Podpora malého a středního podnikání v ČR Diplomová práce

Studijní obor: Podnikové hospodářství Podpora malého a středního podnikání v ČR Diplomová práce Lucie Vytásková Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. Brno 2006

2

Jméno a příjmení autora: Lucie Vytásková Název diplomové práce: Podpora malého a středního podnikání v ČR Název práce v angličtině: Business support for small and middle enterprises in the Czech Republic Katedra: Podnikového hospodářství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. Rok obhajoby: 2006 Anotace Předmětem diplomové práce je popis a analýza podpory malého a středního podnikání. Zaměřuje na podpory podnikání poskytované malým a středním podnikatelům, zejména pak programu pro začínající podnikatele START. Cílem diplomové práce je zhodnocení efektivnosti tohoto projektu.hodnocení efektivnosti je provedeno z hlediska programových priorit vlády v oblasti MSP, zadruhé z hlediska reálného dopadu na konkrétní podpořené podnikatelské subjekty. Data byla získána od ČMZRB a RPIC. Ostatní údaje pak metodou dotazníkového šetření přímo ve vybraných podnikatelských subjektech. Annotation The content of this diploma thesis covers the topics concerning the questions of the description and analysis of business assistance for small and middle companies. The diploma focuses on the business support that is provided for small and middle companies, particularly for business beginners dealing with START program. The goal of the thesis is the evaluation of this project. The validation is made from the viewpoint of the government s program priorities in the field of SME as well as the real results emerged from specific business subjects. The data was obtained from CMZRB and RPIC. Other information was gathered by the questionnaire method which was directly applied on selected business subjects. Klíčová slova: podpora podnikání, podnikání, malé a střední podniky (MSP), ČMZRB, efektivnost, program START Keywords: business support, business, small and medium enterprises (SM), efficiency, programme START 3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedení Doc. Ing. Jiřího Novotného a uvedla v seznamu všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 31. 7. 2006 ------------------------------------- 4

Poděkování Na tomto místě děkuji vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Jiřímu Novotnému, Csc. za připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. 5

ÚVOD...8 1. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY...11 1.1 Definice a vymezení malých a středních podniků...12 1.2 Vývoj malých a středních podniků v České Republice...13 1.3 Stav podnikatelského prostředí v České Republice...16 1.4 Stav sektoru MSP...17 1.4.1 Programy výzkumu a vývoje......17 1.4.2 Podpora exportu...18 1.4.3 Podpora zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí...19 2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ...20 2.1 Podpora rozvoje MSP...20 2.2 Programy vlády ČR na podporu malých a středních podniků...22 2.3 Víceletý program Evropské unie pro malé a střední podniky...24 2.4 Podpora MSP v rámci Operačního programu průmysl a podnikání...25 2.5 Institucionální podpora malých a středních podniků v ČR...27 2.6 Další formy podpory podnikání v ČR...31 2.6.1 Podpora cestovního ruchu...31 2.6.2 Podpora jakosti...31 2.6.3 Podpora ekologie...32 2.6.4 Podpora inovačního podnikání...32 2.6.5 Podpora v zemědělství...33 2.6.6 Bankovní služby...33 2.6.7 Podpora rizikového kapitálu...34 2.6.8 Regionální podpory...34 2.6.9 Evropská unie a její pohled na podporu podnikání...35 2.8 Shrnutí...37 3. PROGRAM ZVÝHODNĚNÝCH ÚVĚRŮ PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE START...38 3.1 Problémy začínajících podnikatelů v České republice...38 3.2 Historie programu START...39 3.3 Účel programu START...40 2.3.1 Vymezení příjemců podpory...40 2.3.2 Podmínky programu...42 3.4 Shruntí...45 4. ANALÝZA PROGRAMU PRO PODPORU PODNIKÁNÍ START Z HLEDISKA VLÁDNÍCH PRIORIT...46 4.1 Stanovení objektu, cíle a předmětu analýzy...46 4.2 Stanovení hypotézy a předpokladů...47 4.3 Použité výzkumné metody a zpracovávaná data...48 4.4 Výsledky analýzy...48 4.5 Shrnutí...49 6

5. PRŮZKUM: ANALÝZA DOPADŮ PODPORY PODNIKÁNÍ V RÁMCI PROGRAMU START NA PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY...50 5.1 Stanovení objektu, cíle a předmětu analýzy...50 5.2 Stanovení hypotézy a předpokladů...50 5.3 Použité výzkumné metody a zpracovávaná data...51 5.4 Výsledky analýzy...53 5.4.1 Hypotéza č. 2 Administrativní stránka žádosti o úvěr je náročná a proces vyřízení žádosti o úvěr zdlouhavý......54 5.4.2 Hypotéza č. 3 Většina dotazovaných podnikatelských subjektů by svůj podnikatelský záměr neuskutečnila bez poskytnutého úvěru...55 5.4.3 Hypotéza č. 4 Kurz Základy podnikání v rámci programu START je pro účastníky přínosem...56 5.5 Shrnutí...57 ZÁVĚR...58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...60 SEZNAM GRAFŮ...61 SEZNAM TABULEK...62 SEZNAM PŘÍLOH...63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ...64 7

ÚVOD Česká republika podstoupila od roku 1989 řadu transformačních změn. Toto období je charakteristické především prudkým rozvojem soukromého sektoru, rozvojem malých a středních podniků. Jsou to právě malé a střední podniky, které hrají v dnešním ekonomickém a podnikatelském prostředí nezastupitelnou roli, neboť jsou zárukou změn a prosperity hospodářství. Otázky a diskuse související s podporou malého a středního podnikání se tak právem dostávají do popředí zájmu. Neměl by však být opomíjen fakt, že podpora byla, je a vždy zůstane pouze podporou, která má usnadňovat realizaci daných záměrů a sloužit jako určitý zpříjemňující faktor navíc. Vlastní a současně stěžejní náplní případně činností by tedy měla být nepřetržitá a cílená aktivita podniků, zaměřená na rozvoj v každém směru. Aktivita zaměřená na spolupráci. Podpora podnikání je velice široká oblast, kterou není možné v této diplomové práci postihnout. O různých podporách podnikání vyšla řada publikací, byla provedena řada výzkumů a analýz. A jelikož je tato oblast velice zajímavá, rozhodla jsem se i já zaměřit na některé programy podnikání a to určené právě pro malé a střední podniky. Budu se zabývat funkcí těchto podpor a jejich efektivitou. Zákon č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání a zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech vymezuje formy podpory, které lze MSP poskytovat. Většina prostředků pro podporu podnikání je distribuována prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu (jeho institucemi) a prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Po vstupu do Evropské unie se podnikatelům také otevřely další možnosti podpor poskytované unií. Programy na podporu malých a středních podniků vznikly v roce 1992. Od té doby došlo k mnohým změnám, počet podporovaných oblastí se významně rozšířil. I objem 8

poskytovaných prostředků doznal značného zvýšení. Z toho je patrno, že vláda si uvědomuje důležitost malých a středních podniků. Cílem této diplomové základě je analýza institucionalizované podpory podnikání určené pro malé a střední podniky. V první kapitole hodnotím současný stav podpory podnikání v dostupné literatuře, další kapitola je zaměřena na vymezení MSP v další kapitole se pak podrobněji zabývám programem pro podporu podnikání START.Ve čtvrté a páté kapitole se pak zabývám analýzou programu na podporu podnikání START. Z těchto analýz vyvozuji efektivnost podpory poskytnuté v rámci tohoto programu. Pro program START jsem se rozhodla z toho důvodu, že dle mého názoru je právě počátek podnikání tím nejtěžším, čím podnikatel ve svém pracovním životě musí projít. Říká se, každé začátky jsou těžké. A při zahájení podnikatelské činnosti to platí dvojnásob. V běžném životě jsme svědky toho, že lidé, kteří by rádi začali podnikat, svůj záměr neuskuteční právě kvůli nedostatku finančních prostředků. Vlastní kapitál nemají a získat úvěr pro svůj projekt je v bance velice obtížné. V analytické části práce vycházím z následujících hypotéz: Hypotéza č. 1 Objem prostředků určených na program zvýhodněných úvěrů pro začínající podnikatele zaznamenává růst. Hypotéza č. 2 Administrativní žádosti o úvěr zdlouhavý stránka žádosti o úvěr je náročná a proces vyřízení Hypotéza č. 3 Většina dotazovaných podnikatelských subjektů by svůj podnikatelský záměr neuskutečnila bez poskytnutého úvěru Hypotéza č. 4 Kurz Základy podnikání v rámci programu START je pro účastníky přínosem 9

Bližší specifikace a předpoklady hypotéz jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Při zpracování bakalářské práce používám metodu subjektivního hodnocení a metodu popisnou. Pro ověřování hypotéz v analytické části využívám empirických metod. Dále provádím zpracování dat poskytnutých konkrétními podnikatelskými subjekty z dotazníkového šetření. 10

1. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Malé a střední podniky jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnaností a sociální integrace. MSP jsou na změny v podnikatelském prostředí ze všech podnikatelských subjektů nejcitlivější. Jako první se jich dotkne zatížení nadměrnou byrokracií, jako prvním se jim bude lépe dařit, pokud dojde k omezení administrativní zátěže a překážek v podnikání. MSP hrají rozhodující úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Jejich rozvoj však může být limitován objektivně existujícími tendencemi v působení trhu. Častěji než velké podniky se setkávají s potížemi při financování své běžné činnosti, zejména rozvojových záměrů, vzhledem k obavám ze zvýšeného rizika investování do těchto podniků a k omezených možnostem zajištění úvěrů. Rovněž přístup MSP k informacím, zejména informacím o nových technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě je obtížnější. Fungující a výkonné MSP jsou jednou z nezbytných podmínek plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru a současně jsou významné pro překonávání sociálního napětí, které budou se stále větší intenzitou přinášet globalizační tendence spojené s rychlým přesunem některých hromadných výrob do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu a jejich zapojením do celosvětové hospodářské soutěže. Jednotný evropský trh, do něhož se chce česká ekonomika co nejrychleji a v plném rozsahu zapojit, bude pro MSP i na místním trhu zvyšovat nároky na jejich schopnost přežít a prosadit se. Podpora MSP, je legitimní a oprávněnou snahou vytvořit co nejpříznivější podmínky pro rozvoj jednotlivce i skupin obyvatel. K zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí přijala vláda opatření uložená příslušným ministerstvům. Na řešení nejdůležitějších problémů podnikatelského prostředí je zaměřena činnost Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí, 11

poradního orgánu Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož členy jsou představitelé státní správy a podnikatelské samosprávy. 1.1 Definice a vymezení malých a středních podniků Definice malých a středních podniků se v různých zemí i institucí se často liší. Nejdůležitějšími kritérii jsou obvykle počet zaměstnanců, obrat a velikost vloženého kapitálu. V souvislosti s podporou malého a středního podnikání v České Republice jsou drobné, malé a střední podniky vymezeny takto: 1. Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. Pozice MSP v ekonomice státu je obecně považována za velmi důležitou, a to zejména z těchto důvodů: MSP zvyšují dynamiku ekonomického prostředí spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí jsou schopny absorbovat velkou část uvolněných pracovních sil, což je důležité zejména, v období restrukturalizace průmyslu v regionech, udržují ekonomický vývoj ve zvýhodněných regionech mají významný inovační potenciál 12

Na druhé straně je ovšem jejich postavení značně omezeno a znevýhodněno zejména díky těmto faktorům: malá kapitálová síla je činí zranitelnějšími mají ztížený přístup k úvěrům horší přístup k informacím a menší zkušenosti jsou citlivější na správní a právní podmínky podnikání 1.2 Vývoj malých a středních podniků v České Republice V předválečném Československu tvořil sektor drobných podniků podstatnou část ekonomiky. Československo ve třicátých letech patřilo k 15 nejprůmyslověji rozvinutým zemím světa, existoval privátní sektor s rozvinutým tržním systémem a s rozvinutou demokracií (z 720 007 živnostenských závodů jich bylo 642 505 o velikosti do 5 pracovníků). Po skončení druhé světové války došlo k postupnému obratu ve vývoji československému hospodářství formou socializace soukromých podniků, nastupující komunistická moc cílevědomě likvidovala malé a střední podniky. V r. 1945 byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců a v r. 1948 podniky nad 50 zaměstnanců. Tržně orientovaná ekonomika byla zaměněna za centrálně plánované hospodářství. V důsledku podcenění úlohy malých podniků a monopolizace ekonomiky došlo k odstranění prostoru pro hospodářskou soutěž v oblasti drobné výroby, obchodu a služeb. Výsadní postavení velkých podniků bylo zpravidla založeno zejména na organizační koncentraci a vzniklo administrativní cestou. Určitá snaha zakládat tzv. malé podniky a družstva tu byla, ale tento záměr se zcela nezdařil. Hlavním důvodem byla skutečnost, že i pro tyto malé podniky platil obecný administrativně-direktivní model řízení uzpůsobený na velké monopolní jednotky. Jako příklad malých podnikatelských forem lze uvést tzv. drobné provozovny národních výborů, které se věnovaly opravám, údržbě a službám pro hospodářství národních výborů (školství, zdravotnictví, sociální péči, bytový fond). Pro tyto drobné provozovny platily rozdílné ekonomické a právní podmínky (např. neplatily daně, neměly plán). Pouhým doplňkem na úseku služeb a drobné výrob byl řadu let soukromý sektor, který představovali občané poskytující služby na základě povolení národních výborů. Národní výbory rozhodovaly o tom, v kterých oborech mohou a smějí pracovat. 13

Po listopadových událostech v roce 1989 nastalo období změn. Začaly se uskutečňovat transformační, reorganizační a restrukturalizační procesy a důležitou roli začal hrát soukromý sektor. V roce 1989 bylo registrováno pouze 19 000 podniků, tento počet velmi prudce vzrostl na 178 973 ekonomických subjektů v roce 1990 a 1 118 636 v roce 1992. Stalo se tak hlavně díky velké euforii lidí k využití vlastních zdrojů a schopností pro samostatné podnikání. V současné době je něco kolem milionu malých a středních podnikatelů a sektor MSP činí v průměru 99, 85 % podnikatelských subjektů. Dalším důležitým faktorem vývoje byl poměrně rychlý průběh malé privatizace, kdy bylo v letech 1991 1992 jen v oblasti malých provozoven převedeno celkem 26 000 provozoven, za celkem 33 mld. (ČR 22,6 mld.) Kč. Malou privatizací byl ovlivněn zejména charakter odvětví služeb a stavebnictví. Vznikl velký počet malých firem s méně než 25 zaměstnanci,, malých stavebních, obchodních, dopravních firem. Počet MSP rychle a stále stoupal, stejně jako podíl celého soukromého sektoru na celkové produkci.. V roce 1994 byl dosažen celkový růst průmyslové produkce díky rozvoji firem s méně než 25 zaměstnanci, jejichž výkon vzrostl o 24,4 % a zastavení poklesu průmyslové produkce firem s více než 25 zaměstnanci. Velkou roli zde určitě hrála povzbuzená domácí poptávka. Pokles byl zaznamenán až v roce 1998. Mezi jeho hlavní příčiny patří: - potíže s neplacením zakázek a s vymáháním dluhů, - špatná dostupnost úvěrů (úročení malým podnikům v roce 1998 bylo až 20%, - restriktivní politika vlády z roku 1997 - růst mezd - růst inflace - vliv charakteru výroby velkých podniků, tyto podniky netvořily odběratele pro MSO (zejména regionálně) V České republice bylo k 31.12. 2004 vydáno 3 637 tis. Živnostenských oprávnění. Proti roku 2003 se celkový počet vydaných živnostenských oprávnění zvýšil o 3,38 %, tj. 119 tisíc. 14

Živnostenská oprávnění vlastnilo ke konci roku 2004 1 983 tis. Podnikatelů, z toho bylo 246 tis. Právnických osob. Soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku vykazuje pouze část podnikatelů vlastnících živnostenská oprávnění. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31.12. 2004 v ČR 992 132 MSP. Proti roku 2003 je to nárůst o 3 345 podniků. Proti roku 2003 došlo k nárůstu počtu MSP u všech rozhodujících odvětví s výjimkou sektoru peněžnictví a služeb. K největšímu absolutnímu nárůstu došlo v sektoru obchodu a to celkem o 7 964 MSP. Podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků byl v roce 2004 celkem 99,85%. Graf č. 1 Vývoj počtu podniků v ČR Počet podniků 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 760 892 813 805 691 736 746 127 657 130 736 034 988 787 992 132 Počet podniků 400 000 200 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: MPO, upraveno 15

1.3 Stav podnikatelského prostředí v České Republice Stav podnikatelského prostředí v České republice byl charakterizován v materiálu Návrhy zdokonalení podnikatelského prostředí, který vláda České Republiky projednala usnesení č. 172 a přijala opatření na řešení situace v jednotlivých oblastech. Mezi hlavní nedostatky současného podnikatelského prostředí patří: - nízká vymahatelnost práva, zejména postavení věřitele vůči dlužníkovi, - nevyhovující právní úprava úpadku podniků a způsobů jeho řešení, - nevyhovující právní úprava zápisů do obchodního rejstříku, která má za následek neúměrně dlouhé lhůty pro zápisy, - ekologická legislativa vytvářející bariéry pro rozvoj podnikání, - značně netransparentní daňový systém vytvářející podmínky pro daňové úniky a korupční prostředí, - výše zdanění, nepřehlednost daňového systému a nejednotnost výkladu daňových předpisů omezují ekonomický rozvoj a snižují konkurenceschopnost v evropském měřítku, - chybějící nabídka kapitálu pro projekty, zejména malých podniků, založené na vyšší inovace s vysokým ziskovým potenciálem, avšak spojené s nadprůměrnou mírou rizika, - nedostatečná výše finančních prostředků vyčleněná na státní programy podpory podnikání. I přes pozitivní změny v chování bank přetrvává obtížnější přístup MSP k úvěrům. Bankovní sektor zvyšuje důraz na snižování rizik poskytovaných úvěrů, což se promítá do oblasti úvěrů pro MSP. Banky se orientují především na financování běžného provozu bonitních MSP a zvýšená rizika vnímají především při poskytování dlouhodobých úvěrů pro jejich investiční záměry. Závažným problémem je také neodpovídající kvalifikační struktura pracovních sil. Mezi další problémy patří nízká mobilita pracovních sil a struktura zaměstnanosti. Velmi problematickou oblastí je i bezpečnost a ochrana zdraví při práci, protože dodržování některých nařízení je spojeno s vysokými náklady. Také dodržování různých ekologických závazků je problematické. 16

1.4 Stav sektoru MSP Jak již bylo uvedeno, MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, vytváření nových pracovních míst a pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje. 1.4.1 Vývoj zaměstnanosti v MSP Malé a střední podniky hrají v České Republice velice důležitou roli v oblasti zaměstnanosti. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců v ČR se v roce 2004 proti roku 2003 snížil o 0,71 procentního bodu. Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2004 snížil oproti roku 2003 o 62 tis. (3,16%) na celkových 1 899 tis. Zaměstnanců. K absolutnímu poklesu počtu zaměstnanců v posledních letech došlo v průmyslu, stavebnictví, obchodu a v pohostinství. K absolutnímu nárůstu zaměstnanosti došlo v dopravě a v peněžnictví. Co se týče mezd zaměstnanců MSP, zaznamenaly v průběhu let nárůst. Nicméně nedosahují celorepublikovému průměru a v roce 2004 byly o necelých 11% nižší než tento průměr. Graf č. 2 Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1997-2004 Počet zaměstnanců (tis.) 2 000 1 950 1 900 1 850 1 800 1 750 1 700 1 650 1 600 1 771 1 721 1 890 1 8341 848 1 902 1 961 1 899 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet zaměstnanců (tis.) Zdroj: MPO, upraveno 17

1.4.2. Vývoj ekonomických ukazatelů MSP V roce 2004 vytvořily MSP výkony ve výši 2 932 979 mil. Kč a proti roku 2003 došlo ke zvýšení o 35_7 867 mil. Kč, tj. o 13,90%. Meziroční nárůst v roce 2004 vykazují výkony v průmyslu, stavebnictví, obchodu, pohostinství, dopravě a ve službách, tj. v odvětvích podporovaných v programech podpory MSP. Podíl MSP v roce 2004 dosáhl 52,15 % na celkových výkonech podnikatelské sféry a oproti roku 2003 se zvýšil o 0,14 procentního bodu. Pokud porovnáme výkony na 1 zaměstnance v MSP došlo v roce 2004 oproti roku 2003 ke zvýšení o 17,62 %. Graf č. 3 Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 1997 2004. Výkony (mil. Kč) 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 733 985 2 575 112 2 287 962 2 357 755 2 175 162 1 857 1051 989 996 2 932 979 Výkony (mil. Kč) 1 000 000 500 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: MPO, upraveno 18

1.4.3 Vývoj investic MSP Tak jak ukazuje graf níže, v roce 2003 a 2004 zaznamenaly investice skokový nárůst oproti rokům minulým. Nejvíce se na tomto vývoji podílejí sektory průmysl, pohostinství a doprava. Je zřejmé, že vývoj investic do sektoru MSP byl příznivě ovlivněný i realizací programů podpory MSP. Graf č. 4 Vývoj investic do sektoru MSP Investice (mil. Kč) 250 000 200 000 150 000 100 000 170 063 169 280 170 001 170 289 213 614 226 870 Investice (mil. Kč) 50 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: MPO, upraveno 19

2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Malé a střední podniky jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. MSP hrají rozhodující úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Při jejich rozvoji však mohou narazit na různé překážky. Častěji než velké se setkávají s potížemi při financování své běžné činnosti, zejména rozvojových záměrů, vzhledem k obavám ze zvýšeného rizika investování do těchto podniků a k omezeným možnostem zajištění úvěrů. Také je pro ně obtížnější přístup k informacím a to především o nových technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě. Fungující a výkonné MSP jsou jednou z nezbytných podmínek plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru a současně jsou významné pro překonávání sociálního napětí, které budou se stále větší intenzitou přinášet globalizační tendence spojené s rychlým přesunem některých hromadných výrob do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu a jejich zapojením do celosvětové hospodářské soutěže. Jednotný evropský trh, do kterého se česká ekonomika zapojuje, zvyšuje pro MSP i na místním trhu nároky na jejich konkurenceschopnost. 2.1 Podpora rozvoje MSP Stejně jako v zemích EU je podpora malých a středních podnikatelů prováděna především s cílem zachování a zvýšení konkurenceschopnosti. Podpora je prováděna jak formou nepřímou, tak i přímou. Nepřímá podpora napomáhá vytváření příznivého prostředí pro MSP především zjednodušováním administrativy a zmírňováním možných nepříznivých dopadů nové legislativy na MSP ulehčující přístup k informacím, vzdělávání a poradenství. Nepřímou podporu postupným zlepšováním podnikatelského prostředí řeší zejména opatření přijatá 20

vládou usnesením č. 172/2003 k návrhům na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Do oblasti nepřímých forem podpory lze zařadit i vytváření průmyslových zón, pro které byly využity dotační i úvěrové formy podpory a podpora rozvoje informačních služeb pro podnikatele. Přímou finanční podporu představují zejména nástroje zvyšující přístup MSP k finančním prostředkům na realizaci jejich investičních záměrů nebo snižující náklady MSP v oblastech definovaných v programech podpory schvalovaných vládou. Programy umožňují MSP získat na podporu realizace podnikatelských projektů záruky za úvěry a leasing, záruky za kapitálový vstup, záruky na návrh do obchodní soutěže, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, příspěvky na úhradu úroků a dotace. Podporovány jsou poradenské, informační a vzdělávací služby, certifikace podle norem ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, zavádění programu EMAS, marketing, internetové prezentace a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích. Podpory mohou být poskytnuty na projekty malých a středních podnikatelů z oblasti výroby, obchodu a služeb odpovídající schválenému seznamu ekonomických činností. Podpory malým a středním podnikatelům se staly nedílnou součástí podnikatelského prostředí. Přispívají k posílení stability a k rozvoji sektoru MSP, kompenzují nedostatek vlastního kapitálu, obtížnou dostupnost bankovního úvěru a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Efektivnost podpory měřená ekonomickými veličinami ukazuje, že každá vynaložená koruna podpory přináší mnohonásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci i výrazné přírůstky účetní přidané hodnoty. Kromě nově vytvářených pracovních míst dochází ke zvýšení odvodu daní, zvýšení poptávky po službách a výrobcích a tím je pozitivně ovlivněn ekonomický růst a sociální stabilita společnosti. V programech podpory malého a středního podnikání realizovaných ČMZRB bylo v roce 2004 podpořeno 3 531 projektů, z toho 758 záruk, 1 411 úvěrů, 1 286 příspěvků a 76 příspěvků na úhradu úroků. Samozřejmě ne všechny projekty podporu získaly. V porovnání 21

s daty za rok 2003 se počet podpořených projektů zvýšil o více než 1000 projektů, což značí zlepšení situace poskytování podpor MSP. Za rok 2004 byly podpořeny úvěry ve výši 6,9 mld. Kč. Nejvíce podpor získávají drobní podnikatelé s méně než 10 zaměstnanci (65 % počtu všech podpor). Malým podnikatelům s počtem od 10 do 49 zaměstnanců bylo poskytnuto 25,8 % počtu všech podpor a podnikatelům od 50 do 249 zaměstnanců 9,2 % počtu všech podpor. Je to dáno především charakterem podmínek jednotlivých programů, které jsou především v oblasti úvěrů směrovány právě na drobné a malé podnikatele. Co se týče poskytnutých podpor vzhledem ke krajům, nejvíce podpor směřuje do Moravskoslezského kraje a Jihomoravského kraje, nejméně naopak do v Karlovarského a Libereckého kraje. 2.2 Programy vlády ČR na podporu malých a středních podniků Stát podporuje MSP různými programy již od roku 1992 a to prostřednictvím ČMZRB. Programy podpory MSP jsou obecně zaměřeny na podporu založení a rozvoje malých a středních podniků na území ČR a každoročně aktualizovány, aby odpovídaly měnícím se potřebám a reagovaly na zkušenosti s realizací jednotlivých programů. Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikům z prostředků státního rozpočtu stanoví zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Podpory pro malé a střední podniky jsou poskytovány prostřednictvím programů schválených vládou. Programy jsou tvořeny v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, také bychom neměli zapomenout na programy Ministerstva zemědělství, které čerpají především malí zemědělci, a programy podpory zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, ze kterých mohou MSP rovněž čerpat. V současné době jsou aktuální programy malého a středního podnikání na období 2005 2006, které schválila vláda České republiky usnesením č. 1159 dne 24.11.2004. Byly schváleny změny podmínek programů s platností od 1.1. 2006. 22

Cílem programů je podpora realizace podnikatelských záměrů malých a středních podniků. Podnikatelský projekt musí mít charakter průmyslové,stavební nebo řemeslné výroby, služeb a obchodu, vymezený seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), který uvádím v příloze. Samozřejmostí je, že příjemce podpory musí splňovat definici malého a středního podnikatele. Všechny projekty musí být také realizovány na území České Republiky. V současnosti jsou tedy poskytovány tyto podpory: ZÁRUKA - zvýhodněné bankovní záruky k bankovnímu úvěru a k rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruky za návrhy do obchodních veřejných soutěží a záruky za provozní úvěry TRH podpora získávání certifikace ISO, podpora investičně zaměřených projektů začínajících a malých podnikatelů na území hlavního města Prahy se zhoršenými podmínkami pro získání externího financování v důsledku nižší vlastní kapitálové vybavenosti nebo omezené možnosti poskytnout zajištění úvěru PROGRES cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů umožnit realizaci rozsáhlejších rozvojových podnikatelských projektů MSP PORADENSTVÍ - program podpory poradenství a inovačního podnikání pro malé a střední podnikatele DESIGN program pomáhá zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a životního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti a ve svých důsledcích spoluvytváří životní styl. ALIANCE podpora mezinárodních marketingových aktivit aliance, tj. seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenou Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance. Podpora spočívá ve zpracování studie vstupu sdružení na konkrétní zahraniční trh s výstupem konkrétních aktivit a potenciálních 23

zákazníků, zpracování marketingových cizojazyčných materiálů aliance a prezentace aliance na veletrzích a výstavách. Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický vývoj - cílem programu je podpora účasti malých a středních podnikatelů na řešení projektů výzkumu a vývoje zaměřených na zvýšení jejich konkurenceschopnosti. 2.3 Víceletý program Evropské unie pro malé a střední podniky Se vstupem do Evropské unie se českým podnikatelům otevřely další možnosti podpory podnikání. Významným nástrojem podpory malých a středních podniků ve státech Evropské unie je Víceletý program pro podniky a podnikání, a zejména pro malé a střední podniky na období 2001 2005. Tento program byl prodloužen do konce roku 2006. Tento program se zaměřuje na tři klíčové oblasti: finanční nástroje zaměřené na překonání nedostatků kapitálového trhu ve vztahu k začínajícím podnikům a vůči malým a středním podnikům podpůrné služby poskytované podnikům prostřednictvím Euro Info Center předávání zkušeností z nejlepších postupů a projektů uplatňovaných v zemích Evropské unie Projekty v rámci Víceletého programu směřují do pěti základních odborných okruhů: 1. Zvýšení růstu a konkurenceschopnosti podniků v mezinárodní ekonomice založené na znalostech 2. Podpora podnikání 3. Zjednodušení a zlepšení administrativního a regulačního rámce pro podnikání s cílem podpory výzkumu, inovací a vytváření nových podniků 4. Zlepšení prostředí pro financování malých a středních podniků 5. Snazší přístup podniků k podpůrným službám a programům Evropské unie 24

Součástí Víceletého programu jsou i finanční nástroje Evropského investičního fondu pro malé a střední podniky realizované prostřednictvím vybraných finančních institucí. 2.4 Podpora MSP v rámci Operačního programu průmysl a podnikání Ve své diplomové práci se zabývám především programem pro začínající podnikatele START, který je součástí Operačního programu průmysl a podnikání. Tento program je plně financování ze strukturálního fondu, a to z Evropského fondu regionálního rozvoje. Pro programy podpory v rámci OPPP je v období 2004 2006 alokováno asi 11 miliard Kč. Podnikatelé však mohou své projekty financovat až do roku 2008. Při realizaci cílů podpory je zásadní podmínkou její slučitelnost s pravidly jednotného trhu a zvláštní důraz je kladen na pozitivní dopady do oblasti zaměstnanosti a technologického rozvoje. Cílem podpory v rámci OPP je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby bylo dosaženo pozitivního synergického efektu v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a budování společnosti. Operační program se dělí na tři priority. První prioritou je podpora infrastruktury pro podnikání, druhou zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, zejména malých a středních, třetí je oblast technické infrastruktury zahrnující veškeré podpůrné aktivity prováděné na úrovni řídícího orgánu a implementačních struktur s cílem podpořit účinnost prováděné pomoci a zvýšení efektivnosti využití komunitárních prostředků. 25

Pro období 2004 2006 bylo vyhlášeno 11 programů: Pro prioritu 1 PROSPERITA, REALITY, ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA, KLASTRY Pro prioritu 2 START, KREDIT, ROZVOJ, MARKETING, INOVACE, ÚSPORY ENERGIE, OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Stručný popis jednotlivých programů podpory z OPP PROSPERITA podpora infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje REALITY podpora projektů přípravy, rozvoje a regenerace podnikatelských nemovitostí ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, projektů výstavby nových oborových školících zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů KLASTRY podpora projektů na vyhledávání vhodných firem pro klastry, zakládání a rozvoj klastrů na regionální i nadregionální, či přeshraniční úrovni MARKETING podpora zvyšování konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí apod. KREDIT - podpora realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií. Podpora je poskytována formou zvýhodněného úvěru ROZVOJ pomoc rozvoji konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu. Jedná se především o zvyšování jejich technologické úrovně i zdokonalování procesů řízení firem. V současné době je ale pozastaven příjem žádostí do programu. INOVACE program je zaměřen na podporu projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování služeb nebo na zavedení pokrokových metod řízení ÚSPORY ENERGIE podpora projektů vedoucí ke snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích pomocí snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií apod. START cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem. Tento program jsem si zvolila jako hlavní téma této práce. Dle mého názoru je právě začátek podnikatelské činnosti tím nejobtížnějším v životě začínajícího podnikatele. 26

2.5 Institucionální podpora malých a středních podniků v ČR Institucí, které se jakýmkoliv způsobem podílejí na podpoře malého a středního podnikání, je v ČR široká škála. Jejich činnost spočívá jednak v samotné realizaci výše uvedených programů určených na podporu malého a středního podnikání a jednak v poskytování poradenských a informačních služeb pro podniky této velikostní kategorie, jejichž nedostatek informací je považován za jeden z problémů, které tyto podniky tíží. Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je nástupnickou organizací tří sloučených agentur: České agentury pro zahraniční investice, Agentury pro rozvoj podnikání a Agentury pro rozvoj průmyslu ČR, k jejichž sloučení došlo 2. ledna 2004 na základě novely zákona č.47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. CzechInvest je národní rozvojovou agenturou, jejímž úkolem je: lákat mobilní přímé zahraniční investice do výrobního sektoru, sektoru strategických služeb a technologických center a propagovat Českou republiku v zahraničí jako jednu z nejvýhodnějších lokalit v Evropě pro umístění těchto investic, působit jako prostředník mezi EU a malými a středními podniky při implementaci strukturálních fondů v České republice a usnadnit přístup podnikatelům k prostředkům státní podpory. Design centrum České republiky Design centrum ČR (DC ČR) poskytuje podnikatelské sféře informační, poradenské, popularizační a vzdělávací služby k rozvoji a uplatňování designu ve výrobě, obchodu a službách. Cílem činnosti Design centra ČR je aktivizace výroby, obchodu a spotřebitelské veřejnosti k uplatnění designu jako součásti životního stylu a zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky. 27

Národní vzdělávácí fond Posláním Národního vzdělávacího fondu (NVF) je přispívat prostřednictvím podpory rozvoje lidských zdrojů k transformaci společnosti a ekonomiky a procesu integrace České republiky do Evropské unie. K jeho cílům patří především: rozvíjet celoživotní vzdělávání, zvyšovat kvalitu a efektivnost rozvoje lidských zdrojů, podporovat zaměstnanost a sociální rozvoj. NVF v rámci svých aktivit uplatňuje systémový přístup k řešeným otázkám a velký důraz klade též na vytváření vazeb mezi těmi, kdo se řešenou problematikou zabývají, jak v České republice, tak v mezinárodním měřítku. Hospodářská komora ČR Hospodářská komora ČR sdružuje velké, střední i malé firmy v okresních komorách a živnostenských společenstev. V současné době má HK ČR celkem 59 okresních hospodářských komor a 66 živnostenských společenstev. Pro malé a střední podnikatele poskytuje poradenskou činnost ekonomicko organizačního charakteru, konzultační služby zaměřené na daně a finance, exportne-importní poradenství včetně procedur v mezinárodním obchodě a informace o programových podporách. Agrární komora Agrární komora České Republiky napomáhá podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví v oblasti právní a legislativní, v oblasti konzultační, poradenské a praktické přípravy na povolání, ve sféře zahraničních vztahů, informatiky a v problematice celní a certifikační. Sdružení podnikatelů České republiky Sdružení podnikatelů České republiky, jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převážně malého a středního stavu, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim. Sdružení se aktivně podílí na vytváření podmínek pro rozvoj všech forem podnikatelské a profesní činnosti soukromých podnikatelů, živnostníků a rolníků. Z pozice zaměstnavatelského svazu soukromých podnikatelů se podílí na tvorbě zákonů a právních předpisů souvisejících s podnikatelskou sférou a vytváří konstruktivní tlak na zákonodárné 28

a státní orgány. Sdružení mezi svými členy prosazuje zásady tržní ekonomiky s vyloučením nekalé soutěže. Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále jen SP ČR) je největším zaměstnavatelským svazem v České republice. Založen byl v roce 1990 a navazuje na činnost Ústředního svazu československých průmyslníků, který vznikl již v roce 1918. Je organizací sdružující zaměstnavatele a podnikatele z oblasti průmyslu a dopravy, je nezávislou, nevládní organizací, členství je dobrovolné. Sdružuje převážně výrobní podniky, členy však jsou i některé banky, pojišťovny a poradenské firmy. Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR zastupují prakticky celou škálu odvětví průmyslu s výjimkou stavebnictví a zpracování potravin. Struktura organizace a její poslání odpovídá obdobným svazům ve vyspělých průmyslových zemích. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR je vrcholové, nezávislé, dobrovolné, a otevřené zájmové sdružení, reprezentující svazy, asociace, velké retailingové a distribuční společnosti, spotřební družstva, obchodní aliance a franchisingové sítě, malé a střední firmy obchodu, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb na českém trhu. Základním posláním činnosti Svazu obchodu ČR je, aby obchodní podnikání naplňovalo kvalitní uspokojování potřeb spotřebitelů a současně umožňovalo prosperitu podnikatelům v obchodě, v průmyslu cestovního ruchu a gastronomii. V mezinárodních vztazích opírá Svaz své postavení stále více o spolupráci s profesními orgány v rámci EU a s dalšími mezinárodními institucemi obchodu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky V historii samostatné České republiky došlo 1. 1. 2002 k první fúzi organizací zastupujících malé a střední podniky a to Asociace malých a středních podniků ČR, která vznikla 1. února 2000 a za dobu svého trvání si vytvořila dobrou pozici v rámci České republiky a Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků. Došlo k vytvoření jedné silné organizace zastupující malé a střední podniky tak, jak je obvyklé v evropských zemích. 29

Asociace ve svém programu vychází důsledně z potřeb rozvoje malých a středních podniků a živnostníků. Program vychází ze základní legislativy a hospodářské politiky vlády a ze zkušeností Evropské unie. Jeho cílem je zlepšení podnikatelského prostředí. V programu asociace je obsaženo 5 priorit a to: zlepšení podnikatelského prostředí dostupnost finančních prostředků širší a kvalitnější informovanost vztah k vládě, parlamentu služby Asociace pro poradenství v podnikání Asociace pro poradenství v podnikání (APP) byla založena v roce 1990 a sdružuje právnické a fyzické osoby, které poskytují poradenské služby a které se zavázaly dodržovat etický kodex a pravidla profesionálního poradenství závazná pro členy FEACO (Federace evropských národních asociací pro poradenství se sídlem v Bruselu). V této mezinárodní organizaci je APP řádným členem a zastupuje tam ČR. Asociace. je nevládní a nepolitickou organizací.podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění. Hlavním posláním Asociace je napomáhat rozvoji poradenské profese, rozvoji využívání poradenských služeb, formování její etiky a neustálému růstu kvality poradenství. APP hájí oprávněné zájmy a potřeby svých členů, spolupracuje se stáními orgány i nevládními institucemi, reprezentuje své členy uvnitř i vně republiky. Organizuje vzájemnou výměnu zkušeností, další zvyšování kvalifikace a odbornosti pomocí různých vzdělávacích akcí. 30

2.6 Další formy podpory podnikání v ČR 2.6.1 Podpora cestovního ruchu Rovnocennou součástí systému státní podpory je oblast propagace a prezentace českých vývozců a výrobků na veletrzích v zahraničí. Tento významný proexportní nástroj zabezpečuje MPO, které je zároveň gestorem za státní proexportní politiku jako celek. Malých a středních podnikatelů se týká program podpory úhrady některých nákladů. Česká centrála cestovního ruchu (www.visitczechia.cz) byla zřízena k plnění úkolů v oboru cestovního ruchu. V rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami pro marketing cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu. Po stránce obsahové je důraz kladen na podporu a propagaci kulturní a poznávací turistiky, lázeňství, pobyty rodin s malými dětmi, pobyty s aktivním využitím času (turistika, cykloturstika, v sedle aj.), eko a agroturistika, jakož i na další nové produkty, ke kterým patří např. trasy s charakteristickým obsahem (sklářství, pivovarnictví, gastronomie, vinařství apod.). 2.6.2 Podpora jakosti Vysoká jakost zboží se dnes stala jedním z hlavních prostředků nutných k prosperitě podniků. Zajišťování správné jakosti výrobků a služeb je prvořadým úkolem, týkajícím se všech podniků a institucí. Jde o projekt celonárodní důležitosti, jenž má pomoci ČR zařadit se mezi vyspělé státy [5]. Občanské sdružení Česká společnost pro jakost (www.csq.cz) je nezávislá nevládní a nepolitická organizace neziskového charakteru. Jejím posláním je podpora podnikatelské úspěšnosti českých podniků a rozvoje státní správy v oblasti jakosti, sdružování a uspokojování profesních zájmů a potřeb členů společnosti, občanů a organizací v oblasti managementu jakosti a souvisejících oblastech. Každým rokem jsou navrhovány a realizovány tzv. projekty podpory jakosti. Týkají se oblasti vzdělávání, pořádání odborných akcí, seminářů a ostatních aktivit v oblasti podpory kvality v různých sférách života společnosti v ČR. V rámci jednotlivých resortů zastoupených v Radě ČR pro jakost (www.npj.cz) jsou řešeny resortní projekty podpory jakosti. Ty jsou 31

navrhovány, koordinovány a financovány vždy v rámci daného resortu. Jejich seznam je uveden v Národním programu podpory jakosti na daný rok. 2.6.3 Podpora ekologie Současná ekonomická činnost je nevyhnutelně spjata s narušováním životního prostředí. Používané technologie a stále se zvyšující rozsah individuálních i společenských potřeb vedle ve vyspělých zemích k probuzení ekologického vědomí společnosti. Podpoře ekologického podnikání se v první řadě věnuje národní vláda, která přijímá základní ekologické zákony s celostátní platností. Mezi nejvýznamnější instituce, zabezpečující péči o životní prostředí, patří Ministerstvo životního prostředí (MŽP) (www.env.cz), Česká inspekce životního prostředí (www.cizp.cz), Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) (www.sfzp.cz) a také nezávislé instituce a organizace, jejichž význam spočívá zejména v tom, že vytvářejí široké názorové spektrum a usilují o ovlivňování hodnotových postojů obyvatelstva. Patří k nim České centrum čistší produkce (www.cpc.cz) a Společnost pro trvale udržitelný život. 2.6.4 Podpora inovačního podnikání Inovace představují sérii vědeckých, technických, organizačních, finančních a obchodních činností, jejichž cílem je vznik nového nebo podstatně zdokonaleného produktu (výrobku, technologie nebo služby) efektivně umístěného na trhu. Jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí podnikatelé využívají změn jako příležitosti pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb Podporou inovačního podnikání se zabývá Asociace inovačního podnikání (AIP ČR) (www.apicr.cz). Je to nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků. Je občanským sdružením, jehož úkolem je vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v České republice. Cílem inovačního podnikání je vývoj technicky nového produktu (výrobku, technologie a služby) a jeho úspěšné uvedení na trh. AIP ČR od svého založení 23. 6. 1993 se podílí na uskutečňování inovačního procesu v jednotě jeho invenční a inovační části. 32

V průběhu roku 2003 zpracovala k 10. výročí zahájení své činnosti návrh Inovační strategie ČR do roku 2015 a Národní politiky inovací do roku 2006. Jejich součástí je definice základních pojmů, systém inovačního podnikání v ČR, návrh úpravy kompetenčního zákona, přímé a nepřímé nástroje podpory inovačního podnikání, atd. Vědeckotechnické parky (VTP) (www.svtp.cz) nabízejí malým, případně středním inovačním firmám inkubační prostředí včetně ekonomického, patentového, technologického, finančního, marketingového a právního poradenství, technických služeb, zajišťují transfer technologií a výchovy k inovačnímu podnikání. Zakladateli VTP jsou státní a regionální orgány, univerzity, výzkumné a vývojové organizace, průmyslové podniky, hospodářské komory, finanční instituce, soukromé firmy, sdružení a svazy. 2.6.5 Podpora v zemědělství Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání se nevztahuje na podpory poskytované v oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. Pro tyto podnikatele existuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) (www.mze.cz/prglf) který poskytuje podpry na ekonomicky návratné podnikatelské záměry. Podpora má formu úvěrů, dotací a garancí. Kromě obcí a vysokoškolských statků může být žadatelem o podporu podnikatel podle obchodního zákoníku a to: Fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo podnikající na základě živnostenského oprávnění provozující: Zemědělské, lesnické činnosti nebo činnosti v oblasti vodního hospodářství, činnosti v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby, odbyt produkce výrobců zemědělských komodit, Fyzická osoba registrovaná obecním úřadem 2.6.6 Bankovní služby Jedním z nejzávažnějších problémů, se kterým se malí a střední podnikatelé potýkají, je nedostatek vlastního kapitálu. Pro banky jsou rizikovou skupinou klientů. Přesto některé banky vycházejí těmto podnikatelům vstříc. Československá obchodní banka (ČSOB) (www.csob.cz) je univerzální bankou působící na území ČR v oblasti poskytování komplexních produktů a služeb. Nabízí své služby při programech podpoře malého a 33

středního podnikání, ať již ze strany státu či EU. Jedná se o možnost získat úvěr za zvýhodněných úrokových podmínek a poradenství při financování. Nedílnou součást strategie České spořitelny (ČS) (www.csas.cz) tvoří programy na podporu rozvoje české ekonomiky. Formou zvýhodněných úvěrů Česká spořitelna podporuje jednotlivce i firmy ve vybraných oblastech české ekonomiky. Program TOP podnik nabízí u investičních úvěrů zvýhodněné úrokové sazby až o 3% proti tržní úrokové sazbě, a to až do výše 50% celkových nákladů na projekt. Dalšími programy jsou Top Export a Mikro a malé úvěry i pro začínající podnikatele. Komerční banka, a.s. (KB) (www.kb.cz) patří k významných bankovním institucím v České republice, ale i v regionu střední a východní Evropy. K produktům podpory malých a středních podnikatelů patří balíčky Optimum a Premium, jejichž základem je běžný účet. 2.6.7 Podpora rizikového kapitálu Dalším významným zdrojem financování malých a středně velkých společností, které hledají dočasného partnera, je rizikový kapitál, který může posílit jak kapitálovou bilanci společnosti tak přispět k dlouhodobé prosperitě. Czech Venture Partners (www.cvp.cz) je poradenská společnost, zabývající se vyhledáváním investičních příležitostí pro investory rizikového kapitálu, uzavíráním investic, jejich monitorováním až po závěrečný výstup. Czech Venture Partners v současné době spravuje tři fondy rizikového kapitálu zaměřené na investice do malých a středních podniků. Jsou jimi regionální podnikatelský fond, Českomoravský podnikatelský fond a Czech TOP Venture fond. 2.6.8 Regionální podpory V rámci podpory regionální rozvoje, který má na starosti MMR, se realizuje program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, jehož cílem je podpora realizace vybraných projektů k zajištění vzniku nových pracovních míst v tomto regionu. V tomto případě mohou podporu získat podnikatelské subjekty, jejichž projekt se realizuje na daném území, bez ohledu na sídlo firmy. Dále MMR vyhlásilo Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, kde prioritním cílem je podpora rozvoje infrastruktury pro 34