OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ

OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ SPRÁVNÍ ŘÁD PHARE CZ 0209-02-01-005

Informace o projektu V rámci tohoto projektu bylo v průběhu června a července 2004 provedeno dotazníkové šetření na krajských úřadech a vybraných magistrátech. Na základě odpovědí byla připravena analýza vzdělávacích potřeb místní samosprávy v České republice. V další fázi byly připraveny studijní materiály v distanční podobě. Tento text je ostatně jedním z výstupů této fáze. Texty jsou připraveny v tématických okruzích: vzdělávání vedoucích pracovníků vstupní vzdělávání, vzdělávání o záležitostech EU, správní činnosti v silniční dopravě, správní činnosti při sociálně právní ochraně dětí, správní činnosti při správě živnostenského podnikání, správní činnosti ve zdravotnictví, správní činnosti v ochraně ovzduší, správní činnosti v ochraně přírody a krajiny, správní činnosti v hospodaření s odpady a nakládání s obaly správní řád. Budete-li mít dotazy k obsahu tohoto materiálu, případně i ostatních textů, obraťte se, prosím na Ing. Oto Potluku (potluka@vse.cz, tel. 222 232 142), nebo Mgr. Lucii Heřmánkovou (generic@euroconsultants.cz, tel. 224 996 233). Rádi Vám případné dotazy odpoví. Strana 2 Phare CZ 0209-02-01-005

Jak studovat? Elektronická učební pomůcka se skládá z několika kapitol. Dalo by se říci, že dílčíkapitolytvoříuzavřený celek, nicméně v některých případech studium jedné kapitoly navazuje na studium kapitoly jiné. Postup studia Pro každou kapitolu si nejdříve prostudujte úvodní stránku. Přečtěte si cíl a klíčová slova,abyste věděli, čeho máte studiem dosáhnout. Podívejtesenačas potřebný ke studiu a pokuste se v závislosti na vašich již získaných znalostech si jej upravit. Rozvrhněte si tempo studia tak, abyste studovali v delších časových intervalech, např. hodinu v kuse, podle toho, jak Vám to nejlépe vyhovuje. V průběhu studia dělejte přestávky, ve kterých byste měli také něco dopřát svému tělu, nikoliv jen mysli: Něco pro vaše oči: Při upřeném čtení (nejen elektronického textu, ale i tištěného) byste měli každých pár minut odvrátit zrak na vzdálený předmět (ideálně na strom z vašim oknem nebo třeba květinu na druhé straně kanceláře). Ještě v kratších intervalech několikrát za sebou zamrkejte, tím dojde k provlhčení vysušených očí. JakmileVás začnoubolet oči, okamžitě jim ulevte. Něco pro vaše tělo: O přestávkách se projděte, protáhněte si ztuhlé svaly, zejména dávejte důraz na krční páteř a zádové svalstvo. Pravidelně doplňujte tekutiny. Větrejte. Bolí-li vás hlava, přestaňte studovat, kvalita takového studia není příliš vysoká. Po prostudování látky si přečtěte Závěr či Shrnutí a sebekriticky se pokuste zhodnotit, zda byste byli schopni takové shrnutí sami naformulovat. Ověřte si vaše znalosti: U kontrolních otázek: krátké odpovědi se zobrazí v pravé částioknavežlutémrámečku, delší odpovědi jsou uvedeny odkazem na místo, kde se daný problém rozebíral. Pomocí autotestů, které jsou uvedeny samostatně ve spodní části prohlížeče v sekci "Dostupné testy". Pouze jedna odpověď je správně. Po vyplnění všech otázek se v pravém dolní rohu klepne na tlačítko "Vyhodnotit". Vraťte se na úvodní stránku a znovu si přečtěte cíl a klíčová slova. Posuďte, zda jste svým studiem dosáhli vytyčeného cíle i vašich dílčích cílů. Pokud ano, udělejte si radost - něco si kupte, přečtěte si nějakou knížku, jděte na procházku. Odměna je hrozně důležitá. Piktogramy uváděné v textu V celé publikaci jsou používány "piktogramy", které by Vám měly usnadnit orientaci v textu. Piktogramy jsou používány na různých místech, podle jejich významu, tzn. u názvů kapitol, podnadpisů, ale i dílčích odstavců. Piktogramy používané u úvodních stránek ke kapitolám Cíl Za tímto piktogramem následuje stručně uvedený cíl studia, kterého byste měli dosáhnout po prostudování dané kapitoly. Klíčová slova, pojmy k zapamatování V každé kapitole jsou uvedena klíčová slova, resp. pojmy, na které byste měli být schopni pohovořit po prostudování celé kapitoly. Je vhodné se klíčovým slovům vrátit v závěru studia kapitoly a ověřit si tak dosažení uvedeného studijního cíle. Po klepnutí na klíčové slovo dojde k přechodu na konkrétní místo v textu, ve kterém se o tomto pojmu hovoří. Další materiály ke studiu Vtétočásti je seznam použité literatury a dále literatury vhodné pro doplnění a vlastní rozšíření získaných poznatků. Často jsou v této sekci uvedeny hypertextové odkazy na webové stránky, které se dané problematiky dotýkají. Hypertextové odkazy jsou funkční pouze při aktivním připojení k Internetu při studiu této učební pomůcky. Strana 3 Phare CZ 0209-02-01-005

Požadované předběžné znalosti V této sekci jsou specifikovány požadované předběžné znalosti, a tobuď odkazem na předcházející kapitoly, nebo popsáním znalostí z konkrétní oblasti. Předpokládaná doba studia Čas potřebný k prostudování dané kapitoly je orientační a uvedené hodiny nezahrnují studium literatury uvedené v částidalší materiály ke studiu. Piktogramy používané v textu Box Tento text rozšiřuje probíranou látku většinou formou uváděním případů z praxe (ale není to podmínkou), které se dané problematiky dotýkají. Slouží k lepšímu pochopení studované látky na praktickém případě. Pozor, důležitý poznatek Text uvedený u tohoto piktogramu je klíčový a měli byste v němuváděné skutečnosti zapamatovat. Příklad k objasnění látky K tomuto piktogramu se váží krátké praktické příklady k objasnění probírané látky. Delší (spíše pak případové) studie jsou zpravidla uváděny v Boxu. Kzamyšlení Za tímto piktogramem bývá většinou nastíněnnějaký problém, který nemá jednoznačné řešení. Měli byste se nad nadnesenou myšlenkou sami zamyslet a pokusit se problém zanalyzovat ze všech stran. Jak je učební text psán? Zdůraznění Citace Hypertextové odkazy Pro zdůraznění některého z pojmu, klíčového slova či myšlenky se používá tučné písmo. Citace z různých zákonů, předpisů a z jiné literatury je uvedena kurzívou. Hypertextové odkazy mají světle modrou barvu, po klepnutí na ně dojde k přechodu na: jinou stránku v této učební pomůcce, např. na titulní stránku, jiné místo na stránce, kterou právě studujete, např. na informaci o piktogramu Zkouška odborné způsobilosti. webovou stránku na Internetu, např. http://www.statnisprava.cz/ (pro využití těchto odkazů musíte být aktivně připojeni k Internetu). Ovládání prohlížeče V prohlížeči je uvedena nápověda, kterou zobrazíte z menu volbou Nápověda, Témata nápovědy. Tisk Pokud byste si potřebovali nějakou stránku vytisknout, můžete tak učinit klepnutím na ikonu (Tisk aktuální stránky) na konci panelu nástrojů vpravéčásti prohlížeče. Pokud chcete vytisknout celý dokument, klepněte na ikonu (čtvrtá zleva, PDF verze kurzu). Zobrazí se všechny stránky z osnovy za sebou v jednom souboru ve formátu PDF, který můžete vytisknout klasickým způsobem. Pro prohlížení PDF souborů je třeba mít nainstalovanou aplikaci Adobe Acrobat, která je zdarma ke stažení zde i v české verzi. Přejeme Vám, ať se Vám z této učební pomůcky pohodlně studuje a hodně studijních úspěchů! Strana 4 Phare CZ 0209-02-01-005

Autoři Autoři studijních materiálů Jan Beran Alois Hynšt Jaroslava Tomancová Technické zpracování Renata Šafková Lenka Švecová Strana 5 Phare CZ 0209-02-01-005

1. Úvod Cíl Po prostudování první kapitoly budete schopni: charakterizovat základní pojmy vztahující se ke správnímu řádu popsat členění a obsah jednotlivých částísprávního řádu. Klíčová slova orgány veřejné správy, správní orgány, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, veřejná správa, státní správa, samospráva, fyzické osoby, právnické osoby, správní akt, subsidiarita, služba veřejnosti, správní řízení, účastníci řízení, úřední osoba, dotčené orgány, dotčené osoby, příkaz, usnesení, rozhodnutí, opatření, právní moc, právní úkon, účinnost, veřejnoprávní smlouva Další materiály ke studiu Ústava ČR Listina základních práv a svobod Požadované předběžné znalosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Předpokládaná doba studia 2hodiny Správní řád Správní řád = obecný předpis, jímž se řídí řízení před správními orgány. Nový správní řád reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy a ve složitosti problematiky, kterou musí orgány řešit. Upravuje postup všech správních orgánů při výkonu veřejné správy, tj. veřejnoprávní činnost správních orgánů směřujících navenek, která není upravena jiným právním předpisem. Tím se posiluje princip zakotvený v ÚstavěČRa Listině základních práv a svobod. Ústava ČR čl. 2, odst. 3 Státní moc slouží všem občanůmalzejiuplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Listina základních práv a svobod čl. 2, odst. 2 Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Správní řád (nově) upravuje: působnost správního řádu a jeho systematiku zavádí do správního řízení nové instituty zpřesňuje současnou právní úpravu tak, aby umožňovala jednoznačný výklad odpovídá normám evropského práva, které vyžaduje moderní a přesný proces Správní řád se obecně vztahuje na: postup správního orgánu směřující k rozhodnutí o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků Strana 6 Phare CZ 0209-02-01-005

řízení) postup správních orgánů veřejné správy (veřejnoprávní činnost správních orgánů), neupravenou jinými právními předpisy Nový správní řád tedy zároveň zvyšuje nároky kladené na správní orgány a na konkrétní úřední osoby v zájmu posílení právní jistoty a předvídatelnosti veřejné správy. Svými instituty stanoví povinnost pro ústřední orgány, aby co nejméně zatěžovaly účastníky řízení. Veřejná správa Veřejnou správou se rozumí správa veřejných záležitostí. Je realizovaná jednak jako projev moci ve státě (ve forma státní správy), jednak jako činnost samosprávná. Je v obecné rovině zabezpečována orgány veřejné správy formou podzákonné činnosti (vydávání vyhlášek a nařízení) a nařizovací činností (vydávání jednostranných právních aktů správních rozhodnutí). Je tedy charakteristická tím, že je vykonávaná na základě zákonů a ostatních právních předpisů vydaných k jejich provedení. Správní řízení je součástí provádění (výkonu) veřejné správy, ale ne každý výkon veřejné správy musí být správním řízením. Vydání nařízení obce je výkonem státní správy, ale není správním řízením. Orgány veřejné správy Veřejnou správu vykonává stát (státní správu) prostřednictvím svých vlastních orgánů, kterými jsou: vláda se svými ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady místní orgány státní správy: na úrovni bývalých krajů ředitelství policie současných krajů katastrální úřady na úrovni okresů okresní správa sociálního zabezpečení dále ji vykonávají orgány samosprávy (předevšímorgány územní samosprávy obce, kraje přenesená působnost) případně jiné právnické a fyzické osoby pokud na ně byl výkon státní správy přenesen Součástí veřejné správy je i výkon samosprávy, kde mají rozhodující postavení orgány územní samosprávy (obce, kraje). Samosprávnou činnost zajišťují o orgány profesní případně zájmové samosprávy. Státní správa Státní správa zahrnuje tedy ty oblasti veřejné správy, kde má stát zájem vykonávat ji zákony jednotně, buď centrálním výkonem, nebo centrálním řízením lokálního výkonu na území celého státu i jinými nestátními orgány (např. obcemi nebo kraji, školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení). Je to ta část veřejné správy, kterou vykonává stát svými orgány, případně orgány, na které byl výkon z rozhodnutí státu (zákonem) přenesen. Jednotné vedení matrik, stanovení obecných pravidel silničního provozu, činnost státní policie, školství, zdravotnictví... Samospráva Zahrnuje a představuje tedy takovou oblast veřejné správy, která je ze zákona svěřena subjektům, jichž se bezprostředně týká (obce, kraje, společenstva, komory). Orgány územní samosprávy mohou přijímat obecně závazné vyhlášky. Zákon o místních poplatcích umožňuje obcím stanovit (ve formě obecně závazné vyhlášky) výši místních poplatků v určitých rozmezích a maximální výši. Např. poplatek za svoz odpadu, poplatek ze psů.. Správní úřady a orgány Správní úřady Strana 7 Phare CZ 0209-02-01-005

Je to zvláštní druh úřadu, který podle Ústavy (čl. 79 odst. 1) správní úřad je organizační jednotkou zřízenou zákonem, vystupující na veřejnosti prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu, jehož je správní úřad organizační složkou (např. ministerstva, úřad práce jako organizační složka státu). Správní orgány Správní orgány = ministerstva a jiné ústřední správní úřady, místní orgány státní správy a jiné správní úřady. Jsou to vykonavatelé veřejné správy, kteří ve správním řízení rozhodují o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob. Správní orgán se ve správním řízení neřídí ani zvyklostmi, ani tradicemi, ani právo sám nevytváří. Správní řízení V obecné rovině rozumíme správním řízením právem upravený postup správních orgánů při rozhodování o právních poměrech účastníkůřízení na všech úsecích veřejné správy. Cílem správního řízení je především vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá, mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností účastníka správního řízení. Správní řízení obecné je upraveno ve správním řádu a představuje postup správních orgánů, který přichází v úvahu při rozhodování prakticky ve všech oblastech a na všech úsecích veřejné správy. Správní řízení zvláštní jde o správní řízení s výjimkami u některých dílčích otázek stanovených ve zvláštních předpisech (zvláštní zákon má přednost - subsidiarita správního řádu). Předpisy stavební, vodohospodářské, daňové, celní... Povoluje se provedení stavby. Ukládá se povinnost zaplatit pokutu za přestupek. Účastníci řízení Účastníci řízení v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby v řešení sporu - strany tohoto sporu ( navrhovatel - odpůrce) v řízení z moci úřední dotčené osoby, kterým má správní akt založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnost další dotčené osoby, pokud mohou být správním aktem přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon Fyzická osoba K základním občanským právům patří způsobilost k právům a povinnostem, tj. způsobilost mít práva a povinnosti, kterou má každá fyzická osoba stejnou. Vzniká narozením a zaniká smrtí. Od způsobilosti k právům a povinnostem je nutné odlišit způsobilost k právním úkonům, tj. způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (procesní způsobilost). Tato vzniká v plném rozsahu zletilostí. K nabytí plné způsobilosti je třeba také neporušenost vůle - určitá vyspělost volní složky a určitým stupněm intelektuální vyspělostí rozumová složka, dále rozpoznávací a ovládací složka (schopnost rozpoznat následky svého jednání a ovládnout je např. při spáchání přestupku). Právnická osoba Za právnickou osobu se zpravidla považuje sdružení osob nebo majetku, vytvořené za určitým cílem, které má právní subjektivitu. Jsou to např.: sdružení fyzických a právnických osob Strana 8 Phare CZ 0209-02-01-005

Obchodní společnosti veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstva, Občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, různá církevní a náboženská sdružení a různé profesní komory (např. advokátní komora, lékařská komora), zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti účelová sdružení majetku Nadace, nadační fond jednotky územní samosprávy obce, kraje jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Česká televize, Všeobecná zdravotní pojišťovna Členění správního řádu I. Úvodní ustanovení II. Obecná ustanovení o správním řízení III. Zvláštní ustanovení o správním řízení IV. Vyjádření, osvědčení a sdělení V. Veřejnoprávní smlouvy VI. Opatření obecné povahy VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení VIII. Účinnost I. Úvodní ustanovení Tímto ustanovením je pozitivně vymezován předmět úpravy zákona. Jde o vymezení institucionální, zákon se vztahuje na veškerý postup správních orgánů při výkonu státní správy. Chápe veřejnou správu jako službu veřejnosti, což je třeba vnímat hlavně při interpretaci všech ustanovení, stejně jako zásadu ochrany dobré víry a subsidiarity zásahu do poměrů adresátů veřejné správy (dotčených osob). Veřejná správa je službou veřejnosti Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podlemožnostíjim vycházet vstříc. Tento pojem je důležitýpři interpretaci všech ustanovení. Subsidiarita (podpůrnost) V případě, že ze dvou ustanovení (dvou skupin ustanovení) právních předpisů nebo ze dvou různých právních předpisů jako celku má jeden ve vztahu k druhému povahu předpisu podpůrného, znamená to, že tento subsidiární předpis lze použít jen tehdy, neupravuje-li příslušnou otázku předpis druhý, který v tomto vztahu má povahu předpisu speciálního. II. Obecná ustanovení o správním řízení Tato část je stěžejní částí zákona. Upravuje formální správní řízení, definuje, co je to správní řízení, obsahuje ustanovení opříslušnosti správních orgánů, postuppři vyloučení z projednávání a rozhodování věci, vymezuje důležité pojmy jako je doručování, účastníci řízení a zastupování, lhůty a počítání času,průběh řízení, přezkumné řízení a exekuční řízení. Cílem správního řízení je vydání správního aktu, tedy rozhodování o právech a povinnostech. Tímto aktem je rozhodnutí, kterým se zakládají, mění nebo ruší povinnosti jmenovitě určené osoby (několika osob). Formy správního aktu jsou rozhodnutí, příkaz, usnesení a další typy rozhodnutí (mezitímní rozhodnutí, rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem a vydání dokladu). Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. Úřední osoba = každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu. Je stanovena zpravidla vnitřní Strana 9 Phare CZ 0209-02-01-005

organizační směrnicí. Osoba podjatá = osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Oprávněná úřední osoba = úřední osoby oprávněné podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu provádět úkony v řízení. Dotčené orgány = např. územní samosprávné celky, týká-li se řízení jejich práva na samosprávu. Na jejich postavení se nic nemění, pokud plyne ze zvláštních zákonů. Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Rozhodnutím se pro účely tohoto zákona rozumí správní akt správního orgánu, vydaný na základě zákona při projednávání určité věci, který se přímo dotýká práv a povinností jmenovitě určených účastníků řízení. Označuje se jako rozhodnutí nebo jiným pojmem. Má základní náležitosti, tj. výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Aby rozhodnutí nabylo právní moci a bylo vykonatelné, musí být účastníkovi správního řízení doručeno nebo oznámeno ústně. Pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad. Opatření = správní akt obecné povahy, kterým je úkon správního úřadu, učiněný na základě zákona v určité věci, který se přímo dotýká práv nebo povinností osob, aniž by tyto osoby byly úkonem jmenovitě označeny. Dopravní značky, značení objížděk týkáse neurčitého počtu osob Usnesení = správní akt, kterým správní orgán rozhoduje v zákonem stanovených případech o vedení řízení a o jiných procesních otázkách. Správní akt = úkon správního orgánuv určité věci,učiněný při výkonu veřejné správy, jímž se: zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby prohlašuje, že jmenovitě určená osoba má nebo nemá určitá práva nebo povinnosti v zákonem stanovených případech rozhoduje o vedení řízení a o jiných procesních otázkách Správní akt se označuje jako rozhodnutí, pokud zákon (správní řád) nestanoví, že se označuje jako příkaz nebo usnesení. Každá forma správního aktu má v zákoně svůj opravný prostředek, kterým je odvolání, odpor, procesní stížnost a ohrazení. Právní moc = rozhodnutí, proti němuž nelze podat řádný opravný prostředek. Rozhodnutí nabývá právní moci marným uplynutím lhůty k podání opravnéhoprostředku, vzdáním sepráva podat opravný prostředek. Rozhodnutí, proti němuž není opravný prostředek přípustný, nabývá právní moci oznámením. Strana 10 Phare CZ 0209-02-01-005

III. Zvláštní ustanovení o správním řízení Do této části byla zařazena ustanovení, která vznikla zobecněním institutů, které se vyskytují v některých oblastech veřejné správy. Jedná se např. o zvláštní typy příslušnosti správních orgánů a spory o příslušnost, úprava řízení před kolegiálním orgánem, nově jsou upraveny dotčené orgány. Dále ustanovení, která upravují vysvětlení a zjištění důkazů, sporné řízení, v zájmu zjednodušení a zrychlení některých typů řízení zavedení příkazu a vydání dokladu, při němž není třeba vydávat rozhodnutí a některá další. IV. Vyjádření, osvědčení a sdělení Smysl této části je v principielním trvání na dodržení zásady legality procesu i v případech, kdy se vůči adresátům veřejné správy přímo nejedná o autoritativní rozhodování o právech a povinnostech. Jedná o uplatňování pravomoci správního orgánu v širším slova smyslu, o tzv. jiné úkony správních orgánů. Jinými úkony jsou úkony, s jejichž pomocí vykonavatelé veřejné správy plní úkoly veřejné správy a přitom přímo nezasahují do ničích práv. V. Veřejnoprávní smlouvy Jde o úpravu částečně hmotněprávní, do správního řádu jsou zařazena příslušná obecná ustanovení. K uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi správním orgánem a účastníkem, mezi územními samosprávnými celky navzájem a mezi osobami odlišnými od státu navzájem, je třeba zmocnění zvláštním zákonem. Řešení vyplývá z celkového trendu demokratizace veřejné správy, chápání veřejné správy jako služby veřejnosti a z principu sdílené odpovědnosti. Veřejnoprávní smlouva musí být v souladu s veřejným zájmem. Veřejnoprávní smlouva = je dvoustranným nebo vícestranným právním úkonem, který zakládá, mění nebo ruší vztahy správního práva. Prostřednictvím těchto smluv může v mezích zákona docházet k přesunům působnosti a pravomoci subjektů veřejné správy nebo k úpravě způsobu jejich výkonu. Právní úkon Při právním úkonu musí jít o chování vědomé a volní. Nemůže chybět jedna ze složek úkonu vůle nebo projev (nešlo by o právní úkon). Svoji vůli musí subjekt projevit navenek a lze jej provést: výslovně, tj. písemně nebo ústně (dopis), jinak než výslovně, tj. musí z něj být patrné, jakou vůli jednající projevuje (roztrhání listiny). Úkony učiněné mlčky je třeba důkladně zkoumat (v právu neplatí zásada kdo mlčí, souhlasí ). Právní úkony se třídí na: jednostranné (správní rozhodnutí) dvoustranné (smlouvy) K jejímu vzniku je třeba, aby se účastníci shodli na podstatných náležitostech. vícestranné (smlouva o sdružení) Kupní smlouva: - kdo, komu a za kolik prodává = podstatné náležitosti - kvalita, barva = jiné náležitosti VI. Opatření obecné povahy Podle této části postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím (cenový výměr). VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Tato část obsahuje např. úpravu stížností a definici nadřízeného orgánu pro případ, kdy není ze zvláštního předpisu určitelný. Přechodná ustanovení jsou nezbytná pro překlenutí změn, které správní řád přináší. Strana 11 Phare CZ 0209-02-01-005

VIII. Účinnost Zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2006 Dlouhá legisvakanční lhůta (platnost) je potřebná pro přípravu správních orgánů a jejich seznámení s novou úpravou před nabytím účinnosti této normy Shrnutí Nový správní řád reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy a ve složitosti problematiky, kterou musí orgány řešit. Upravuje postup všech správních orgánů při výkonu veřejné správy, tj. veřejnoprávní činnost správních orgánů směřujících navenek, která není upravena jiným právním předpisem. Správní řád (nově) upravuje: působnost správního řádu a jeho systematiku zavádí do správního řízení nové instituty zpřesňuje současnou právní úpravu tak, aby umožňovala jednoznačný výklad odpovídá normám evropského práva, které vyžaduje moderní a přesný proces Správní řádseobecně vztahuje na: postup správního orgánu směřující k rozhodnutí o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků řízení) postup správních orgánů veřejné správy (veřejnoprávní činnost správních orgánů), neupravenou jinými právními předpisy Nový správní řád zvyšuje nároky kladené na správní orgány a na konkrétní úřední osoby v zájmu posílení právní jistoty a předvídatelnosti veřejné správy. Nová úprava správního řízení přináší zásadní změny do fungování orgánů veřejné správy. Aplikací nového správního řádu je vlastně splněn ústavní požadavek zákonnosti postupu orgánů veřejné správy. Cílem správního řízení je vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá, mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností účastníka správního řízení. Správní řád je rozdělen do 8 částí: úvodní ustanovení, obecná ustanovení o správním řízení, zvláštní ustanovení o správním řízení, vyjádření, osvědčení, sdělení, veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, společná, přechodná a závěrečná ustanovení, účinnost. Kontrolní otázky 1. Vysvětlete tyto základní pojmy: správní řízení, subsidiarita, správní akt, veřejnoprávní smlouva. 2. Jak se člení správní řád? Charakterizujte jednotlivé části. Strana 12 Phare CZ 0209-02-01-005

2. Správní řízení Cíl Cílem této kapitoly je, abyste po jejím prostudování dokázali: definovat pojem správní řízení vyjmenovat a objasnit základní zásady správního řízení vysvětlit působnost správního orgánu a její vymezení popsat příslušnost správního orgánu, změny, postoupení a dožádání Klíčová slova správní řád, zásady správního řízení, zásada legality, nestranného postupu, zákazu zneužití správní úvahy, dobré víry, subsidiarity, legitimního očekávání, postavení veřejné správy jako služby, součinnosti, rychlosti řízení a procesní ekonomie, objektivní pravdy, procesní rovnosti, dobré správy, materiální pravdy, písemnosti, neveřejnosti, oficiality a dispoziční, volného hodnocení důkazů, dvouinstančnosti, pozitivní vymezení, negativní vymezení, působnost, příslušnost správních orgánů, věcná příslušnost, místní příslušnost, funkční příslušnost, postoupení, atrakce, delegace, dožádání Další materiály ke studiu Ústava ČR Listina základních práv a svobod Požadované předběžné znalosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Předpokládaná doba studia 3hodiny Pojem správního řízení Správním řízením rozumíme právem upravený postup správních orgánů při rozhodování o právních poměrech účastníkůřízení na všech úsecích státní správy a samosprávy. Správní řízení obecně 1. Správní řízení je součástí provádění (výkonu) veřejné správy, ale ne každáčinnost veřejné správy musí být správním řízením (jde o postup orgánů moci výkonné, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů právnických a fyzických osob pokud vykonávají působnost veřejné správy). Tyto orgány jsou pak ve smyslu správního řádu správními orgány. 2. Obecným právním předpisem, který tento postup upravuje je zákon č. 500/ 2004 Sb., správní řád (jde o předpis, který je proveden v dostatečně obecné podobě, aby mohl být uplatněn v co nejširším rozsahu při výkonu veřejné správy na jednotlivých jejich úsecích jeho dikce předpokládá co nejmenší počet speciálních úprav). 3. Cílem správního řízení je vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá (konstitutivní rozhodnutí), mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností (deklaratorní rozhodnutí), účastníka správního řízení. Správní orgán se ve správním řízení neřídí ani zvyklostmi, ani tradicemi, ani právo sám nevytváří např. ve formě nálezů správního orgánu. Povoluje se provedení stavby. Ukládá se povinnost zaplatit pokutu za přestupek. Právní úprava správního řízení Strana 13 Phare CZ 0209-02-01-005

Základním pramenem obecné úpravy správního řízení je zákon č. 500/ 2004 Sb. o správním řízení správní řád. Činnost orgánů veřejné správy je pestrá a rozhodování o právech a povinnostech účastníků správního řízení v nejrůznějších oblastech veřejné správy často vyžaduje zvláštní úpravu (přestože, jak již bylo řečeno, správní řád je pojat dostatečně obecně, aby speciálních úprav bylo co nejméně). Na druhé straně je třeba však říci, že správní řád ve své podrobné úpravě zásadním způsobem respektuje ústavní zásadu zákonnosti, a to především v širším předmětu své úpravy. Správní řád se s ohledem na tyto skutečnosti tedy nevztahuje pouze na klasické správní řízení, na rozhodování o právech a povinnostech účastníků řízení, nýbrž na veškerý autoritativní postup veřejné správy směřující navenek vůči jejím adresátům. Kromě vydávání rozhodnutí ve správním řízení jsou v něm upravena ijiná opatření obecné povahy, jako jsou veřejnoprávní smlouvy a další méně formální typy úkonů. Osvědčení, ověření, informační úkony.. Zákonem, který stanoví samostatnou úpravu řízení je zákon č.337/1992 Sb.,o správě daní a poplatků ve znění novel, který uceleně upravuje řízení ve věcech správy daní a poplatků. Úkol Firma Alcatel ohlašuje stavebnímu úřadu v Jihlavě výměnu oplocení (podle stavebního zákona drobná stavba, u níž se nevyžaduje stavební povolení, ale je stanovena ohlašovací povinnost) kolem své administrativní budovy v Třešti. Označte správnou odpověď: Obecně platí: Právnická osoba účastníkem správního řízení být Cizinec účastníkem správního řízení být Stavební úřad být správním orgánem Ohlášení drobné stavby se podle správního řádu Ohlášení drobné stavby správním řízením Vaše odpověď: může nemůže může nemůže může nemůže provádí neprovádí je - není Základní zásady (pravidla) správního řízení Pro řádné fungování správního procesu jsou důležitá základní zásady (pravidla, principy)správního řízení, jimiž se české správní právo procesní řídí. Tyto zásady: 1. tvoří základ celého správního řízení, představují vůdčí právní myšlenky, na kterých je právní úprava správního řízení vybudována, přičemž prolínají celým správním procesem. V neposlední řadě též reagují na stanoviska Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva 2. jsou normami, které jsou vyjádřeny v různýchprávních ustanoveních správního řádu a proto jsou právně závazné 3. jejich porušení znamená vždy vadu řízení, která je pak častým důvodempropodání opravnéhoprostředkua ve svých důsledcích můževést ke zrušení nebo změně vydanéhosprávního rozhodnutí 4. jsou jimi posílena práva fyzických a právnických osob, octnou li se v roli adresátů veřejné správy 5. základní zásady činnosti správních orgánů se použijí při výkonu veřejné správy v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám obsahuje. ÚKOL: Vyhledejte ve správním řáduv 2, 4, 6, 7 a 8 a uvedený text si ověřte. Opravné prostředky Opravné prostředky = podání účastníků řízení, na základě kterých má být dosaženo zrušení nebo změny napadeného rozhodnutí a dozorčí prostředky, na jejichž základě správní orgán z moci úřední je oprávněn nebo povinen zrušit nebo změnit rozhodnutí dříve vydané. Opravné prostředky: Strana 14 Phare CZ 0209-02-01-005

směřující proti nepravomocným rozhodnutím směřující proti pravomocným rozhodnutím Nejdůležitější zásady K nejdůležitějším zásadám správního řízení patří zejména: Zásada legality Zásada nestranného postupu správního orgánu Zásada zákazu zneužití správní úvahy Zásada dobré víry Zásada subsidiarity Zásada legitimního očekávání Zásada postavení veřejné správy jako služby Zásada součinnosti Zásada koncentrační Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie Zásada objektivní pravdy Zásada procesní rovnosti dotčených osob Zásada dobré správy Zásada materiální pravdy Vedle hlavních zásad je možné formulovat další jako jsou: Zásada písemnosti Zásada neveřejnosti Zásada oficiality a dispoziční Zásada jednotnosti řízení ve vztahu k zásadě koncentrační Zásada volného hodnocení důkazů Zásada dvouinstačnosti řízení Zásada legality Je jednou z nejdůležitějších zásad, která je východiskem pro všechny ostatní zásady správního řízení. Tato zásada je pro správní orgány závazná v tom smyslu, že nejen rozhodnutí samotné, ale i celý průběh správního řízení musí být vždy v souladu se zákony a jinými právním předpisy (včetně mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádučr). Správní orgány jsou povinny postupovat v řízení v souladu s právním řádem. Zásada nestranného postupu správního orgánu Tato zásada vyjadřuje mimo jiné povinnost, kterou má správní orgán totiž přesně,úplně a nestranně zjistit skutečný stav věci, o které má v řízení rozhodnout. Proto nestačí zjistit jen tzv. subjektivní pravdu opírající se o tvrzení např. jen některých účastníků. Správní orgán musí také dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů, nevznikaly nedůvodné rozdíly. Správní orgány jsou povinny postupovat nestranně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o důvěryhodnosti výkonu veřejné správy. Veřejný zájem =druhzájmu,kterýjeveřejně prospěšný. Strana 15 Phare CZ 0209-02-01-005

Výkon veřejné správy vč. uplatňování správního uvážení není činností soukromých osob, ale činností správních orgánů (oprávněných úředních osob), konanou jménem státu, reprezentujícího v jednotlivých záležitostech veřejné statky a obecné zájmy ve společnosti přijaté řešení má být v souladu s veřejným zájmem. Správní orgán (úřední osoby), nesmějí, jednají-li jménem státu, jej svou činností poškozovat. Zásada zákazu zneužití správní úvahy Tato zásada stanoví, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena ( tedy v takovém rozsahu v jaké k tomu byl pověřen). Zásada dobré víry Zásada dobré víry navazuje na předchozí s tím, že dále stanoví povinnost správnímu orgánu, aby uplatňoval princip, kterým by šetřil práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případu dotýká ( zde mluvíme o tzv. dotčených osobách). Do těchto práv může zasahovat jen za podmínek stanovených zákonem a to ještě v nezbytném rozsahu. Správní orgány jsou povinny šetřit práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, které mohou být jejich veřejnoprávní činností dotčeny (dotčené osoby). Dobrá víra psychická kategorie, kterou je nutno odlišovat od zavinění. V dobré víře není ten, kdo věděl (rozpoznal), nebo se zřetelem k okolnostem případu vědět měl, jaký je právní stav. Zásada subsidiarity I tato zásada bezprostředně souvisí s předchozími dvěma zásadami. Dále je v souvislosti s touto zásadou nutné konstatovat, že správní orgán musí postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Podklady od nich vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Pro správní orgán je důležitá povinnost, že v případě lze-li potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit sám. Obecně při tom platí, že při opatřování údajů podle výše uvedeného má správní orgán vůčitřetím osobám, kterých se tyto údaje mohou týkat stejné postavení jako samotná dotčená osoba, na jejíž požádání údaje opatřuje. Tuto zásadu je však možno vztáhnout i do oblasti působnosti správního řádu, kdy je třeba zdůraznit, že tento, nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Platí přitom také, že se naopak správní řád nepoužije pro úkony občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní prováděné správními orgány. Nelze jeho ustanovení použít ani na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. Tam, kde se ve zvláštním zákoně odkazuje na správní řád, použijí se ustanovení správního řáduo správnímřízení. Pokud zvláštní zákon neobsahuje výslovné ustanovení o užití správního řádu, postupuje se neformálně dle ustanovení o řízení před správními orgány. Jestliže zvláštní zákon vylučuje použití správního řádu aniž by sám řízení upravil, použijí se základní pravidla řízení. Samostatná působnost obec, kraj obstarává určitý, právem vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na státu, jehož je samosprávná územní jednotka součástí. Tyto územní samosprávné celky jsou samostatně spravovány svými volenými orgány, jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do jejich činnosti jen vyžaduje li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (dozor státu nad výkonem samosprávy). Zásada legitimního očekávání S odvoláním na tuto zásadu je třeba říci, že povinností správního orgánu je dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu. Dbát musí také na to aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (navazuje na zásadu součinnosti). Strana 16 Phare CZ 0209-02-01-005

Zásada postavení veřejné správy jako služby Správní řád ve svém úvodním ustanovení uvádí skutečnost, že veřejná správa je službou veřejnosti. Každý kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. Zásada součinnosti Tuto zásadu je nutno chápat jednak jako povinnost správního orgánu vytvářet předpoklady proto, aby účastníci řízení mohli uplatnit své návrhy, mohli se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí a aby umožnil účastníkům realizovat jejich procesní práva, v nichž tato zásada nachází své vyjádření. Správní orgán a dotčené osoby jsou povinny si poskytovat veškerou potřebnou součinnost. Navrhovat důkazy, podat odvolání. Správní orgán je povinen poskytnout pomoc a poučení dotčené osobě o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrůmdotčené osoby potřebné. Rovněž s dostatečným předstihem uvědomí správní orgán dotčené osoby o úkonech, které učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel řízení. Dotčené osoby osoby, jichž se (veřejnoprávní) činnost správních orgánů v jednotlivém případě dotýká (které mají k věci stejný právní vztah jako žadatel). Tato zásada klade také nároky i na účastníky. Zde je na mysli skutečnost, že ten kdo poskytuje správnímu orgánu potřebnou součinnost, odpovědně se připravuje na jednání a má zájem na pozitivním výsledku řízení, bude obsloužen rychle a kvalitně. Kdo si však schovává argumenty do odvolacího řízení, bude mít potíže s koncentrační zásadou, a to jednak v otázkách podjatosti, jednak ohledně nových skutečností, týkajících se věci samé. Zásada koncentrační Vyjadřuje požadavek provedení některých úkonů jen v určité části řízení. Vyjádření, připomínky nebo nové důkazy mohou být předloženy správnímu orgánu jen do určitého okamžiku, jinak na ně později nebere zřetel. Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie Tato zásada vyjadřuje požadavek, aby řízení probíhalo s co nejmenšími náklady a zbytečně nezatěžovaloúčastníky řízení. Správní orgán má používat takové prostředky, které jsou jednoduché, účinné a zbytečně nezvyšují náklady řízení. Rovněž znamená, že správní řízení má proběhnout včas a bez zbytečných průtahů. Požadavek rychlostí řízení se proto prolíná např.dolhůt prořízení, či možnosti použít opatření proti nečinnosti. Správní orgán je povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů.nečiní li správní úřad úkony, které mu zákon ukládá, použijí se ke zjednání nápravy ustanovení o nečinnosti přiměřeně. Správní orgán je povinen postupovat tak, aby řízení bylo vedeno hospodárně a aby co možná nejméně zatěžovalo dotčené osoby. Nadřízený správní orgán může: přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí usnesením převzít věc a rozhodnout namístonečinného správního orgánu usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takovýpostup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným Strana 17 Phare CZ 0209-02-01-005

Vyhledejte ve správním řádu 80 odst. 4 a ověřte si uvedený text. Jaké jsou zde stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí? Tyto dva principy se úzce prolínají řízení by mělo proběhnout v co nejkratší době, s co nejmenšími náklady (stále platí, že čas jsou peníze ), ale nikdy nesmí být použity na úkor zásady objektivní pravdy. Zásada objektivní pravdy Vyjadřuje povinnost, kterou má správní orgán přesně a úplně zjistit skutečný stav věci, o kterém má v řízení rozhodnout. Proto nestačí zjistit jen tzv. subjektivní pravdu, opírající se o tvrzení účastníků. Naopak správní orgán je povinen zjistit všechny významné okolnosti důležité pro rozhodnutí, bez ohledu na to, v čí prospěch svědčí (přičemž není vázán ani návrhy účastníků). Cílem činnosti správního orgánu je nalézt pravdu o předmětu řízení a to z hlediska skutečností, podstatných pro rozhodnutí. To se musí zakládat na faktech přesně aúplně zjištěných, hodnověrných, která nevzbuzují důvodné pochybnosti o své pravdivosti. Subjektivní pravda = právní skutečnost, jejíž podstatu tvoří volní lidské chování, tj. chování podle práva a chování protiprávní. Zásada procesní rovnosti dotčených osob Znamená, že všechny dotčené osoby mají rovná procesní práva a povinnosti, mají tedy rovné procesní postavení nikdo nemá nadřízené nebo podřízené postavení vůči jinému. O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit všechny dotčené osoby, přičemž tyto mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Tam, kde by rovnost dotčených osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření potřebná k jejímu zajištění. Dotčené osoby, jichž se veřejnoprávní činnost správních orgánů týkástejnou měrou, majívzájemně rovné postavení. Zásada dobré správy Platí, žesprávní orgány dbají vzájemného souladu všechpostupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to, že současně probíhá více takových postupů u různých správní orgány nebo jiných orgánů veřejné moci, je dotčená osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit ( správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy). Dobrá správa = v konkrétních případech působí vůči dotčeným osobám různé správní orgány, které musí vystupovat jednotně, jako reprezentant určitého obecného veřejného zájmu. Zásada materiální pravdy Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti, svědčící ve prospěch i vneprospěch toho, co uvedli účastníci. Zásada písemnosti Správní řízení nemusí probíhat tváří v tvář účastníka a správního orgánu. Naopak ústní jednání se nařizuje jen vyžaduje-li topovaha věci nebo tovýslovně ukládá zvláštní právní předpis. V průběhu správního řízení můžebýt nařízeno iněkolik ústních jednání. Strana 18 Phare CZ 0209-02-01-005

Zásada neveřejnosti Správní řízení je v zásadě neveřejné, tzn., že se ho mohou zúčastnit jen osoby zúčastněné na řízení, tedy pracovníci správních orgánů, účastníci řízení, svědci, tlumočníci a ti kdo k němu byli přizváni např. osoby poškozené; veřejné může být jen tehdy, pokud to stanoví zvláštní právní předpis nebo to nařídí či povolí správní orgán. Pak může být u správního řízení kdokoliv. Zásada oficiality a dispoziční Tyto zásady se týkají způsobu zahájení správního řízení a určují, na čí podnět se řízení zahajuje (na základě žádosti účastníka řízení nebo z vlastního podnětu správního orgánu). Některé úkony se ve správním řízení provádí nezávisle na vůli účastníka řízení tedy jen z moci úřední (ex officio). Uložení pořádkovéhoopatření správním orgánem. Platí ale také,že během řízení jsou realizovány i úkony, které se provádí na základě vůle projevené účastníkem řízení. Právo podat odvolání je přiznáno pouze účastníkům řízení a bez podání odvolání některého z účastníků nemůže nikdo zahájit odvolací řízení. Zásada jednotnosti řízení ve vztahu k zásadě koncentrační. Zásada volného hodnocení důkazů Tato zásada navazuje na zásadu objektivní pravdy, neboť skutkový stav, na jehož základě vydá správní orgán rozhodnutí, musí odpovídat objektivní skutečnosti. Správní orgán sám rozhoduje, které důkazy provede, které skutečnosti bude považovat za rozhodující a kterým z provedených důkazů přizná větší či menší váhu, přičemž hodnotí důkazy jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech. Tato zásada najde své vyjádření v odůvodnění rozhodnutí. Právě zde by se měl objevit přehled skutečností, které se staly podkladem pro rozhodnutí, ale také, které z navržených důkazů nebyly použity a proč, jakými úvahami byl správní orgán při jejich použití veden apod. Správní orgány hodnotí důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Zásada dvouinstačnosti řízení Tato zásada znamená možnost napadnout každé prvoinstanční rozhodnutí ve věci opravným prostředkem (odvolání, rozklad). Právo odvolat se má jen účastník řízení. Odvolání nelze bez podání zahájit a odvolací řízení uskutečnit. Proti odvolání vydaném druhou stolicí (instancí) se nelze odvolat. ÚKOL: Zásada procesní rovnosti dotčených osob znamená, že všechny tyto osoby mají rovná procesní práva a povinnosti, tedy, že mají všichni vzájemně rovné postavení? Vyhledejte ve správním řádu příslušné ustanovení a zdůvodněte. Působnost správního řádu Zákon se vztahuje na řízení před správními orgány. Řízení před správními orgány je veřejnoprávní činnost správních úřadů. Pojem působnosti je právní odpovědí na otázku, ve kterých případech rozhodování správních orgánů je možné a nutné postupovat podle správního řádu. Působnost správního řádu vymezuje okruh věcí, při jejichž rozhodování se postupuje podle správního řádu. Lze ji vymezit jednak pozitivně, jednak negativně. Strana 19 Phare CZ 0209-02-01-005

výkonné orgánů samosprávných celků jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy Pozitivně je působnost správního řádu vymezena jak co do obsahu (které věci správní řád upravuje), tak také okruhem subjektů, které podle správního řádu postupují. Podle současného právního stavu jimi jsou: orgány výkonné moci (ministerstva, ostatní ústřední správní úřady např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) místní správní úřady např. katastrální úřady působící v krajích, okresní správy sociálního zabezpečení působící v okresech orgány územně správních samosprávných celků (obcíakrajů ), dále právnické a fyzické osoby, pokud na ně byl přenesen výkon státní správy Obecně platí, že správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Rozhodné je také, že základní zásady činnosti správních orgánů, uvedené v předchozím textu, se rovněž použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákonstanoví, žese správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje (přechodná ustanovení nepřímá novela. Pokud správní orgán provádí úkony, na které se nevztahuje část druhá formální správní řízení, vztahuje se část čtvrtá vyjádření, osvědčení, sdělení). Negativní vymezení Negativní vymezení působnosti správního řádu řeší otázku, na které případy se správní řád nevztahuje. Jde o situaci, že tento zákon, nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (zákon o správě daní a poplatků). Dále platí, že se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. Nepoužije se rovněžpři vyřizování stížností a petic. Příslušnost správních orgánů Ve správním řízení může být věc rozhodnuta pouze orgánem, který je na základě zákona k jejímu vyřízení určen, tj. musí být k rozhodnutí o věci příslušný. V rámci správního řízení se rozlišuje příslušnost: věcnou, místní, funkční. Příslušnost správních orgánů -věcná Věcná příslušnost je vyjádřením vztahu určitého správního orgánu k věci, o které se má rozhodovat. Může ji vyřizovat jen příslušný správní orgán. Věcná příslušnost určuje: druh (typ)správních orgánů (úřad práce, obecní úřad) stupeň správních orgánů (místní, okresní, krajský, ústřední), které jsou příslušné provést řízení v I. stupni (stanoví ji vždy zákon) Pro určení věcné příslušnosti platí, že správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem, nebo na základě zákona. Spory o věcnou příslušnost Nelze-li věcnou příslušnost při rozhodování v oblasti státní správy určit na základě zvláštního zákona, provede řízení v I. stupni ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popř. ústřední správní úřad, jehož obor Strana 20 Phare CZ 0209-02-01-005

působností je v rozhodované věci nejbližší. Považuje-li se několik správních orgánů za příslušné k řízení v téže věci, jsou povinny to bezodkladně oznámit nejblíže společnému nadřízenému správnímu orgánu a ten pak postupuje jak je uvedeno dále. Příslušnost správních orgánů -místní Místní příslušnost určuje, který z více věcně příslušných správních orgánů má řízení provést vzhledem ke své územní působnosti, tj. vzhledem ke svému správnímu obvodu. Místní příslušnost bude určována zejména podle místa činnosti, místa, kde se nachází nemovitost Pravidla pro určování místní příslušnosti jsou stanovena správním řádem takto: v řízení, v němž jde o činnost účastníka, řídí se místní příslušnost místem této činnosti týká-li se řízení nemovitosti, pak se místní příslušnost řídí místem, kde nemovitost je v ostatních řízeních týkajících se: podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popř. pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky právnické osoby místem jejího sídla, nebo místem její organizační složky. U zahraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu určena sídlem této složky v České republice, resp. posledním jejím sídlem na území České republiky Může se stát, že místně příslušných je několik správních orgánů a ty se dostanou do sporu, kdo z nich má vlastně řízení konat. Pak zákon upřednostňuje možnost dohody mezi nimi. Nedohodnou-li se, kdo z nich bude řízení konat, pak je to ten znich,uněhož jako prvního byla podána žádost, nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech nebo nelze-li podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený správní orgán Není-li takový orgán, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží. Městský úřad v Chropyni a Městský úřad v Kojetíně se dostaly ve věci ochrany životního prostředídosporuomístní příslušnost. (Chropyně spadá pod Krajský úřad Zlín, Kojetín pod Krajský úřad Olomouc). Kdo bude spor řešit? (Podle zákona správní orgán vyššího stupně jim nejblíže nadřízený). Spor bude řešit Ministerstvo životního prostředí. Ke sporům o příslušnost může dojít i v rámci ústředních správních úřadů. V tomto případě může jít o: řešení sporu o příslušnost mezi podřízenými správními orgány spor o příslušnost ústředních správních úřadů přímo Samotné projednávání sporu se provádí pomocí dohodovacího řízení. Nedojde-li k dohodě do l5 dnů od zahájení dohadovacího řízení vzniká kompetenční spor mezi ústředními správními úřady. Jejich povinností je v takovém případě bezodkladně podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud se žádný správní orgán nepovažuje za příslušný k provedení řízení, může ten, kdo by byl jeho účastníkem, nebo správní orgán podat žalobu ke správnímu soudu. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že takto popsané řešení sporu o příslušnost nelze použít pro řešení sporu územně samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti s jinými správními úřady. V době řešení sporu o příslušnost neběží lhůty. Kompetence = pravomoc, působnost. Kompetenční spor = spor o příslušnost ve správním řízení. Problematika, týkající se změny příslušnosti je řešena: na podnět příslušného správního orgánu nebo na požádání účastníka převezme usnesením rozhodování nadřízený správní orgán (atrakce) nadřízený správní orgán může rovněž usnesením pověřit jiný podřízený správní orgán za účelem spojení věcí, nemůže-li ovlivnit právní poměry pověřovaného správního orgánu nadřízený správní orgán usnesením pověří jiný správní orgán také z důvodu podjatosti všech jeho pracovníků Strana 21 Phare CZ 0209-02-01-005