontaktů, což účastníci uvítali. Konference mě zaujala, ocenil jsem hlavně možnost osobní konzultace s náměstky ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu, uvedl například generální ředitel společnosti CEMC Jiří Študent, kterému zástupci ministerstev poradili, jak rozvíjet projekt ETV na certifikaci environmentálních technologií. Stejnou možnost, tedy setkat se napřímo se zástupci státních institucí podporujících podnikání a také dozvědět se novinky z oblasti exportu, budou mít brzy firmy ve Slezsku. Další zastávkou v rámci letošní tour exportních konferencí vydavatelství Mladá fronta bude Ostrava. Tomáš Stingl V Arábii se uplatní potraviny, v Americe letecký průmysl Do státní sítě na pomoc exportérům vedou nyní jedny dveře. Podnikatel už tak v současnosti nemusí váhat, na koho se s žádostí o pomoc při vývozu obrátit, připomněl na plzeňské exportní konferenci náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Také vysvětlil, jak bude tvořena Mapa oborových příležitostí. V těchto dnech spouštíte veřejný provoz takzvané Mapy oborových příležitostí. Znamená to, že stát ustupuje od sestavování žebříčku prioritních zemí pro export? Stanovování prioritních zemí je v zásadě překonáno. Stát by se už měl zdržet doporučení typu: Pojďme všichni exportovat do Ruska. Pak vidíme, že třeba jen za počátek letošního roku klesne odbyt v Rusku o 40 procent. Nebo Srbsko či Irák zase mohou být pro někoho sporné z hlediska bezpečnosti. Ne, my nabídneme vývozcům informace, ale to rozhodnutí o výběru cílové země ať je nakonec na nich. Dnes chceme doporučení přesněji cílit na jednotlivé obory. Z jakých zdrojů Mapa globálních oborových příležitostí vychází? Na základě tvrdých číselných a statistických údajů sestavíme analýzu zahraničních trhů s výhledem na dva až tři roky dopředu. Zároveň pracujeme s podklady od obchodních radů, zahraničních kanceláří CzechTrade i od samotných vyvážejících firem. Výslednou hypotézu o vývoji poptávky po různých druzích zboží dále konzultujeme i se zástupci podnikatelských asociací včetně Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Můžete to ilustrovat na nějakém příkladu? Třeba jsme ze statistik zjistili, že Saúdská Arábie prakticky veškeré potraviny dováží ze zahraničí. Ověříme pak ještě aktuální stav přes ambasádu a z toho vyplyne, že je Saúdská Arábie slibným trh pro vývoz českých potravin nebo zemědělských strojů. Projeví se tato zjištění také v programu obchodních delegací? Ano, chtěli bychom dělat více oborově zaměřených podnikatelských misí. Nemá příliš smysl vysílat 14 velkých misí do Brazílie, když k tomu nemáme mapu, co vlastně země poptává. Chceme omezit tohle zážitkové cestování. Naopak například díky analýze amerického trhu se nám potvrdilo, že má smysl udělat speciální misi do Spojených států zaměřenou na letecký průmysl. Foto Michael Tomeš V poslední době se zlepšila spolupráce ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu. Jak to pocítili vývozci? Chceme, aby měli podnikatelé jednu adresu, jedny dveře, kterými mohou do systému státní podpory vývozu vstoupit. Dříve váhali, kde mají vlastně o pomoc při vývozu žádat. Tím správným rozcestníkem je nyní Klientské centrum pro export. Tam se mohou obrátit s jakýmkoli dotazem týkajícím se vývozu. Centrum je v kontaktu i s ambasádami či se zahraničními kancelářemi CzechTrade, takže tazatele případně dále naviguje. Tady na konferenci v Plzni uvítali účastníci možnost osobní konzultace takříkajíc tváří v tvář s vámi a s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem. Existuje taková možnost i jindy? Ano, právě v rámci Klientského centra pro export jsme zavedli pravidelné konzultace. Podnikatelé mají jednou měsíčně možnost po předchozím objednání setkat se s námi osobně v pražské centrále agentury CzechTrade. Tomáš Stingl 37

PROFIT zahraničí zahraničí PROFIT Foto reuters nesouhlas desítky tisíc lidí na stovkách demonstrací, 400 odpůrců smlouvy prošlo dokonce i českou metropolí. Odpor však zatím není příliš hlasitý. Největší a nejambicióznější Kritici opakovaně prohlašují, že smlouva posílí pozici nadnárodních korporací, případně zkomplikuje pozici vlád jednotlivých zemí při nutných regulacích trhu ve prospěch občanů. Objevují se dokonce i hlasy, že dojde k omezení demokracie a lidských práv, a to přestože konečnou podobu dokumentu zatím veřejnost nezná. Uzavření smlouvy se nicméně blíží, v současné době probíhají za zavřenými dveřmi jednotlivá kola složitých vyjednávání mezi zástupci Evropské unie a USA. A finální výsledek se zřejmě dozvíme brzy. Části ujednání a sadu materiálů k dohodě už ostatně letos v lednu zveřejnila na svých stránkách Evropská komise. Evropská unie a Spojené státy dohromady generují více než polovinu globálního HDP a zhruba třetinu celosvětového obchodu se zbožím. Jde tedy o mimořádně ambiciózní projekt a potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii. Dohoda se zaměřuje na tři hlavní oblasti: regulatorní spolupráci, přístup na trh a sladění pravidel. Pozitivní dopady se budou týkat všech těchto oblastí. Nemyslím si ale, že dohoda dospěje až k úplné liberalizaci vzájemného obchodu, říká europoslanec Pavel Telička. Podle zkušeného unijního diplomata bude možné zcela odstranit nebo v určitých případech výrazně snížit dosud přetrvávající cla. Logicky by se naše výrobky staly na americkém trhu konkurenceschopnějšími, otevřou se jim nové vývozní možnosti. Evropským firmám tudíž i českým by se v USA zpřístupnily veřejné zakázky, přičemž každý, kdo se o veřejné zakázky pokusil, by vám mohl vyprávět, jak protekcionistický trh v USA v řadě sektorů v současnosti je. Do značné míry by se zejména pro malé a střední podniky odstranila tolik administrativně a finančně náročná duplicita norem, doplňuje Telička. Čína se přizpůsobí nám, ne my jí Výrazné pozitivum vidí europoslanec i v tom, že by se spoluprací v oblasti standardů vytvořily podmínky pro to, aby se konkurenti museli přizpůsobovat našemu prostředí. Tedy ne, aby nám země jako Čína vnucovaly to své. Obecně od této dohody očekávám také posílení ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst, což je dnes prioritou mezi prioritami. Od dohody si v neposlední řadě slibuji posílení transatlantických vazeb, a proto i konkurenčnější ekonomické a politické postavení EU ve světě, líčí Telička. V tom vidí velký přínos pro Evropu také náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Bärtl. TTIP má i zásadní zahraničněpolitický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou na východ a jih od nás a také s nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, a to i s ohledem na energetickou nezávislost, říká Bärtl. Na MPO vidí v době, kdy se přesouvá těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe, pro Evropu šanci právě v liberalizaci obchodu s nejsilnější ekonomikou západní polokoule. Transatlantická zóna volného obchodu může být jednou z cest, jak zajistit návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách, jako jsou význam demokracie, svobody, lidských práv, ale i například respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovněprávní ochrany či ochrana zdraví, napomůže k posílení demokratických hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení, domnívá se Bärtl. TTIP: Historická šance pro byznys? inzerce A141013934 Spojené státy americké a Evropa míří možná k zásadnímu historickému momentu. Smlouva o volném obchodu by měla přinést nejen odstranění zbytečných obchodních bariér na obou stranách Atlantiku, ale také růst celosvětové ekonomiky. 38 Evropa vyšla do ulic! Podobně expresivní titulky se objevily v dubnu 2015 v některých evropských médiích poté, co se proti smlouvě o uzavření Transatlantické zóny volného obchodu (pozn. red. Transatlantic Trade Investment Partnership, zkráceně TTIP) konaly protesty v téměř všech zemích osmadvacítky. S prohloubením ekonomické spolupráce obou velmocí vyjádřily po celé Evropě