Alternativní paliva v dopravě Národní akční plán čistá mobilita Ing. Jan Žákovec Pražská plynárenská, a.s.

Alternativní paliva v dopravě Národní akční plán čistá mobilita Ing. Jan Žákovec Pražská plynárenská, a.s.

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) Národní akční plán čisté mobility, vypracovaný ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro životní prostředí byl schválen na jednání vlády ČR dne 20.11.2015. Schválením dokumentu Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) vyjadřuje vláda ČR vůli státu aktivně podpořit rozvoj alternativních paliv zejména v silniční dopravě, a naplnit tak dříve definované cíle ČR v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí. Vláda USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 20. listopadu 2015 č. 941 o Národním akčním plánu čisté mobility I. schvaluje v souladu se závazky a cíli České republiky vyplývajícími z příslušných politik a strategických dokumentů České republiky a předpisů Evropské unie v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí Národní akční plán čisté mobility (dále jen Plán ) obsažený v části III materiálu čj. 1369/15; II. ukládá 1. ministrům průmyslu a obchodu, dopravy a životního prostředí zveřejnit Plán na webových stránkách svých resortů a zajistit jeho odpovídající publicitu, 2. ministrům průmyslu a obchodu, dopravy, životního prostředí, ministryním pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí, ministru vnitra, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí a místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace zajistit realizaci opatření uvedených v Plánu, 3. členům vlády zohlednit Plán při realizaci střednědobých politik v rezortech a při přípravě souvisejících právních předpisů, 4. ministrům průmyslu a obchodu, dopravy a ministryni pro místní rozvoj ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí vytvořit podmínky pro úspěšné čerpání prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů pro naplňování a realizaci Plánu, 5. ministru dopravy ve spolupráci s věcně příslušnými ministry zajistit vhodný a potřebný nemovitý majetek ve vlastnictví státu pro účely realizace Plánu, zejména pro účel výstavby infrastruktury dobíjecích/plnících stanic, 6. ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministry dopravy, životního prostředí, a dalšími členy vlády odpovědnými za realizaci jednotlivých dílčích opatření Plánu předkládat vládě k 30. červnu každého roku informaci o plnění Plánu za předchozí rok a do 30. června 2018 předložit aktualizaci Plánu. Provedou: členové vlády Na vědomí: hejtmani, primátorka hlavního města Prahy Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) Za situace, kdy se podpora rozvoje alternativních paliv v dopravě stává nejen v evropském, ale i celosvětovém kontextu stále nosnějším tématem a kdy vlády vyspělých zemí přistupují ke stále systematičtější podpoře tohoto segmentu trhu, se jeví jako zcela nezbytné, aby se tímto směrem začala ubírat i ČR. V opačném případě může být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ne nepodstatnou měrou ohrožena konkurenceschopnost ČR, a to zejména v souvislosti se silně proexportním charakterem její ekonomiky a výrazným podílem automobilového průmyslu na jejím HDP. Česká republika je významným výrobcem motorových vozidel a jejich komponent. Realizují se zde projekty výzkumu a vývoje v oblasti čisté mobility. Podpora nízkoemisních vozidel by měla napomoci mj. dalšímu rozvoji tuzemských výrobců vozidel a autodílů, ale i související infrastruktury. Uvedený materiál vychází z požadavku směrnice 2014-94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která ukládá každému členskému státu přijmout vnitrostátní rámec politiky pro rozvoj trhu alternativních paliv v odvětví dopravy a zavádění příslušné infrastruktury. Zároveň stanoví požadavky na výstavbu plnících a dobíjecích stanic s časovým horizontem mezi léty 2020-2030.

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) V souladu s uvedenou směrnicí EU cílí NAP CM na ta alternativní paliva, která jsou na prahu plného komerčního využití, což se tedy netýká například LPG a biopaliv. Sama směrnice obsahuje i zdůvodnění, proč není nutné na podobné bázi přistupovat i k podpoře LPG, když konstatuje, že infrastruktura LPG je poměrně dobře rozvinutá a zahrnuje značné množství již funkčních plnicích stanic v Unii. Na druhou stranu NAP CM nenavrhuje ani žádné omezení současného stavu, kdy je LPG podporováno na bázi nižší spotřební daně. Rovněž biopaliva jsou zde zmíněna pouze okrajově s odkazem, že jejich problematikou se bude detailně zabývat Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. Pojem čistá mobilita může vyvolávat očekávání mnohem šířeji zacíleného materiálu, který by řešil i obecnější témata, např. změna přístupu k dopravě či vyšší preference pro městskou hromadnou dopravu, případně se věnoval i dalším druhům ekologické dopravy (nejen cyklodopravy ale např. bezmotorové mobility ). Skutečností však je, že jak Státní energetická koncepce, tak i Dopravní politika ČR, tj. základní strategické materiály vlády ČR, na jejichž základě byl tento materiál vypracován, počítají s tím, že se NAP CM bude věnovat právě výhradně problematice energetiky v dopravě a bude obsahovat opatření pro posílení podílu vozidel na alternativní pohon.

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) Podle dokumentu Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050 by se NAP CM měl stát jedním z 12 návazných strategických dokumentů přispívajících k realizaci cílů Dopravní politiky. Cíle NAP CM jsou v souladu rovněž se Státní politikou životního prostředí, která obsahuje mj. zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NO x, VOC a PM 2,5 z dopravy, které přispěje k celkovému snížení úrovně znečištění ovzduší v ČR. Podpora nízkoemisních vozidel přispěje ke snížení produkce emisí znečišťujících látek ze sektoru dopravy, a to především ve městech a aglomeracích, kde je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. Zlepšením kvality ovzduší dojde ke snížení zdravotních dopadů s tím souvisejících, které zahrnují snížení imunity, zhoršení stavu astmatiků a alergiků, častější výskyt onemocnění dýchacího a kardiovaskulárního systému a způsobující genové mutace již při vývoji plodu v těhotenství.

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) 1. Stávající a budoucí stav dopravy a vývoj vozového parku v ČR - Předpokládané a žádoucí parametry emisí z dopravy - Vývoj vozového parku a přepravních výkonů - Predikce vývoje energetické účinnosti a spotřeby paliv 2. Stávající a navrhovaný legislativní rámec ČR a EU včetně připravované klíčové dokumentace - Legislativa ČR a připravované změny (stručný přehled) - Legislativa EU a navrhované směrnice (stručný přehled) a standardy - Dlouhodobé strategie a trendy v oblasti čisté mobility (best practices) - Přehled mechanismů podpory ve vybraných členských státech a doporučované nástroje v ČR 3. Vývoj v oblasti elektromobility - Technologie vozidel a vývojové trendy (ekonomicko-technické char.) - Technologie infrastruktury a vývojové trendy - Předpisy, normy a standardy - Odpady a recyklace - Vazba na model trhu a jeho účastníky 4. Vývoj v oblasti vozidel poháněných plynem - Technologie vozidel a vývojové trendy - Technologie infrastruktury a vývojové trendy - Předpisy, normy a standardy - Odpady a recyklace - Vazba na model trhu a jeho účastníky 5. Klíčové podmínky pro rozvoj jednotlivých druhů čisté mobility (definované kvalitativně i kvantitativně) 6. Harmonogram kroků (akční plán) Řídící výbor 3 pracovní skupiny: - Elektromobilita - Plyn - Legislativa

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM)

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM)

Čistá mobilita v základních strategických dokumentech EU Strategie Evropa 2020 (2010) - Rozvoj čisté mobility významně přispívá k naplňování priorit strategie Evropa 2020 (konkurenceschopnost, udržitelný růst) - Cílem je podpora nových technologií za účelem modernizace dopravy, snížení produkce uhlíku v tomto odvětví a zvýšení konkurenceschopnosti. Bílá kniha o nové dopravní politice EU (2011) - Snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 60 % - Snížit používání konvenčně poháněných automobilů v městské dopravě do roku 2030 na polovinu; postupně je vyřadit z provozu ve městech do roku 2050 - Dosáhnout do roku 2030 ve velkých městech zavedení městské logistiky v podstatě bez obsahu CO 2 Návrh směrnice EP a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva - Harmonizace standardů pro jednotlivé typy dobíjecích /plnících stanic - Požadavky na zavádění infrastruktury pro jednotlivé typy dobíjecích/plnících stanic - Požadavek na vytvoření národního rámce (strategie) čisté mobility (NAP ČR)

Směrnice EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zajistit vybudování minimální infrastruktury plnicích stanic pro vozidla na CNG, a to v případě plnicích stanic ve městech do roku 2020 a v případě plnicích stanic na hlavní síti TEN-T do roku 2025. Rozsah této sítě plnicích stanic má záviset na rozhodnutí členského státu na základě analýzy poptávky na trhu, přičemž indikativní (doporučená) vzdálenost mezi jednotlivými plnicími stanicemi je 150 km zajistit do roku 2025 vybudování minimální infrastruktury plnicích stanic pro vozidla na LNG, přičemž indikativní (doporučená) vzdálenost mezi jednotlivými plnicími stanicemi je 400 km v rámci hlavní sítě TEN-T

Predikce vývoje CNG/LNG v dopravě do roku 2040 Predikce vývoje vozového parku do r. 2040 (dle ČPS) 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2013 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Predikce prodeje ZP v dopravě do roku 2040 (dle ČPS) 800 000 000 10% podíl spotřeby ZP na celkové spotřebě PHM v dopravě 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 100 000 000 Optimistický scénář: Zachování podpory CNG v dopravě do dosažení 10% podílu celkové spotřeby PHM Zachování nulové silniční daně Zachování zvýhodněné spotřební daně na CNG v dopravě po roce 2020 Podpora nákupu vozidel na CNG Podpora čistých vozidel v městských aglomeracích (parkovací zóny, pruhy) Odstranění legislativních bariér v oblasti garážování a servisu 0 2013 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Podpora rozvoje infrastruktury

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) Příprava dotačního programu Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva v silniční dopravě - hlavní východiska Nedostatečná infrastruktura pro alternativní paliva identifikována jako zásadní překážka rozvoje čisté mobility Vymezení specifických cílů pro rozvoj infrastruktury dle požadavků směrnice 2014/94/EU - Elektřina: 1.300 dobíjecích míst do r. 2020 - CNG: 200 plnicích stanic do r. 2020 - LNG: 5 plnicích stanic do r. 2025 - Vodík: 3-5 vodíkových stanic Opatření S11: Podpora budování veřejné infrastruktury pro vozidla na alternativní paliva (CNG, LNG, elektro, vodík)

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) Opatření NAP ČM - Snížená sazba spotřební daně u CNG i po roce 2020 - Jednotná metodika při procesu schvalování výstavby infrastruktury dobíjecích stanic a CNG plnicích stanic - Investiční podpora budování infrastruktury (LNG/CNG) - Odstranění bariér v oblasti garážování a servisování plynových vozidel - Pořizování vozidel na alternativní paliva do flotil dopravních podniků a do flotil dopravců zajišťujících městskou hromadnou dopravu a veřejnou linkovou dopravu - V rámci nabídkových řízení určených k výběru provozovatele veřejné linkové dopravy zohlednit energetické a ekologické dopady vozidel - Vytvoření programu obměny vozového parku státní správy a samosprávy za vozidla s alternativním pohonem - Podpora výzkumu a vývoje, posílení spolupráce mezi VŠ, výzkumnými organizacemi a průmyslem - Cílené vzdělávací akce pro odbornou i širší veřejnost v oblasti alternativních paliv - Úprava režimů a sazeb silniční daně pro vozidla CNG/LNG a elektrický pohon nad 12 t a současně zavedení daňové úlevy pro LNG vozidla a vodík - Mimořádné odpisy pro dobíjecí infrastrukturu - Dokončení procesu novelizace současné legislativy ve vztahu k LNG vozidlům - Úlevy z placení poplatků souvisejících s provozem vozidla na alternativní paliva

Rozhovor s bývalým šéfem Škody Auto Vratislavem Kulhánkem, 10.5.2016, ČRo Plus Není problém v tom, že Škoda je jedním z posledních výrobců své kategorie automobilů, který nenabízí auta na hybridní pohon nebo elektromobily, protože konkurenční značky jako Ford, Opel, Hyundai či Kia už je mají. Podíval jste se někdy, kolik jich prodaly? Ono to není o tom mít nějaký model nový s novou technologií. BMW má třeba model už s vodíkovým, s motorem na vodík, sice ne v sérii, ale vyvinutý, ale o to přece vůbec nejde, protože jednak jak hybridní auta, tak eletroauta jsou extrémně drahá a ještě dlouho extrémně drahá budou a není v zájmu Škody vyrábět auta, která na trhu neuspějí. Není v tom ale budoucnost, vydat se tímto směrem? Já o tom silně pochybuji. Podle mě je budoucnost v CNG a ve stálém zlepšování a snižování emisí u spalovacích motorů. Ale to je věc názoru. Samozřejmě je strašně populární říkat, že hybridy a elektroauta je obrovská budoucnost, co se týče ekologičnosti elektroaut, mám své pochyby, protože ten proud se musí někde vyrobit, ty baterie se musí někde vyrobit a ty baterie se musí také někde zlikvidovat potom. Takže, a pokud bude převážná většina elektráren, respektive hnědouhelných elektráren, tak, která bude vyrábět elektrický proud, a ta bude de facto dobíjet automobily, tak v čem je ta výhoda emisí, to já přímo netuším. Takže vy jste skeptický, co se týče hybridních aut nebo elektromobilů, myslíte si, že to je slepá ulička, že to nebude úplně cesta budoucnosti? Já si myslím, že to je šlágr, ale není to, takto samozřejmě třeba pro městskou dopravu v Praze si to dovedu představit, taxíky, autobusy a tak, ale poněvadž to, ty emise nebudou v Praze, ale budou někde jinde. Čili v Praze se emise sníží, ve velkých městech, ale tam, kde jsou ty elektrárny, tak tam se samozřejmě zvýší nebo zůstanou. Takže nic proti tomu, ale na běžné cestování, abychom měl baterie nebo elektroauto dosah tisíc kilometrů, na to moc nevěřím. Když ještě zůstaneme u té budoucnosti automobilového průmyslu, vy jste zmínil, že podle vašeho názoru je budoucnost v CNG, tudíž auta na stlačený zemní plyn. V čem je ta největší výhoda podle vás? Ta největší výhoda je v tom, že je to jediný absolutně čistý zdroj pro auta, který je bezemisní a které je přírodní, to je hlavní výhoda. A výrobní náklady? Výrobní náklady nejsou o nic větší než u spalovacích motorů. Čili ta cena bude podobná, podle vás ty ekologické dopady budou menší? Přesně tak. Do jaké doby by se mohly masivně, podle vás, rozšířit auta na CNG, o jakém časovém horizontu mluvíme, jsou to roky, desetiletí? Mohly by to být i roky, mohlo by to být v rozsahu do deseti let, ale to je samozřejmě všechno odvislé od možnosti tankování. Pokud bude síť na CNG, tankovací síť dostatečně rozšířená, jako medium je to i levnější než nafta nebo benzin, takže, a pak je tam ještě další drobný problém, a to jsou podzemní garáže, které všichni mají strach za daných okolností už vcelku neodůvodněný z toho, aby tam zajížděly a parkovaly vozy s CNG. Tak, pak si myslím, že si každý auto s takovýmto motorem rád koupí. Když se zase vrátíme ke Škodovce, tak není právě třeba toto cesta, kterou by se Škoda měla více ubírat, že by měla být třeba větším inovátorem právě, co se týče aut na CNG, tedy na stlačený zemní plyn? Tam to nechápu to by, Škoda taková už je. Octavie CNG se produkují vcelku poměrně v rozsáhlé míře. V severských státech, myslím Skandinávii, se běžně prodávají, je tam o ně běžný zájem, v České republice také. Takže tam nevidím žádný velký problém. Škoda samozřejmě kapacitně je způsobilá ta auta vyrábět podle potřeby.

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM)

ŠKODA Octavia G-TEC - v prodeji od června 2014-2015: cca 1.800-2016: předpoklad 2.800

Svaz dovozců automobilů SDA - statistika 2015

CNG autobusy - Česká republika 2.Q 2016: 970 CNG busů - Brno - Ostrava - Opava - Havířov - Prostějov - Tábor - Pardubice - Karlovy Vary - Frýdek Místek - Liberec - Jablonec - Znojmo - Semily - Louny - Roudnice - Litoměřice - Česká Lípa - Jeseník - Trutnov - Teplice - Plzeň - Přerov - Jablonec - Kladno - Jihlava

Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM)

CNG v České republice Rok Veřejné CNG stanice CNG vozidla Osobní automobily Autobusy Prodej CNG v mil m³ 2004 9 250 150 100 2,773 2005 9 450 280 165 3,010 2006 11 580 400 180 3,584 2007 17 900 680 195 5,790 2008 17 1.200 950 215 6,758 2009 23 1.800 1.465 270 8,082 2010 32 2.500 2.112 300 10,058 2011 34 3.250 2.807 336 12,089 2012 45 4.300 3.818 362 15,242 2013 50 6.300 5.747 404 21,952 2014 75 8.055 7.205 518 29,912 2015 108 12.000 10.750 820 43,589 2.Q 2016 115 13.700 12.270 960

CNG stanice v České republice

- 2015: 4,4 mil. m 3 - nárůst oproti roku 2014 o 29 %. Současný stav využití zemního plynu v dopravě Praze Prodej CNG v Praze CNG vozidla V Praze jezdí více než 2,5 tisíce CNG vozidel. 35 30 32,7 Největší provozovatelé: 25 21,1 - Česká pošta: více než 200 CNG vozidel (celkem v ČR 1.077), 20 17,5 14 - Pražská plynárenská, a. s.: 160 CNG vozidel, 15 10,6 - Pražské služby, a. s.: 115 CNG vozidel, 10 6 - Taxi: SEDOP Taxi 25, HAD taxi 15, 5 1,4 1,6 2 2,7 Green Prague plán 200 taxi 0 - rozvoz potravin (Pekárna Kabát - 13, Rohlík.cz 53) - energetické a vodárenské firmy (České teplo - 23, Česká voda - 4) - telekomunikační společnosti (České radiokomunikace, PROMSAT, Temo-Telekomunikace - ostatní: Ipodec, AVE, Komwag, Štěpánek Auto, Linde Material Holding, Městská poliklinika Spálená, Domov seniorů Krč 50 45 40 36,5 47,1 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Současný stav využití zemního plynu v dopravě Praze CNG plnicí stanice Na území Prahy je v současnosti 15 veřejných CNG plnicích stanic.

Využití zemního plynu v komunálních vozidlech v Praze Aktuálně Pražské služby, a. s., provozují 115 CNG komunálních vozidel (svoz odpadu, čištění ulic, kontejnery, speciální servisní vozy.) Svozová a čisticí CNG vozidla Pražských služeb, a.s., jsou součástí ekologického projektu, jehož cílem je v Praze postupně obměnit stávající naftová svozová a čisticí vozidla. CNG vozidla jsou využívána v ekologicky nejvíce zatížených oblastech, především v centru města. Praha se tak zařadila mezi další evropské metropole, jakými jsou například Madrid (700 CNG kuka vozů), Berlín, Paříž, které už výhody komunálních vozů na ekologický pohon zemní plyn využívají. Další společností s CNG svozovými vozidly: AVE, KOMWAG, IPODEC

Využití zemního plynu v komunálních vozidlech v Praze

Česká pošta Česká pošta má s více než 5 tisíci automobily největší vozový park v České republice Nejrůznější typy od malých dodávek po nákladní vozy Nájezdy vozů v průměru od 60 do 80 km/den = 15 až 20 000 km/rok Podle schváleného plánu obnovy vozového parku z nich bude až 3 tisíce jezdit na CNG - prostřednictvím operativního leasingu. 05_ 2016: 1.077 CNG aut: FIAT Doblo, FIAT Ducato, VW Passat, Iveco Daily úspora PHM cca 10 milionů Kč/rok

CNG taxi

Garážování vozidel na zemní plyn Vyhláška MV č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (ze dne 6. září 2011) řeší vybavení garáží pro parkování CNG vozidel. 21 odst. 2: Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17 Část 1 bod 2) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty Část 17) ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (1. září 2011) Požadavky na vybavení garáží a jiných prostorů, používaných k parkování, odstavování a stání CNG vozidel a vymezení podmínek pro projektování, výstavbu a provoz stanovuje Technické pravidlo GAS TPG 982 01 Vybavení garáží a jiných prostorů pro motorová vozidla s pohonným systémem CNG. Toto pravidlo platí od 1. 5. 2013. Požadavky a podmínky provozu, oprav, údržby a kontroly CNG vozidel stanovuje Technické doporučení GAS TDG 982 02 Podmínky provozu, oprav, údržby a kontroly motorových vozidel s pohonným systémem CNG. Toto doporučení platí od 1. 2. 2009.

CNG na webu www.cng4you.cz www.ppas.cz/cng www.cng.cz www.cngcompany.cz www.cngplus.cz www.ngvaeurope.eu www.mobile.de mobilní aplikace PP - CNG stanice PP CNG Facebook

Děkuji za vaši pozornost Kontakt: Ing. Jan Žákovec - Pražská plynárenská, a.s. M +420 724 104 874 E: jan.zakovec@ppas.cz