Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008 2013

Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008 2013

Tímto děkuji vedoucímu mé diplomové práce RNDr., PeadDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za poskytnuté rady a za odborné vedení při vypracování mé práce. Dále bych chtěl poděkovat Kateřině Korejtkové, manažerce Místní akční skupiny Železnohorský region, za poskytnuté materiály, a všem ostatním, kteří mi pomohli k sestavení této práce.

Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008 2013 Bakalářská práce Martin Písař Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu Vedoucí práce: RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2009

2008 Martin Písař

Abstrakt PÍSAŘ, Martin: Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. Předmětem diplomové práce je představit mikroregion Heřmanoměstecko a operační programy, které by mohli pomoci k rozvoji daného území. Cílem je ukázat na jaké oblasti by bylo vhodné se v následujícím období zaměřit pro další rozvoj, a to jak pro zlepšení života tak i pro posílení atraktivity dané oblasti. První část se soustřeďuje na popis oblasti, ve které se mikroregion Heřmanoměstecko nachází a na jednotlivé jeho obce. Druhá část obsahuje SWOT analýzu a popis jednotlivých operačních programů. Jsou zde také popsány jak jednotlivé projekty, které už byli na daném území uskutečněny, tak i projekty které se chystají na následující období 2008 2013. Mikroregion Heřmanoměstecko. MAS Železnohorský region. Program rozvoje venkova na období 2007 2013. Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Operační program Životní prostředí. Granty a dotační tituly Pardubického kraje.

Abstract PÍSAŘ, Martin: Development of microregion Heřmanoměstecko during the period 2008 2013. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Head of work RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc. The degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2009. The aim of this bachelor paper is to introduce the microregion Heřmanoměstecko and operational programmes, which would contrubute to the development of the given territory. The target of this paper is to show on which areas we should focus in the following years in order to improve both the living and attractivity of this territory. The first part deals with the description of the territory, in which the microregion Heřmanoměstecko is situated, and whith the individual municipalities of the region. The second part describes SWOT analysis and the individual operational programmes. After that, the paper focuses on the projects, which were already realized in the given territory and the projects which are prepared for the following years 2008 2013. Microregion Heřmanoměstecko. LAG (Local Action Group) of Železnohorský region. Program of rural development in the period of 2007 2013. Regional operational program NUTS (Nomenclature Unit of Territoral Statistic) II Northeast. Operational program Living environment. Grants and endowment titles of the region Pardubice.

Předmluva Jako téma mé diplomové práce jsem se rozhodl zvolit Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008 2013, a to ze dvou důvodů. Ten hlavní je, že zde žiji již přes 24 let a rozvoj tohoto regionu mi není lhostejný a také proto, že jsem v minulosti začal pracovat pro Místní akční skupinu Železnohorský region, kde jsem se seznámil s problematikou operačních programů. Proto bych chtěl všem, kteří budou číst moji práci, představit tento krásný koutek naší země a ukázat možnosti, jak získat finanční zdroje pro rozvoj dané oblasti. Má práce by měla představit, jak přírodní tak i kulturně historické zajímavosti území a na základě těchto informací, by měla ukázat další možnosti rozvoje mikroregionu Heřmanoměstecko a to za pomoci operačních programů. Proto by tato práce měla být hlavně určena pro představitele obcí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Měla by jim představit vybrané operační programy, a popsat jejich výhody a příležitosti, které z těchto programů plynou. Měla by sloužit jako ucelený popis mikroregionu s popisem operačních programů, které by mohly a měly jednotlivé subjekty v něm působící využít, jak pro svůj tak pro celkový rozvoj mikroregionu.

Obsah 0 Úvod... 9 1 Teoretická část... 10 1.1 Vymezení popisovaného území... 10 1.1.1 Pardubický kraj... 10 1.1.2 Okres Chrudim... 13 1.1.3 Mikroregion Heřmanoměstecko... 14 1.2 Fyziografická sféra... 25 1.2.1 Přírodní podmínky... 25 1.2.2 CHKO Železné hory... 27 1.2.3 Arboretum v Heřmanově Městci... 28 1.2.4 Práterová jeskyně... 29 1.3 Socioekonomická sféra... 30 1.3.1 Historie mikroregionu... 30 1.3.2 Obyvatelstvo, významné osobnosti... 31 1.3.3 Služby cestovního ruchu... 32 1.3.4 Průmysl, zemědělství a doprava v mikroregionu... 9 2 Praktická část... 39 2.1 SWOT analýza mikroregionu Heřmanoměstecko... 39 2.2 MAS Železnohorský region... 41 2.3 Fondy Evropské unie... 48 2.3.1 Program rozvoje venkova... 49 2.3.2 Regionální operační program NUTS II Severovýchod... 53 2.3.3 Operační program Životní prostředí... 55 2.3.4 Granty Pardubického kraje... 57 2.4 Projekty mikroregionu Heřmanoměstecko... 60 2.4.1 Projekty MAS Železnohorský region... 60 2.4.2 Projekty na území mikroregionu Heřmanoměstecko... 62 3 Závěr... 66 4 Informační zdroje... 67 5 Přílohy... 69

0 Úvod Mikroregion Heřmanoměstecko skrývá krásnou, člověkem ještě v mnohém nepoznanou přírodu, která nabízí ideální podmínky pro milovníky jak pěší turistiky, tak cykloturistiky i hipoturistiky. A podle mého názoru by se této krásné krajiny doplněné architektonickými památkami dalo využít i pro další rozvoj mikroregionu a tím i k přilákání nových turistů a to nejen z České republiky. Hlavně bych chtěl napsat práci, která poskytne čtenáři ucelený obraz o historii a současnosti mikroregionu Heřmanoměstecko, nabídne základní charakteristiku území, představí jednotlivé operační programy, kterých lze využít pro další rozvoj území. Ve své práci bych chtěl popsat Program rozvoje venkova na období 2007 2013, Regionální operační program NUTS II Severovýchod, Operační program Životní prostředí a granty a dotační tituly Pardubického kraje. Rád bych je představil, každému čtenáři této práce a zároveň mu popsal výhody a příležitosti, které z těchto programů plynou. Mým cílem při psaní této práce je poskytnout ucelený soubor informací o mikroregionu Heřmanoměstecko a ukázat možnosti zlepšení života a posílení atraktivity této oblasti, a to jak pro zlepšení podmínek pro život na venkově, tak efektivnější zhodnocení celkového potencionálu dotčeného území a tím posílení místní ekonomiky. 9

1 Teoretická část 1.1 Vymezení popisovaného území 1.1.1 Pardubický kraj Poloha a vymezení území Jak uvádí (1), Pardubický kraj leží na pomezí Čech a Moravy: na severu hraničí s Královehradeckým krajem, na severovýchodě krátkým úsekem s Polskem, na východě s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihu s krajem Vysočina a na západní straně je jeho sousedem Středočeský kraj. Z geografického hlediska jeho hranice vymezují na severovýchodě Orlické hory, na východě masiv Kralického Sněžníku a podhůří Jeseníků, na jihu Žďárské vrchy a na jihozápadě Železné hory. Zatímco severozápadní část kraje leží v úrodné Polabské nížině, kde je nejvyšším bodem Kunětická hora dosahující výšky 294 m, většinu Chrudimska a Svitavska pokrývá pahorkatina a Orlickoústecko je v některých místech hornatou krajinou, jejímž nejvyšším bodem je vrchol Kralického Sněžníku sahající do výšky 1423 m. Celkový charakter kraje je tedy rozmanitý a díky svým přírodním krásám s četnými architektonickými památkami nabízí ideální podmínky pro různé druhy turistiky. Kraj zahrnuje území bývalých okresů Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy a jeho celková rozloha je 4519 km 2. Přes 508 000 obyvatel žije ve 32 městech ze 452 obcích. Metropolí kraje jsou statisícové Pardubice, sedmé největší město v České republice. Pardubický kraj vznikl roku 2000 na území části bývalého Východočeského kraje. Nachází se v centrální části České republiky a má proto s jejími ostatními částmi dobré dopravní spojení. Jeho důležitou dopravní tepnou je modernizovaný evropský železniční koridor, zcela zde však chybějí dálnice. Silnou tradici zde má zemědělství i průmysl, který reprezentuje řada odvětví a řadí Pardubický kraj mezi hospodářsky nejrozvinutější regiony v republice. Největší města Pardubice a Chrudim leží nedaleko sebe a vytvářejí společný ekonomický prostor, kterým prochází zmíněný železniční koridor i vodní dopravní tepna kraje, řeka Labe. Průměrná nezaměstnanost se pohybuje kolem 8%, nejméně nezaměstnaných je evidováno na Pardubicku a nejvíce na Svitavsku. 10

Příroda, flóra a fauna Jak uvádí (1), severozápadní část Pardubického kraje je vinou intenzivního hospodářského využívání krajiny v oblasti fauny i flóry druhově chudší. Lépe jsou na tom výše položené podhorské a horské oblasti, na jejichž území se také nachází většina chráněných území. Místa s neporušenou přírodou můžeme najít zejména v oblasti Žďárských vrchů, Orlických hor a Kralického Sněžníku, což jsou však zároveň nejnavštěvovanější lokality Pardubického kraje, a proto je jejich ochrana před nepříznivými vlivy turistiky velmi důležitá. Pardubický kraj je oblastí s mnoha vodními zdroji. Hlavními vodními toky jsou Labe, Chrudimka, Doubrava, Svitava, Loučná, Cidlina, Tichá a Divoká Orlice, Třebůvka, Moravská Sázava a z umělých toků pak Opatovický kanál, který spolu se slepými rameny Labe a rybníky mezi Pardubicemi a Opatovicemi a Lázněmi Bohdaneč tvoří cennou krajinu, v níž se vyskytuje řada chráněných vodních živočichů a ptáků. Největší vodní plochou je vodní nádrž Seč, jejíž rozloha činí 220 ha, z dalších jsou významné vodní nádrž Křižanovice, Pastviny, Pařížov a Hamry. Nejvyšším bodem Pardubického kraje je vrchol Kralického Sněžníku dosahující výšky 1423 m, nejnižším bodem je hladina Labe u obce Kojice ležící ve výšce 200 m n. m. V horských a méně obydlených oblastech se z větších savců vyskytuje jelen, srnec, černá zvěř, ondatra, liška, kuna a jezevec, ze vzácných ptačích druhů zde žije jestřáb, poštolka, krahujec, ostříž, krkavec, čáp černý, lyska černá, výr velký a různé druhy sov. Z nejvýznamnějších zástupců obojživelníků můžeme jmenovat alespoň zmiji obecnou, užovku obojkovou, mloka skvrnitého a čolka horského. Bohatá je i flóra, na území kraje se vyskytují jak horské druhy, tak i teplomilná společenstva či vysloveně vodní druhy. Chráněná území Do jižní části kraje zasahuje Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která byla vyhlášena roku 1970 jako cenné pramenné území několika českých a moravských řek a oblast s četnými rybničními soustavami. Roku 1991 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory ochraňující pestrou harmonickou krajinu s výskytem vzácných lesních ekosystémů a bohatou zelení. Součástí CHKO je 23 maloplošných zvláště chráněných území. V severovýchodní části kraje se nachází malý úsek Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. 11

Historické památky Dlouhá a bohatá historie kraje našla své zhmotnění v podobě velkého množství historických památek, z nichž některé patří k evropským unikátům. Najdeme je hlavně ve větších městech, ale některé se nacházejí i v malých obcích, které v minulosti zastávaly důležitější úlohu než dnes, jak uvádí (1). Zatím jedinou památkou evidovanou na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je v Pardubickém kraji renesanční zámecký komplex v Litomyšli. Mezi skvosty české renesanční architektury patří jistě zámek v Pardubicích vybudovaný Pernštejny jako sídlo pevnostního typu. Významnými dominantami kraje jsou také středověké hrady a zámky, např. hrady Svojanov, Litice, Rychmburk, Lichnice, Košumberk, Kunětická hora a Oheb, nebo zámky Choltice, Nové Hrady, Slatiňany a Chrast. V horských a podhorských oblastech si můžeme prohlédnout množství památek lidové architektury. Mezi nimi vyniká soubor lidových staveb Vysočina nacházející se nedaleko Hlinska, které se zase může pochlubit unikátním souborem roubených stavení nazvaným Betlém. Výjimečnou středoevropskou historickou památkou je hřebčín v Kladrubech nad Labem, jenž se v minulosti proslavil chovem starokladrubských koní a dnes je vyhlášen národní kulturní památkou. Turistika Celé území Pardubického kraje je protkáno sítí značených cest, které jsou většinou vhodné pro turisty všech věkových kategorií. Nejnáročnější terén najdeme v horských oblastech Železných hor, Žďárských vrchů, Orlických hor a v oblasti Kralického Sněžníku. 12

1.1.2 Okres Chrudim Jak uvádí (2), okres Chrudim leží v jižní části východních Čech, kde zaujímá rozlohu 1 030 km 2. Na severu sousedí s okresem Pardubice, na východě s okresem Ústí nad Orlicí a okresem Svitavy, na jihu s okresem Žďár nad Sázavou, na jihozápadě se dotýká okresu Havlíčkův Brod a na západě okresu Kutná Hora. Obyvatelstvo žije ve 113 obcích, z toho v 8 městech - Chrudimi, Hlinsku, Heřmanově Městci, Skutči, Chrasti, Slatiňanech, Třemošnici a Ronově nad Doubravou. Krajina okresu je charakteru pahorkatiny až vrchoviny kromě severní části s výběžky Polabské roviny. Hlavní krajinou formací jsou Železné hory a výběžky Žďárských vrchů v jihozápadní části okresu, kde je dosaženo nejvyšších nadmořských výšek. Hydrologickou osou je řeka Chrudimka se svými přítoky, na které je několik údolních přehrad, z nichž nejznámější se stala údolní nádrž Seč. Na území je i větší množství menších rybníků. Pestré přírodní podmínky vedly k vyhlášení dvou chráněných krajinných oblastí Železné hory a Žďárské vrchy. V současnosti je na celém okrese zákonem chráněno přes třicet maloplošných území, ke kterým patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky. Na území okresu je řada kulturních památek. Významnou prehistorickou památkou je keltské oppidum v Hradišti u Nasavrk, jediné ve východních Čechách. Z románských památek je významnou sakrální památkou kostel u Ronova nad Doubravou. Z více gotických kostelů za zvláštní zmínku stojí kostel v Kočí s charakteristickou podobou po pozdějších přestavbách a malovaným barokním stropem. Významným památkovým komplexem je královské, bývalé krajské město Chrudim se stavebními památkami od dob gotiky až po 19. stol. například kostely s hodnotným mobiliářem a malířskými památkami, Mydlářský dům a další. Z hradních památek gotiky patří mezi nejvýznamnější zřícenina hradu Lichnice, hrad Rychmburk se zachovalým opevněním rozsáhlého předhradí a zřícenina hradu Ohebu je dokladem vyspělé pozdně gotické opevňovací techniky. Z barokních sakrálních staveb jsou nejvýznamnější poutní kostel Na Chlumku u Luže a kostel v Heřmanově Městci a v Běstvině. Světskými památkami z té doby jsou zámek v Chrasti, zámek v Chroustovicích, zámeček Karlštejn a rokokový zámek v Nových Hradech. Nejvíce židovských památek se nachází v Heřmanově Městci. 13

1.1.3 Mikroregion Heřmanoměstecko 1.1.3.1 Vymezení mikroregionu Rozloha 7 471 ha Počet obcí 11 Počet měst 1 Hustota obyvatel 100,8 obyvatel/ km 2 Nejvyšší nadm. výška 477 m n. m. Nejnižší nadm. výška 252 m n. m. Mikroregion Heřmanoměstecko vznikl v roce 2000 s cílem rozvíjet spolupráci především v oblastech podporujících rozvoj cestovního ruchu, ochranu životního prostředí a vznik pracovních příležitostí. Mikroregion Heřmanoměstecko se rozkládá na rozhraní okresů Chrudim a Pardubice. Území mikroregionu sdružuje nyní 11 obcí: Heřmanův Městec, Hošťalovice, Jezbořice, Klešice, Kostelec u Heřmanova Městce, Načešice, Rozhovice, Svinčany, Úherčice, Vápenný Podol a Vyžice. Celková rozloha území je 7 471 ha a celkový počet obyvatel činí 7 530. Kontaktní adresa: Mikroregion Heřmanoměstecko, Nám. Míru 4, 538 03 Heřmanův Městec Tel: 469 660 340 Fax: 469 696 114 Turistické informační centrum: Nám. Míru 288, 538 03 Heřmanův Městec Tel: 469 625 147 E-mail: infocentrum@hm-mesto.cz Web: www.hermanomestecko.oblast.cz www.zeleznehory-hm.cz www.hermanuv-mestec.cz Otevírací doba: pondělí až pátek 9:00 16:00 hod. červen až srpen i soboty a neděle 9:00 14:00 hod. 14

1.1.3.2 Města a obce v mikroregionu Heřmanův Městec Jak uvádí (3 a 8), západně od Chrudimi se na severních svazích Železných hor rozkládá město Heřmanův Městec. Bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Za husitských válek byl jeho majitel Jan Městecký z Opočna a proto je vypálilo husitské vojsko. Poté se jeho obyvatelé přidali na stranu podobojí a později na stranu jednoty českobratrské. Od 16. století zde žila početná židovská komunita, jejíž členové na konci 18. století vytvořili židovskou čtvrť, dodnes zčásti dochovanou. Roku 1579 byl Heřmanův Městec císařem Rudolfem II. povýšen na město s právem konat jarmarky. V dalších stoletích se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž nejvýznamnější byli Šporkové. Za jejich panování se začalo stavět převážně z kamene, aby se zabránilo šíření požárů, a většina městských staveb včetně zámku byla rozšířena či přestavěna. V té době byl také postaven kostel sv. Bartoloměje a v severní části města vznikla židovská čtvrť. Roku 1828 se majiteli města stali Kinští, kteří se rovněž značně zasloužili o jeho rozvoj, zejména výstavbou Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. Roku 1837 byla ve městě zřízena poštovní stanice, roku 1882 byl Heřmanův Městec spojen železnicí s Přeloučí a o 17 let později s Chrudimí. Roku 1875 se ve městě, údajně jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná, s níž se na své cestě po Anglii seznámil hrabě Kinský. Historická část města, nacházející se v okolí velkého náměstí je od roku 1989 prohlášena památkovou zónou. Náměstí na jeho východní straně vévodí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje postavený v letech 1756 až 1761 podle projektu místního stavitele Františka Tomáše Jedličky. Jeho 42 m vysoká věž je zdaleka viditelnou dominantou celého města a je pozůstatkem původního kostela zničeného roku 1740 požárem. Kromě slohové čistoty kostel vyniká i bohatou výzdobou interiéru, v němž si můžeme prohlédnout nástropní malby Františka Xavera Palka z roku 1762, iluzivní malby oltáře vytvořené Josefem Kramolínem či plastiky na průčelí kostela, které jsou 15

dílem sochaře K. Beutha. Součástí zařízení je gotická křtitelnice pocházející z roku 1436. Původně renesanční zámek s arkádami, který vznikl v 16. století. Na místě bývalé tvrze, byl roku 1784 přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Za Kinských byl zbořen hostinec U černého orla a pivovar, čímž se uvolnilo místo pro další rozšíření a přestavbu zámku. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo obrácené směrem do parku a zimní zahrada, a na počátku 20. století vzniklo i západní křídlo, čímž zámek získal i dnešní podobu. Roku 1945 se v zámku nacházel generální štáb německé armády a zámecký park sloužil jako letiště. Po 2. světové válce zde bylo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí a od roku 1952 se v zámku nachází domov důchodců. Zámecký park přecházející v lesopark vybudovali roku 1784 na místě bývalé obory Šporkové, kteří zde nechali vysadit množství cizokrajných dřevin. Od zámku vede směrem k Bylanům alej památných lip. Ve východní části starého hřbitova stojí kostel Zvěstování Panny Marie, který vznikl v 16. století přestavbou staršího raně gotického kostelíka založeného zřejmě již v polovině 13. století, a je tedy nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Na zdi kostela jsou umístěny náhrobníky pocházející z doby přestavby. V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zvonice s dřevěným patrem a šindelovou cibulovitou bání z roku 1711. U nádraží si můžeme prohlédnout kapli sv. Jiří postavenou roku 1680. Při budování městské kanalizace v devadesátých letech 20. století byla bohužel zbořena větší část židovského města. Dochovaly se pouze budovy bývalé školy a synagogy, které byly roku 2001 zrekonstruovány. Předchůdcem dnešní synagogy byla barokní budova postavená roku 1760, která byla roku 1870 od základu přestavěna v novorománském slohu architektem Františkem Schmoranzem. V prostorách školy a synagogy je umístěna galerie východočeských malířů a sochařů 20. století. Na okraji bývalé židovské čtvrtě se nachází židovský hřbitov ze 16. století. Heřmanův Městec je v řešení mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Jsou zde též soustředěny jak obchodní zařízení se základním zbožím, tak i specializované prodejny. V centrální zóně nalezneme několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, kulturní 16

objekty (kino, knihovnu), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení jsou v Heřmanově Městci sportovní hala v areálu navazujícím na sokolovnu, dále jízdárna hřebčín, fotbalové hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč je areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč, Nový Dvůr a Doubrava. Hošťalovice Obec se skládá ze ZSJ Březinka a Hošťalovice s vlastními katastry. Obě sídelní jednotky vzdálené od sebe cca 800 m se nacházejí při severozápadní hranici okr. Chrudim, v těsné blízkosti tzv. Podhořanského zlomu, který představuje výškový rozdíl cca 100 m. Nejbližším městem je Heřmanův Městec cca 7 km. Na severní straně katastru hraničí obec s okresem Pardubice. Jak uvádí (4), první zpráva o Hošťalovicích je z roku 1349, kdy je připomínán zdejší kostel sv. Havla jako farní, který je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek. Na katastru se nacházelo též tvrziště, jehož zbytky byly rozvezeny ve 20. letech 20. století. Ve středověku jižní část Hošťalovic náležela k tvrzi Stoupec. Severní část s návsí a tvrzištěm u čp. 13 náležela k Urbanicím. Na mapě stabilního katastru z r. 1838 je patrná polarita obou částí. Březinka je prvně připomínána r. 1356 a na mapě z r. 1838 tvoří druhou ulicovou náves s několika statky a domy. Koncem 19. stol. došlo k výstavbě školy na okraji obce, která sloužila též pro Hošťalovice a Bílý Kámen. V 60. letech zde byly postaveny kravíny, úpravna brambor a v lese u myslivny vznikla v té době úpravna uranové rudy. V lese jižně od Březinky je tvrziště Sloupec, díky své poloze téměř intaktně dochované. Toto tvrziště je nemovitou kulturní památkou. Obě ZSJ se nacházejí v hodnotném přírodním prostředí. Územím prochází značená turistická trasa kolem Mlýnského potoka, který je v generelu MSES vyznačen jako lokální biokoridor. Základní vybavení tvoří obecní úřad, knihovna a obchod smíšeného zboží. Za ostatní vybaveností obyvatelé dojíždějí do Heřmanova Městce. 17

Jezbořice Obec Jezbořice leží na jižním rozhraní okresu Pardubice a okresu Chrudim, asi 3 km severně od Heřmanova Městce. První písemná zmínka je z roku 1131. V té době patřily Jezbořice k Olomouckému biskupství. V blízkosti obce se nacházelo středověké tvrziště. Na nejvyšším místě je postaven gotický kostel sv. Václava s barokními úpravami. U kostela je dřevěná zvonice. Oba objekty jsou vedeny v seznamu nemovitých kulturních památek. Historické jádro obce tvoří protáhlá náves s objekty a zemědělskými usedlostmi štítem orientovanými do návsi. Mladší část zástavby je oddělena od historické části příkrým svahem a je situována podél Klešického potoka. V obci je vybudován rekreační areál koupaliště a tenisové kurty. Do této části je také soustředěna individuální rekreace (chaty). Atraktivitu obce zvyšují také konírna a jezdecký oddíl s možností hipoturistiky. Prodej základních potřeb zajišťují 2 obchody smíšeného zboží a restaurace na návsi. V obci se koná vánoční koncert v kostele sv. Václava, tenisový turnaj o pohár starosty obce, volejbalový turnaj, beseda s důchodci, vítání občánků, mikulášská nadílka Klešice Obec Klešice leží na samém rozhraní Železných hor a Polabí, 2,5 km severovýchodně od Heřmanova Městce. První písemně doložená zpráva je z roku 1257. Od 14. století až do zrušení poddanství patřily Klešice stejné vrchnosti jako sousední Heřmanův Městec a byly hospodářsky, správně i soudně podřízeny stejnému panství. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství. Klešický dvůr, stejně jako heřmanoměstecký velkostatek, zůstal v majetku Kinských až do roku 1945. Ve vsi byly již v roce 1448 tři mlýny. Obživou pro obyvatelstvo bylo převážně zemědělství, v minulosti též rybníkářství, vinařství a z černých řemesel pak vodní hamr na zpracování železa. Po roce 1989 podniky Sempra a Jednota ukončily v obci svoji činnost. Nyní zde působí převážně soukromé zemědělské a opravárenské firmy. Jsou zde také autoopravny a autodopravní firmy, 2 hostince, velkoobchodní sklad i prodejna smíšeného zboží. Své služby poskytují v obci drobní živnostníci, další zaměstnaní občané dojíždějí za prací převážně do Heřmanova Městce, Chrudimi a Pardubic. 18

Mezi zajímavé stavební objekty patří bývalá sýpka v panském dvoře tzv. špejchar a dům s naznačeným dřevěným hrázděním u silnice z Heřmanova Městce do Jezbořic. Spolek dobrovolných hasičů pracuje v obci od roku 1886 do současnosti a je největším organizátorem kulturního dění v obci. Kostelec u Heřmanova Městce Obec leží na železniční trati Přelouč Prachovice asi 2 km od Heřmanova Městce, se kterým je též spojena státní silnicí III. třídy. Obcí protéká potok Podolka, na kterém v minulosti pracovalo několik mlýnů. Administrativně ke Kostelci přísluší též ZSJ Tasovice. Jak uvádí (4), první písemná zmínka o Kostelci u Heřmanova Městce je z roku 1257. Ve vesnici nás bude nejvíce zajímat kostel sv. Petra a Pavla, stojící na vysokém chumlu nad Podolským potokem. Obklopen je příkopy a valy, důkaz toho že před lety zde stávala tvrz místo kostela. Do příkopů se pouštěla voda hliníkovými rourami. Kostel byl do dnešní podoby přestaven v r. 1898, před tím zde stávala budova nízká. Postavena byla asi ve 14. století, zdobena lupenitou ornamentikou. Půdorys starého kostela je zachován. Budova kostela má dvě lodě a dva presbytáře. Hlavní větší presbytář je zavřen třemi boky a menší dvěma. V presbytáři jsou gotická okna, klenutí má křížová žebra a svorníky jsou kruhové s rosetami. Vchod do sakristie je gotický. Nejvýznamnější památkou v kostele je sanktuárium na straně evangelia. Je čtverhranná se štítem trojhranným, obruba kamenná, dvířka dřevěná z venku pobytá železem. A na vnitřní straně je namalovaný na černé půdě klečící anděl. Malba pochází z konce 14. století. Oltář je dřevěný s obrazem sv. Šimona od Samuela Gindtera. Ještě nedávno bylo na straně epištol vymalováno dvanáct klečících rytířů s plným brněním, při nich štít s listem leknínu v bílém poli a nad ním nápis: Rod urozených a statných pánů rytířů Heřmanů a.d. 1355 ad 1694. Nad nimi byly obrazy: mrtví vstávající z hrobu, čert honící hříšníky, kotel s vařícími se hříšníky a kostel. Na protější straně je večeře Páně. Okolo kostela je opevněný hřbitov, jehož součástí je též barokní márnice. Ve druhé pol. 19. stol. byla v Kostelci otevřena obecná škola. Na potoce pracovaly 3 mlýny. U silnice vedoucí na Prachovice je vápenná pec. Vzhledem k výhodné krajinné poloze prochází obcí turistická stezka z Heřmanova Městce do Vápenného Podola a dále do Seče. Turisticky zajímavá je urbanistická podoba sídla s dominantou 19

kostela v zeleném masivu kopce. K rekreačním účelům slouží nový rybník u Vyžic. Důležitá je též dobrá dostupnost rekreačního areálu Konopáč, který nabízí možnost propojit tyto lokality sportovně rekreačního areálu. Většina obyvatel vyjíždí za prací do Heřmanova Městce, Chrudimi, Pardubic a Prachovic. Občanskou vybavenost zajišťuje obchod smíšeného zboží a hospoda se společenským sálem. Na katastru obce jsou rozsáhlé sklady PHM. Kromě toho je v obci několik podnikatelských subjektů (elektro, zemní práce a autodoprava, lesnické práce, práce s koňmi). V obci je též bývalý areál JZD v současnosti využívaný jako garáže, dílny a sklady. Vzhledem k satelitnímu charakteru obce se neuvažuje s vymezováním nových ploch výrobního charakteru. Přes průběžný pokles počtu obyvatel jeví se současný stav jako stabilizovaný. Z těchto všech skutečností vyplývá, že prioritou rozvoje obce bude především cestovní ruch a satelitní bydlení v kvalitním přírodním prostředí. Načešice Obec Načešice leží na severním okraji Železných hor, 2,5 km západně od Heřmanova Městce a asi 1 km od rekreačního areálu Konopáč. Obcí protéká Jeníkovický potok, který v tomto území vytváří několik vodních ploch. Severně od obce ve vzdálenosti 1,5 km prochází státní silnice I/17, na kterou však obec není přímo napojena. Administrativně k Načešicím patří ještě ZSJ Licomělice. První zmínka o obci je z konce 14. stol. Na území obce je zmiňováno hradiště, které však nezanechalo žádné viditelné stopy. Žádný z dochovaných objektů není památkově chráněný. V obci je postavena nová budova obecního úřadu, mateřská škola, kulturní dům a v obou místních částech obchod se smíšeným zbožím a restaurace. U objektu MŠ je situován sportovní areál (fotbalové hřiště pro krajský přebor, a plocha pro pořádání společenských akcí). Další sportovně společenský areál je situován v Licomělicích u přírodního koupaliště. Pracovní příležitosti zajišťuje v místě především Agro, a. s. Načešice. Kromě toho je v Načešicích několik podnikatelských subjektů (zemědělství, truhlářství, obchod, pohostinství a jiné). 20

Rozhovice Obec Rozhovice leží severovýchodně od města Heřmanův Městec ve vzdálenosti cca 4 km a západně od města Chrudim ve vzdálenosti cca 7 km. Historické centrum obce je rozloženo kolem kostela sv. Petra a Pavla na návrší. Centrum tvoří náves s návesním rybníkem. Hlavní objekt na návsi je zrekonstruovaná budova obecního úřadu. Na protější straně silnice je prodejna smíšeného zboží Jednota Hlinsko. V obci jsou 2 hostince, ale chybí zde společenský sál. Kostel na kopci tvoří dominantu i z dalekých pohledů, není ale nemovitou kulturní památkou. Uvnitř kostela jsou malby akademického malíře Vokolky, jejichž význam je výrazně nadregionální. Výstavba kolem kostela je paprskovitě orientována štíty ke kostelu. Svinčany Obec leží při jižní hranici Pardubického okresu v prostoru Polabské nížiny s návazností na severní úbočí Železných hor. První písemná zmínka o obci je z roku 1226. Historická podoba obce je dochována především v urbanistické stopě (obec utváří okrouhlou náves kolem kostela se hřbitovem). Jak uvádí (4), z dochovaných historických objektů jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek pozdně barokní kostel sv. Vavřince, fara z roku 1778, morový sloup u hřbitova a dům č.p. 51. Kostel sv. Vavřince byl již v r. 1350 farním a měl až do r. 1621 evangelického faráře. Až do r. 1764 byl dřevěný a r. 1768 byl kostel postaven do dnešní podoby. Za hlavním barokním oltářem je na zdi obraz sv. Vavřince z r. 1774 od Kramolína. Velký zvon od Tomáše zvonaře z Kutné Hory je z r. 1591 a menší z r. 1483. Obec má základní občanskou vybavenost, obecní úřad, knihovnu, obchod smíšeného zboží, 2 restaurace a tělocvičnu. Ve Svinčanech je také hřiště na malou kopanou. Za ostatní občanskou vybaveností obyvatelé dojíždějí do Choltic a Přelouče (okres Pardubice). Nejbližší město a s ním i nabídka kulturních, společenských, konzumních potřeb a možnost pracovních příležitostí je Heřmanův Městec. Z hlediska pracovních příležitostí má pro obec význam i CYKLOS Choltice. Místní nabídka pracovních příležitostí poskytuje výroba bazénů - Aguakov, výroba vajec Brave, kravín a dále drobné firmy v oblasti zemědělské výroby (sady, školky) a výrobních služeb (truhlářství, opravy zemědělských strojů, motocyklů, zámečnictví a kovářství). 21

K obci náleží její místní části Horní a Dolní Raškovice a Nákle. Horní Raškovice dříve byly osadou skalníků s rychtářem a spravovaly se zvláštním řádem. Lom mlýnského kamene býval dle urbáře Choltického ještě v r. 1683 nejlepším v celém českém království. Od r. 1750 jsou lomy zatopeny. V nynější době zde byla postavena rozhledna Barborka a vybudována naučná stezka Raškovickými lomy. Rozhledna Barborka téměř 14 m vysoká dřevěná rozhledna byla vybudována v r. 2004. Rozhledna je umístěna v přírodně zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů. Návštěvníci mohou využít k rozhledu po krajině dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 10 m a vede k ní 47 schodů. Z věže se otevírá pohled na Železné hory, ale také na vrcholky Krkonoš a Orlických hor či do Polabí. U rozhledny se nachází parkoviště nebo je možné využít červenou turistickou značku z Heřmanova Městce do Choltic nebo souběžně vedoucích cyklotras č. 4127 a 4128. Otevírací doba: Vstupné: duben až říjen o víkendech od 14:00 17:00 hod., mimo provozní dobu je možno objednat (den předem) na Obecním úřadě Svinčany tel: 466 972 389 jednotné vstupné 20,- Kč skupina nad 15 osob 15,- Kč Úherčice Obec Úherčice leží na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 380 m n. m. na komunikaci II/341. Krajinné okolí tvoří převážně lesní porosty. Na jižní straně je to souvislý lesní masiv a vojenský prostor, na severní straně lesopark Palác. První písemná zpráva o Úherčicích je z roku 1387. V roce 1750 měla obec 12 obytných domů. Do roku 1945 vzrostl počet obytných domů na 25. Spojením obcí a zánikem Zdechovic bylo v nově vzniklých Úherčicích 185 obyvatel v 51 obytných domech. V současné době je trvale hlášeno 103 obyvatel v 58 domech. Obec vlastní 4 ha zemědělské půdy a 9 ha lesa. Dále je ve vlastnictví obce požární nádrž, kaplička a budova obecního úřadu. Na území obce nejsou žádné nemovité kulturní památky. Jak uvádí (4), v obci byla roku 1898 vystavena obecní kaple. Roku 1899 vysvěcena Panně Marii. Je to stavba šestiboká prosté architektury. První zvon na této kapli zněl 22

nejjasněji v celém okolí, ale byl rakouskými úřady v roce 1917 zabaven a odebrán pro válečné účely. Roku 1920 nahrazen zvonem jiným. První zvon dodala firma Rudolf Pernec z Budějovic, vážil 38 kg a stál 74,24 zlatých. Druhý zvon dodala firma Jan Půjman v Novém Ralsku a stál 640 korun. Druhý zvon praskl, v Brodku u Přerova byl odlit nový firmou Ditrichových a byl zavěšen roku 2000. Občané v produktivním věku jsou převážně zaměstnáni v okolních městech. Výroba byla soustředěna do zemědělského areálu na severu Zdechovic - chov prasat a chov drůbeže (v současné době nefunkční) a oprava zemědělských strojů v Úherčicích. V obci je část objektů využívána pro individuální rekreaci. Vápenný Podol Leží na úpatí Železných hor (Bučina 606m n.m.) a spolu s osadou Nerozhovice a Cítkov se rozprostírá na 912 ha. Jak uvádí (4), vznik této obce je kladen na přelom 13. a 14. století. První písemná zmínka o obci je z r. 1513. Obec proslula především bývalými lázněmi. Léčivý pramen byl již znám v r. 1586. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, nervstva, očí, nemocí jater a žaludku. Půvabná horská krajina kolem Vápenného Podola a starobylé lázně přitahovali v minulosti k pobytu mnoho význačných osobností: V. K. Klicpera, J. Vrchlický, S. K. Neumann, O. Ostrčil - hudební skladatel. Více než lázně byly známy vápencové lomy v okolí. Vápence se používalo k pálení vápna až do r. 1965. Z konce 19. stol. se dochovala stará vápenka, která je kulturní památkou. V katastru obce se nacházejí dvě jeskyně: Páterova a Podolská, v současné době nepřístupné. Z r. 1788 pochází kostel sv. Václava. Vápenný Podol má veškerou infrastrukturu. Proti obecnímu úřadu bylo vybudováno parkoviště pro 50 automobilů. Jsou zde dvě požární nádrže, které slouží v letních měsících ke koupání. Milovníci koní si přijdou na své při projížďkách na ranči ing. Milana Hemského. K zimním sportům je využíván lyžařský vlek. Obec je centrem turistického ruchu. K ubytování a celodennímu stravování slouží nově zrekonstruovaný penzion Šenk. Před penzionem je taktéž parkoviště pro 22 automobilů. K nejaktivnějším složkám v obci patří Sdružení rodáků a přátel Vápenného Podola v Železných horách. Toto Sdružení má cca 280 členů z celé ČR a také ze zahraničí. 23

Pořádá ve spolupráci s místním obecním úřadem v lichých letech první sobotu v srpnu tradiční setkání rodáků a přátel. V obci působí také Sbor dobrovolných hasičů. Vyžice Obec je složena ze dvou ZSJ, Vyžice a Slavkovice. Obě tyto ZSJ, vzdálené od sebe asi 1 km, leží na severním úbočí Železných hor blízko hranice CHKO. Terén je v této oblasti zvlněný, v údolích protkán sítí potoků (Strouha, Jeníkovský potok) doplněných systémem rybníčků, které jsou využívány ke koupání. Zástavba je v bezprostředním kontaktu s lesními masivy na severní i jižní straně. Asi 2 km od Vyžic leží Heřmanův Městec a ZSJ Konopáč. První zmínka o obci je z roku 1229. V obci nejsou dochovány žádné historicky významné objekty. Obec postrádá základní občanskou vybavenost, není zde obchod. Obyvatelstvo dojíždí do Heřmanova Městce za prací i pro základní potřeby. Částečnou možnost zaměstnání poskytují zemědělské soukromé podnikatelské subjekty a drobní řemeslníci. V bezprostřední blízkosti ZSJ Slavkovice procházejí 2 turistické trasy a přes Vyžice vede značená cykloturistická trasa. Vzhledem ke své satelitní poloze má obec význam především v oblasti bydlení a individuální rekreaci v kvalitním přírodním prostředí. Pro jiné formy cestovního ruchu nemá obec zatím žádné vybavení. 24

1.2 Fyziografická sféra 1.2.1 Přírodní podmínky Geologické poměry Jak je uvedeno (5), vymezené území přetíná ve směru východ západ Železné hory, proto je jeho geologická stavba neobyčejně pestrá. Východní část náleží české křídové tabuli. Na jihozápad od jejich okraje postupně vycházejí na povrch komplexy chrudimského paleozoika, chvaleticko - sovoluského proterzoika a podhořanského krystalinika. V geologické stavbě území lze rozlišovat několik strukturních pater. Z východu lemují podhořanské krystalikum břidlice chvaletické skupiny, které vycházejí na povrch v okolí Březinky. Jižně a západně od Heřmanova Městce vycházejí na povrch horniny slabě přeměněného vendsko paleozoické komplexu sovoluvské skupiny a chrudimského staršího paleozoika. Dalším strukturním patrem je platformní pokryv české křídové tabule, jež je tvořen odspodu cenomanskými pískovci, v jejichž nadloží se nacházejí vápenité sedimenty. V paleozoické části území jsou nejběžnějším skalním podložím slabě fylitizované černé a šedé jílovité břidlice ordovického stáří. Železnohorský pluton je zastoupen jen v jihozápadní části území. Jedinou nerostnou surovinou oblasti jsou vápence ve Vápenném Podole. Okolí Heřmanova Městce a celá severní a východní část zájmového území je zařazena následovně: Soustava: Předsoustava: Celek: Podcelek: Okrsek: Česká tabule Východočeská tabule Svitavská pahorkatina Chrudimská tabule Heřmanoměstecká tabule Reliéf území je slabě rozčleněný, erozně-akumulační. Dominantní prvky reliéfu Heřmanoměstecké tabule jsou strukturně denundační plošiny na sedimentech. Tabule je 25

rozčleněna mělce zaříznutými vodními toky, vytvářejícími paralelní síť. U několika větších potoků jsou místy vyvinuty údolní nivy. Střední a západní části zájmového území prochází hřbet Železných hor a území je zařazeno takto: Soustava: Podsoustava: Celek: Podcelek: Česko-moravská soustava Českomoravská vrchovina Železné hory Chvaletická pahorkatina Jedná se o blok zemské kůry, nakloněný jednostranným výzdvihem podél železnohorského zlomu. Reliéf území má erozní charakter, místy strukturně podmíněný. Síť vodotečí je rovnoběžná, její všeobecný směr je dán náklonem území k severoseverovýchodu. Údolí drobných vodních toků jsou převážně ostře zaříznutá. Jižní část území je zařazena takto: Soustava: Podsoustava: Celek: Podcelek: Česko-moravská soustava Českomoravská vrchovina Železné hory Sečská vrchovina Reliéf území je středně rozčleněný, denundační. Dominantními prvky jsou hluboká příčná údolí drobných vodních toků a vypreparovaná křemencová návrší orientovaná převážně východo-západně. V údolích Citkovského potoka a Bylanky se vyskytují údolní nivy. Terén je dosti zvlněný. Nadmořská výška se pohybuje 250 480 m n. m. Vodní režim Z hydrogeologického hlediska se na naprosté většině území jedná o málo vydatné zdroje podzemních vod. Hydrologicky je území velice zajímavé, rozkládá se na hranici artézké křídové pánve, v přechodu kvartérních sedimentů (písků, štěrků až hlín až spraší) s výběžky Mezozoika (písčitými slínovci a vápnitými pískovci u Vápenného Podola) z jihu se blížící masivy Krystalinika (granitoidy a jiné písčité větrající horniny). Veškeré povrchová voda odtéká z celého území severním směrem do řeky Labe. V zájmovém území je možné spádové oblasti začlenit do několika dílčích povodí, a to zejména: 26

- Bylanka pramení v lesních komplexech jihovýchodně od Vápenného Podola, protéká severovýchodním směrem. - Podolka pramení také jihozápadně od Vápenného Podola, protéká severním směrem. - Černá strouha protéká územím od jihu k severu a ústí do Labe. - Doubravka odvádí vodu ze západní a jižní části území, protéká směrem od jihu k západu. 1.2.2 CHKO Železné hory Oficiální název: Chráněná krajinná oblast Železné hory Kontakt: Správa CHKO Železné hory, Náměstí 317, 538 25 Nasavrky Tel: 469 677 420 E-mail: zelhory@schkocr.cz Internet: www.zelhory.schkocr.cz Geografická orientace: 49 55 49 42 N, 15 32 15 53 E Nadmořská výška: 268 m (u Slatiňan) 668 m (Vestec) Vyhlášení: roku 1991 Celková rozloha: 847 ha. Jak uvádí (6), Železné hory leží na jihozápadní straně Pardubického kraje. Svoji výškou se nemohou srovnávat s nejvyššími vrcholy kraje, avšak rozmanitostí krajiny a historií osídlení patří k nejatraktivnější části kraje. Celé území železných hor vzniklo již v době předprvohorní, asi před 2 miliardami let a vyvíjí se dodnes. Pozůstatky tohoto historického vývoje nalezneme na mnoha místech v podobě různě starých hornin, od křemenců přes granity až po opuky a slínovce. Dnešní geologický vývoj je klidný a tvoří se pouze rašeliniště a štěrkové náplavy. Území se na první pohled nejeví jako složité, z jihu je nápadný zlomový hřeben, který dal celému pohoří název hory. Ze severu pak připomíná pozvolné stoupání do kopců. Uvnitř je však krajina s mnoha údolími, říčními nivami, skalnatými roklemi i kopci, lesy a malebnými sídly. Právě ucelenost přírodních i kulturních prvků, geologická skladba a prvohorní utváření byly důvodem pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti Železné hory v roce 1991. Tato oblast patří k jedné ze tří v Pardubickém kraji, avšak jako jediná má v kraji i sídlo správy. Další dvě oblasti jsou Žďárské vrchy, navazující na východě na Železné hory a Orlické hory zasahující pouze částí u Zemské brány. 27

Vegetace Železných hor je značně pestrá. Odráží v sobě vliv neživých prvků přírody od nadmořské výšky, přes geologické podloží, ale i svahovou expozici a přísun vody. Před příchodem člověka byla většina území pokryta lesem. Teprve člověk počal obdělávat půdu a s tím přinesl i luční porosty a pole. Přírodě blízká lesní společenstva jsou v národní přírodní rezervaci Lichnice Kaňkovy hory, na svazích údolí Chrudimky u Nasavrk, suťový les v okolí hradu Oheb i na dalších místech. Louky doprovázejí na mnoha místech řeku Chrudimku. Rašelinné louky jsou především v okolí Trhové Kamenice. Louky rašelinné i suché se vřesem nalezneme v přírodní rezervaci Zubří. Teplé svahy často porostlé trnkou a hlohem leží na jižní straně oblasti. Fauna je zastoupena typickými druhy Střední Evropy. Některé horské druhy nižších organismů se však uchovaly v hlubokých chladných roklích a naopak se na jižní část dostaly druhy teplomilné. U měkkýšů lze tak vidět slimáčka horského a zarovnatku křížatou a naopak v okolí hradu Lichnice suchomilku obecnou. Početná populace vranky obecné žije na několika místech Chrudimky i v Doubravě. Obojživelníky zastupuje 13 druhů. Ptáků se v území vyskytuje přes 120 druhů a další jsou jako vzácní zatoulanci. Ze savců stojí za pozornost vysoká početnost zimujících vrápenců malých, nebo výskyt vydry říční. V oborním chovu je i muflon a jelen. Osídlení Železných hor lze vysledovat do 2. století před naším letopočtem. Dodnes se v Hradišti u Nasavrk uchovaly zbytky Keltského hradiště. Osídlení Slovany bylo postupné. Nejprve po okraji Železných hor. Již v 9. století vedla zemská stezka z Prahy přes Vojnův Městec na Moravu a část vedla pod západním zlomovým hřebenem. Zde jsou i nejstarší písemně doložená sídla jako je Běstvina a Libice nad Doubravou. Teprve později je osídlována vnitřní část území, a to až do 15. století. Zachovalými památkami z tohoto období jsou menší strážní hrádky u Rabštejnka, Vidlštejn, Oheb i nejstarší strážní hrad Lichnice. Pozdějšími doklady jsou různé kostely a od 17. století i menší zámky a zemědělské usedlosti. V dnešních sídlech tak nalezneme typicky venkovská sídla i stavby nové, venkovu cizí. 1.2.3 Arboretum v Heřmanově Městci Zámecký park v Heřmanově Městci, který je v současné době ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě Domova pro seniory v Heřmanově Městci, je zcela jistě jedním z nejkrásnějších parků v České Republice. Návštěvník je okouzlen malebným zákoutími, romantickými můstky přes potok Podolku, cestičkami vinoucími se pod 28

příkrovy stromů, ale i nečekanými průhledy do tajemných koutů parku. Jedním z nejsilnějších zážitků je však výhlídka z nevysokého návrší nad rybníkem, kde Vám oči kloužou po nepřerušené 600 m dlouhé ploše trávníku zakončeného barokním zámkem, za kterým se rýsuje dominanta pardubického Polabí Kunětická hora a za opravdu dobré viditelnosti je celé panorama zakončeno hřebenem Krkonoš. Toto arboretum spolu s volně navazujícími lesními porosty Palác a Bažantnice jsou součástí přírodního parku Heřmanův Městec vyhlášeného v roce 1996. Již v 17. století se zde měla rozkládat proslulá barokní zahrada s květinovou, zimostrázovou i špalírovou výzdobou a voliérou. Celý přírodně-krajinářský park dnešní podoby však byl vybudován až v období panství Ferdinanda Bonaventury Kinského v druhé polovině 19. století. Jak uvádí (7), právě z tohoto období pochází většina vzrostlých stromů. Nachází se zde 29 druhů stromů jsou to borovice černá, borovice lesní, borovice vejmutovka, bříza bělokorá, buk lesní, buk lesní převislý, douglaka tisolistá, dub červený, dub letní, dub uherský, habr obecný, jasan ztepilý, javor babyka, javor klen, javor kleč, jílovec maďal, jírovec pleťový, kaštovník setý, katalpa trubačovitá, lípa srdčitý, lípa velkolistá, modřín opadavý, olše lepkavá, platan javorolistý, smrk pichlavý Glauce, smrk ztepilý, tis červený, topol šedý, vrba náhrobní. 1.2.4 Práterová jeskyně Registrovaný významný krajinný prvek Prátorova jeskyně se nachází na č.p. 255/3. Vápenný Podol. Jedná se o soustavu 2 jeskyní západně od obce Vápenný Podol o celkové délce chodeb přes 100 m s dómy, jezírky, sintrovými polevami a krápníky. Pro veřejnost je Práterova jeskyně nepřístupná, neboť se nachází v dobývacím prostoru velkolomu prachovické cementárny. 29

1.3 Socioekonomická sféra 1.3.1 Historie mikroregionu Jak uvádí [12], území zdejší krajiny bylo od dávných dob zalesněno. Rozsáhlé pralesní porosty tvořily jedle, buky a duby. Železné hory se svým neopakovatelným kouzlem vděčí za svůj název železnorudným kutištím. Jejich zbytky lze ještě nalézt v okolí Heřmanova Městce. Dobývalo se tu snad již v 1. tisíciletí př. n. l. K soustavnějšímu osídlení zde došlo ale až v 10. století, kdy oblast ovládali Slavníkovci. Jejich vyvražděním roku 995 došlo ke sjednocení země pod vládu Přemyslovců a my se dovídáme, že již na konci 11. století existoval v Jezbořicích knížecí dvorec, tedy důležité hospodářské centrum. Velmi starou obcí je také Kostelec u Heřmanova Městce, neboť jeho kostel je původně románský. Kostel byl opevněn valy a příkopy a dnes v něm nalezneme velmi cenné středověké nástěnné malby. V roce 1266 se poprvé uvádí název Železné hory (Montes Ferreus), a to v Letopisech zbraslavských. 13. století bylo dobou kolonizace, která výrazně změnila tvář krajiny. Lesy byly mýceny, ustupovaly novým vesnicím a orné půdě. Většina obcí pochází z této doby, což dokládají většinou původně gotické kostely jako např. kostel sv. Petra a Pavla v Rozhovicích. V polovině 15. stol. přicházejí do Heřmanova Městce spolu s českými osadníky také Němci. Tak byli tehdy nazýváni i židé. Zhruba v této době se začínají psát dějiny velké židovské obce v Heřmanově Městci. Památkou na její existenci je židovský hřbitov ze 16. stol., jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších v Čechách, nově zrekonstruovaná budova bývalé synagogy z konce 19. stol. a bývalá židovská škola, v níž je dnes umístěna Gallery Cyrany. Okolí bohaté na železné rudy umožňovalo výrobu železa, při níž se k dmýchání od začátku novověku začalo používat vodní síly. V roce 1610 vznikla takováto pec dmychačka v Kostelci u Heřmanova Městce a v pol. 17. století byla tamtéž postavena vysoká pec. V Klešicích existoval zase hamr na zkujňování surového železa, mlýn se sušárnou ovoce a stupník na zpracování smrkové kůry, jehož celé strojní zařízení bylo ze dřeva. Stála zde v roubené přístavbě také varna povidel se třemi kotli. Kromě ještě dalších zařízení na vodní pohon, např. soukenických valch, mlel na Doubravě dřevěný větrný mlýn. V době baroka se přestavovaly vesnické kostely např. ve Svinčanech a domy na náměstí 30

v Heřmanově Městci, který je městskou památkovou zónou. Pozdně barokní podobu dostal za hraběte Šporka i zámek, za nímž se dnes rozkládá anglický park s mnoha chráněnými stromy. Přestavba zámku do dnešní podoby byla provedena za majitelů Kinských. Velmi pozoruhodný je také pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje na náměstí, který svou vyhraněnou a ucelenou koncepcí přesahuje rámec lokální východočeské architektury. Uvnitř něj nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. stol. (přístupná veřejnosti). Zajímavé jistě je, že v roce 1875 se v Heřmanově Městci jako na prvním místě v Čechách hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie. Kromě sportu umožňovaly v 19. století utužení zdraví i tzv. Eliščiny lázně v Konopáči. Lázeňství také kvetlo již od 16. století nad krasovými vodami ve Vápenném Podole. Tyto lázně byly v provozu až do 19. století a léčil se zde i V. K. Klicpera. Jako upomínka na ně stojí v obci lázeňský dům z roku 1802 s pamětní deskou Otakara Ostrčila, který zde také tvořil. Kromě toho byla obec v 19. století významná i dobýváním grafitu, který se na místě plavil a tuha se dovážela do Prahy. 1.3.2 Obyvatelstvo, významné osobnosti Mikroregion Heřmanoměstecko sdružuje 11 obcí s 7 447 obyvateli (k 1.1.2003). Jediným městem v mikroregionu je Heřmanův Městec s 4 838 obyvateli. Největší obec podle počtu obyvatel jsou Načešice s 516 obyvateli, následují Svinčany s 379 obyvateli. Nejmenší obec je Úherčice s 103 obyvateli. Ve sledované oblasti je mírná převaha žen. Ve sledovaném období za posledních 10 let klesl téměř ve všech obcích počet obyvatel, i když poměrně nepatrně a tento pokles odpovídá trendu v rámci celé České republiky. Tab. 1: Počet obyvatel regionu: Počet obyv. Do 15 let Věk 15-64 Nad 65 let Průměrný věk Heřmanův Městec 4838 679 3374 785 40,9 Hošťalovice 130 11 83 36 46,9 Jezbořice 314 64 206 44 37,4 Klešice 284 53 195 36 36,3 Kostelec u H.M. 279 48 187 44 38,6 Načešice 516 70 369 77 39,1 Rozhovice 248 38 168 42 39,8 Svinčany 379 69 245 56 38,5 Úherčice 103 8 68 27 47,0 Vápenný Podol 194 20 141 33 41,8 Vyžice 162 21 96 45 46,5 Zdroj: Český statistický úřad, SLBD 2003 31