VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky (bakalářská práce) Autor: Michaela Rejtharová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne 30. dubna 2009. podpis studenta
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Soně Gullové, Ph.D., za cenné připomínky a rady při zpracování této práce.
Obsah Úvod... 1 1 Obecné informace o zemi... 4 1.1 Geografické údaje... 4 1.2 Historický vývoj... 6 1.3 Obyvatelstvo... 9 1.4 Politická charakteristika... 9 1.5 Cestování do země... 10 2 Ekonomická charakteristika... 13 2.1 Hospodářský vývoj... 14 2.2 Základní makroekonomické ukazatele... 16 2.3 Zemědělství... 19 2.4 Průmysl... 20 2.4.1 Zóny volného obchodu... 20 2.5 Služby... 22 2.5.1 Komunikace... 22 2.5.2 Doprava... 22 2.5.3 Význam cestovního ruchu... 22 2.6 Zahraniční obchod Dominikánské republiky... 25 2.6.1 Teritoriální a komoditní struktura... 25 2.6.2 Členství v mezinárodních organizacích... 29 2.7 Podnikání na trhu... 30 2.7.1 Přímé zahraniční investice v zemi... 31 2.7.2 Trh s nemovitostmi... 32 2.8 Spolupráce s Českou republikou... 34 3 Kultura a její specifika... 35 3.1 Vlastnosti obyvatel... 35 3.2 Jazyk a způsob komunikace... 35 3.3 Interpesonální vzdálenost... 37 3.4 Vyznání a hodnoty... 37 3.5 Vztahy mezi lidmi a rozdělení společnosti... 38 3.6 Svátky a významné dny... 39
3.7 Hry a sporty... 40 3.8 Hudba a tradice... 40 3.8.1 Merengue... 41 3.8.2 Kohoutí zápasy... 41 3.9 Vzhled a oblékání... 42 3.10 Kuchyně a stolování... 43 3.11 Pracovní návyky a pracovní doba... 46 3.12 Význam času... 46 3.13 Postavení žen... 46 4 Obchodní jednání a protokol... 48 4.1 Přístup k obchodu a tempo jednání... 48 4.2 Jazyk jednání a charakter komunikace... 49 4.3 Charakter vzájemných vztahů... 50 4.4 Způsob rozhodování a uzavírání kontraktů... 50 4.5 Organizační rámec jednání... 51 4.6 Dochvilnost... 51 4.7 Oblékání... 51 4.8 Stolování... 52 4.9 Dárky... 53 4.10 Vizitky a pozvánky... 53 Závěr... 54 Literatura... 57 Přílohy... 60 Příloha č. 1 Mapa provincií Dominikánské republiky... 60 Příloha č. 2 Tabulka vývoj HDP v letech 1991-2008... 61 Příloha č. 3 Platební bilance Dominikánské republiky... 62 Příloha č. 4 Dovoz z Dominikánské republiky do České republiky za rok 2008... 64 Příloha č. 5 Vývoz z České republiky do Dominikánské republiky za rok 2008... 65
Úvod Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Cílem této práce je představit kulturní a obchodní zvláštnosti Dominikánské republiky a analyzovat ekonomickou situaci země a její vztahy s ostatními státy světa. Tato práce by mohla sloužit jak potenciálním investorům v České republice, jelikož představuje podmínky pro investování, tak i obchodním jednatelům. V českém jazyce není žádná publikace zaměřující se na obchodní jednání v této zemi dostupná. Také by ale mohla být využita v cestovním ruchu, který má stále rostoucí trend a vzhledem ke svým ideálním klimatickým i cenovým podmínkám je pravděpodobné, že se bude rozvíjet i v budoucnosti. Jako metodu své práce jsem zvolila analýzu a syntézu dat. Zabývala jsem se sběrem a srovnávací analýzou sekundárních dat získaných z literatury a internetu. V českém jazyce je nedostatek materiálů, chybí případové studie a data jsou často nekorektní. Zaměřila jsem se tedy především na zahraniční publikace a zdroje informací, hlavně ve španělském a anglickém jazyce. Dominikánská republika se v posledních létech stala vyhledávaným cílem jak pro cestovní ruch, tak pro zahraniční investory. Důvodem je dobrá geografická poloha, rozmanité přírodní podmínky a stabilní politická a ekonomická situace. Také jsou zde relativně nízké ceny nemovitostí, stavebních materiálů, pracovní síly a velké množství zón volného obchodu, které lákají investory z celého světa. První kapitola analyzuje obecné informace o zemi. Patří sem geografické údaje a historický vývoj. Oba tyto faktory sehrály důležitou roli při formování dnešního obyvatelstva a kultury. Dále předkládám demografické údaje a charakterizuji současnou politickou situaci. V neposlední řadě se zabývám nejdůležitějšími podmínkami pro cestování do země. Druhá kapitola představuje zemi z ekonomického pohledu. Analyzuji vývoj hospodářství, současnou situaci a perspektivy do budoucna. Dominikánská republika prochází v posledních létech stabilním a dobrým vývojem, i když pořád patří mezi rozvojové země. Představuji nejdůležitější sektory ekonomiky a analyzuji investiční příležitosti, které tkví hlavně v investování v zónách volného obchodu, cestovním ruchu či nemovitostech. Také se zabývám spoluprací s Českou republikou, která však není příliš velká a spočívá především v cestovním ruchu, který má rostoucí trend. - 1 -
Ve třetí kapitole představuji kulturní specifika Dominikánské republiky. Odlišný životní styl obyvatelstva této karibské země se promítá jak do obchodních, tak osobních vztahů. Největší rozdíly v porovnání s kulturou v evropském prostředí se projevují hlavně v komunikaci, charakteru obyvatelstva a volnějším pojetí času. Většina obyvatel je věřících, koná se zde tedy velké množství různých náboženských oslav, karnevalů a festivalů. Také postavení žen je odlišné od evropského. Poslední kapitola shrnuje důležité body z obchodního protokolu a jednání, jako je například přístup k obchodu a tempo jednání, charakter vzájemných vztahů či způsob rozhodování. Důležité pro obchodní jednatele jsou také informace o dochvilnosti místních obyvatel, vizitkách a pozvánkách či vhodnosti obdarování hostitelů. - 2 -
Obrázek 1: Vlajka Dominikánské republiky Obrázek 2: Mapa Dominikánské republiky Název: Dominikánská republika Hlavní město: Santo Domingo Státní zřízení: prezidentská republika Hlava státu: Leonel Fernández Reyna Rozloha: 48 730 km čtverečních Počet obyvatel: 9 650 057-3 -
1 Obecné informace o zemi 1.1 Geografické údaje Dominikánská republika se nachází v regionu Karibského moře, mezi Severní a Jižní Amerikou. Je druhým největším a zároveň nejlidnatějším státem jak Velkých Antil, tak celé Karibské oblasti. Člení se administrativně na 31 provincií a jeden federální distrikt, hlavní město Santo Domingo. 1 Zaujímá téměř dvě třetiny ostrova Hispaniola, a to východní část. Zbytek připadá na republiku Haiti, se kterou má přibližně 400 km dlouhou hranici. Západně od ostrova leží Kuba a Jamaika a na východě Portoriko. Pobřeží Dominikánské republiky je dlouhé 1600 km, z toho 400 km tvoří pláže s bílým pískem. 2 Na severu je omýváno Atlantským oceánem a na jihu Karibským mořem. Ostrov je rozdělen několika pohořími, z nichž nejvyšší je Cordillera Central. Nejvyšší vrchol Pico Duarte (3 175 metrů) je zároveň nejvyšším vrcholem celého Karibiku. Další pohoří se nachází na severu země Cordillera Septentrional, na východě Cordillera Oriental a na jihozápadě Sierra de Baoruco. 3 Mezi pohořími Cordillera Septentrional a Central leží úrodné údolí Cibao (6 500 km 2 ), jehož východní část je pokryta tropickým lesem. Další nížinou je San Juan na jihozápadě ostrova. Na jihozápadě ostrova se nachází také velké slané jezero Eriquillo, které leží 44 m pod úrovní moře a tvoří tak nejnižší bod Dominikánské republiky a zároveň i celé oblasti Karibiku. Dominikánské republice patří také tři ostrovy Saona, La Catalina a La Catalinita. 1 Mapa provincií viz příloha č. 1 2 Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6. 3 Zdroj: Ottův průvodce: Dominikánská republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-624-4. - 4 -
Klima a vodstvo Dominikánská republika leží v tropickém podnebném pásmu, který se vyznačuje teplým klimatem a vysokými průměrnými teplotami. Tropické klima je však ochlazováno pasáty vanoucími z Atlantiku, proto se teploty přibližují spíše subtropickým. V zimních měsících se teploty během dne pohybují kolem 26 stupňů Celsia a v noci klesají na 17 až 19 stupňů. Nejchladnějším měsícem je obvykle leden. V letních měsících dosahuje teplota během dne 32 až 35 stupňů a v noci 24 až 25 stupňů. Nejteplejším měsícem je srpen. Také se liší teploty a podnebí v jednotlivých částech ostrova. Nižší jsou v horách, kde dosahují i k minusovým hodnotám a naopak nejvyšší v oblasti jezera Enriquillo, kde bylo naměřeno dokonce 50 stupňů. Nejsušší oblastí je jihozápad ostrova a naopak nevíce srážek spadne na poloostrově Samaná na severovýchodě. Teplota Karibského moře se pohybuje okolo 25-32 stupňů, Atlantský oceán je o několik stupňů chladnější. 4 Během roku se setkáváme se dvěma obdobími deštů, kdy silně a krátce prší a vzápětí opět svítí slunce. Tato období jsou od května do června a od října do listopadu. Větší nebezpečí ale představují velké hurikány, které zasahují celou oblast v pravidelných desetiletých intervalech. Méně intenzivní hurikány mohou zasahovat zemi i mimo tyto intervaly a hlavně v měsících červnu, srpnu a září. 5 Nachází se zde také velký počet řek, které jsou bohaté na sladkovodní ryby. Největší z řek jsou Yaque del Norte a Yuna (400 a 300 km). Flora a fauna Dominikánská republika má velmi bohaté a rozmanité přírodní podmínky. Nachází se tu velké množství přírodních parků a rezervací. Již od roku 1982 platí zákaz kácení stromů pod 4 Zdroj: Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5 5 Viz poznámka č. 4-5 -
pokutou, nebo dokonce vězením. V zemi je kolem 5,5 tisíce druhů rostlin, z toho jedna třetina ohrožených. 6 Na jihovýchodě se rozkládá Park del Este. Jsou zde palmy, mahagony, cesmíny, přes 100 druhů ptáků a ve zdejších jeskyních se nacházejí také indiánské malby a piktogramy z dob před příchodem Evropanů. V horách Cordillera Central jsou další dva parky, známé díky nejnižším teplotám na ostrově. Zde pramení většina velkých řek. V parku Monte Christi na severozápadě ostrova žije dokonce americký krokodýl a můžeme tu najít mangrovové stromy a lotosy. Zvláštní rezervací je Banco de la Plata ležící v moři. Nachází se na severu poblíž poloostrova Samaná. Na toto místo každoročně připlouvají velryby z celého Atlantiku. Páří se tu a pak rodí mláďata. Pro turisty se pořádají vyjížďky v loďkách do blízkosti rezervace, aby mohli tento ohrožený druh pozorovat. Dalším podmořským parkem je La Caleta, nachází se zde vrak staré lodě Hickory, která byla objevena v roce 1984 a stala se součástí korálových útesů a podmořského života. Dále jsou zde k vidění i stará děla a kotvy ze španělských lodí potopených u břehů ostrova. Další rezevací je Isla Cabritos-ostrov uprostřed slaného jezera Enriquillo. Zde byla naměřena nejvyšší teplota na celém ostrově-50 stupňů Celsia. Je zde mnoho rostlin, plazů, například leguánů a v jezeře je také největší divoká kolonie krokodýlů na světě. Celé jezero má rozlohu asi 200 km čtverečních a jméno podle prvního bojovníka za rovnoprávnost původních obyvatel, který se na ostrově ukrýval. 7 1.2 Historický vývoj První obyvatelé ostrova sem přišli od řeky Orinoco z Venezuely. Byli to indiáni z větve Arawak, Taínové. Osídlili některé ostrovy v Karibském moři a pojemenovali je Antillas, Země, kde vychází slunce. Ostrov Hispaniola osídlili přibližně v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem a nazvali ho Quisqueya, Matka všech ostrovů a později Haiti, Hornatý. Taínové se živili zemědělstvím, lovem a rybařením. Lovili drobná zvířata-prasátka pekari, ptáky, leguány 6 Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6. 7 Viz poznámka č. 6-6 -
a plazy. V době příchodu Evropanů zde žilo na 400 tisíc obyvatel. Památkou na původní obyvatelstvo jsou malby a piktogramy na stěnách jeskyní po celém ostrově. 8 Kryštof Kolumbus připlul se třemi loděmi do Střední Ameriky 12. října 1492. Jeho první zastávka byla na ostrově San Salvador. Dále vedla jeho cesta na Kubu a poté 6. prosince na Haiti, kde viděl domorodé obyvatele vítající ho ve slavnostních oděvech ozdobených zlatem. Založil zde první osadu La Navidad a ostrov pojmenoval Hispaniola. Když se sem o rok později vrátil, osada byla vypálená. Založil tedy novou, tentokrát již na území dnešní Dominikánské republiky. Dostala jméno po španělské královně La Isabela. Po dalších padesát let byl ostrov základnou španělské expanze. Conquistadoři zakládali nová města a ženili se s indiánskými ženami. Proto Dominikáncům dodnes koluje v žilách krev původních obyvatel. Ti byli využíváni pro těžké práce a vlivem vyčerpání a nemocí zavlečených z Evropy, proti kterým neměli v těle protilátky, rychle vymírali. Místo nich byli dováženi černí otroci z Afriky. Až do roku 1530 se hlavním městem stalo Santo Domingo. 16. století patřilo pirátům, kteří přepadávali lodě plující kolem břehů ostrova a dokonce se i usazovali na severu a západě ostrova. Majetní Španělé se přesunuli do dalších zemí Nového kontinentu, převážně do Mexika, kde hledali zlato. K pirátům se přidali i francouzští protestanti, proti kterým vyslala španělská koruna trestnou výpravu. V roce 1605 byla vypálena některá města a osady. Obyvatelé se stahovali do Santo Dominga či utekli na okolní ostrovy, převážně do Portorika. V 17. století dále převládala nestabilita, ve vládě se střídali Španelé, Francouzi, Angličané i Holanďané. V polovině 17. století se ostrov rozdělil na západní polovinu, které vládli Francouzi, a východní, která byla stále pod nadvládou Španělů. Francouzská část se začala postupně stávat nejbohatší zemí v celém Karibiku, naproti tomu španělská patřila mezi ty nejchudší. Na konci 18. století přebírají Francouzi vládu nad celým ostrovem. 9 Ostrov se dostává do popředí zájmů hlavně díky rozsáhlým plantážím cukrové třtiny, která se vyváží do celé Evropy. Otroci zde však pracují v nelidských podmínkách, proti kterým se 8 Zdroj: Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5. 9 Viz poznámka č. 8-7 -
bouří a v roce 1804 vyhlašují první nezávislou republiku Haiti. Východní část ostrova je však opět zabrána Španěly. Následují další boje a až do roku 1844 je ostrov sjednocen pod nadvládu Haiti. V roce 1844 je vyhlášena Juanem Pablem Duartem na východní části ostrova nezávislá Dominikánská republika. Jméno získala podle řádu dominikánů, kteří byli v té době velmi oblíbení. Republika je však po následující období pod vládou diktatur, demokratické vlády trvají jen krátce. V roce 1899 přebírají nad zemí protektorát USA a kontrolují finanční systém kvůli velkým finančním dluhům. V letech 1916-1924 trvá dokonce vojenská okupace. Prezident Horacio Vázquez vyjednává s USA výhody exportu dominikánských surovin. V té době už ale připravuje puč velitel armády Rafael Leonidas Trujillo. Puč začíná 23. února 1930. 10 Diktatura Trujilla trvala přes 30 let a jednalo se o jednu z nejtvrdších diktatur na světě vůbec. Trujillo se vyhlašuje prezidentem 16. srpna 1930, poté, co pozabíjí všechny své politické odpůrce. 11 Již v prvních čtyřech letech své diktatury si Trujillo podmanil většinu průmyslových podniků ve státě a nahromadil značný majetek. Vydal například zákaz konzumace soli vytěžené z moře a lidé si museli kupovat drahou sůl z jeho solivarů. Na všechny vysoké posty dosadil své přívržence a společně se členy své rodiny kontroloval veškeré dění v zemi. Také si podmanil noviny, knižní vydavatelství a rozhlasové stanice. Pokud se mu někdo postavil do cesty, nechal ho odstranit. Během svého druhého volebního období dokonce přejmenoval hlavní město Santo Domingo na Ciudad Trujillo. Hraniční spory s Haiti vyřešil vyvražděním Haiťanů žijících v této oblasti. Ta byla pak osídlena za pomoci katolické církve. Pokud se jedná o ekonomiku, měla však diktatura pozitivní účinky. Vzrostla zaměstnanost, zvýšily se investice i průmyslová produkce, byly vybudovány nové silnice, průmyslové stavby, školy, nemocnice. 12 Trujillo byl zavražděn za podpory USA v roce 1961. Na jeho místo byl zvolen prezident Joaquín Balaguier, blízký spolupracovník Trujilla. Byl zvolen celkem šetkrát za sebou a jeho 10 Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85919-17-6. 11 Zdroj: Llosa, Mario Vargas. Kozlova slavnost. Praha : Mladá Fronta, 2006. ISBN 80-204-1151-8. 12 Viz poznámka č. 10-8 -
vláda se podobala té předešlé. První skutečně demokratické volby se konaly v roce 1996, kdy byl zvolen prezidentem Leonel Fernández Reyna, který je v prezidentském úřadě i v současné době. 1.3 Obyvatelstvo Původní obyvatelstvo ostrova tvořili domorodí Taínové. Těch je v současné době již pouze posledních pár stovek, koncentrují se v provincii Azua a jsou na pokraji vyhynutí či splynutí s ostatním obyvatelstvem. Současné obyvatelstvo tvoří z 70% mulati, míšenci bělochů a černochů, z 16% běloši, převážně potomci evropských kolonizátorů a z 12% černoši, potomci afrických otroků nebo přistěhovalci z Haiti, kteří jsou ale často v zemi nelegálně. 13 Dominikánská republika má přibližně 9,5 milionů obyvatel. Ještě v padesátých letech měla pouze 2 miliony obyvatel. 14 Je zde vysoká porodnost a přírůstky populace. Průměrně se obyvatelstvo dožívá 66 let, což je způsobeno špatnou zdravotní péčí a někdy také životními podmínkami. Asi dvě třetiny obyvatel žijí ve městech, nejvíce v hlavním městě Santo Domingu. Urbanizace je velmi vysoká, stěhují se hlavně mladí lidé s nadějí na lepší výdělky a postavení. Na vesnicích zůstávají hlavně starší obyvatelé. Běžná je také emigrace, nejčastěji do USA. Velmi silná komunita žije například v New Yorku, New Jersey či na Floridě. Dominikánci jsou dokonce čtvrtou největší skupinou žijící v USA. 15 Přestože je v Dominikánské republice povinná školní docházka pro děti od sedmi do čtrnácti let, řada rodičů hlavně na vesnicích základní vzdělání podceňuje. Děti potřebují pro práce na polích a výsledkem je 18% negramotnost obyvatelstva. Žáci základních a středních škol nosí uniformy, aby se stíraly sociální rozdíly. V zemi existují státní, ale i drahé soukromé školy a je zde také několik univerzit. 1.4 Politická charakteristika Dominikánská republika je prezidentskou republikou s dvoukomorovým parlamentem. Nezávislým státem je od roku 1844, kdy se osvobodila z nadvlády Haiti. Platná ústava pochází 13 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html 14 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_real 15 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominican: Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp - 9 -
z roku 1966, dodatek ústavy byl pak schválen roku 2002 a povoluje prezidentům sloužit více než jedno funkční období. Prezident je volen na 4 roky. Politický systém a celá veřejná správa byly po dlouhou dobu charakterizovány klientelismem a korupcí. Současným prezidentem je Leonel Fernández Reyna. Funkci zastává od roku 2008, kdy byl zvolen opakovaně. Toto je již jeho třetí volební období, poprvé byl zvolen roku 1996, pak ho vystřídal Hipolito Mejía. Prezident Fernández se zasloužil o mnohé technologické reformy a v hlavním městě se dokonce buduje první metro, které má usnadnit dopravu. Viceprezidentem je Ramon Alburquerque. Volební systém je všeobecný, volební právo má každý občan starší 18 let. Moc je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní. V čele moci výkonné je prezident, jmenuje a odvolává členy vlády, řídí jednání a odpovídá za její fungování. Moc zákonodárnou tvoří Národní kongres složený ze Senátu (32 členů) a Poslanecké sněmovny (178 členů). 16 Hlavní politické strany a jejich hlavy: Strana dominikánského osvobození (PLD) Leonel Fernández Reyna Dominikánská revoluční strana (PRD) Ramon Alburquerque Národní pokroková fronta Vincent Castillo, Pelegrin Castillo Reformní strana sociálně křesťanská (PRSC) Enrique Antun 1.5 Cestování do země V zemi je několik mezinárodních letišť. V Santo Domingu jsou hned dvě a letiště v Puerto Plata na severu země odbaví nejvíce cestujících za rok. 17 16 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html 17 Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana: Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php. - 10 -
Při cestování do země na dobu kratší 90 dnů nepotřebují čeští občané vízum, postačí cestovní pas, který musí být platný ještě alespoň šest měsíců. Je nutné si však zakoupit turistickou kartu (Tarjeta de Turismo). Ta je k dostání na letišti Las Américas v Santo Domingu či na konzulátech Dominikánské republiky za cenu 10 USD. Při příletu musí návštěvník sdělit imigračnímu úředníkovi účel své cesty a předpokládanou dobu pobytu. Při zpáteční cestě se platí odletová daň ve výši 20 USD. Mezinárodní řidičský průkaz zde platí po dobu tří měsíců. 18 Bezcelně je povoleno přivézt do země jeden litr alkoholu nad 22 %, 200 cigaret a dárky v hodnotě 100 USD. K vývozu je povoleno 200 cigaret nebo 100 cigár nebo 50 doutníků nebo 250 gramů tabáku. Dále litr alkoholu nad 22 %, či dva litry vína a dárky a suvenýry v hodnotě 100 USD. Při odjezdu ze země není povoleno odvážet více než 10 000 USD či stejnou částku v jiné měně. 19 V Dominikánské republice je čas posunut o pět hodin za středoevropským a platí zde pouze čas letní. Je tedy nutné posunout hodinky o šest hodin dozadu, pokud je v Evropě letní čas. Česká republika nemá v Dominikánské republice přímé diplomatické zastoupení. Zastupitelský úřad sídlí v hlavním městě Venezuely, Caracasu. V Santo Domingu se nachází honorární konzulát České republiky. V Praze sídlí generální konzulát Dominikánské republiky, zastupitelský úřad se nachází v Bruselu. Před cestou je nutné uzavřít cestovní pojištění. Zdravotní ošetření v soukromých klinikách je většinou na dobré úrovni. Platí se přímo na místě a hotově. Pro cestování do země nejsou doporučena žádná zvláštní očkování proti tropickým nemocem. V různých oblastech se však občas vyskytne malárie, hlavně v příhraničních oblastech s Haiti. Doporučuje se však mít očkování proti obrně a tetanu. Tropické klima může vyvolat úžeh, proto je dobré mít z domova 18 Zdroj: Ottův průvodce: Dominikánská republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-624-4. 19 Zdroj: Harvey, S. Dominikánská republika. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-518-5. - 11 -
vhodné léky a také repelenty proti hmyzu. Po celé zemi platí varování pro pití vody z vodovodní sítě, nepijí ji ani místní obyvatelé a všude je k dostání voda balená. 20 20 Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85 - 12 -
2 Ekonomická charakteristika Dominikánská republika je rozvojovou zemí s nižším středním důchodem. 21 Karibiku však patří k těm nejvyspělejším. V oblasti Jedná se především o agrární zemi s ekonomikou postavenou na zemědělství, obchodu a službách, především na cestovním ruchu. V zemi se nachází také velký počet volných zón, které tvořily v posledních letech kolem 70 % exportu. Sektor zemědělství byl dlouhou dobu hlavním zdrojem pracovních míst, v posledních letech byl však předstižen sektorem služeb, především díky cestovnímu ruchu a volným zónám. Jde stále ale o velmi důležitou oblast hlavně pro domácí spotřebu a produkty zemědělství jsou také spolu s minerály hlavní složkou exportu. Cestovní ruch a volné zóny jsou nejrychleji se rozvíjejícími odvětvími hospodářství. Důležitou složkou HDP jsou také transfery Dominikánců ze zahraničí, v roce 2008 činily 3 110,7 mil. USD. 22 Nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA, dále země Evropské Unie (Španělsko, Belgie, Holandsko, Velká Británie), Kanada a také Čína a Japonsko. Hlavní vývozními položkami jsou produkty ze zón volného obchodu (textil, lékařské přístroje, elektronika, aj.), z národních produktů jsou to především ferronikl, surový cukr, káva, kakao, tabák, doutníky a tropické ovoce. Dováží se především suroviny jako ropa a ropné deriváty, průmyslové materiály a potraviny. Důležitým momentem pro dominikánskou ekonomiku byl podpis smlouvy o volném obchodu mezi USA a zeměmi Střední Ameriky, DR-CAFTA. Dominikánská republika se přidružila v roce 2005 a smlouva nabyla platnosti v roce 2007. Dominikánská republika může tedy volně obchodovat s USA a dalšími pěti zeměmi Střední Ameriky. 21 http://web.worldbank.org/wbsite/external/countries/lacext/dominicanextn/0,,menupk:3377 79~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:337769,00.html 22 Viz příloha č. 3 Platební bilance Dominikánské republiky - 13 -
Měnou je dominikánské peso, DOP. Bankovky emituje Centrální banka Dominikánské republiky. V roce 1980 mělo peso stejnou cenu jako americký dolar, ale postupně depreciovalo. V únoru roku 2009 byla hodnota 1 DOP = 0,0281 USD, tj. 35,65 DOP za 1 USD. 23 2.1 Hospodářský vývoj Ekonomika rostla ve druhé polovině 20. století rychleji než ve většině latinskoamerických zemí, a to průměrně 5,15 % (Latinská Amerika a Karibik 3,91 %). V porovnání HDP na obyvatele se dostala z 21. místa v roce 1950 na 12. v roce 2002. 24 V 80. a 90. letech rostla ekonomika nepravidelně, hlavně díky politické nestabilitě. Ve druhé polovině 80. let došlo ke snížení ekonomického růstu o 5 % a inflace dosáhla 100 %. 90. léta znamenala již ale ozdravení ekonomiky a přírůstek HDP kolem 8 % a v dalších letech průměrný nárůst 3-7 %. 25 Došlo k modernizaci ekonomiky i státní správy. Rozvíjel se průmysl, rostl počet volných zón a cestovní ruch. Období růstu a klesající inflace trvalo až do roku 2002, kdy došlo k ekonomické krizi. Ta byla způsobena hlavně pádem druhé největší komerční banky v zemi kvůli kauzám s podvody. Bylo to za vlády prezidenta Hipolita Mejíi. Následkem bylo snížení ekonomického růstu, prudký nárůst inflace, zvýšení nezaměstnanosti a nárůst chudoby obyvatel. V roce 2003 byl ekonomický růst -0,3 % a inflace dosáhla 27 %. Na konci svého prezidentského období podepsal prezident Mejía smlouvu Mezinárodního Měnového Fondu Stand-by a od roku 2004 se ekonomika začala pomalu ozdravovat a vykazovat stabilitu. 26 V letech 2005-2007 rostl HDP průměrně tempem 9,5 %. Dominikánská republika se tím zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky a Karibiku. 27 23 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=mercado_cambiario 24 Zdroj: Secretaría de Estado de la Economía: Perspectivas de la Economía Dominicana. [Online] 2007. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.stp.gov.do/eweb/ 25 Viz příloha č. 2 Vývoj HDP 1991-2008 26 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html 27 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: Informe de la Economía Dominicana 2006. [Online] enero 2007. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. - 14 -
V roce 2008 došlo k mírnému zpomalení tempa růstu na 5,3 %. Bylo to způsobeno hlavně mezinárodní finanční krizí a také vysokými cenami nerostných surovin. V cenách roku 1991 dosáhl HDP 331 126,8 mil. DOP. Sektor služeb se na tvorbě HDP podílel 53,3 %, z toho komunikace 15,6 % a obchod 9,1 %, sektor průmyslu 27,4 % a zemědělsko-chovatelský sektor 7,1 %. HDP v běžných cenách dosáhl 45 717,6 mil. USD a HDP na obyvatele se dostal na rekordních 4 797,8 USD. 28 Inflace byla v roce 2008 4,52 %, což byl pokles o 4,36 bodů oproti roku 2007 a vůbec nejnižší za posledních sedm let. V tomto roce byla v Dominikánské republice nejnižší inflace v celé Latinské Americe. 29 Obchodní bilance skončila s deficitem 9 146,5 mil. USD. Celkový export činil 6 948,9 mil. USD, což je pokles o 3 % oproti předchozímu roku. Z toho 2 404,1 mil. USD činil národní export, kde došlo k poklesu o téměř 9 %. To bylo způsobeno hlavně poklesem exportu ferroniklu o 55,2 %. Exporty z volných zón byly 4 544,8 mil. USD. Import činil 13 569,9 mil. USD, což bylo zvýšení oproti předchozímu roku o 18,4 %. Z toho národní dovoz činil 13 569,9 mil. USD a dovoz do volných zón 2 525,5 mil USD. 30 I když ekonomika je v posledních letech stabilní a vykazuje dobrý hospodářský růst, stále jde o rozvojovou zemi, která se potýká s problémy jako je chudoba, nezaměstnanost, korupce, dětská prostituce aj. a také s přírodními překážkami jako jsou lijáky a hurikány. Nejchudší obyvatelé, kteří tvoří polovinu populace dostávají pouze jednu pětinu HNP, přičemž nejbohatších 10 % obyvatel získává 40 % všech příjmů. 31 V roce 2007 zemi zasáhly hurikány Noel a Olga, které zdevastovaly úrodnou půdu. Došlo ke zvyšování cen potravin, což se projevilo v první polovině roku 2008, kdy došlo ke zvýšení inflace. Od druhé poloviny roku 2008 se začaly projevovat na dominikánské ekonomice také následky finanční krize, která začala 28 Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 29 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=precios 30 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo 31 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html - 15 -
v USA. Potvrdila se tím velká závislost na USA, jako hlavního obchodního partnera i investora. Důsledky snížení tempa ekonomiky se patrně budou promítat i do roku 2009. Graf 1: Vývoj HDP v % 1992-2008 Vývoj HDP v % 1992-2008 10,5 7,2 5,5 7,1 8 7 6,7 5,7 5,8 9,3 10,7 8,5 5,3 2,3 1,8 1,3-0,3 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana, http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_real, vlastní zpracování 2.2 Základní makroekonomické ukazatele Tabulka 1: HDP v cenách roku 1991 v mil. DOP a v % růstu 2005 2006 2007 2008 262 051,3 290 015,2 314 592,8 331 126,8 9,3 % 10,7 % 8,5 % 5,3 % Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_real, vlastní zpracování V roce 2008 byl zaznamenán nejvyšší růst v sektoru komunikací, finančních službách a pojišťovnictví, energetice a vodohospodářství, dále pak v obchodu, dalších službách, dopravě a skladování, v sektoru hotelnictví a stravovacích zařízení, pronájmech, průmyslové výrobě, vzdělávání, zdravotnictví, veřejné správě a obraně. Tyto sektory dohromady tvořily za rok 2008-16 -
75,6 % HDP. Naopak sektory, které zaznamenaly pokles, jsou hornictví, zemědělskochovatelský sektor, volné zóny a stavebnictví. 32 Odvětví, u kterých došlo v roce 2008 k růstu a jejich podíl na HDP: Průmyslová výroba 19,3 % Komunikace 15,6 % Obchod 9,1 % Hotelnictví a stravovací zařízení 6,8 % Další služby 5,6 % Doprava a skladování 5,3 % Pronájmy 5,3 % Finanční služby a pojišťovnictví 3,7 % Energetika a vodohospodářství 1,5 % Zdravotnictví 1,3 % Veřejná správa a obrana 1,1 % Vzdělávání 1 % Odvětví, u kterých došlo v roce 2008 k poklesu a jejich podíl na HDP: Zemědělsko-chovatelský sektor 7,1 % Stavebnictví 4,5 % Průmysl volných zón 3,1 % 32 Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. - 17 -
Tabulka 2: HDP v běžných cenách v mil. USD a v % růstu 2005 2006 2007 2008 33 774,7 35 897,2 41 228,1 45 717,6 49,4 % 6,3 % 14,9 % 10,9 % Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_real, vlastní zpracování Tabulka 3: HDP per capita v USD 2005 2006 2007 2008 3 739,1 3 903,9 4 404,5 4 797,8 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_real, vlastní zpracování Graf 2: Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v % 2000-2008 13,9 15,2 16,1 16,4 17 18,4 16,4 15,6 14 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=mercado_de_trabajo, vlastní zpracování Nezaměstnanost je stále velkým problémem dominikánské ekonomiky. I když v roce 2008 se podařilo nezaměstnanost snížit, dá se předpokládat další růst vlivem zpomalení ekonomiky v roce 2008. - 18 -
Graf 3: Míra inflace v % 2000-2008 Míra inflace v % 2000-2008 42,66 28,74 9,02 4,38 10,51 7,44 5 8,88 4,52 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=precios, vlastní zpracování Nejvyšší inflace za poslední desetiletí postihla zemi v roce 2003, kdy došlo k finanční krizi. V posledních letech se podařilo inflaci snížit, v roce 2008 dokonce na 4,52 %. 2.3 Zemědělství Dominikánská republika má dobré zemědělské podmínky. Téměř 30 % rozlohy země je obdělávatelných a kolem 50 % rozlohy pokrývají lesy či deštné pralesy. Nejúrodnější podmínky jsou v údolí Cibao. 33 Musí se však počítat s pravidelným výskytem prudkých lijáků a hurikánů. Zemědělství bylo po dlouho dobu nejdůležitější složkou hospodářství a také největším zdrojem pracovních míst. Od roku 1975 utrpělo několik ran, jako sucha, hurikány a také kvóty na vývoz cukru. V poslední době je jeho nárůst značně pomalejší a je překonáváno dalšími sektory ekonomiky. Dominikánská republika je hned po Kubě z oblasti Karibiku druhým největším producentem cukrové třtiny, která je jedním z hlavních vývozních artiklů. Dalšími významnými produkty jsou káva, kakao a tabák. Dominikánská republika je dokonce jedním z největších producentů a vývozců kakaa na světě. Dále se pěstuje rýže a tropické ovoce. Na světových trzích 33 Zdroj: Anderson, J. P. a další. Karibik. Brno : Jota, 2006. ISBN 80-7217-396-0. - 19 -
se stávají stále oblíbenější organické produkty, jako ořechy, banány, mango, ananas, zelená káva, citrusy, surový olej z kokosových ořechů a kakao. Významnou složkou je také dobytkářství. V roce 2008 se zemědělsko-chovatelský sektor podílel na HDP 7,1 %. 34 2.4 Průmysl Průmysl tvořil v roce 2008 27,4 % HDP. 35 Nejvýznamnějším odvětvím je těžební průmysl. Těží se hlavně nikl, určený pro výrobu ferroniklu, který je jedním z hlavních vývozních komodit. Dále pak zlato, stříbro, zinek, vápenec, mramor a granit. Těžební odvětví je obzvlášť atraktivní pro zahraniční investice a vláda se snaží jejich příliv podporovat. Také jsou zde naleziště jantaru, který je dále zpracován k výrobě šperků a suvenýrů. 36 Dále se rozvíjí lehký průmysl, hlavně ve volných zónách. Vyrábí se zde textil, lékařské nástroje, elektronika, kosmetika, parfémy a potraviny určené pro vývoz. V zemi tradiční výroba cukru, doutníků a rumu, které jsou také jednou z hlavních exportních složek. 2.4.1 Zóny volného obchodu Průmyslové zóny volného obchodu jsou důležitou součástí ekonomiky. Vývoz z nich tvoří tři čtvrtiny veškerého exportu, jsou také důležitým zdrojem pracovních míst a vyhledávaným cílem zahraničních investorů. Na konci roku 2007 se na území Dominikánské republiky nacházelo 53 bezcelních zón, v nichž operovalo 526 firem. 49,1 % z nich se nachází v Severním regionu. 37 34 Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 35 Viz poznámka č. 34 36 Zdroj: Stružková, Karin. Dominikánská republika: informace a tipy na dovolenou. Praha : Fischer, 1998. ISBN 80-85 37 Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm - 20 -
Graf 4: Rozdělení zón volného obchodu dle vlastnictví v roce 2008 Rozdělení zón dle vlastnictví 6% 36% 59% soukromé státní kombinované Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm, vlastní zpracování Nejvíce firem se orientuje na výrobu textilu, dále pak služby, komercializace a manufakturu tabáku. 45,6 % firem je amerických, 32,1 % dominikánských a 3,2 % korejských. Další země, které zde mají své firmy jsou Portoriko, Španělsko, Holandsko, Švýcarsko, Velká Británie a mnoho dalších. V roce 2007 byl export z bezcelních zón 4 506,24 mil. USD, což bylo 63 % celkového exportu. Nejvíce se vyvezlo textilií, lékařských a zdravotnických zařízení, elektrických produktů, klenotnického zboží, tabáku a tabákových výrobků a obuvi. Vyváží se hlavně do USA, Portorika, Španělska, Haiti, Mexika, Německa, Kanady, Velké Británie a Francie. 38 33 zón. 39 Vůbec první bezcelní zóna La Romana vznikla roku 1969 a do roku 1995 vzniklo celkem 38 Zdroj: Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana. Dominicana en Cifras 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.one.gob.do/index.php. 39 Zdroj: Consejo Nacional de Zonas Francas, http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm - 21 -
2.5 Služby Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky Sektor služeb tvořil v roce 2008 53,3 % HDP 40 a je hlavním zdrojem pracovních míst. Nejvýznamnějším odvětvím je cestovní ruch. Další významnou složkou HDP jsou komunikace, které tvořily v roce 2008 15,6 % HDP. 2.5.1 Komunikace Dominikánská republika má velmi dobrou komunikační infrastrukturu, dokonce jednu z nejlepších v celé Latinské Americe. Řídí ji INDOTEL (Instítito Dominicano de Telecomunicaciones) a hlavní operátoři jsou CODETEL a Orange. 41 2.5.2 Doprava V Dominikánské republice se nachází několik mezinárodních letišť a jejich počet stále roste. V hlavním městě Santo Domingu jsou hned dvě, Las Américas a La Isabela. Je zde dobře rozvinutá síť silnic a také pět dálnic. Dále je zde železniční síť a více než deset velkých námořních přístavů. Doprava se na HDP podílela v roce 2008 5,3 %. 42 2.5.3 Význam cestovního ruchu Dominikánská republika je jednou z hlavních destinací cestovního ruchu v oblasti Karibiku i celé Latinské Ameriky. Cestovní ruch se začal rozvíjet v 70. letech a od té doby neustále roste. V 70. letech 20. století vznikl Dirección Nacional de Turismo, dnešní Secretaría de Estado de Turismo. Jedná se o úřad, který dohlíží na cestovní ruch a od té doby se také začaly vést statistiky o počtu turistů a jejich působení v zemi. Byl vydán zákon, podle kterého docházelo k podpoře cestovního ruchu a různým pobídkám. Mezi 80. a 90. léty se cestovní ruch 40 Zdroj:Banco Central de la República Dominicana: Resultados Preliminares de la Economía Dominicana enerodiciembre 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas2.asp. 41 http://dr1.com/business/sectors/telecommunications.shtml 42 http://www.cnzfe.gov.do/estadisticas.htm - 22 -
rychle rozvíjel, v 80. letech byly ubytovací kapacity okolo 8,5 tisíc hotelových pokojů, zatímco v 90. letech to bylo již 45 tisíc. 43 Graf 5: Vývoj příjezdového cestovního ruchu v letech 1978-2008 Počet osob 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 Vývoj příjezdového cestovního ruchu 3447730 1890458 835714 257107 1978 1988 1998 2008 Zdroj: Secretaría de Estado de Turismo de la República Dominicana, http://www.sectur.gob.do/estad%c3%adsticas/tabid/121/default.aspx, vlastní zpracování V roce 2008 přijala Dominikánská republika 3 447 730 zahraničních turistů, kteří přiletěli letadlem. To představuje asi 1,5 % nárůst oproti roku 2007. 51,4 % všech turistů bylo ze Severní Ameriky, 37,9 % z Evropy, zde převažují turisté z Německa, Španělska, Francie, Velké Británie a Itálie. 5, 47 % turistů bylo z Jižní Ameriky a 4, 87 % ze Střední Ameriky a Karibiku. Průměrně strávil každý v zemi 9,23 dní a jeho denní výdaje činily 110, 35 USD. Ubytovací kapacity byly přibližně 66 tisíc hotelových pokojů a příjmy z cestovního ruchu 4 176 mil USD. 44 V roce 2008 navštívilo Dominikánskou republiku také 3 818 českých občanů 45, přičemž trend je stále rostoucí. Zde bych ráda podotkla, že díky přírodním katastrofám v klasických turistických destinacích, jako je například Thajsko, je pravděpodobné, že se cestovní kanceláře 43 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana: Estadísticas Turísticas 2008. [Online] enero 2009. [Citace: 20. Březen 2009.] http://www.bancentral.gov.do/publicaciones_economicas.asp. 44 http://www.sectur.gob.do/estad%c3%adsticas/tabid/121/default.aspx 45 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_turismo - 23 -
budou do budoucna zaměřovat více na region Karibiku. Dominikánská republika zde má velký potenciál, díky zatím relativně nízkým cenám v oblasti cestovního ruchu, nemovitostí i pronájmů. Dominikánská republika nabízí vzhledem ke své geografické rozličnosti velké množství aktivit. Jsou zde nádherné pláže s bílým pískem i vysoká pohoří dosahujících až 3000 m n.v. Tropické pralesy, národní parky a divoké řeky a vodopády. Severní pobřeží je oblíbenou destinací pro windsurfing díky vysokým vlnám. Zajímavou turistickou atrakcí je pozorování velryb u poloostrova Samaná. V poslední době se rozvíjí také ekoturistika. Sem patří všechny aktivity šetrné k přírodě, jako například horská turistika, cyklistika, jízda na koních. Na řekách pak rafting, a další adrenalinové zážitky jako skákání do vodopádů aj. Země má také bohatou historii a krásné památky. Větší města nabízí rušný noční život. V zemi je velké množství hotelových komplexů all-inclusive. Nabízí se zde však také možnosti ubytování v menších soukromých hotýlcích, kde je často možné sehnat pokoj až na místě a kempování je dovoleno prakticky všude. V budoucnu je zájem na realizaci ambiciózních projektů v turistice, na kterých participují zahraniční investoři. Jedná se například o projekt Cana Bay, nedaleko Punta Cana, či Capcana. Mělo by jít o obrovské hotelové, plážové, sportovní a golfové komplexy. V zemi je šest hlavních turistických regionů: Región Central Costa Norte Costa Noroeste Costa Este Costa Surcentral Costa Suroeste Mezi nejoblíbenější turistické destinace patří Playa Grande, která je oblíbená díky svým golfovým hřištím hlavně mezi bohatou vrstvou turistů. Dále Puerto Plata na severu země, kam let z Miami trvá jen hodinu a půl a nacházejí se zde nádherné pláže. Poloostrov Samaná pro milovníky přírody a romantiky. Cabarete je známé hlavně díky windsurfingu a působí zde také - 24 -
hodně zahraničních firem. Santo Domingo, nejstarší město ve Starém světě je plné historických památek a také bohatého nočního života. Ve středozemí se pak nacházejí Jarabacoa a Constanza, nazývány jako Dominikánské Alpy. Sosúa je známá pro relativně levné nemovitosti. Další známá místa oblíbená hlavně pro rodinnou dovolenou jsou La Romana, Juan Dolio, Boca Chica či Punta Cana. Region, který zůstal zatím ještě uchráněn velkým přílivům turistů je Barahona. 46 2.6 Zahraniční obchod Dominikánské republiky V roce 2008 byl celkový vývoz 6 949, 315 mil. USD, z toho export z bezcelních zón činil 4 544, 803 mil. USD a národní vývoz 2 404,1 mil. USD. Celkový import byl 16 095,4 mil. USD, z toho import do bezcelních zón 2 525,5 mil. USD a národní dovoz 13 569,9 mil. USD. 47 Tabulka 4: Obchodní bilance v roce 2008 (dovozy bez zón volného obchodu) ROK 2004 2005 2006 2007 2008 VÝVOZ 5 936 6 145 6 610 7 160 6 949 DOVOZ 5 368 7 366 9 559 11 097 13 570 OBRAT 11 304 13 511 16 169 18 258 20 519 SALDO 568-1 222-2 949-3 937-6 621 Zdroj: Banco Central de la República Dominicana, http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo, vlastní zpracování 2.6.1 Teritoriální a komoditní struktura Tabulka 5: Největší obchodní partneři v národním vývozu 2004-2008 v % USA 28 Haiti 9,6 Holandsko 9,2 46 Zdroj: Anderson, J. P. a další. Karibik. Brno : Jota, 2006. ISBN 80-7217-396-0. 47 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo - 25 -
Portoriko 7,3 Jižní Korea 6,5 Čína 4,4 Belgie 4,3 Španělsko 4,1 Velká Británie 2,9 Kanada 2,8 Japonsko 2,5 Kuba 1,6 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana (CEI-DR), http://www.cedopex.gov.do/estadisticas/reportes/rep_publico_normales.asp, vlastní dopočty a zpracování Největším a nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA. Jejich trh byl již v minulosti hlavním cílem dominikánského exportu. Některé komodity, jako třeba cukr, užívaly speciální preferenční kvóty. V současné době obchod dále roste a po začlenění Dominikánské republiky do dohody o volném obchodu mezi USA a Střední Amerikou, DR-CEFTA, dochází k dalšímu uvolnění obchodních bariér. Dominikánská republika je pátým největším obchodním partnerem USA z celé Latinské Ameriky. Téměř polovina importu země pochází z USA. Vzájemná obchodní bilance mezi těmito dvěma zeměmi byla v roce 2007 6 894,71 milionů USD. Export z Dominikánské republiky dosáhl 4 112,17 milionů USD, což byl 31% nárůst oproti roku 2006. Z toho 85 % exportu pochází z volných zón. Vyvážely se hlavně lékařské přístroje, ručně dělané doutníky, pytle, bavlněné oblečení. Z oblasti mimo volných zón měl největší podíl na vývozu ferronikl (50 %), ručně dělané doutníky, cukrová třtina, kakao, plody avokáda a pivo. 48 telefony. Dovážely se především ropné deriváty, kukuřice, automobily a mobilní Z USA je také největší příliv přímých zahraničních investic do Dominikánské republiky. V roce 2006 to bylo 671,54 mil. USD, což představovalo 56 % všech přímých zahraničních 48 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. - 26 -
investic a 39% nárůst oproti roku 2000. Nejvíce USA investovaly do infrastruktury, nemovitostí a bezcelních zón. 49 Velkou roli ve spolupráci s USA hraje zapojení Dominikánské republiky do dohody o volném obchodu mezi Severní a Střední Amerikou, která byla podepsána v roce 2005 a vešla v platnost roku 2007. Trh DR-CAFTA patří mezi největší obchodní partnery USA v Latinské Americe a v celosvětovém měřítku je desátým největším obchodním partnerem USA. Trh Dominikánské republiky je šestým největším obchodním partnerem USA z celé Latinské Ameriky. 50 Co se týká Evropské Unie, má Dominikánská republika obchodní vztahy hlavně se Španělskem, Holandskem, Německem, Velkou Británií, Belgií, Itálií a Francií. Od roku 2003 až 2007 měla nejkladnější obchodní bilanci s Holandskem, naopak nejzápornější se Španělskem. 51 Exportuje se nejvíce ferronikl, kakao, rum, banány a doutníky. Ze zemí Evropské Unie se dováží automobily, ropa a ropné deriváty, dlaždice, tiskárny a mléčné výrobky. 52 Z regionu Karibiku probíhá největší obchod s Haiti, dále s Kubou, Portorikem, Jamajkou. Do Haiti jde především o vývoz, v roce 2007 byla vzájemná výměna 437 mil. USD, z toho 431,5 mil. USD tvořil vývoz do Haiti. 53 Také obchoduje se zemí Trinidad a Tobago, tam jde především o dodávky ropy do Dominikánské Republiky. 49 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo 50 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_turismo 51 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Centro de Exportación e Inversión de lanálisis del Comercio entre República Dominicana y sus Principales Socios en la Unión Europea. [Online] Enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 52 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales y de Cooperación: Estados Unidos y República Dominicana. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do/estudios_economicos_comercio5.asp. 53 Zdroj: Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana. Relaciones Comerciales entre República Dominicana y Haiti 2003-2007. [Online] enero 2008. [Citace: 24. Březen 2009.] http://www.cedopex.gov.do. - 27 -
Dominikánský vývoz za rok 2008 v mil. USD: 54 Zóny volného obchodu celkem 4 544,8 Cukr a deriváty z cukrové třtiny 119,9 Surový cukr 84, 8 Furfural 22,4 Melasy 12,7 Káva a výrobky z kávy 17, 1 Káva v zrnech 8,3 Kávové výrobky 8,8 Kakao a výrobky z kakaa 106,7 Kakao v zrnech 92,6 Výrobky z kakaa 14,0 Tabák a tabákové výrobky 13,5 Tabák v listech 2,3 Tabákové výrobky 11,2 Minerály 492,3 Ferronikl 492,3 Zboží získané v přístavu 540,2 Paliva 522,2 Potraviny 17,9 Ostatní produkty 1 114,8 Export celkem 6 949,3 54 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo - 28 -
2.6.2 Členství v mezinárodních organizacích Dominikánská republika udržuje vztahy hlavně s USA, zeměmi regionu Karibiku, Střední a Jižní Ameriky. Specifické vztahy jsou s Haiti, s Kubou se jedná převážně o vztahy obchodní. Dále se snaží rozšiřovat svoje vztahy se zeměmi Evropské Unie. Dominikánská republika je členem: 55 ACP, BCIE, Caricom (pozorovatel), FAO, G-77, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ITSO, ITU, ITUC, LAES, LAIA (pozorovatel), MIGA, NAM, OAS, OPANAL, OPCW (signatář), PCA, RG, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, Union Latina, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO Dále uzavřela tyto významné regionální dohody: Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem (1998) Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Střední Amerikou (země Kostarika, Salvador, Honduras, Nikaragua a Guatemala) 1998 Společenství karibských států (1992) Dohoda o částečném volném obchodu s Panamou (2002) Dohoda o volném obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2005) Dominikánská republika se začlenila do dohody mezi Střední Amerikou a USA, CAFTA, v roce 2005. Tato dohoda vešla v platnost v březnu roku 2007. Cílem DR-CAFTA je vytvoření zóny volného obchodu jako je Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). Vzhledem k tomu, že USA jsou hlavním obchodním partnerem i největším investorem Dominikánské republiky, má tahle smlouva pro ekonomiku země velký význam a zároveň představuje velkou výzvu. 56 55 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/dr.html 56 http://www.drcaftatrade.com/ - 29 -
Také je země zapojena do projektu prezidenta Venezuely Hugo Cháveze, Petrocaribe. Jde o poskytování ropy za výhodných podmínek a preferenčních cen. Na této dohodě participuje 17 států Karibiku. Snahou Dominikánské republiky je získat statut člena v CARICOMU, kde je doposud jen pozorovatelem. CARICOM tvoří státy Karibiku, hlavně ostrovy Malých Antil, kterým se Dominikánská republika vymyká díky své rozloze i velikosti ekonomiky. 2.7 Podnikání na trhu Země nabízí velké množství příležitostí k podnikání, od cestovního ruchu k investování v zónách volného obchodu. Díky stabilní ekonomice i vládě v posledních letech tak láká stále více investorů. Dominikánská republika patří k nejlepším reformátorům v oblasti usnadňování podnikání z celého regionu Karibiku. V roce 2008 spustila online systém pro placení daní a také některé další formality pro založení firmy se mohou provádět online. Byla snížena daň z příjmu právnických osob z 29 % na 25 % a zrušeny některé další daňové povinnosti jako například kolkovné. Převod nemovitosti stojí 3,8 % z hodnoty nemovitosti, dříve to bylo 5,1 %. 57 Daň z příjmu fyzických osob je progresivní: 58 do příjmu 316 017 DOP...0 % od 316 017,01 do 474 024 DOP..15 % od 474 024,01 do 658 367 DOP..20 % od 658 367,01 a výše DOP..25 % Zóny volného obchodu nabízejí vyjmutí z daňových povinností pro veškerou výrobu a export. Tyto pobídky platí na 25 let pro společnosti v blízkosti hranic s Haiti a na 15 let pro společnosti na ostatním území. 59 57 Zdroj: Doing Business: Doing Business in Dominican Republic 2009. [Online] 2009. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.doingbusiness.org/exploreeconomies/?economyid=59. 58 Zdroj: Delloite: Dominican Republic Highlits. [Online] January 2009. [Citace: 16. Březen 2009.] http://www.deloitte.com/dtt/article/0,1002,sid%253d11410%2526cid%253d184006,00.html. 59 http://www.bancentral.gov.do/estadisticas.asp?a=sector_externo - 30 -