ASNÝ STAV TRHU VÍNA V

Obsah ÚVOD...2 1 TRADICE VINAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE...4 1.1 VÍNO - PŮVOD A ROZŠÍŘENÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY...4 1.1.1 Počátky vinařství v Čechách...4 1.1.2 Počátky vinařství na Moravě...5 1.2 VÝVOJ VINAŘSKÉ LEGISLATIVY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY...5 1.2.1 Vinařský zákon z roku 1907...6 1.2.2 Vinařské právo po vzniku Československa...6 1.2.3 Vinařské právo po roce 1989...7 1.2.4 Nový vinařský zákon z roku 2004...7 1.3 ODRŮDY RÉVY VINNÉ V ČESKÉ REPUBLICE...9 1.4 VINAŘSKÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE...12 1.4.1 Vinařská oblast Čechy...13 1.4.2 Vinařská oblast Morava...15 1.5 KLASIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ VÍN V ČESKÉ REPUBLICE...20 1.5.1 Třídění vín dle zákona...21 1.5.2 Označování vín v České republice...25 2 SOUČASNÝ STAV TRHU VÍNA V ČESKÉ REPUBLICE...26 2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE...26 2.1.1 Nejvýznamnější producenti vína v České republice...28 2.1.2 Ceny průmyslových výrobců vín...30 2.1.3 Obchod s vínem v České republice...31 2.1.4 Podpory vinohradnictví a vinařství v České republice...37 2.2 TRH VÍNA V ČESKÉ REPUBLICE JAKO SOUČÁST EVROPSKÉHO TRHU...39 2.2.1 Situace na evropském trhu s vínem...40 2.2.2 Návrh reformy evropského trhu s vínem...43 2.3 SOUČASNÝ SPOTŘEBITEL VÍNA...45 2.3.1 Chování českého spotřebitele vína výsledky výzkumů...46 3 ENOTURISTIKA...55 3.1 POTENCIÁL PRO ROZVOJ ENOTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE...55 3.1.1 Vinařské stezky...56 3.1.2 Vinaři a vinařské programy...59 3.1.3 Nejvýznamnější společnosti nabízející vinařské programy...62 3.1.4 Vinařské programy cestovních kanceláří a agentur...65 3.1.5 Vinařské akce na území České republiky...69 3.1.6 Ubytovací kapacity vinařských oblastí dle krajů...72 3.2 PROPAGACE VÍNA A ENOTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE PODPŮRNÉ PROJEKTY...76 3.2.1 Marketingový projekt českých a moravských vín...77 3.2.2 Svatomartinské víno značka mladých moravských vín...79 3.2.3 Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě...81 3.2.4 Vítejte ve sklepních uličkách...82 3.2.5 Modré hory...83 3.2.6 Krajem vína...84 3.2.7 Internetová propagace vína a vinařské turistiky...85

4 VYHODNOCENÍ VLASTNÍHO VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ...88 4.1 CÍL A METODIKA VÝZKUMU...88 4.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU...89 4.2.1 Vyhodnocení identifikačních otázek...90 4.2.2 Vyhodnocení spotřebního chování...92 4.2.3 Vyhodnocení zájmu o vinařskou turistiku...97 4.3 ZÁVĚRY VÝZKUMU A OVĚŘENÍ HYPOTÉZ...103 4.3.1 Shrnutí spotřebních charakteristik...103 4.3.2 Vinařská turistika...104 ZÁVĚR...105 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...108 SEZNAM OBRÁZKŮ...115 SEZNAM TABULEK...116 SEZNAM GRAFŮ...117 SEZNAM PŘÍLOH...118 1

Úvod Naše vinařství a naše vína mají z moderního hlediska velmi krátkou historii, protože po téměř šedesát let chyběla v tomto oboru skutečná konkurence, tedy i technologický pokrok, reklama a vlastně i zákazníci. I přes dlouhodobou tradici pěstování révy vinné na území České republiky, filozofie a duše vína zůstávaly ukryté ve sklípcích v několika soudcích určených pouze pro vinaře a jeho nejbližší. Právě zde lze zřejmě spatřit příčinu, proč se víno v České republice ocitlo v neutěšeném stínu piva. Otevřením se světu a vstupem České republiky do Evropské unie však nastaly v oblasti českého a moravského vinařství mnohé zásadní změny. Jakou pozici tedy zaujímá v České republice nápoj, ve kterém se snoubí země se sluncem nyní? Předmětem této práce je zmapování situace na současném trhu vína v České republice s ohlédnutím se na vývoj vinařství a jeho právní úpravy u nás. Jedním z cílů, které si tato diplomová práce klade, je odhalení spotřebních návyků současného českého konzumenta vína. Práce se kromě jiného ve významné míře soustřeďuje na jeden z dílčích segmentů cestovního ruchu v České republice, a to vinařskou turistiku, neboli enoturistiku. Vinařství a jeho využití v cestovním ruchu si totiž v posledních letech získává stále více příznivců. Zejména jižní Morava, kterou lze bezpochyby pokládat za tradiční vinařskou oblast, láká návštěvníky za vínem nejen jako součást příjemně stráveného večera ve vinném sklípku, ale i např. v podobě Moravských vinařských stezek, které jsou určeny sportovněji založeným turistům. Cílem diplomové práce ve vztahu k enoturistice je zhodnotit možnosti pro její další rozvoj v České republice, přinést přehled o projektech zaměřených na propagaci vinařské turistiky a odhalit povědomí a zájem českého spotřebitele o tento netradiční druh turistiky, a tím i efekt současných podpůrných programů. První část práce představuje náhled na vinařskou tradici na území České republiky, která je důležitá pro pochopení nepopíratelného významu českého a moravského vína v evropském i světovém měřítku. Druhá část práce se soustřeďuje na zhodnocení současné situace na trhu vína v České republice jako východiska pro posouzení možností pro další rozvoj vinařství v České republice. Dále následuje charakteristika enoturistiky jako jednoho z motivů účasti na cestovním ruchu v České republice. V této části práce je zhodnocen potenciál pro rozvoj enoturistiky u nás a současná propagace českých a moravských vín a vinných stezek, realizovaná především pod záštitou Vinařského fondu a Národního vinařského centra. 2

Samotnému zpracovávání diplomové práce předcházelo studium odborných pramenů se zaměřením na víno a vinařství v České republice za účelem získání určitého přehledu o dané problematice. Dále následovala práce s primárními informacemi, a to: - získávání a vyhodnocování aktuálních statistik týkajících se trhu vína v České republice (ČSÚ, ÚKZÚZ, MZeČR) - osobní konzultace s ředitelem Vinařského fondu, panem Ing. Jaroslavem Machovcem - e-mailová korespondence s odborníky na vinařskou turistiku v České republice (především vinaři a jednatelé cestovních kanceláří a agentur nabízejících vinařské programy) - vlastní výzkumné šetření (dotazník) Výsledkům vlastního výzkumného šetření je věnována poslední část diplomové práce. Tento výzkum slouží jako doplňkový prostředek analýzy současného stavu trhu vína v České republice s důrazem na odhalení současných spotřebitelských návyků různých věkových kategorií českých konzumentů vína a jejich povědomí a zájmu o velmi specifický druh turistiky putování za vínem. Výzkumné šetření probíhalo zejména v regionu Praha a bylo provedeno dotazovací metodou šetření, a to formou písemného dotazování, v mnoha případech v kombinaci s dotazováním ústním, což umožnilo ozřejmit případné nejasnosti v otázkách. 3

vína. 1 Vysokou úroveň dosáhlo vinařství kolem roku 3500 př. n. l. ve staré Mezopotámii, 1 Tradice vinařství v České republice 1.1 Víno - původ a rozšíření na území České republiky Réva vinná rostla na naší planetě již před 150 mil. lety (druhohory), a patří tak mezi nejstarší kulturní rostliny. Nejstarší doklady o výrobě vína pocházejí z období před 7 až 10 tisíci lety z míst, jako jsou turecký Batal Hüyük, syrský Damašek, libanonský Byblos nebo Jordánsko, a v neposlední řadě z Gruzie a Arménie, která je považovaná za skutečnou pravlast především v Egyptě, kde se pěstovalo šest až osm odrůd révy vinné. Bezpočet důkazů o vyspělém vinařství nacházíme v antickém Řecku, na Krétě a v Thrákii (dnešní Bulharsko), kde se víno stalo součástí kultury a považovalo se za jednu ze základních životních potřeb. Z těchto oblastí se vinařství rozšířilo dále do Itálie, na Sicílii a do Španělska. Názory na to, kdo přinesl tradici pěstování vinné révy na naše území, se různí. Pan profesor Kraus ve své knize Nová encyklopedie českého a moravského vína uvádí, že to byli zřejmě Keltové, první identifikovatelná etnicko-kulturní skupina na našem území. Počátky našeho vinohradnictví však bývají většinou spojovány až s dědici řecké kultury, Římany, kteří pronikli na naše území za vlády císaře Próbuse v letech 276 až 282 n. l. Ke značnému rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše, tedy během 9. a 10. století našeho letopočtu. S Velkomoravskou říší jsou spjaty rovněž počátky českého vinařství. 1.1.1 Počátky vinařství v Čechách Podle pověsti zaslal v roce 875 moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. 2 Ludmila prý víno okusila a byla jím natolik nadšená, že začala pěstování révy vinné podporovat. Nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka dala založit jednu z prvních vinic, na které byl do tajů výroby vína zasvěcen její vnuk svatý Václav. Z toho vznikla 1 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 14. 2 KRAUS, V. a kol.: Historický vývoj v datech. Dostupné z: <http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-1-1-1_historicky_vyvoj_v_datech_cz.html> [cit. 25.11.2006]. 4

i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako Supremus magister vinearum, v překladu nejvyšší perkmistr hor viničních. Velmi významnou roli v šíření vinařství v raném středověku sehrály kláštery. Rozkvět našeho vinařství nastal v průběhu 14. století za vlády císaře Karla IV., který dal do Čech přivézt révu z Burgundska a Porýní. V jeho době byla některá města, především Praha a Brno, v oblasti obchodování s vínem na vysoké úrovni. 1.1.2 Počátky vinařství na Moravě Začátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování révy v Pannónii za císaře Proba (276-382). Římské legie byly v té době rozloženy na jižním Slovensku i na jižní Moravě. U někdejšího Mušova pod Pálavou byly nalezeny zbytky římské stanice X. legie Vindobony, které kromě jiného ukrývaly i vinařský nůž. 3 První písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1101 a nachází se v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi. 4 Dalšímu rozvoji vinařství napomáhaly klášterní komunity, zejména z řádu cisterciáků, kteří se usídlili na Velehradě v roce 1205. Rozvoj moravského vinařství ve středověku dokládá i nejstarší text viničního řádu a horenského práva z roku 1281, vztahující se na církevní majetky v okolí Kroměříže. 1.2 Vývoj vinařské legislativy na území České republiky Za mezník ve vývoji právních vztahů ve vinařství a vinohradnictví je považováno období od počátku 12. století, kdy byly ve středoevropských oblastech zakládány kláštery. Přínosem církevních řádů bylo společné vysazování vinic, do té doby roztroušených po krajině, čím došlo ke zlepšení kontroly obdělávání a hlavně ochrany vinic proti zvěři a zlodějům. Nejstarší text viničního řádu a horenského práva na našem území pochází od biskupa Dětricha, který jej vydal v roce 1281 pro církevní vinice v okolí Kroměříže. 5 Předpokládá se však, že vzniku kroměřížského horenského řádu předcházela starší moravská horenská práva, 3 KRAUS, V. a kol.: Historie vinařství na Moravě. Dostupné z: < http://www.svetvina.cz/rubrika.php?rid=34> [cit. 25.11.2006 ]. 4 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 16. 5 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 22. 5

a to nepsaná, ve formě obyčejového práva, jež se patrně stala podnětem i pro viniční právo vydané pro Čechy Karlem IV. v roce 1358. Výrazem horenské právo se obecně označoval souhrn všech předpisů o vinicích a jednotlivé viniční řády, jejichž platnost byla omezena na obec nebo širší okrsek. K definitivnímu zániku horenských práv na Moravě došlo dne 22. září 1784, kdy císař Josef II. vydal Všeobecné vinohorenské zřízení pro Markrabství moravské. Jím byly všechny dosavadní horenské řády prohlášeny za neplatné a nahrazeny novými předpisy. Až do roku 1907 neexistoval na našem území zákon, který by obsahoval přesnou definici révového vína a uváděl dovolené i nedovolené manipulace při jeho výrobě. 1.2.1 Vinařský zákon z roku 1907 První vinařský zákon vydaný 12. dubna 1907 definoval víno jako nápoj, jenž byl vyroben alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných (rozdrcených) čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu), přičemž vinným moštem se rozuměla tekutina získaná z čerstvých vinných hroznů. 6 Za víno ve smyslu tohoto zákona nebylo pokládáno víno ovocné, bobulové, sladové a medovina. Zákonem z roku 1907 byl vytvořen také institut sklepních inspektorů, kteří působili jako dozorný orgán, tedy dohlíželi na provádění jednotlivých ustanovení tohoto zákona. 1.2.2 Vinařské právo po vzniku Československa Po vzniku Československa v roce 1918 v Čechách a na Moravě nadále platil zákon z roku 1907. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl převzat zákon uherský, přijatý v roce 1908. Vinařská legislativa se sjednotila 1. října 1954, a to Československou státní normou č. 567741, která platila v celé tehdejší republice. Tato norma obsahovala základní názvosloví, rozlišovala tržní druhy vína (víno bílé, klaret, červené, přírodní sladké, šumivé a dezertní). Kromě toho vymezovala jakostní požadavky kladené na jednotlivé druhy vína a třídila vína z hlediska obchodního na výběry, odrůdová vína, vína známková a směsi. 6 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 38. 6

Další zákon, upravující oblast vinohradnictví a vinařství vstoupil v platnost v roce 1964 zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby. Tento zákon zahrnoval Státní odrůdovou knihu, stanovující pěstované odrůdy pro výrobu vína. 1.2.3 Vinařské právo po roce 1989 Významným krokem pro zkvalitnění pěstování révy vinné i výroby vína v České republice bylo přijetí zákona č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství, zkráceně označovaný jako vinařský zákon. Smyslem tohoto zákona bylo kromě jiného sladění naší legislativy s vinařským právem evropským. Jeho uplatňování v praxi však odhalilo značné nedostatky, které se projevovaly v poškozování českého výrobce, a proto již koncem roku 1995 vznikly tlaky na jeho novelizaci. Vinařský zákon se dočkal novely v roce 2000 v podobě zákona č. 216/2000 Sb., který se více přiblížil evropským normám. Jeho předmětem byla úprava ochrany révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a nově i viničních tratí. 7 Zákon dále rozšířil třídění vín, tj. k původním kategoriím stolní, jakostní víno a víno s přívlastkem přibyly kategorie šumivých, perlivých, aromatizovaných a likérových vín a kategorie vín s přívlastkem byla rozšířena na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno. Novela také podrobněji upravila označování vín a vedení vinařské a vinohradnické evidence. I když novelizaci vinařského zákona je možné považovat za velký přínos v procesu harmonizace legislativy České republiky s EU, i zde byly ještě nedostatky, které neumožňovaly úplné převzetí předpisů EU. Proto byla vypracována novela další, ve formě zákona č. 50/2002 Sb. ze dne 11. ledna 2002, na základě kterého vznikl, po vzoru EU, Vinařský fond, organizace se státní účastí podporující vinohradnictví a vinařství v ČR, a to i po vstupu do EU. 1.2.4 Nový vinařský zákon z roku 2004 I když novely zákona z roku 2000 a 2002 již byly v zásadních záležitostech v souladu s předpisy Evropské unie, řadu problémů nevyřešily, a tak těsně před vstupem do EU dne 29. dubna 2004 byl přijat nový vinařský zákon, který vstoupil v platnost 1. května 2004 7 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 41. 7

zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Tento zákon zahrnuje množství odkazů na Nařízení Rady Evropského společenství a konkrétně upravuje pouze vnitřní záležitosti. Hlavní změny, které nový zákon přinesl jsou 8 : nové rozdělení na pouze dvě vinařské oblasti Čechy a Morava, přičemž z původních 6 českých oblastí vznikají 2 vinařské podoblasti a z původně 10 moravských pouze 4 vinařské podoblasti, omezení výsadby nových vinic právo na novou výsadbu ve výši 2 % rozlohy vinic ke dni vstupu, maximální možný hektarový výnos 12 tun z hektaru za vinařský rok, možnost zvyšovat cukernatost moštu pouze o 4,3 NM ve vinařské zóně B (Morava) a o 5,9 NM ve vinařské zóně A (Čechy), nové kategorie vín zemské víno, víno originální certifikace (VOC), výběr z cibéb, jakostní perlivé víno, odalkoholizované a nízkoalkoholické víno, vymezení dalšího fungování Vinařského fondu zaměření na marketing, ukončení poskytování podpory na výsadbu vinic, zrušení cel, kvót a dotací na dovoz a vývoz vína v rámci EU, společný celní sazebník pro dovoz vína ze třetích zemí (mimo EU). 1. července roku 2006 nabyla účinnosti novela vinařského zákona Zákon č. 215/2006 Sb. Jak upozornila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen SZPI), tato novela je v některých konkrétních částech v přímém rozporu s nařízeními ES. 9 Výhrady SZPI se vztahují k novým ustanovením zákona, týkajících se tzv. malovinaře a možnosti uvádět na etiketě jakostního vína nebo jakostního vína s přívlastkem jméno zeměpisné jednotky menší než je stanovená oblast, i když hrozny, ze kterých bylo takové víno vyrobeno, nepocházejí výhradně z této zeměpisné jednotky. 10 Novela zákona definuje malovinaře jako vinohradníka a vinaře, který pěstuje hrozny révy vinné na registrované nebo neregistrované vinici o výměře nejvýše 20 arů a vyrábí z těchto hroznů víno v množství nejvýše 2000 litrů. 11 Zavedení pojmu malovinaře mělo zřejmě za cíl osvobození menších producentů od povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, ačkoli nejsou omezeni v možnosti uvádění své produkce na trh. Nařízení 8 Ministerstvo zemědělství České republiky: Víno změny ve vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU 9 Kolejková, D.: Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně. Dostupné z: < http://www.szpi.gov.cz/cze/tisk/article.asp?id=59186&cat=2162&ts=10ec17> [cit. 28.11.2006]. 10 Kunc, O.: SZPI - Oddělení kontroly, laboratoří a certifikace. Dostupné z: <http://www.szpi.gov.cz/cze/vino/article.asp?id=56535&cat=2226&ts=8ec7> [cit. 28.11.2006]. 11 Zákon č. 215/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8

ES však osvobozuje od těchto povinností pouze ty vinaře, kteří využívají plochu na pěstování vinné révy do 10 arů a vyprodukují maximálně tisíc litrů vína a především neuvádějí víno na trh, ale prodávají ho jenom k přímé spotřebě ve sklepě. Novelizovaný vinařský zákon umožňuje označení údajem o vinařské obci a viniční trati na etiketě vína, pocházejí-li produkty užité k výrobě vína alespoň z 85 % z této viniční obce a viniční tratě. 12 Podle evropských nařízení je však v takovém případě nezbytné, aby z této obce a trati pocházelo skutečně sto procent hroznů. Nařízení Evropských společenství patří mezi tzv. přímo aplikovatelné předpisy, které není možné nijak upravovat nebo měnit národními zákony nebo vyhláškami. Komunitární právo, jehož součástí jsou i nařízení, je vnitrostátnímu právu nadřazeno a musí být proto používáno přednostně. Další důležité právní předpisy upravující v současnosti oblast vína v ČR: Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. 1.3 Odrůdy révy vinné v České republice Odrůdy révy vinné vznikaly zpočátku v přírodě, a to buď samovolným křížením nebo mutacemi. Později se o vznik nových odrůd přičinil taky člověk, který s cílem zvyšování jakosti plodů nebo odolnosti révy proti nepříznivým činitelům (škůdci, choroby, povětrnostní či půdní podmínky), začal révu vinnou zušlechťovat cílevědomým křížením odrůd. Odrůdy, které stát uzná jako vhodné pro pěstování ve vinařských oblastech České republiky, se zapíšou do Státní odrůdové knihy. 13 V současnosti je v ní registrováno celkem 42 moštových odrůd, ze kterých lze získávat jakostní vína (25 odrůd pro bílá vína a 17 pro vína červená), 9 odrůd stolních, pěstovaných za účelem produkce hroznů k přímé spotřebě, a 7 podnoží, na které se u nás smí štěpovat. Přehled jednotlivých moštových odrůd spolu s rokem jejich zápisu do Státní odrůdové knihy je uveden v Příloze 1. 12 Viz. výše. 13 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 53. 9

Nejčastější bílé odrůdy v ČR K výrobě bílých vín se pěstují odrůdy s bílými a šedočervenými bobulemi hroznů. Graf 1: Odrůdová skladba vinic v ČR nejvíce pěstované bílé odrůdy k 31.12.2005 2500 Osázená plocha (ha) 2000 1500 1000 500 0 Müller Thurgau Veltlínské zelené Ryzlink vlašský Ryznlink rýnský Rulandské bílé Sauvignon Chardonnay Rulanské šedé Tramín červený Neuburské Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo Z grafu č. 1 je vyplývá, že nejrozšířenějšími moštovými odrůdami u nás jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Vína těchto odrůd jsou charakteristické následujícími vlastnostmi: 14 1. Müller Thurgau víno jemných vůní po vanilce a kvetoucím bezu s lehkými muškátovými tóny v chuti, jemná kyselinka. 2. Veltlínské zelené víno slámově žlutého odstínu s jemnou medově lipovou vůní a svěží kořenitou chutí po mandlích a pepři. 3. Ryzlink vlašský neutrální víno s jemnou, ovocitou chutí a květinovou vůní. 4. Ryzlink rýnský víno nazlátlého odstínu s jemně kořenitými aromatickými tóny po lipovém květu, medu a broskvích. 5. Rulandské bílé plné extraktivní víno harmonické kompozice s květnatou vůní, doplněnou buketem tropického ovoce a lískového oříšku. 14 Stávek, R.: Vína z Moravy a vína z Čech. Agentura Bravissimo 2006. 10

Nejčastější modré odrůdy v ČR Červená vína jsou vyráběná z odrůd s modrými bobulemi hroznů. Jejich podíl na celkové osázené ploše České republiky je podstatně menší než podíl bílých odrůd. Přehled nejvíce zastoupených modrých odrůd na území ČR uvádí následující graf. Graf 2: Odrůdová skladba vinic v ČR nejvíce pěstované modré odrůdy k 31.12.2005 Osázená plocha (ha) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Svatovavřinecké Frankovka Zweigeltrebe Rulandské modré Modrý Portugal André Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Merlot Dornfelder Pramen: ÚKZÚZ Registr vinic Znojmo Nejčastější české modré odrůdy se vyznačují následujícími vlastnostmi: 1. Svatovavřinecké sametově hebké temné víno harmonické chuti, vonící po sušených švestkách či povidlech s výraznou plnou chutí. 2. Frankovka víno ohnivé barvy s harmonickou kořenitou chutí, ovocný buket přezrálých višní s jemnými pikantními tóny. 3. Zweigeltrebe plné víno s příjemnou vůní třešně a bobulového ovoce, v chuti delikátní kořenitost a příjemná tříslovina. 4. Rulandské modré harmonické plné víno s typickou chutí a vůní drobného červeného ovoce, sametové, příjemná tříslovina. 5. Modrý Portugal lehčí víno lahodné chuti s jemnou vůní lesních plodů, méně výraznou kyselinou a nižším obsahem alkoholu. Modré odrůdy jsou charakteristické vysokou náročností na teplo. Klimatické podmínky našich vinařských obcí nejsou zrovna ideální pro pěstování modrých odrůd. Nedostatek tepla má totiž za následek vyšší obsah kyseliny jablečné, která způsobuje tvrdost červených vín. Avšak podle slov vinaře Pavla Springera realita moravské vinařské produkce vyvrací mýtus, 11

že v ČR nelze produkovat úžasná, perzistentní a plná červená vína. 15 Kvalita modrých odrůd se na Moravě zvyšuje díky postupnému oteplování, které se tady sleduje přibližně od roku 1997. Letošní ročník je co do srovnání klimatických parametrů na jižní Moravě nápadně podobný příměru ke klimatickým podmínkám Burgundska. 16 Celková plocha vinic v ČR činí 18 554,3 ha, z čehož až dvě třetiny (66 %) tvoří odrůdy moštové bílé, jednu třetinu (33 %) moštové modré a zanedbatelný podíl (1 %) připadá na stolní a podnožové odrůdy (viz. graf č. 3). Graf 3: Struktura plochy vinic v ČR dle kategorií odrůd k 31.12.2005 Struktura plochy vinic v ČR dle kategorií odrůd k 31. 12. 2005 Moštové modré Moštové bílé Stolní a podnožové Pramen: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno duben 2006 (Mze ČR) V posledním období dochází ke zvyšování podílu modrých moštových odrůd v nových výsadbách v důsledku vyšší poptávky spotřebitelů po červených vínech. Např. ještě v roce 1996 činil podíl modrých odrůd ve výsadbách jen 20 % plochy, nyní je to již 32 %. 17 Nejvyšší nárůst plochy byl zaznamenán u odrůdy Rulandské modré, dále u klasických odrůd jako Frankovka a Svatovavřinecké. Z bílých odrůd bylo nejvíce vysazováno Chardonnay, Ryzlink rýnský a Sauvignon a naopak výsadba tradičních bílých odrůd, jakými jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller Thurgau, klesala. Lze tedy říci, že dochází k jednoznačnému posunu k odrůdám produkujícím hrozny vyšší kvality. 1.4 Vinařské oblasti v České republice Území České republiky bylo poprvé rozděleno na vinařské oblasti vinařským zákonem z roku 1995. Tento zákon stanovil celkem 16 vinařských oblastí, z toho 10 na Moravě 15 KEPKA, J.: Prvotřídní moravské červené už není mýtem. COT. business 9/2006, s. 43. 16 Viz. výše. 17 CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 19. 12

(brněnská, bzenecká, kyjovská, mikulovská, mutěnická, Podluží, strážnická, uherskohradišťská, velkopavlovická a znojemská) a 6 v Čechách (čáslavská, mělnická, mostecká, pražská, roudnická a žernosecká). Nový vinařský zákon z roku 2004 zavedl nové územní členění, které se více přibližuje nařízením ES. Česká republika je tak v současnosti rozdělena na 2 vinařské oblasti, které se dále člení na 6 vinařských podoblastí 4 na Moravě (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská) a 2 v Čechách (mělnická a litoměřická). Každá vinařská podoblast zahrnuje mnoho vinařských obcí, na jejichž území se rozprostírají vinice tvořící takzvané viniční tratě. Vinařské podoblasti, obce a viniční tratě byly stanoveny Ministerstvem zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů ve vyhlášce č. 324 ze dne 5. 5. 2004. 18 Účelem stanovení viničních tratí je soustředit obnovu vinic do nejvhodnějších lokalit jednotlivých vinařských obcí. Největší plocha vinic se nachází na území Slovácka, tedy v Slovácké vinařské podoblasti. V rámci Evropy se naše vinařské podoblasti řadí k těm nejsevernějším. Území Evropské unie je rozděleno do vinařských zón A, B, C Ia), C Ib), C II, C III a), C III b) na základě obdobných půdně-klimatických a agroekologických podmínek a také kvality vyrobených vín z příslušných oblastí. Vinařská oblast Čechy byla zařazena do zóny A, která také zahrnuje např. vinařské oblasti Lucemburska, Belgie, Nizozemí, Dánska, Irska a Velké Británie. Vinařská oblast Morava patří do zóny B, kde se nacházejí též vinařské oblasti Německa, Francie a Rakouska. 1.4.1 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy, jak je znázorněná na obr. č. 1, se řadí mezi nejseverněji položené vinařské oblasti v rámci EU. Území osázené vinicemi tady není souvislé, ale tvoří ho jednotlivé příznivé lokality rozprostírající se kolem toků velkých českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Vzhledem k přírodním podmínkám Čech jsou dvě třetiny ročníků pro jakost vín příznivé, třetina méně. 18 CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 17. 13

Obrázek 1: Vinařská oblast Čechy Pramen: KRAUS, V.: Vinařská oblast Čechy. Dostupné z: <http://www.wineofczechrepublic.cz/2-2-vinarska_oblast_cechy_cz.html> V současnosti je v Čechách registrováno 713,3 ha vinic, z čehož více než polovina se nachází v okolí Mělníka. Aktuální údaje o počtu vinařských obcí a viničních tratí, plochách viničních tratí a registrovaných vinic a rovněž počtu pěstitelů vína v Čechách celkem i v jednotlivých podoblastech uvádí tab. č. 1. Tabulka 1: Počty vinařských obcí a viničních tratí v Čechách stav registrace vinic k 31.12.2005 Vinařská podoblast Počet vinařských obcí Počet viničních tratí Plocha viničních tratí (ha) Plocha registrovaný ch vinic (ha) Počet pěstitelů Mělnická 37 91 1757,5 413,0 94 Litoměřická 29 80 1205,3 281,1 59 Ostatní - - - 19,2 21 Celkem 66 171 2962,8 713,3 174 Pramen: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno duben 2006 (Mze ČR) Vinařská podoblast mělnická Mělnická vinařská podoblast zahrnuje vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy a Čáslavska. Tato podoblast vznikla spojením dřívější Mělnické, Pražské a Čáslavské. Lehčí, záhřevné půdy této vinařské podoblasti jsou vhodné zejména pro pěstování modrých odrůd. Tradiční odrůdou, která se tady pěstovala již ve středověku, je Rulandské modré. Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V dnešní době je tady nejvíce zastoupena odrůda Müller Thurgau. 14

Vinařská podoblast litoměřická Litoměřická vinařská podoblast je tvořená částí území okresů Litoměřice, Most, Louny, Chomutov a územím města Ústí nad Labem. Tato vinařská podoblast zahrnuje někdejší Mosteckou, Žernoseckou a Roudnickou. K nejčastěji pěstovaným odrůdám patří Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. V minulosti byla tato vinařská podoblast známá vínem z Tramínu bílého, nazývaného Brynšt. Kromě odrůdových vín se v této oblasti jako jediné v Čechách vyrábí i košer víno pod dohledem rabína při dodržení staré tradice izraelského lidu a maximální čistoty. Následující graf znázorňuje odrůdovou skladbu vinic v rámci vinařské oblasti Čechy: Graf 4: Vinařská oblast Čechy odrůdová skladba vinic Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005 1.4.2 Vinařská oblast Morava Jižní Morava je podle legend i archeologických pramenů územím s nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí v ČR. Díky příznivým přírodním podmínkám až 80 % ročníků vín moravské vinařské oblasti (viz. obr. č. 2) dosahuje dobrou, výbornou až vynikající jakost a jen 20 % ročníků jakost horší. Hrozny révy vinné zrají na Moravě pomaleji, čímž se v nich udrží větší množství a rozmanitost aromatických látek. Moravské vinařské podoblasti mají výborné předpoklady zejména pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti. 19 19 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 205. 15

Obrázek 2: Vinařská oblast Morava Pramen: Kraus, V.: Vinařská oblast Morava. Dostupné z: <http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska_oblast_morava_cz.html> Vinařská oblast Morava zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Největší podíl ploch registrovaných vinic vinařské oblasti Morava se nachází na Slovácku 4 533,6 ha. Následující tabulka uvádí aktuální data k 31.12.2005 o počtu moravských vinařských obcí a tratí, plochách viničních tratí a registrovaných vinic s ohledem na členění dle vinařských podoblastí. Tabulka 2: Počty vinařských obcí a viničních tratí na Moravě stav registrace vinic k 31.12.2005 Vinařská podoblast Počet vinařských obcí Počet viničních tratí Plocha viničních tratí (ha) Plocha registrovaných vinic (ha) Počet pěstitelů Mikulovská 30 182 10 317,5 4 705,4 2 659 Slovácká 115 407 15 862,1 4 533,6 8 627 Velkopavlovická 75 319 13 859,1 5 068,3 7 627 Znojemská 91 224 9 266,6 3 460,4 1 254 Ostatní - - - 73,3 53 Celkem 311 1 132 49 269,3 17 841,0 20 220 Pramen: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno duben 2006 (Mze ČR) 16

Vinařská podoblast mikulovská Mikulovská vinařská podoblast zaujímá v rámci vinařských regionů ČR výjimečnou polohu ze tří stran jí obklopují zbývající moravské vinařské podoblasti a na jihu na ni navazuje rakouská vinařská oblast Weinviertel. Centrem vinařské podoblasti mikulovské je Chráněná krajinná oblast Pálava, kam spadají počátky moravského vinařství. Vápenité půdy v okolí Pálavy v kombinaci s teplým a suchým podnebím nejlépe zhodnotí odrůdu Ryzlink vlašský. Vysokou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. Odrůdová skladba vinic této podoblasti je názorně zachycena na níže uvedeném grafu č. 5. Graf 5: Mikulovská podoblast odrůdová skladba vinic Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005 Vinařská podoblast Slovácká Slovácká vinařská podoblast byla ustanovena novým vinařským zákonem z roku 2004 a zahrnuje v sobě několik bývalých vinařských podoblastí Kyjovskou, Mutěnickou, Podluží, Bzeneckou, Strážnickou a Uherskohradišťskou. Jde o nejsevernější podoblast v rámci Moravské oblasti s největším počtem viničních tratí v ČR. Nízká nadmořská výška a lehká půda na Kyjovsku umožňují získávat vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu především Ryzlinku rýnskému, burgundským odrůdám a pro červená vína Frankovce a Zweigeltrebe. Ve vyšší nadmořské výšce na jižních stráních kopcovitého terénu Uherskohradišťska vynikají odrůdy Ryzlink rýnksý, Rulandské bílé, Muškát moravský a Müller Thurgau. 17

Za zmínku stojí také tramíny a frankovky z Čejkovic, muškáty a chardonnay z břeclavské části a Ryzlink rýnský z okolí Bzence. Následující graf názorně vyobrazuje odrůdovou skladbu vinic slovácké vinařské podoblasti: Graf 6: Slovácká podoblast odrůdová skladba vinic Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005 Vinařská podoblast velkopavlovická Velkopavlovická vinařská podoblast je největší z podoblastí České republiky. Hlavní osa viničních poloh se rozkládá podél dálnice v úseku Brno-Břeclav, od Židlochovicka až po obec Moravský Žižkov. Tato podoblast představuje srdce produkce červených vín na Moravě. Vysokých kvalit zde dosahuje především odrůda Frankovka, která je náročná na půdy s bohatým minerálním podložím. Nejvyšší kvalitu dosahují frankovky ve vinicích kolem řeky Trkmanka a z vinařských obcí Kobylí, Bořetice, Němčičky, Velké Pavlovice a Velké Bílovice. Z bílých odrůd se tu daří odrůdám Veltlínské zelené a Tramín červený, v severnější části odrůdě Neuburské. 18

Skladbu vinic velkopopovické vinařské podoblasti v ha dle odrůd uvádí graf č. 7. Graf 7: Velkopavlovická podoblast odrůdová skladba vinic Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005 Vinařská podoblast znojemská Znojemská vinařská podoblast je nejzápadnější vinařskou podoblastí Moravy, na jihu ohraničená rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel. Podél této hranice se táhne řada známých viničních poloh přes obce Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Tato vinařská podoblast leží ve velmi teplé a suché oblasti, avšak na severu táhnoucí se Českomoravská vrchovina způsobuje občasné ochlazování. Vlivem střídání teplých slunečných dnů a studenějších nocí zrají hrozny sice pomaleji, ale zato si uchovávají aromatické látky a dosahují vysoké jakosti. Znojemsko je domovem hlavně bílých aromatických vín, kde se kromě Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon a Pálava. Vysokou kvalitu dosahují i odrůdy burgundské. 19

Odrůdová skladba znojemské vinařské podoblasti znázorňuje graf č. 8. Graf 8: Znojemská podoblast odrůdová skladba vinic Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005 1.5 Klasifikace a označování vín v České republice Hlavní účel klasifikace vín spočívá v zajišťování a kontrole určité jejich jakosti. Český klasifikační systém, zakotvený v zákonu o vinohradnictví a vinařství z roku 2004, je založený na bázi minimální cukernatosti. Jde o cukernatost moštu vylisovaného ze sklízených hroznů naměřenou ve stupních normalizovaného moštoměru ( NM), 20 které udávají, kolik kilogramů cukru je obsaženo ve 100 litrech moštu. 20 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 180. 20

1.5.1 Třídění vín dle zákona Nový vinařský zákon z roku 2004 stanovuje následující jakostní třídy pro česká a moravská vína: Tabulka 3: Třídy jakosti českých a moravských vín Kategorie vín Minimální Přirozený obsah cukernatost hroznů alkoholu Stolní víno 11 NM 6,5 % obj. Zemské víno 14 NM 8,3 % obj Jakostní víno - odrůdové 15 NM 8,9 % obj - známkové 15 NM 8,9 % obj Jakostní víno s přívlastkem - kabinetní víno 19 NM 11,3 % obj - pozdní sběr 21 NM 12,5 % obj - výběr z hroznů 24 NM 14,3 % obj - výběr z bobulí 27 NM 16,1 % obj - výběr z cibéb 32 NM 19,0 % obj - ledové víno 27 NM 16,1 % obj - slámové víno 27 NM 16,1 % obj Pramen: KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 180. Kromě těchto základních tříd vín rozlišuje zákon další kategorie vín, a to: Šumivé víno Jakostní šumivé víno = sekt Jakostní šumivé víno stanovené oblasti = sekt stanovené oblasti Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti = aromatický sekt stanovené oblasti Perlivé víno = jakostní perlivé víno Likérové víno = jakostní likérové víno V. O. C. = víno originální certifikace 1.5.1.1 Charakteristika jednotlivých kategorií vín 21 Stolní víno Jedná se o nejnižší kategorii vín, vyráběné z moštových nebo i stolních, neregistrovaných odrůd. Nesmí být označeno názvem odrůdy, ročníkem vína, vinařské oblasti, obce či viniční tratě. Většinou jde o vína lehčí, vhodné k běžnému, nenáročnému stolování. 21 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 182. 21

Zemské víno Jde o vyšší kategorii stolních vín. Tato kategorie vín byla zavedena novým vinařským zákonem z roku 2004, který stanovuje, kdy je možné stolní víno označit názvem zemské víno. 22 Stolní víno může být označeno tímto termínem při splnění následujících požadavků: bylo vyrobeno z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd výnos na vinici nepřekročil 12 t/ha vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly alespoň 14 stupňů cukernatosti. Na rozdíl od stolního vína, na etiketě se smí uvést odrůda, ovšem jen za předpokladu, že je ve víně zastoupena minimálně 85 % podílem. V případě získání vína z více odrůd je možné vyjmenovat maximálně tři, přičemž podíl každé z nich musí ve víně tvořit minimálně 15 %. Jakostní víno Na výrobu jakostního vína lze použít pouze tuzemské hrozny sklízené na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti. 23 Jakostní víno musí být zatřízeno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, a to jako jakostní víno:. odrůdové víno vyráběno z vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, a to maximálně tří odrůd. známkové víno vyráběno ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, eventuálně vína nebo smísením jakostních vín. Na etiketě jakostního vína se uvádí název vinařské oblasti. Lze uvést i název menší zeměpisné jednotky, ovšem jen v případě, že hrozny pocházejí výlučně z uvedené lokality. Jakostní víno s přívlastkem Hrozny na výrobu jakostního vína s přívlastkem musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. Vína s přívlastkem se smí vyrábět z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, přičemž se nesmí žádnými způsoby zvyšovat jejich cukernatost a nesmí být konzervována chemickými látkami s výjimkou oxidu siřičitého. 22 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Dostupné z: <http://www.szpi.gov.cz/cze/article.asp?id=56298&chapter=1&cat=&preview=&ts=9ec89> [cit. 30.11.2006]. 23 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Dostupné z: <http://www.szpi.gov.cz/cze/article.asp?id=56298&chapter=1&cat=&preview=&ts=9ec89> [cit. 4.12.2006]. 22

Jakostní vína s přívlastkem se dle dosažené cukernatosti (viz. tab. č. 1) dělí na následující druhy: 1) Kabinetní víno obvykle lehčí, suché vína. 2) Pozdní sběr všeobecně považována za nejkvalitnější vína, a to vzhledem k poměru jednotlivých látek ve víně 3) Výběr z hroznů - většinou těžká vína s větším obsahem alkoholu, vhodné k archivaci a k pití při slavnostních příležitostech 4) Výběr z bobulí vysoce aromatická vína vyráběná z nejlepších částí hroznů sklízených v pozdějších termínech 5) Výběr z cibéb vína získávána z přezrálých seschlých bobulí nebo z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, tzv. bortrytidou (botrytický výběr) 6) Ledové víno vína vyráběná pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách mínus 7 C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazené 7) Slámové víno vína vyráběná výlučně z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců. Šumivé víno Šumivé víno se získává prvotním nebo druhotným alkoholickým kvašením čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína, a to buď v lahvích, přičemž přetlak v lahvi musí vykazovat nejméně 0,35 MPa při teplotě 20 C, nebo ve velkých nádobách, tzv. tancích. Celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby), při kvašení v láhvi nejméně 9 měsíců. Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno. Vinařský zákon z roku 2004 rozlišuje následující druhy šumivých vín: Jakostní šumivé víno (sekt) Jakostní šumivé víno stanovené oblasti (sekt stanovené oblasti) Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti - aromatický sekt stanovené oblasti Perlivé víno Perlivá vína se od šumivých vín odlišují výrobní technologií. Jsou získávána z domácích stolních nebo jakostních vín, a to jejich sycením oxidem uhličitým. Výroba probíhá ve stejné vinařské oblasti, ve které byly hrozny sklizeny. Perlivá vína musí vykazovat nejméně 9 % objemových alkoholu a z toho nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu. Přetlak v lahvi při teplotě 20 C musí dosahovat 0,1 0,25 MPa. 23

Likérové víno Likérové víno je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, vykazující skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových. Likérová vína se smějí vyrábět z moštu, jakostních vín či vinného destilátu, a to ve vinařské oblasti původu hroznů. Víno originální certifikace (V.O.C., VOC) Víno originální certifikace je novou kategorií vín, kterou ustanovil vinařský zákon č. 321/2004 Sb. Kvalita VOC musí odpovídat minimálně požadavkům pro jakostní víno podle tohoto zákona. V.O.C. musí být vyrobeno na menším území než je vinařská oblast, a to pouze z odrůd typických pro danou územní jednotku. Producentem těchto vín smí být pouze vinař, který je členem sdružení vinařů, jehož fungování je povoleno Ministerstvem zemědělství ČR. 1.5.1.2 Zatřiďování tuzemských vín v roce 2005 Kromě vín stolních a zemských, všechna vína musí být vyráběná ve stejné vinařské oblasti, odkud pocházejí sklizené hrozny a před jejich uvedením do oběhu je nutné požádat o jejich zatřídění a hodnocení Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která v rámci Komise pro hodnocení a zatříďování vín rozhoduje o tom, pod jakým označením se tuzemská vína dostanou na trh. Účelem hodnocení a zatřiďování vín je to, aby se ke spotřebiteli dostala pod odpovídajícím označením skutečně vína příslušné jakostní kategorie. 24 Zatřídění je podmíněno správním poplatkem. V roce 2005 bylo komisí pro hodnocení a zatřiďování vín zatříděno 3 797 vzorků vín, přičemž v obou vinařských oblastech Čechy i Morava převažovaly bílé odrůdy. Ve vinařské oblasti Morava tvořil podíl bílých odrůd 65 % a podíl modrých odrůd 35 % z celkového počtu zatříďovaného vína. Ve vinařské oblasti Čechy se bílé odrůdy podílely na celkovém počtu zatříďovaných vín 67 procenty a modré odrůdy 33 procenty. 25 Podíl zatříděných vín jednotlivých bílých a modrých odrůd v České republice uvádějí grafy č. 1 a 2 v příloze č. 2. Podle kategorií největší podíl zatříďovaného vína v roce 2005 tvořilo jakostní víno odrůdové (76 %) a po něm jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr (11 %). Podíl ostatních kategorií vín byl zanedbatelný. Podíl zatříděných vzorků vína v roce 2005 dle kategorií znázorňuje graf č. 3 v příloze č. 2. 24 Kvalitní vína se hodnotí a zatřiďují v Brně. Food Service 07 08 2006, s. 4. 25 Ministerstvo zemědělství České republiky: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno duben 2006 24

1.5.2 Označování vín v České republice Na etiketách vín se kromě jakostní kategorie často uvádí také zvláštní technologický způsob ošetřování moštu a vína, který vytváří odlišný projev vína. 26 Může se jednat o následující výrobní technologie: Řízené kvašení při výrobě vína se uplatňuje řada opatření s cílem zamezit nežádoucímu zvyšování teploty, při které dochází k úniku aromatických látek. Sur lie (ležení na kvasnicích) slouží ke snadnějšímu odbourávání kyseliny jablečné mladých bílých vín. Existují dva druhy této technologie: - Vin sur lie (víno na kvasnicích) víno leží na kvasnicích v sudech po celé zimní období, a to bez promíchávání kvasničního kalu. Vína se neošetřují zasířením, před oxidací je chrání obsah CO 2. Do jara se vína vyčistí a bez zasíření se stáčejí do lahví naplněných inertním plynem. Takto získaná vína jsou charakteristická širší chuťovou škálou a jemným buketem po kvasnicích. - Élevage sur lie (školení na kvasnicích) po ukončení kvašení vín v sudech se sudy nedoplní vínem úplně. Nesířené víno se za účelem odbourávání kyseliny jablečné buď ponechá samovolnému rozvoji mléčných bakterií nebo se kultury těchto bakterií uměle přidávají, přičemž vzniklé kvasniční kaly na dně sudu se promíchávají. Po odbourání veškeré kyseliny jablečné se sudy doplní vínem, které se ponechá do jara ležet na kvasnicích. Pak se víno stáčí, zasíří a čiří. Tato vína jsou plnější, širší, se zvláštním výrazem buketních látek. Klaret (Claret) v ČR je toto označení používáno pro bílá vína z modrých hroznů, získaná jejich přímým lisováním bez odzrňování a drcení bobulí. Barrique víno, které zrálo v speciálním typu sudu, vyráběném z evropského nebo amerického dubu, se speciálním vypalovaným vnitřním povrchem, který vínu dodává aroma či chuť připomínající kouř a vanilku. Podle nového vinařského zákona smí být označení barrique na etiketě vína, které zrálo v takovém sudu nejméně tři měsíce a tento sud nebyl pro výrobu vína používán déle než 36 měsíců. Zrálo v sudu víno, které zrálo v dřevěném sudu nejméně 6 měsíců. 26 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 186. 25

2 Současný stav trhu vína v České republice 2.1 Základní informace Vinohradnictví a vinařství se v České republice podílí na celkové rostlinné výrobě sice jenom přibližně šesti procenty, avšak v některých krajích ČR se jedná o velice důležitý obor zemědělství. Například v Jihomoravském kraji se podílí na zemědělské produkci zhruba 2 miliardami Kč, což je nejvíce ze všech oborů zemědělství. 27 Toto odvětví navíc napomáhá rozvoji venkova tím, že poskytuje zaměstnání na plný úvazek pro 10 tisíc osob. Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR 19 646,7 hektarů, z čehož osázené plochy vinic tvoří 18 554,3 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice (552,8 ha), práva na opětovnou výsadbu (154,4 ha) a státní rezervu (385,23 ha). 28 V ČR se provozuje vinohradnictví a vinařství též v podmínkách regulovaného hospodaření: v systému ekologického hospodaření je zařazeno 20 ha vinic (4 podniky) a v systému integrované produkce se hospodaří na 6 000 ha (134 podniků), tj. nárůst o 162 ha oproti roku 2004. Ve vinařském roce 2004/2005 bylo sklizeno celkem 62 597 tun hroznů při výnosu 4,39 t/ha a vyrobeno bylo 570 tis. hl vína, z toho 376 tis. hl bílého a 194 tis. hl červeného vína. Spotřeba hroznů i vína má od počátků sledování trvale vzrůstající trend (viz. tab. č. 4). V roce 2004 dosáhla spotřeba stolních hroznů 3,3 kg na osobu a u vína 16,5 l na osobu za rok. 29 V roce 2005 kvalifikovaný odhad předpokládá spotřebu 17 l vína na obyvatele. Přes tento postupný nárůst nedosahuje průměrná roční spotřeba vína na 1 obyvatele v ČR evropského průměru, který činí podle FAOSTAT Database Results přibližně 22 l. 30 Pro porovnání například Rakušané vypijí přes třicet litrů vína za rok na jednoho obyvatele. Tabulka 4: Vývoj roční spotřeby stolních hroznů a vína Produkt/Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Stolní hrozny (kg/obyv.) 1,9 2,0 2,1 2,2 2,6 2,7 2,9 3,1 3,3 3,5 Víno celkem (l/obyv.) 15,4 15,8 15,9 16,0 16,1 16,1 16,2 16,2 16,3 16,5 Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva vinná réva a víno, duben 2006. 27 CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 10. 28 MZeČR: Situační a výhledová zpráva vinná réva a víno, duben 2006. 29 MZeČR: Situační a výhledová zpráva vinná réva a víno, duben 2006. 30 Food and Agriculture Organization FAO. Dostupné z: <http://www.fao.org> [cit. 5.2.2007]. 26

Očekává se, že spotřeba vína i nadále poroste, a to zejména vzhledem ke zvětšující se nabídce vína na trhu, rostoucí koupěschopnosti obyvatelstva a přijatelnějším spotřebitelským cenám díky silnější konkurenci ze zahraničí. Meziroční růst spotřeby vína je v závislosti na metodice měření odhadován v intervalu 7 % - 16 %. Velikost trhu Významnou charakteristikou každého trhu je jeho velikost. Velikost trhu je možné vyjádřit objemem trhu ze tří hledisek: 1. z hlediska výrobce (výroba + dovoz vývoz, při konstantních zásobách) 2. z hlediska obchodu (počáteční zásoby + nákup konečné zásoby) 3. z hlediska zákazníka (počet obyvatel x průměrné užití na hlavu). Z následující tabulky, dokumentující vývoj velkosti trhu vína v ČR z hlediska producentů vín a z hlediska obchodu s vínem je zřejmé, že velikost trhu vína se v České republice postupně zvyšuje. Lze tedy říct, že z hlediska velikosti trhu, se jedná o atraktivní odvětví. Tabulka 5: Bilance produkce a spotřeby vína v ČR (v tis. hl) ve vinařských letech 2000/2001 až 2004/2005 Vinařský rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 Počáteční zásoba 438 495 566 441 385 Produkce 520 545 495 560 570 - z toho: bílé víno 380 395 340 380 376 červené víno 140 150 155 180 194 Dovoz 940 1 045 995 1 006 1 278 Celková nabídka 1 898 2 090 2 056 2 007 2 183 Spotřeba vína 1 350 1 499 1 590 1 600 1 650 Vývoz 53 20 25 22 31 Konečná zásoba 495 566 441 385 502 Velikost trhu z hlediska výrobce 1 407 1 570 1 465 1 544 1 817 Velikost trhu z hlediska obchodu 883 974 1 120 1 062 1 161 Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva vinná réva a víno, duben 2006. Poznámka: vinařský rok začíná 1.8. každého roku a končí 31.7. následujícího roku. Z tabulky č. 5 rovněž vyplývá, že domácí produkce vína neuspokojuje v posledních pěti letech ani polovinu celkové poptávky a dochází k zvyšování dovozu vín ze zahraničí. 27