Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí

Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10.5.2012... Podpis

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za pomoc, rady, připomínky a čas, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu při psaní mé bakalářské práce, současně bych také chtěla poděkovat všem dotazovaným za vyplnění dotazníků. V Nížkově, dne 10. května 2012... Podpis

2012 Tereza Vystrčilová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí Bakalářská práce Autor: Tereza Vystrčilová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2012

Abstrakt VYSTRČILOVÁ, Tereza: Analýza cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Cílem je seznámení se s předpoklady cestovního ruchu, které Žďár nad Sázavou a okolí nabízí, což zahrnuje teoretická část. Praktická část zahrnuje dva výzkumy, první výzkum je zaměřený na návštěvníky oblasti a jejich spokojenost s nabízenými službami, druhý výzkum je zaměřený na odborníky z praxe, kteří se vyjadřují k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Klíčová slova: cestovní ruch, analýza, předpoklady cestovního ruchu, Žďár nad Sázavou a okolí. Abstract VYSTRČILOVÁ, Tereza: Analysis of tourism in Žďár nad Sázavou and neighbourhood. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work Ing. Alice Šedivá Neckářová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. This bachelor s thesis is focused on the analysis of tourism in Žďár nad Sázavou and neighbourhood. The aim is to familiarize with the assumptions of tourism which Žďár nad Sázavou and neighbourhood offers, which includes the theoretical part. The practical part includes two researches, the first research is aimed at visitors and their satisfaction with the offered services, the second research is aimed at professionals from practice, who express themselves to the development of tourism in the area. Key words: tourism, analysis, preconditions of tourism, Žďár nad Sázavou and neighbourhood. 6

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 8 2 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 4 SLOVNÍK POJMŮ... 14 5 CHARAKTERISTIKA OBLASTI... 17 6 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR... 24 6.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY... 24 6.2 KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY... 26 7 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY... 35 7.1 DOPRAVNÍ SYSTÉM... 35 7.2 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ... 35 8 MARKETINGOVÝ VÝZKUM... 39 8.1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA ZJIŠTĚNÍ SPOKOJENOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ OBLASTI... 39 8.2 VÝZKUM POSTOJŮ MÍSTNÍCH ODBORNÍKŮ Z PRAXE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU... 54 9 VYHODNOCENÍ VÝZKUMŮ... 60 9.1 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ZAMĚŘENÉHO NA ZJIŠTĚNÍ SPOKOJENOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ OBLASTI... 60 9.2 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU POSTOJŮ MÍSTNÍCH ODBORNÍKŮ Z PRAXE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU... 61 10 ZÁVĚR... 62 SEZNAM LITERÁRNÍCH ZDROJŮ... 64 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ... 65 7

1 Úvod a cíl práce Dnes je cestovní ruch součástí našeho každodenního života. Lidé cestují proto, aby si odpočinuli, zasportovali si, pobavili se a také poznali nové země, zvyky a život jiných národů a v neposlední řadě také získali nové životní zážitky. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Analýzu cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, je to, že nedaleko Žďáru nad Sázavou bydlím již 23 let. Tuto oblast znám, ale chtěla bych ji poznat ještě hlouběji, a také zjistit názory návštěvníků i místních lidí na tuto oblast. Měla jsem možnost poznat stav zdejšího cestovního ruchu z pozice zaměstnance. Také jsem měla šanci seznámit se s lidmi, kteří v cestovním ruchu pracují a to díky školní praxi v organizacích cestovního ruchu. Kraj Vysočina je jedním z krajů, které nejsou zcela atraktivní z hlediska cestovního ruchu podle koncentrace ubytovacích kapacit. Vysočina je na tom ale lépe než Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj. Vysočinu navštíví převážně tuzemští návštěvníci, zahraniční návštěvníci tvoří jen jednu sedminu celkových návštěvníků. Oblast Žďár nad Sázavou a okolí je jistě atraktivní, z toho plyne také vyšší koncentrace ubytovacích kapacit, která je v této oblasti nejvyšší z celé Vysočiny V práci se pokusím vyzdvihnout jedinečné atraktivity oblasti a také budou vymezeny základní pojmy, které jsou dále v práci používány. Cílem bakalářské práce je analyzovat cestovní ruch a předpoklady pro jeho rozvoj ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Stěžejní část práce tvoří vlastní výzkum. Cílem dotazníkového šetření bylo identifikovat spokojenost návštěvníků s nabízenými službami. Dále byly provedeny řízené pohovory, které měly za úkol odhalit postoje místních odborníků k rozvoji cestovního ruchu. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem a inspirací při řešení aktuálních problémů cestovního ruchu v oblasti. 8

2 Metodika bakalářské práce Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a části praktické. V teoretické části práce bude analyzován cestovní ruch ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Na základě dostupných informací z knižních publikací, internetu a propagačních materiálů oblasti, budou vyhledány atraktivity oblasti, které opravdu lákají návštěvníky k návštěvě této oblasti. Cílem bude analyzovat prvotní i druhotný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti, tedy přírodní atraktivity, památky, kulturní zařízení, a také jaké nabízí tato oblast ubytovací a stravovací kapacity, dopravní systémy, obchody a služby. V praktické části je stěžejní marketingový výzkum, který bude mít dvě dílčí části. První část je zaměřena na spokojenost návštěvníků s nabízenými službami v této oblasti, na zjištění odkud do oblasti návštěvníci nejčastěji jezdí, jak dlouho se zdrží, co se jim zde líbí a nelíbí. Tato část bude probíhat formou dotazníkového šetření. Pro druhou část budou důležití místní odborníci, tedy lidé pracující v cestovním ruchu, kteří vyjádří své postoje k rozvoji cestovního ruchu. Tato část bude probíhat formou řízených pohovorů. 9

3 Literární přehled Cestovní ruch Je velice těžké jednotně definovat cestovní ruch a již od začátku minulého století se o to snažilo mnoho autorů, jako například Fedor (1937) definuje cestovní ruch jako periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo jiného státu z jiného místa nebo státu. Podle Dohnala (1969) je cestovní ruch cesta uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase. Švýcarský profesor Kaspar (1989) chápe cestovní ruch jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani místem trvalého bydliště ani místem pracoviště (4). Cestovní ruch podle Heskové (2006, s. 9) je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. Dnes je jednou z nejpoužívanějších definic ta od UNWTO, která vymezuje cestovní ruchu nebo také turismus jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti (4). Stanovenou dobou je v mezinárodním cestovním ruchu myšlen jeden rok a v domácím cestovním ruchu šest měsíců. Účastníci cestovního ruchu Účastníci cestovního ruchu jsou subjektem cestovního ruchu. Mnoho autoru účastníky vymezují různě, ale ve většině případů jsou definice téměř shodné. Návštěvník (visitor) Indrová (2009, s. 13) považuje za návštěvníka v mezinárodním cestovním ruchu osobu, která cestuje do jiné země, než v které má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je návštěvník osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo 10

své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Ryglová (2009, s. 11-12) vymezuje v mezinárodním cestovním ruchu návštěvníka jako osobu, která cestuje do jiné země, než ve které má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštívené zemi. Podle Heskové (2006, s. 14) je návštěvník osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu cestuje do jiné země na dobu nepřekračující jeden rok s tím, že hlavní účel cesty je v obou případech jiný než výkon výdělečné činnosti. Výletník (excursionist) Indrová (2009, s. 14) vymezuje v mezinárodním cestovním ruchu výletníka jako osobu, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště a běžné životní prostředí na dobu kratší než 24 hodin aniž by v navštívené zemi přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je to osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště a běžného životního prostředí na dobu kratší než 24 hodin aniž by v navštíveném místě přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Ryglová (2009, s. 11) definuje výletníka nebo také jednodenního návštěvníka jako osobu, která se zdrží v navštívené zemi pouze jeden den, aniž by přenocoval. Dle Heskové (2006, s. 14) je výletník návštěvník, který cestuje na dobu kratší než 24 hodin s tím, že nepřenocuje v navštíveném místě. Činitelé ovlivňující cestovní ruch Většina autorů uvádí stejné činitele ovlivňující cestovní ruch i jejich obdobné dělení. Tyto činitelé jsou například nazývány Páskovou (2002, s. 231-232) jako předpoklady cestovního ruchu a dělí se na selektivní, lokalizační a realizační předpoklady. Hrala (2002, s. 12-30) je nazývá jako faktory působící na rozvoj cestovního ruchu, ty se dělí na selektivní faktory, lokalizační a realizační podmínky. Jak můžete z těchto příkladů poznat, dělení zůstává vždy stejné, jen se u některých autorů odlišují názvy činitelů, kteří ovlivňují cestovní ruch. 11

Podle Ryglové (2009, s. 26-28) jsou činitelé ovlivňující cestovní ruch rozdělené do tří základních skupin: selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. a) Selektivní faktory se dále člení na: Objektivní, které se člení na: o Politické: základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu, charakter politického systému jako například kriminalita, systém politických stran, frekvence střídání vlád a podobně. o Ekonomické: rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje: směnitelnost měny, výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, podpora podnikání v cestovním ruchu, podpora prezentace dané země ve vztahu k zahraničí. o Demografické: počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita a zvyšující se urbanizace o Ekologické: uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje ekonomiky, rozvoje a obnovy kvality venkovského prostředí, péče státu o životní prostředí, někdy je potřeba uplatnit principy demarketingu zpoplatnění návštěvy přírodní rezervace, řízení návštěvnosti v národních parcích a podobně. o Administrativní: soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu jako například celní a devizové předpisy, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa, nutnost očkování do některých zemí a podobně. o Sociální: dosažená životní úroveň, životní styl a fond volného času. o Materiálně-technické: rozvoj informačních technologií, rezervační systémy, úroveň dopravy, ubytování, stravování, obchod, sportovní aktivity a doplňkové služby jako například směnárenství. Subjektivní psychologické faktory a další pohnutky ovlivněné kulturní úrovní obyvatel, reklamou a podobně. o Psychologické vlivy: souvisí se spotřebitelským chováním, to je ovlivněno čtyřmi základními psychologickými faktory: motivace, vnímání, učení, postoje. Znalost těchto faktorů umožňuje efektivněji provádět marketingovou segmentaci. 12

b) Lokalizační podmínky se dále dělí na: Podmínky přírodního charakteru, což jsou přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf, morfologické poměry, flóra a fauna. Podmínky společenského charakteru, což jsou například kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a akce. c) Realizační podmínky prostřednictvím dopravy umožňují využití materiálnětechnická základny, což jsou ubytovací zařízení, společné či veřejné stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, a cestovní kanceláře. 13

4 Slovník pojmů Alternativní otázky = typ uzavřených otázek, na které je možné vybrat jednu odpověď z několika odpovědí [15]. Analýza = všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností předmětu, jevu, činností, výsledků (Tomek, 1999, s. 6). Bar = stravovací středisko, které plní zpravidla i funkci společenskou a zábavní, například program, hudba, tanec (Čech, 1998, s. 11). Cestovní ruch = aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem (Pásková, 2002, s. 45). Dopravce = subjekt provádějící dopravu vlastními dopravními prostředky (Čech, 1998, s. 18). Dotazník = tištěný formulář, který slouží realizaci průzkumů, má strukturu otázek a prostor na odpovědi (Morrison, 1995, s. 509). Dotazníkové šetření = metoda shromažďování dat o respondentech v rámci primárního výzkumu, založená na využití dotazníků (Pásková, 2002, s. 68). Hospoda = stravovací zařízení, zpravidla nižší cenové skupiny s nepříliš luxusním vybavením, prodávající zejména různé druhy piva, alkoholické a nealkoholické nápoje, a má omezený sortiment jídel. (Pásková, 2002, s. 107). Hotel = ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji (Čech, 1998, s. 24). CHKO (chráněné krajinné oblasti) = rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení (Čech, 1998, s. 25). Identifikační otázky = otázky, které třídí respondenty, například otázky na věk, pohlaví, vzdělání a tak dále [15]. Kavárna = obslužné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, výrobků studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů, svým zařízením a vybavením je přizpůsobeno delšímu pobytu hosta (Čech, 1998, s. 30). Kemp = zařízení určené pro přechodný pobyt hostů, ubytovaných zpravidla v jejich vlastním ubytovacím zařízení (stanu, obytnému přívěsu, obytném vozidle), a poskytující určitý rozsah služeb, daný jeho vybavením (Čech, 1998, s. 30). 14

Lokalizační předpoklady = podmínky, které jsou na daném území, a dělíme je na přírodní předpoklady, kam řádíme klimatické podmínky, hydrosféru, reliéf, faunu, flóru a přírodní atraktivity a na kulturní a společenské předpoklady, kam řadíme památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné akce (2). Marketingový výzkum = představuje systematický a cílevědomý proces, směřující k opatření určitých konkrétních informací, které nelze získat z obou předchozích částí informačního systému pro marketing (Jakubíková, 2009, s. 140). Metody sběru dat = metody sběru informací, existují čtyři metody a to experimentální (provádí se velké množství testů k ověření daných předpokladů), pozorovací (sledování a zaznamenávání chování zákazníků), průzkumná (anketa, která se provádí osobním, písemným nebo telefonním dotazováním), simulační (pomocí počítačů se simulují marketingové situace), (7). Náhodný výběr = výběr elementů výzkumu náhodným způsobem. Jedná se o jednoduchý výběr z celého souboru nebo hromadný výběr, kdy vybíráme náhodně celé skupiny (Tomek, 1999, s. 147). Národní přírodní rezervace = menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. (Čech, 1998, s. 25). Návštěvník = jakákoliv osoba, která cestuje do jiného místa, než je místo jejího obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon činnosti odměňované z navštíveného místa (Pásková, 2002, s. 191). Otevřené otázky = otázky, na které nejsou žádné varianty odpovědí, respondent odpovídá či zapisuje odpověď dle svého uvážení [15]. Primární výzkum = přímé získávání údajů pro marketingový výzkum, resp. marketingový informační systém (Tomek, 1999, s. 152). Přírodní památka = přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. (Čech, 1998, s. 46). Přírodní rezervace = menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických pro příslušnou geografickou oblast (Čech, 1998, s. 46). 15

Realizační předpoklady = doprava, ubytovací a stravovací zařízení (2). Respondent = osoba, která hraje při marketingovém dotazování roli odpovídajícího (Tomek, 1999, s. 110). Restaurace = hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování (Čech, 1998, s. 48). Selektivní otázky = typ uzavřených otázek, na které je možné vybrat jednu ze dvou variant odpovědí [15]. Stezky dědictví = dlouhodobý program ECEAT, jenž propaguje a rozvíjí unikátní kulturní a přírodní dědictví včetně regionální gastronomie pro účely cestovního ruchu [16]. Škálové otázky = typ otázky uzavřené, respondent si vybere hodnotu na škále, může být číselná či slovní, například škála: úplně spokojen spokojen - ani spokojen ani nespokojen nespokojen - velmi nespokojen [15]. UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) = Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Mezinárodní vládní organizace má sídlo v Paříži a vznikla roku 1945 v Londýně. Přispívá k vzájemnému porozumění a sbližování mezi národy a to tím, že mezinárodně rozvíjí výchovné, vzdělávací, vědecké a také ostatní kulturní činnosti. V roce 1976 začal pracovat Výbor pro světové dědictví a Fond světového dědictví, které identifikují, ochraňují a obnovují prezentaci nejvýznamnějších světových památek. V České Republice je takových památek 12 [17]. Uzavřené otázky = respondent si vybírá z několika variant odpovědí, může vybrat jednu či více odpovědí [15]. 16

5 Charakteristika oblasti Oblast, kterou jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci, zahrnuje město Žďár nad Sázavou a místa vzdálená nejdále 10 km po silnici od města Žďár nad Sázavou. Do této oblasti zařadíme celkem 26 obcí, ale jelikož, se jedná o velmi rozsáhlou oblast, v práci se dále bude zabývat jen obcemi, které mají alespoň nějaký význam z hlediska cestovního ruchu. Jedná se tedy o obce, ve kterých se nachází ubytovací a stravovací zařízení, památky nebo nějaké turistické atraktivity. Dále to bude tedy jen 14 obcí a město Žďár nad Sázavou. Tato oblast leží v kraji Vysočina a většina oblasti se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Danou oblast můžete vidět níže na obrázku. Danou oblast jsem se pokusila vyznačit na obrázku č.1. Obr. 1: Mapa vymezené oblasti Zdroj: [18], vlastní úprava 17

Březí nad Oslavou První písemná zmínka je o obci z roku 1447. Březí nad Oslavou je obec, která leží 3 km od městyse Nové Veselí. Obec leží v nadmořské výšce 548 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 10 členů a reprezentuje ji pan starosta Roman Šikl [19]. Obec má 237 obyvatel [20]. Hamry nad Sázavou Původní název Hamry pochází z německého slova der Hammer = kladivo, totiž na místě dnešních Hamrů nad Sázavou se těžilo železo, které se používalo na výrobu předmětů potřebných k zemědělství, těžbě, tesařství, stavitelství, ale také se z něj vyráběly zbraně. Obr. 2: Znak obce Hamry nad Sázavou Počátky obce Hamry nad Sázavou byly již ve 14. století, na místech kde původně stál tzv. hamr. Nejstarší část obce je tzv. Najdek, poté vznikly části Šlakhamry, Horní a Dolní Hamry. Z toho vyplývá, že dnešní Hamry nad Sázavou jsou tvořeny z původních dvou obcí, Hamrů, která měla dvě částí, Horních Hamry a Dolní Hamry, a z obce Najdek, která se dělila na části Najdek a Šlakhamry (6). Zdroj: [21] Hamry nad Sázavou je obec, která leží hned vedle města Žďár nad Sázavou, dělí je pouze most přes železniční koleje. Obec leží v nadmořské výšce 545-570 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 15 členů. Obec reprezentuje pan starosta Hubert Křesťan a místostarosta Ing. Jiří Svoboda [22]. Obec má 1 441 obyvatel [20]. Jámy Obr. 3: Znak obce Jámy Počátky obce Jámy byly již ve 13. století, kdy zde byla osada. V roce 1850 zde byla vytvořena obec. Obec se postupně začala rozvíjet, její rozvoj byl zastaven dvěma světovými válkami a až po nich v 60. letech 20. století byl zaznamenán další rozvoj obce. Zdroj: [23] 18

Obec Jámy leží přibližně 6 km od města Žďár nad Sázavou. Obec se nachází v nadmořské výšce 586 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 11 členů. O reprezentaci obce se stará starosta obce Jiří Šikl a místostarostka Alena Švomová [24]. Obec má 570 obyvatel [20]. Karlov První zmínka o obci je už z roku 1457, byl zde klášterní dvůr, který založil žďárský cisterciánský klášter. Samosprávná obec leží nedaleko Velkého Dářka, asi 10 km od Žďáru nad Sázavou. Leží v nadmořské výšce 634 metrů nad mořem. Zastupitelstvo tvoří 7 členů v čele s panem starostou Ing. Vladimírem Stejskalem [25]. Obec má 76 obyvatel [20]. Nové Veselí První písemná zpráva o osadě Veselí je z roku 1377. V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko. Dnešní název Nové Veselí získalo roku 1563. V 2. polovině 16. století byl vybudován Obr. 4: Znak městyse Nové Veselí Novoveselský rybník. Od roku 1709 se stalo součástí Žďárského kláštera. V roce 2006 dostalo Nové Veselí status Městys. Zdroj: [26] Městys Nové Veselí leží 6 km od města Žďár nad Sázavou. V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, Dům klidného stáří, sportovní hala, sokolovna a další vybavení. Leží v nadmořské výšce 555 metrů nad mořem. Hlavním orgánem městyse je rada městyse, která má 5 členů v čele s panem starostou Zdeňkem Křivánkem [27]. Městys má 1 271 obyvatel [20]. Obyčtov První zpráva o obci je z roku 1341. Obec nejspíše založil Ždárský Obr. 5: Znak obce Obyčtov klášter, byl zde totiž jeho dvůr. V obci je kostel Panny Marie, o kterém je nejstarší zmínka z roku 1672. Zdroj: [28] Obec Obyčtov leží 9 km od Žďáru nad Sázavou směrem na jihovýchod. Leží v nadmořské výšce 540 metrů nad mořem. Hlavním orgánem je zastupitelstvo obce, 19

která má 7 členů v čele s panem starostou Janem Orlem [29]. Obec má 382 obyvatel [20]. Ostrov nad Oslavou Obec byla založena brzy po roce 1250. V obci je kostel Svatého Jakuba, o kterém se objevují první zprávy již v roce 1370. V roce 1624 ztratila obec svou samostatnost. Na 85 let, byla totiž připojena k Novému Veselí. Roku 1709 byl Ostrov prodán Žďárskému klášteru. Dnešní název obce je používán od roku 1920. Na městečko bylo povýšeno roku 1922. Znak a prapor byl obci přidělen až roku 2001. Městys leží 9 km od Žďáru nad Sázavou v nadmořské výšce 530 metrů nad mořem. K obci patří i 2 km vzdálená místní část Suky. V obci je základní škola nižšího stupně, mateřská školka, lékaři Zdroj: [30] a další, také se zde sbíhá 7 silnic. Hlavním orgánem městyse je zastupitelstvo s 11 členy. Městys reprezentuje starostka Dana Homolková [31]. Městys má 952 obyvatel [20]. Polnička Obec byla založena před rokem 1293. Byla nejstarším střediskem železářství, bylo zde několik hamrů na výrobu železných předmětů. Od roku 1848 se zde vyráběly i zbraně, výroba upadla roku 1855. Obr. 6: Znak městyse Ostrov nad Oslavou Obr. 7: Znak obce polnička Polnička leží 7 km od města Žďár nad Sázavou a to 585 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, které má 17 členů v čele se starostou obce panem Bohumilem Cempírkem [32]. Obec má 757 obyvatel [20]. Zdroj: [33] 20

Račín První zmínka o obci je z roku 1654, kdy patřila pod panství Polná. Obec se osamostatnila roku 1992 [34]. Obec Račín je vzdálena přibližně 10 km od Žďáru nad Sázavou, v nadmořské výšce 658 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, které má 8 členů. V čele obce stojí starosta pan Jiří Subý [35]. Obec má 111 obyvatel [20]. Rosička První písemná zmínka o obci je z roku 1356, tehdy patřila k panství Polná. V roce 1893 byla Rosička místní obec s osadou Kopaniny. Od roku 1961 byla Rosička osadou obce Sázava a od roku 1980 1990 obec patřila k Velké Losenici. Od roku 1990 je Rosička samostatnou obcí. Obr. 8: Znak obce Rosička Rosička leží na jihozápad 9 km od města Žďár nad Sázavou, v nadmořské výšce 608 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, s 5 členy v čele se starostkou Jiřinou Dvořákovou [36]. Obec má 48 obyvatel [20]. Zdroj: [37] Sázava První zmínka o obci je z roku 1406, jde o zmínku o hamru, který byl přezdíván PEKLO. Důvodem této přezdívky je, že žár a plameny z pece, kde se ohřívalo železo a údery kladiva v lidech budilo dojem pekla. Sázava nejprve náležela do klášterního velkostatku, v druhé polovině 16. století byla začleněna do polensko-přibyslavského panství. V roce 1850 se Sázava stala samostatnou obcí. Obr. 9: Znak obce Sázava Sázava leží 7 km od města Žďár nad Sázavou, 507 metrů nad mořem. K obci je přidružená osada Kopaniny. Starostou obce je pan František Ledvinka [39]. Obec má 626 obyvatel [20]. Zdroj: [38] 21

Světnov Něco z historie obce nalezneme v dvou pamětních knihách, první byla založena v roce 1928 a druhá v roce 1975, které najdeme také na oficiálních webových stránkách obce. Obec Světnov je vzdálena 9 km od Žďáru nad Sázavou a leží ve výšce 620 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo s 8 členy v čele stojí starosta obce je pan Pavel Štefan [40]. Obec má 450 obyvatel [20]. Obr. 10: Znak obce Světnov Zdroj: [41] Škrdlovice Název obce pochází ze jména osazovatele Skrle, odtud tedy Skrlovice, poté s vývojem jazyka přidáno d. Obr. 11: Znak obce Škrdlovice Škrdlovice leží 8km od Žďáru nad Sázavou severním směrem, v nadmořské výšce 659 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je patnáctičlenné zastupitelstvo. Starostou obce je pan Ivan Hořínek [42]. Obec má 618 obyvatel [20]. Velká Losenice První písemná zpráva o obci je z roku 1352, stál zde kostel a několik stavení. V letech 1597-1620 byla Sázava součástí polenského panství. Roku 1746 se Velká Losenice stala samostatnou farní osadou. K Velké Losenici byly přidruženy Nové Dvory roku 1960 a roku 1980 Sázava a dalších 6 osad, v letech 1991-1992 se tyto přidružené části osamostatnili. Obec se nachází 10 km od Žďáru nad Sázavou směrem na západ, leží ve výšce 548 metrů nad mořem. Hlavním orgánem obce je obecní zastupitelstvo, které má 15 členů v čele se starostou Miloslavem Černým [44]. Obec má 1 163 obyvatel [20]. Zdroj: [43] Obr. 12: Znak obce Velká Losenice Zdroj: [45] 22

Žďár nad Sázavou Roku 1252 vznikla osada Žďár při cisterciáckém klášteře, který byl založen Bočkem z Obřan. O Žďáru jako městečku je první zmínka z roku 1293 [46]. Povýšením Žďáru na město v roce 1607 nastalo pro město i pro jeho obyvatele období nového života. V letech 1642-1647 bylo město i okolí pustošeno švédskými vojsky a v roce 1647 úplně vydrancováno (Zemek, 1962, s. 228). Císař Leopold I. roku 1704 městu Žďár potvrdil jeho výsady a rozmnožil jeho znak, který město používá dodnes. V 19. století se město rozvíjelo. V první světové válce padlo několik žďárských občanů. V druhé světové válce bylo poškozeno mnoho domů. V roce 1949 byla sloučena obec Zámek Žďár a městečko Žďár, byl tedy zvolen nový název města, Žďár nad Sázavou. Po válce vzrostl počet obyvatel, a to několikanásobně, díky výstavbě strojíren a sléváren Žďas. Dnešní město Žďár nad Sázavou je bývalé okresní město, které leží na pomezí Čech a Moravy, v Českomoravské Vrchovině, Obr. 13: Znak města Žďár nad Sázavou Zdroj: [47] v chráněné krajinné oblasti Žďárské Vrchy. Leží v nadmořské výšce 580 metrů nad mořem. Město má několik městských částí a to Žďár nad Sázavou 1-7, Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko. Zastupitelstvo města tvoří celkem 27 členů a starostkou města je paní Dagmar Zvěřinová [46]. Obec má 23 038 obyvatel [20]. 23

6 Lokalizační předpoklady CR 6.1 Přírodní předpoklady Klima Většina oblasti Žďár nad Sázavou a okolí se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů, proto je zde chladnější, větrnější a také vlhčí počasí. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,8 C a 5 C. Přibližná doba vegetace je 200 dnů a průměrný roční úhrn srážek je 650-875 mm, ve vyšších polohách může dosahovat až 1100 mm. Sněhová pokrývka zde leží průměrně 5 měsíců, obvykle do 35 cm, na vrcholcích může přesáhnout i 100 cm [48]. Hydrosféra V oblasti Žďár nad Sázavou a okolí se nachází dvě řeky, mnoho potoků a rybníků a také několik vodních nádrží. Oblastí prochází řeka Sázava a řeka Oslava. Sázava pramení nedaleko Velkého Dářka, kterým protéká. Celková délka toku je 225 km. Sázava protéká obcemi Hamry nad Sázavou, Polnička, Sázava a Žďár nad Sázavou [49]. Řeka Oslava pramení v bažinách okolo Matějovského rybníka, její délka toku je 99,6 km. Oslava protéká obcemi Nové Veselí a Ostrov nad Oslavou [50]. V oblasti najdeme mnoho rybníků, například rybník Babín, Kamenný, Losenický, Matějovský, Nový, Radonínský, Rendlíček, Velké Dářko, Veselský a další. Největším je rybník Velké Dářko, které má přezdívku "Moře Vysočiny", jeho rozloha činí 206 ha. Rybník je ve vlastnictví Dr. Kinského a chovají se zde ryby [51]. Veselský rybník má rozlohu 87 ha a leží v Novém Veselí, v posledních letech se zde vyskytuje celá řada ptáků, které na Vysočině můžeme pozorovat zcela výjimečně [52]. Matějovský rybník, leží nedaleko obce Matějov, dříve býval loukou, dnes je to přírodní rezervace. Hnízdí zde ptáci a jsou zde bahenní a rašeliništní rostliny [53]. Ve Žďáru nad Sázavou a okolí se nachází dvě vodní nádrže, vodní nádrž Pilská a vodní nádrž Staviště, obě se nachází v blízkosti města Žďár nad Sázavou. Pilská vodní nádrž byla postavena v letech 1959-1962 je to významné místo rekreace, lidé zde mohou rybařit, koupat se a provozovat různé vodní sporty, kolem nádrže vede také cyklostezka [54]. 24

V dané oblasti je také mnoho potoků například Bohdalovský, Losenický a Stržský potok. Přírodní atraktivity Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy vznikla roku 1970, její rozloha je 70 940 ha, největší část zaujímají lesy, poté zemědělská půda, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Chráněná krajinná oblast zachovává kulturní krajinu s významnými přírodními ekosystémy. Žďárské vrchy jsou pramenitou oblastí a je zde rozsáhlá soustava rybníků, jsou zde rašeliniště a mokřadní společenstva, rulové skalní útvary a dřevinné vegetace [55]. Zdroj: [56] Národní přírodní rezervace Dářko. Jedná se o lesní rašeliniště, které se nachází přibližně 1 km od obce Radostín na jih. Je to nejrozsáhlejší rašeliniště v Českomoravské vrchovině, v něm se zachovala rašeliništní společenstva a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů jako například bublinatka menší, ostřice dvoumužná, modrásek stříbrnolistý a skokan zelený [57]. Přírodní památky Díly u Lhotky. Jedná se o enklávu louky, která se nachází u lesa jihovýchodně od obce Lhotka. Jsou zde vlhké a zrašeliněné louky s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Žije zde například skokan hnědý, ropucha obecná a zmije obecná. Z rostlin zde najdeme například zábělník bahenní, kozlík dvoudomý nebo ostřici Hartmanovu [58]. Přírodní památka Louky u Černého lesa. Jedná se o údolní nivu nad rybníkem, která je vzdálená přibližně 500 metrů od Zámku ve městě Žďár nad Sázavou směrem na severozápad. Jsou zde společenstva zrašeliněných luk, olšin a mokřadů. Je to zachovalý biotop s řadou ohrožených druhů organismů např. ropucha zelená, skokan zelený a ledňáček říční. Roste zde například ďablík bahenní a některé druhy vrb [59]. Obr. 14: Oblast CHKO Žďárské vrchy 25

Přírodní památka Peperek. Jedná se o skalní útvar, který se nachází v lesním komplexu přibližně 2 km na jihovýchod od obce Velká Losenice. Najdeme zde skalnatý hřeben s balvany [60]. Přírodní rezervace Pod kamenným vrchem. Tvoří ji louky, které jsou vzdálené přibližně 1 km od Polničky. Louky jsou rašelinné a navazují na mokřady a rákosiny. Vyskytují se zde některé druhy obojživelníků, ještěrek, ptáků, hraboši, netopýři a jiné. Rostou zde vlhkomilné vysokobylinné porosty, rašeliníky a mechy [61]. Přírodní památka Rozštípená skála. Jedná se o skalní útvar, který se nachází asi 500 m od místní části Najdek obce Hamry nad Sázavou. Vznikl ve čtvrtihorách. Skalní útvar je využíván i horolezci [62]. Přírodní památka Světnovské údolí. Jedná se o údolí s potokem, které je vzdáleno přibližně 1 km severovýchodně od obce Světnov. Roste zde hojně ohrožená bledule jarní a další jiné rostliny. Žije zde pstruh potoční, rak říční, obojživelníci, některé druhy ptáků a další savci [63]. Památné stromy. V dané oblasti se nachází celkem pět památných stromů. Jedna lípa velkolistá se nachází v obci Račín, druhou lípu velkolistou nalezneme v obci Škrdlovice a celé stromořadí těchto lip velkolistých je v zámecké zahradě ve Žďáru nad Sázavou. Další památný strom, také lípu, najdeme u kapličky v obci Polnička. Poslední památný strom, lípa malolistá je u továrny Tokoz ve Žďáru nad Sázavou [64]. 6.2 Kulturně společenské předpoklady Památky Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl postaven na kopci, který byl nazýván Černý les a byl zcela zalesněn. Po vykácení stromů, kvůli stavbě kostela, byl pojmenován jako Zelená hora a to v roce 1719, kdy byl položen základní kámen kostela. Kostel se stavěl za opata Vejmluvy a projekt vytvořil Jan Blažej Santini. Obr. 15: kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Zdroj: [65] Kostel má tvar pěticípé hvězdy a byl dostavěn a také vysvěcen roku 1722. 26

Dostavba okolních ambitů trvala až do 4. desetiletí 18. století. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl roku 1994 zapsán do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (12). Zámek je dnes ve vlastnictví Dr. Radslava Kinského, je to bývalý areál cisterciánského kláštera. Klášter byl založen roku 1252. Za opata Vejmluvy v první polovině Obr. 16: Zámek 18. století došlo k barokní přestavbě vedené architektem Janem Santinim Aichlem. V roce 1784 zanikl klášter a stalo se z něj hospodářské středisko a zámek [66]. V areálu zámku se nachází: Prelatura bývalého cisterciánského kláštera Zdroj: [67] zde stojí přibližně od roku 1727, projektantem byl J. B. Santini. Freska Nebeská blaženost benediktů a cisterciáků z roku 1734 se nachází v hlavním sále a dnes je zde expozice Muzea knihy. Zvonice se nachází nedaleko kostela. Byla to renesanční stavba, která byla později upravena barokně. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně gotický konventní kostel, který byl přestavěn J. B. Santinim do barokní gotiky a to v letech 1710 1722. Barokní konírny zde byly od roku 1760 pro šlechtickou mládež, byly součástí akademie pro vědy a umění. Vešlo se sem až 80 koní. Projektantem koníren byl J. B. Santini a v dnešní době je zde Galerie Kinských. Studniční kaple se nachází v zahradě, má kamennou obrubu a z ní vystupuje želená konstrukce, na které kdysi stávala socha Studniční Panny Marie. Vznikla roku 1260. Kašna Panny Marie s Ježíškem se nachází na prvním nádvoří a vznikla před rokem 1705 (13). 27

Farní kostel sv. Prokopa se nachází na Havlíčkové náměstí. Postaven byl nejspíš kolem roku 1270, byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. V kostele je barokní oltář, který je ze svatoprokopského kostela v Praze, dále je zde gotická socha P. Marie z 2. poloviny 15. století, kamenná křtitelnice z roku 1624 a vitráže. Fara s klasicistní fasádou je naproti kostelu (13). Radnice se nachází na náměstí Republiky. Renesanční budova byla postavena roku 1607, koncem 18. Století byla předělána fasáda do klasicistního stylu a je na ní vyobrazen znak města. Dnes je v ní obřadní, koncertní a výstavní síň (13). Obr. 17: Radnice Tvrz byla postavena kolem roku 1300, dnes Zdroj: [68] má podobu pozdně gotickou a barokní střechu a je v ní umístěno regionální muzeum (13). Kaple sv. Barbory se nachází poblíž farního kostela sv. Prokopa, byla postavena roku 1729. Nachází se v ní barokní oltář se sochami sv. Mikuláše a sv. Ambrože. Dnes je využívána ojediněle i jako výstavní či koncertní síň (13). Dolní hřbitov byl postaven roku 1709 s původními třemi kaplemi, to byl symbol Nejsvětější Trojice. Dnes má hřbitov kaple již čtyři, čtvrtá byla dostavěna později. Hřbitov zdobí socha Anděla Posledního soudu přibližně z let 1729 1733, která se nachází uprostřed hřbitova (13). Obr. 18 Dolní hřbitov Zdroj: [69] 28

Barokní most je někdy nazýván jako malý Karlův most. Most pochází přibližně z roku 1760. Most má tři oblouky a zdobí jej osm soch světců, nalevo od města stojí sv. Cyril, sv. Jan, sv. Mikuláš a sv. Benedikt. Napravo stojí sv. Metoděj, sv. Pavel, sv. Vojtěch a sv. Bernard (13). Obr. 19 Barokní most Zdroj: [70] Kostel svatého Martina se nachází v obci Jámy nedaleko Žďáru nad Sázavou. Nejstarší písemná zmínka o původním kostele je z roku 1643, v roce 1972 se postavil nový kostel z pevného materiálu. V dalších letech až do dnes probíhají další rekonstrukce [71]. Zámeček a Kostel sv. Václava se nachází v Novém Veselí. Zámeček pochází z roku 1564, sloužil především jako úřednické obydlí a hospodářská budova. Roku 1730 byl upraven barokně a roku 1793 byl rozdělen na 4 samostatné části. Dochovali se zde i zbytky renesance [72]. Kostel sv. Václava byl postaven 1752, jedná se nový kostel, původně v Novém Veselí byl starší kostel, který stál na jiném místě a byl roku 1760 zbourán. Kostel má 25 metrů na délku, 11.4 na šířku a 15 metrů na výšku, věž na západní straně měla původně výšku 68 metrů, ale v roce 1831 byla o jednu třetinu snížena. V kostele je cínová křtitelnice z roku 1609 [73]. Kostel Navštívení Panny Marie se nachází v obci Obyčtov. Nejstarší zmínka o kostele je z roku 1672, tento kostel byl v roce 1730 zbořen a opat Vejmluva nechal postavit nový. Stavba byla dokončena 1735 podle projektu J. B. Santiniho [29]. 29

Kostel sv. Jakuba Staršího, jeho vznik ve Velké Losenici není zcela znám, ale je předpokládán ve 12. století, poté byl kostel zvětšován a upravován a úpravy probíhají průběžně až do dnešní doby. Vedle kostela je kostnice z roku 1746 [74]. Santiniho hostinec a Kostel svatého Jakuba Většího se nachází v Ostrově nad Oslavou. Santiniho hostinec, jak již název napovídá, je dílem J. B. Santiniho. Vznikl roku 1720 a má tvar písmene W, ale bohužel stav budovy není zcela v dobrém stavu [75]. Kostel sv. Jakub Většího je zmiňován již v roce 1730, do dnešní podoby byl přestavěn roku 1845 a 1885 [76]. Kulturní zařízení Regionální muzeum sídlí v tvrzi pod kostelem sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou. Otevřeno je celý rok a střídají se zde během roku výstavy například s regionální tématikou, umělecké výstavy, naučné výstavy a tak dále. Muzeum nabízí také veřejné konzultace, knihovnu, archiv Regionálního muzea, prodej suvenýrů a různých publikací. Otvírací doba muzea je denně mimo pondělí od 09.00-12:00 a 12:30-17:00 [77]. Muzeum knihy najdeme v areálu zámku ve Žďáře nad Sázavou. Je zde stálá expozice Národního muzea Praha s názvem Dějiny knihy a knihtisku od počátku do současnosti. Otvírací doba je od pondělí do pátku vždy od 9:00-16:00 mimo svátků [78]. Výstavní síň Staré radnice se nachází na náměstí Republiky v budově Staré radnice, v přízemí se nachází výstavní síň, plán výstav je zveřejněn na internetových stránkách: http://www.dkzdar.cz. Městské divadlo se nachází na Doležalově náměstí a jeho program naleznete na tomto internetovém odkazu: http://www.dkzdar.cz. Knihovna Matěje Josefa Sychry se nachází poblíž náměstí Republiky. Dá se říci, že knihovna má počátky již v roce 1848. Dnešní knihovna má 4 oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a mládež, informační centrum a čítárnu, hudební a zvukovou knihovnu, dále má také ještě další dvě pobočky a to pobočka v Nádražní ulici a pobočka v místní části Stržanov. Půjčovní dobu naleznete na těchto stránkách: http://www.knihzdar.cz [79]. 30

Kino Vysočina je městské kino a najdeme ho na Brodské ulici, program nalezneme na stránkách: http://kinoagentura.cz/. Dům kultury se nachází na Dolní ulici. Dům kultury se dá dlouhodobě i krátkodobě pronajmout. Konají se zde různé plesy a koncerty. Bližší informace najdete na stránkách: http://www.dkzdar.cz. Šlakhamr se nachází v obci Hamry nad Sázavou, je to bývalý hamr a také vodní mlýn, který vznikl v polovině 13. století. V roce 1976 objekt koupilo Technické muzeum v Brně. Památky byla zrekonstruována a je zde expozice, která připomíná historii Šlakhamru [80]. Rozhledna rosička byla postavena roku 2001 a nachází se nedaleko obce Rosička na stejnojmenném kopci, který je 644 metrů nad mořem. Rozhledna je vysoká 42 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů [81]. Olšiakovy plastiky. Michal Olšiak tvoří plastiky v České republice i v zahraničí, sochy jsou velmi turisticky populární a v této oblasti jich nalezneme celkem deset: 1) Hamroň se nachází v obci Hamry nad Sázavou vedle cyklostezky, která vede ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou. 2) Hraniční kámen připomíná původní hranici mezi Čechami a Moravou, nachází se u Pilské vodní nádrže u cyklostezky. 3) Hroši se nachází před hotelem U Hrocha ve Škrdlovicích. 4) Charlie Chaplin se nachází v ulici Veselská nedaleko centra ve Žďáru nad Sázavou. 5) Kůň s povozem se nachází v obci Hamry nad Sázavou u hlavní silnice ze Žďáru nad Sázavou do Přibyslavi. 6) Mamlas je první sochou Olšiaka, která se nachází na okraji města Žďár u lesa Starého Dvora (za Klafarem), dostaneme se tam po modré turistické značce. 7) Mamut se nachází nedaleko Rozštípené skály na okraji obce Hamry nad Sázavou. 8) Rak se nachází na břehu rybníka v obci Račín. 9) Rozcestník je umístěn na hrázi Velkého Dářka, ukazuje směr dalších soch a zajímavostí. 31

10) Želva se nachází poblíž kostela Navštívení Panny Marie v parku v Obyčtově (14). Naučné stezky cyklotrasy, cyklostezky a vycházkový okruh Naučné stezky Naučná stezka Babín je dlouhá 5,5 kilometrů. Stezka vede kolem Matějovského rybníka a končí u Babínského rybníka, kde je typická žďárská flóra. Na stezce jsou umístěny informační panely o zoologii a ornitologická pozorovatelna [82]. Naučná stezka Dářko je dlouhá 12 kilometrů a nachází se v lesích kolem rybníka Velké Dářko. Naučná stezka má patnáct informačních zastávek, jako například: Vodohospodářský význam oblasti, Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště, Lesní hospodářství, Ptactvo rybníka a okolních lesů, Rekreace na Dářku, Tajga Žďárských vrchů a další [83]. Naučná stezka kolem Zelené hory má dva okruhy. Okruh A je dlouhý 2,3 kilometrů, ukazuje krajinu a dvě stavby architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla - Hospodářský dvůr Lyra a Dolní hřbitov. Okruh B je dlouhý 2,6 kilometrů a nabízí krásné výhledy a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Součástí obou okruhů jsou informační tabule, vyhlídková místa, zastřešená odpočinková místa. Stezka je bezbariérová [84]. Cyklotrasy Cyklotrasy jsou komunikace nebo průjezdy územím vhodné pro jízdu na jízdním kole. Jsou vedeny především po komunikacích s minimálním nebo žádným automobilovým provozem. Cyklotrasy jsou vyznačeny v terénu svislými (výjimečně vodorovnými) dopravními značkami, které mají žlutý podklad s černým piktogramem kola, s číslem cyklotrasy, popřípadě směrem odbočení či počtem kilometrů a názvem trasy. Existují tři druhy těchto značek a to návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrové tabulky [85]. Santiniho cyklotrasa má celkem 64 km a v mé zvolené oblasti prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Obyčtov a Polnička [86]. 32

Posázavská cyklotrasa má celkovou délku 246 km, je to velmi náročná trasa, vede z obce Lísek až do Davle. Danou oblastí prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Hamry nad Sázavou, Sázava a Rosička [87]. Cyklotrasa č. 19 z Lísku do Sázavy (klášter) má celkem necelých 186 kilometrů a v mé zvolené oblasti prochází městem Žďár nad Sázavou a obcemi Hamry nad Sázavou a Sázavou [88]. Cyklotrasa č. 4156 ze Sázavy do Ledče nad Sázavou má celkovou délku 64 kilometrů a ve mnou zvolené oblasti prochází obcemi Sázava a Velká Losenice [89]. Cyklotrasa č. 5061 z Vojnova Městce do Bystřice nad Pernštejnem je o celkové délce 66 kilometrů a v dané oblasti prochází obcemi Račín, Polnička a městem Žďár nad Sázavou [90]. Cyklostezky Cyklostezka je stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená cyklistům, bruslařům, koloběžkářům apod., dle režimu i chodcům. Vyznačení v terénu je provedeno svislým dopravním značením, které má tvar kulaté značky, kde na modrém podkladu je bílý piktogram kola a popřípadě i chodce [91]. Cyklostezek je v oblasti několik, hlavně ve městě Žďár nad Sázavou podle mého názoru jsou minimálně tři cyklostezky, o kterých je nutné se zmínit. Cyklostezka ze Žďáru nad Sázavou k Polničce - stezka začíná u mostu na Žižkově ulici, teda za domem Kultury ve Žďáru nad Sázavou a pokračuje kolem Pilské vodní nádrže až k Polničce. Stezka má okolo šesti kilometrů a nejkrásnější je úsek okolo Pilské vodní nádrže, kde také uvidíme sochu Michala Olšiaka. Tato stezka je trošku náročnější, mírně zvlněný terén, vhodný pro cyklisty, bruslaře i chodce. Cyklostezka ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou - stezka vede od mostu na ulici 1. Máje přes železniční most až do Hamrů nad Sázavou. Podél stezky najdeme další sochu Michala Olšiaka. 33

Cyklostezka ze Sázavy do Přibyslavi stezka vede po bývalé železniční trati, takže má velice snadný a skoro rovný terén. Na trase najdeme dvě odpočívadla a informační tabule. Stezka vede krásnou krajinou mezi poli, skalami, lesy a i přes řeku Sázavu a její délka je přibližně 8 km. Vstup je na ní povolen cyklistům, pěším turistů, lidem na kolečkových bruslích, koloběžkách a jiných sportovních zařízení, dále vozíčkářům i matkám s kočárky. Hamerský vycházkový okruh se nachází v okolí obce Hamry nad Sázavou, na trase dlouhé 15 km je možné vidět řeku Sázavu, potoky, lom Štěnice, Peperek, Rozštípenou skálu, několik rybníků, starý hamr, hranici mezi Čechami a Moravou a pokochat se můžeme pěknými výhledy na okolí. Celou vycházkovou trasu je možné navíc i projet na kole [92]. 34

7 Realizační předpoklady 7.1 Dopravní systém Železniční doprava v oblasti je zajišťována společností České dráhy, a.s.. Městem Žďár nad Sázavou, prochází jižní koridor, který spojuje Prahu a Brno, takže ve městě zastavují všechny vlaky. V obcích Hamry nad Sázavou, Nové Veselí, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Sázava, Vatín, Velká Losenice jsou železniční zastávky, staví zde jen osobní vlaky [93]. Autobusová doprava v oblasti je zajišťována společností ZDAR, a. s., která zajišťuje příměstskou, městkou hromadnou i dálkovou dopravu na více jak 70 linkách a to i do Prahy, Brna, Olomouce, Hradce Králové, Pardubického i Jihomoravského kraje [94]. Městská hromadná doprava má ve Žďáru nad Sázavou 14 linek, průměrně přepraví za měsíc 100 tisíc cestujících [95]. Automobilová doprava. Městem Žďár nad Sázavou prochází dvě silnice 1. třídy a to I/19 a I/37 a silnice 2. třídy II/353. V okolí Žďáru nad Sázavou jsou další silnice 2. třídy a to II/150, II/350, II/352, II/354, II/388. Silnice v této oblasti jsou většinou ve velmi dobrém stavu a průběžně zde probíhají opravy. 7.2 Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení v oblasti byly vyhledány pomocí internetu a to z oficiálních internetových stránek ubytovacích zařízení, z internetového turistického portálu Vítejte na Vysočině (http://www.region-vysocina.cz) a také jsem čerpala z vlastních znalostí místních ubytovacích zařízení. V oblasti Žďáru nad Sázavou a jeho okolí je velké množství ubytovacích zařízení, nachází se zde hotely, penziony, chaty, chalupy, kempy, ubytovny a ubytování v soukromí tzv. priváty. Většina ubytovacích zařízení je soustředěna ve městě Žďár nad Sázavou a také v obci Škrdlovice je soustředěno velké množství ubytovacích zařízení. Další ubytovací zařízení se nachází v obcích Světnov, Polnička, Hamry nad Sázavou, Račín, Březí nad Oslavou, Jámy, Nové Veselí, 35

Sázava a Velká Losenice a také v oblasti Velkého Dářka. Největší kapacitou ubytovacích zařízení disponuje město Žďár nad Sázavou a poté obec Škrdlovice. Graf 1: Počet ubytovacích zařízení dle kategorie Počet ubytovacích zařízení dle kategorie Priváty 20% Ubytovny 2% Kempy 4% Hotely 15% Kempy Hotely Chaty/Chalupy Penziony Priváty Ubytovny Penziony 31% Chaty/Chalupy 28% Zdroj: Vlastní šetření V oblasti najdeme 8 hotelů, 18 penzionů, 16 chat a chalup, 2 kempy, 11 privátů a 1 ubytovnu, tedy celkem 56 ubytovacích zařízení. Podle kategorií převažují v oblasti nejvíce penziony, které mají spíše domácí atmosféru. Druhou největší skupinou jsou chaty a chalupy a to proto, že v oblasti se nachází velké množství chatových osad, jako je chatová osada Karlov a rekreační středisko Rendlíček. Hotely zde mají menší zastoupení a většina se nachází ve městě Žďár nad Sázavou. osob 211 osob 569 osob 89 Graf 2: Kapacity ubytovacích zařízení Kapacity jednotlivých kategorií osob 132 osob 586 osob 334 Hotely Penziony Kempy Chaty/Chalupy Priváty Ubytovny Zdroj: Vlastní šetření 36

Celková kapacita ubytovacích zařízení je 1 941 osob, v hotelích se může ubytovat 586 osob, v penzionech 344 osob, v chatkách a chalupách 221 osob, v kempech 569 osob, v soukromí 89 osob a v ubytovně 132 osob. Přesto, že hotelů v této oblasti není zrovna nejvíce, představují největší podíl z celkové kapacity, jak je zřejmé z Grafu 2. Kapacitně druhou největší skupinou jsou kempy, v této oblasti jsou dva autokempy, které nabízejí ubytování v chatkách, místo pro stany a karavany. Poté následují penziony, kterých je v této oblasti nejvíce. Stravovací kapacity Stravovací zařízení jsem vyhledávala pomocí internetu a to pomocí Žďárského průvodce (www.zdarskypruvodce.cz), z oficiálních stránek stravovacích zařízení a z vlastních znalostí oblasti. V dané oblasti se nachází mnoho stravovacích zařízení různých úrovní. Nachází se zde restaurace, kavárny, cukrárny, bary, noční kluby, vinárny a hospůdky. Většina stravovacích zařízení se nachází přímo ve městě Žďár nad Sázavou, kde jsou také všechna zařízení, která slouží pro zábavu v nočních hodinách. Některé restaurace v oblasti jsou součástí programu stezky dědictví, jedná se celkem o 4 restaurace a to restaurace Táferna, restaurace Hajčman, restaurace Hubertka a Radniční restaurace. Graf 3: Počet stravovacích zařízení dle kategorie Počet stravovacích zařízení dle kategorie 11% 18% 6% 8% 6% 7% 44% Restaurace Hospody Cukrárny Kavárny Vinárny Bary Noční kluby Zdroj: Vlastní šetření 37

V oblasti najdeme 29 restaurací, 12 barů, 7 nočních klubů, 5 hospod, 5 kaváren, 4 cukrárny a 4 vinárny, celkem tedy 66 stravovacích a zábavních zařízení. Některé restaurace v oblasti jsou nekuřácké, jiné mají oddělený prostor pro kuřáky a nekuřáky a nějaké mají vyhrazený čas, kdy se v restauraci nekouří a to hlavně v době obědů. Obchody a služby V oblasti Žďár nad Sázavou je poskytována celá řada služeb, největší koncentrace je ve městě Žďár nad Sázavou, kde najdeme většinou vše, na co si vzpomeneme. Ve Žďáru nad Sázavou najdeme 3 menší obchodní centra Nákupní park Žďár, Obchodní centrum Convent a Obchodní centrum Libušín. Sportovních zařízení v oblasti je devět, nejznámější jsou zimní a fotbalový stadion a také tenisové kurty Bouchalky ve Žďáru nad Sázavou. Relaxačních a wellness center nalezneme v oblasti celkem 11, například Kryocentrum Vysočina, Studio Toning a další. 38

8 Marketingový výzkum 8.1 Výzkum zaměřený na zjištění spokojenosti návštěvníků oblasti Metodika Výzkumu Dotazníkové šetření bylo provedeno na vzorku 100 respondentů, kteří byli vybíráni náhodně. Dotazníkové šetření probíhalo tak, že byl dotazovaným rozdán předtištěný dotazník, který obsahoval 20 otázek. Jednalo se o uzavřené alternativní, selektivní či škálové otázky. V závěru dotazníku bylo několik otázek s cílem identifikovat profil respondenta. Dotazníkové šetření probíhalo hlavně ve městě Žďár nad Sázavou, kde byly dotazníky umístěny do informačního centra a hotelu Jehla. Šetření také probíhalo na internetu, kde byl na internetový portál, který je určený k těmto účelů, umístěn dotazník a ten byl vyplňován lidmi, kteří Žďár nad Sázavou a jeho okolí navštívili. Výsledky z dotazníkového šetření byly zpracovány do grafů, pro lepší přehlednost odpovědí respondentů. Při hledání odpovědi na nejčastější důvody návštěvy v oblasti Žďár nad Sázavou a okolí si respondenti mohli vybírat se šesti možných odpovědí. Graf 4: Důvod návštěvy 15% dovolená 30% jen projíždím 27% návštěva příbuzných/známých pracovní cesta 5% 13% 10% sport a turistika jiná Zdroj: Vlastní šetření 39

Hlavním důvodem návštěvy je dovolená, což tvoří 30% odpovědí respondentů. Dalším hlavním důvodem proč respondenti do oblasti přijeli je sport a turistika, který uvedlo 27% respondentů, jedná se především o cykloturistiku v letním období a lyžařskou turistiku v zimním období. Další uvedenou odpovědí jsou jiné důvody s 15%, do kterých respondenti řadili nákupy, vyřizování úředních věcí a cesty za kulturou. Dále následuje návštěva příbuzných či známých se 13%. Oblastí pouze projíždí 10% respondentů a nejméně do této oblasti přijíždí respondenti na pracovní cestu. Pátý graf zobrazuje, jakým dopravním prostředkem respondenti do dané oblasti přijeli. Respondenti měli na výběr opět z několika odpovědí, těch bylo celkem pět. Graf 5: Použitý dopravní prostředek 8% 14% 22% autobusem osobním automobilem na kole vlakem 56% Zdroj: Vlastní šetření Více než polovina návštěvníků (56%) přijela osobním automobilem, což je pochopitelné, lidé mají rádi pohodlnější způsob dopravy. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem, kterým respondenti přijeli do této oblasti, je autobus, kterým použilo 22% respondentů, dále respondenti přijeli vlakem (14%), na kole přicestovali respondenti z blízkého okolí dané oblasti (8%). Odpovědi na třetí otázku ukazují, v jakém typu ubytovacího zařízení jsou návštěvníci ubytování. Respondenti si mohli vybrat z pěti odpovědí. 40

Graf 6: Typ ubytovacího zařízení 30% hotel 48% chata/chalupa kemp penzion u příbuzných/známých 17% 2% 2% 1% jinde Zdroj: Vlastní šetření Jelikož většina respondentů do oblasti přijela na dovolenou, je přirozené, že bylo velké množství respondentů ubytováno v hotelu 48%. Respondenti, kteří v oblasti nepřenocovali, uváděli odpověď jinde, kterou uvedlo 30% respondentů. Dalších 17% respondentů bylo ubytováno u příbuzných či známých. Zbylí respondenti byli ubytováni v penzionu (2%), kempu (2%) a chatě či chalupě (1%). Úkolem otázky č. 4 bylo zjistit pokolikáté je návštěvník v této oblasti. Respondenti si mohli zvolit jednu ze tří otázek. Graf 7: Počet návštěv v oblasti 44% 31% poprvé 2-3krát vícekrát 25% Zdroj: Vlastní šetření 41

Z grafu vyplívá, že většina respondentů si tuto oblast oblíbila a proto ji už navštívila vícekrát. Znamená to také, že se do této oblasti respondenti rádi vracejí. Druhou nejpočetnější skupinou respondentů jsou ti, kteří jsou v oblasti poprvé, je to způsobeno tím, že hotely nabízejí zvýhodněné pobyty prostřednictvím internetu a respondenti této nabídky využívají. Na tyto návštěvníky by bylo dobré zapůsobit tak, aby se do dané oblasti také rádi vraceli a o svou pozitivní zkušenost se případně podělili s ostatními i v jiných krajích České republiky. Poslední skupinou jsou respondenti, kteří oblast navštívili již 2-3 krát. Z odpovědí na otázku č. 5 vyplívá, jak dlouho se měli návštěvníci v plánu v oblasti zdržet. Respondenti měli na výběr ze čtyř odpovědí. Graf 8: Délka pobytu 7% 30% 1den bez noclehu 1-2 dny 39% 3-7 dní déle 24% Zdroj: Vlastní šetření Největší podíl respondentů měl v plánu zdržet se v oblasti 3-7 dní. Druhou nejpočetnější skupinou respondentů jsou výletníci, kteří se v oblasti zdrželi pouze 1 den bez noclehu. Další početnou skupinou jsou respondenti, kteří se v oblasti měli v plánu zdržet 1-2 dny, většinou se jedná o víkendové dny. Déle se má v plánu zdržet 7% respondentů. Devátý graf ukazuje, co se návštěvníkům v oblasti nejvíce líbilo. Pro respondenty bylo utvořeno pět obecnějších skupin, ze kterých si mohli vybrat pouze jednu. 42

Graf 9: Co se návštěvníkům nejvíce líbí 30% 10% 12% (cyklo)turistika kulturní, sportovní a společenské akce Olšiakovy sochy 21% památky 27% příroda Zdroj: Vlastní šetření Nejvíce respondentů odpovědělo, že nejkrásnějším v oblasti je příroda (30%), poté 27% respondentů usoudilo, že jsou v oblasti nejkrásnější památky v čele se Zelenou Horou a Zámkem ve Žďáře nad Sázavou (27%), 21% respondentům se nejvíce líbí Olšiakovy sochy. Pouze malé množství respondentů uvedlo, že se jim nejvíce líbí oblast z hlediska kulturních, sportovních a společenských akci (12%) a také cykloturistika v oblasti (10%). Odpovědi na další otázku říkají, zda se návštěvníkům splnili jejich očekávání. Respondenti si měli možnost vybrat z pěti stupňů na škále odpovědí. Graf 10: Splněná očekávání z návštěvy 11% 5% určitě splnila 42% spíše splnila nevím 42% spíše nesplnila Zdroj: Vlastní šetření 43

Z odpovědí vyplívá, že respondentům se z velké části splnila jejich očekávání týkající se návštěvy oblasti. Odpověď, že návštěva určitě splnila očekávání, uvedlo 42% respondentů, stejný počet respondentů uvedlo, že návštěva spíše splnila jejich očekávání. Odpověď nevím zvolilo 11% respondentů, a odpověď, že návštěva spíše nesplnila očekávání, se objevila u 5% respondentů. Ani jeden respondent neuvedl, že jeho návštěva určitě nesplnila jeho očekávání. Otázka co jste ve Žďáru nad Sázavou a okolí navštívil(a), měla za cíl zjistit, co je v této oblasti nejnavštěvovanější. Respondenti měli možnost zvolit osm odpovědí z osmi. Graf 11: Navštívená místa Zelená hora 87,00% Zámek (klášter) 60,00% Regionální museum 9,00% okolní cyklotrasy či cyklostezky 31,00% Olšiakovy sochy Naučná stezka kolem Zelené hory Dolní hřbitov Barokní most 49,00% 37,00% 29,00% 42,00% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Vlastní šetření Jak je z grafu patrné nejvíce respondentů navštívilo Zelenou Horu s kostelem svatého Jana Nepomuckého (87%), také nadpoloviční většina respondentů navštívila Zámek neboli bývalý cisterciácký klášter. Poté také respondenti ve větší míře navštívili Olšiakovy sochy (49%), Barokní most (42%), Naučnou stezku kolem Zelené hory (37%), okolní cyklotrasy či cyklostezky (31%) a Dolní hřbitov (29%). Nejméně navštěvované bylo regionální muzeum (9%) a to nejspíš z důvodu malé propagace. Graf č. 12 zobrazuje hodnocení celkové úrovně Žďáru nad Sázavou a okolí návštěvníky. 44

Graf 12: Hodnocení celkové úrovně 7% 1% 8% 1 2 36% 3 48% 4 5 Zdroj: Vlastní šetření Z grafu je patrné že necelá polovina (48%) respondentů hodnotí úroveň oblasti jako chvalitebnou, 36% respondentů hodnotí celkovou úroveň střední hodnotou 3, která znamená dobrou celkovou úroveň. Téměř vyrovnaný počet respondentů, hodnotilo celkovou úroveň, jako výbornou 8% a dostatečnou 7%. Pouze 1% respondentů hodnotilo celkovou úroveň oblasti jako nedostatečnou tedy číslem 5. Z otázky č. 10 vyplývá, zda si návštěvníci myslí, že je Žďár nad Sázavou a okolí turisticky atraktivní pro návštěvníky. Respondenti volili z pěti škálových odpovědí. Graf 13: Atraktivnost pro návštěvníky 9% 6% 30% určitě ano spíše ano nevím spíše ne 55% Zdroj: Vlastní šetření 45

Více jak polovina respondentů si myslí, že je oblast spíše atraktivní, dalších 33% si myslí, že je určitě turisticky atraktivní. Z toho vyplývá, že oblast má návštěvníkům co nabídnout. Odpověď nevím si vybralo 9% respondentů a 6% respondentů si myslí, že oblasti spíše není turisticky atraktivní. Pátou možnou odpověď, že oblast určitě není turisticky atraktivní, si nevybral ani jeden respondent. Úkolem otázky č. 11 bylo zjistit, jak hodnotili návštěvníci služby ve Žďáru nad Sázavou a okolí. Respondenti hodnotili celkem osm oblastí služeb. Graf 14: Hodnocení služeb ceny služeb 8 44 40 6 2 péče o pořádek a čistotu 17 53 24 6 turistické a cyklistické značení 35 50 13 2 kulturní, společenská a sportovní 13 45 39 21 dopravní dostupnost 25 43 27 5 služby informačních center 17 29 50 31 stravovací služby 28 51 14 6 1 ubytovací služby 23 41 27 8 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% velmi dobře spíše dobře neumím posoudit spíše špatně velmí špatně Zdroj: Vlastní šetření Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů hodnotilo ceny služeb a péči o pořádek a čistotu v oblasti jako spíše dobré. Kategorie turistického a cyklistického značení byla taktéž hodnocena z velké části respondenty spíše dobře, ale i velká část respondentů ji hodnotila velmi dobře (35%). Kulturní, společenská a sportovní zařízení, dopravní dostupnost, služby informačních center, stravovací a také ubytovací služby byly respondenty také hodnoceny spíše dobře. Z toho vyplývá, že respondenti jsou se všemi službami v oblasti relativně spokojeni, ale stále je co zlepšovat. Vyhodnocení otázky č. 12 ukázalo, zda se návštěvníci plánují vrátit do Žďáru nad Sázavou a okolí. 46