lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 STRUČNÁ VERZE 1/45
Pořizovatel: Jihomoravský kraj Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s. 2/45
Obsah: 1. ÚVOD... 5 2. ANALYTICKÁ ČÁST... 6 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY... 6 2.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 7 2.3 VZDĚLÁVÁNÍ... 9 2.3.1 STAV ŠKOLSTVÍ... 9 2.3.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA... 10 2.3.3 REKVALIFIKACE... 12 2.4 TRH PRÁCE... 14 2.4.1 ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST... 14 2.4.2 POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE... 17 2.4.3 UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ... 20 2.5 SWOT ANALÝZA... 23 3. NÁVRHOVÁ ČÁST... 25 3.1 PRIORITY, OPATŘENÍ A KLÍČOVÉ AKTIVITY... 25 3.1.1 PRIORITNÍ OSA 1: ADAPTABILITA A ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU... 26 3.1.2 PRIORITNÍ OSA 2: VYUŽITÍ A ROZVOJ INOVAČNÍHO POTENCIÁLU... 29 3.1.3 PRIORITNÍ OSA 3: ROZVOJ A PODPORA POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI... 32 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST... 36 4.1 FINANČNÍ PLÁN... 36 4.2 REALIZACE NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRP... 36 4.3 VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP... 37 4.4 KOMUNIKAČNÍ PLÁN KRP... 38 5. PŘÍLOHY... 40 5.1 VAZBA KRP SRLZ 2014-2015 NA STRATEGICKÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY SRJMK 2020... 40 3/45
Seznam obrázků: Obrázek 1: Základní schéma KRP SRLZ 2014-2015... 5 Obrázek 2: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010... 16 Obrázek 3: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012... 16 Obrázek 4: Přehled prioritních os a opatření KRP SRLZ JMK 2014-2015... 25 Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje... 6 Tabulka 2: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v )... 7 Tabulka 3: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů ORP, k 31. 12. 2012... 8 Tabulka 4: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011... 11 Tabulka 5: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011... 13 Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012... 15 Tabulka 7: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013... 18 Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.)... 18 Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.)... 18 Tabulka 10: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %)... 19 Tabulka 11: Struktura VPM míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %)... 19 Tabulka 12: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012... 21 Tabulka 13: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012. 22 Seznam grafů: Graf 1: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí... 12 Graf 2: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011... 13 Graf 3: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012... 15 Graf 4: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013... 17 Graf 5: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012 20 Graf 6: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013... 21 4/45
1. Úvod Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Krátkodobý realizační plán Strategie (dále jen KRP) je součástí základního koncepčního dokumentu v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro území Jihomoravského kraje - Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006-2016 (dále jen SRLZ JMK). Cílem KRP je prosazování rozvojových strategií daných SRLZ JMK dle aktuálního ekonomicko-společenského vývoje. Aktualizace a reakce na aktuální podmínky v kraji je tedy hlavním cílem KRP. Vize SRLZ JMK na období 2006-2016 je formulována následovně: Kvalifikovaný, adaptabilní a konkurenceschopný lidský kapitál na otevřeném a efektivním trhu práce, zaručující rovné příležitosti pro všechny, využívající potenciál Brna jako druhého nejvýznamnějšího vzdělanostního a inovačního centra v České republice. Na základě Vize SRLZ je dále formulovaný strategický cíl SRLZ JMK: Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce založeného na: kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK, na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje. Z hlediska realizace je zakázka rozdělena na část analytickou, návrhovou a implementační. Návrhová část vychází z výsledků a závěrů analytické části. V průběhu sestavování návrhové části byly realizovány celkem 3 pracovní skupiny za účasti odborníků na daná témata, kteří byli vybráni ve spolupráci se zadavatelem. V rámci pracovních skupin byly pro každou prioritní osu představeny navrhovaná opatření a aktivity, vč. navržení garantujících a spolupracujících subjektů (vazba na implementační část). Obrázek 1: Základní schéma KRP SRLZ 2014-2015 5/45
2. Analytická část Tato část dokumentu uvádí shrnutí výsledků Analytické části v podobě vybraných výstupů zaměřených zejména na regionální disparity JMK. 2.1 Základní charakteristiky Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Okresní úřady zanikly k 1. lednu 2003 a kraje se pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (viz tabulka níže). Z hlediska regionálního se tedy území Jihomoravského kraje člení na 7 okresů, na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v kraji nachází 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Jediné z nich - krajské město Brno - je statutárním městem. Tabulka 1: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje Rozloha v km 2 Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení Počet obcí z toho: se statutem města Blansko 351 55566 20769 158 43 3 Boskovice 511 51281 11417 100 73 5 Brno 230 378965 378965 1646 1 1 Břeclav 439 59797 25015 136 18 5 Bučovice 171 15942 6460 93 20 1 Hodonín 286 61437 25259 215 18 2 Hustopeče 355 35405 5869 100 28 3 Ivančice 172 24037 9555 139 17 3 Kuřim 77 21845 10833 284 10 1 Kyjov 470 55963 11548 119 42 4 Mikulov 244 19651 7374 80 17 1 Moravský Krumlov 348 22199 5903 64 33 2 Pohořelice 195 13295 4640 68 13 1 Rosice 174 24671 5687 141 24 2 Slavkov u Brna 158 21819 6227 138 18 1 Šlapanice 343 62661 6989 183 40 3 Tišnov 343 29491 8714 86 59 1 Veselí nad Moravou 343 39117 11561 114 22 2 Vyškov 547 51581 21598 94 42 3 Znojmo 1242 91089 34073 73 111 3 Židlochovice 194 30501 3605 157 24 2 Jihomoravský kraj 7195 1166313 162 673 49 Zdroj: ČSÚ Z hlediska rozlohy je největší ORP Znojmo s více jak 1,2 tis. km 2, součástí tohoto ORP je také nejvíce obcí. Nejlidnatějším je statutární město Brno (téměř 380 tisíc obyvatel), ORP Znojmo je na druhém místě. Naopak nejmenší ORP Kuřim s pouhými 77 km 2 (a téměř 22 tisíci obyvateli). Z hlediska počtu obyvatel je nejmenší ORP Bučovice s necelými 16 tisíci obyvatel. 6/45
2.2 Demografický vývoj Z hlediska demografického vývoje dochází v kraji k postupnému nárůstu počtu obyvatel, přičemž k nárůstu přispívají obě složky jak přírůstek přirozenou měnou, tak přírůstek stěhováním. Tento trend ale není platný pro celé území kraje, vývoj počtu obyvatel se v jednotlivých částech kraje značně liší. Z hlediska postavení okresů lze konstatovat největší hustotu zalidnění v okresech Brno-město, Brnovenkov a Hodonín, kde počet obyvatel na km 2 překračuje hodnotu 125. Naopak nejnižší hustotu zalidnění dle počtu obyvatel na 1 km 2 vykazuje okres Znojmo. Z porovnání okresů je patrné, že ve většině z nich dochází dlouhodobě k přírůstku obyvatel, přičemž tento přírůstek byl největší v okrese Brno-venkov. Jediným okresem, kde dochází dlouhodobě k mírnému úbytku počtu obyvatel, je okres Hodonín s periferní polohou v rámci kraje i ČR. V posledním sledovaném roce došlo také k úbytku počtu obyvatel v Brně, z tabulky níže vyplývá, že se jednalo především o úbytek stěhováním. Demografické charakteristiky jsou dostupné i v podrobnosti správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka představuje vývoj obou složek přírůstku / úbytku počtu obyvatel zprůměrované za tříleté intervaly. Největší relativní nárůst počtu obyvatel (na 1 000 obyvatel ORP) za celé sledované období 2006-2012 přibylo v ORP Šlapanice, tento fakt lze vysvětlit vlivem postupujícího procesu suburbanizace, což platí také pro ORP Kuřim. ORP Šlapanice je navíc navázána na brněnskou průmyslovou zónu Černovická terasa, s vysokým počtem zaměstnavatelů a z toho plynoucí nabídky práce. Přírůstek v tomto ORP je z naprosté většiny způsoben převahou přistěhování nad vystěhováním, ale i přirozený přírůstek (s mírným časovým zpožděním za stěhováním) dosahuje nejvyšších hodnot v rámci kraje. Naopak k největšímu relativnímu úbytku obyvatel dochází ve všech ORP okresu Hodonín, především ORP Veselí nad Moravou a ORP Hodonín, což je zapříčiněno výrazně periferní polohou tohoto okresu s obtížnou dosažitelností centra regionu Brna. K negativnímu vývoji přispívá také zhoršená ekonomická situace okresu. Úbytek je způsoben převahou vystěhovalých nad přistěhovanými, ale také převahou zemřelých nad narozenými, tyto ORP tedy ubývají v obou složkách. Tabulka 2: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v ) přírůstek 2006-2012 Přirozený přírůstek Přírůstek stěhování 2004-2006 2007-2009 2010-2012 2004-2006 2007-2009 2010-2012 Veselí nad Moravou -24,38-2,20-1,04-1,00-3,07-1,13-1,86 Hodonín -12,43-1,59 0,80-0,16-0,15-1,72-2,41 Kyjov -3,01-1,37-0,86-0,61 0,07 1,01-0,10 Moravský Krumlov 0,45-2,23-0,40-1,19 0,91 1,26 0,53 Břeclav 1,10-1,04-0,08-0,11 0,34 1,08-0,43 Mikulov 5,28-0,73 1,12 0,38-1,39-0,91 0,70 Brno 8,11-0,23 1,28 1,12-2,30 2,88-19,42 Bučovice 12,24-1,15 0,77 0,44 0,00 1,19 0,27 Ivančice 15,68 0,43 1,04 0,03 0,32 7,02-0,09 Znojmo 17,29-0,78 1,49 0,05 2,10 2,27 2,22 7/45
přírůstek 2006-2012 Přirozený přírůstek Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Přírůstek stěhování 2004-2006 2007-2009 2010-2012 2004-2006 2007-2009 2010-2012 Boskovice 22,73-1,42 0,52 0,22 2,05 3,13 2,49 Vyškov 26,61-0,89 1,09 0,02 0,86 4,41 2,89 Hustopeče 29,41-0,60 0,84 0,57 3,01 3,49 2,37 Blansko 39,00-0,49 1,91 1,48 6,28 3,22 3,72 Pohořelice 57,22 0,47 1,89 0,78-0,50 7,81 2,39 Rosice 67,30-0,31 1,46 0,37 5,84 9,61 3,88 Slavkov u Brna 72,64-0,60 2,03 1,53 10,76 7,59 3,28 Tišnov 75,53-1,58 1,07 1,00 5,17 11,74 5,06 Židlochovice 104,09 0,19 1,74 2,13 5,53 15,10 7,27 Kuřim 112,27 2,28 5,37 2,66 13,47 16,50 2,67 Šlapanice 126,52 0,92 3,27 2,07 13,22 18,37 13,92 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Pozn. Jedná se o průměrnou hodnotu ročního přírůstku / úbytku za daný tříletý interval Tabulka níže představuje charakteristiky věkového rozložení obyvatelstva v jednotlivých správních obvodech ORP. Rozdíly mezi jednotlivými ORP nejsou výrazné, ale opět ukazují na dříve definované trendy. Mladší obyvatelstvo s průměrným věkem pod 40 let se nachází převážně v zázemí krajského města, kam se stěhují mladé páry zakládající rodiny. Proto je zde také nejvyšší podíl obyvatel ve věku do 15 let (kolem 16,5 %). Nízké hodnoty průměrného věku a zároveň velkého podílu předproduktivní složky obyvatelstva zaznamenaly ORP Kuřim, Židlochovice, Šlapanice a Slavkov u Brna. V těchto ORP je také jeden z nejnižších indexů stáří značící poměr mezi předproduktivní a postproduktivní složkou obyvatelstva. Z tohoto hlediska je tedy vývoj ve zmiňovaných ORP velmi příznivý, protože index stáří je pod hodnotou 100 1 a složka mladých tudíž početně převyšuje část obyvatelstva v důchodovém věku. Na opačné straně jsou ORP Brno, Tišnov, Blansko, Rosice, Veselí nad Moravou a Kyjov, kde má výraznější zastoupení postproduktivní složka obyvatel (nad 16,5 %), správní obvody vykazují vysoký index stáří a průměrný věk jejich obyvatel se pohybuje nad 41 lety. Důvody tohoto stavu u zmiňovaných ORP jsou různé, v některých případech se jedná o periferní regiony, které ztrácí mladší obyvatelstvo a nejsou lákavé pro nově přistěhovalé, v případě hlavního města je to pak především odlivem mladých lidí do zázemí města. Tabulka 3: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů ORP, k 31. 12. 2012 Počet obyvatel z toho ve věku (v %) Průměrný věk Index stáří 0-14 15-64 65 + Blansko 55 566 14,3 68,4 17,3 41,5 121,0 Boskovice 51 281 15,3 68,3 16,4 40,7 107,5 Brno 378 965 13,7 67,9 18,4 42,2 134,9 Břeclav 59 797 13,8 70,7 15,5 41,2 112,8 Bučovice 15 942 14,3 69,4 16,3 41,0 114,5 Hodonín 61 437 13,5 70,7 15,8 41,3 117,3 1 mimo Slavkova u Brna, kde je 100,3 8/45
Počet obyvatel z toho ve věku (v %) Průměrný věk Index stáří 0-14 15-64 65 + Hustopeče 35 405 14,8 69,6 15,6 40,7 105,8 Ivančice 24 037 14,7 69,5 15,8 40,7 108,1 Kuřim 21 845 17,1 67,5 15,4 39,6 90,2 Kyjov 55 963 14,1 69,4 16,5 41,4 116,7 Mikulov 19 651 14,3 71,5 14,1 40,6 98,8 Moravský Krumlov 22 199 13,9 69,8 16,3 41,3 117,9 Pohořelice 13 295 15,0 70,2 14,8 40,3 99,1 Rosice 24 671 15,3 67,8 16,9 40,9 110,6 Slavkov u Brna 21 819 15,6 68,8 15,6 40,2 100,3 Šlapanice 62 661 16,5 67,7 15,8 40,1 95,3 Tišnov 29 491 15,2 67,2 17,6 41,1 115,8 Veselí nad Moravou 39 117 13,5 69,9 16,6 41,5 123,4 Vyškov 51 581 14,8 69,5 15,8 40,8 106,8 Znojmo 91 089 15,0 70,1 14,9 40,5 99,5 Židlochovice 30 501 16,0 69,2 14,8 39,9 92,0 Zdroj: ČSÚ 2.3 Vzdělávání 2.3.1 Stav školství Stav školství v Jihomoravském kraji lze charakterizovat pozitivně, např. z toho důvodu, že v Jihomoravském kraji (spolu s Moravskoslezským kraje a hl.m. Praha) je nadprůměrný počet žáků základních škol než v ostatních krajích ČR, přičemž v posledním sledovaném období 2007-2011 lze pozorovat nárůst počtu dětí v mateřských školách (za sledované období přibylo 4 198 dětí v mateřských školkách, tj. jejich počet narost o 13,0 %). V tomto kontextu je statisticky zajímavé, že navzdory rapidnímu nárůstu počtu dětí v mateřských školách došlo pouze k malému nárůstu počtu mateřských škol (pouze o 2 více). Tento fakt způsoboval v tomto období trend převisu poptávky po umístění dětí do mateřských škol nad kapacitními možnostmi mateřských škol. Tento trend způsobil i nárůstu počtu soukromých mateřských škol. Fakt rapidního nárůst počtu dětí v mateřských školách za sledované období je nutné předpokládat do budoucího vývoje stavu základních a středních škol. V případě vývoje počtu žáků základních škol ve sledovaném období byl trend přesně opačný, tj. docházelo k poklesu počtu žáků základních škol (za sledované období ubylo 6 572 žáků na základních školkách, tj. jejich počet poklesl o 7,2 %). Podobný vývoj platil ve sledovaném období i pro střední školy (absolutně pokles na středních školkách počet žáků o 4964 žáků, relativně o 7,6 %). Z hlediska vývoje počtu dětí v mateřských školách se však dá během následujících let předpokládat relativní dorovnání této ztráty. Vzhledem k výši úbytku žáků na základních a středních školách ve sledovaném období, které jsou vyšší než přírůstky počtu dětí mateřských škol, bude docházet ke zvyšování počtu žáků na základních a středních školách jen velmi pomalu, přičemž v krátkodobém výhledu 2-3 let nebude k tomuto zvyšování docházet vůbec. Z hlediska počtu školských zařízení v JMK 9/45
lze konstatovat ve sledovaném období relativně konstantní stav (změny v počtu školských zařízení dle jednotlivých typů škol maximálně počtu 4-5). V případě studentů vyšších odborných škol a vysokých škol lze opět zaznamenat narůstající trend počtu studentů (na vysokých školách vzrostl počet studentů za sledované období o 15,6 %). Tento trend bude pravděpodobně i nadále narůstat zejména v oblasti studentů bakalářských oborů, což bude mít vliv na celkovou vzdělanostní strukturu JMK. 2.3.2 Vzdělanostní struktura Jak bylo zmíněno výše, ve vzdělanostní struktuře obyvatel kraje lze vysledovat pozitivní trendy za posledních 10 let poklesl počet obyvatel s nejnižším vzděláním ve prospěch osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním a vyrovnával se rozdíl v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Kraj se v republikovém srovnání dlouhodobě umisťuje na druhé příčce v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (podíl vysokoškoláků 14,7 % oproti 12,5 % v ČR). Vzdělanostní struktura v jednotlivých správních obvodech ORP v kraji se liší, i když platí převaha obyvatel s úplným středním vzděláním (s maturitou), následované středoškolsky vzdělanými bez maturity. Výjimku tvoří ORP Brna, které má dominantní postavení v kraji. Na jedné straně nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním (23,6 %) a osob s úplným středním vzděláním s maturitou vč. nástavbového (34,3 %), na straně druhé nejnižší podíl osob se základním vzděláním (12,9 %) a osob vyučených (23,2 %). V porovnání s průměrem kraje vykazují kvalitní vzdělanostní strukturu také ORP Kuřim a Šlapanice, obecně platí, že výraznější podíl osob s vyšším stupněm vzdělání se nachází ve správních obvodech v zázemí Brna. I zde dosahují podíly vysokoškolsky vzdělaných nadprůměrných hodnot 17,8 % (resp. 16,1 %) a nízké jsou podíly osob se základním vzděláním i středoškolským vzděláním bez maturity. Naopak ORP na jihozápadě kraje, tedy při hranicích s Rakouskem a s krajem Vysočina, vykazují nejméně kvalitní vzdělanostní strukturu obyvatel. Jedná se o ORP Moravský Krumlov, Pohořelice, Mikulov a také Znojmo. Zde dosahují podíly osob se základním vzděláním až 24,0 % (ORP Mikulov), oproti průměru kraje, který je 17,6 % a podíly osob se středoškolským vzděláním bez maturity přes 40 % (ORP Moravský Krumlov a Pohořelice), přičemž průměr kraje je 32,3 %. Jedná se o ORP s vyšším zastoupením zemědělské funkce v hospodářství a také s vysokou nezaměstnaností, která koresponduje se vzdělanostní strukturou (okres Znojmo je jedním z okresů Jihomoravského kraje, který je nejvíce postižen nezaměstnaností, viz kapitola Zaměstnanost a nezaměstnanost níže). V celém kraji dochází k vyrovnávání rozdílu v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. V kraji je mezi vysokoškolsky vzdělanými průměrně 53,6 % mužů a 46,4 % žen. V tomto pohledu je nejvyrovnanější situace mezi pohlavími v ORP Veselí nad Moravou a Moravský Krumlov, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů převyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných žen jen o 0,5 %. Město Brno s nejvyšším podílem vysokoškoláků je v tomto ohledu spíše podprůměrné, VŠ vzdělaných mužů je zde 53,9 %, nejvyšší podíl zaznamenali ORP Vyškov a Bučovice, kde podíl VŠ vzdělaných mužů překračuje 56 %. 10/45
Tabulka 4: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011 Obyvatelstvo Bez ZŠ vč. SŠ vč. vyučení Úplné střední Nástavbové VOŠ VŠ muži ženy (15 a více let) vzdělání neukončeného (bez mat.) (s mat.) studium Blansko 47444 0,3 16,6 35,7 28,0 2,7 1,4 12,3 53,6 46,4 Boskovice 42792 0,5 17,6 38,9 26,3 2,8 1,4 9,7 52,4 47,6 Brno 336 757 0,3 12,9 23,2 29,4 3,2 1,6 23,6 53,9 46,1 Břeclav 50 857 0,4 22,2 34,7 25,9 2,6 0,9 9,5 52,2 47,8 Bučovice 13 421 0,4 22,8 38,0 24,1 2,2 1,0 8,2 57,3 42,7 Hodonín 52 079 0,4 21,3 37,3 25,4 2,5 0,9 8,9 52,9 47,1 Hustopeče 29 731 0,4 22,1 39,3 24,4 2,2 0,9 7,7 54,4 45,6 Ivančice 20 223 0,3 18,8 40,1 24,6 2,6 1,2 8,4 51,6 48,4 Kuřim 18 795 0,2 15,0 30,2 29,4 2,9 1,2 17,8 54,1 45,9 Kyjov 47 174 0,4 21,8 39,1 24,1 2,4 0,9 8,4 51,8 48,2 Mikulov 16 500 1,0 24,0 38,4 22,7 2,1 0,9 7,3 52,7 47,3 Moravský Krumlov 18 788 0,8 22,9 41,6 21,9 2,5 0,8 6,8 50,5 49,5 Pohořelice 11 237 0,6 22,9 41,0 21,9 1,9 0,9 6,7 51,8 48,2 Rosice 20 769 0,3 18,4 36,4 27,0 2,6 1,1 11,0 53,4 46,6 Slavkov u Brna 18 353 0,4 18,7 38,8 25,5 2,6 1,1 10,0 51,2 48,8 Šlapanice 52 828 0,3 15,5 32,1 28,5 2,6 1,2 16,1 53,8 46,2 Tišnov 24 923 0,2 17,3 35,7 27,7 3,1 1,3 11,8 52,6 47,4 Veselí nad Moravou 32 919 0,4 21,7 37,6 25,0 2,8 0,8 8,7 50,3 49,7 Vyškov 43 485 0,3 18,1 35,5 26,8 2,6 1,1 11,9 56,4 43,6 Znojmo 76 256 0,8 23,0 37,3 23,7 2,2 1,0 8,1 52,4 47,6 Židlochovice 25 383 0,4 19,8 39,5 23,9 2,1 1,1 9,5 55,7 44,3 Jihomoravský kraj 1 000 714 0,4 17,6 32,3 26,9 2,8 1,3 14,7 53,6 46,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Ke Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vydal Statistický úřad (krajská správa v Brně) analýzu s názvem Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura. Hodnoceno zde bylo, jak souvisí velikostní struktura obce a vzdělanost jejích obyvatel. Podle výsledků zobrazených v grafu níže je možno pozorovat předpokládaný fakt, že s rostoucí velikostní skupinou obce roste vzdělanost jejích obyvatel. Příkladem může být podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou, jenž se zvyšuje napříč celého spektra velikostních skupin obcí (od 24,1 % v nejmenších obcích až po 34,3 % v Brně). Podobně podíl osob s vysokoškolským vzděláním, který se zvyšuje od 6,0 % v malých obcích po 23,6 % v Brně (výjimku tvoří okresní města, kde je podíl vysokoškoláků nižší než v obcích s počtem obyvatel 10 až 20 tisíc). Graf 1: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura 2.3.3 Rekvalifikace Rekvalifikace jsou spojovacím článkem mezi systémem vzdělávání a trhem práce. Po analýze počtu rekvalifikovaných, zaměření kurzů a rozložení účastníků dle věku na úrovni kraje je možné analyzovat rekvalifikace také na úrovni jednotlivých okresů. Z hlediska časového vývoje lze provést analýzu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci, kdy při meziročním srovnání vždy pro 4. čtvrtletí daného roku v období 2008-2011 je patrná vzrůstající tendence v období 2008-2010 ve všech okresech JMK. Pro následující období 2010-2011 pak v případě okresů Břeclav a Hodonín stále stoupá počet uchazečů o práci v rekvalifikaci a naopak v případě okresů Brno město, Brno venkov, Blansko, Vyškov a Znojmo dochází k poklesu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci. 12/45
Graf 2: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011 3 000 Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Počet uchazečů v rekvalifikaci 2500 2000 1500 1000 500 0 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 2008 2009 2010 2011 Brno město Brno venkov Hodonín Břeclav Blansko Vyškov Znojmo Zdroj: MPSV Z hlediska zapojení uchazečů o práci do rekvalifikací je dále zajímavá statistika průměrného věku osob zapojených do rekvalifikace, kdy v období 2008-2011 je v okresech Brno-město a Blansko průměrný věk uchazečů zapojených do rekvalifikací 40, v ostatních okresech JMK je to 38 let. Z hlediska nejvíce ohrožených cílových skupin v okresech JMK v období 2008-2011 je v okrese Břeclav nejvíce ohrožená cílová skupina 20-24 let. Naopak v případě okres Brno-město je to cílová skupina 50-54 let. Tabulka 5: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011 Průměrný věk Nejvíce ohrožená věková skupina v roce 2008 2009 2010 2011 Brno - město 40 40-44 let 30-34 let 50-54 let 50-54 let Brno- venkov 38 30-34 let 30-34 let 35-39 let 35-39 let Hodonín 38 30-34 let 30-34 let 20-24 let 20-24 let Břeclav 38 20-24 let 20-24 let 20-24 let 20-24 let Blansko 40 30-34 let 50-54 let 35-39 let 35-39 let Vyškov 38 30-34 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let Znojmo 38 30-34 let 35-39 let 30-34 let 40-44 let Zdroj: MPSV 13/45
2.4 Trh práce 2.4.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost Z regionálního pohledu Jihomoravského kraje členěného na okresy lze konstatovat, že okresy Brnovenkov, Brno-město, a Blansko vykazují dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, která téměř není zatížena sezónními výkyvy. V letních měsících je nízký podíl nezaměstnaných také v okrese Vyškov (viz tabulka níže v kapitole Poptávka po pracovní síle), kde už se projevuje nástup sezónních prací, jak naznačuje i obrázek níže. Maxima v míře registrované nezaměstnanosti dosáhl v zimních měsících mezi roky 2009-2010 okresy Znojmo a Hodonín, kde nezaměstnanost přesahovala 17 %. Situace v okresech byla horší oproti průměru kraje již před nástupem krize, ale hospodářský propad situaci v okresech ještě zhoršil. Rozdíly mezi jednotlivými okresy kraje jsou významné. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo stále okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Díky nástupu sezónních prací v zemědělství a stavebnictví se zlepšila oproti počátku roku situace zejména v okresech Znojmo, Břeclav a Brno-venkov, kde počet uchazečů připadajících na jedno nabízené volné místo se alespoň blíží k republikovému průměru. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou dlouhodobě nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (podíl nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně 10,3 %) a Znojmo (9,3 %), v jejichž podílu nezaměstnanosti se však projevují výrazné sezónní výkyvy. V průběhu května poklesla v těchto dvou okresech nezaměstnanost od 0,4 p. b. (Hodonín) do 0,8 p. b. (Znojmo), zatímco v ČR v průměru pouze o 0,2 p. b. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v okrese Brno-venkov 6,3 % a Vyškov 6,4 %. Z širšího hlediska regionálního míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je poměrně vysoká; kraj je téměř úplně obklopen regiony s nezaměstnaností nižší. Z pěti sousedních českých krajů vyšší míru nezaměstnanosti než kraj Jihomoravský vykazuje pouze kraj Zlínský; v obou sousedních slovenských krajích (Trenčianský a Trnavský) je také nezaměstnanost nižší, stejně tak i v jediné přímo sousedící rakouské spolkové zemi v Dolním Rakousku. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (míra nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně 13,3 %) a Znojmo (12,2 %), v jejichž míře nezaměstnanosti se ovšem projevují výrazné sezónní výkyvy. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v obou brněnských okresech (Brno-venkov nyní 7,2 %, Brno - město 8,2 %) a také v okrese Vyškov (rovněž 8,0 %). Z regionálního pohledu lze Jihomoravský kraj charakterizovat na základě vývoje míry registrované nezaměstnanosti od roku 2008-2012, tj. v období vlivu globální ekonomické krize, která má na stav zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, stejně jako v ostatních regionech NUTS v EU, velký vliv. V období 2008-2010, tj. období od začátku ekonomické recese v roce 2008 do období mírného ekonomického oživení v roce 2010 lze zaznamenat nejvyšší nárůst registrované nezaměstnanosti v okrese Břeclav (míra registrované nezaměstnanosti, dále jen MRZ, vzrostla v průměru o 6,34 %) a v okrese Hodonín (MRZ vzrostla v průměru o 5,34 %). Naopak mezi nejméně postižené regiony nárůstem nezaměstnanosti v období 2008-2010 patřil okres Brno-město (MRZ vzrostla v průměru o 2,81 %). V delším období, tj. v období 2008-2012 se začala v okresech JMK situace zlepšovat 14/45
a v meziročním srovnání mezi roky 2008 a 2012 nespadal žádný z okresu JMK do regionu, kde by byl nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období vyšší než 6 %. Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012 Míra registrované nezaměstnanosti 2008 2009 2010 2011 2012 okrese v % Blansko 6,53 11,09 10,31 8,73 9,37 Brno-město 5,75 8,17 8,56 8,15 8,93 Brno-venkov 4,44 8,17 8,86 7,62 8,24 Břeclav 6,92 12,08 13,26 11,05 11,45 Hodonín 10,92 15,93 16,35 14,46 14,92 Vyškov 5,19 9,71 9,22 8,84 8,74 Znojmo 10,80 15,38 14,73 14,05 15,13 Zdroj: ČSÚ Graf 3: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012 18,00 16,00 14,00 12,00 MRZ v % 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČSÚ Z hlediska změn v těchto období je nutné upozornit na pokračování relativního zhoršení situace na trhu práce v oblasti MRZ v okresech Znojmo a Brno-město. Naopak v ostatních okresech JMK došlo v oblasti MRZ k zlepšení situace na trhu práce v kontextu vývojového trendu, kdy údaje za MRZ začaly v roce 2011 pozitivní vývoj ve všech okresech JMK. V roce 2012 však začala MRZ opět narůstat a na konci roku 2012 se opět blížila údajům z kritických let 2009, 2010. Výše popsaný vývoj je níže znázorněn graficky metodou kartogramu. 15/45
Obrázek 2: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010 Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba Obrázek 3: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012 Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba 16/45
S problematikou nezaměstnanosti úzce souvisí faktor počtu volných pracovních míst, kdy je uveden vývoj počtu pracovních míst za období květen 2012 květen 2013. Z hlediska okresů JMK pouze v okresech Blansko a Vyškov ve sledovaném období trvale mírně stoupal počet volných pracovních míst. V ostatních okresech JMK je patrný klesající trend počtu volných pracovních míst v kvetnu 2013 (navzdory mírnému nárůst v některých okresech JMK v dubnu 2013). Graf 4: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013 1400 Počet volných pracovních míst 1200 1000 800 600 400 200 289304 247 1157 1102 1024 517 472 448 391 356 343340 285 280 240 198202 459 412 418 0 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo květen 2012 duben 2013 květen 2013 Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno 2.4.2 Poptávka po pracovní síle Volných pracovních míst v kraji ubylo především po roce 2008 (z 15 tisíc volných míst na 3 tisíce míst v roce 2012) a zatím nedochází k návratu na původní úroveň. V rámci kraje však v tomto ukazateli existují výrazné meziregionální rozdíly. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je nejvyšší v jižních okresech kraje (především v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo), ve kterých má odvětví zemědělství stále významné postavení na pracovním trhu a v nichž trh práce vykazuje výraznější sezónní průběh nezaměstnanosti. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo dlouhodobě okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Hodonín se tím řadí k nejhorším okresům v republice v tomto ukazateli, v květnu 2013 bylo jen 6 okresů, které měly počet uchazečů na 1 VPM vyšší. V tomto ukazateli si ale celý Jihomoravský kraj vede velmi podprůměrně vzhledem k celé ČR a posílení poptávky po pracovní síle zůstává stále velkým problémem. Ani nejlépe si stojící okres Blansko, kde na jedno volné pracovní místo připadá pouze 16,8 uchazečů, nedosahuje ani průměru ČR, kde je počet uchazečů na 1 VPM o 4 nižší. 17/45
Tabulka 7: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013 Počet uchazečů Podíl nezaměstnaných (v %) Pořadí Počet volných prac. míst Počet uchazečů na 1 VPM Pořadí Blansko 5 116 6,9 50. 304 16,8 33. Brno-město 21 212 8,1 28. 1 024 20,7 23. Brno-venkov 8 914 6,3 57. 448 19,9 25. Břeclav 6 189 7,6 36. 280 22,1 21. Hodonín 11 350 10,3 11. 340 33,4 7. Vyškov 4 067 6,4 55. 240 16,9 31. Znojmo 7 302 9,3 15. 418 17,5 30. Jihomoravský kraj 64 150 7,9 3 054 21,0 Celkem ČR 547 463 7,5 42 632 12,8 Zdroj: MPSV, měsíční statistiky Pozn. Pořadí značí pořadí, v jakém se umístil okres v celorepublikovém srovnání okresů Výše uvedené údaje lze dále doplnit o analýzu struktury uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji. Data jsou prezentována za období 2006-2012. Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) Rok Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 a více let abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % 2006 2478 4,5 14186 25,7 12648 22,9 11382 20,6 13681 24,8 855 1,5 2007 1829 4,1 9859 22,3 10277 23,2 9078 20,5 12190 27,6 1006 2,3 2008 1923 4,5 10257 23,8 9982 23,2 8546 19,8 11333 26,3 1022 2,4 2009 2856 4,3 16953 25,7 15728 23,9 13082 19,8 15889 24,1 1436 2,2 2010 2681 3,9 17065 24,6 16873 24,3 13884 20,0 17118 24,7 1721 2,5 2011 2627 4,2 16316 26,0 15253 24,3 12745 20,3 14684 23,4 1097 1,7 2012 2763 4,2 16988 25,6 15943 24,0 13423 20,2 15485 23,3 1833 2,8 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012 Kategorizaci uchazečů o zaměstnání dle věku doplňuje statistika struktury nezaměstnaných podle délky evidence na úřadech práce, kdy nejvíce problémovou skupinu představují dlouhodobě nezaměstnaní, tj. více než 12 měsíců. Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) Rok do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-12 měsíců více než 12 měsíců Celkový počet nezaměstnaných abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % 2006 14676 26,6 9419 17,1 8287 15,0 22848 41,4 55230 100 2007 13269 30,0 7376 16,7 6703 15,2 16891 38,2 44239 100 2008 15601 36,2 8184 19,0 6241 14,5 13037 30,3 43063 100 2009 20780 31,5 14370 21,8 1482 22,6 15912 24,1 65944 100 2010 23003 33,2 11975 17,3 11550 16,7 22814 32,9 69342 100 2011 18191 29,0 11484 18,3 9850 15,7 23197 37,0 62722 100 2012 17996 27,1 12283 18,5 12046 18,1 24110 36,3 66435 100 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012 18/45
V jednotlivých okresech se struktura nabídky pracovních míst velmi liší od zemědělsky zaměřeného okresu Hodonín, kde je 44,9 % pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním a pouze 2,8 % pro vysokoškolsky vzdělané, po město Brno, které soustředí vysokoškoláky a pro ně je také připraveno 21,5 % všech volných pracovních míst. Tabulka 10: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %) Základní Středoškolské Středoškolské Vysokoškolské bez maturity s maturitou Blansko 16,8 47,4 31,6 4,2 Brno-město 24,4 30,0 24,1 21,5 Brno-venkov 25,0 63,5 8,7 2,7 Břeclav 16,7 36,8 31,9 14,6 Hodonín 44,9 32,8 19,4 2,8 Vyškov 17,4 45,2 36,1 1,3 Znojmo 13,2 59,6 23,0 4,3 Jihomoravský kraj 24,0 44,3 21,7 10,0 ČR 35,0 35,9 20,5 8,5 Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky Výše uvedenou strukturu volných pracovních míst (VPM) doplňuje analýza členění VPM dle kvalifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Opět se potvrzuje trend koncentrace pracovních pozic řídících pracovníků, specialistů a technických a odborných pracovníků (s požadovaným vysokoškolským vzděláním) do krajského města Brna a dále do okresů Blansko a Břeclav. Tabulka 11: Struktura VPM míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %) Třída zaměstnání 1+2 3 4+5+6+7+8 9 Úroveň dovednosti 4 3 2 1 Blansko 13,2 28,9 40,0 17,9 Brno-město 22,0 22,2 46,4 9,3 Brno-venkov 3,3 6,2 28,1 62,4 Břeclav 16,7 25,0 43,8 14,6 Hodonín 6,5 11,3 48,2 31,6 Vyškov 16,1 16,1 60,0 4,5 Znojmo 5,1 21,3 63,0 9,4 Jihomoravský kraj 12,6 17,4 44,1 25,2 ČR 13,6 15,2 49,1 21,3 Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky Pozn.1: Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO: 1 Zákonodárci a řídící pracovníci, 2 Specialisté, 3 Techničtí a odborní pracovníci, 4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji, 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, 7 Řemeslníci a opraváři, 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Pozn.2: Úroveň dovednosti dle metodiky ČSÚ; čím vyšší nároky na pracovní pozici tím vyšší číslo požadované úrovně dovedností. Z pohledu JMK a klasifikace CZ-ISCO lze dále uvést analýzu struktury uchazečů podle zaměstnání a její vývoj v letech 2006-2012, kdy je nejvíce uchazečů v průběhu celého sledovaného období ze skupiny 9 Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci, skupiny 5 Pracovníci ve službách a prodeji a skupiny 7 Řemeslníci a opraváři. 19/45
Graf 5: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012 2.4.3 Uplatnitelnost absolventů Jak bylo zmíněno výše, vývoj nezaměstnanosti absolventů v Jihomoravském kraji je mírně horší oproti průměru v ČR, ale nelze ho považovat za negativní. Níže uvedený graf představuje nejaktuálnější situaci v nezaměstnanosti absolventů a mladistvých v okresech Jihomoravského kraje. Ve všech sledovaných okresech došlo k nárůstu počtu evidovaných na ÚP ČR oproti květnu roku 2012, přičemž tento nárůst je extrémní především v případě města Brna, kde počet uchazečů vzrostl o více než 50 %. Nárůst o 30 % zaznamenal také okres Brno-venkov. Při analýze územních disparit v uplatnitelnosti absolventů v absolutních číslech počtu uchazečů se jasně projevuje vliv velikosti krajského města Brna, kde se koncentruje třetina obyvatel kraje a také školské instituce. 20/45
Graf 6: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013 1200 Počet absolventů a mladistvých 1000 800 600 400 200 0 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo květen 2012 duben 2013 květen 2013 Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno Také v evidenci počtu mladistvých k nejaktuálnějšímu datu (30. 9. 2012) hraje velkou roli populační velikost jednotlivých okresů a přední místo zaujímá okres Brno-město. Poměrně, vzhledem ke své velikosti, má ale velmi malý počet mladistvých registrovaných okres Blansko i okres Brno-město. Zajímavé je také srovnání podílu mladistvých evidovaných na ÚP ČR déle než 5 měsíců, který je nejnižší v okrese Znojmo (39,0 % registrovaných) a nejvyšší v okrese Blansko (55,6 %). Město Brno dosahuje také poměrně vysokého podílu 51,4 %. V jednotlivých okresech se také liší podíl mladistvých, kteří dosud ještě nikde nepracovali podíl na všech registrovaných se pohybuje mezi 77,8 % (okres Blansko) a 93,1 % (okres Břeclav). Průměr kraje je 85,4 %. Mladiství uchazeči mají v naprosté většině případů základní vzdělání či praktickou školu, pouze tři registrovaní mladiství byli bez vzdělání. Tabulka 12: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Mladiství celkem k 30.9.2012 v evidenci ÚP ČR na konci z toho: sledovaného období Dosažitelní V evidenci déle než 5 měsíců Dosud nepracovali celkem dívky celkem dívky celkem dívky celkem dívky Blansko 9 6 9 6 5 3 7 5 Brno-město 148 79 146 77 76 38 127 67 Brno-venkov 24 9 24 9 11 3 20 8 Břeclav 29 14 29 14 12 3 27 13 Hodonín 33 19 33 19 18 8 25 13 Vyškov 24 11 24 11 10 5 21 11 Znojmo 41 14 41 14 16 5 36 12 Jihomoravský kraj 308 152 306 150 148 65 263 129 Zdroj: MPSV, pololetní statistiky absolventů 21/45
Územní disparity lze vysledovat také u absolventů v evidenci ÚP ČR. V tomto směru si vede velmi dobře krajské město Brno, kde absolventi tvoří pouze malou část všech registrovaných uchazečů (3,7 % oproti 6,8 % průměru kraje). Naopak nejhorší situace je v okrese Blansko, kde téměř každý desátý registrovaný je čerstvým absolventem. Pro absolventy je velmi důležité nalézt zaměstnání, aby se rychle zapojili do pracovního trhu, proto je potřeba monitorovat podíly uchazečů, kteří dokončili školu v nedávné době. Podíl uchazečů, kteří ukončili školu v období do 12 měsíců od data sledování, je v kraji 71,1 % a uchazečů, kteří dokončili před méně než půl rokem je 69,2 %. Tento podíl je vyšší v okrese Znojmo a Brno-město, ale obecně nejsou rozdíly mezi okresy příliš velké. Tabulka 13: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Celkem Podíl na všech uchazečích (v %) Dívek Podíl na všech evidovaných ženách Dosud nepracovali Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.5.2012-30.9.2012 Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.10.2011-30.9.2012 Blansko 484 9,8 261 9,9 395 338 349 Brno-město 725 3,7 382 3,8 661 510 528 Brno-venkov 705 8,7 400 9,1 584 489 506 Břeclav 514 8,8 249 8,6 418 354 366 Hodonín 768 7,0 356 6,7 655 514 524 Vyškov 322 8,2 178 8,9 254 218 221 Znojmo 583 8,5 308 8,2 464 415 421 Jihomoravský kraj 4101 6,8 2134 6,9 3431 2838 2915 Zdroj: MPSV 22/45
2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Kvalitní síť základních, střední a vysokých škol, kvantitativně i kvalitativně dostačující potřeb regionu na úrovni JMK. Existence provázané vzdělávací soustavy (mateřské školky, základní školy, střední školy, vysoké školy, centra VaV) zajišťující kvalitní dostupnost a návaznost vzdělání Dostatečně kvalifikovaná pracovní síla odpovídající požadavkům vývoje globální ekonomiky. Pestrá skladba podniků ze všech odvětví hospodářství. Relativně nízká úroveň málo kvalifikované pracovní síly ve srovnání s ostatními regiony ČR. Výhodná geografická poloha, dobrá dopravní dostupnost, blízkost center celoho významu (Praha, Vídeň, Bratislava, Budapešť). Intenzita spolupráce s přilehlými regiony v rámci několika evropských projektů (např. CENTROPE) Přítomnost tradičních odvětví zajišťujících stabilní nabídku práce v regionu. Přítomnost velkého počtu zahraničních či nadnárodních firem, které fungují jako významní zaměstnavatelé v kraji. Druhý nejvyšší podíl na tvorbě HDP ČR po regionu hl.m. Praha. Přítomnost orgánů veřejné správy, v rámci ČR hlavní město soudnictví. Relativně kvalitní životní prostředí, přítomnost 1 národního parku v regionu. Vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Existence strategických a rozvojových dokumentů na úrovni kraje, které se snaží reflektovat aktuální vývoj kraje. Využívání evropských fondů pro projekty podporující pozitivní vývoj v kraji. SLABÉ STRÁNKY Nízká flexibilita oborů středních a vysokých škol, které neflexibilně reagují na nové požadavky globální ekonomiky Silná závislost na vývoji a globální ekonomiky. Přetrvávající nepříznivá situace na trhu práce z hlediska dlouhodobého převisu poptávky po práci nad nabídkou volných pracovních míst. Stárnutí populace JMK. Snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Malá integrace osob znevýhodněných v přístupu na trh práce. Nedostatečně rozvinuté systémy celoživotního vzdělávání, zejména v oblasti vzdělávání dospělých Nedostatečně vymezené legislativní kompetence a spolupráce veřejného zaměstnaneckého, odborového, vzdělávacího a neziskového sektoru. Dlouhodobě přetrvávající charakteristické územní disparity (regionální nezaměstnanost, počet ekonomických subjektů a volných pracovních míst, apod.). Nedostatečné zázemí pro vědecké pracovníky za zahraničí (např. nabídka mateřských škol pro děti zahraničních pracovníků v JMK). 23/45
PŘÍLEŽITOSTI Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Zvýšit flexibilitu středních a vysokých škol v určování skladby oborů, reagujících na aktuální potřeby trhu práce. Využit vědeckého potenciálů vysokých škol v kraji a v návaznosti na to zvýšit počet mladých vědeckých pracovníků v kraji. Zlepšení situace v oblasti možného příchodu nových zaměstnavatelů, resp. rozvoj stávajících zaměstnavatelů v kraji a díky tomu nárůst poptávky pop práci v regionu. Zvýšit možnosti dalšího vzdělávání dospělých reagující na aktuální potřeby vývoje české a ekonomiky. Maximálně využít možnosti čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 2014-2020. Zajistit optimalizaci zdravotnických sítí a sítí sociálních služeb v kraji, které by lépe odpovídali potřebám klientů. Docílit dalšího rozvoje elektronizace veřejné správy s cílem flexibilnějšího přístupu veřejné správy k občanovi. Klást důraz na integraci etnických a národnostních menšin a ostatních znevýhodněných skupin na trhu práce a vzdělávání. Zintenzivnit spolupráci se sousedními regiony a s regiony v rámci EU s cílem rozvoje vzájemných vztahů a přenosu zkušeností dobré praxe. Využití nástrojů zaměstnanosti v JMK v návaznosti na stárnutí populace age management, projekty typu presenioři seniorům, sociální podniky zaměřené na vyšší věkovou kategorii atp. HROZBY Ohrožení negativním populačním vývojem a stárnutí obyvatelstva. Negativní vývoj v souvislosti s růstem nezaměstnanosti, odliv důležitých zaměstnavatelů v kraji, snížení nabídky práce v regionu. Zánik využívání regionálních strategií a přílišná závislost na direktivních zásazích z centra, tj. snížení úrovně samosprávnosti v rámci ČR. Pomalý rozvoj znalostního sektoru ekonomiky, nedostatečná nabídka práce pro absolventy středních a vysokých škol a pracovníků VaV. Negativní vývoj v oblasti problematiky marginalizovaných skupin obyvatelstva, nárůst kriminality. Snížení regionální nabídky kvalifikovaných služeb v oboru zdravotnictví, školství, apod. Zvyšování rozdílů mezi centrálním okresem Brno-město a ostatními okresy kraje Žádné či omezené zapojení do čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 2014-2020. 24/45
3. Návrhová část Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje 3.1 Priority, opatření a klíčové aktivity Náplní této kapitoly je popis všech navrhovaných opatření a aktivit v rámci jednotlivých prioritních os KRP SRLZ JMK 2014-2015. Pro každou prioritní osu jsou vždy v dané struktuře uvedeny opatření, u kterých je vždy stanoven jejich cíl, popis a výčet klíčových aktivit, jejichž realizace naplní cíl opatření. V rámci jednotlivých aktivit jsou vždy uvedeni koordinující subjekty (pokud to aktivita vyžaduje je uvedeno více koordinujících subjektů). Pro opatření jako celek jsou následně navrženi jejich garanti (s konkrétním určení dané osoby, která opatření garantuje) a spolupracující subjekty (na rozdíl od předchozích KRP jsou uvedeny pouze relevantní pozice, bez konkrétního určení jmen). Obrázek 4: Přehled prioritních os a opatření KRP SRLZ JMK 2014-2015 Prioritní osy: 1 Adaptabilita a rozvoj lidského kapitálu (garant priority Miloš Antoš) 2 Využití a rozvoj inovačního potenciálu (garant priority Ing. Josef Burda) 3 Rozvoj a podpora politiky zaměstnanosti (garant priority Mgr. Petr Kostík) Opatření: 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.2 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace 1.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou 2.2 Podpora lidských zdrojů se zaměřením na inovace a inovační podnikání 2.3 Podpora inovačního potenciálu v regionech 3.1 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby trhu práce 3.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce 3.3 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3.4 Rovné příležitosti 25/45
3.1.1 Prioritní osa 1: Adaptabilita a rozvoj lidského kapitálu Opatření 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření Cílem opatření je usnadnění přístupu ke vzdělávání a lepší konkurenceschopnost na trhu práce. Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu celoživotního učení pro zástupce široce pojaté cílové skupiny potenciálních zájemců. Toto opatření navazuje na strategii Evropa 2020 a především Národní program reforem České republiky 2011 (opatření III.3.2) a je dále zaměřeno na rozvoj rovného přístupu k cílovým skupinám, k vybudovanému rámci akceptace tohoto typu vzdělávání mezi zaměstnavateli a na stimulaci poptávky po absolventech. Opatření umožní v Jihomoravském kraji lepší cílení podpory v oblasti počátečního i celoživotního učení a to ve vazbě na trendy stanovené analýzou KRP SRLZ 2014 2015 a dalšími strategickými dokumenty kraje. Důležitým prvkem je i další rozvoj neformálního a informálního vzdělávání pro všechny věkové kategorie. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Finanční a koordinační podpora aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení (formální, neformální i informální vzdělávání) v souladu s KRP SRLZ JMK a dalšími programovými dokumenty kraje Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK (spolupráce s Centrem vzdělávání všem Brno-Bosonohy) II. Podpora dalších nástrojů pro neformální a informální učení s převažujícím zapojením nestátních neziskových organizací Asociace nestátních neziskových organizací JMK III. Rozvíjení výsledků projektu UNIV KRAJE s cílem využití kapacit SŠ pro jejich zapojování jako poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání v kraji Odbor školství KrÚ JMK, Asociace ředitelů středních škol center celoživotního učení JMK IV. Poskytování informační a metodické pomoci žadatelům ve školách a školských zařízeních o dotace (např. program EK ERASMUS+ 2014-2020, rozvojové programy EK, apod.) Odbor školství KrÚ JMK V. Podpora rozvoje mimořádně nadaných studentů všech typů škol v JMK JCMM VI. Podpora nástrojů vedoucích k získání dovedností formou praxí žáků a studentů (včetně dlouhodobých praxí) u zaměstnavatelů Krajská hospodářská komora JM, Centrum vzdělávání všem Brno-Bosonohy VII. Podpora implementace oblasti změny Vzdělávání v rámci RIS JMK Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK (spolupráce s JIC) VIII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Asociace nestátních neziskových organizací JMK, střední školy v JMK, JIC, města a obce v JMK, Centrum vzdělávání všem Brno Bosonohy 26/45
Opatření 1.2 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace Cíl opatření Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje Cílem opatření je využití stávající sítě vysokých škol s cílem dále rozšiřovat jejich působení na trhu práce včetně přípravy projektů v oblasti lidských zdrojů. Rovněž je klíčová podpora a rozšíření struktury kvalitních lidských zdrojů zabezpečujících provoz vysokých škol (veřejných i soukromých). Popis opatření Zintenzivnění spolupráce mezi vysokými školami a JMK na společných projektech cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství (ve vazbě na RIS JMK a na strategické plány vysokých škol). Podporovat existující společné institucionální aktivity vysokých škol a JMK (Evropské centrum excelence, JIC, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu ad.). Dále rozvíjet propojení v oblasti lidských zdrojů mezi vysokými školami a subjekty veřejného i soukromého sektoru s cílem propojovat poznatky a potřeby mezi oběma sférami (podpora intersektorální mobility, vyhodnocení kvality ad.) a to v souladu s Národním programem reforem České republiky 2011, opatření III.3.3. Podpora univerzit v rámci realizace projektů spolufinancovaných z EU. Spolupráce mezi JMK a vysokými školami bude hrát důležitou roli při úspěšné realizaci projektů a při zajištění jejich udržitelnosti. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Podpora komunikace v oblasti využití poznatků z oblasti veřejného i soukromého sektoru ve studijních plánech vysokých škol Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK II. Partnerství JMK a vysokých škol při přípravě a realizaci projektů financovaných ze strukturálních fondů s cílem podporovat kvalitu lidských zdrojů na VŠ Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK III. Podpora výměnných studijních programů nadaných studentů v rámci spolupracujících region EU JCMM IV. Podpora dalšího rozvoje Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu a jeho aktivit v oblasti terciárního vzdělávání Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK V. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Spolupracující subjekty Vysoké školy regionu, JCMM, JIC 27/45