Otázka: Starověké Řecko Předmět: Dějepis Přidal(a): Veruscino Osnova: 1. 1. Dějiny 2. 2. Periodizace 3. 3. Malířství 4. 4. Architektura 5. 5. Sochařství 6. 6. Literatura 7. 7. Divadlo 8. 8. Hudba 9. 9. Pojmy Periodizace archaické období (od 8. až do 1. pol. 5. stol. př. n. l.) klasické období (5. - 4. stol. př. n. l.) helénistické období (4. - 3. stol. př. n. l.) splývání řeckého a římského umění (od 2. stol. př. n. l.) objevitelé: page 1 / 8
Arthur Evans - oxfordský archeolog (objevitel paláce v Knossu) David Hogarth - Brit, 1903 nalezl Artemidin poklad řecké kmeny (centra): Achátové - původní obyvatelstvo Dórové - Sparta, Korinth, Théby, Kréta Iónové - Athény, Massalia, Milétos Aiolové polis - městský stát (kole 100, Řecko + Malá Asie, Itálie, ostrovy) obyvatelstvo: svobodní - narodili se např.: v Athénách, vyrůstali zde a nebyli vyhnáni metoikové - svobodní, neplnoprávní (přistěhovalci) otroci - pracovali jako např.: policie, kat, úředník, učitel myšlení - zkoumali Co je člověk?, postavení člověka ve filozofickém světě individualita - cení se jí podle nadindividuálního přínosu (rozum nade vše) ostrakismus - střepinový soud - scházeli se na Adoře, když někdo ohrožoval stát (měl moc peněz, byl chytrý), hlasovali, jestli půjde do vyhnanství neuznávali experiment - uznávali deduktivní metodu věda - uspořádání prvků do systému kalokagáthia - vzdělávání rozumové a fyzické krásy náboženství - polyteismus, postavení velkého množství bohů page 2 / 8
Malířství na keramice výjimečně na zdech základní typy malby černofigurový styl - černé figury na červeném pozadí červenofigurový styl - červené figury na černém pozadí z malířské tvorby se nedochovalo nic malba na keramice - rozmanité tvary amfora (váza vejčitého tvaru s dvěma uchy) hydria skyfos (šálkovitý pohár) krater Pelce - nejdříve se objevují dippylské vázy zdobené geometrickým ornamentem (hlavně meandrem) - posledním stylem ve vývoji řeckých váz byl styl krásných bílých lekythů malířství se specializovalo na freskovou tvorbu (vnitřky chrámů bohatě pomalovány), později deskové malířství dlouhou dobu převládala obrysová kresba, v helénistickém období se setkáváme s malbou se všemi atributy - barva modelovala tvar, vyjádření světla a stínu náměty: z mytologie, běžného života nejslavnější řecký malíř Apellés z Kolofónu Architektura nejvýznamnějším představitelem řecké architektury je chrám (sídlo bohů) vnitřek chrámu sloužil k umístění velké sochy, chrámy byly stavěny pro pohled zvenčí, prototyp řeckého chrámu byl megaron stavební materiál: dřevěné trámy, kámen, sušené cihly základním rozlišovacím prvkem je sloup dórský sloup - (7. stol. př. n. l.), nejprostší a nejhmotnější, sloup je zúžen nahoru, je kanelován (svisle žlábkován, nemá patku, jeho hlavice je tvořena dvěma prvky - echinus a abakus iónský sloup - (6. stol. př. n. l.), jemnější, štíhlejší, vyšší, bohatě článkovaná patka (umístěná na čtyřhranné desce), žlábkování, kanelury, složitá hlavice, voluta page 3 / 8
korintský sloup - (4. stol. př. n. l.), nejozdobenější, hlavice je vyplněna listy akantu (dekoračně členitého hrotitého a vykrajovaného žilového listu), římsa s konzolami bývá podložena zubořezem, kanelury Erechteion - chrám, sloupy ve tvaru ženských postav (karyatidy) světské stavby: amfiteátr stavby pro veřejné hry (hlediště divadla otevřené, půlkruhovité, stupňovité) Dionýsovo divadlo v Athénách, divadlo v Epidauru odeiony krytá divadla pro hudební slavnosti, vzhled menšího divadla. stropy z cedrového dřeva stadiony určené pro závody v atletice, závodní dráha v podobě obdélníku, nejskvělejší stadion v Athénách hipodromy pro koňské závody, největší byl v Athénách gymnasion soustřeďovala se zde tělocvičná a duševní výchova mužské mládeže, výcvik na vojenskou službu, původně volné prostranství, stromoví, trávníky, později obklopeno síněmi, ve 4. stol. př. n. l. vyrostla na monumentální stavby palestra soustřeďovala se zde výchova mužské mládeže, nádvoří obklopené sloupovou síní, rozmanité místnosti šatny, koupelny, bufet - kolonády schovávali se zde před sluncem, obchody stoa sloupové síně pro řečníky, kolonády či krytá loubí soukromé domy (paláce) komplex budov seskupených kolem ústřední stavby, dvory s fontánami a zahradami, reprezentační sály, budovány do šířky (ne výšky) náhrobky a památníky zejména v době helenistické byly oblíbeny hroby mající podobu chrámečků náboženské stavby: (chrámy) nebyly na sobě urbanisticky začleněné památky: doba archaická Artemidin chrám v Efesu - Artemis bohyně lovu (plodnosti), kolosální stavba, Artemidin poklad (perly, náušnice) nalez britský archeolog David Hogarth, byly nalezeny 3 kopie Atemidiny sochy - tyto cenné nálezy se nachází v muzeích měst Efes a Selčuk v Turecku zbytky chrámu v Olympii - Héřin a Diův chrám page 4 / 8
na ostrově Aigina - chrám zasvěcený bohyni Afaii, štíty zobrazovaly scény z bojů o Tróju, sochy umírajících bojovníků vrch Akropolis - vysoký 156 metrů, ve středu Athén, nahoře jsou chrámy, trosky. erechteion - kopie, pravé se nacházejí v muzeu chrám boha Apollóna v Syrakusách Héřin chrám na ostrově Samo doba klasická Parthenón - chrám z mramoru, dórský sloh, zasvěcený Athéně - její socha ze slonoviny a zlata Propylaje - nejkrásnější světská Athénská stavba mramorový chrámek bohyně vítězství Niké Bezkřídlé, iónské umění chrám Erechteion - v iónském stylu doba helénismu Lýsikratova lucerna - v Athénách, podstavec pro trojnožku vítězného umělce (vítězům v hudebních hrách, soutěžícím udělovali symbolickou trojnožku), první stavba s korintskými sloupy umístěnými vně chrám boha Apollona Delfinia - v Milétu, Buleterion - budova pro zasedání obecní rady Filippeion - v Olympii, dal ho postavit Filip I. Makedonský, okrouhlá budova, byly zde sochy královské makedonské rodiny Sochařství schopnost věrně zachytit předlohu, ideál krásy materiál - kámen (mramor), bronz monumentální sochy, v nadživotní velikosti, zdobené náhrobky, reliéfní desky (stély), sochy dětí hlavním zájmem bylo lidské tělo, zobrazováno nahé (zdraví názor na život) náměty - zpočátku jen postavy bohů, později postavy hrdinů a vítězů znaky - sevřené pěsti, ruce u těla, úsměv (typické pro rané období, klasické období už ne tak moc), ženy byly zahalené, hlava k tělu 1/7, někdy nemají hlavy a ruce, sochy byly na pohled ze všech stran Venuše Kynická - Praxiteles page 5 / 8
Archaické období památky: motiv nahé mužské postavy (tzv. Apollón) nejstarší dochovanou sochou je bronzová socha Apollóna z Pirea (525 př. n. l.) vyskytuje se typ sedící nebo stojící ženy Kóry (koré - žena, kúros - muž) strnulost v obličeji později je přirozenější pohyb těla tzv. kontrapost (pohybově vyvážený postoj, hmotnost těla zatěžuje jednu nohu, druhá je uvolněná; vyjadřuje klid, harmonizuje pohyb těla ženský šat je přísnější, tělo tolik neprosvítá zbytky tympanových soch z Diova chrámu v Olympii kovový Delfský vozataj (dnes v muzeu v Delfách) Klasické období - dělíme na 2 fáze fáze vznešeného slohu Polykleitos - sochař kovu Myrón - sochař pohybu Feidias - sochař období Perikla (největší genius řeckého umění) fáze krásného slohu - příklon k helénismu, lehčí zobrazení Praxitelés - pracoval s mramorem, tvořil hlavně sochy bohů, proslul znázorněním smyslné nahé krásy, tvůrce prvního řeckého aktu bohyně Skopás - jeho sochy znázorňují zamyšlený smutek, tragičnost postav, významný podíl na reliéfech Mausolea v Helikarnássu Lýsippos - pracoval ve vápenci, zachycoval umírající vítěze her, dělal i portréty, první umělec, jehož sochy lze sledovat z mnoha úhlů Diskobolos - portrét, zobrazení ideálu krásy Helénistické období anatomie do ideálu krásy page 6 / 8
kolosy sklon k milostnosti, smyslnosti, idyličnosti, sentimentalitě velké množství venuší, první sochy dětí, žánrové výjevy, zdůraznění průsvitnosti mokrých drapérií (přiléhají k tělu) z nejkrásnějších helenistických soch je bohyně vítězství Niké Samothrácká (má křídla), dnes v Louvru, tyčila se na přídi lodi sousoší Láokoón a jeho synové 1. stol. př. n. l., Láokoón byl věštec, rhodská škola jeden ze sedmi divů světa na ostrově Rhodos - Rhodoský kolos - 37 metrů vysoká bronzová socha boha Slunce Hélia - významné centrum helénistické říše i umění bylo město Pergamon (v Turecku) plastiky obrovského Pergamského oltáře (Státní muzeum v Berlíně jeho rekonstrukce) - oltáře helénismu nebyly určeny ke konání obětí, neudržoval se na nich posvátný oheň, oltář byl symbolem jednoty a všudypřítomnosti Dia Literatura básníci - Hésiodos, Alkaios, Sapfó, Archilochos, Solán, Pindaros, Tyrtaios drama - Aischylos, Sofokles, Euripides lyrika - nemá děj, pocity citace, zpěv Divadlo komedie, veselohry - náměty z každodenního života tragédie, vážné hry - náměty z mytologie - legendy, mýty, staré řecké báje a pověsti herci nosili masky, všechny role hráli muži z řeckého dramatu se vyvinuly 2 typy komedie - nejznámější autor Aristofanes tragédie page 7 / 8
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Starověké Řecko Dithirambos - sbor (skladba), základem složitého systému (hudba, literatura) Dionýsie - náboženské obřady Hudba hudba měla velký vliv na lidský život, byla významnou součástí komedie i tragédie byla odlišena sólová a sborová píseň muži měli nástroje na vyobrazení nástroje nejpoužívanější lyra a flétna, kithara, aulos sedmitónová stupnice v rámci populárních sportovních her pořádaly soutěže hudebníků a zpěváků hudba byla spojena s tancem, s lyrickým a epickým básnictvím součástí spartské výchovy byl duševní výcvik, který obsahoval psaní, čtení, hudbu a zpěv Apollon = vážná hudba Dionýs = slavnostní hudba page 8 / 8