Tab. č.: 195 Poř. č. Šťovík krmný Uteuša Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos abs. sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] 6,0 8 4 2 Farmářská cena sušiny [Kč/t] 1000 1000 1000 3 Tržba z prodeje sušiny [Kč/ha] 6000 8000 4000 4 azba pojištění proti živelným pohromám [%] 3 3 3 5 ormativ fixních nákladů [Kč/ha] 3000 3300 2900 6 Výnos vedlejšího produktu [t/ha] 0 0 0 7 Vnitropodniková sazba vedlejšího produktu [Kč/t] 0 0 0 8 Ocenění vedlejšího produktu [Kč/ha] 0 0 0 9 Vedlejší produkt započítáván do tržeb [A/] 10 Výtěžnost energie [GJ/ha] 111 148 74 15 Dotace započtená do tržeb [Kč/ha] 5437 5437 5437 Var. b) Pěstební technologie OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Založení porostu na 10 let ečení plevelů 0,63 5,5 0,00 88 0 321 409 595 Podzim, před podmítkou a silně zaplevelených pozemcích a zejména na ladem ležících půdách. Mulčování nebo posečení vysokovzrůstných plevelů pro usnadnění podmítky a zaorání. Mulčovač nebo žací stroj 0,005 0,005 0,005 Vápnění 0,50 14,0 2250,00 0 1800 0 3150 3150 Podzim, před podmítkou nebo orbou Vápnění provádíme pouze na půdách s ph < 5.5, a to jednou za 3 roky. Dle údajů ÚKZÚZ činí celková rozloha v ČR celkový podíl rozlohy kyselých půd cca 15 %. Před zakládáním porostu na lehčích půdách použijeme dolomitický vápenec cca 2-2,5 t/ha, na těžších půdách lze použit i pálené vápno 1,5-2 t/ha. lužba 1
OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Podmítka 0,31 8,0 0,00 43 0 445 488 635 Podzim, bezprostředně po sklizni předplodiny Hloubka zpracování půdy 8-12 cm. Co nejdříve po sklizni předplodiny nebo po mulčování nebo sečení vysokovzrůstných plevelů. Talířový podmítač nebo radličkový kypřič 0,025 0,025 0,025 0,012 0,012 0,012 Hnojení P do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení K do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení kaly ČOV 0,40 2,4 583,00 63 4375 139 4577 4727 Podzim, těsně před orbou Podzim, těsně před orbou Aplikujeme libovolně fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 90-120 kg P2O5/ha, tj. 500-667 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vyšším obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 90-120 kg K2O/ha, tj. 150-200 kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. Jarní hnojení K lze kombinovat s hnojením 0,29 1,5 175,00 41 1859 100 2000 2129 Podzim, těsně před orbou Hnojení kaly ČOV za účelem zvýšení zásoby živin a organických látek. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Hnojení kaly se sušinou >18 % se provede jednorázově před založením porostu. Kalkulujeme aplikaci 5 tun sušiny kalu neboli 25 tun kalu ČOV s 20 % obsahem sušiny jednorázově před založením porostu. 1,75 17,5 25000,00 245 0 800 1050 1675 Rozmetadlo statkových hnojiv, 0,67 20,0 0,00 94 0 1035 1129 1490 Orba s urovnáním Podzim, (X-X) třední orba (20-25 cm) s urovnáním současně nebo bezprostředně s orbou za účelem rozdrobit a urovnat povrch půdy a zabránit tvorbě velkých ztvrdlých hrud. Při zpracování ladem ležící půdy hlubší orba (25-30 cm), jinak totéž. Pluh, smyk, ozubený válec. 0,25 1,8 3,00 35 516 97 648 771 Likvidace plevelů Jarní období Postřikovač, cisterna na vodu (-V) Vláčení a válení Jarní období (-V) a silně zaplevelených pozemcích - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem min. 2 týdny před založením porostu (např., Roundup, Touchdown, Clinic apod.), dávka dle doporučení výrobce- obvykle 3 l/ha. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 10-15 cm (kalkulace pro Roundup Klasik 3 l/ha). 0,36 8,2 0,00 50 0 444 497 740 Předseťové vláčení a válení nebo úprava půdy kombinátorem. Při chemickém ošetření proti plevelům minimálně 2 týdny po aplikaci. Válec a brány nebo kombinátor. 2
OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 0,40 4,2 8,00 56 3200 246 3503 3680 etí Jarní až letní období (V-V) etí univerzálním secím strojem s adaptérem na jetel v dávce 7-9 kg/ha do hloubky 1-1,5 cm a do řádků 30-60 cm. Pokud secí stroj neumožňuje tento výsevek, přimíchat piliny (cca 20 kg na ha). ecí stroj univerzální s adaptérem na jetel 0,20 3,4 0,00 28 0 161 189 250 Válení hned po zaseti Válení po zasetí těžkými hladkými válci. Těžké hladké válce 0,075 ečení plevelů 0,38 5,5 0,00 53 0 324 378 560 Cca 3-5 týdnů po vzejití a silně zaplevelených pozemcích potlačujících vzcházející plodinu je zapotřebí posekat plevele ve výšce 6-10 cm, nejlépe spojit s mulčováním porostů. Mulčovač nebo sekačka. 0,025 Likvidace jednoděložných plevelů 0,25 1,8 1,25 35 778 97 910 1033 Postřikovač, cisterna na vodu Cca 3-5 týdnů po vzejití a pozemcích silně zaplevelených trávovitými plevely (zejména pýrem) - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem (např., Fusilade uper nebo Targa uper v dávce 1-1,5 l/ha nebo Gallant uper 1,5-2 l/ha) + 300-400 l/ha vody. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 5-10 cm (kalkulace pro Targa uper 1,25 l/ha) Každoroční práce na porostech šťovíku 1 1 1 0,160 0,250 0,080 Hnojení P 0,40 2,4 278,00 56 2083 139 2278 2428 a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 40-60 kg P2O5/ha, tj. 222-334 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vysokém obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. 2 2 2 0,080 0,012 0,040 Hnojení K 0,29 1,5 83,00 41 885 100 1026 1155 a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 40-60 kg K2O/ha, tj. 66-100 kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. 3
3 3 3 0,200 0,300 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Hnojení 0,36 2,0 182,00 50 1314 122 1486 1629 Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: 40-60 kg /ha (LAV, LV), tj. 145-218 kg LAV 27,5% volně loženého nebo 266-400 kg/ha LV 15% volně loženého. 4 4 4 0,300 0,300 0,300 Hnojení statkovými hnojivy 1,05 10,5 15000,00 147 1500 480 2130 2505 Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: močůvkování 20-30 m3/ha (tj. cca 40-60 kg/ha ) či aplikace kejdy 10-15 m3/ha (rovněž 40-60 kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly. 5 5 5 0,400 0,600 1,05 10,5 15000,00 147 0 480 630 1005 Hnojení kaly ČOV Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: hnojení tekutými kaly ČOV 10-20 m3/ha se sušinou v rozmezí 4-12 %, tj. cca 24-48 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 1,725 tun sušiny kalu na 1 ha. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly. 6 0,250 6 Ochrana proti škůdcům 0,25 1,8 0,25 35 256 97 388 511 Květen-červen Při větším výskytu škůdců - insekticidy (např., Decis nebo Karate), běžná dávka insekticidů - 0,2-0,3 l/ha + Postřikovač, cisterna na vodu 300-400 l/ha vody (kalkulace ceny pro Decis Mega 0,25 l/ha). 7 7 6 8 8 7 0,63 5,5 0,00 88 0 321 409 595 ečení Léto (V-V) - D Letní sklizeň ve fázi dozrávání semen až plné zralosti. Tato energetická plodina je jedná z málo plodin, které umožňují letní sklizeň v suchém stavu. Je poměrně odolná vůči vysypání semen. Žací stroj 0,36 2,7 0,00 50 0 158 209 350 Obracení D + 1-5 Podle průběhu počasí, vlhkosti a množství biomasy. Čím vyšší vlhkost sklízeného porostu, tím vyšší nároky na dosoušení a obracení. Při opakovaném navlhčení sklízené biomasy (déšť) se termíny dosušení prodlužují. Obraceč 9 9 8 Lisování suché hmoty 0,40 5,0 0,00 56 0 793 849 1545 D + 3-7 Lisování z řádků do standardních balíků přímo na poli při relativní sušině min. 70 %. běrací lis na obří hranaté balíky 4
1 1 9 11 11 1 12 12 11 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Odvoz a uložení balíků do skladu Odvoz a uložení balíků na poli Kontrola uložení biomasy 1,00 12,0 0,00 140 0 450 590 1030 D + 3-7 kladování v halách s pasivní ventilaci vzduchu. Je třeba dodržovat stanovené předpisy obdobně jako při uskladnění píce a sena (viz. Č 46 7010 Dosoušení píce a skladování sena ). Dodržovat výšku uskladnění, ponechat mezery mezi balíky pro event. ventilaci. Dodržovat požární a bezpečnostní předpisy. Traktorová dopravní souprava,. 0,60 4,5 0,00 84 0 305 389 729 D + 3-7 kladování v balíkových stozích na poli. Dodržovat předpisy. Traktorová dopravní souprava,. 0,03 0,0 0,00 4 0 0 4 7 průběžně Podle vrstvení balíkované biomasy, sklizeného za méně vhodných klimatických podmínek. topkový teploměr 13 13 Hnojení 0,29 1,5 91,00 41 657 100 798 927 Letní období (V-V) Po letní sklizni 20-30 kg /ha (LAV, LV) tj. 73-109 kg LAV 27,5% volně loženého (nebo 133-200 kg/ha LV 15% volně loženého - v současné době je dražší). 14 0,150 14 0,300 Hnojení statkovými hnojivy 0,45 3,8 7500,00 63 750 171 984 1139 Letní období (V-V) Po letní sklizni: močůvkování 10-15 m3/ha (tj.20-30 kg/ha ) či aplikace kejdy 5-7,5 m3/ha (rovněž 20-30 kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Rozmetadlo statkových hnojiv, 15 0,250 15 0,600 Hnojení kaly ČOV 0,52 5,3 7500,00 74 0 240 315 503 Letní období (V-V) Po letní sklizni: hnojení tekutými kaly ČOV 5-10 m3/ha se sušinou v rozmezí 5-18 %, tj. cca 20-30 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 863 kg sušiny kalu na 1 ha neboli 7,5 tun tekutých kalu. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly. 16 16 12 0,250 Kypření 0,25 7,3 0,00 35 0 387 422 525 Letní období, těsně po sklizně Kypření meziřádků na 8-12 cm pro zlepšení provzdušnění půdy a kořenů rostlin. Radličkový kypřič. 5
Mezisoučet Práce [h/ha] afta [l/ha] Práce c) Ekonomické vyhodnocení ZM celkem bez PH Osivo Minerál. hnoj. Pesticidy troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 3,92 42,6 548 1865 320 864 109 2688 5112 7184 4,48 49,7 627 2320 320 1123 193 3059 6016 8310 3,41 37,7 478 1270 320 465 26 2419 4176 6046 Ukazatel a 1 ha a 1 t hlavního produktu Pojištění proti živelným pohromám v Kč/ha 180 240 120 Variabilní náklady celkem v Kč 5292 6256 4296 882 782 1074 Tržní produkce + dotace celkem v Kč 11437 13437 9437 1906 1680 2359 Příspěvek na úhradu (tržní produkce celkem - variabilní náklady) v Kč 6145 7181 5141 1024 898 1285 ormativní fixní náklady v Kč 3000 3300 2900 500 413 725 Bod ukončení výroby v Kč/t 882 782 1074 Práh zisku v Kč/t 1382 1195 1799 Technologické náklady (=variabilní náklady celkem + fixní náklady na stroje) v Kč 7364 8550 6166 1227 1069 1542 Technol. příspěvek na úhradu (=tržní prod. celkem-technol. nákl.) v Kč 4073 4887 3271 679 611 818 Legenda k tabulce: Šťovík krmný byl vyšlechtěn jako nová krmná plodina profesorem J.A.Uteušem z Ukrajiny. Jedná se o křížence šťovíku zahradního Rumex patientia L. (mateřská linie) a šťovíku tjanšanského Rumex tianschanicus A.Los. (otcovská linie), který byl vyšlechtěn metodou víceletého výběru. Kříženec významně převyšuje původní rostliny jak kvalitou krmivářské produkce, tak i výnosem nadzemní hmoty a semen. Jako perspektivní energetické plodiny je v ČR pěstován experimentálně od roku 1992 (VÚRV), provozně - od roku 2001. V ČR je známý jako šťovík Uteuše. V registru právně chráněných odrůd EU je tato plodina od roku 2004 uvedená pod názvem "schavnat". Tato plodina je rovněž zařazena do úředního seznamu rostlin vhodných k pěstování v podmínkách ČR za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny, aktualizovaného /2011. Výsledky výzkumu ověřené v praxi svědčí, že šťovík krmný je velmi perspektivní energetická plodina s řadou jedinečných vlastností. Je to vytrvalá plodina a při vhodné agrotechnice vydrží na stejném stanovišti 15-20 let. Je to velmi ranná plodina, která obvykle zachytí a využije jarní vláhu. Z toho však vyplývá, že se hodí především do oblastí, kde se zimní období projevuje sněžným pokryvem a minusovými teplotami, tj. do oblastí, kde se vytváří zimní zásoba vody. avíc, plodina je velmi odolná vůči vymrzání. Z těchto důvodů jsou pro pěstování šťovíku krmného vhodné především podmínky střední a zejména severní Evropy, což je spojeno s vysokou vláhovou jistotou v rozhodující pro růst šťovíku etapě vegetačního období (duben-květen). Je to jedna z mála energetických plodin, kterou lze sklidit na suchou hmotu již v červenci. Za podmínky dodržení základních agrotechnických postupů šťovík krmný každoročně poskytuje dostatečně vysoké výnosy (cca 6-10 tun/ha suché biomasy). V průběhu registračních odrůdových zkoušek výnos této plodiny dosáhl 11,8 tun absolutní sušiny z 1 ha neboli 13,9 tun v přepočtu na standardní 85% sušinu. Podobných výsledků bylo pokusně dosaženo v Dánsku, orsku a rsku (12-15 tun sušiny z 1 ha). Musíme však upozornit, že při nedostatečné ochraně proti plevelům a/nebo nedostatečném hnojení, zejména na málo úrodných půdách a v období sucha, se můžeme dostat na výnosy odpovídající běžným přírodním loukám, tj. 2-4 t suš. z 1 ha. uchá biomasa šťovíku krmného má dobré vlastnosti jako biopalivo a svou kvalitou se přibližuje dřevní štěpce. Jako všechny ostatní energetické plodiny se pro spalování sklízí 6
jednou za rok. Podzimní seč zelené hmoty není vhodná, neboť snižuje zásobu výživných látek v kořenech. Velmi perspektivní se jeví pěstování šťovíku na bioplyn. V tomto případě se dají ročně provést 2 a při vhodných podmínkách až 3 seče, přičemž první seč se provede již v květnu nebo začátkem června. Dobře se konzervuje silážováním. Tato plodina již při první seči v době květu zabezpečuje v průměru 4-8 t/ha výnosu sušiny nadzemní hmoty, v průběhu druhé seče podle podmínek počasí dalších 3-5 t/ha sušiny fytomasy. Měrná produkce metanu je u této plodiny jen o trochu nižší ve srovnání s kukuřicí, a to o cca 8-12 %. Celkový výnos biomasy a zejména metanu ze dvou sečí je poměrně vysoký (cca 2500-3500 normovaných m3 metanu z 1 ha), i když nedosahuje hodnot běžných u kukuřice. Měrná cena produkce metanu je však rozhodně nižší než u kukuřice Při výběru vhodné lokality pro pěstování rozhodují ne tolik kvalita půdy a nadmořská výška, neboť tato plodina je mrazuvzdorná a na teplo nenáročná, jakožto vláhová jistota a srážky, neboť výnosy plodiny a konkurenční schopnost vůči plevelům jsou dle našich dlouholetých zkušeností velmi závislé na dostatku vláhy v průběhu vegetačního období. U půd limitujícími podmínkami pro pěstování je vysoká kyselost (pod 5,0) a zamokření, neboť vysoká hladina půdní vody způsobuje odehnívání kořínků. eprospívají růstu šťovíku ani půdy silně kamenité nebo písčité, a to především z důvodu velmi nízké schopnosti těchto typů půd zadržovat vodu. Ze stejných důvodů je špatnou kombinací lehkost nebo kamenitost půd a častý výskyt v průběhu vegetace suchého období delšího než 15-20 dnů. Jako optimální byly stanoveny: výsevek 7-9 kg/ha, hloubka setí 1-1,5 cm, šířka řádků 25-50 cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami 6-10 cm. Co do termínů setí je to velmi plastická plodina a lze ji sít od dubna do července. Při 20-30 % odchylkách od optimálních parametrů jsou rozdíly ve stavu porostů a výnosech patrné pouze první dva až tři roky, v dalších letech se tyto rozdíly nivelují, což svědčí o vynikajících autoregulačních schopnostech šťovíku Uteuša spojených se samoregulací hustoty porostu. Osiva je v ČR dostatek, je licencované (nesmí se pěstovat na prodej bez licence). Průměrná cena osiva je 400 Kč/kg, tj. 2,8-3,6 tis. Kč na 1 ha. HT je 3-3,3 g. Jelikož šťovík krmný pěstujeme především na biomasu, hnojení dusíkem má největší prioritu. Velmi doporučujeme každoroční aplikaci tzv. regeneračního hnojení na počátku obrůstání (březen až duben), a to v dávce 40-60 kg /ha (LAV, LV), tj. 145-220 kg LAV 27,5% volně loženého nebo 200-400 kg LV 15% volně loženého na 1 ha. Místo minerálních hnojiv můžeme pro regenerační hnojení rovněž použít močůvkování 20-30 m3/ha či aplikaci kejdy 10-15 m3/ha. V obou případech je to ekvivalent cca 40-60 kg/ha. Při pěstování biomasy za účelem produkce bioplynu nejvhodnějším pro hnojení je použití hnojivých odpadů (digestátu) z bioplynové stanice. Regenerační hnojení doporučujeme zopakovat po sklizni, zejména při pěstování na zeleno. Při letním hnojení vystačíme s polovičními dávkami dusíku ve srovnání s jarním hnojením. V případě že se z důvodů špatného počasí nepodařilo provést regenerační hnojení na jaře, můžeme v létě použít plnou jarní dávku hnojení. Dávku dusíku musíme zvýšit při vícenásobné sklizni na zeleno, neboť v tomto případě dochází k daleko většímu odčerpání živin než v případě sklizně dozrálého porostu na suchou hmotu. Jako i u ostatních technických plodin doporučujeme při hnojení dusíkem a ostatními živinami uplatňovat nízkonákladový systém vypracovaný VÚRV, který spočívá v tom, že se hnojení minerálními a organickými hnojivy kombinuje s hnojením kaly, které získá zemědělec bezplatně nebo v některých regionech ještě může získat i příspěvek na jejich likvidaci. Ve výpočtech jsme vycházeli pouze z možnosti získání kalů bezplatně, tj. z nulové hodnoty kalů. Možné dotace jsou příjmy navíc, mimo tyto rozpočty. Hnojení kaly se řídí vyhláškou MŽP ČR č. 382/2001 b. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Výsledky chemických rozborů kalů je vždy povinna poskytnout ČOV. Podmínkou aplikace kalu jsou rovněž chemické rozbory půd, které zemědělec získá z výsledků AZP celostátně prováděného ÚKZÚZ nebo si je zajistí na zakázku u odborné laboratoře. a ochranu porostů proti zaplevelení je šťovík docela náročný, a to obzvlášť v prvním roce pěstování a v dalších letech po sklizni, zejména v suchém období. Výskyt škůdců (především zlatohlávek a dřepčík) byl pozorován poměrně často, ale většinou v pozdějších stádiích růstu, kdy již nemohl zásadně ovlivnit výnosy a proto nevyžadoval aplikaci chemických přípravků. icméně v případě výskytu škůdců v raných stádiích růstu je nutno počítat i s chemickou ochranou porostu šťovíku (obvykle při jarních přísušcích). Při sestavování konkrétního technologického postupu se příslušné koeficienty opakování opraví dle skutečných pracovních operací, zde se jedná pouze o průměrnou kalkulaci. apř., v případě vápnění a hnojení P a K byly do koeficientů opakování započítány známé podíly celkové rozlohy v ČR půd s nízkým a velmi nízkým obsahem příslušných živin. Cena rostlinné produkce od výrobce platí pouze pro období poslední aktualizace databáze normativů. Při pozdějším použití prezentovaných ukazatelů musí uživatel počítat tržní produkci z aktuální ceny od výrobce. Dotace započtená do tržeb zahrnuje finanční kompenzace přiznané odvětví v režimu platném pro aktuální hospodářský rok (při aktualizaci k 31.7. se jedná o zdůvodněný předpoklad, při aktualizaci k 31.12. se jedná o skutečnost). 7
Prameny: Usťak., 2007: Pěstování a využití krmného šťovíku v podmínkách ČR. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 27 str. B 978-80-87011-26-3. Usťak., 2012: Pěstování šťovíku krmného pro výrobu bioplynu. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 32 str. B 978-80-7427-098-7. Havlíčková, K. a kol., 2010: Analýza potenciálu biomasy v České republice. Vědecká monografie. Ed.: VÚKOZ Průhonice 2010, tisk (ntp - ová Tiskárna Pelhřimov), 498 s. Zpracoval: ng. ergej Usťak, Cc. 8