Vývoj, možnosti a překážky vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí

Vývoj, možnosti a překážky vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí 2006

Souhrn Publikace navazuje na předchozí materiál Možnosti vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí z července 2005. Popisuje změny v agrárním zahraničním obchodu ČR v již druhém dvanáctiměsíčním období po datu vstupu ČR do EU ve srovnání s předcházejícími dvěma stejnými obdobími. Detailně analyzuje vývoj specifické části agrárního zahraničního obchodu týkající se obchodu se třetími zeměmi z pohledu teritoriálního a komoditního v letech 2003 až 2005. Jsou zde uvedeny změny v preferencích vyplývajících z dohod uzavřených EU se třetími zeměmi a v oblasti vývozních subvencí v posledním období a dále vybrané stávající překážky vývozu zemědělských a potravinářských výrobků. Cílem publikace je povzbudit ofenzivní zájmy podnikatelů na trzích mimo EU, kde lze nalézt nevyužitý prostor. Po vstupu ČR do EU neustále stoupá celkový obrat agrárního obchodu, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu. Podíl vývozu do třetích zemí na celkovém agrárním vývozu z ČR se zvýšil z 13 % na 15 %. V celkovém pořadí teritoriálních uskupení z hlediska hodnoty českého agrárního vývozu do třetích zemí v letech 2003 až 2005 jsou na prvních dvou místech Střední Asie a kandidátské země. Na třetí místo se dostalo Středomoří. Na čtvrtém a pátém místě jsou Severní Amerika a Jihovýchodní Evropa. Pořadí jednotlivých zemí podle významnosti je: Rusko, Rumunsko, Chorvatsko, Spojené státy americké, Jordánsko a Ukrajina. Do pořadí jednotlivých komodit z hlediska hodnoty českého agrárního vývozu v letech 2003 až 2005 zasáhl zvýšený vývoz pšenice v roce 2005. Nejvýznamnějšími vývozními komoditami v pořadí od největšího objemu vývozu jsou: sušené mléko, slad, pivo, pšenice, cukrovinky, sýry, chmel a potravinové přípravky. Nové koncese pro dovoz poskytuje Rumunsko, Švýcarsko, Jordánsko a Alžírsko. V oblasti vývozních subvencí je patrná tendence jejich snižování. Obchodníci ČR využívají subvence především při vývozu sušeného mléka, sýrů a másla a při vývozu cukru. Pokud se týká překážek obchodu, většina zákazů dovozu hovězího masa v důsledku BSE a drůbežího masa v důsledku ptačí chřipky se netýká ČR. V publikaci je také uvedena řada užitečných odkazů na internetové zdroje informací. Summary The publication continues the previous material,,possibilities of exports for agricultural and food products from the Czech Republic to third countries of July 2005. It describes changes in the agricultural foreign trade of the Czech Republic in the already second twelve-month period following the accession of the Czech Republic into the European Union in comparison with the same two previous periods. In detail, it analyses development of a specific part of agricultural foreign trade concerning trade with third countries with regard to territories and commodities in the years 2003 to 2005. The publication lists changes in preferences resulting from agreements concluded by the European Union with third countries and in the field of exports subsidies in the last period, and also selected existing barriers for exports of agricultural and food products. The goal of the publication is to encourage offensive interests of businessmen on the market out of the European Union where it is possible to find a space not utilised yet. Following the entry of the Czech Republic into the European Union, total turnover of agricultural trade continues in going up, both on the side of exports and imports. The share of export to third countries in total agricultural export from Czech Republic increased from 13 % to 15 %. Concerning total order of territorial grouping with regard to the value of Czech agricultural exports to third countries in the years 2003 to 2005, the first two positions are taken by Central Asia and candidate countries. The third position was taken by Mediterranean region. The forth and fifth positions are taken by North America and South-eastern Europe. The order of individual countries by importance is as follows: Russia, Romania, Croatia, United States of America, Jordan and Ukraine. The increased exports of wheat in the year 2005 influenced the order of individual commodities with regard to the value of Czech agricultural exports in the years 2003 to 2005. The most important export commodities in the order beginning with the largest volume of exports are: milk powder, malt, beer, wheat, confectionery, cheese, hop and food preparations. New concessions for imports are provided by Romania, Switzerland, Jordan and Algeria. In the field of export subsidies, a trend of their reduction can be observed. Traders of the Czech Republic use subsidies particularly when exporting milk powder, cheese and butter and when exporting sugar. If concerns trade barriers, majority of bans for imports of beef as a result of BSE and poultry as a consequence of avian influenza do not concern the Czech Republic. In addition, the publication lists many useful references on internet sources of information.

Obsah Úvod 5 Informační zdroje 6 Přehled vývoje agrárního zahraničního obchodu ČR v podmínkách rozšířené EU 7 Analýza vývoje celkového agrárního vývozu z ČR do třetích zemí v letech 2003 až 2005 10 Členění podle jednotlivých teritoriálních uskupení......................................................10 Členění podle jednotlivých třetích zemí.................................................................12 Analýza vývoje komoditní struktury agrárního vývozu z ČR do třetích zemí v letech 2003 až 2005 14 Významné vývozy z pohledu komoditního a teritoriálního 16 Střední Asie............................................................................................16 Kandidátské země.....................................................................................16 Středomoří............................................................................................16 Severní Amerika.......................................................................................16 Jihovýchodní Evropa...................................................................................17 Změny v možnostech vývozu dané aktuálním vývojem preferenčních ujednání 18 Rumunsko.............................................................................................18 Švýcarsko.............................................................................................18 Jordánsko.............................................................................................18 Alžírsko................................................................................................19 Maroko................................................................................................19 Tunis..................................................................................................19 Změny ve výši vývozních subvencí a místech jejich určení a jejich využívání českými podnikateli 20 Vývoj ve výši vývozních subvencí v období od června 2005 do června 2006..............................20 Vývoj v místech určení pro poskytování vývozních subvencí.............................................20 Využívání vývozních subvencí českými podnikateli.....................................................21 Některé překážky vývozu zemědělských a potravinářských výrobků a jejich význam pro ČR 24 Použité zkratky 25 Přílohy 1 9..................................................................................................26

Ú V O D Úvod Předkládaný materiál je určen pro odbornou veřejnost a navazuje na publikaci vydanou v roce 2005. Je to pokračování analýzy o možnostech agrárního vývozu do třetích zemí pod vlivem vstupu ČR do EU a pod vlivem opatření společné zemědělské politiky. Analýza by měla pomoci podnikatelským subjektům při rozhodování o směrování odbytu. Po uplynutí dalšího roku připojujeme informace o změnách nastalých po dvou letech realizace obchodu v nových podmínkách po vstupu ČR do EU. Dále se pokoušíme dané téma rozšířit o nové poznatky a informace, které by mohly přispět k lepší orientaci českých vývozců zemědělských a potravinářských komodit při vývozu do zemí mimo EU, kam stále ještě plyne mnohem menší objem vývozu než do členských zemí EU. Naší snahou je podpořit vyhledávání nových odbytišť pro zboží české provenience mimo území EU právě proto, že trhy EU jsou již dostatečně saturovány rozsáhlým sortimentem potravin a není jednoduché vyrovnat se na bezbariérovém trhu 25 zemí s konkurencí ostatních členských států EU. V této publikaci je tedy zachycen další vývoj obchodu se zeměmi mimo EU jak v komoditní, tak teritoriální struktuře a z něho plynoucí změny v pořadí úspěšnosti jak vývozních destinací, tak komoditního zastoupení. Přistupujeme k analýze z pohledu ofenzivních zájmů ČR v oblasti agrárního obchodu, tudíž všímáme si především toho, co umožňuje vyvážet a na druhé straně toho, co vývozu brání. Doplněny jsou informace o nových preferenčních ujednáních vyplývajících z procesu permanentního vyjednávání EU se třetími zeměmi o nových možnostech vzájemné obchodní výměny zaměřeno na uvolnění vývozu zboží unijní provenience. Případný nárůst vývozu nemusí být vždy v přímé souvislosti s celními preferencemi poskytovanými ze strany třetích zemí členským zemím EU. Přesto je ale prospěšné proces uvolňování obchodu sledovat a využívat, má - li být vývoz efektivní. Doplněny jsou rovněž informace o podpoře vývozu v rámci společné zemědělské politiky formou vývozních subvencí se snahou poukázat na využívání těchto subvencí českými vývozci, i když tyto informace zatím mají malou vypovídací schopnost. Další přidanou pasáží nové publikace je část zabývající se překážkami obchodu, které kladou země, do nichž ČR vyváží, ať už více či méně, nebo by mohla či měla mít snahu vyvážet. Účelem bylo poukázat hlavně na takové, které jsou zásadního rázu.

I N F O R M A Č N Í Z D R O J E Informační zdroje Veškeré analyzované údaje o vývozech a dovozech vychází z podkladů celní statistiky zpracované ČSÚ. Zpracované údaje o vývozu a dovozu v teritoriálním i komoditním členění jsou dostupné na internetové adrese Českého statistického úřadu http://www.czso.cz Vývozní subvence jsou poskytovány vývozcům v ČR prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Podrobnější informace o subvencích je možno nalézt na internetových stránkách SZIFu (http://www.szif.cz), kde je možno dohledat aktuální informace pro exportéry (např. příručky pro žadatele, příslušnou legislativu a další související odkazy). Na internetové stránce Ministerstva zahraničních věcí http://www.mzv.cz jsou u jednotlivých zemí uvedeny souhrnné teritoriální informace zpracované zastupitelskými úřady ČR, které obsahují mimo jiné dovozní podmínky zemí, informace o potřebných dokumentech, celním systému, kontrole vývozu a ochraně domácího trhu. Další informace lze získat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu http://mpo.cz a Czech Trade http://czechtrade.cz. Informace týkající se obchodování s veterinárním zbožím včetně vzorů osvědčení jsou dostupné na stránkách Státní veterinární správy ČR. http://www.svscr.cz. Fytosanitární informace jsou uvedeny na stránkách Státní rostlinolékařské správy ČR http://www.srs.cz. Velmi dobrý přehled o bariérách obchodu uvádí Databáze přístupu na trh (Market Access Database http://mkaccdb.eu.int) poskytovaná Evropskou komisí - Generálním ředitelstvím pro obchod. Kontakty na zastupitelské úřady ČR a řadu užitečných informací je možno získat na nově vytvořeném internetovém systému Zelená linka pro export MPO v rámci internetového portálu BusinessInfo http://www.businessinfo.cz. Informace o obchodních příležitostech a různé teritoriální a komoditní informace lze dále získat i na nově zřízené internetové adrese Czech Trade http://trade.cz Další užitečné informační zdroje EU: http://ec.europa.eu/comm/trade/issues/bilateral/links.htm http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm http://ec.europa.eu/comm/trade/index_en.htm

P ř e h l e d v ý v o j e a g r á r n í h o z a h r a n i č n í h o o b c h o d u Č R v p o d m í n k á c h r o z š í ř e n é E U Přehled vývoje agrárního zahraničního obchodu ČR v podmínkách rozšířené EU Účelem této části je analyzovat trend celkového agrárního obchodu v dvanáctiměsíčních obdobích vztažených k okamžiku vstupu ČR do EU a vymezit jeho podíl připadající na obchod se třetími zeměmi (tedy se zeměmi mimo členské státy EU). Na vyhodnocení období od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2005 z předchozí publikace zde navazuje další období od 1. 5. 2005 do 30. 4. 2006. V souvislosti s tím se dále uváděnou formulací období před vstupem rozumí období od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2004, formulací 1. rok po vstupu období 1. 5. 2004 až 30. 4. 2005 a formulací 2. rok po vstupu období od 1. 5. 2005 do 30. 4. 2006. Formulace země EU zahrnuje státy rozšířené EU. Do hodnocení byly (stejně jako v dalších částech publikace) zahrnuty produkty kapitol 1 24 celního sazebníku. Celkový obrat agrárního zahraničního obchodu (tedy se zeměmi EU a třetími zeměmi) se v porovnání s obdobím před vstupem každoročně zvyšuje, jak je patrné z níže uvedené tabulky a grafu. V období od 1. 5. 2005 do 30. 4. 2006 se proti stejnému období před vstupem zvýšil o 57 mld. Kč, což představuje cca 44 %. Při v podstatě stejném tempu nárůstu vývozu i dovozu však zůstává výsledné záporné saldo nezměněné. Tab. 1 Celkový agrární zahrani ní obchod eské republiky (intra i extra unijní) Tab. 1 Celkový agrární zahraniční obchod České republiky (intra i extra unijní) Před vstupem 1. rok po vstupu 2. rok po vstupu Rozdíl Ukazatel (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) 1) Ukazatel P ed vstupem (mld. K ) 1.rok po vstupu (mld. K ) 2.rok po vstupu (mld. K ) Rozdíl (mld. K ) 1) Vývoz 50,821 67,092 79,853 29,032 Vývoz 50,82 67,093 79,853 29,033 Dovoz Dovoz 79,2379,234 97,078 97,077 107,534 107,534 28,300 28,304 Obrat 130,05 130,055 164,171 164,169 187,387 57,332 57,337 Saldo Saldo -28,41-28,413-29,985-29,985-27,681-27,681 0,732 0,729 1) rozdíl mezi druhým rokem po vstupu oproti období před vstupem 1) rozdíl mezi druhým rokem po vstupu oproti období p ed vstupem Celkový agrární zahrani ní obchod období 2.rok po vstupu (mld. K ) 1.rok po vstupu (mld. K ) Saldo Obrat Dovoz Vývoz P ed vstupem (mld. K ) -50 0 50 100 150 200 mld. K Z pohledu zaměření publikace je důležité, jaký poměr ve skladbě zahraničního agrárního ochodu zaujímá vývoz do třetích zemí. Z následující tabulky a grafu je patrné, že po významném poklesu podílu vývozu do třetích zemí v prvním 12 měsíčním období po přistoupení (z 20 % na 13,3 %) se tento podíl v druhém roce po přistoupení dostává na úroveň 15,1 %. Nastoupený trend svědčí o perspektivě agrárního vývozu do třetích zemí. Jednoznačný nárůst vývozu do zemí EU spolu se zvýšením vývozu do třetích zemí v minulém roce dává dobrou perspektivu pro agrární intra i extra unijní obchod ČR.

P ř e h l e d v ý v o j e a g r á r n í h o z a h r a n i č n í h o o b c h o d u Č R v p o d m í n k á c h r o z š í ř e n é E U Tab.2 Vývoz zem d lských a potraviná ských produkt z R Tab. 2 Vývoz zemědělských P ed vstupem a potravinářských 1.rok po produktů vstupuz ČR 2.rok po vstupu Rozdíl 1) Ukazatel Ukazatel mld. K % Před vstupem mld. K 1.rok % po vstupu mld. K 2.rok % po vstupu mld. Rozdíl K 1) Zem EU-25 40,681 mld. 80,0 Kč 58,175 % mld. 86,7 Kč 67,811 % mld. 84,9 Kč % 27,130 mld. Kč T etí zem Země EU 10,140 40,681 20,0 8,917 80,0 58,175 13,3 12,042 86,7 67,811 15,1 84,9 1,90227,130 Vývoz celkem Třetí země 50,821 10,140 100,0 67,092 20,0 8,917 100,0 79,853 13,3 12,042 100,0 15,1 29,0321,902 Vývoz celkem 50,821 100,0 67,092 100,0 79,853 100,0 29,032 1) rozdíl 1) rozdíl hodnoty hodnoty vývozu vývozu v druhém druhém roce roce po vstupu po vstupu oproti období oproti před období vstupemp ed vstupem Srovnání vývozu agrárních produkt z R 80,0 mld. K 60,0 40,0 20,0 T etí zem Zem EU-25 0,0 P ed vstupem 1.rok po vstupu 2.rok po vstupu Pro komplexní informaci o vývoji agrárního obchodu je dále uveden vývoj dovozu ze zemí EU a třetích zemí do ČR, kde je patrný pokles dovozu ze třetích zemí v prvním roce po vstupu ČR do EU o cca 2 mld. Kč s jen mírným oživením v druhém roce po vstupu. Dovoz ze zemí EU v druhém roce po vstupu oproti období před vstupem stoupl o více než tab.3 Dovoz 50 %. To zem d lských se promítá i do výrazného a potraviná ských zvýšení dovozu produkt do ČR celkem. do R Tab. 3 Dovoz zemědělských P ed vstupema potravinářských 1.rok po produktů vstupu do ČR 2.rok po vstupu Rozdíl 1) Ukazatel Ukazatel mld. K Před vstupem % mld. K 1.rok % po vstupumld. K 2.rok % po vstupu mld. K Rozdíl 1) Zem EU-25 59,049mld. Kč 74,5 % 78,945 mld. Kč 81,3 % 88,871 mld. Kč 82,6 % 29,822 mld. Kč T etí zem Země EU 20,18559,04925,5 74,518,13278,94518,7 81,3 18,663 88,871 17,4 82,6-1,522 29,822 Dovoz celkem Třetí země 79,23420,185100,0 25,597,07718,132100,0 18,7 107,534 18,663 100,0 17,4 28,300-1,522 Dovoz celkem 79,234 100,0 97,077 100,0 107,534 1) rozdíl hodnoty dovozu v druhém roce po vstupu oproti období p ed vstupem 100,0 28,300 1) rozdíl hodnoty dovozu v druhém roce po vstupu oproti období před vstupem Srovnání dovozu agrárních produkt do R 120,0 100,0 mld. K 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 P ed vstupem 1.rok po vstupu 2.rok po vstupu T etí zem Zem EU-25

P ř e h l e d v ý v o j e a g r á r n í h o z a h r a n i č n í h o o b c h o d u Č R v p o d m í n k á c h r o z š í ř e n é E U Tab. 4 Celkový agrární zahraniční obchod České republiky se zeměmi EU Ukazatel Před vstupem (mld. Kč) 1.rok po vstupu (mld. Kč) 2.rok po vstupu (mld. Kč) Rozdíl (mld. Kč) 1) Vývoz 40,681 58,175 67,811 27,130 Dovoz 59,049 78,945 88,871 29,822 Obrat 99,73 137,12 156,682 56,952 Saldo -18,368-20,77-21,06-2,692 1) rozdíl mezi druhým rokem po vstupu oproti období před vstupem Tab. 5 Celkový agrární zahraniční obchod České republiky se třetími zeměmi Ukazatel Před vstupem (mld. Kč) 1.rok po vstupu (mld. Kč) 2.rok po vstupu (mld. Kč) Rozdíl (mld. Kč) 1) Vývoz 10,140 8,917 12,042 1,902 Dovoz 20,185 18,132 18,663-1,522 Obrat 30,325 27,049 30,705 0,380 Saldo -10,045-9,215-6,621 3,424 1) rozdíl mezi druhým rokem po vstupu oproti období před vstupem

1 0 A n a l ý z a v ý v o j e c e l k o v é h o a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 Analýza vývoje celkového agrárního vývozu z ČR do třetích zemí v letech 2003 až 2005 Pro vyhodnocení možností vývozu do třetích zemí je důležitým ukazatelem jak jeho hmotnost (v tunách nebo jiných jednotkách), tak jeho hodnota. Existuje však určitá nesouměřitelnost při hodnocení hmotnosti vývozu agrárních komodit s vysokou jednotkovou hodnotou, čili výrobků s vysokou přidanou hodnotou (například hotové potravinářské výrobky a přípravky, chovná zvířata a častý vývozní artikl ČR akvarijní rybičky a podobně) a vývozu surovin, tedy produktů výrazně objemového charakteru jako jsou obiloviny, objemová krmiva a další podobné zemědělské produkty. Pro určení pořadí nejvíce významných teritorií byla proto využita celková hodnota vývozu. V tabulkách je uvedena i hmotnost vývozu, takže lze porovnáním obou údajů získat komplexní přehled o charakteru a úspěšnosti vývozu. Z teritoriálního pohledu je dále v textu celkový agrární vývoz rozčleněn na globálnější pohled z hlediska teritoriálních uskupení (dávající orientaci, na které oblasti světa se agrární vývoz ČR orientuje) a na detailnější analýzu vývozu do jednotlivých třetích zemí. Členění podle jednotlivých teritoriálních uskupení Členění podle teritoriálních uskupení (viz příloha 1) v řadě případů odpovídá smluvní základně uplatňované EU vůči třetím zemím a zároveň reflektuje předmět činnosti jednotlivých teritoriálních pracovních skupin Rady EU. Jedná se o celkem 16 teritoriálních uskupení, přičemž do tohoto výčtu patří vzhledem ke struktuře smluvní základny samostatně Švýcarsko. Z následující tabulky a grafu v porovnání s hodnocením zahrnujícím období 2002 až 2004 vychází, že v celkovém pořadí jednotlivých teritoriálních uskupení došlo k určitým posunům s tím, že se na pořadí prvních dvou teritorií - první Střední Asie, druhé kandidátské země - nic nezměnilo. Střední Asie navíc posílila v rámci podílu na celkové hodnotě vývozu do třetích zemí z 22,8 % (průměr za roky 2002-2004) na 24,92 % (průměr za roky 2003-2005). Bez započtení vývozu do Ruska a Ukrajiny by však Střední Asie v celkovém hodnocení podle hodnoty vývozu nedosáhla ani desátého místa. Průměr hodnoty vývozu za roky 2003 až 2005 do Střední Asie činí cca 2,5 mld. Kč, z toho průměr této hodnoty pro Rusko a Ukrajinu dosahuje téměř 2,3 mld. Kč (viz následující část). Tradičně příznivý nárůst hodnoty vývozu je patrný také do kandidátských zemí, kde významnější nárůst v posledních dvou letech může být také dáván do souvislosti s pokračující liberalizací obchodu mezi EU a těmito zeměmi. Největší posun v celkovém pořadí teritorií zaznamenalo Středomoří (třetí místo v pořadí). Předstihlo dva regiony, a to Severní Ameriku a Jihovýchodní Evropu, kde vývoz z ČR poněkud klesá. Ostatní dílčí změny v pořadí regionů jsou svojí hodnotou zanedbatelné (viz příloha 2). Tab. 6. Celkový vývoz agrárních komodit z ČR do jednotlivých teritorií (členění třetích zemí v rámci teritorií viz příloha 1) Teritorium Průměr 2003-2005 % podíl z hodnoty tun tis. Kč vývozu Střední Asie 135 452 2 491 102 24,92 Kandidátské země 106 346 2 012 932 20,13 Středomoří 193 877 1 289 034 12,89 Severní Amerika 30 181 822 445 8,23 Jihovýchodní Evropa 47 147 719 331 7,19 ASEAN 18 402 698 303 6,98 SV Asie 6 579 543 737 5,44 Perský záliv 7 735 475 476 4,76 Švýcarsko 30 666 350 009 3,50 AKT 15 433 322 937 3,23

A n a l ý z a v ý v o j e c e l k o v é h o a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 1 1 Pokračování tabulky 6 Austrálie a Nový Zéland 1 663 93 830 0,94 Jižní Asie 1 196 53 862 0,54 Andské společenství 3 382 51 292 0,51 EFTA 1 544 47 673 0,48 Mercosur 481 15 176 0,15 Střední Amerika 318 10 765 0,11 Celkem 600 402 9 997 903 100,00 Podíl jednotlivých teritorii na pr m rné celkové hodnot agrárního vývozu z R do t etích zemí v letech 2003-2005 St ední Asie Kandidátské zem St edomo í Severní Amerika Jihovýchodní Evropa ASEAN SV Asie Perský záliv Švýcarsko AKP Austrálie a Nový Zéland Jižní Asie Andské spole enství EFTA Mercosur St ední Amerika Vývoz do Středomoří po mírném poklesu vývozu v roce 2004 (daném možná malou adaptací českých vývozců na nové změněné vývozní podmínky) dosáhl v roce 2005 zcela rekordního, téměř trojnásobného nárůstu vývozu oproti předchozím dvěma letům, ale jen díky jednorázovému vývozu potravinářské pšenice v roce 2005. Významnější posun v nárůstu průměrné hodnoty vývozu oproti období 2002 až 2004 byl zaznamenán u zemí AKT. Také ostatní teritoriální uskupení zaznamenala mírný nárůst průměrné hodnoty vývozu za poslední tři roky. Teritoria, jako jsou Austrálie a Nový Zéland, Jižní Asie, Andské společenství a EFTA, proto dávají naději pro další rozvoj agrárního vývozu z ČR. MERCOSUR a Střední Amerika přes určitý nárůst hodnoty vývozu zůstávají na konci pořadí regionů s podílem na celkové hodnotě vývozu okolo 0,1 %. Určitý nárůst vývozu by mohlo přinést zřejmě jen úspěšné jednání EU o zónách volného obchodu s těmito teritoriálními uskupeními, která budou v příštích letech pokračovat. Celkový průměrný nárůst hodnoty vývozu do všech teritoriálních uskupení mezi hodnocením období 2002-2004 a období 2003-2005 vykazuje velmi perspektivních 14,6 %. Nepříznivé však je, že tohoto výsledku bylo dosaženo v souvislosti s téměř dvojnásobným nárůstem hmotnosti vývozu. To ukazuje na zvýšení vývozu zemědělských surovin s nižší přidanou hodnotou. Výrazný narůst vývozu do třetích zemí v kalendářních letech je patrný z přílohy 2. Z hodnoty 9 mld. Kč v roce 2003 stoupnul na 11,7 mld. Kč v roce 2005.

1 2 A n a l ý z a v ý v o j e c e l k o v é h o a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 Členění podle jednotlivých třetích zemí Pořadí třetích zemí podle průměrné hodnoty vývozu promítající se ve svém důsledku do výše uvedeného pořadí teritoriálních uskupení konkrétněji mapuje úspěšnost českého agrárního vývozu. Koncept teritorií na druhé straně rozšiřuje pohled na možnosti agrárního vývozu z ČR nejen z pohledu teritoriální blízkosti dalších jednotlivých třetích zemí uskupených v rámci regionů, ale i vzhledem ke snaze EU vyjednávat v rámci jednotlivých teritoriálních uskupení stejné dovozní preference, pravidla původu a obecně jednotné dovozní podmínky pro usnadnění dovozu, respektive vývozu z EU. V pořadí jednotlivých zemí sice došlo oproti předcházejícímu období hodnocenému v předcházející publikaci (2002 2004) k dílčím přesunům, stejně však, jako u teritoriálních uskupení, se nic nezměnilo na prvních dvou místech - první Rusko, druhé Rumunsko, při zaznamenaném nárůstu celkové hodnoty vývozu. Z významnějších změn v pořadí třetích zemí z hlediska hodnoty agrárního vývozu ČR lze upozornit především na Jordánsko, které z původní pozice 34. země v pořadí se dostalo na 5. místo v důsledku vývozu potravinářské pšenice v roce 2005 (1,3 mld. Kč). Jedná se však zřejmě o ojedinělý exportní úspěch daný celkovou situací na trhu s obilovinami v roce 2005. Další významný posun v pořadí třetích zemí v oblasti agrárního vývozu zaznamenala Ukrajina posunem z 8. místa na 6. místo, při výrazném navýšení celkové průměrné hodnoty vývozu z 346 mil. Kč (průměr let 2002 až 2004) na 470 mil. Kč (průměr let 2003 až 2005). Došlo také k určitému posunu pořadí dalších zemí při jen malých nárůstech hodnoty vývozu. Tab. 7 Celkový vývoz z ČR do třetích zemí (2003-2005) Země % podíl tun tis. Kč tun tis. Kč tun tis. Kč tis. kč z hodnoty vývozu Rusko 65 575 1 296 672 117 330 1 848 386 113 591 1 968 321 1 704 460 17,01 Rumunsko 60 895 880 313 33 787 779 022 33 304 862 746 840 694 8,39 Chorvatsko 36 374 664 094 43 431 745 929 81 794 933 271 781 098 7,79 Spojené státy 27 697 775 903 27 099 710 979 24 676 555 490 680 791 6,79 Jordánsko 596 29 810 656 35 072 425 904 1 348 044 470 975 4,70 Ukrajina 23 651 387 188 9 595 463 108 11 274 559 245 469 847 4,69 Thajsko 13 833 537 477 6 287 302 446 10 957 555 306 465 076 4,64 Libanon 10 775 485 110 7 854 451 846 7 433 432 931 456 629 4,56 Japonsko 3 797 345 905 2 736 391 017 4 161 409 735 382 219 3,81 Švýcarsko 47 666 388 148 20 585 345 925 23 747 315 953 350 009 3,49 Bulharsko 9 340 288 484 9 675 379 699 6 299 235 910 301 364 3,01 Bosna a Hercegovina 27 119 300 248 29 523 237 144 28 310 268 237 268 543 2,68 Alžírsko 5 483 235 179 3 749 145 100 108 388 327 932 236 070 2,36 Saúdská Arábie 4 169 237 658 3 726 214 497 3 831 220 097 224 084 2,24 Albánie 4 015 245 393 2 443 208 566 4 162 168 049 207 336 2,07 Srbsko a Černá Hora 9 019 156 380 12 836 249 718 9 053 99 775 168 624 1,68 Kuba 8 702 152 302 11 327 155 448 13 338 129 273 145 675 1,45 Spoj. arab. emiráty 2 169 114 815 2 364 145 082 2 443 170 499 143 465 1,43 Kanada 3 157 103 739 3 875 170 748 4 025 150 388 141 625 1,41 Moldavsko 9 413 97 133 11 404 118 574 13 175 149 169 121 625 1,21

A n a l ý z a v ý v o j e c e l k o v é h o a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 1 3 Podíl vybraných t etích zemí na pr m rné celkové hodnot agrárního vývozu z R do t etích zemí v letech 2003-2005 Rusko Rumunsko Chorvatsko Spojené Jordánsko Ukrajina Thajsko Libanon Japonsko Švýcarsko Bulharsko Bosna a Alžírsko Saúdská Albánie Srbsko a Kuba Spojené Kanada Moldavsko 0 500 1000 1500 2000 (mil. K )

1 4 A n a l ý z a v ý v o j e k o m o d i t n í s t r u k t u r y a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 Analýza vývoje komoditní struktury agrárního vývozu z ČR do třetích zemí v letech 2003 až 2005 Obdobně jako u teritoriálního hodnocení úspěšnosti českého agrárního vývozu je i v této části pro stanovení pořadí komodit užito porovnání hodnoty vývozu. Stejně jako v teritoriální struktuře vývozu z ČR lze v komoditní struktuře agrárního vývozu zaznamenat určité změny. Do celkového pořadí komodit v roce 2005 významně zasáhl realizovaný vývoz pšenice potravinářské. Tato komodita se tak dostala z původní zanedbatelné pozice na 4. místo v žebříčku komodit. V roce 2005 došlo také k téměř sedminásobnému nárůstu vývozu cukru oproti předchozím dvěma letům. Z pohledu tradičních pozic českého vývozu je poněkud nepříznivý pokles vývozu sýrů z průměrné hodnoty 634 mil. Kč v období 2002 2004 na 540 mil. Kč v hodnoceném období 2003 až 2005. Z hodnocení tabulek v příloze 8 (analyzujících vývoz vybraných komodit do vybraných třetích zemí) je zřejmé, že tento pokles lze přičíst především USA, kde poklesl vývoz z původní hodnoty 35 mil. Kč před vstupem ČR do EU na pouhých 1 mil. Kč v roce 2005. Zde zřejmě hraje roli skutečnost, že českým firmám se lépe vyváží přímo do EU. U ostatních komodit jsou změny v pořadí hodnotově nevýznamné. Tab. 8 Vývoz agrárních komodit z ČR do třetích zemí (nejvýznamnější komodity 2003 2005) KN Vyvážený produkt tun tis. Kč tun tis. Kč tun tis. Kč tis. Kč % podíl z hodnoty vývozu 0402 Sušené mléko 48 526 1 967 866 33 660 1 549 534 33 692 1 700 256 1 739 219 17,16 1107 Slad nepražený 77 402 651 652 118 074 955 392 70 647 483 235 696 760 6,87 2203 Pivo ze sladu 33 389 536 467 37 117 695 849 43 237 766 940 666 419 6,58 1001 Pšenice 61 190 234 293 18 343 92 293 537 080 1 615 684 647 423 6,39 1704 Cukrovinky bez kakaa - želé 7 995 596 595 7 629 506 642 9 139 537 111 546 783 5,39 0406 Sýry 9 505 565 433 8 689 550 438 6 914 495 074 536 981 5,30 1210 Chmel 1 782 335 643 2 164 436 354 2 459 495 932 422 643 4,17 2106 Přípravky potravinové 2 699 232 014 4 622 416 861 3 790 417 150 355 342 3,51 1302 Pektiny 1 047 302 327 1 336 353 465 1 601 394 311 350 034 3,45 1701 Bílý cukr (řepný) 16 539 108 532 16 790 120 168 104 735 723 822 317 507 3,13 0405 Máslo 10 201 360 058 5 958 274 303 5 230 246 459 293 607 2,90 2402 Cigarety 1 178 229 575 1 120 200 553 1 826 306 083 245 404 2,42 2202 Vody min. sodovky slazené 17 747 224 649 6 568 163 836 8 646 212 071 200 185 1,98

A n a l ý z a v ý v o j e k o m o d i t n í s t r u k t u r y a g r á r n í h o v ý v o z u z Č R d o t ř e t í c h z e m í v l e t e c h 2 0 0 3 a ž 2 0 0 5 1 5 Podíl vybraných komodit na pr m rné celkové hodnot agrárního vývozu z R do t etích zemí v letech 2003-2005 Sušené mléko Slad nepražený Pivo ze sladu Pšenice Cukrovinky bez kakaa - želé Sýry Chmel P ípravky potravinové Pektiny Bílý cukr ( epný) Máslo Cigarety Vody min. sodovky slazené 0 500 1000 1500 2000 mil. K

1 6 V ý z n a m n é v ý v o z y z p o h l e d u k o m o d i t n í h o a t e r i t o r i á l n í h o Významné vývozy z pohledu komoditního a teritoriálního Hodnoceno je 5 oblastí s největší hodnotou vývozu. Jak teritoria, tak i položky jsou seřazeny sestupně podle významu. Hodnocená teritoria jsou tradičními vývozními destinacemi ČR. Střední Asie Nejvýznamnější země dle objemu vývozu produktů české provenience jsou Rusko, Ukrajina a Moldavsko, přičemž Rusko zároveň představuje nejvýznamnějšího odběratele českých agrárních komodit v rámci třetích zemí. u těchto zemí je zároveň patrný pravidelný meziroční nárůst objemu vývozu. Dalšími důležitými vývozními destinacemi jsou Bělorusko a Kazachstán. Spektrum agrárních komodit vyvážených do tohoto teritoria je velice široké. Nejvýznamnější položkou zůstává tradičně slad, přestože v minulém roce došlo ke znatelnému poklesu hodnoty jeho vývozu (o cca dvě třetiny). Významný je rovněž vývoz cukrovinek, másla, piva, olejnatých semen (především máku), přípravků používaných k výživě zvířat, jiných potravinových přípravků, šťáv a výtažků z rostlin, minerálních vod a slazených sodovek. Na Ukrajinu se nejvíce vyváží káva a přípravky používané k výživě zvířat, do Moldavska se kromě výše uvedených položek exportuje rovněž řepný bílý cukr a nedenaturovaný etylalkohol. Kandidátské země Nejvýznamnějšími zeměmi dle objemu vývozu z České republiky v tomto teritoriu zůstávají Rumunsko, Chorvatsko a Bulharsko se širokým sortimentem položek. V případě Turecka se jedná o zemi s nižším objemem exportu, nicméně je patrný jeho vysoký pravidelný meziroční nárůst. Mezi nejdůležitější české exportní položky patří sušené mléko, mléčné výrobky, potravinové přípravky, řepný bílý cukr, výtažky z kávy a čaje, pražená káva, ovoce (především konzervované), ječmen, máslo, slad a sýry. Do Rumunska se kromě těchto položek vyváží rovněž přípravky a konzervy z masa a vepřové maso, Chorvatsko je významným odběratelem řepkového oleje a pekařského zboží a do Bulharska jsou mimo jiné exportovány kakaové boby a syrovátka. Středomoří Třetím nejdůležitějším teritoriem z pohledu objemu vývozu se stalo Středomoří, a to zejména díky výraznému nárůstu objemu exportu pšenice do Jordánska a Alžírska v roce 2005, která se v předchozích letech do této destinace vůbec nevyvážela. Jinak je tato oblast především významnou destinací pro vývoz sýrů. Do Jordánska se kromě pšenice, která v loňském roce představovala téměř 95 % objemu vývozu do této země, vyváží také sušené mléko. Do Alžírska se tradičně nejvíce exportuje sušené mléko a čerstvá jablka. Severní Amerika Spojené státy americké patří mezi tradiční odběratele agrárních výrobků české provenience, rovněž Kanada se řadí mezi naše důležité obchodní partnery. Téměř polovinu objemu českého agrárního exportu do zemí Severní Ameriky tvoří pivo. Dalšími důležitými vývozními položkami jsou cukrovinky, etylalkohol, máslo, šťávy a výtažky z rostlin a sýry. Spojené státy americké jsou kromě toho zajímavé pro český vývoz lepku a droždí, Kanada pak pro akvarijní ryby a ořechy.

V ý z n a m n é v ý v o z y z p o h l e d u k o m o d i t n í h o a t e r i t o r i á l n í h o 1 7 Jihovýchodní Evropa Nejvýznamnější země dle objemu vývozu českých zemědělských výrobků jsou Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko a Černá Hora se širokým sortimentem položek dovážených z ČR. Mezi nejdůležitější české agrární položky patří řepný bílý cukr, který vykazuje dlouhodobě rostoucí trend vývozu, sušené mléko, slad, živý hovězí dobytek a minerální vody a slazené sodovky. Bosna a Hercegovina je dále zajímavou destinací pro vývoz pšenice, Albánie je specifická dovozem doutníků, doutníčků a cigaret z tabáku, který představuje 88 % celkového objemu dovozu agrárních produktů z České republiky do této země. Srbsko a Černá Hora je významným importérem ovoce (především konzervovaného) a kaprů české provenience. V rámci ostatních teritoriálních uskupení je třeba zmínit následující třetí země, které jsou co do objemu vývozu agrárního zboží z České republiky důležitými partnery: Libanon, Thajsko, Japonsko, Švýcarsko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty a Kuba. Podrobné informace o vývoji vývozu agrárního zboží z České republiky do třetích zemí z několika různých úhlů pohledu jsou uvedeny v přílohách 2 až 8. Souhrnně lze konstatovat, že z pohledu úspěšnosti a stability agrárního vývozu jsou pro ČR významné následující země (seřazené podle průměru hodnoty vývozu za roky 2003 až 2005) - Rusko, Rumunsko, Chorvatsko, USA, Ukrajina a Thajsko. Z komodit lze takto označit sušené mléko, slad, pivo, cukrovinky, sýry, chmel a potravinové přípravky.

1 8 Z m ě n y v m o ž n o s t e c h v ý v o z u d a n é a k t u á l n í m v ý v o j e m p r e f e r e n č n í c h u j e d n á n í Změny v možnostech vývozu dané aktuálním vývojem preferenčních ujednání V této části jsou uvedeny nové publikace preferenčních ujednání od poloviny roku 2005 týkající se nových opatření nebo jen nahrazení prozatímně prováděných opatření ratifikovanou platnou dohodou. Přehled platných nejdůležitějších legislativních aktů a jejich změn od poloviny roku 2005 týkajících se zón volného obchodu je uveden v příloze 9. Rumunsko Rozhodnutí Rady přidružení EU-Rumunsko č. 3/2005 ze dne 5. 7. 2005 o zlepšení právní úpravy obchodu se zpracovanými zemědělskými výrobky, stanoveného v protokolu 3 k Evropské dohodě (OJ L 324 z 10. 12. 2005, strana 26) Nová zlepšení obchodu byla dojednána s ohledem na přípravy přistoupení Rumunska k EU a provádí se od 1. 12. 2005. Dovozní cla Rumunska pro zboží původem v EU jsou uvedena v příloze II. Došlo ke snížení nebo k úplnému odstranění cel, některé položky byly nově preferenčně upraveny, většinou došlo k odstranění cla. Jedná se např. o některé pektinové látky, živočišné nebo rostlinné tuky a oleje, rostlinné vosky, ostatní cukry, výrobky z obilovin, konzervovanou zeleninu, polévky a bujóny, vody a minerálky. V příloze IV jsou uvedeny celní kvóty pro dovoz do Rumunska. Pro dovoz piva původem v EU byla sjednána bezcelní kvóta v objemu 15 600 hl, po jejím vyčerpání lze uplatnit preferenční celní sazbu 25 %. Obdobné kvóty byly sjednány např. pro slazené minerálky, alkohol a tabákové výrobky. Švýcarsko Rozhodnutí 3/2005 Smíšeného výboru pro zemědělství zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty ze dne 19. 12. 2005 týkající se úpravy příloh 1 a 2 v důsledku rozšíření Evropské unie (OJ L 346 z 29. 12. 2005, strana 33) Nové přílohy připojené k rozhodnutí nahradily stávající od 1. 1. 2006. Švýcarsko udělilo Společenství v příloze 1 následující nové koncese v podobě celních kvót se sníženým nebo úplně odstraněným clem na živé koně, drůbeží maso a droby, králičí maso, maso a droby ze zvěřiny, ptačí vejce, přírodní med z akátů, ostatní přírodní med, sezónní okurky a papriky, hrách, sezónní ovoce, pšenici a sourež, krmnou kukuřici. Preferenčně jsou upraveny všechny nové položky v celních kvótách, jen někde došlo k úplnému odstranění cla v rámci kvóty. Jordánsko Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (OJ L 41 z 13. 2. 2006, strana 3) Nová preferenční ujednání se uplatňují od 1. 1. 2006. U zpracovaných zemědělských výrobků byly přidány seznamy s úplným nebo postupným odstraňováním cel. u dovozu do Jordánska došlo např. k odstranění cla u fruktózy a kakaové hmoty, postupně se odstraňuje clo u čokolády. u rostlinných výtažků a pektinových látek bylo clo zrušeno nebo se bude postupně odstraňovat. U zemědělských výrobků v příloze protokolu 2 došlo k významné liberalizaci, položky jsou podle časové redukce cel rozděleny do seznamů. Při dovozu do Jordánska došlo k úplnému zrušení cla u živých koní, masa (především drůbežího), dále u mléka a mléčných výrobků, zeleniny, obilovin, obilných výrobků, sladu, olejnatých semen, živočišných a rostlinných tuků a olejů, cukru, potravinářských odpadů a krmiv.

Z m ě n y v m o ž n o s t e c h v ý v o z u d a n é a k t u á l n í m v ý v o j e m p r e f e r e n č n í c h u j e d n á n í 1 9 Alžírsko Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými zeměmi na jedné straně a Alžírskou demokratickou lidovou republikou na straně druhé (OJ L 265 z 10. 10. 2005, strana 2) Dohoda byla podepsána v dubnu 2002 a po její ratifikaci vstoupila v účinnost dne 1. 9. 2005. Preference pro dovozy zemědělských výrobků do Alžírska jsou uvedeny v protokolu 2, jedná se buď o bezcelní kvóty (např. pro mléko, vejce, sadbové brambory, pšenici, oves, kukuřici) nebo celní kvóty s redukovaným clem (např. pro ječmen, kukuřičný škrob). Maroko Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (OJ L 242 z 19. 9. 2005, strana 2) Protokol se provádí prozatímně od 1. 5. 2004 (publikováno v září 2005). V novém protokolu 3 a jeho přílohách jsou pro dovoz do Maroka uvedeny bezcelní kvóty nebo celní kvóty s konstantním redukovaným clem nebo s postupnou redukcí cla na zemědělské výrobky. Nově jsou preferenčně upraveny např. krůtí maso, smetana s tukem nad 6 %, strouhané a tavené sýry, vejce, med, některé luštěniny, ovoce, kukuřičný a bramborový škrob, víno, tabák. Tunis Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (OJ L 278 z 21. 10. 2005, strana 3) Protokol se prozatímně provádí od 1. 5. 2004 (publikováno v říjnu 2005). Na straně dovozu do Tunisu nebyly vzhledem k přistoupení preferenčně upraveny žádné výrobky (nově byl přidán pouze jeden výrobek při dovozu do EU původem v Tunisu olivový olej).

2 0 Z m ě n y v e v ý š i v ý v o z n í c h s u b v e n c í a m í s t e c h j e j i c h u r č e n í a j e j i c h v y u ž í v á n í č e s k ý m i p o d n i k a t e l i Změny ve výši vývozních subvencí a místech jejich určení a jejich využívání českými podnikateli Vývozní subvence na zemědělské a potravinářské výrobky je možno od vstupu ČR do EU poskytovat u komodit: oleje a tuky, mléko a mléčné výrobky, hovězí maso a telecí maso, vepřové maso, vejce, drůbeží maso, víno, izoglukóza a inulinový sirup, obiloviny, rýže, ovoce a zelenina, výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny. u zpracovaných výrobků je možno poskytnout vývozní subvence na základní suroviny vstupující do zpracovaného výrobku (obiloviny, cukr, rýže, mléčné výrobky a vejce). ČR možnosti subvencování vývozu využívá především u mléčných výrobků, v menší míře u masa a zpracovaných výrobků s podílem cukru a škrobu. Vývoj ve výši vývozních subvencí v období od června 2005 do června 2006 V období od června 2005 do června 2006 došlo k poklesu výše vývozních subvencí pro bílý a surový cukr v nezměněném stavu v průměru o 10 EUR na 100 kg. V sektoru mléka a mléčných výrobků dochází k postupnému snižování výše vývozních subvencí a podle druhu výrobku se pohybují v rozmezí 3,56 124,18 EUR/100 kg. U vývozních subvencí pro obiloviny a pro pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku nedošlo v průběhu roku k výraznějším změnám jejich výše. Vývozní subvence se dle druhu obilí pohybují mezi 0 8,22 EUR/ t. Vývozní subvence pro produkty zpracované z obilovin a rýže poklesly v řádu jednotek EUR. U vývozních subvencí pro vepřové maso nedošlo oproti minulému roku k jejich výraznějšímu poklesu. Od června 2006 se vývozní subvence podle položky uplatňují v rozmezí 17,10 až 54,20 EUR/100 kg. U hovězího a telecího masa došlo oproti minulému roku k výraznějšímu poklesu vývozní subvence, a to v průměru o 50 EUR/ 100 kg. Výše vývozních subvencí se u drůbežího masa v průběhu roku zvýšily v průměru o 15 EUR/100 kg a pohybovaly se mezi 33 53 EUR/100 kg. U vývozních subvencí pro vejce nedošlo k výraznějším pohybům jejich výše. Vývozní subvence se od května 2006 uplatňují v široké škále podle položky a místa určení od 0,7 až 73 EUR/100 kg. Všeobecná tendence u výše vývozních subvencí je jejich postupné snižování, kromě drůbežího masa, kde došlo vlivem ptačí chřipky k nárůstu jejich výše. Vývoj v místech určení pro poskytování vývozních subvencí Vývozní subvence nejsou ve všech případech poskytovány do Albánie, Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Srbska, Bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, Lichtenštejnska a Švýcarska. Rozhodnutí o odstranění subvencí vychází z bilaterálních dohod s těmito zeměmi ve vazbě na odstranění celních bariér u vybraných komodit. Diferencované subvence Pro jednotlivá místa určení jsou stanovovány různé výše subvencí. Jejich sazba se liší v důsledku různé situace na trhu dovozních zemí, různé úrovně nákladů na dopravu. Dohody se třetími zeměmi stanoví, v kterých případech se vývozní subvence nebudou poskytovat. Hodnoty subvencí pro konkrétní položky a místa určení jsou uváděny v Úředním věstníku Evropské unie. Diferencované subvence se využívají u položek - mléčné výrobky, hovězí a telecí maso a vejce.

Z m ě n y v e v ý š i v ý v o z n í c h s u b v e n c í a m í s t e c h j e j i c h u r č e n í a j e j i c h v y u ž í v á n í č e s k ý m i p o d n i k a t e l i 2 1 Využívání vývozních subvencí českými podnikateli Pro vytvoření představy o využívání systému vývozních subvencí je dále uveden tabulkový a grafický přehled o vyplacených subvencích do jednotlivých třetích zemí a v členění na vyvážené komodity za měsíc červen 2006. Je zapotřebí si uvědomit, že subvence se vyplácí často až po několika měsících po vývozu zboží podle toho, jak vývozce předloží požadované vývozní doklady. Běžnou realitou je prodleva 4 až 6 měsíců. Obtížně lze proto dávat do souvislosti termíny vyplacení subvencí s termínem realizace vývozu. Tab. 9 Přehled vyplacených vývozních subvencí (VS) podle místa určení (červen 2006) Země určení Vyplacená VS (tis. Kč) % Produkt (CN kód *) ) MOLDÁVIE 14 129 31,5 170199 RUMUNSKO 8 597 19,2 010511; 040510; 170199; 040221; 040210; 110813; LIBANON 7 368 16,4 040690; 040221; 040510 SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY 4 260 9,5 040690; 040221; 040510 SAÚDSKÁ ARÁBIE 2 630 5,9 040690; 040221; 040210 BOSNA a HERCEGOVINA 2 506 5,6 010210; 040510; 040690 RUSKO 1 671 3,7 040510 THAJSKO 1 130 2,5 040210; 040221 OSTATNÍ 2 563 5,7 110813; 170199; 040221; 040210; 040690 SUMA 44 854 100 Poznámka: *) (CN kód) Produkt 170199 Cukr řepný 040221 Sušené plnotučné mléko 040690 Sýry ostatní 040210 Sušené odstředěné mléko 040510 Máslo 110813 Škrob bramborový 010210 Dobytek hovězí plemenný čistokrevný živý 010511 Kuřata chovná a reprodukční Vyplacené VS podle místa ur ení erven 2006 31% 19% MOLDÁVIE RUMUNSKO LIBANON SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY SAÚDSKÁ ARÁBIE BOSNA A HERCEGOVINA 16% RUSKO THAJSKO 6% 3% 4% 6% 6% 9% OSTATNÍ

2 2 Z m ě n y v e v ý š i v ý v o z n í c h s u b v e n c í a m í s t e c h j e j i c h u r č e n í a j e j i c h v y u ž í v á n í č e s k ý m i p o d n i k a t e l i Tab. 10 Přehled vyplacených vývozních subvencí (VS) podle CN kódů (červen 2006) CN kód Název zboží Vývozní množství s vyplacenou subvencí (tun) 170199 Cukr 1 278 34,8 RO, MD, XS % Země (zkratky zemí dle celního sazebníku **) ) 040221 Sušené plnotuč. mléko 681 18,5 LB, MK, RO, AE, SA, HR, TH, JO 040690 Sýry ostatní 487 13,2 LB, BA, AE, KW, SA, 040210 Sušené odstředěné mléko 436 11,9 TH, HR, RO, BD, SA 040510 Máslo 378 10,0 RO, RU, BA, AE, LB 110813 Škrob brambor. 271 7,4 DO, CR, RO, XS, UA, BG 010210 Hovězí dobytek plemenný 156 4,2 BA 010511 Kuřata chovná, repro. - *) - *) RO SUMA 3 687 100 Poznámka: *) údaj není k dispozici **) Zkratka Země AE BA BD BG CR DO HR JO KW LB MD MK RO RU SA TH UA XS Spojené arabské emiráty Bosna a Hercegovina Bangladéš Bulharsko Kostarika Dominikánská republika Chorvatsko Jordánsko Kuvajt Libanon Moldavsko Makedonie Rumunsko Rusko Saúdská Arábie Thajsko Ukrajina Srbsko 7% Vyplacené VS podle CN kód erven 2006 4% 170199 040221 10% 36% 040690 040210 040510 110813 12% 010210 13% 18%

Z m ě n y v e v ý š i v ý v o z n í c h s u b v e n c í a m í s t e c h j e j i c h u r č e n í a j e j i c h v y u ž í v á n í č e s k ý m i p o d n i k a t e l i 2 3 S výjimkou Moldávie, kde subvencovanou položkou byl cukr, byly do ostatních států v červnu 2006 placeny subvence především na mléko a mléčné výrobky. Z komoditního hodnocení vyplývá, že nejvíce prostředků bylo vyplaceno na vývoz cukru, dále na sušené mléko a na sýry. Jak množstvím, tak i složením komodit se jednotlivé měsíce roku liší. Pro ilustraci můžeme jen porovnat subvencovaný vývoz sušeného mléka a sýrů v červnu 2006 s průměrnou měsíční hodnotou vývozu v roce 2005, protože jsou tyto položky stabilně vyváženy. Tab. 11 Porovnání subvencovaného vývozu za měsíc červen 2006 s průměrným měsíčním vývozem v roce 2005 Komodita Subvencovaný vývoz červen 2006 (tun) Průměrný měsíční vývoz v roce 2005 (tun) Sušené mléko 1 117 2 808 Sýry 487 576 Lze tedy usuzovat, že buď se subvence pro realizovaný vývoz plně nevyužívají, nebo jsou určité firmy schopny vyvážet i bez subvencí. V dalším sledovaném měsíci červenci 2006 celková vyplacená suma mírně stoupla na 47 mil. Kč. Mezi významnější místa určení subvencovaných produktů se dostala Sýrie, kam směřoval subvencovaný vývoz cukru, a Kuba, kam se vyváželo subvencované máslo. Na první místo se dostalo Rusko. Také pořadí produktů podle množství, na které byly vyplaceny subvence, se změnilo. Nejvíce subvencí bylo vyplaceno na máslo a sušené odstředěné mléko. Cukr, který dominoval v červnu, byl odsunut na třetí místo. To dokládá již zmíněnou značnou variabilitu ve vyplácení vývozních subvencí. Zatímco u sýrů hodnocených v červnu 2006 došlo jen k mírnému poklesu množství, na které byly vyplaceny subvence, u sušeného mléka byl zaznamenán nárůst až o 40 % (celkem byly v červenci 2006 vyplaceny subvence na vývoz 1 600 tun sušeného mléka). Ani tato hodnota však nemění nic na konstatování, že se subvence pro realizovaný vývoz plně nevyužívají, nebo jsou určité firmy schopny vyvážet i bez subvencí. Změnu podílů subvencí vyplacených na jednotlivé komodity ukazuje následující graf. Vyplacené VS podle CN kód ervenec 2006 20% 8% 5% 1% 41% 040510 040221 170199 040690 040210 110813 25%

2 4 N ě k t e r é p ř e k á ž k y v ý v o z u z e m ě d ě l s k ý c h a p o t r a v i n á ř s k ý c h v ý r o b k ů a j e j i c h v ý z n a m p r o Č R Některé překážky vývozu zemědělských a potravinářských výrobků a jejich význam pro ČR Vývozci zemědělských a potravinářských výrobků se mohou na trzích třetích zemí setkat s různými obstrukcemi dovozní země jedná se např. o dovozní přirážky nebo jiné poplatky, nadstandardní administrativní, veterinární, fytosanitární a kvalitativní požadavky, zdlouhavá celní řízení a další opatření. O získání informací o konkrétních překážkách obchodu ve třetích zemích byly požádány zastupitelské úřady ČR v zahraničí. Využity byly také informační zdroje EK. Z pohledu překážek obchodu byly prověřovány především země, do kterých ČR nejvíce vyváží zemědělské a potravinářské výrobky. Z prvních dvaceti zemí jen u Rumunska a Albánie nebyly nalezeny publikované překážky obchodu nebo zaznamenány zprávy od zastupitelských úřadů ČR. U ostatních jsou známy dále uvedené problémy, které se však v mnoha případech netýkají ČR. To pak znamená určitou komparativní výhodu pro ČR, které by se mělo využít. V největším rozsahu se jedná o zákaz dovozu hovězího masa v důsledku BSE, zavedený státy Rusko, Ukrajina, Thajsko, Alžírsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské Emiráty, Kanada a Moldávie. Toto opatření je však vztaženo jen na určité země EU. ČR se tyto zákazy netýkají. Naproti tomu zákaz dovozu hovězího masa pro všechny země EU (tedy i pro ČR) uplatňuje Libanon, Švýcarsko, Kuba a Turecko. Dalšími komoditami, na které je uplatňován zákaz dovozu, jsou živí ptáci a drůbeží maso v důsledku ptačí chřipky. Také toto opatření zavedené státy USA, Jordánsko, Thajsko, Japonsko, Bosna a Hercegovina, Kuba, Spojené arabské Emiráty a Kanada je určeno jen pro určité země EU a netýká se ČR. Chorvatsko a Bulharsko zakázalo dovoz živých ptáků a tepelně nezpracovaného drůbežího masa pro všechny státy. U dalších perspektivních zemí a zemí s významným podílem agrárního vývozu z ČR je možno upozornit na následující překážky obchodu: Rusko omezilo dovoz mléčných výrobků, krmiv pro zvířata, vína a lihovin a dále cukrovinek. Většinu zákazů a omezení odůvodňuje Rusko nedodržením sanitárních a fytosanitárních předpisů, např. antibiotika v krmení prasat, certifikát o dioxinech a radioaktivitě v mléčných výrobcích, mikrobiologická čistota žvýkaček, opětovná inspekce a certifikace již schváleného zboží, nové požadavky na kolkování vína a lihovin. Pro ČR platí, že vývoz živočišných produktů mohou realizovat jen podniky certifikované ruskou veterinární službou. V současné době je schváleno 23 českých podniků a připravuje se další etapa schvalování, což by mělo přispět ke zvýšení vývozu výrobků živočišného charakteru do tohoto významného teritoria. USA - každá zásilka potravin dovážená do USA musí být oznámena na Úřad pro kontrolu potravin a léků (v rámci připravenosti na bioterorismus). Pro dovoz hovězího dobytka a hovězího masa ze všech států EU uplatňují USA specifická pravidla. Uplatňují také zákaz dovozu tepelně neupravených masných výrobků ze všech evropských zemí. Dále je zakázán dovoz ovoce a zeleniny ze všech zemí EU z důvodu výskytu patogenních organismů. Tato opatření však nepostihují tradiční sortiment zemědělských a potravinářských výrobků vyvážených do USA. Další významnější a perspektivní destinace jako Ukrajina, Japonsko, Švýcarsko a Kanada jsou z hlediska současné struktury našeho vývozu bez překážek. Odstranění barier uplatňovaných na jiný sortiment vývozu (především živočišného původu) by mohlo dále rozšířit možnosti našeho odbytu do těchto teritorií. Srbsko - při vývozu českých kaprů byly zaznamenány případy, kdy srbská strana udělila k valorickému clu 30 % ještě dodatečnou dovozní přirážku 40 dinárů/kg (cca 0,25 EUR/kg). ČR požadovala odstranění této specifické překážky obchodu. Podařilo se to až po urgenci a značných průtazích při sjednávání stabilizační a asociační dohody, kdy srbská strana snížila tuto přirážku na 20 dinárů/kg. Nové problémy přináší obchod s Běloruskem, kde ve snaze překonat ekonomickou krizi se připravuje zavedení řady omezujících opatření na dovoz výrobků, které se v Bělorusku vyrábějí. Mezi tyto produkty mají patřit: pšeničná mouka, makarony, ovocné šťávy, nealkoholické nápoje. Dočasně mají být uvalena cla na dovoz zeleniny, brambor a řepy. To by se mohlo dotknout našeho vývozu těstovin, zeleniny a nealkoholických nápojů do Běloruska. Argentina uplatňuje celou řadu bariér na ochranu domácího agrárního trhu. V celní oblasti je například deklarovaná cena porovnávána s cenou na domácím trhu. Při nižší dovozní ceně je vybírána kauce, o jejímž případném vrácení se rozhoduje do 6 měsíců. V komoditní oblasti se uplatňuje tzv. zákaznické clo na cukr reflektující kolísání cen na domácím a zahraničním trhu, vyrovnávací clo na olivový olej, kompotové broskve a pšeničný lepek. Proti clu na pšeničný lepek EU zatím v rámci WTO neúspěšně protestuje. Také ve fytosanitární a veterinární oblasti existuje