Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část Praha, Přelouč listopad 2002, listopad 2003
Materiál byl vypracován: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. Mařákova 292/9 160 00 Praha 6 Dejvice Tel./Fax: 224 315 770 e-mail:ireas@ireas.cz http://www.ireas.cz 2
Obsah OBSAH...3 ÚVOD...7 Současný přístup a programy MZe na podporu regionálního rozvoje z pohledu zemědělství...10 POPIS ÚZEMÍ...13 OBLAST ZEMĚDĚLSTVÍ...20 Přírodně klimatické podmínky...20 Výnosnost půd a struktura méně příznivých oblastí...20 Naturální ukazatele rostlinné a živočišné produkce...29 Rostlinná produkce...29 Živočišná produkce...42 Produkční ukazatele hospodářských zvířat v roce 2001...45 Ekonomické podmínky hospodaření zemědělských podnikatelských subjektů (jejich situace, předpoklady pro konkurenceschopnost v zemědělství)...47 Obecný úvod do problematiky...47 Ekonomická situace zemědělských podniků v Pardubickém kraji...51 Ekonomický model zemědělství Pardubického kraje...53 Předpoklady pro konkurenceschopnost sektoru zemědělství...57 Formy zemědělských podnikatelských subjektů...57 Podnikatelská struktura zemědělství...57 Pracovní síly v zemědělství (jejich vzdělání) v návaznosti na region a obce...64 Agrární trh práce...64 Agrární zaměstnanost...65 Regionální vývoj agrární zaměstnanosti...66 Strukturální vývoj agrární zaměstnanosti...68 Agrární nezaměstnanost...76 Úroveň mezd zemědělců...78 Zemědělci ve venkovském území...79 Venkovský prostor a zaměstnanost v zemědělství...79 Postoje vedoucích pracovníků zemědělských podniků k problémům zaměstnanosti (výsledky šetření v zemědělských podnicích Pardubického kraje)...80 STAV A EKONOMICKÁ SITUACE PODNIKŮ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE...83 3
Stav odborného zemědělského školství a zajištění celoživotního vzdělávání zemědělců.83 Geografické a hydrologické poměry...83 Lesní hospodářství...83 STAV LESŮ V PARDUBICKÉM KRAJI ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...85 Struktura zemědělství subjekty, počet, velikost (rybníkářství)...90 Struktura rybníkářství a jeho význam v Pardubickém kraji...90 Struktura provozovatelů rybochovných zařízení...91 Mimoprodukční funkce rybničních soustav...91 Stav trhu...91 Postavení českých producentů ryb na evropském trhu...92 Hlavní okruhy problémů...92 SWOT analýza rybářství v Pardubickém kraji...93 VENKOV...93 Vybavení obcí...93 Sociálně demografické údaje obyvatelstva...94 Služby pro obyvatelstvo...101 Školství...101 Zdravotní zařízení...102 Sociální zabezpečení...104 Dopravní síť a komunikace...106 Kulturní a sportovní zařízení...107 Maloplošná chráněná území...110 VYMEZENÍ OBLASTÍ DLE PODMÍNEK PRO ZEMĚDĚLSKOU ČINNOST...113 Struktura zemědělského půdního fondu Pardubického kraje (ZPF)...113 ANALÝZA STAVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V PARDUBICKÉM KRAJI...125 Analýza stavu zatížení hospodářskými zvířaty dle druhů a kategorií...125 Analýza úživnosti jednotlivých oblastí ve vazbě na současný stav zatížení hospodářskými zvířaty a na možnost rozvoje skotu...127 Ekonomické vyhodnocení objemných krmiv...129 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K MIMOPRODUKČNÍM FUNKCÍM ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ V PARDUBICKÉM KRAJI...130 4
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ROZVOJE TURISTIKY V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU NA VENKOVĚ...133 Rámec pro rozvoj agroturistiky v Pardubickém kraji...133 Situace v Pardubickém kraji...134 ANALÝZA SOUČASNÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU V RESORTU ZEMĚDĚLSTVÍ S DOPADEM NA ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKÁNÍ A MOŽNOSTI INVESTIC DO ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A OSTATNÍHO MAJETKU...136 Daňová zátěž v zemědělském sektoru...136 ANALÝZA STAVU PRODEJE STÁTNÍ PŮDY ZEMĚDĚLSKÝM SUBJEKTŮM A ANALYTICKÝ VÝHLED POSTUPU PRODEJE STÁTNÍ PŮDY Z POHLEDU ZPRACOVATELE...137 ANALÝZA VYUŽITELNOSTI PŘEDVSTUPNÍCH FONDŮ EU (SAPARD, PHARE, CBC, ISPA) A JEJICH VÝZNAM PRO SOUČASNOU ZEMĚDĚLSKOU PRAXI MOŽNOST VYUŽITÍ...140 Phare...140 ISPA...140 Sapard...140 ANALÝZA DOTAČNÍHO SYSTÉMU DO ZEMĚDĚLSTVÍ...141 Podpory zemědělské produkce...152 Programy podpory v rámci České republiky...152 Programy podpory malého a středního podnikání...152 Program obnovy venkova...154 Programy rozvoje cestovního ruchu...154 ANALÝZA STAVU ZEMĚDĚLSKÝCH OBJEKTŮ...155 Analýza stavu zemědělských objektů...155 Koncepce rozvoje zemědělské strojové techniky v Pardubickém kraji...160 Cíl a použité metody...160 Analýza současného stavu...160 Analýza nevyužívaných zemědělských objektů...163 ANALÝZA NEDOŘEŠENÝCH PROBLEMATIK VE VAZBĚ NA ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI...163 5
Vlastnictví půdy...163 Průběh vyřizování restitucí a pozemkových úprav...164 Okresní pozemkový úřad Chrudim...164 Okresní pozemkový úřad Pardubice...164 Okresní pozemkový úřad Svitavy...165 Okresní pozemkový úřad Ústí nad Orlicí...166 ANALÝZA JINÉ NÁVRHY...168 Analýza zpracovatelského průmyslu...168 Vývoj na trhu zemědělských komodit v letech 1996 až 2000...168 Analýza reprodukce pracovních sil, kvalifikace a zajištění jejich celoživotního vzdělávání...174 Analýza institucí zasahující do oblasti zemědělství a venkova...180 ANALYTICKÁ ČÁST SWOT ANALÝZA...185 PŘÍLOHY...187 SEZNAM TABULEK...222 6
Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Úvod Při zpracování regionálních programů rozvoje krajů se zpravidla vycházelo z programů zpracovaných na centrální úrovni a proto se navzájem příliš neliší. Výsledkem je konstatování na úrovni ministerstev, že není třeba diferencovat opatření pro jednotlivé regiony na úrovni NUTS 3, neboť v jednotlivých programech rozvoje krajů nebyly praktické rozdíly. Z celkového pohledu na kraj a v obecnější poloze je s tím možné souhlasit, ale nikoliv při respektování specifik a odlišností v jednotlivých ekonomických a sociálních oblastech. Zejména diference mezi jednotlivými kraji z pohledu zemědělské produkce a stavu venkovského prostoru se značně liší a je otázkou jak se budou rozdíly dále vyvíjet. Již dnes je zřejmé, že problémy v této oblasti pokud nebudou řešeny se budou spíše zvětšovat a proto bude nutné cíleným přístupem problémy řešit a vytvářet podmínky k podpoře regionálního rozvoje v oblasti zemědělství a venkova. Úvodem tedy několik důvodů proč se těmito otázkami zabývat: Česká republika stojí před připravovaným vstupem do EU a je již k dispozici řada nových informací, které v době zpracování Programu rozvoje Pardubického kraje nebyly známy a proto nemohly být ani zohledněny Pardubický kraj z hlediska zemědělství nemá na značné ploše vhodné podmínky pro intenzivní zemědělství a jsou závislé na dotacích. Proto je nutné analyzovat podmínky a předpoklady jejich získávání a limitace podmínek k zajištění udržitelného rozvoje zemědělství Je zapotřebí identifikovat rozdíly, v tomto případě mezi jednotlivými okresy v kraji a dále pozici Pardubického kraje s ostatními kraji republiky Na základě prokázaných rozdílů mezi kraji posoudit možnosti podle zákona č. 248/2000 Sb o podpoře regionálního rozvoje vytváření tlaků na příslušná ministerstva k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jednotlivých územních celků. Na základě znalostí jednotlivých činností v zemědělství kvantifikovat opatření a predikovat zdroje pro realizaci. Z regionálního pohledu zpracovaný na úrovni kraje Program rozvoje Pardubického kraje, je stručně podchycen stav a problémy jak v oblasti zemědělské produkce, tak venkovského prostoru především z pohledu naturálních ukazatelů. Dosavadní koncepce, vize a programy pro zemědělství a venkov z centrální úrovně jsou vytvářeny jen na sektorové úrovni s tím, že jsou maximálně respektovány klimaticko výrobní podmínky. Z této úrovně je nejpodstatnější uplatňování Koncepce resortní politiky Ministerstva zemědělství pro období před vstupem ČR do Evropské unie, schválené usnesením vlády České republiky č. 49 ze dne 12.1.2000. 7
Hlavní poslání koncepce je stabilizovat podnikatelské prostředí a usnadnit podnikatelům v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu jejich přizpůsobení budoucím podmínkám EU. Opatření obsažená v tomto dokumentu jsou zaměřena především na základní problémy českého zemědělství, jejichž řešení by mělo vytvářet podmínky pro vstup do EU. Regionální aspekty resortní zemědělské politiky nejsou zatím do dokumentu zahrnuty ze dvou důvodů: V době přípravy koncepce neexistovalo dnešní regionální uspořádání a z toho vyplývající regionální diferenciace, a dále legislativní rámec pro regionální politiku je vymezen až Zákonem o podpoře regionálního rozvoje č. 248 ze dne 29. června 2000 Sb., tedy o půl roku později než zemědělská koncepce. Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000-2006 (Plán SAPARD) není sice formulován z hlediska podpory regionálního rozvoje, protože má být především využit k přípravě zemědělského sektoru a venkovských oblastí na členství v Evropské unii, ale kraj může v projektu uplatnit své potřeby. Pomůže České republice dosáhnout zavedení Acquis communautaire v této konkrétní oblasti a naučit se zásadám strukturálních nástrojů. Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000-2006 vychází z Národního programu pro přípravu na členství v Evropské unii, sektorové části Národního plánu rozvoje České republiky nazvané Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství ; Koncepce politiky rozvoje venkova, Koncepce odvětvové politiky Ministerstva zemědělství ČR v období před vstupem do Evropské unie, Realizační strategie zemědělství, Koncepce politiky životního prostředí a pozičních dokumentů pro kapitolu 7 - Zemědělství a kapitolu 21 Regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. Opatření v rámci pomoci jsou v souladu se závazky stanovenými v Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře předvstupních opatření pro rozvoj zemědělství a venkova v žadatelských zemích střední a východní Evropy v období před vstupem do Evropské unie a s Přístupovým partnerstvím a rovněž odpovídají Národnímu programu pro přijetí Acquis communautaire. Tato opatření souvisejí s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii, včetně realizačních nařízení týkajících se pomoci státům, a rovněž s cíli Společné zemědělské politiky (CAP Common Agricultural Policy), zvláště v oblasti společného trhu a strukturálních opatření V zemích Evropské unie se podpora regionálního rozvoje zpravidla opírá o dva způsoby realizace. První je společný pro všechny členské země EU, který vychází z uplatňování dostupných programů strukturálních fondů EU a jejich nástrojů. Je to především Nařízení rady (EC) č. 1257/1999 ze dne 17.května 1999 o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF). V úvodní preambuli tohoto nařízení některé články mají následující vztah k podpoře regionálního rozvoje ve znění: (2) vzhledem k tomu, že podle článku 33(2)(a) Smlouvy je třeba při formulování společné zemědělské politiky a speciálních metod jejího uplatňování vzít ohled na konkrétní charakter zemědělské činnosti, daný sociální strukturou zemědělství a strukturálními a přírodními rozdíly mezi různými zemědělskými regiony; (3) vzhledem k tomu, že podle článku 159 Smlouvy je třeba při uplatňování společné politiky vzít do úvahy cíle vyhlášené v článcích 158 a 160 společné politiky ekonomické a sociální provázanosti a přispět k jejich dosažení; vzhledem k tomu, že opatření pro rozvoj venkova by tudíž měla přispívat k této politice v regionech, jejichž vývoj zaostává (Cíl 1) a v regionech, které čelí strukturálním potížím (Cíl 2), jak jsou definovány v Nařízení Rady (EC) č. 1260/1999 z 21. června 1999, kterým se vyhlašují obecná ustanovení pro využívání strukturálních fondů. 8
Zásadní problémy regionů jsou řešeny v programech v rámci cílů 1 a 2 a pro oblast zemědělství a venkova jsou řešeny dále podle výše uvedeného NR 1257/1999. Pro tyto účely jsou v jednotlivých zemích zpracovány programy, které podléhají schválení v Komisi EU. Druhý způsob realizace podpory regionálního rozvoje je uskutečňován prostřednictvím národních programů financovaných z národních prostředků. 9
Současný přístup a programy MZe na podporu regionálního rozvoje z pohledu zemědělství Ministerstvo zemědělství předpokládá, že regionální rozvoj zemědělských činností a návazně na to i rozvoj venkovského prostoru bude podporován: I. Nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění pozdějších předpisů., které bylo pro další rok novelizováno pod č. NV 500/2001 Ministerstvo zemědělství takto reaguje na potřebu diferenciace regionálních rozdílů daných půdními a klimatickými podmínkami a dále realizuje politiku podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství a podpory méně příznivým oblastem, která byla zakotvena do zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., které zásadně změnilo strukturu programů a bylo klíčovým nástrojem změny dotační politiky resortu Mze a bylo prvním krokem k harmonizaci s dotační politikou EU. Došlo k vymezení méně příznivých oblastí při uplatnění kritérií používaných v EU a na základě toho byl upraven systém sazeb podpor z bodového hodnocení na hodnocení fixní částkou tak, aby podnikatel měl jistotu v příjmu. Kromě toho byl do nařízení vlády zahrnut program podpory údržby travních porostů pastvou hospodářských zvířat jako základní impuls k podpoře tradiční údržby krajiny. Kontinuita byla zachována u programů podpory ekologického zemědělství zalesňování, podpory změny struktury výroby založením porostu rychle rostoucích dřevin, zakládání prvků územních systémů ekologické stability a vápnění. Nařízení vlády tak obsahuje nástroje, které vytváří vhodnou základnu pro jejich transformaci do horizontálních doprovodných opatření Společné zemědělské politiky EU v rámci HRDP. Jde o vyrovnávací příspěvek do LFA, zalesňování a agroenvironmentální programy. Nebylo zavedeno opatření předčasného odchodu do důchodu. Stát pro částečné vyrovnání ekonomické újmy, při splnění kritérií stanovených tímto nařízením, poskytuje ve formě vyrovnávacího příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám na obhospodařované travní porosty na zemědělských pozemcích finanční prostředky pro podporu multifunkční úlohy zemědělství. V tomto případě to znamená zvýšení příjmů v oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělskou činnost a tím i udržení obhospodařování zemědělské půdy, podporu zaměstnanosti a údržbu venkovského prostoru. Z výše uvedených opatření a programů vyplývá jejich plošnou platnost a jak bylo řečeno na počátku, zohledňují rozdílné klimaticko výrobní podmínky, které bude nutné i diferencovat v hospodaření v kraji. 10
II. Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000-2006 (Plán SAPARD), který je zaměřen na: a. na realizaci Acquis communautaire týkajících se Společné zemědělské politiky (CAP) a souvisejících politik; b. řešení prioritních a specifických problémů udržitelného přizpůsobení zemědělského sektoru a venkovských oblastí v žadatelských zemích. Nejdůležitějšími úkoly zemědělství České republiky jsou: - posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví; - dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou; - dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků; posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu; - zavedení Acquis communautaire do praxe. Specifickým úkolem je vytvoření podmínek pro jasnou identifikaci vlastnictví půdy a rozvoj trhu s pozemky a zaměření se na podporu ostatních funkcí zemědělství, jako jsou například tvorba krajiny nebo rekreační zázemí. Hlavním úkolem v oblasti rozvoje venkova je vytvoření vhodného prostředí pro stabilitu obyvatelstva, rozvoj malých a středních podniků a lepší využívání místních zdrojů, s cílem dosažení stabilních příjmů ve venkovských oblastech, snížení nezaměstnanosti a lepšího využívání potenciálu pro dosažení lepší životní úrovně na venkově. Na základě strategie rozvoje venkovských oblastí a po zvážení možností daných národními podporami a jinými předvstupními nástroji, zvláště s úsilím o využívání možností poskytovaných Plánem SAPARD, byly pro zemědělství a rozvoj venkova zvoleny následující tři priority: Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Podmínky pro plné využití Plánu SAPARD Tyto priority jsou v souladu se zásadami rozvoje venkova Evropské unie a byly rozpracovány do následujících opatření: 1. Opatření, jež je třeba realizovat, aby se zvýšila konkurenceschopnost zemědělství a zpracovatelského průmyslu: Investice do zemědělského majetku Zlepšování zpracovávání a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu Zlepšení struktur pro kontrolu kvality zemědělských produktů, kvality potravin a ochrany spotřebitele Meliorace a pozemkové úpravy 11
Tato opatření povedou k vyššímu počtu zemědělských a zpracovatelských podniků, které budou odpovídat normám EU, k silnější pozici prvovýrobců na trhu a ke zvýšenému podílu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Bude podporován aktivní přístup zemědělců ke zvyšování konkurenceschopnosti. Zpracovatelské závody budou mít po zavedení hygienických norem lepší předpoklady k udržení na domácím trhu a rozšíření svých odbytových možností. Dokončené pozemkové úpravy přispějí k rozvoji zemědělských podniků a podnikatelských aktivit ve venkovských oblastech, jakož i k využívání funkčního trhu s půdou. V širším rámci tato opatření přispějí k udržení pracovních míst na venkově, ke stabilitě příjmů a vytváření podmínek pro zachování zdravého životního prostředí. 2. Opatření, jež je třeba realizovat, aby bylo dosaženo trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí: Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny Přijetí těchto opatření povede ke zlepšení podmínek pro vytváření nových pracovních míst ve venkovských oblastech, přispěje ke stabilizaci příjmů i ke zvýšené efektivnosti trhu podle geografických podmínek. Bude prověřeno fungování zemědělsko-ekologických programů a budou připraveny podmínky pro aplikaci těchto programů v širším měřítku. Tato opatření rovněž přispějí ke snížení rozdílů v kvalitě života ve venkovských a městských oblastech a podpoří rozvoj zdravého, bezpečného a krásného životního prostředí. 3. Opatření, jež je třeba přijmout za účelem vytvoření podmínek pro plné využití Plánu SAPARD: Zlepšování profesního vzdělávání Technická pomoc Tato opatření přispějí k vytvoření podmínek úspěšné realizace Plánu, k poskytování odborných dovedností a vzdělání zemědělcům a venkovskému obyvatelstvu a zároveň ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu. 12
Popis území Pro vytvoření celkového obrazu Pardubického kraje jsou uvedeny základní údaje o regionu s tím, že další a podrobnější údaje jsou obsaženy v Programu rozvoje Pardubického kraje a není tedy nutné je uvádět. Na východě České kotliny se rozkládá Pardubický kraj. Jeho území na severovýchodě zahrnuje jižní část Orlických hor a nejzápadnější svahy Hrubého Jeseníku, na východě a jihovýchodě je severní část Českomoravské vrchoviny - Žďárské vrchy a Železné hory. Střed a západ kraje je již částí České tabule - úrodného Polabí. Severovýchodní hranice kraje je i státní hranicí českopolskou (dolnoslezskou). Východním sousedem je kraj Olomoucký, jižním jsou kraje Brněnský a Jihlavský. Na západě je hranice s krajem Středočeským a na severu leží kraj Královéhradecký, se kterým od roku 1960 tvořil Pardubický kraj převážnou část kraje Východočeského. Výstavba železniční tratě Vídeň - Praha ve druhé polovině 19. století (která vedla severní částí kraje) s budováním navazujících lokálních tratí byla výrazným impulsem pro industrializaci s využitím místních zdrojů a tradic. Hlavními obory se staly přádelny a tkalcovny a také strojírenství. Po 1. světové válce se přidala další odvětví a silně se posílila dopravní infrastruktura, ze zemědělského regionu se stal region průmyslově zemědělský. Extenzivní rozvoj po druhé světové válce do roku 1990 vedl k rozšiřování průmyslu chemického, textilního, elektrotechnického, všeobecného strojírenství a energetiky. tabulka 1: Rozloha území ČR podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km 2 a počet obcí k 31. 12. 2000 ČR, kraj, okres Rozloha km 2 1) Počet obyvatel v tom Průměrný věk Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Počet obcí muži ženy Česká republika 78 866 10 266 546 4 996 731 5 269 815 38,8 130 6 251 Hlavní město Praha 496 1 181 126 559 544 621 582 41,2 2 381 1 Středočeský kraj 11 015 1 115 038 544 484 570 554 39,1 101 1 148 Jihočeský 10 056 625 874 307 257 318 617 38,4 62 623 Plzeňský kraj 7 561 551 281 270 012 281 269 39,2 73 505 Karlovarský kraj 3 314 304 400 148 828 155 572 37,7 92 132 Ústecký kraj 5 335 827 013 405 547 421 466 37,7 155 354 Liberecký kraj 3 163 429 121 208 922 220 199 38,1 136 216 Královéhradecký kraj 4 758 550 780 267 971 282 809 39,0 116 448 Pardubický kraj 4 519 508 566 248 966 259 600 38,4 113 453 Vysočina 6 925 520 763 257 334 263 429 38,1 75 730 Jihomoravský kraj 7 066 1 135 586 550 476 585 110 39,0 161 647 Olomoucký kraj 5 140 641 072 311 789 329 283 38,4 125 393 Zlínský kraj 3 964 597 890 291 303 306 587 38,4 151 300 Moravskoslezský kraj 5 554 1 278 036 624 298 653 738 37,8 230 301 1) Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální, ČSÚ 2002 13
Pardubický kraj se rozkládá na 4 518,4 km 2 a to je 5,73 % plochy ČR. Podle rozlohy je kraj na 10. místě z našich krajů. Lesní pozemky pokrývají 29,3 % povrchu kraje - 4. nejmenší zalesnění mezi kraji ČR. Zemědělské půdy je téměř 60,8 % - 2. největší podíl těsně po Středočeském kraji. Orná půda v tom činí 44,8 % celkové rozlohy kraje - 4. největší podíl mezi kraji. tabulka 2:Rozloha území Pardubického kraje podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km2 a počet obcí k 31. 12. 2000 Kraj, okres Rozloha Počet v tom Průměrný Hustota Počet km 2 1) obyvatelstva obyvatel muži ženy věk na 1 km 2 obcí Chrudim 1 030 105 356 51 677 53 679 38,5 102 113 Pardubice 889 161 537 78 516 83 021 39,5 182 115 Svitavy 1 335 102 335 50 323 52 012 37,8 77 113 Ústí nad Orlicí 1 265 139 338 68 450 70 888 37,7 110 112 Pardubický kraj (R) 4 519 508 566 248 966 259 600 38,4 113 453 1) Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální, ČSÚ 2002 Okresem s největší rozlohou v Pardubickém kraji jsou Svitavy, ve kterém ale žije nejmenší podíl obyvatel kraje. Naopak nejmenší rozlohu a největší počet obyvatel (tedy i nejvyšší hustotu zalidnění) má okres Pardubice. Nejvyšší bod kraje Kralický Sněžník (1 423 m n. m.) leží v okrese Ústí nad Orlicí, nejnižší bod 202 m n. m. se nachází na hladině Labe za Chvaleticemi v okrese Pardubice. Nejtepleji je na severozápadě kraje - v okolí střední a dolní Loučné a v blízkosti Labe. Bývá zde ročně cca 50 letních dnů, 130 dnů mrazových, s průměrnou roční teplotou vzduchu přes 8 o C a ročním úhrnem srážek cca 600 mm. Směrem k jihovýchodní a severovýchodní hranici se stává klima chladnější až po mírně chladnou oblast v okolí horní Svratky a jižní části Orlických hor s 30 dny letními, 140 dny mrazovými, roční průměrnou teplotou pod 6 o C a srážkovým úhrnem až 1 000 mm/rok. tabulka 3:Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraj Stanice Měsíc (nadm. výška) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Průměrná teplota vzduchu ( C) Rok celkem Svratouch (737 m) 1998-1,3 1,9 0,4 7,7 11,5 15,2 15,3 15,7 11,0 6,3-1,2-2,9 6,6 1999-2,0-3,4 2,9 7,3 11,9 13,5 17,1 15,6 15,0 6,1-0,3-2,5 6,8 2000-4,2 0,2 1,1 9,6 13,2 15,3 13,2 17,3 11,0 9,5 4,1-1,2 7,4 Úhrn srážek (mm) Svratouch (737 m) 1998 37,3 14,0 80,3 40,2 26,1 167,8 136,6 54,2 147,2 109,4 48,6 55,8 917,5 1999 39,1 94,7 46,7 67,2 41,8 160,4 97,3 69,4 38,0 37,7 43,9 51,9 788,1 2000 76,3 49,1 162,2 19,8 71,2 34,5 152,3 25,2 29,5 29,9 36,1 43,1 729,2 Trvání slunečního svitu (h) Svratouch (737 m) 1998 81,3 108,3 131,4 156,5 238,1 216,3 185,3 261,2 96,5 55,9 45,9 57,21 633,9 1999 53,2 31,1 127,1 172,0 237,9 151,0 256,6 243,1 190,1 98,8 52,4 49,81 663,1 2000 43,4 66,3 49,1 225,2 260,0 278,6 109,3 268,4 146,1 96,7 58,9 40,31 642,3 Pramen: Český hydrometeorologický ústav v Praze 14
Celý kraj leží v povodí horního Labe, vyjma východní části kraje (východní poloviny okresu Svitavy), která byla dříve součástí země Moravské a patří do povodí Moravy. V celém kraji, vyjma území v blízkosti jižní hranice s Jihlavským krajem a severně od dolního toku řeky Loučné, se nacházejí vydatné zdroje podzemních vod (od 10 l/s až přes 100 l/s). Severovýchodní cíp kraje je chráněnou oblastí přirozené akumulace povrchových vod. Významné těžební lokality se na území kraje nevyskytují. Méně významný a známý je pouze povrchový lom vápence u cementárny Prachovice. tabulka 4:Velikostní skupiny obcí podle okresů k 31. 12. 2000 Počet obcí Kraj, okres celkem v tom podle počtu obyvatel do 199 200-500 - 1 000-5 000-20 000-50 000 499 999 4 999 19 999 49 999 a více Pardubický kraj 453 125 167 91 53 15 1 1 Chrudim 113 31 46 18 15 2 1 - Pardubice 115 41 41 19 11 2-1 Svitavy 113 32 42 21 14 4 - - Ústí nad Orlicí 112 21 38 33 13 7 - - Kraj, okres Obyvatelstvo celkem do 199 200-499 v tom podle počtu obyvatel 500-999 1 000-4 999 5 000-19 999 20 000-49 999 50 000 a více Pardubický kraj 508 566 16 339 53 163 66 047 101 490 156 207 24 011 91 309 Chrudim 105 356 4 336 15 088 12 301 33 592 16 028 24 011 - Pardubice 161 537 5 545 11 980 14 495 22 473 15 735-91 309 Svitavy 102 335 3 825 13 980 15 783 20 078 48 669 - - Ústí nad Orlicí 139 338 2 633 12 115 23 468 25 347 75 775 - - Pramen: ČSÚ, 2002 Pardubický kraj složený ze 4 okresů - Chrudimského, Pardubického, Svitavského a Ústeckoorlického má 453 obcí (6. nejvyšší počet obcí) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km 2 a průměrným středním počtem 1 127 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). tabulka 5:Charakter osídlení v roce 2000 Velikostní Charakter osídlení Počet % obyv. skupina obcí obyvatel do 2000 obyvatel malé venkovské obce 421 188 628 37,09 2000-4999 malá venkovská města (městečka) 15 48 411 9,52 5000-9999 větší venkovská města 8 61 794 12,15 10000 a více města (bez ohledu na právní statut) 9 209 733 41,24 Pardubický kraj 453 508 566 100,0 Česká republika 6 251 10 266 546 x % kraje v rámci ČR 7,2 5,0 x Pramen: Výsledky SLDB 2001 15
V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr v ČR. tabulka 6:Základní charakteristika v roce 2000 Území Rozloha v km 2 Střední stav obyvatel Hustota obyvatel Trvale obydlené 1) Ekonomicky aktivní na 1km 2 obyvatel. 1) domy byty celkem z toho ženy Chrudim 1 029,7 105 403 102 22 281 36 901 44 790 19 322 Pardubice 889,0 161 452 182 25 887 60 532 76 413 34 066 Svitavy 1 334,7 102 305 77 21 616 35 833 44 505 19 277 Ústí nad Orlicí 1 265,2 139 382 110 26 594 49 222 62 903 27 473 Pardubický kraj 4 518,5 508 542 113 96 378 182 488 228 611 100 138 Česká republika 78 865,3 10 272 503 130 1 627 271 3 828 912 4 633 280 2 069 918 % kraje v rámci 5,7 5,0 x 5,9 4,8 4,9 4,8 ČR Pramen: Výsledky SLDB 2001 Postupně narůstá podíl obyvatel obcí od 500 do 2 000 obyvatel, nyní 23,5 % - o 1/3 nad průměrem. V obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel podíl obyvatelstva je o 1/10 nad průměrem a také mírně narůstal. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 41,5 %, což je cca o 1/3 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli obývá 18,2 % obyvatel kraje, a to je bez zahrnutí Prahy a kraje Středočeského 5. nejvyšší podíl. Nejmenší obcí v kraji je Vysoká v okrese Svitavy s 38 obyvateli. tabulka 7:Obce a obyvatelstvo (podle SLBD) Počet Území obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel 1961 1970 1980 1991 2001 Chrudim 158 108 858 149 106 268 105 107 236 102 106 040 113 105 709 Pardubice 151 139 115 135 150 071 98 163 680 112 163 121 115 162 008 Svitavy 133 105 342 129 102 010 86 104 586 108 102 455 113 103 077 Ústí nad Orlicí 146 129 912 139 130 417 105 137 071 103 137 102 112 139 285 Pardubický kraj 588 483 227 552 488 766 394 512 573 425 508 718 453 510 079 Česká republika 8 726 9 571 531 7 511 9 807 696 4 778 10 291 927 5 768 10 302 215 6 258 10 292 933 % kraje v rámci ČR 6,7 5,0 7,3 5,0 8,2 5,0 7,4 4,9 7,2 5,0 Pramen: Výsledky SLDB 2001 16
Vývoj počtu obyvatel v kraji 515 000 510 000 505 000 500 000 495 000 490 000 485 000 480 000 475 000 1961 1970 1980 1991 2001 Střední stav obyvatelstva kraje v roce 1998 byl 509 494 obyvatel, od roku 1991 do roku 1998 narostl o 9,5, což je 8. nejvyšší nárůst z 9 krajů (5 krajů zaznamenalo pokles). Hlavní nárůst (37 ) byl do roku 1994 až 1995, pak dochází k poklesu přibližně stejným tempem jako v celé ČR s tím, že v posledních 2 letech se tempo poklesu zvolnilo. tabulka 8:Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2000 Věk Celkem Muži Ženy Průměrný věk abs. % abs. % abs. % celkem muži ženy 0-14 85 654 16,8 44 087 17,7 41 567 16,0 38,4 36,9 40,0 15-24 77 811 15,3 39 928 16,0 37 883 14,6 Index stáří (65+/0-14) 25-34 76 111 15,0 39 059 15,7 37 052 14,3 celkem muži ženy 35-44 66 364 13,0 33 633 13,5 32 731 12,6 83,5 63,9 104,3 45-54 78 328 15,4 39 255 15,8 39 073 15,1 Střední délka života 55-64 52 770 10,4 24 838 10,0 27 932 10,8 (průměr let 1999-2000) 65 + 71 528 14,1 28 166 11,3 43 362 16,7 muži ženy celkem 508 566 100,0 248 966 100,0 259 600 100,0 72,1 78,3 Pramen: Výsledky SLDB 2001 Stáří obyvatelstva hodnocené pomocí koeficientu stáří (poměr počtu seniorů 65letých a starších k juniorům mladším 15 let) bylo v roce 1998 6. nejvyšší. Tempo stárnutí podle časového průběhu koeficientu stáří bylo v Pardubickém kraji 6. až 7. nejvyšší. Za 3 roky přibylo 2 904 seniorů (4,3 %) a ubylo 6 481 juniorů (6,7 %). Hustota osídlení je o 16 % nižší než je průměr ČR (9. ze 14 krajů). Relativní počet sňatků odpovídá přibližně průměru ČR, rozvodů je oproti průměru méně (11. ze 14 krajů), stejně tak potratů, nejnižší je zde novorozenecká úmrtnost (o 1/3 nižší než průměr ČR, nízká je i kojenecká úmrtnost (2. nejnižší). Čistota ovzduší v Pardubickém kraji v porovnání se stavem v ostatních krajích není na špatné úrovni. Aritmetický průměr imisí oxidu siřičitého je na úrovni 50 % ročního imisního limitu, jen na jihozápadě kraje je situace horší. Oxidy dusíku v imisích na východě kraje činí již několik let 40 % ročního imisního limitu, na západě pak cca 30 %. 17
V severní a východní části aritmetický průměr imisí prašného aerosolu má časově stálý průběh ve výši 80 % ročního imisního limitu. Čistota vody v tocích má úroveň odpovídající III. třídě dle biochemické i chemické spotřeby kyslíku u dusitanů Výjimečně se u BSK nalezne i V. třída a u dusitanů IV. třída. Ve východní polovině kraje se nachází několik desítek katastrů dotčených povodněmi v roce 1997. Lesnatost 28,8 % je 4. až 5. nejnižší mezi kraji. Z lesů Pardubického kraje je zařazeno do kategorie lesů ochranných 35 %, 1 % je lesů zvláštního určení a 64 % je lesů hospodářských, tj. těch, kde jsou rozhodující hospodářská hlediska. Podíl hospodářských lesů je 4. nejvyšší. Poškození lesů je vysoké - 80 %. tabulka 9:Zaměstnaní v národním hospodářství 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Česká republika Zaměstnaní celkem (v tis.) 4 873,5 4 926,8 4 962,6 4 972,0 4 936,5 4 865,7 4 764,1 4 731,6 podle sektorů (v %) primární 7,7 6,9 6,6 6,1 5,8 5,5 5,2 5,1 sekundární 42,9 42,2 41,8 41,5 41,1 40,9 40,1 39,5 terciární 49,4 51,0 51,6 52,3 53,1 53,6 54,7 55,4 Kraj Zaměstnaní celkem (v tis.) 236,1 247,5 250,8 246,7 246,6 244,3 237,4 228,9 podle sektorů (v %) primární 10,9 9,4 11,0 9,7 9,0 8,0 7,6 6,9 sekundární 44,9 44,9 45,2 43,3 41,8 43,5 42,0 39,0 terciární 44,2 45,7 43,8 47,0 49,3 48,5 50,5 54,1 Pramen: Výsledky SLDB 2001 Zaměstnanec 83,8% Podnikatel bez zaměstnanců 9,6% Ostatní 16,2% Člen produkčního družstva 1,5% Pomahající člen domácnosti 0,8% Podnikatel se zaměstnanci 4,4% Podíl průměrného počtu zaměstnanců ze všech zaměstnanců 14 krajů byl 5,01 % v roce 1997 a měl nepatrně klesající trend. Podíl zaměstnanců z obyvatel kraje činil 31,37 % a byl 2.nejnižší ze 14 krajů (po kraji Středočeském). Změny počtu zaměstnanců v posledních 6 letech (od roku 1993) m j. naznačují restrukturalizaci hospodářství kraje. V zemědělství je zaměstnáno o 6 tis. občanů méně. Těžba rud zaměstnává méně o 500 lidí, průmysl potravinářský +1,5 tis., textilní průmysl -4 tis., dřevozpracující průmysl +1 tis., chemický +2 tis., plastikářský +1,5 tis., sklářský -500, kovozpracující +3 tis., výroba strojů a zařízení -7 tis., výroba dopravního zařízení +1 tis., průmysl elektrotechnický -500, jiný zpracovatelský průmysl +1,5 tis., stavebnictví +1,5 tis., obchod +5,5 tis., pohostinství +2,5 tis., doprava +500, školství +1 tis. zaměstnanců. V jiných odvětvích ekonomických činností změny zaměstnanců nepřesáhly cca 500 osob. 18
Informaci o změnách hospodářského zaměření kraje mohou také poskytnout koeficienty specializace" jako podíl poměrného počtu zaměstnaných v daném odvětví v kraji a v celé ČR. V zemědělství je zaměstnáno oproti průměru v ČR trvale nejméně o 60 % víc pracovních sil, i když je pozorovatelný pokles za poslední 3 roky. V lesnictví byl zachycen naopak od roku 1996 mírný nárůst na nynějších 125 % průměru. Těžba je hluboce pod průměrem, relativní počet zaměstnanců stěží dosahuje 20 % průměru. Zpracovatelský průmysl trvale zaměstnává o 20 % osob víc než je průměrná hodnota v celé ČR. Nad průměrem se drží nejvíc textilnictví (+60 %) s poklesem od roku 1995. Na téměř 50 % nad průměr se v roce 1998 dostalo plastikářství a gumárenství dříve podprůměrné. Z podprůměrných hodnot na víc než 10 % nad průměr plynule narostlo potravinářství. Mezi 20 až 40 % nad průměrem se trvale drží průmysl dřevozpracující. Trvalý nárůst je i v papírenství, ale ještě nedosáhl průměru. Chemický a farmaceutický průmysl se trvale pohyboval na 2,5 násobku průměru, v roce 1998 již dosáhl trojnásobku. Plynule roste relativní zaměstnanost v kovozpracujícím průmyslu, ale ještě je 5 % pod průměrem. Sklářství v posledních letech klesá, nyní je 30 % pod průměrem ČR. Výrazně nadprůměrná je výroba strojů a zařízení (+40 %) a průmysl elektrotechnický (+65 %),v obou odvětvích probíhá postupný pokles. Z dalších oblastí se v posledních 2 letech dostala cca 20 % nad průměr energetika a naopak peněžnictví v té době klesalo až na nynějších 40 % pod průměr. Pro kraj důležité pohostinství a ubytování je trvale podprůměrné na úrovni cca 20 % pod celostátním průměrem a v posledních 3 letech stagnuje. Ještě více pod průměrem jsou veřejné služby (-30 %). Pardubický kraj s 56,5 % úrovně EU ve výši hrubého domácího produktu na 1 obyvatele se řadí na 9. místo mezi našimi kraji, tempo jeho růstu je zde podprůměrné, 4. až 5. nejpomalejší. Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč 13000 12500 12000 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 okres s maximální hodnotou v kraji PU Pardubický kraj okres s minimální hodnotou v kraji PU PU CR PU SY PU SY SY PU SY SY 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Celkové příjmy místních orgánů vztažené k 1 obyvateli jsou 4. nejnižší, výnosnost daní z příjmů fyzických a právnických osob je 12., (3. nejnižší). Průměrná mzda byla až 12. mezi kraji ČR (3. nejnižší), v roce 1997 byla o 4 411 Kč nižší než v první Praze a o 279 Kč vyšší než v posledním kraji Jihlavském. Index růstu mezd v letech 1989 až 1997 byl 5. nejnižší ( 323 %). 19
tabulka 10:Vybrané ukazatele k 31.12. na trhu práce 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Uchazeči mladší než 25 let.. 1 872 2 465 3 851 5 990 6 907 4 976 Uchazeči nezaměstnaní déle. 1 419 1 350 1 542 2 188 3 238 5 632 7 020 než 1 rok Uchazeči se ZPS 878 923 976 1 241 1 503 2 074 2 686 2 855 Uchazeči pobírající příspěvek 4 862 3 722 3 671 4 903 6 738 9 409 11 398 8 137 Volná pracovní místa 2 347 4 250 4 494 4 354 4 047 2 544 1 817 3 661 % uchazečů v rámci ČR 4,8 4,3 4,6 4,8 4,5 4,4 4,8 4,4 % volných prac. míst v rámci ČR 4,4 5,5 5,1 5,2 6,5 6,8 5,2 7,0 Pramen: Výsledky SLDB 2001 Míra registrované nezaměstnanosti 6,62 % koncem roku 1998 byla 6. nejnižší, tedy podprůměrná, o 1 pracovní místo se ucházelo 6,7 zájemců - 6. nejnižší počet mezi našimi kraji. Oblast zemědělství Přírodně klimatické podmínky V rámci této kapitoly je řešena problematika přírodně klimatických podmínek a jejich vliv na zemědělství. Zejména vhodnost pro zemědělskou produkci z hlediska půdních a klimatických podmínek, předpoklady pro výnosovost zemědělských plodin nebo naopak omezující faktory zemědělské produkce. Zvláštní důraz je v tomto směru věnován problematice méně příznivých oblastí. Výnosnost půd 1 a struktura méně příznivých oblastí Pardubický kraj není z hlediska vhodnosti pro zemědělskou výrobu homogenní, což však platí i ostatních krajích ČR. Vyplývá to již z nadmořské výšky jednotlivých oblastí kraje a z toho plynoucích rozdílných půdně-klimatických podmínek. Na obrázku jsou znázorněny průměrné nadmořské výšky jednotlivých katastrálních území (kú) Pardubického kraje. 20
Střední nadmořská výška okresu Pardubice je 262 m, okresu Chrudim 416 m, okresu Ústí nad Orlicí 454 m a okresu Svitavy 482 m. (Pramen: regionální portréty) S polohou jednotlivých oblastí souvisí rovněž dlouhodobé klimatické podmínky. Oblasti ČR jsou rozděleny podle teplot a srážek na 10 klimatických regionů. Na území kraje Pardubice se vyskytuje pět klimatických regionů, které se vyznačují charakteristikami, uvedenými v tabulce. tabulka 11:Charakteristika klimatických regionů Symbol regionu Charakteristi ka regionu Sum teplot nad 10 o C Prům.roční teplota o C Prům. roční úhrn srážek v mm Pravděpod. suchých veg. období Vláhová jistota T 3 teplý, mírně 2500-2800 8 9 550 650 10 20 4 7 vlhký MT 2 mírně teplý, 2200-2500 7 8 550 650 15 30 4 10 mírně vlhký MT 4 mírně teplý, 2200-2400 6 7 650 750 5 15 10 vlhký MCH mírně chladný, 2000-2200 5 6 700-800 0-5 10 vlhký CH chladný, vlhký pod 2000 5 nad 800 0 10 Zastoupení klimatických regionů v jednotlivých okresech je rozdílné a značně se mezi sebou liší. Následujících tabulkách je uvedeno, kolik zemědělské půdy se nachází v jednotlivých klimatických regionech Pardubického kraje. V okrese Pardubice se většina zemědělské půdy nachází v teplém a mírně vlhkém regionu, který je z hlediska klimatických podmínek hodnocen v rámci ČR jako nejpříznivější pro zemědělskou výrobu. Tento klimatický region zasahuje i cca třetinu rozlohy okresu Chrudim, v menší míře i další dva okresy. V okrese Ústí nad Orlicí se téměř třetina výměry zemědělské půdy nachází v mírně chladném, vlhkém a chladném, vlhkém klimatickém regionu s podstatně kratší vegetační dobou. 21
tabulka 12:Rozdělelní zemědělské půdy do klimatických regionů-plocha v ha Okres Klimatický region ha zemědělské půdy T 3 MT 2 MT 4 MCH CH Celkem Chrudim 23622 19226 13825 6381 776 63829 Pardubice 49709 4052 53760 Svitavy 6796 32743 33167 8651 4 81360 Ústí nad Orlicí 7546 12719 32863 18147 4417 75692 Pramen: databáze VÚZE tabulka 13:Rozdělení zemědělské půdy do klimatických regionů - v % celkové výměry ZP Okres Klimatický region v % ze zemědělské půdy T 3 MT 2 MT 4 MCH CH Celkem Chrudim 37,0 30,1 21,7 10,0 1,2 100 Pardubice 92,5 7,5 0 0 0 100 Svitavy 8,4 40,2 40,8 10,6 0 100 Ústí nad Orlicí 10,0 16,8 43,4 24,0 5,8 100 Kraj celkem 31,9 25,0 29,1 12,1 1,9 100 Pramen: databáze VÚZE Možnosti a omezení v zemědělském využití krajiny závisí ve značné míře na svažitosti terénu. Silně svažité pozemky jsou náchylné k vodní erozi, vhodné jen pro travní porosty, svažité pozemky se obtížněji obdělávají, stoupají náklady na pohonné hmoty atd. V následujících tabulkách je zhodnocen zemědělský půdní fond kraje z hlediska svažitosti. Svažitost tabulka 14:Výskyt svažitosti zemědělské půdy-v ha Okres Výskyt svahů ha zemědělské půdy NAZEV-OKRES Rovina Mírný svah Střední svah Výrazně Celkem svažité Chrudim 40564 20179 2509 578 63829 Pardubice 23494 29793 447 25 53760 Svitavy 36597 33069 9690 2004 81360 Ústí nad Orlicí 27961 29102 13509 5120 75692 Pramen: databáze VÚZE rovina: 0-3 o mírný svah 3-7 o střední svah 7-12 o výrazně svažité(výrazný svah až sráz) nad 12 o Pramen: databáze VÚZE 22
tabulka 15:Rozdělení zemědělské půdy podle její svažitosti v % z celkové výměry ZP Výskyt svahů % zemědělské půdy Okres Rovina Mírný svah Střední svah Výrazně svažité Celkem Chrudim 63,6 31,6 3,9 0,9 100 Pardubice 43,7 55,4 0,8 0,0 100 Svitavy 45,0 40,6 11,9 2,5 100 Ústí nad Orlicí 36,9 38,4 17,8 6,8 100 Kraj celkem 46,8 40,8 9,5 2,8 100 Pramen: databáze VÚZE Výrazně svažitých pozemků je v Pardubickém kraji poměrně málo. Z hlediska dostupnosti zemědělskou technikou je většina ploch v kategorii roviny až mírného svahu. Zemědělská půda na výrazných svazích se nachází v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy. V těchto okresech je zemědělská půda i na středních svazích o sklonu 7 o 12 o, které již mohou zapříčinit potíže při obdělávání a jsou nevhodné pro pěstování některých plodin, např. okopanin. Na obrázku je znázorněno v jaké míře se nachází zemědělská půda na výrazných svazích na území jednotlivých obcí. Vyjádřeno je % výrazně svažitých ploch ZP na zemědělské půdě v obci. Pokud hodnotíme kvalitu půd v Pardubickém kraji, větší díl zemědělských půd je středně těžkých, bezskeletovitých až slabě skeletovitých, hlubokých až středně hlubokých. Mezi okresy kraje jsou však rozdíly. 23
tabulka 16:Rozdělení zrnitosti zemědělské půdy-v ha Okres Zrnitost půdy ha zem. půdy Z toho NAZEV-OKRES Lehká Střední Těžká Celkem velmi těžké Chrudim 8820 49050 5959 63829 4053 Pardubice 22988 18065 12707 53760 10744 Svitavy 18246 59668 3446 81360 1706 Ústí nad Orlicí 21255 46610 7828 75692 4670 Pramen: databáze VÚZE Na okrese Pardubice je téměř 23 tis. ha lehké půdy. V mírně teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, kde se většina území okresu nachází to může znamenat v některých letech ohrožení úrody suchem, pokud pozemky neleží na místech s dobrým zásobením spodní vodou. Na druhé straně je v okresu Pardubice 12,7 tis. ha těžkých půd (23,6%), z toho 10,7 tis. ha jsou velmi těžké půdy, kde mohou nastat problémy s využitím mechanizace v případě nepříznivého počasí v době agrotechnických lhůt pro obdělávání a sklizeň. Rostou náklady na výrobu. Na okrese Chrudim a Svitavy jsou z tohoto pohledu půdní poměry příznivější. tabulka 17:Rozdělení zemědělské půdy podle zrnitosti - v % celkové výměry ZP Zrnitost půdy v % zem. půdy Okres Lehká Střední Těžká Celkem Chrudim 13,8 76,8 9,3 100 Pardubice 42,8 33,6 23,6 100 Svitavy 22,4 73,3 4,2 100 Ústí nad Orlicí 28,1 61,6 10,3 100 Kraj celkem 26,0 63,1 10,9 100 Pramen: databáze VÚZE Na okrese Svitavy se ve srovnání s ostatními okresy kraje nachází poměrně velký podíl půd skeletovitých (přes 40 % z celkové výměry ZP). Mělké půdy (do 30 cm) se nacházejí v okrese Ústí nad Orlicí (7,2 % ZP) a v okrese Svitavy (6,6 % ZP), jinde jen 24
sporadicky. Na následujícím obrázku je vidět zastoupení velmi těžkých půd na území obcí Pardubického kraje. 25
Půdní a klimatické poměry lze vyjádřit jedním syntetizujícím ukazatelem: bodovou hodnotou výnosnosti zemědělské půdy2. Je odvozena od normativního hrubého retního efektu a stanovena pomocí stupnice od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5 o C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30%, kde půda je nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9 o C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny. Na základě normativní výnosnosti půd byly stanoveny rovněž úřední ceny zemědělské půdy. Průměrné bodové hodnocení zemědělské půdy Pardubického kraje je 44,5 bodů, což je mírně nad průměrem republiky, který je 42,2 bodů. V rámci 14 krajů, včetně Prahy, Pardubický kraj je na 8. místě, s hodnotou jen o čtyři body nižší než sousední Královehradecký kraj. Výnosnost zemědělské půdy v průměru za jednotlivé okresy Pardubického kraje rozděluje tyto okresy z hlediska půdně klimatických podmínek do dvou skupin. Nad průměrem republiky jsou okresy Pardubice s průměrnou výnosností 55,3 bodů a okres Chrudim s 50,3 body. Podprůměrné okresy jsou okres Svitavy s průměrem 39,8 bodů a okres Ústí n. Orlicí s 37 body. tabulka 18:Výnosnost v bodech za kraje a za ČR NÁZEV NUTS BODY Pořadí podle výnosnosti Praha 1100 61,25 1 Středočeský kraj 2100 51,01 4 Jihočeský kraj 3100 30,40 11 Plzeňský kraj 3200 30,58 10 Karlovarský kraj 4100 26,67 14 Ústecký kraj 4200 44,57 7 Liberecký kraj 5100 32,62 13 Královehradecký kraj 5200 48,45 5 Pardubický kraj 5300 44,51 8 Vysočina 6100 30,38 12 Jihomoravský kraj 6200 59,38 2 Olomoucký kraj 7100 54,15 3 Zlínský kraj 7200 47,42 6 Moravskoslezský kraj 8100 35,00 9 ČR 1000 42,29 - Pramen: propočty VÚZE 1 Výnosnost půd Jedná se o bodový systém hodnocení produktivity přírodního prostřední podle výnosnosti půd. Principiálně tento systém vychází z normativního ekonomického ocenění bonitovaných půdně ekologických jednotek jako rozdíl mezi normativními příjmy z rostlinné výroby a normativními náklady vynaloženými na jejich dosažení. Výnosnost půdy je integrální ukazatel půdně klimatických a ekonomických podmínek. 26
tabulka 19:Výnosnost půd v bodech - Pardubický kraj NUTS NÁZEV BODY Pořadí okresů v ČR 5301 Chrudim 50,28 52 5302 Pardubice 55,32 57 5303 Svitavy 39,84 42 5304 Ústí nad Orlicí 36,97 37 5300 Pardubický kraj 44,51 Pramen: propočty VÚZE V mapce je znázorněno porovnání okresů s ostatními okresy ČR z hlediska průměrného bodového vyjádření úrovně půdně klimatických poměrů. Různorodost půdních podmínek uvnitř jednotlivých okresů vymezuje plochy vhodné pro zemědělskou výrobu napříč okresů a soustřeďuje se zejména do rovin podél toku Labe. Toto vyjadřuje i rozložení katastrů podle stanovené úřední ceny zemědělské půdy. 27
Kromě nepříznivých půdně-klimatických poměrů omezují zemědělskou výrobu ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zákon omezuje hospodaření v oblastech Národních parků, Chráněných krajinných oblastech a maloplošných chráněných územích. Na území 1. zóny chráněných krajinných oblastí (CHKO) je zakázáno měnit současnou skladbu ploch a kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. Na území 1. a 2. zóny CHKO je zakázáno hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, činnosti, které mohou (mimo další vlivy) způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim. tabulka 20:Chráněné oblasti v okresech Pardubického kraje. Okres Výměra chráněných oblastí (ha) Celkem výměra (ha) Podíl chráněných oblastí na výměře ( %) Chrudim 10 774 102 967 10,5 Pardubice 784 88 899 0,9 Svitavy 2 902 133 471 2,2 Ústí nad Orlicí 1 651 126 516 1,3 Pramen: databáze ministerstva životního prostředí Chráněné oblasti zasahují více než 10 % celkové výměry okresu Chrudim. Na okrese Svitavy je to cca 3 tisíce ha (2,2%) v dalších dvou okresech se výměra chráněných oblastí pohybuje kolem 1% celkové výměry. 28
Naturální ukazatele rostlinné a živočišné produkce Rostlinná produkce Poměry v rostlinné produkci kraje vyplývají z půdních a klimatických a z jejich předchozí analýzy je zřejmé, že situace v jednotlivých okresech bude značně rozdílná. Pšenice ozimá V rostlinné produkci největší výměru z tržních plodin má ozimá pšenice, která v roce 2001 z celkové plochy v ČR zaujímá v kraji jen 5,7 % a to představuje deváté místo v pořadí velikosti výměry. Plocha pěstované pšenice se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 mírně snížila a obdobný trend byl zaznamenán ve většině krajů ČR, s výjimkou zejména Moravskoslezského kraje, kde se plochy značně zvýšily. tabulka 21:Srovnání výnosů ozimé pšenice dle krajů 2000 Pořadí výnosů 2001 Pořadí výnosů Plocha ha Výnos t/ha Plocha ha Výnos t/ha Praha + Středočeský 188009 4,74 2 182899 5,06 5 Jihočeský 91685 4,09 9 90651 4,59 8 Plzeňský 70017 4,23 7 70732 4,50 10 Karlovarský 11309 3,68 12 13565 3,83 13 Ústecký 57425 3,63 13 56541 3,93 11 Liberecký 12965 3,95 10 12036 3,90 12 Královéhradecký 56046 4,66 3 55285 5,31 1 Pardubický 50560 4,65 4 49700 4,76 7 Vysočina 74585 4,42 6 74652 4,85 6 Jihomoravský 126808 3,88 11 123979 5,25 2 Olomoucký 62499 5,02 1 59161 5,24 3 Zlínský 39854 4,52 5 39965 4,54 9 Moravskoslezský 44802 4,23 8 61047 5,19 4 Česká republika 886563 4,28 890213 4,69 Pramen: ČSÚ 2001 V roce 2000 Pardubický kraj s výnosem ve výši 4,52 t/ha byl na čtvrtém místě ve srovnání s ostatními kraji ČR a rok později klesl na sedmé místo i když se výnos zvýšil na 4,76 t/ha. Výkyvy lze vysvětlit abnormálním suchem, které postihlo především produkční oblasti, v následném roce tyto oblasti opět se dostaly na obvyklou úroveň a dosáhly podstatného zvýšení výnosů. Tím došlo k odsunutí Pardubického kraje na sedmé místo, za kraj Vysočinu, která podle rozlohy výměry LFA má horší klimatické podmínky. 29
tabulka 22:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-pšenice ozimá Okres Plocha 1993 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Podíl 2001 % Index 01/93 ha ha ha ha ha ha ha Chrudim 12 272 12 706 12 401 12 886 12 194 12 906 12 604 25,36 1,03 Pardubice 10 521 11 095 10 921 11 844 9 583 13 498 13 569 27,30 1,29 Svitavy 13 690 13 755 13 621 14 166 12 897 15 960 15 736 31,66 1,15 Ústí n/orlicí 9 245 8 355 8 271 8 940 6 830 8 197 7 791 15,68 0,84 Pard. kraj 45 727 45 911 45 212 47 836 41 504 50 560 49 700 100,00 1,09 ČR 91455 754 656 766 269 847 900 744 577 886 563 870 016 5,71 9,51 Pramen: ČSÚ 2002 Hodnotíme-li plochy ozimé pšenice v jednotlivých okresech v průběhu sledovaného období 1993-2001, potom celkově mírně v kraji vzrostly, ale vývoj v jednotlivých okresech byl rozdílný. V okrese Chrudim ve sledovaném období byly plochy v jednotlivých letech poměrně stabilní, bez ročních výkyvů. Naopak v okrese Pardubice se plochy ozimé pšenice za sledované období zvýšily o 29 % s tím, že v roce 1999 značně oproti průměru poklesly. Obdobně tomu bylo v okrese Svitavy, pouze celkový nárůst byl ve výši 15 %. Rozdílný byl okres Ústí n. O., kde za sledované období se snížily plochy o 16 % a opět v roce 1999 byl zaznamenán značný pokles ploch ozimé pšenice. tabulka 23:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ozimá pšenice Výnos Okres Index 1993 1996 1997 1998 1999 2000 2001 01/93 t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha Chrudim 5,02 5,01 4,70 4,88 4,91 4,90 5,02 1,00 Pardubice 4,32 4,40 4,22 3,99 4,31 3,71 4,37 1,01 Svitavy 4,72 5,00 4,22 4,84 4,71 4,94 4,90 1,04 Ústí n/orlicí 4,91 4,91 4,55 4,90 4,72 5,03 4,73 0,96 Pard. kraj 4,75 4,84 4,41 4,65 4,67 4,62 4,76 1,00 ČR 4,75 4,72 4,47 4,29 4,77 4,34 4,95 1,04 Pramen: ČSÚ 2002 Výnosy ozimé pšenice v kraji se příliš ve sledovaném období neměnily. Prakticky zůstaly na stejné úrovni s výjimkou okresu Ústí n.o., kde se výnosy snížily o 4 %. V jednotlivých letech sledovaného období výnosy většinou kolísaly na odlišné úrovni mezi jednotlivými okresy bez většího rozptylu. Hodnotíme-li však dosažené výnosy u jednotlivých okresů, potom výše výnosů ozimé pšenice pardubického okresu je nejnižší, ačkoliv podle zastoupení ploch v méně příznivých podmínkách tomu neodpovídá. 30