VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Studijní program: Ekonomika a management Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem Bakalářská práce Autor: Michaela Komžáková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright 2012 Michaela Komžáková
Abstrakt KOMŽÁKOVÁ Michaela: Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Hlavním cílem této práce je analyzovat pozici Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem v cestovním ruchu. Analýza byla provedena na základě opatřených primárních a sekundárních dat. Podle získaných dat byl poté vypracován návrh na zvýšení její atraktivity pro budoucí návštěvníky, a dále také určen profil návštěvníka ZOO. Klíčová slova: Dotazník. Zoologická zahrada. Dotazovaný. Návštěvník. Abstract KOMŽÁKOVÁ Michaela: The visitor profile of the ZOO Dvůr Králové nad Labem. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. The main aim of this bachelor thesis is an analysis of the position of the Zoological garden in Dvůr Králové nad Labem in tourist industry. The analysis was carried out on the basis of the principal and secondary information. According to the obtained information the plan for the increase of the attractiveness of the ZOO was created. Finally the ZOO s visitor s profile was determined. Key words: Questionnaire. Zoological garden. Respondent. Visitor.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. především za jeho vedení práce, praktické rady a pomoc při jejím zpracovávání. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem za ochotné jednání a pomoc při shromažďování potřebných informací k mé práci. Také děkuji všem respondentům, kteří věnovali svůj čas vyplnění dotazníku a také své rodině za podporu během mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Toto téma jsem si vybrala hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je velký zájem o zvířata a celkově o zoologické zahrady. Tím dalším důvodem je, že se tato ZOO nachází v místě mého bydliště, a proto jsem zoologickou zahradu velmi ráda navštěvovala minimálně jednou ročně. Proto, když se téma objevilo v nabídce bakalářských prací, byl pro mě výběr naprosto jasný. Hlavní cíl práce je nejprve obecně charakterizovat ZOO a poté zhodnotit význam ZOO jako atraktivitu cestovního ruchu, a to jak z hlediska návštěvnosti, marketingu, doprovodných služeb, ale také z hlediska řízení a ekonomiky. Mým záměrem je navrhnout pro zoologickou zahradu opatření, která by vedla k větší návštěvnosti a celkovému zlepšení. Tato práce je zaměřena na zjištění, jak si zoologické zahrady stojí v porovnání s ostatními atraktivitami cestovního ruchu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické, části je obecně charakterizována ZOO, historie, organizace zabývající se tematikou zoologických zahrad, nebo data o návštěvnosti a ekonomice. Druhá část, praktická, se týká výsledků dotazníkového šetření prováděného za účelem zjistit, jaký je profil návštěvníků zoologické zahrady. Pro vypracování mé bakalářské práce jsem využívala veřejně dostupnou literaturu a informace z oficiálních webových stránek zoologické zahrady, případně další internetové zdroje. Dalším zdrojem mi byly poskytnuté materiály a informace od pracovníků ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.
Obsah Předmluva... 7 Úvod... 10 1 Zoologická zahrada a její poslání... 11 2 Organizace zabývající se zoologickými zahradami... 11 3 Legislativa týkající se zoologických zahrad... 15 3.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách)... 15 3.2 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad... 16 3.3 Směrnice rady č. 99/22/ES o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách... 16 4 Historie zoologických zahrad... 17 4.1 Historie zoologických zahrad v České republice... 18 5 Historie zoologické zahrady Dvůr Králové... 19 5.1 Josef Vágner... 22 6 Zoologická zahrada Dvůr Králové... 24 6.1 Obecné informace... 25 6.2 Vzdělávání... 26 6.3 Pavilony a expozice... 27 6.4 Akce... 29 6.5 Safarikemp projekt cestovního ruchu... 30 6.6 Hotel Safari... 32 6.7 Safari vlastním autem... 34 6.8 Zážitkové programy... 35 7 Návštěvnost ZOO... 36 7.1 Týden duchů a Vánoční zoo... 37 8 Ekonomika ZOO... 39 8.1 Ekonomické údaje ZOO v číslech... 39 8.2 Marketing ZOO... 40 9 Dotazníkové šetření... 41 9.1 Metodika... 41 9.2 Charakteristika dotazovaných... 43 9.3 Výsledky dotazníkového šetření... 44
9.4 SWOT analýza... 60 9.5 Návrhová část... 61 Závěr... 63 Seznam použitých zdrojů... 64 Seznam tabulek... 66 Seznam grafů... 67 Seznam obrázků... 69 Seznam příloh... 70
Úvod Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem je druhou nejnavštěvovanější v České republice a patří mezi nejkrásnější a nejvíce navštěvované zoo, a to především díky Safari, které si zapamatuje snad každý návštěvník. Již několik let se drží zoologická zahrada Dvůr Králové v první desítce nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. Vysoká oblíbenost je patrná i z údajů o návštěvnosti této zoo. V roce 2010 navštívilo zoologickou zahradu 454 tisíc lidí. O rok dříve, v roce 2009 to bylo o téměř 100 tisíc lidí více a stejně tak další předchozí dva roky. Z údajů z roku 2008 je vidět, že kromě dvorské zoo se v první desítce nachází na prvních místech také zoologická zahrada Praha. Dalšími zahradami nacházejícími se mezi nejnavštěvovanějšími místy jsou zoologická zahrada Lešná a také zoologická zahrada Plzeň. Zoologická zahrada je pro návštěvníky zajímavá nejen svými doplňkovými službami, ale především množstvím zvířat a službami, které návštěvníci v jiných zoologických zahradách nenajdou. Příkladem je safari, kam si od loňského léta mohou návštěvníci zajet vlastním autem či safaribusy zoologické zahrady. Dalším takovým příkladem je Hotel Safari či nově vybudovaný Safarikemp. Velkým úspěchem pro zoologickou zahradu je výsledek soutěže Ceny Kudy z nudy 2010. Zoo Dvůr Králové se umístila na druhém místě s programem Ošetřovatelem v ZOO Dvůr Králové. Vybraná zoo je tedy atraktivním cílem cestovního ruchu a úkolem této práce je pokusit se navrhnout opatření, která povedou k ještě větší atraktivitě. 10
1 Zoologická zahrada a její poslání ZOO se rozumí odborná vědecká, nebo vzdělávací zařízení mající dlouhodobý charakter, a která zároveň chovají druhy divokých či zdomácnělých zvířat expozičním způsobem a to z osvětových důvodů, nebo pro záchranu druhů. [2] Podle zákona č. 162/2003 Sb. je zoologická zahrada definována takto. Jedná se o trvalé zařízení, ve kterém jsou chována zvířata volně žijící či zvířata domácí a minimálně po dobu 7 dnů kalendářního roku jsou vystavována veřejnosti. Tento zákon definuje i poslání zoologických zahrad. Posláním zoologických zahrad tedy je zachovat biologickou rozmanitost a genofond těchto zvířat chovem lidmi a to s ohledem na záchranu druhů, jež jsou ohroženy a dále také vést veřejnost k ochraně přírody. [1] 2 Organizace zabývající se zoologickými zahradami Tato kapitola je shrnutím těch nejdůležitějších organizací, které se zabývají problematikou zoologických zahrad, či ochranou zvířectva a rostlinstva. EAZA Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria) Podle internetových stránek organizace EAZA vznikla oproti jiným organizacím až v roce 1992. Založena byla 18 institucemi z celkem 8 zemí. Jejími členy je 340 organizací z celých 41 zemí světa. Rozdělení členů je takovéto: 287 řádných členů, 6 dočasných členů, 38 přidružených členů a 1 dočasně přidružený člen. Posláním asociace je usnadnění spolupráce evropských akvárií a zoologických zahrad. [5] EARAZA Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquariums) Organizace EARAZA byla založena po rozpadu SSSR, v roce 1994. EARAZA je nezisková organizace a sdružuje tedy na základě dobrovolnosti. Sídlem organizace je zoologická zahrada v Moskvě. Původním účelem bylo udržet spolupráci mezi zahradami z republik tehdejšího Sovětského svazu. Členy organizace tedy nejsou jen 11
zoologické zahrady, ale také akvária a další jiné organizace zabývající se touto problematikou. Hlavním cílem této organizace je neustále zlepšovat zoologické zahrady, zachování chovu zvířat žijících volně a také koordinování programů, které jsou uskutečňovány ve sféře asociace. Dalšími cíli jsou také usnadňování vyměňování zvířat mezi zahradami, či publikování. [3] WAZA Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums) WAZA je sjednocující organizace pro světové zoo a akvária. Organizace vznikla v roce 1935 ve švýcarském městě Basilej pod názvem Mezinárodní asociace ředitelů zoologických zahrad. Časem organizace zanikla, ovšem v roce 1946 byla založena znovu v Rotterdamu. Na Světovou asociaci zoologických zahrad byla tato organizace přejmenována až v roce 2000. Cílem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií je podporovat zoologické zahrady a akvária. Současně také vedení a povzbuzování těchto organizací po celém světě v pečování o zvířata a jejich životních podmínek, životního prostředí a vzdělávání. Organizace má přes 300 členů z více než 50 světových zemí. [4] IUCN Světový svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) Světový svaz ochrany přírody byl založen v říjnu v roce 1948. Původní název byl Mezinárodní unie pro ochranu přírody se zkratkou IUPN. Roku 1956 byla unie přejmenována na Mezinárodní unii pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Název Světový svaz ochrany přírody unie získala až v roce 1990. Tento svaz je největší a zároveň nejdůležitější sítí organizací na světě. [17] Ve svazu je sdruženo celkem 160 států, 1200 vládních a nevládních organizací a také více než 11 000 vědců. Práce IUCN je podporována 1000 zaměstnanců. Záměrem IUCN je ovlivnění mezinárodní úmluvy o životním prostředí, politiky a zákonů. Dalším důležitým faktem je, že IUCN provádí monitoring stavu světového zvířectva a rostlinstva a rovněž vydává červenou knihu těch druhů, které jsou ohrožené (IUCN Red List of Threatened Species). [6] 12
IZE Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad (International Zoo Educators Association) Organizace byla založena roku 1972. Založila ji skupina evropských pedagogů. Tato asociace není výdělečná a usiluje o to, aby zoologické zahrady byly více využívány ke vzdělávacím účelům. Jejím úkolem je také iniciovat vzdělávací programy v různých ZOO, organizovat vzdělávací konference, usnadňovat kontakty mezi členy, zastupovat zájmy členů a vydávat odborné publikace. Cílem Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad bylo vytvoření fóra, kde by mohli diskutovat a předávat si informace profesionální pracovníci pro vzdělávání. V roce 1996 došlo k těsnější spolupráci mezi IZE a Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií. To vedlo k posílení spolupráce mezi vzdělávacími pracovníky a řediteli. [17] AZA Asociace zoologických zahrad a akvárií (Association of Zoos and Aquariums) Asociace zoologických zahrad a akvárií byla založena roku 1924. Jedná se o neziskovou organizaci. Dřívější název zněl Americká asociace zoo a akvárií a úplně původní název byl Americká asociace zoologických parků a akvárií. Sídlo této asociace je v Silver Spring v Marylandu v USA. I činnost AZA se týká rozvíjením ZOO a akvárií. Jedná se o rozvoj vzdělání, vědy, či ochrany a péči o zvířata. Zajišťuje splňování stále vyšších standardů v péči o zvířata. [7] UCSZOO Unie českých a slovenských zoologických zahrad Tato organizace byla založena roku 1990 v Bratislavě ještě v tehdejším Československu. V současné době Unie sdružuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Cílem UCSZOO je napomáhání k uplatnění poslání zoologických zahrad a celkovému rozvoji a to podporováním vzájemné spolupráce, či zpřístupňováním zahraničních zkušeností a kontaktů. 13
Hlavní činností Unie je příprava podkladů a stanovisek Zoo při návrhu určitých strategií a programů týkající se životního prostředí a ochrany přírody a fauny. Zastupuje zoologické zahrady na mezinárodních odborných fórech. Dále pomáhá k uskutečňování a sestavování různých programů, kterými zoologické zahrady vzdělávají a vychovávají mládež i dospělé. Stará se o odborný růst jednotlivých pracovníků zoologických zahrad, a také o vzájemnou informovanost mezi zahradami. V neposlední řadě také vytváří společný informační fond Zoo. UCSZOO samotná je členem Světového svazu ochrany přírody (IUCN), Světové organizace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). [8] MŽP Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno 19. prosince roku 1989 a to zákonem České národní rady č. 173/1989 Sb. k počátku ledna roku 1990 k tomu, být ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. Kromě zoologických zahrad je Ministerstvo životního prostředí orgánem státní správy i pro ochranu přírody a krajiny, ochranu ovzduší, myslivost, rybářství, odpadové hospodářství. Dále také pro státní ekologickou politiku, geologické práce, ochranu vodních zdrojů či výkon státní geologické služby. Ministrem životního prostředí je v současné době Mgr. Tomáš Chalupa. Stal se jím 17. 1. 2011. [10] Z výčtu všech těchto organizací je ZOO Dvůr Králové nad Labem členem výše zmíněné Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO), Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad (IZE) a také Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). ZOO Dvůr Králové byla také členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, ale ke konci roku 2010 z této organizace, jako první zoo v historii organizace, vystoupila. [9] 14
3 Legislativa týkající se zoologických zahrad 3.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Zákon č. 162/2003 Sb. byl vydán dne 18. dubna roku 2003. Celý zákon obsahuje 6 částí, dohromady 25 paragrafů. Jsou to tyto části: 1. Podmínky provozování zoologických zahrad tato část vymezuje pojem zoologická zahrada, poslání zoologických zahrad, určuje, co se za zoologickou zahradu nepovažuje. Dále jsou zde uvedeny podmínky pro provoz zoo, informace o žádosti o licenci i její zrušení a zánik, nebo také kontrolu dodržování zákona. 2. Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky v druhé části je novelizace zákona týkající se zřízení ministerstev a jiných orgánů 3. Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) 4. Změna zákona o daních z příjmů 5. Změna živnostenského zákona 6. Účinnost Podle zákona je zoologická zahrada definována takto: Trvalé zařízení, v němž jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně žijící živočichové, popřípadě též zvířata domácí. [1] Naopak za zoologické zahrady se nepovažují: cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat, obchody se zvířaty provozované dle zvláštních právních předpisů, akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, 15
zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy, zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, která chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo pučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech. [1] 3.2 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Nařízení vlády je ze dne 7. ledna z roku 2004 a týká se poskytování dotací zoologickým zahradám. Účinnosti toto nařízení nabylo 15. ledna roku 2004. Nařízení vlády stanovuje, za jakých podmínek mohou být poskytnuty dotace na různé činnosti či projekty, netýká se to však dotací na projekty vědy a výzkumu, ty mají svůj zvláštní právní předpis. Nařízení má 7 paragrafů. V prvním paragrafu je uveden předmět úpravy. Ve druhém, komu může být dotace poskytnuta. Třetí paragraf se týká žádosti o dotaci a jejich náležitostí. Ve čtvrtém a pátém paragrafu se hovoří o rozhodování o dotacích. Šestý paragraf obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení, pro příjemce. Poslední 7 paragraf stanovuje, kdy nařízení nabylo účinnosti. [11] 3.3 Směrnice rady č. 99/22/ES o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách Tato směrnice je ze dne 29. března z roku 1999. Směrnice je rozdělena do 11 článků a obsahuje cíle směrnice, definici zoologické zahrady spolu s požadavky na zoologické zahrady, udělování licencí a dohled nad tímto úkonem. Dále se zmiňuje o uzavření zoologických zahrad, o sankcích při porušení ustanovení podle této směrnice, provedení a také vstup v platnost. [12] 16
4 Historie zoologických zahrad Pravěk Se zvířaty je člověk spojen snad od samého počátku. V pravěku lidé lovili zvířata pro potravu, ne zřídka tomu bylo i naopak. Postupem času lidé začínali nad zvířaty mít určitou převahu, věděli jak využívat celé zvíře nejen pro maso a kožešiny, ale také pro jejich kosti či zuby. Nejsnadnější kořistí byla mláďata. Z počátku je lidé chytali proto, že jejich odchyt byl velmi snadný, ale časem zjistili, že si odchycené mládě mohou ponechat na horší časy. To je první počátek chovu zvířat. Mláďata se stala dětskými mazlíčky a často se již krotká odchycená zvířata dožívala dospělosti. Časem se začala zvířata chovat cíleně, protože to pochopitelně bylo snazší než zvířata lovit. Tímto se postupně některá zvířata stávala domestikovanými. Prvním zdomácnělým byl pravděpodobně pes a to již okolo 10.000 let př. n. l. Kolem roku 8.000 př. n. l. se takto začali chovat ovce, prasata, kozy či sobi. V mladší době kamenné následovaly včely, krávy, holubi a také slepice. V dalších obdobích to byli také kočky, koně, lamy, velbloudi i sloni. 5.000 let př. n. l. se například v Egyptě či Indii běžně chovali lvi a pro práci osli nebo sloni. Starověk Stejně tak jako se v Egyptě a Indii chovali lvi, tak se 3.000 let př. n. l. chovali z loveckých důvodů sloni a gepardi. Později se začala zvířata chovat i pro válečné účely (lvi, sloni). Ve třetím tisíciletí se také zvířata začala převážet. Ze Súdánu do Egypta se převážely žirafy, ze Sýrie zase medvědi. V té době byly takovéto chovy běžné v Mezopotámii i Starověké Indii. V chrámech tu byly chovány antilopy, gazely, nosorožci, nebo tygři. V 2. a 1. tisíciletí se chovy zvířat rozšířili do čínských císařských zahrad. V době železné se ve větší míře začala zvířata chovat i ve Starověkém Řecku a Římě. Vznikala speciální chovná zařízení, jako byla diária (ptáci), leporária (zajíci), miliaria (křepelky), cochlearia (šneci). Velká zvířata byla ponechávána pro boj mezi sebou, či do arény s gladiátory. Už v raném starověku vznikali předchůdci dnešních zoo. Nejstarší zmínka pochází z 16. stol. př. n. l., ovšem mohli existovat i dříve. Mezi první známé zvěřince patří Zahrada moudrosti z Číny (1150 př. n. l.) Zajímavostí je, že již v této době byla zvířata chována v podmínkách ne nepodobných těm, ve kterých žijí ve volné přírodě. K tomuto trendu se zoologické zahrady začaly vracet až přelomem 20. a 21. století. 17
Středověk a novověk V 16. století, 27 let po objevení Ameriky byla známým španělským dobyvatelem objevena zahrada císaře Montezumy. V zahradě se nacházelo množství vzácných zvířat a rostlin. Po pádu Římské říše byly zvěřince na ústupu. Další rozmach v Evropě nastal vznikem menažerií (označení pro zvěřince), tedy od 12. století a to v Itálii, Holandsku, Anglii, Německu a dalších zemích. Pro zoologické zahrady byla historicky nejvýznamnější menažérie ve Versailles. Ta se stala předlohou pro spoustu dalších menažerií. Stejně tak pro dosud nejstarší zoo Tiergarten Schönbrunn, která byla založena v roce 1752. Novodobé dějiny zoologických zahrad se datují k počátku 19. století, kdy byla roku 1828 založena ZOO v Londýně. [2] 4.1 Historie zoologických zahrad v České republice V České republice začaly zoologické zahrady vznikat v období před druhou světovou válkou. Zvěř byla tenkrát chována převážně v oborách a většina zoo vznikla tedy až po roce 1945. V tehdejším Československu byly všechny zahrady řízeny státem a spravovány Ministerstvem kultury. Ministerstvo vydávalo statut zoologickým zahradám podle zákona č. 52/1959. Daný statut získalo deset zoo. Mezi ně patří zoo Dvůr Králové nad Labem, Praha, Liberec, Plzeň, Ostrava, Lešná, Olomouc, Děčín, Ústí nad Labem a Brno. Zoologické zahrady měly tehdy různé úrovně podle toho, kdy vznikly. Hlavním problémem v té době bylo, že se nemohlo cestovat, nebyla k dispozici odborná literatura. Tehdy také nebyly žádné moderní materiály, ze kterých by se dalo stavět, ani odborní architekti, kteří by mohli navrhnout výběhy či pavilony podle potřeb jednotlivých zvířat. Dalším z výčtu problémů byl nedostatek léčiv. Dovoz léků či uspávacích zbraní byl složitý. Stejně tak nebyly k dostání speciální krmiva, která zvířata potřebovala pro rozmnožování svého druhu. I přes všechny komplikace se v zoologických zahradách budovalo a dařilo se dokonce odchovávat další mláďata. Náš stát se řadil mezi těch pár států, které měli studijní maturitní obor zabývající se chování cizokrajných zvířat. Ministerstvem kultury byl zřízen Poradní sbor. Členy tohoto sboru byli ředitelé českých a slovenských zoo. Zoologické zahrady byly tenkrát zakládány za vzdělávacím a také rekreačním účelem. Problémem zoologických zahrad bylo kromě výše zmíněných i získávání zvířat a tak si zoo zvířata musely vyměňovat. [17] 18
Seznam zoologických zahrad v České republice a jejich vznik 1. ZOO Liberec založena roku 1919 2. ZOO Plzeň založena roku 1926 3. ZOO Praha založena roku 1931 4. ZOO Ohrada založena roku 1939 5. ZOO Dvůr Králové založena roku 1946 6. ZOO Děčín založena roku 1948 7. ZOO Lešná založena roku 1948 8. ZOO Brno založena roku 1950 9. ZOO Ostrava založena roku 1951 10. ZOO Olomouc založena roku 1953 11. ZOO Ústí nad Labem založena roku 1957 12. ZOO Jihlava založena roku 1957 (ZOO od roku 1982) 13. Zoopark Vyškov založen roku 1965 14. Zoopark Chomutov založen roku 1975 15. ZOO Hodonín založena roku 1975 16. ZOO Chleby založena roku 1997 [17] 5 Historie zoologické zahrady Dvůr Králové Zoologická zahrada Dvůr Králové byla založena v roce 1946 a pro veřejnost se otevřela dne 9. května téhož roku. Původní účel byl zookoutek u letohrádku Neumannova vila. V letohrádku bylo zřízeno městské muzeum. Prvním správcem muzejních sbírek byl Josef Fabián. Ten se spolu s profesorem Dr. Karlem Hrubým stal zakladatelem ZOO. Zoologická zahrada se na úplném počátku rozkládala na ploše 4,6 hektaru. Prvními obyvateli zoologické zahrady byla evropská zvířata. Do klecí postavených dobrovolníky byly tedy umístěny lišky, jezevec, sovy, straky a srnčí. V roce 1950 došlo k úpravě palmového skleníku pro exotickou zvěř na první pavilon. Roku 1951 byl do zoo přivezen první pár velbloudů dvouhrbých a odchovali se tu dva bažanti zlatí. 20. listopadu roku 1951 byla zoologická zahrada přejmenována na Východočeskou zoologickou zahradu. K poslednímu dni roku 1953 čítala zoo 262 zvířat, o která se staralo 9 zaměstnanců. Od roku 1956 byl ředitelem zoo František Císařovský. Ten vybudoval na tehdejší dobu moderní zoo. V druhém roce působení pana Císařovského 19
byly do zoo přivezeny zebry Böhmovy, pakoně, lední medvědi a pumy. Poté v roce 1958 byl vystavěn pavilon pro velké kočkovité šelmy. Do pavilonu byli později přivezeni tygři bengálští. Po výstavbě pavilonu pro velké šelmy byla na řadě výstavba pavilonu pro malé kočkovité šelmy a 3 medvědince pro již zmíněné lední medvědy spolu s medvědy ušatými a hnědými. V roce 1960 již měla zoologická zahrada 400 zvířat. Později, v roce 1961 bylo v zoo odchováno mládě ledního medvěda a mláďata tygrů bengálských. O dva roky později (1963) byl dostavěn pavilon pro slona. Toho roku bylo otevřeno i jediné terárium v tehdejším Československu. Byla to velká hala, kde byla vysázena tropická flora. Nacházela se zde tůně s krokodýly, vitríny s plazy a dva boxy pro šimpanze. Roku 1964 bylo vybudováno akvárium a do zoologické zahrady byli dovezeni psi hyenoví. Toho roku návštěvnost dosáhla 200 000 návštěvníků a zoo začal spravovat Okresní výbor v Trutnově. Dalším ředitelem zoologické zahrady se stal inženýr Josef Vágner a to v roce 1965. Ten si prosadil, že zoo byla specializována na africkou faunu, kterou sám dovážel z afrických zemí během svých expedic. Území zahrady Josef Vágner zvětšil na celých 70 hektarů a nechal vystavět pavilony pro kopytníky. Pavilony měly moderně řešené výběhy. Ty byly od návštěvníků odděleny pouze příkopy. Roku 1967 se zřizovatelem zoo stal Krajský národní výbor Hradec králové. O rok později byl vybudován pavilon psů a podařilo se odchovat první mláďata psů hyenovitých, dále také kočkodana Brazzového a zebry Chapmannové. Zoo čítala 1071 zvířat a chovala 208 druhů. Návštěvnost z 200 000 rychle stoupla během let na 419 000. Během let 1975 až 1977 bylo vystavěno několik dalších pavilonů, např. pro žirafy, nosorožce, nebo zebry a také okruh velkých výběhů. O tři roky později byla dokončena veterinární nemocnice, pitevna a Výzkumný a diagnostický ústav. V roce 1981 se zoo zasloužila o další prvenství. Byl zde totiž zaveden počítačový systém evidence zvířat, který neměla žádná jiná československá zoo. Dne 17. 6. 1983 byla ve vile otevřena galerie obrazů malíře Zdeňka Buriana pojmenovaná Vývoj života na Zemi. Byl také dokončen pavilon lidoopů. Jednalo se o moderní pavilon, jelikož se jako dělící materiál používalo sklo a živé ploty. V roce 1986 byli vypuštěni do vybudovaného Safari kopytníci. Safari se rozléhalo na 27 hektarech a pro veřejnost bylo otevřeno 24. 5. 1989 doktorem Pavlem Sukem. Téhož roku bylo postaveno chovné zařízení pro gepardy a lvi. V roce 1990 byl zbourán starý pavilon 20
šelem a postaven nový. Roku 1993 byla založena nadace Natura viva zakladatelem Miroslavem Špráchalem. Přestavba zoo se zahájila dokončením Pavilonu šelem roku 1996. RNDr. Dana Holečková, ředitelka zoologické zahrady od roku 1996, byla v roce 1997 přijata do Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad, později přejmenovanou na Světovou asociaci zoologických zahrad a akvárií (WAZA). V zoologické zahradě byl zahájen prodej v zooshopu a také prodej zboží se zvířecí tematikou. Výnosy z těchto prodejů pomáhají hrazení nákladů na provoz zahrady. Koncem roku zoo poprvé vytvořila akci Vánoční ZOO. Tato akce vznikla inspirací zoologickou zahradou Cincinnati a jedná se o vánoční zdobení a osvětlení zoo. V roce 1998 byl dokončen pavilon Ptačí svět. Do zoo mohli návštěvníci přijít i se svými čtyřnohými přáteli. Bylo zahájeno Večerní safari. Večerní safari je otevřené jen v letní sezoně a jde o speciální projížďky safaribusy po 50 hektarovém safari areálu s odborným průvodcem. Začátkem roku 1999 byla slavnostně otevřena výstava Návrat k pravěku. V dalších letech se stále stavěly nové pavilony jako Vodní svět, výběh pro žirafy či expozice veverek kapských. Byla realizována stavba průchozí voliéry s ptáky, kteří jsou zde vidět od jara do podzimu, také expozice lvíčků, stánky s občerstvením, přestavoval se pavilon hrošíků, byl rozšířen výběh psů a došlo k přestavbě karantény šelem na zimoviště. Služba návštěvníkům byla rozšířena o oblíbené komentované ukázky zvířat. Roku 2000 se v zoologické zahradě narodilo nosorožčí mládě. V roce 2001 byl otevřen hotel Safari a stejně tak jako Vánoční zoo vznikl Týden duchů. V tomto týdnu byla zoo vyzdobena dýněmi a sami návštěvníci si zde mohli vydlabat svého dýňového ducha. V roce 2003 se namísto Okresního úřadu Trutnov stal správním úřadem pro zoo Královéhradecký kraj. V roce 2004 docházelo také k mnoha změnám a realizacím plánovaných staveb. Například byl vystavěn pavilon pro okapi, kam byla dovezena první okapi ve střední a východní Evropě, další změnou byla oprava zimoviště pro antilopy, otevření pavilonu lvů, přestavba pavilonu plameňáků, dále byl otevřen pavilon africká savana, či vystavěn pavilon surikat. Otevřena byla také výstava dinosauřích modelů nazvaná Svět dinosaurů. Tato expozice nahradila dřívější noční svět v suterénu vily zoologické zahrady. Ve stejném roce byla založena akciová společnost ZOO Dvůr Králové a.s., která se od 1. ledna 2006 stala provozovatelem zoologické zahrady. Od té doby byl v zahradě otevřen rozšířený areál šelem, výstava Historie ZOO, proběhla rekonstrukce pavilonu Východoafrických kopytníků, či otevření pavilonu Tropických bažin. V roce 2007 navštívil zoologickou zahradu prezident České republiky Václav 21
Klaus a během své návštěvy pokřtil mládě servala. Jeho návštěva byla historicky první návštěvou prezidenta od založení zoologické zahrady. V roce 2009, 19. a 20. prosince, proběhl transport nosorožců dvouprstých do národního parku Mkomazi v Tanzanii. ZOO Dvůr Králové je totiž jediný úspěšný chovatel na světě tohoto druhu nosorožce a snaží se o jeho záchranu. V dalším roce byl do provozu uveden Safarikemp, kde se návštěvníci zoo mohou ubytovat v bungalovech, stanech i karavanech. Byla zřízena expozice Svět hmyzu, v Ptačím světě se narodilo první orangutaní mládě a dále také pokračovala přestavba klasické zoo. Na oslavu 65. výročí od založení zoologické zahrady se rozšířila nabídka Safari. To je od loňského 1. června průjezdné vlastními vozidly návštěvníků. Klasická část zoo zůstala přístupná k pěší prohlídce. [18] 5.1 Josef Vágner Josef Vágner se narodil 26. května roku 1926 rodičům Ludmile a Josefu Vágnerovým ve Ždírnici v Krkonoších. Josef Vágner studoval nižší chemickou průmyslovou školu ve Dvoře Králové, ale později si podal přihlášku na lesnickou školu v Trutnově, kde poté studoval. Současně pracoval jako správce městských lesů v Pilníkově. Trutnovskou školu Vágner dokončil roku 1951. Později dále studoval lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Praze. V průběhu let 1958 až 1965 pracoval jako učitel na střední škole lesnické. Souběžně s touto prací, tedy od roku 1962 do roku 1963 se dal na postgraduální studium tropického a subtropického lesnictví na téže škole. Od roku 1965 pracoval jako ředitel dvorské zoo. Působení Vágnera v ZOO Dvůr Králové nad Labem a jeho expedice V době, kdy Josef Vágner nastupoval do zoologické zahrady, měla tehdejší ZOO pouhých 27 zaměstnanců a chovala jen několik zvířat. Rozhodl se tedy, že zvířata pro zoo bude obstarávat sám. Nakonec Vágner získal povolení odjet do Afriky, ale neměl žádné peníze na expedici. Na první expedici odjel Josef Vágner 24. listopadu 1967 a to do Ugandy, kde odchytil první žirafy a antilopy do dvorské zoo, které však musel vypustit zpět do volné přírody. Kvůli nedostatku peněz nemohl zvířata zaplatit. Nechal se tedy najmout francouzskými filmaři aby získal dostatečný honorář. Do zoo proto dovezl jen drobná zvířata jako plazy, ptáky či opice. Tehdy při první cestě do Afriky přišel Vágner na nápad zařídit v zoo pro zvířata stejné podmínky jako ve volné přírodě Safari. Pro svůj záměr získal od města údolí potoka Netřeby. Chtěl, aby si návštěvníci 22
mohli zvířata prohlížet z autobusů či vlastních automobilů. Tento nápad později začal uskutečňovat. Na druhou expedici odjel v roce 1968 opět s Tomem Mannem a do stejného kempu jako při první expedici. Odchytávali zvířata pro Angličany i pro Československo. Za Josefem Vágnerem později přijela i jeho žena Zdena Vágnerová. Všechna odchycená zvířata byla složitě převážena a celá doprava trvala 6 týdnů. Do zoo se tedy dostala spousta zvířat a při transportu uhynulo pouze jediné zvíře. Po této velice úspěšné expedici se manželé Vágnerovi stali slavnými a sláva města rostla. V zoologické zahradě se začalo se stavbou nových pavilonů či příkopových výběhů. Na další expedici už odjel Josef Vágner do Afriky se svou manželkou Zdenou a to v roce 1969. Expedice tentokrát probíhala nejen v Ugandě, ale i v Keni. Tamní odchyt zvířat byl zorganizován tehdejším partnerem Kenem Stewartem. Trasa převozu byla stejná jako u předchozí expedice a manželé Vágnerovi tak do zoo dovezli další africká zvířata. V roce 1971 odjel Vágner se svými dvěma syny Zdeňkem a Josefem na další expedici, v pořadí už čtvrtou, do Kamerunu a Keni. Z této expedice se do zoo dostala spousta druhů zvířat. S takovým množstvím zvířat se pochopitelně musela rozšířit i ZOO. Jak je uvedeno v knize Josef Vágner od autora Milana Duse: Muselo se stavět velice rychle a třeba i načerno. [16] Nejdražší akcí ovšem bylo v roce 1969 ohradit údolí potoka, kde se mělo nacházet safari. Stavěla se tady vodárna, sklady, inženýrské sítě atd. V roce 1972 uskutečnil Josef Vágner další expedici, v pořadí již pátou, tentokrát do Keni, Namibie a Jihoafrické republiky. Na tuto expedici odjel Vágner naposledy se svou ženou a dalšími dvěma pracovníky dvorské zoologické zahrady. Josef Vágner odjel chytat zvířata do Jihoafrické republiky a jeho žena Zdena zůstala v Keni a připravovala odchycená zvířata na přepravu. V roce 1973 Vágner poprvé po několika letech do Afriky neodletěl. V pauze mezi pátou a šestou expedicí se Josef Vágner naplno věnoval práci ve dvorské ZOO. V areálu zoologické zahrady přibývaly nové pavilony a zvolna se rýsovalo i plánované safari. Podařilo se odchovat i několik mláďat od dovezených druhů zvířat, např. mláďata zeber, antilop, žiraf či pakoňů. Zoologická zahrada se v těchto letech dále rozšiřovala, což 23
mimo dovoz exotických zvířat, mělo vliv i na její návštěvnost. V roce 1974 navštívilo zoo neuvěřitelných 805 tisíc lidí. Další, v pořadí již šestou expedici uskutečnil Josef Vágner se svým synem Zdeňkem až v roce 1974. Tentokrát se expedice konala v zemích: Keňa, Uganda, Namibie a v Jihoafrické republice. Při této africké návštěvě se Vágnerovi rozdělili. Josef Vágner se vrátil do Ugandy a chytal zvířata tam, kde dříve začínal, zatímco jeho syn Zdeněk lovil zvířata v Namibii. Ze šesté expedice dovezli Vágnerovi na 160 velkých savců a 500 plazů a ptáků. Na sedmou expedici odjel Josef Vágner v roce 1975 opět se svým synem Zdeňkem a dalšími 4 pracovníky. Tato expedice se uskutečnila v zemích Keňa, Tanzanie, Uganda, Súdán, Namibie, Zambie a Jihoafrická republika. Během necelých deseti let působení v Africe provedl Josef Vágner s partnery odchyt více než 3000 zvířat. Do tehdejšího Československa se jich dostalo skoro 2000. Celková hodnota těchto zvířat dosahovala zhruba 80 milionů korun. Přes počáteční nedůvěru širokého okolí ztratil Josef Vágner přepravou pouhá 3% zvířat. Dalším Vágnerovým příspěvkem do dvorské zoologické zahrady byla stálá expozice obrazů Zdeňka Buriana s názvem Pravěk očima Zdeňka Buriana. V roce 1983 Josef Vágner odešel ze zoo a šel do invalidního důchodu. Během svých cest totiž prodělal malárie a další nemoci, které neléčil tak jak měl. V invalidním důchodu se Vágner zaměřil na psaní knih a besed. Za svůj život napsal 12 knih a dále také vědecké a odborné práce. Josef Vágner zemřel 6. května 2000 v Hradci Králové. [16] 6 Zoologická zahrada Dvůr Králové V zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem jsou dvě rozdílné sezony. Jedna sezona trvá od října do dubna a podobá se ostatním zahradám. Je přístupná pro všechny pěší návštěvníky a to na celkové ploše 20 hektarů. Jsou zde k vidění zvířata v tropických pavilonech a také celoročně osazených výbězích. Druhá sezona trvá od května do září a návštěvníkům nabízí kromě 10 hektarové části také Africké safari rozkládající se na ploše 50 hektarů. Safari si návštěvníci projíždějí velmi podobně jako v afrických rezervacích vlastními auty či autobusy. V menší části pro pěší návštěvníky si návštěvníci mohou prohlédnout expozice, výběhy, pavilony, či se občerstvit 24
v restauraci nebo četných občerstvovacích stáncích. V ZOO se nachází 2700 zvířat a to ve 340 druzích. Je to zároveň největší kolekce afrických zvířat v Evropě. [19] 6.1 Obecné informace Název: Statut: Adresa: Web: ZOO Dvůr Králové Akciová společnost Štefánikova 1029, 544 01 Dvůr Králové www.zoodvurkralove.cz Logo: Cena ZOO vč. Safari: Obrázek. č. 1 Logo ZOO Dvůr Králové [13] Dospělí Skupina Děti 4-12 let, studenti, důchodci, ZTP a ZTP-P, školní zájezdy Děti 2-4 let Děti do 2 let Pes Rodinné vstupné Cena 230 Kč 150 Kč 50 Kč Zdarma 100 Kč 740 Kč Skupinové vstupné sleva 10% Hosté Hotelu Safari a Safarikempu Zdarma Každé pondělí (mimo svátky) sleva 10% Tabulka č. 1 Ceník [9] 25
Otevírací doba: Sezona Období Otevírací doba Jarní duben 9:00-17:00 Letní květen - září 9:00-18:00 Podzimní říjen 9:00-16:00 Zimní listopad - březen 9:00-16:00 Tabulka č. 2 Otevírací doba [9] 6.2 Vzdělávání Úkolem moderních zoologických zahrad není jen chránit zvířata a zachovat tak biologickou rozmanitost, ale také vzdělávat návštěvníky a vychovávat je k ochraně nejen zvířat, ale i přírody. Vzdělávání tedy hraje v zoologických zahradách důležitou roli. Proto i ZOO Dvůr Králové má své vzdělávací programy. V roce 2010 se vzdělávacích programů či různých přednášek zúčastnilo téměř jedenáct tisíc lidí. V rámci vzdělávání bylo zavedeno nové komentované představení o nosorožcích. Tohoto představení se zúčastnilo 20 tisíc lidí. Vznikl také nový zážitkový program, a sice Zoo zadními vrátky, kdy se návštěvníci zoo mohou podívat do zákulisí vybraných pavilonů. Dalším programem je Procházka po zoo s odborným průvodcem, které se v roce 2010 zúčastnilo 28 skupin s celkem 518 klienty. Byly vytvořeny nové vzdělávací letáky. V zoo celý rok probíhala praxe 30 studentů z prvního ročníku Střední školy informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem obor cestovní ruch. Pro školy bylo připraveno 24 vzdělávacích programů s pracovními listy, které mohou studenti vyplňovat v areálu zoo. Tyto vzdělávací programy absolvovalo 363 školních skupin, což je o 33 více než v roce 2009. Celkem skupiny čítalo 9 865 žáků či studentů. Dalšími programy jsou programy se zoolektorem. Mezi nejzajímavější programy patří program Kontaktní zvířata, Šelmy, Exotická zvířata, Etologie zvířat, Lidoopi, Savana, Nosorožec, Tropický deštný les, Život ve vodě a spousta dalších. Celkově zoo nabízí 21 takovýchto programů. Dalšími vzdělávacími činnostmi dvorské zoologické zahrady je pořádání přednášek, povídání u zvířat nazvaná Zvířata zblízka, pátrací závody, průvodcovské služby, brigády i odborné praxe. 26
Zoo také nabídla školám zájmový kroužek, kde se žáci učili poznávat zvířata v zoo. Na Darwinově stanici se žáci učili, jak se starat o jednotlivé druhy zvířat. Darwinova stanice slouží také k provozování speciálních programů. [21] 6.3 Pavilony a expozice Pavilon šelem Zoologická zahrada se specializuje na africká zvířata. Proto jsou v tomto pavilonu k vidění především šelmy z Afriky. Expozice šelem se soustředí na pavilon kočkovitých šelem, také psovitých a několik menších expozic nacházejících se v areálu zoologické zahrady Průchozí voliéra Voliérou mohou návštěvníci procházet a vidět volně létající ptáky. Tato voliéra patří k největším v České republice. Její výška je 13 metrů. Ptačí svět Ptačí svět byl otevřen v roce 1998 profesorem Zdeňkem Veselovským. Původně tu měli být chováni jen ptáci, ale po rekonstrukci pavilonu v roce 2008 jsou zde k vidění i orangutani a svůj prostor tu mají i hulmani. Větší hala v pavilonu je imitací tropického lesa a jsou zde volně vypuštěni různí ptáci. Ve druhé, menší hale jsou ptáci k vidění ve voliérách oddělených od návštěvníků nerezovými ocelovými strunami. Ve zmíněné hale je k vidění savana a tropický les. Pravěk očima Zdeňka Buriana V 70. letech nechal tehdejší ředitel zoologické zahrady Josef Vágner umístit do vily galerii obrazů od Zdeňka Buriana. Zdeněk Burian měl namalovat 34 velkých pláten pro zoo. Projekt však nestačil dokončit a namalovat jich jen 22. Po jeho smrti zoologická zahrada odkoupila další jeho díla a nyní je k vidění sbírka 147 Burianových obrazů. Sbírka byla v roce 1998 prohlášena za kulturní památku Svět dinosaurů Tato expozice vznikla na jaře v roce 2005. Nahradil dřívější expozici nočních zvířat. K vidění je tu 13 modelů dinosaurů v jejich životní velikosti. Mezi těchto 13 modelů 27
patří Deinonychus, Minmi, Coelephysis, Tyrannosaurus, Pterosaurus, Kentrosaurus, Heterodontosaurus, Pachycephalosaurus, Ichtyosaurus, Lyceanops a Troodon. Vodní světy Celková plocha je 1 200 m 2 a výška 6 m. Teplota uvnitř pavilonu se pohybuje od 24 do 28 C. Návštěvníci mohou ve Vodním světě vidět živočichy, kteří žijí ve vodě, nebo jsou s vodou určitým způsobem spojeni, ale také různé druhy primátů a plazů. Pavilon hrošíků Tento pavilon je imitací afrického deštného pralesa. Celková rozloha je 640 m 2. Pavilon hrošíků byl vybudován v 70. letech dvacátého století, ale pro návštěvníky byl nepřístupný. V roce 2002 byl rekonstruován tak, aby byl zvířatům pohodlnější a zároveň ekologičtější. Výběhy byly přestavěny z pískových na travnaté s velkými jezírky. Pavilon okapi V pavilonu se nacházejí tajemné pralesní žirafy z Afriky. ZOO Dvůr Králové je třináctou evropskou ZOO a třicátou pátou ZOO na světě, která okapi chová. Pavilon primátů V zoologické zahradě je k vidění několik expozic, které jsou věnovány právě primátům. Hned u vchodu je expozice lemurů kata. Ti přecházejí nad hlavami návštěvníků z restaurace U Lemura až na Ostrov lemurů, kde mají svůj výběh. V pavilonu primátů je k vidění největší soubor lidoopů v České republice. Menší druhy primátů si návštěvníci mohou prohlédnout v Pavilonu lvíčků a Vodních světech. Pavilon lvů Tento pavilon se nachází na první zastávce Safari, kde návštěvníci mohou vystoupit z vozů a lvi si prohlédnout. Pavilon obývají dvě samice lva indického a nově přivezený lev a lvice ze zoo Hyderabad. Původně nebyla vnitřní část lvince přístupná návštěvníkům, a tak se zoo rozhodla vybudovat nový pavilon. Vnitřní plocha pavilonu má rozlohu 170m 2 a rozloha venkovního výběhu je 1 575 m 2. 28
Africká savana Tato expozice je imitací původního prostředí africké savany, jsou zde umělé i živé stromy a skály. Nabízí se k porovnání již vymřelý mamut, který je tu vystaven coby model, se slonem, či jejich příbuzným damanem. V pavilonu je i váha, která pravidelně váží přírůstky hmotnosti dvorských slonů. K dalším pavilonům patří Tropické bažiny, Pavilon a voliéra plameňáků, nebo Průchozí voliéra pelikánů. [9] 6.4 Akce Zoologická zahrada Dvůr Králové pořádá během roku spoustu akcí, které jsou mezi návštěvníky velice oblíbené. V tomto roce proběhlo již několik akcí, např. Vánoční zoo, Za pěkné vysvědčení do zoo zdarma, Běh Safari, Velikonoční zoo, Zvíře není věc, nebo Den Země. Kromě těchto zmíněným akcí, které již v letošním roce proběhly, jsou na programu ještě další. Tou nejbližší je otevření Afrického safari dne 28. 4., safari bude otevřené až do 30. 9. 2012. Večerní safari 1. 6. 1. 9. 2012 Projížďka po safari probíhá ve večerních hodinách. Jízda trvá 50 minut a k vidění je 600 afrických zvířat v 50 druzích. Jezdí se patrovými safaribusy kolem výběhů a přímo částí Afrického safari. Průvodce celou jízdu návštěvníkům komentuje v češtině. Od července do srpna se večerní safari jezdí denně. V červnu a září pouze v pátek a sobotu. Safaribusy mají stanoven časový řád a odjíždějí v pravidelných intervalech ve 20:00 a ve 21:00. Týden duchů 20. 10. 28. 10. 2012 Týden duchů je u návštěvníků velmi oblíbená akce. Letos probíhá v termínu od 20. 10 28. 10. Zoologická zahrada je vyzdobena podobně jako na Halloween. V zoo jsou nainstalovány čarodějnice, strašidla a po setmění se zoo rozsvítí díky duchům z dýní. Návštěvníci si zde mohou svého vlastního ducha z dýně vydlabat a potom ho nechat zdobit zoologickou zahradu. 29
Vánoční zoo 1. 12. 2012 6. 1. 2013 Během této akce je zoologická zahrada vánočně vyzdobena a osvětlena. Tento rok bude již 16. Vánoční zoo. Akce nabízí prodlouženou otevírací dobu za snížené vstupné. Zoo je vždy plná vánočních stromečků a svítících žárovek. Je vyzdobena také svítícími siluetami zvířat. Vánočně vyzdobena je i Neumannova vila, kde jsou k vidění obrazy Zdeňka Buriana. [9] 6.5 Safarikemp projekt cestovního ruchu Prvním podnětem k založení Safarikempu bylo konferenční centrum v národním parku Pilanesberg v jižní Africe. Tamtéž proběhla výroční konference organizace WAZA v roce 1999. Od prvotního nápadu až po realizaci uběhlo 10 let. Safarikemp ve Dvoře Králové je kopií skutečného afrického kempu. Hosté mohou pozorovat zvířata, která jsou od nich oddělená pouze nenápadným plotem. První zvířata vypuštěná do Safarikempu byli velbloudi, zebry Grévyho, pštrosi, antilopy koňské a pakůň modrý. Projekt Safarikempu byl zpracován Centrem evropského projektování. Žádost o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod byla podána dne 3. 3. 2008. Schválena byla Úřadem regionální politiky o 4 měsíce později. O další dva měsíce později byla s Centrem evropského projektování uzavřena Dohoda o poskytnutí asistence pilotnímu projektu při realizaci a administraci. 27. 2. 2009 byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace a to s maximální výší 40% všech způsobilých nákladů. Safarikemp se začal stavět na místě, kde stálo dřívější centrální zimoviště, které bylo postaveno v 70. letech 20. století. Zimoviště bylo již dříve určeno k likvidaci a tak se mohlo začít stavět. Plán byl rozdělen do čtyř stavebních etap. Na každou etapu bylo zvlášť vypsáno výběrové řízení na zhotovitele a poté ještě páté výběrové řízení na společnost, která vybaví kemp nábytkem atd. Tato výběrová řízení byla provedena firmou GORDION, s. r. o. Praha. První etapa začala v květnu roku 2008 a poslední v květnu dalšího roku. Většina prací byla dokončena k září roku 2009, protože Safarikemp měl být v provozu už v roce 2010. Výstavba Safarikempu proběhla na ploše 35,5 tis. m 2. Tím se výstavba kempu stala nejrozsáhlejší stavbou od začátku 80. let minulého století. O stavbu kempu se postaraly tři stavební firmy vybrané výběrovým řízením. Stavba byla zabezpečena úvěrem od Československé obchodní banky. ČSOB totiž nabízela nejlepší podmínky ze 30
Tržba všech. Na úvěr ručil majitel zoologické zahrady, Královéhradecký kraj. Poslední část, tedy výběh pro zvířata byla dokončena k poslednímu dni roku 2010. Náklady na realizaci projektu byly 82,5 mil Kč bez DPH. Očekávaná výše dotace byla 25,8 milionů korun. Kemp je v provozu od jara 2010. Slavnostně byl otevřen dne 25. 5. 2010. Již v prvním roce provozu začal projekt plnit svůj účel, a to rozšiřovat a zkvalitňovat služby pro návštěvníky zoologické zahrady. Kvůli Safarikempu bylo rozšířeno i parkoviště a to se zvětšilo o 257 dalších míst. Dalším plusem je podporování zaměstnanosti v regionu. V kempu je 5 pracovních míst, v sezoně 11 12, recepční, pokojské a údržbářzahradník. V Safarikempu je 5 bungalovů dohromady s 10 pokoji. Dále také poskytuje prostory a potřebné vybavení pro karavany a také stany hostů. V kempu je k dispozici recepce, sociální zařízení, vířivka, bazén se slunečníky, volejbalové hřiště, dětské hřiště, půjčovna kol, stolní tenis, grily atd. Návštěvníci mohou ze svého ubytování pozorovat zvířata v denních i nočních hodinách. Hosté mohou také využít prostornou vyhlídku. Safarikemp je přínosem také pro region. Nabízí totiž kulturní vyžití v blízkém okolí, např. Kuks, Braunův betlém, Les království atd. Přínosem však kemp není jen pro region, ale také pro město Dvůr Králové nad Labem. Spousta návštěvníků zůstane ve městě na více dní a nocí a využívají tak služeb města jako obchody, restaurace, koupaliště a jiné. [21] 7000000 6000000 5000000 Celkové tržby - 2010 a 2011 (Kč) 4 780 120 5 820 915 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2010 2011 Rok Graf č. 1 Celkové tržby Safarikempu 2010 a 2011 [22] 31
Počet osob Z grafu můžeme vyčíst, že za první dva roky provozu vydělal Safarikemp velké částky. V prvním roce provozu vydělal Safarikemp necelých 5 milionů korun. V následujícím roce 2011 to bylo již necelých 6 milionů korun. Návštěvnost 2010-2011 9000 8 483 8 381 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2010 2011 Rok Graf č. 2 Návštěvnost Safarikempu 2010 2011 [22] Graf návštěvnosti Safarikempu ukazuje, kolik návštěvníků se přijelo do Dvorského Safarikempu ubytovat či zrekreovat. Během dvou let měl Safarikemp pěknou návštěvnost. V prvním roce provozu, v roce 2010, sem přijelo 8 483 návštěvníků. O rok později, v roce 2011, byla návštěvnost o pouhých 100 návštěvníků menší. 6.6 Hotel Safari Hotel Safari nabízí ubytování v zoologické zahradě po celý rok. V provozu je tento hotel již od roku 2001. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel, který je součástí zoologické zahrady a kromě ubytování nabízí i spoustu dalších možností vyžití pro své hosty. Hotel v africkém stylu je jediný ve střední Evropě, který návštěvníkům umožňuje ubytování v areálu zoologické zahrady. Hotel Safari se řadí k hotelům střední velikosti. Je vhodný jak pro strávení dovolené, tak i pro firemní akce a rodinné oslavy. V hotelu je k dispozici 23 dvoulůžkových pokojů a 7 apartmánů (s možností přistýlek). Všechny pokoje mají vlastní koupelnu, satelitní televizi, minibar, fén a telefon. Všude v areálu hotelu je možné připojení k WIFI síti. K dispozici je také venkovní vyhřívaný bazén 32