ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PROVOZOVÁNÍ VEŘEJNÝCH VODOVODNÍCH SÍTÍ Šárka Kročová



Podobné dokumenty
Zabezpečení obyvatelstva a subjektů kritické infrastruktury pitnou vodou za krizových situací v ČR 1

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření

S M L O U V A. o dodávce vody č.:... Název / jméno: Identifikace (RČ/DN, IČ):... DIČ:... Plátce DPH:... Adresa majitele:...

1. Žadatel 1) (k žádosti písmene A, B, C)

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

Vo dní ho sp o dá ř st ví

Podmínky pro uzavírání písemných smluv o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem

1. Veřejné inženýrské sítě a komunikace

technologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR

Vznik a množství srážek

CZ Bukovina u Čisté Bukovina u Čisté

Dotační program vodohospodářské infrastruktury 2016

Financování vodohospodářské infrastruktury z

Městský úřad Trutnov odbor životního prostředí

PROVOZNÍ ŘÁD VEŘEJNÉHO VODOVODU

Návrh legislativních úprav

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizací

OBEC VELKÁ POLOM. Pravidla obce Velká Polom pro zavedení stočného

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

Kanalizační řád Kanalizační řád je k dispozici v sídle provozovatele a rovněž u příslušného vodoprávního úřadu.

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Zkušenosti provozovatelů vodovodů a kanalizací s projevy sucha v roce 2015

254/2001 Sb. ZÁKON. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

ÚDRŽBA HNACÍCH VOZIDEL ZAMĚŘENÉ NA BEZPORUCHOVOST

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Moravičany. Mapa A: Území obce

PL A TNÉ ZNĚ NÍ ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

CZ Vítkovice Vítkovice

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH)

I.T.V. CZ s.r.o. Za opravnou 276/8, Praha 5 Motol

7. VODÁRENSKÉ SYSTÉMY A JEJICH RIZIKA PŘI

CZ Paseky nad Jizerou Paseky nad Jizerou

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Týniště nad Orlicí. Mapa A: Území obce

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VALY

VRÁBČE včetně místních částí Vrábče Zastávka, Slavče, Rozinka, Koroseky a Kroclov ODŮVODNĚNÍ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Libina. Mapa A: Území obce

Zásobování vodou. Jaroslav Mikoláš & Radim Paloch

50 let činností státního podniku Povodí Odry

ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství

VYUŽITÍ A ÚLOHA VODÁRENSKÉHO DISPEĆINKU

Zadání změny č.3 územního plánu Polerady

Územní celek Ústí nad Orlicí

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Stříbrná. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

OHGS s.r.o., 17. listopadu 1020, Ústí nad Orlicí tel ,

Memorandum BISE 1. k inteligentní energii ve městech a obcích nových členských zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu. 29.

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Obecní úřad Velké Březno STAVEBNÍ ÚŘAD ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

B e z p e č n ý p o d n i k

Vyhodnocení korozního stavu potrubí II. březovského vodovodu

CZ Benecko Benecko Rychlov Štěpanická Lhota

, 17. listopadu 14, Boskovice, tel.: STANDARDY PRO VODOVODY A KANALIZACE

Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod

Sledování změn obsahu volného aktivního chloru při dopravě pitné vody

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol

Odůvodnění veřejné zakázky

Interpretace map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a jejich využití v praxi

T2/2 - Zásady pro nouzové zásobování vodou v poli

254/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Bílý Potok Mapa A: Území obce

I. Smluvní strany DODAVATEL : OBEC VÍTĚZNÁ. Kocléřov 123 Kocléřov, IČO : v zastoupení : Petr Hrubý, starosta obce

I. Smluvní strany. Odběratel:

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, Brno Atelier územního plánování a architektury. Ing.arch.Vlasta Šilhavá

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

N á v r h. ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince o vodoprávní evidenci

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Stavebník : HOTEL FREUD s.r.o. Ostravice , Ostravice. Místo stavby : parc. č. 530/1, 530/2 k.ú.

SMLOUVA O DODÁVCE VODY

2.Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s.

Šatavsko, svazek obcí Bratčice čp. 36, Syrovice

Obec Žleby, Zámecké náměstí 67, Žleby IČ: , DIČ:CZ

STUDIE ODKANALIZOVÁNÍ OBCÍ SUCHÉ LAZCE, PODVIHOV A ČIŠTĚNÍ VODY POMOCÍ KOŘENOVÝCH ČISTÍREN. Michal Šperling, Kristýna Adámková Kořenovky.

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Evropský Habitat Praha, března Pražská deklarace

Časopis SOVAK vychází již 20 let

POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ VODOVODNÍCH ŘADŮ A PŘÍPOJEK

Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí

Novostavba rodinného domu Str. 1 (celkem 3)

Setkání vodohospodářů při příležitosti Světového dne vody 2015

POŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE)

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

POVODNĚ 2013 Z POHLEDU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ

ENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech Přenosová soustava ČR a její rozvojový plán a Energetika vs.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI NEBO PODZEMNÍMI VODAMI NEBO JEHO ZMĚNU

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 20 Rozeslána dne 28. března 2014 Cena Kč 229, O B S A H :

JAK NA FINANCOVÁNÍ VAŠICH PROJEKTŮ Ů ZA PODPORY DOTACÍ? Jakub Zahrádka EUcentrum

PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE

VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ UPLATNĚNÝCH KE KONCEPCI PRVKUK a k posouzení vlivu této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví v průběhu procesu SEA

Transkript:

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PROVOZOVÁNÍ VEŘEJNÝCH VODOVODNÍCH SÍTÍ Šárka Kročová Anotace Zajistit požární bezpečnost měst a obcí patří k základním úkolům samosprávných orgánů. V řadě případů je tento úkol u většiny obcí v základních obrysech splněn. Některé menší územní celky jeho řešení teprve čeká. Pokud obce mají dostatek povrchové vody nebo nové, dostatečně dimenzované vodovody pro veřejnou potřebu, je situace jednodušší. Ale jakékoliv technické zařízení nebo vodní zdroj mají svá omezení a rizika, která při jejich podcenění mohou způsobit značné hmotné škody a ohrozit lidské životy. Se zvyšující se technologickou úrovní distribučních systémů vody pro veřejnou potřeb roste i pravděpodobnost vzniku řady nečekaných mimořádných událostí a výpadků dodávky vody nejen ve standardních provozních podmínkách, ale i při vzniku požárů. Jak daná rizika eliminovat na přijatelnou úroveň naznačuje tento příspěvek. Klíčová slova Vodní zdroj, distribuční systém, odběrní požární místo, plnicí místa, požární hydranty, hydraulické zkoušky, vodovodní řad, vodovodní přípojka, nouzové systémy, ztráty vody 1

Úvod Požární bezpečnost měst a obcí patřila historicky vždy k nejdůležitějším úkolům obecních zastupitelstev a dalších orgánů. Ani nyní tomu není jinak. Změnila se sice základní rizika spočívající v používání materiálů pro stavbu domů a dalších objektů a hasební technika, ale současně s relativní jistotou bezpečí vzniká u veřejnosti představa, že nebezpečí neexistuje nebo je nevýznamné. Skutečnost je však diametrálně jiná. Každoročně vzniká řada požárů s vysokými hmotnými škodami. Jen v roce 2008 vzniklo 20 946 požárů s hmotnými škodami přesahujícími výši 3,2 mld. Kč. [1]. Se zvyšující se vybaveností domácností a různých právnických osob technikou, mohou meziročně hmotné škody narůstat. V řadě regionů České republiky se současně vlivem očekávaných klimatických změn může projevit nedostatek povrchových nebo podzemních vod. Prognóza není pro 21. století příznivá a proto je vhodné se na danou alternativu připravit. Příprava leží v reálné podobě především na starostech obecních a městských radách a zastupitelstev. Očekávat, že problematiku vyřeší centrální orgány je možné, ale pro občany svých regionů neprozíravé. Vyřešit je bude muset vždy samospráva, i přes skutečnost, že v určitých specifických podmínkách může k danému řešení přispět stát nebo fondy Evropské unie 27. To však pouze za podmínky, že problém výrazně přesáhne území, která mohou samosprávy řešit. Přírodní vlivy a faktory je nutno jen vzít na vědomí a v rámci možností je řešit. Antropogenní rizika a jejich působení je nutno řešit a v rámci vědeckého a technického poznání eliminovat. Jednou z možností je zvýšit efektivitu a spolehlivost vodovodů pro veřejnou potřebu určených nejen pro dodávky pitné vody spotřebitelům, ale současně i k řešení požární bezpečnosti zastavěných území a průmyslových zón. Zastupitelstva tuto povinnost nemohou přenést na žádný další subjekt. Ve většině případů jsou vlastníky této části technické a současně kritické infrastruktury. Jako většinoví nebo absolutní vlastníci je vhodné, aby požadovali po případných provozovatelích z hlediska požární bezpečnosti svých obcí nebo měst následující atesty a technicko bezpečnostní podklady a záruky. Zabezpečení a vydatnost zdrojů vody Jižní Čechy mají ve srovnání s jinými regiony České republiky relativní dostatek povrchových vod v přijatelné vzdálenosti od zastavěných území. I zde však distribuční systémy vodovodů určených pro veřejnou potřebu mají nezastupitelné místo v požární bezpečnosti objektů. Jejich význam roste se vzdáleností povrchového zdroje od místa vzniku 2

mimořádné události, například potenciálního zvýšeného požárního nebezpečí. Řada objektů vybavených vodním samočinným stabilním hasicím zařízením, jako jsou velká obchodní centra, významné správní budovy, kulturní centra a specifické objekty v průmyslových zónách bez dostatečné vlastní akumulace požární vody, se bez přímé dodávky tlakové vody z vodovodů pro veřejnou potřebu neobejdou. Abychom snížili rizika nenadálých nebo dlouhodobých přerušení dodávek pitné a současně požární vody, musí vlastníci nebo provozovatelé veřejných vodovodů udržet kvalitu surové vody ve zdrojích. Zvláště v těch zdrojích, které po vyčerpání ze zvodnělých vrstev nyní již pitnou vodu jen zdravotně zabezpečí. Ale ani zdroje vody s následnou úpravou nejsou bez významných rizik. Vždy je nutno vzít v úvahu, že úpravna vody je strategický objekt s přesně nastavenou a vymezenou možností odstranit nežádoucí organické a anorganické látky v určitém množství. Pokud se v surové vodě objeví jiné látky přesahující možnost jejich odstranění, musí dojít k vyřazení úpravny vody z provozu a následně i k přerušení dodávky spotřební a požární vody pro zastavěná území. Každá úpravna musí ze zákona pro snížení rizik provádět z těchto důvodů trvalý monitoring její kvality, viz obrázek č. 1. Obr. 1 Schéma systému sledování jakosti vody 3

Trvale udržet kvalitu surové vody ve zdrojích lze různými způsoby. K hlavním však patří a dlouhodobě musí patřit: znalost povodí vodního zdroje včetně jeho slabých stránek, ke kterým patří bodové zdroje znečištění (zjevné i skryté skládky, technický stav kanalizace, průmyslová rizika, zemědělský způsob hospodaření atd.) a schopnost bránit negativním jevům, zabezpečit povrchový nebo podzemní zdroj před negativním působením povodní. V případě náročnosti jeho ochrany vybudovat pro nouzové zásobování zdroj náhradní, vyhlásit a udržovat pásmo hygienické ochrany (PHO) vodního zdroje v takovém rozsahu, aby umožňovalo účinnou ochranu, regulovalo a snižovalo negativní vlivy užívání pozemků, v rámci zpracování územních plánů a jejich periodického přezkoumávání důsledně dbát na prioritu rovnováhy a neporušenosti vodního prostředí ve svém katastrálním území. Rozhodující pro dlouhodobé záměry udržení přirozeného stavu koloběhu vody je územní plán. Vodní hospodářství nelze účinně chránit jednotlivými separovanými kroky, ale pouze komplexním řešením. Požární ochrana, ale i spotřební účely obyvatel závislých na dodávkách pitné vody, jen obtížně mohou přijmout kontraproduktivní kompromisy. Spolehlivost a rizika distribučních systémů pitných a požárních vod Neméně důležitou funkci pro požární bezpečnost mají i distribuční systémy dodávek pitných vod. Jestliže vyřazení vodního zdroje způsobí, pokud nemá ekvivalentní náhradu, vždy dlouhodobé problémy, tak u distribučních systémů je dané riziko dlouhodobého vyřazení výrazně nižší. Zpravidla nepřesáhne časový úsek několika dnů ve srovnání s poškozením zdrojů, které může způsobit přerušení dodávek pitné vody v délce až několika týdnů. Například v roce 2009 došlo vlivem povodně k několika měsíčnímu vyřazení vodního zdroje pro část okresu Nový Jičín. Provozovatelé vodovodů často z různých příčin řadu rizik podceňují a tím z dlouhodobého hlediska vytváří nepříznivé prostředí pro dodávky vody jejím 4

spotřebitelům. Je proto vhodné, aby každý veřejný vodovod měl vypracován management přijatelného rizika, [upraveno 2] viz obrázek č. 2. Obr. 2 Primární schéma procesu managementu rizik Na základě primárního schématu je nutné rozpracovat jeho sekundární část, ve které jsou zohledněny základní cíle, rizika, potřeby a možnosti provozovatele, například: spolehlivost přivaděčů vody ve standardních a nouzových podmínkách, hydraulická účinnost distribuční sítě, její stáří, technický stav, kapacitní možnosti ve vztahu k maximálním odběrům spotřební a požární vody, vhodnost umístění požárních odběrních míst, především výtokových stojanů a plnicích míst mobilní techniky, odolnost proti působení přírodních a antropogenních vlivů na vznik mimořádných událostí. U každého ze základních funkčních celků veřejných vodovodů distribuční sítě, tj. vodovodních řadů, vodojemů, technologických objektů, požárních objektů a armatur, by měl majitel nebo provozovatel této kritické infrastruktury státu znát faktor zranitelnosti. Faktor zranitelnosti lze definovat například jako: schopnost prvek chránit, relativní zranitelnost vůči útoku, možnost ohrožení zdraví a života, dopad na životní prostředí, 5

funkční důležitost, posouzení, zda objekt je nezbytný pro fungování veřejné infrastruktury jako celku, posouzení významnosti objektu při řešení mimořádné události, včetně zajištění náhradního nebo nouzového zásobování, posouzení požární bezpečnosti zastavěného území, především doplňkových stabilních automatických zařízení apod. Součástí posuzování zranitelnosti a významu by mělo být i schématické znázornění posuzovaného území ve vztahu k širším souvislostem v dodávkách vody místního nebo nadmístního systému, viz obrázek 3. recipient ČOV úpravna vody vodojem spotřebiště zdroj vody spotřebiště distribuční síť přivaděč spotřebiště ČOV kanalizační přivaděč recipient Obr. 3 Vliv zdroje vody nadmístního významu na distribuční systémy Monitorovací systémy hydraulické účinnosti a požárního zabezpečení Odpovědný a pečlivý majitel veřejných vodovodů musí počítat i se vznikem mimořádných událostí a dočasného nedostatku vody ve spotřebním a požárním systému a být na tuto situaci připraven. Příprava musí být včas, aby umožnila odstranit pravděpodobné nedostatky. Jedním z bodů přípravy a řešení je znalost hydraulické účinnosti vodovodní sítě, viz obrázek č. 4. 6

Obr. 4 Spektrální analýza spotřeby vody [3] Z obrázku je zřejmé, že v tomto případě musí řešitel úlohy zajišťující nouzové zásobování počítat s trvalou ztrátou vody v systému v množství cca 15 l.s -1. Za této situace, při nedostatečném náhradním zdroji vody v době mimořádné události, může nastat výrazný nedostatek spotřební a požární vody nebo úplný kolaps projevující se nedostatečným hydrodynamickým tlakem vody. Je proto vhodné v rámci přípravy na řešení mimořádné události pomocí stabilních nebo mobilních monitorovacích prostředků analyzovat sekce vodovodní sítě a současně určit, která odběrní místa budou zachována ve všech případech a které části obcí nebo měst budou muset být řešeny mobilními prostředky nouzového zásobování vodou. Vnější odběrní místa na vnitřních rozvodech průmyslových areálů Provozovatel vodovodů pro veřejnou potřebu nesmí zapomínat na požární bezpečnost různých, převážně právnických osob, na svém katastrálním území. Je pro ně velmi často jediným odborným garantem požární vody pro hašení jejich objektů. Měl by velmi obezřetně posuzovat jejich požadavky a nároky, zvláště v těch případech, kdy je zařízení napojováno na větevnou síť, vodovodní zařízení s vyšším počtem poruch nebo sníženou kapacitní průtočností. Například kapacitní nedostatky se mohou projevit až výraznou ztrátou tlakové hladiny již při středních odběrech požární vody, viz obrázek č. 5. 7

Obr. 4 Pokles hydrodynamické tlakové čáry Příčinou bývá zpravidla nevhodně navržený typ vodoměru, výrazná redukce průtoku ve vodoměrné šachtě nebo provozní závady na armaturách vnitřního vodovodu určeného k požárnímu zabezpečení,. Neméně významné bývají i další příčiny, které si běžný provozovatel vnitřních požárních rozvodů vody neuvědomuje, ale které, jak ukazuje praxe zasahujících jednotek Hasičského záchranného sboru, zbytečně zvyšují hmotné škody při požáru. Řada nich se dá technicky v přípravné a realizační fázi vyřešit. Pokud však požadavky investorů přesahují možnosti dodavatelů vody, musí být včas odmítnuty s tím, že požární bezpečnost musí zajistit jiným vhodným a realizovatelným způsobem. Závěr Je jen velmi obtížné zobecnit velmi širokou problematiku zajištění požárního zabezpečení měst a obcí do krátkého článku konference. Proto příspěvek v několika okruzích pouze naznačuje oblasti problémů a možnosti jejich řešení. S jistotou však lze konstatovat, že celkové řešení se nesmí odkládat až do doby vzniku problémů. Je vhodné, pokud k tomu majitelé nebo provozovatelé vodovodů nemají vlastní specialisty, přenechat odborná řešení odborníkům schopným posuzovat vodohospodářskou problematiku, ale i současně znalých metod krizového řízení a jejich předcházení. 8

Příspěvek zpracován v rámci projektu Ministerstva vnitra ČR VD20062010A06. Literatura: [1] Statistická ročenka 2008 Česká republika, Příloha časopisu 112, č. 3/2009, Ročník VIII., Praha 2009. ISSN 1213-7057. [2] Water Safety Plans. Managing drinking-water quality from catchment to consumer. World Organisation 2005. [3] KROČOVÁ, Š.: Havárie a řízení vodního hospodářství, VŠB-TUO, Ostrava 2006, ISBN: 80-248-1246-0. 9